Kresťanské knihy

Mali sme šťastie je priam neuveriteľný skutočný príbeh, inšpirovaný osudmi židovskej rodiny počas druhej svetovej vojny.Je jar roku 1939 a tri generácie rodiny Kurcovcov robia všetko, čo je v ich silách, aby mohli žiť normálny život napriek skutočnosti, že sa blíži tieň vojny. Pri rodinnom stole sa spoločne tešia z očakávaného prírastku do rodiny, riešia zaľúbenosť a nové lásky mladých a nepripúšťajú si ťažkosti, ktoré ohrozujú židov v ich rodnom meste Radom v Poľsku. No čoskoro sa predpokladané hrozby vojny stanú skutočnosťou a rodina Kurcovcov je roztrúsená do ďalekých kútov sveta. Vedení neochvejnou vôľou prežiť a strachom, že sa už nikdy spolu nestretnú, sa každý člen rodiny spolieha na nádej, vynaliezavosť a vnútornú silu.Keď mala George Hunter 15 rokov, dozvedela sa, že pochádza z rodiny pozostalých z holokaustu. Román Mali sme šťastie vznikol z jej neúnavnej snahy odhaliť ohromujúcu a dojímavú históriu jej rodiny.Tento neobyčajný román odzrkadľuje obrovskú túžbu po živote aj v najtemnejších chvíľach dvadsiateho storočia.

Klavirista Wladyslaw Szpilman napísal knihu Pianista krátko po vojne. V Poľsku ju vydali v roku 1946 pod názvom Smrť mesta, ale kvôli poľským stalinistom bola čoskoro stiahnutá z obehu a až po viac ako 50 rokoch vyšla znovu pod názvom Pianista. Rozpráva príbeh rodiny mladého hudobníka židovského pôvodu Wladyslawa Szpilmana v čase, keď hitlerovskí vojaci okupovali Varšavu.Keď v roku 1939 Hitlerove vojská prepadli bez varovania Poľsko, život mladého úspešného pianistu židovského pôvodu sa zmení na nepoznanie: stratí prácu, rodinu i priateľov, prežíva utrpenie vo varšavskom gete, niekoľkomesačné skrývanie sa v bytoch varšavských priateľov a nakoniec povstanie a totálnu deštrukciu Varšavy. Dôležitou postavou v jeho osobnom príbehu je dôstojník wehrmachtu Wilm Hosenfeld, bez ktorého by nebol Wladyslaw Szpilman prežil posledné týždne a dni vojny. Podľa Szpilmanovej knihy natočil rovnomenný film známy americký režisér poľského pôvodu Roman Polański, jeho Pianista získal v roku 2002 Zlatú palmu na filmovom festivale v Cannes a bol ocenený aj niekoľkými Oscarmi. Autobiografického filmu sa Wladyslaw Szpilman nedožil, zomrel 6. júla 2000.

Pravá tvár Anjela smrti. Zrejme najznámejší vojnový zločinec všetkých čias Josef Mengele bol stelesnením chladnokrvnej efektívnosti a vášnivej oddanosti neľudskému až absurdnému režimu. Diabolský lekár zodpovedný za hromadné vyvražďovanie, nepolapiteľný utečenec a neznámy muž pod maskou Anjela smrti naďalej ostáva pre celé zástupy ľudí strašiakom a zdrojom nočných môr.V 80. rokoch minulého storočia bol Mengeleho prípadom poverený David G. Marwell. Ako vedúci špeciálneho vyšetrovania pre americké Ministerstvo spravodlivosti navštívil mnohé z jeho obetí a miesta činu, vďaka čomu sa mu podarilo o Mengelem vytvoriť ešte komplexnejší obraz. Vychádzajúc z vlastných skúseností a moderných vedeckých postupov, Marwell podrobne skúma a odhaľuje zásadné detaily z Mengeleho osobného a pracovného života. Chronologicky zachytáva obdobie jeho vysokoškolského štúdia, ktoré ho priviedlo k dvom akademickým titulom a k sľubnej vedeckej kariére, a tiež roky jeho vojenskej služby – boj v prvej línii a pôsobenie v Osvienčime. Tam prebiehali jeho „výbery“, práve tam poslal na smrť nespočetné množstvo nevinných a jeho „vedecké“ snahy vrátane skúmania dvojčiat traumatizovali alebo zabili množstvo ďalších. Na konci druhej svetovej vojny sa mu podarilo uniknúť a nájsť útočisko v Južnej Amerike.David G. Marwell opisuje priebeh medzinárodného pátrania po nacistickom lekárovi, ktoré sa skončilo na cintoríne v brazílskom Sao Paule, a náročné súdne vyšetrovanie s neodvratnými dôkazmi o jeho konci. Napriek tomu mnohí odmietali uveriť, že je Mengele naozaj po smrti.

Kniha Vlak na slobodu je skutočným príbehom jedného zo 669 československých detí, ktoré unikli pred holokaustom vďaka záchrannému projektu Nicholasa Wintona. Ivan Backer mal v čase transportov v roku 1939 desať rokov. Jedným z posledných vlakov sa mu podarilo utiecť do Anglicka, kde sa po čase opäť stretol so svojou rodinou. V roku 1944 sa dostali do Ameriky, kde po niekoľkých ťažkých rokoch opäť začali žiť normály a úspešný život. Ivan Backer nikdy nezabudol na svoje židovské korene. Celý život má na zreteli otázku: S akým zámerom som bol ušetrený pred holokaustom? Z vďačnosti za svoju záchranu sa stal horlivým aktivistom za mier a spravodlivosť. V povedomiach ľudí šíri skutočnú pravdu o holokauste v nádeji, aby sa už takáto tragédia nikdy a nikde nezopakovala.

Život a holocaust. Dlouhé mlčení Eriky Bezdíčkové, která jako dívenka přišla v nacistických koncentrácích o většinu rodiny, touto knihou končí. Její autorka se rozhodla promluvit nejen k evropským studentům, kterým dodnes při svých četných přednáškách vypráví o hrůzách totalitních režimů, jimiž sama prošla. Své vzpomínky sepsala do knihy, kterou právě držíte v rukou. Nebylo to pro ni lehké, strašlivé zážitky zůstaly dodnes velmi živé. A spáchané křivdy nelze nijak napravit.Druhé rozšířené vydání.

Pokračovanie bestsellera Tetovač z Auschwitzu. Krása jej zachránila život – a odsúdila ju na roky utrpeniaCecília „Cilka“ Kleinová mala len šestnásť rokov, keď ju deportovali do koncentračného tábora Auschwitz-Birkenau. Tam si ju vyhliadol veliteľ Schwarzhuber a násilne ju oddelil od ostatných väzenkýň. Cilka rýchlo pochopila, že moc, hoci nechcená, znamená šancu prežiť. Zato, že spala s nepriateľom, ju obvinili z kolaborácie. Mala však na výber? Kde sú morálne hranice pre dieťa, ktoré skončí v koncentračnom tábore? Po vojne Cilku odsúdili na pätnásť rokov nútených prác v gulagu. Na Sibíri čelí novým hrôzam vrátane neželanej pozornosti dozorcov. Vďaka priazni istej lekárky dostane príležitosť starať sa o chorých. Tí zápasia o život v neľudských podmienkach a mladá žena sa tak dennodenne borí so smrťou. Napriek útrapám však stále nachádza dosť síl na prežitie a napokon aj na lásku.Cilkina cesta je strhujúci príbeh Slovenky z pera austrálskej spisovateľky Heather Morrisovej. Ide o voľné pokračovanie Tetovača z Auschwitzu, románu o osude našich krajanov, ktorý obletel svet.Z anglického originálu Cilka’s Journey (Zaffre, an imprint of Bonnier Zaffre, a Bonnier Publishing company, London 2019) preložila Tamara Chovanová.

O osobe Ferdinanda Ďurčanského sa v súčasných médiách zjavuje toľko protirečivých, neraz až nezmyselných posudzovaní, že som venoval čas a námahu tomu, aby som opäť prelistoval svoj archív pozostávajúci z desaťtisíc nemeckých dokumentov a utvoril si fundovaný názor na túto bezpochyby zaujímavú osobnosť slovenských dejín 20. storočia. Výsledok tejto svojej práce tu predkladám slovenskej verejnosti. Pripomínam, že ide hlavne o fakty a posudzovania z nemeckej strany. No nechýbajú v tých dokumentoch ani stanoviská viacerých slovenských politických činiteľov tej doby.Milan S. Ďurica, univerzitný profesor teológie a historických vied, publicista a prekladateľ pôsobil 14 rokov na Pápežskej saleziánskej univerzite v Turíne-Ríme, 35 rokov na historickej Univerzite v Padove a 12 rokov na Univerzite Komenského v Bratislave. Bol poradcom prípravnej komisie Druhého vatikánskeho koncilu.

Titul vyšiel aj v slovenskom vydaní Hľadanie Boha a otázka zmyslu (2009).Psychiatr a neurolog V. E. Frankl a židovský teolog P. Lapide vedli v roce 1984 ve Vídni mezioborový dialog o spáse a uzdravení člověka. Výsledky jejich diskuze doposud nebyly publikovány. Zvláštností připravovaného svazku je především snaha obou autorů zcela se otevřít perspektivě té druhé disciplíny a její vědění využít ve službách hledání pravdy.Oba diskutující se přitom neustále potkávají ve svých osobních náboženských zkušenostech a rozhodujících životních dějinných událostech, jako je např. otázka holocaustu. Podstatnou roli zde hrají základní, existenciální otázky utrpení a vina, ale i láska a smysl života.

Nemecký autor a popredný cirkevný historik vo svojej štúdii ponúka pohľad na problematiku prenasledovania Židov počas druhej svetovej vojny na Slovensku, pričom svoju pozornosť sústreďuje na postoje a aktivity Katolíckej cirkvi, jej predstaviteľov na úrovni Svätej stolice i slovenského episkopátu, súvisiace s vtedajšími udalosťami. Podstatnú časť knihy tvoria dokumenty v originálnom jazyku a v slovenskom preklade; prvýkrát sú pospolu publikované oficiálne texty slovenských biskupov.Treba zdôrazniť, že ako dlhoročný predseda Pápežského komitétu pre historické vedy mal autor možnosť analyzovať niektoré dokumenty z Archívu Kongregácie pre mimoriadne cirkevné záležitosti. Pôvodne kniha vyšla v nemčine (2003) a v taliančine v Libreria Editrice Vaticana (2004). Slovenský preklad bude preto zaiste zaujímavým príspevkom z cudzieho prostredia k odbornej diskusii a lepšiemu poznaniu okolností tragédie židovského obyvateľstva a vôbec dejín prvej Slovenskej republiky v rokoch 1939-1945. Zaujímavosťou je, že kniha vyšla práve v čase, keď bol je autor, kardinál Brandmüller, na niekoľkodňovej návšteve Slovenska.

Annelies Marie Franková (12. června 1929 – březen 1945) v roce 1933 s rodiči uprchla z Německa do Amsterodamu, kde se rodina od roku 1942 skrývala v půdním bytě. Dospívající Anne psala od 12. června 1942 do 4. srpna 1944 deník.Po prozrazení skrýše byla rodina odvezena do koncentračních táborů v Německu, přežil jen otec. Anne zahynula v Bergen-Belsenu. Po válce otec deník vydal, byl přeložen do mnoha jazyků a zdramatizován. Toto české vydání obsahuje poprvé nově nalezené a dosud nepublikované stránky.

Kniha obsahuje výbor z myšlenek a meditací známé karmelitky, filozofky Edity Steinové, která byla pro svůj židovský původ zavražděna v Osvětimi nacisty a roku 1998 svatořečena. Tyto myšlenky nám představují její duchovní vývoj ústící až v mystický vztah ke Kristu a vedoucí k touze přinést smírnou oběť za záchranu Německa a na usmíření mezi židy a křesťany.Publikace je rovněž opatřena stručným životopisem Edity Steinové, který se zejména snaží nahlédnout do nitra této jedné z největších postav 20. století.

Dopisy z let 1941 - 1943. Výběr dopisů Etty Hillesum, které psala svým přátelům a rodině v letech 1941-1943 střídavě z Amsterdamu a z tábora ve Westerborku, dokládá, že její korespondence je mimořádná a liší se od dopisů lidí postižených stejným osudem. Odlišnost je ve stylu dopisů, jasné linii myšlenek i v neobvyklém vyjadřování. Etty psala část dopisů ze svého bytu v Amsterdamu do koncentračního tábora ve Westerborku. Měla tam přítele, kterému ve svých dopisech vyprávěla o životě v Amsterdamu.Druhá část jejích dopisů vznikala v táboře Westerborku a Etty je posílala přátelům do Amsterdamu a Deventeru. Tyto dopisy obsahují popisy hrůz a teroru, ale i všedního života a vnitřní statečnosti, kterou nacházela u svých spoluvězňů. Dopisy a deníky, které tato židovská dívka psala v době druhé světové války, byly přeloženy do mnoha jazyků. Od prvního vydání deníků v roce 1981 patří Etty Hillesum k nejznámějším nizozemským spisovatelům. Čtenáři jejích dopisů a deníků nejsou jen židé, ale i křesťané a lidé hledající nábožensko - etické principy, které jsou platné i v současné době.Výběr z jejích deníků vyšel v českém překladu v Karmelitánském nakladatelství (2005).

Příběh holandského misionáře, který v dobách železné opony neohroženě pašoval duchovní literaturu do komunistických zemí. Příběh holandského misionáře, který pašoval Bible do zemí za "železnou oponou". Na těchto cestách často zažil zázračné vedení a ochranu, zejména na hraničních přechodech. Jeho aktivita se posléze rozšířila na Čínu, Vietnam a další oblasti Asie. Bratr Andrew také brzy začal s návštěvami Afriky, Kuby, Střední a Jižní Ameriky. Počet zemí, kde takto podporoval křesťany, nakonec přesáhl číslo šedesát. A tak se z původně malé holandské misie bratra Andrewa v průběhu let stala mezinárodní organizace nazvaná Open Doors s kancelářemi ve dvaceti zemích světa a dvěma sty pracovníky na plný úvazek. Kniha Pašerákem ve službách Nejvyššího, která popisuje začátky služby bratra Andrewa, byla poprvé vydána v roce 1967. Od té doby byla přeložena do více než třiceti jazyků a počet výtisků těchto vydání přesáhl deset milionů.

Osudy Tomáša Dezidera Munka. Životopisné dielo prináša na pozadí historických udalostí slovenských dejín prvej polovice dvadsiateho storočia sondu do osudov jezuitského novica Tomáša Dezidera Munka a jeho rodiny. Napriek svojej úprimnej príslušnosti ku kresťanstvu a nespornému významu pre slovenskú spoločnosť musela táto rodina v čase rasových perzekúcií zo strany nacistického Nemecka zaplatiť za svoj židovský pôvod životom. Tomáš Munk sa tak ako jediný Slovák nedobrovoľne zaradil medzi desiatky jezuitov, ktorých počas druhej svetovej vojny zavraždili nacisti.

Deväťročný Bruno nevie nič o konečnom riešení Židovskej otázky. Je ušetrení vedomosti o krutých veciach, ktoré sú spôsobované obyvateľom Európy jeho krajinou. Všetko čo vie je, že sa musel odsťahovať z pohodlného domu v Berlíne do domu v oblasti, kde nemá čo robiť ani sa s kým hrať.Dokým nestretol Shmuela, chlapca, ktorý žil na opačnej strane plotu z ostnatého drôtu a ktorý, tak ako všetci ostatní, nosil pruhované pyžamo.Kniha Chlapec v pásikavom pyžame rozpráva príbeh veľkého kamarátstva, ktoré vzniklo medzi tými, ktorí by mali byť podľa ideológie 2. svetovej vojny najväčšími nepriateľmi.

Osobné spomienky evanjelického farára Ondreja Šimeka dopĺňajú mozaiku o Slovenskom národnom povstaní, ako aj o represáliách nasledujúcich po ňom. Obzvlášť zaujímavými sú jeho spomienky na koncetračné tábory, v ktorých prežil takmer pol roka.

Sofia Maniševičová je dcéra Židovky odvlečenej nacistami do Osvienčimu počas druhej svetovej vojny. Detstvo a mladosť prežíva v Československu, v rodine, kde sa dodržiavajú židovské sviatky a zvyky. Pod vplyvom spoločnosti, ale aj rodiny, ktorá nalieha, aby sa vydala len za Žida, sa Sofia rozhodne pre útek.Chce byť slobodnou Židovkou a dúfa, že vo vysnívanej Amerike stretne aj osudovú lásku. Podarí sa jej to? Bude mať Sofia bohatstvo, lásku, slávu, vieru, alebo príde o to najdôležitejšie – rodinu a milovaných? Židovka je sugestívny, emocionálny príbeh o snoch, náboženstve, láske, komunistickom Československu, slobodnej židovskej Amerike, o strate, neúnavnom boji, hľadaní podstaty, trpkosti života, o šťastí a vrtkavosti osudu.

Monte Cassino 1944. Kniha Rekviem za vojáka vychází ze skutečné události. Autorku kdysi překvapilo, že na klášterním hřbitově v opatství Casamari objevila hrob německého vojáka. Opat kláštera jí vyprávěl příběh z doby druhé světové války, který se pak stal autorce námětem pro historický román.Po zuřivých bojích roku 1944 v okolí Monte Cassina se německá armáda pod tlakem spojenců a partyzánů stahovala k severu. V německé polní nemocnici, zřízené v nedalekém cisterciáckém klášteře, se spolu sblížili raněný rakouský voják a italský mnich. Otec Matteo pečoval o mladého vojáka a rozprávěl s ním tak dlouho, až si ho oblíbil, stal se „přítelem svého nepřítele“. Renée Bonneauová je autorkou několika románů, scénářů a populárně naučných knih na téma literatury, historie a filmu. Dlouhá léta vyučovala literaturu a filmovou kritiku na lyceu v Sevres.

Skoro polovinu života strávila Corrie ten Boom cestováním po celé zeměkouli, spala v tisíci různých postelí, všechny své věci měla jen po kufrech, a to všechno proto, aby naplnila své poslání: říci lidem po celém světě, že Ježíš Kristus je živý.Svými zkušenostmi z koncentračního tábora, kde zahynuli všichni ostatní členové její rodiny, byla předurčena, aby nesla zvěst o odpuštění. O odpuštění, k němuž člověk sám nemá sílu.

Meditace o Evropě pravoslavného teologa Vladimíra Losského ve vzpomínkách na začátek druhé světové války.

Strhující a proslulé románové zpracování osudů Oskara Schindlera – bezohledného kariéristy, válečného zbohatlíka, milovníka elegance, přepychu, alkoholu a krásných žen, jenž ve stínu osvětimských komínů našel svoji lidskost a riskoval nejen majetek, ale i vlastní život, aby nedopustil vyvraždění tisícovky „svých židů“.Román sugestivně líčí vývoj a střety individualit – obětí, pasivních účastníků a iniciativních vykonavatelů – zapojených do obrovité byrokratické mašinerie zla. Steven Spielberg použil motivy románu pro natočení slavného stejnojmenného filmu.

Vlastní životopis. Autobiografické svědectví, které mapuje naše moderní dějiny. Autorovy osudy v mnohém připomínají cesty, kterými se ubírala církev a celá společnost v období po druhé světové válce.

Dojímavý príbeh z druhej svetovej vojny na pozadí historických udalostí. Srdcervúci príbeh o prežití, v ktorom o živote a smrti neraz rozhodla náhoda a kde sa šťastie dalo nájsť aj v tých najtemnejších časoch. „Dotkla sa fotografie v pozlátenom ráme, ktorá vždy stála na jej pracovnom stole, fotografie vychudnutej mladej ženy s veľmi krátkymi tmavými vlasmi a s bábätkom v náručí. Ešte ju čakalo rozpovedať posledný príbeh. Ten ich. A ten sa začínal v pekle na zemi.“Písal sa rok 1942 a Eva Adamiová nastúpila do vlaku do Osvienčimu. Pre množstvo ľudí vo vagóne sa sotva mohla nadýchnuť a z dvojdňového státia na nohách bola úplne vyčerpaná. Jediné, na čo dokázala myslieť, bola nádej, že sa opäť stretne so svojím manželom Michalom, ktorého tam poslali o šesť mesiacov skôr. V Osvienčime však nebolo po Michalovi ani chýru, ani slychu a na Evu namiesto radosti zo stretnutia doľahla tvrdá realita koncentračného tábora. Našťastie tam mala priateľku Sophiu, s ktorou sa delili nielen o spoločnú pričňu, ale aj o svoje sny – Eva túžila nájsť Michala a Sophia dozvedieť sa, čo sa stalo s jej synom Thomasom, ktorý zostal v Rakúsku. Sophii sa podarilo zistiť, kde je Michal, a dohodnúť jeho posledné stretnutie s Evou, hoci vedela, že za to bude musieť podpísať zmluvu s diablom... Keď Eva zistila, že je tehotná, právom sa obávala, že tým ohrozuje tak svoj život, ako aj život svojho ešte nenarodeného dieťaťa. Priateľky si sľúbili, že nech sa stane čokoľvek, každá z nich urobí pre dieťa tej druhej aj to posledné. V snahe prežiť sa upínali na poslednú iskierku nádeje v tom neľudskom, nedôstojnom prostredí – na svoje deti, ktoré raz budú môcť vyrozprávať, čo ich matky skúsili.

Učitel lásky k lidem, mučedník svobody. Často slýcháme mluvit o "novinářské etice". Žel, tento pojem zůstává většinou jen ozdobným rčením, které si málokdo zúčastněný bere k srdci...P. Titus Brandsma, holandský karmelitán, spisovatel a novinář, umučený za II. sv. války v Dachau je zářivý příklad věrnosti k pravdě ve sdělovacích prostředcích za obzvlášť těžkých okolností. Nejen že se nenechal "koupit" v době, kdy pravda byla "ve psí" a kdy mnozí tak selhávali za mísu čočky, ale neváhal dát za svůj ideál, za lásku k pravdě a ke svobodě i svůj život.Kniha líčí jeho strhující zápas v postavení duchovního vůdce katolických novinářů v době okupace Holandska, jeho mučednickou smrt v koncentračním táboře a posléze jeho vítězství, když byl Janem Pavlem II. postaven na oltář jako partner "patrona našeho století" sv. Maxmiliána Kolbeho.