Kresťanské knihy

Je jisté, že očistec existuje. Je to dar Boží lásky. I když v něm duše prožívají muka lásky, která byla dříve označována jako očistcový oheň, touží je prožít v plnosti, aby mohly vstoupit do věčné blaženosti.

Umírání a smrt našich blízkých patří k zlomovým okamžikům našich životů. Jak v tu chvíli překonat bezradné mlčení? Kde najít vhodná slova?Knížka modliteb za umírající a zemřelé, vybraných Vojtěchem Kodetem, může pomoci těm, kdo umírají, i těm, kdo je doprovázejí, přijmout přirozenou úzkost ze smrti - s nadějí na život v nebi. Ten, který vstal z mrtvých, totiž svou smrtí přemohl i naši smrt. Smrt nemá poslední slovo. Právě ty, které jsme milovali, je důležité provázet modlitbou, láskou, odpuštěním i prosbou za odpuštění, když se s nimi na tomto světě loučíme. Některé modlitby za zemřelé můžeme použít při každodenní modlitbě, v době zármutku nebo při návštěvě hřbitova, zvláště okolo Dušiček. Modlit se je můžou jednotlivci, rodiny i menší společenství.

V bratislavskom Dóme sv. Martina je dodnes uchovávaná a verejnosti prezentovaná zaujímavá kuriozita: doska a dve plátna s vypálenými odtlačkami pravej ruky. Tieto, ako aj ďalšie znamenia mal po sebe zanechať duch nebohého Jána Clementa Zwespenbauera, ktorý sa v Prešporku v rokoch 1641 – 1642 zjavoval mladej Regine Fischerin.Tento prípad je spomenutý aj v knihe: Utrpenie a radosti očistca (2015).Clement zavraždil človeka a jeho duša za tento hriech pykala v očistci. Od dievčaťa žiadal zariadiť niekoľko vecí, ktoré pred smrťou už nestihol zrealizovať, pričom sa Regina mala postarať najmä o zhotovenie súsošia Piety pre Dóm, vtedy hlavný mestský chrám. Duša Jána Clementa bola napokon vyslobodená a pri oltári s votívnym dielom vyhotoveným na žiadosť mŕtveho vznikol osobitný kult „zázračnej“ prešporskej Piety. Zanikol až v polovici 20. storočia a spolu s príbehom o zjaveniach ducha preslávil naše mesto v takmer celej Európe... Tri storočia sa kauzou mŕtveho Clementa zaoberali teológovia, spisovatelia a parapsychológovia, ktorí väčšinou hovorili o jednoznačnej autenticite udalostí z polovice 17. storočia. Až dnes sa však čitateľ môže prvý raz dozvedieť, aké významné – no takmer úplne zabudnuté – miesto majú tieto udalosti v našej histórii a čo za nimi skutočne stálo... Monografia zostavená na základe niekoľkoročného systematického výskumu totiž odkrýva dosiaľ nikdy komplexne nespracovanú kapitolu z dejín Bratislavy.Patrik Baxa (1992, Bratislava) študuje architektúru na Slovenskej technickej univerzite v Bratislave. Dlhodobo sa zaoberá históriou Dómu sv. Martina, pričom výskum orientuje predovšetkým na stavebné dejiny chrámu a na mapovanie barokovej a neogotickej etapy vo vývoji interiérového vybavenia.

Modlitby a činnosti spojené s plnomocnými odpustky. Korunka k Božímu milosrdenství. Růženec a litanie.