Životopisy

Další vydání slavného Werflovarománu "Píseň o Bernadettě", je vlastně dokumentární román, který na základě faktů vypravuje o životě Bernadetty Soubirousové, chudobného a neduživého děvčátka z pyrenejského podhůří. Autor jej napsal r. 1941, krátce poté, co se mu podařilo uprchnout před hitlerovským nacismem z okupované Francie. O pohnutkách, které ho k tomu vedly, říká: ,,V červenci roku 1940 jsem ve chvíli velké tísně slíbil před jeskyní v Lurdech, že vyváznu-li z nebezpečí a bude-li mi dopřáno dospět k spásnému pobřeží Ameriky, zazpívám Píseň o Bernadettě, a to dříve než se pustím do nějaké jiné práce...“ Slavného pražského rodáka připomínáme jeho dalšími romány, např. Jeremiáš, Čtyřicet dnů.

Nejúspěšnější román japonského autora Šúsaku Endó. Nejúspěšnější román japonského autora Šúsaku Endó. Kniha byla vyznamenána Tanizakiho literární cenou a je přeložena do mnoha světových jazyků.Autor se ve své rozsáhlé románové tvorbě často zabývá otázkami vztahů kultur Východu a Západu. Není proto divu, že jej zaujalo období konce středověku a začátku novověku, odpovádající druhé polovině 16. a začátku 17. století, kdy se jeho vlast vyrovnávala s první vlnou evropské civilizace. Děj románu je zasazen do doby, kdy po desetiletích otevřených styků se Japonsko, střežící své kulturní tradice a politickou nezávislost, evropskému vlivu uzavřelo a nežádoucí vetřelce krutě trestalo. Pronásledování neunikl ani hrdina románu, jehož osudy líčí podle osobnosti, Siciliána Giuseppe Chiary, jednoho z takzvaných ,,korobi bateren", misionářů, kteří podlehli mučení a zřekli se své víry. Dramatický příběh zaujme nejen věrností historického rámce, ale především hloubkou svědectví o síle naděje, která zbavena povrchní iluze dokáže překonat i krajní lidskou nouzi. Snad právě tento důvěryplný pohled na svět založil mimořádný ohlas Endóovy knihy.

Rozhovor s Jorgem Bergogliem. Knižní rozhovor představuje současného papeže Františka v době, kdy byl ještě buenosaireským kardinálem. Je z něj patrné, že názory a postoje, kterými jako papež oslovil celý svět, zastával už mnohem dříve a že neodlučitelně patří k jeho osobnosti. Vedle vzpomínek na dětství a mládí hovoří Jorge Bergoglio velmi otevřeně o svém pohledu na poslání církve v moderním světě, o svém jednání v době vojenské diktatury v Argentině, vyjadřuje se k otázkám utrpení, viny i odpuštění, stejně jako mluví o naději a výzvách budoucnosti. Rozhovor, který s ním vedli novináři Sergio Rubín a Francesca Ambrogetti, překvapí svou laskavostí, spontánností, ale i hloubkou a jednoznačností určitých postojů a ukazuje mravní i hodnotovou integritu současného papeže.

Odstoupení Svatého otce Benedikta XVI. bylo na konci února 2013 prvotřídní senzací, protože se tak stalo poprvé po sedmi stech letech. Nástupcem Benedikta XVI. se stal kardinál Jorge Mario Bergoglio jako první Jihoameričan na Petrově stolci, první jezuita v roli Svatého otce a první papež, který přijal jméno nejoblíbenějšího světce církve svatého Františka z Assisi. Slavný výrok Habemus Papam! zazněl z balkónu Svatopetrského chrámu večer 13. března 2013. Papež František si od svého prvního vystoupení získal srdce lidí a také jeho první kroky v roli Kristova náměstka jsou originální a probouzejí mnohé naděje. Tato kniha usiluje o první portrét buenosaireského arcibiskupa, apoštola chudých a přítele lidí na okraji. Shrnuje také odkaz Františkova předchůdce, papeže Benedikta XVI., a zamýšlí se nad přítomností i budoucností katolické církve a výzvami, které před novým papežem stojí. Simon Biallowons je německý novinář a spoluautor knihy o Benediktu XVI.

Ve chvíli, kdy Benedikt XVI. opouští svůj úřad, zůstává v těch, kteří se v posledních letech sytili jeho slovem, pocit vděku. Velký duchovní odkaz nelze samozřejmě shrnout na několika stranách, avšak tato knížka – malé poděkování za pontifikát, který zanechává trvalou stopu – může posloužit k načrtnutí vnitřní linie jeho díla. Ústředním motivem je téma víry, protože ona byla pulzujícím srdcem celého učitelského úřadu Benedikta XVI. Nad textem jeho testamentu si uvědomujeme, nakolik je každý člověk v křesťanském životě vlastně na začátku a jak moc má zapotřebí stále znovu se učit tomu, na co pozapomněl, nebo znovu vdechnout život tomu, co bylo zhašeno nebo vyhaslo, či dokonce znovu získat to, co bylo opuštěno nebo odloženo.Benedikt XVI. (Joseph Ratzinger) se narodil v Marktlu na Innu v pasovské diecézi 16. dubna 1927. V roce 1951 byl vysvěcen na kněze spolu se svým bratrem Georgem. Dvacet pět let vyučoval teologii na různých německých univerzitách. V roce 1977 se stal mnichovským arcibiskupem a v témže roce byl jmenován papežem Pavlem VI. kardinálem. V roce 1981 ho papež Jan Pavel II. ustanovil prefektem Kongregace pro nauku víry. 19. dubna 2005 se stal nástupcem Jana Pavla II. Na konci února 2013 rezignoval na svůj papežský úřad a odešel do ústraní. Nadále se chce věnovat modlitbě a psaní.

Rozhovor s Michaelem Hesemannem. Nikdo nezná papeže Benedikta XVI. lépe než jeho bratr Georg. V obsáhlém rozhovoru vypráví o dětství a mládí, které spolu strávili v několika bavorských maloměstech, když tatínek, povoláním policista, musel poměrně často měnit působiště. Hovoří o nástupu nacismu a společném povolání obou chlapců ke kněžství, o létech hnědé totality strávených v semináři i o prvních kněžských létech v nově budovaném poválečném Německu. Zatímco Georg se později dal na dráhu církevní hudby, jeho bratr Joseph byl skvělým teologem a záhy se stal profesorem a jednou ze zářivých hvězd německé předkoncilní a koncilní teologie a později intelektuální oporou papeže Jana Pavla II. Hlavní důraz knihy spočívá na popisu toho, co předcházelo Ratzingerovu jmenování kardinálem a papežem, přičemž právě válečná léta jsou nejzajímavější částí knihy. Kniha je psána pro zájemce o život a dílo papeže Benedikta XVI.Mons. Dr. Georg Ratzinger se narodil roku 1924 v Pleiskirchenu u Altöttingu, v roce 1946 vstoupil do kněžského semináře za diecézi Mnichov a Freising a v roce 1951 byl spolu se svým bratrem Josephem vysvěcen na kněze. V letech 1964–1994 působil jako dómský kapelník u řezenské katedrály a sbormistr slavného řezenského souboru Regensburger Domspatzen. Michael Hesemann (spoluautor knihy, *1964) vystudoval historii v Göttingenu a působí jako žurnalista.

Autobiografická zpověď úspěšné emancipované ženy, scenáristky a režisérky newyorské televize, která mobilizovala všechny síly své osobnosti, aby dokázala žít bez návykových medikamentů. Odhodlání k takovému skutku však spolu s dalšími okolnostmi, jako byly patologický vztah s přítelem, nesprávné doporučení psychologa či ztráta kariéry i sebe samé, způsobilo, že se psychicky zhroutila a prošla si martyriem při pobytu v psychiatrických léčebnách i při opětovné snaze začít žít nový život. Příběh je také výpovědí o bolestech a úzkostech, které v dnešním světě mohou postihnout každého z nás, ale zároveň nám dává naději, že s nimi můžeme bojovat a zvítězit nad nimi. Autorka začala psát tuto knihu o bolesti a hektičnosti života v New Yorku jako součást terapie po návratu z psychiatrické léčebny. Přestože sepsala svůj příběh už v roce 1979, jeho obsah je nadčasový a dnešní čtenáře bezesporu osloví. Kniha se rovněž stala námětem pro filmové zpracování. Je určena všem, kdo se zajímají o psychologii a lidské osudy. Barbara Gordon pracuje jako scénáristka a režisérka newyorské televize. Je autorkou několika románů.

Cestovatel – etnograf - spisovatel. Dr. Emil Holub (1847–1902) je bezpochyby naším nejslavnějším cestovatelem 19. století. Je také zároveň jediným, jehož jméno se dosud udrželo v povědomí široké veřejnosti. V Africe strávil Emil Holub celkem jedenáct let. První cestu vykonal v letech 1872–1879 zcela sám, s nedostatečným vybavením i finančním zabezpečením. Druhou absolvoval v letech 1883–1887 v čele rakousko-uherské expedice. Během svých cest procestoval úze­mí dnešní Jihoafrické republiky, Botswany a části Zimbabwe a Zambie. Do Čech přivezl neuvěřitelně početné sbírky etnografických předmětů, přírodnin apod., ale také cenné vědecké poznatky z mnoha oborů, výkresy, meteorologické poznámky apod. Ve Vídni a v Praze uspořádal velkolepé výstavy svých sbírek. Intenzivně se věnoval literární a před­náškové činnosti. Lze říci, že touto činností do značné míry utvářel obraz Afriky a jejích původních obyvatel v zemích rakouské monarchie. Své bohaté sbírky později většinou rozdal vědeckým a vzdělávacím ústavům. V současné době jsou chloubou nejvýznamněj­ších evropských muzeí. Emil Holub si vydobyl slávu a uznání prakticky po celém světě. Jeho zásluhy byly oceněny vysokými řády snad všech evropských zemí. Mnohé vědecké společnosti a spolky jej zvolily čestným členem. Vzdor všem těmto poctám, slávě a uznání nakonec zemřel takřka v zapomnění a chudobě. Kniha vychází ve spolupráci s Národním muzeem.

Křesťanství nabízí cestu, jak se stát svobodným a dospělým člověkem, říká nonkonformní kněz Václav Vacek. Životopisný rozhovor sleduje jeho životní cestu od dětství v podhůří Orlických hor, postupné hledání životního povolání v nesnadných letech nesvobody a především jeho kněžské působení a objevování nových cest, jak přiblížit lidem krásu toho nejcennějšího – hlubokých mezilidských vztahů a dospělé svobody. Inspiraci přitom nachází v pozorném naslouchání lidským radostem i bolestem a v podobně citlivém čtení bible. Jeho pohled je díky tomu prost složitých teologických obratů a povzbuzuje mnohé lidi k důvěře, že Bůh i dnes s námi počítá, že chce spolu s námi pečovat o svět, abychom v něm mohli žít my i další generace.

Vlastenec, sběratel, mecenáš. Předložená publikace se snaží v sedmi kapitolách postihnout barvitý život muže, který v druhé polovině 19. století svými aktivitami zasahoval do mnoha sfér života Pražanů a nejen jich. Po návratu z nucené emigrace v Americe se rozhodl získané zkušenosti a vědomosti uplatnit ve prospěch blaha svého národa a veškerou svou činností se snažil o zprostředkování moderních myšlenek ze zahraničí. V osvětě viděl lék na duševní i duchovní zaostalost a tak jako první otevřel svou knihovnu široké veřejnosti. Druhým krokem byl pravidelný přístup k vědeckým a technickým vynálezům, které mělo zprostředkovávat jím založené průmyslové muzeum. Náprstek si jako jeden z prvních uvědomoval, že národní obrození nebude dokončeno bez zapojení vzdělaných žen a pro ně otevřel ve svém domě první ženský vzdělávací spolek – Americký klub dam. Nejvíce své pokrokové myšlenky ale uplatňoval v rámci komunální politiky jako pražský radní. Jeho zásluhou byla postavena Petřínská rozhledna, bylo prosazeno elektrické osvětlení ulic, pohyblivý chodník na Letnou, zavádění telefonu a plynu do domácností aj. Celý život se snažil přivézt svět do Čech (ať již technickými vynálezy nebo sbírkami pro své muzeum), ale i Čechy do světa (podporou českých vystěhovalců nebo odborníků pracujících v zahraničí.). Text publikace je doplněn citacemi z dobových periodik, literatury i soukromých deníků, jakož i četnými obrázky. Věříme, že muž, o kterém se ví, že učil ženy šít na šicím stroji, si zaslouží monografii, která upozorní i na jeho další neméně zajímavé aktivity. Vojta Náprstek, který byl přezdíván „Mr. Pokrok“, by se letos dožil 185 let.

Osud československého demokrata. Bez velké nadsázky se dá říci, že snad každý, kdo se zajímá o naše nejnovější dějiny, četl paměti Prokopa Drtiny nazvané Československo můj osud. Někdejší ministr spravedlnosti, jeden z čelných představitelů demokratické politiky předúnorové doby, v nich zachytil zlomové okamžiky československých dějin, události, jichž byl sám aktivním účastníkem. Kniha historika Ondřeje Koutka sleduje osud politika, jehož život se téměř bezezbytku překrýval s dobou existence Československa. Autor věnuje pozornost všem obdobím Drtinova života, počínaje první republikou, kdy mladý příslušník národně socialistické strany vstoupil do služeb prezidenta Beneše. Po Mnichovu se Drtina angažoval v odboji a po útěku do exilu se stal aktivním členem politické reprezentace a také pod pseudonymem Pavel Svatý známou a oblíbenou postavou zahraničního rozhlasového vysílání. Vrchol a zlom Drtinovy politické kariéry představuje poválečné tříletí, kdy působil jako ministr spravedlnosti v tehdejších československých vládách. Jeho poúnorové osudy byly dramatické – po pokusu o sebevraždu skokem z okna byl zatčen, do roku 1960 vězněn, po nepříliš úspěšných pokusech o rehabilitaci pak za normalizace působil aktivně v disentu. Kniha O. Koutka, vycházející z velkého množství pramenů, je současně portrétem demokrata, člověka veřejně aktivního za všech režimů, a dějinami československé demokracie jako takové.

Jorge Mario Bergoglio. Život, myšlienky a slová Pápeža, ktorý zmení cirkev.„František, obnov môj dom!“ Traduje sa, že takto sa začalo povolanie Františka z Assisi, a takto prijal voľbu na pápežský stolec aj Jorge Mario Bergoglio. Vybral si meno, ktoré si dosiaľ nedal nijaký pápež. Nový pápež, prekvapivo zvolený v konkláve, ktoré malo len päť skrutínií, vzbudil pozornosť sveta, meniac protokol a šíriac vlastný štýl ľudskosti, jednoduchosti a zvláštnej pozornosti k neveriacim.Vatikanista Andrea Tornielli načrtáva osobnosť Božieho muža cez jeho slová a myšlienky, svedectvá a osobné spomienky: Je to mierny, srdečný človek, ktorý si za piliere svojej pastoračnej činnosti v Argentíne, trápenej sociálnou a ekonomickou nerovnosťou, zvolil evanjeliovú radikálnosť a posolstvo milosrdenstva.V rozprávaní o jeho živote možno vidieť kľúč, ktorý nám pomôže pochopiť, v čom je Boží pastier nový, čím stelesňuje potrebu obnovy, už dlhší čas prítomnú vo všeobecnej cirkvi.V poslednom rozhovore s A. Torniellim kardinál Bergoglio za najväčšie zlo cirkvi označil vzťahovanie na seba, márnivosť a karierizmus. Začiatok jeho pontifikátu predpovedá novú cestu, misijnú cestu cirkvi, ktorá bude blízka ľuďom. Táto úloha spája pápeža, kňazov i Boží ľud. Všetci by ju mali plniť spolu.

Kdo byl kníže Václav, kterého ctíme jako světce? Jak vypadal jeho život veřejný i soukromý, co můžeme povědět o jeho hodnotovém žebříčku a vládní strategii? Na některé z těchto otázek se pokouší odpovědět nová kniha věnovaná životu a skutkům knížete Václava (925-935), připravovaná v nakladatelství Vyšehrad. Petr Charvát, archeolog a historik, navazuje v této knize na úspěšné tituly Boleslav II. Sjednotitel českého státu (Vyšehrad, 2004) a Zrod českého státu 568-1055 (Vyšehrad 2007). Na základě velmi skrovných pramenných údajů se pokouší o alespoň letmý portrét nejproslulejšího panovníka českého raného středověku, jak se o něm dozvídáme z listin, kronik, legend a archeologických nálezů. Vypisuje příběh jeho vlády a snaží se i o postižení okolností, které vedly k nejproslulejší vraždě českých dějin.

Knižní rozhovor s houslistou a hudebním skladatelem, uměleckým vedoucím souboru Hradišťan, jehož tvorba opisuje oblouk od písňových forem až po oratorní díla. Jiří Pavlica se inspiruje folklorním odkazem i historickými reminiscencemi, zaměřuje se na duchovní hudbu, ale zároveň je vnímán jako představitel tzv. cross-overu, tedy hudby putující napříč žánry. Rozhovor „nejen o hudbě“ s Jiřím Pavlicou vede hudebník, divadelník a spisovatel, a kromě toho i sběratel písniček Přemysl Rut. Netřeba dodávat, že setkání těchto dvou zajímavých a všestranných osobností bude stát za to…

Oto Mádr zde publikuje především své čtenářskou veřejností už dlouho očekávané vzpomínky. Ty jsou doplněny třemi rozhovory, v kterých se dozvíme více o jeho životě, postojích a životních hodnotách. Další část knihy se věnuje jeho tvorbě. Ukázky z Mádrových teologických prací byly vybrány z aktuálně významných přednášek a statí, které autor uveřejnil u nás a v zahraničí od roku 1990 do současnosti. Na tyto texty navazují dva pohledy na jeho dílo očima kolegů. V závěru čtenář nalezne Mádrovu bibliografii.

Výbor z nejstarší latinské a řecké martyrologické literatury. První reprezentativní výbor z latinských a řeckých textů, jež soustřeďují svůj zájem na postavy raně křesťanských mučedníků – žen a mužů, kteří se v prvních třech staletích našeho letopočtu dostali do sporu s oficiální římskou mocí kvůli své křesťanské víře, jíž se i za cenu vlastní smrti odmítli vzdát. Svazek zahrnuje přes dvacet nejvýznamnějších martyrologických spisů (bez ohledu na jejich často jen obtížně doložitelnou historickou autenticitu), vzniklých převážně ve 3. a 4. století. Zde obsažené texty reprezentují všechny typy narativních postupů, s nimiž se lze v nejstarších hagiografických vyprávění setkat: od stručných zpráv napodobujících oficiální zápisy soudního přelíčení, tzv. acta martyrum (Akta mučedníků ze Scilli, Akta Iústína a jeho druhů, Akta Acaciova, Akta Karpa, Papyla a Agathoníké, Akta Apollóniova, Akta Cyprianova a další), přes barvitější a detailnější vyprávění o umučení, tzv. passiones (Umučení Polykarpovo, Dopis obcí v Lyonu a ve Vienne, Umučení Pioniovo, Umučení svaté Perpetuy a Felicity, Umučení Mariana a Jakuba, Umučení Montana, Lucia a jejich druhů a další) až po „první křesťanskou biografii“ a prototyp ve středověku velmi oblíbených „životů“ (vitae) – Život Cyprianův jáhna Pontia sepsaný za použití veškerých prostředků antické rétoriky. Kniha je uvozena literárně historickou studií Jiřího Šubrta a doplněna vysvětlujícími poznámkami, bibliografiemi, rejstříky a barevnou obrazovou přílohou. Svazek připravený pracovníky „Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty“ při UP v Olomouci ocení nejen historikové, teologové či religionisté, ale i širší veřejnost se zájmem o duchovní dějiny naší evropské kultury. Z latinských a řeckých textů přložili Iva Adamková, Pavel Dudzik a Petr Kitzler.

Rozhovor vedli Jan Paulas a Tomáš Kutil. Jak může přežít řeholnice v pasťáku?Jak se ošetřuje prezident?Jak hovořit o víře v dnešní době?Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole?Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku?Nebo dokonce mít v rozhlase svůj pořad a kamarády mezi předními sportovci?Tyto a mnohé další otázky zodpovídá v knižním rozhovoru boromejka Angelika Pintířová. Dotýká se nejen palčivých témat dnešní doby, jako je rozpad rodinných vztahů, dědictví komunismu v nás či výchova delikventní mládeže, ale dává nahlédnout i do svého životního příběhu. Patří do něj šťastné dětství na vesnici, ochotnické divadlo, utajený život řeholnice za komunismu, studium na DAMU, cestování po Sibiři či jízda na koloběžce. Je to příběh řeholnice, které celý život padají z nebe nejrůznější výzvy. A ona je zvedá!

Životopis Sabiny Spielreinové. Počátky psychoanalýzy jsou těsně spjaty s postavami Sigmunda Freuda a Carla G. – a také Sabiny Spielreinové. Milostný poměr mezi mladým, ženatým Jungem a jeho pacientkou rusko-židovského původu vedl k vážným trhlinám ve vztahu s jeho učitelem Freudem. Sabina se stane tvořivým principem Jungovy psychoanalytické teorie a zároveň jeho nejlepší žákyní. Životopis jedné ze zakladatelek dětské psychoanalýzy a vůdčí představitelky ruské psychoanalytické školy je fascinujícím úvodem do studia historie moderní psychologie. O tom, že je postava Sabiny Spielreinové stále živá, svědčí také nový film o jejím životě kanadského režiséra Davida Cronenberga Nebezpečná metoda (2011). Kniha zaujme nejen čtenáře se zájmem o psychologii, ale také čtenáře Carla. G. Junga a Sigmunda Freuda a zároveň všechny ty, kdo milují judaistickou literaturu a dějiny moderního židovstva. Sabine Richebächer pracuje jako klinická psycholožka a psychoterapeutka v Curychu.

Kardinál František Tomášek v zápase s komunistickým režimem. Osobnost kardinála Františka Tomáška k sobě stále právem přitahuje pozornost badatelů. S prodlužujícím se odstupem jeví se jako postava vpravdě klíčová. Poprvé snad od doby Karla IV., v níž souzní cíle české společnosti a církve v plné harmonii boje o svobodu, lidská práva a celospolečenskou reformu. Autor této knihy, zkušený publicista PhDr. Bohumil Svoboda, si klade za cíl vystopovat a seřadit nejdůležitější události z průběhu dvaceti šesti let působnosti Františka Tomáška jako hlavy pražské diecéze a postupně via facti hlavy celé církve v tehdejším Československu. Narůstání jeho morální autority, oceněné nejvyššími církevními hodnostmi, vyvrcholilo v jeho uznání za symbol odporu celé české a slovenské společnosti proti komunistické diktatuře.

Čím žiji a co se mě dotýká. Známý autor duchovních knih Anselm Grün není jen benediktinský mnich, ale také manažer, učitel, duchovní průvodce, rádce mnoha lidí.Jeho vlastní biografie zachycuje životní témata, která mu zvláště leží na srdci: které události z dětství a mládí na něj měly vliv, kdo na něj působil během studií, jaký význam pro něj má víra, mnišství, církevní příslušnost, i to, jak se vyrovnává s úspěchem svých knih a působení.Kniha tak není jen autobiografií známé osobnosti, ale další Grünovou duchovní knihou, která může formou zamyšlení nad vlastním životem pomoci mnoha dalších lidem najít svou vlastní cestu.

Život kardinála Tomáška na podkladě historických událostí. Druhé, rozšířené vydání sborníku, sestaveného J. Hartmanem, B. Svobodou a V. Vaškem, podává souhrn vzpomínek těch, kteří se s velkým pražským arcibiskupem a později i kardinálem setkali v různých fázích jeho dlouhého života. Z textu, v tomto vydání doplněného o několik vyprávění dalších, jasně vysvítají jeho výrazné lidské vlastnosti: laskavost a dobrota, kterou projevoval vůči svému okolí, i neochvějnost, jakou především v závěru svého působení projevoval při obhajobě práv církve a věřících proti komunistickému tlaku. Díky tomu představuje tento sborník též příspěvek k pochopení bouřlivého období konce XX. století u nás.

Redaktor a moderátor Martin Veselovský, oceněný Cenou Ferdinanda Peroutky, se ptá Tomáše Holuba, v současné době plzeňského biskupaO jejich neformálním rozhovoru Martin Veselovský říká: ,,Už z podstaty svého povolání musím být zvědavý člověk. A na Tomáše Holuba jsem byl zvědavý vlastně celých zhruba patnáct let, během nichž se vídáme. Já ve stabilní roli ptajícího se novináře, on v neuvěřitelně se proměňujících pozicích od hlavního kaplana české armády, přes Generálního sekretáře České biskupské konference až po plzeňského biskupa. Od chlapa, který dokázal obstát jako kněz mezi vojáky na balkánských misích, přes náhle tvrdého a nekompromisního vyjednavače o návratu církevního majetku až po biskupa, který žije v extrémně zajímavé éře papeže Františka. V této knize máme oba příležitost vystoupit z daných škatulek. Konfrontovat se i na jiné než čistě tematické úrovni aktuální publicistiky. Mluvit o zkušenostech a pocitech bez nutnosti směřování k tomu nejlepšímu titulku. Jsem zvědavý, jak se nám to povede.“

Na základě mnoha rozhovorů v Argentině, Římě i jinde a dlouholetých studií současné katolické církve vypráví Papež reformátor příběh Jorgeho Maria Bergoglia, muže, který se ze syna italských přistěhovalců střední třídy v Buenos Aires vypracoval na duchovního vůdce více než miliardy katolíků na celém světě. Tato podrobná a důkladná biografie osvětluje v podstatě neznámé souvislosti: vliv argentinského nacionalistického hnutí na papeže Františka a inspiraci prvními jezuitskými misionáři; jeho radikální prosazování církve pro chudé; vizionářský, ale kontroverzní způsob vedení argentinských jezuitů a dech beroucí způsob, s nímž balancoval na hraně během vojenské diktatury v sedmdesátých letech dvacátého století. Kniha na základě primárních zdrojů a desítek rozhovorů s jeho současníky popisuje jeho pozoruhodné vedení jako biskupa a arcibiskupa v době krize ve Vatikánu, obsahuje fascinující výčet jeho přátel přesahující hranice víry, politiky a států a statečný odpor ke drogám, herním mafiím, a dosud nezveřejněný příběh toho, proč a jak byl zvolen papežem. Díky hluboké analýze a mimořádnému vhledu vzniká napínavý příběh člověka a jeho putování křižovatkami víry a politiky. Papež reformátor je vyčerpávajícím popisem vzniku radikálního papeže.

V knižním rozhovoru reflektují jeho autoři témata, která jsou současnému pražskému arcibiskupovi drahá: smysl tradice, zvláště katolické v kontextu moderních českých a evropských dějin, kořeny víry a věrnosti církvi, dějiny domikánského řádu a jeho přínos do mozaiky církevní minulosti i současnosti. V knize se odrážejí hluboké historické znalosti současného nástupce svatého Vojtěcha a arcibiskupském stolci, jeho dnešní názory na českou společnost a stát, na stav dialogu státu a církve. Široký záběr rozhovoru dává jedinečným způsobem nahlédnout do myšlenkového světa Dominika Duky, současné hlavy české katolické církve. Mons. Dominik Duka OP (1943, Hradec Králové) je 36. arcibiskup pražský, metropolita a primas český (jmenován 13. února 2010). Dne 22. června 1970 přijal kněžské svěcení. Po odnětí státního souhlasu pracoval patnáct let v plzeňské Škodovce. Za ilegální činnost byl patnáct měsíců vězněn v Plzni-Borech. Byl provinciálem České provincie dominikánů (1986–1998), 24. biskupem královéhradeckým (1998–2010). V dubnu 2010 byl zvolen předsedou České biskupské konference. Tomasz Dostatni (1964) je dominikánský kněz, publicista, v devadesátých letech působil v Praze, kde se zasloužil o rozvoj česko-polských vztahů mezi umělci a intelektuály. Žije v polském Lublinu, kde stojí v čele nadace Ponad granicami. Je autorem několika knih (v češtině vyšel knižní rozhovor s Tomášem Halíkem Smířená různost, Portál, 2010). Jaroslav Šubrt je šéfredaktor přílohy Katolického týdeníku Perspektivy. Překládá z polštiny.

Život obrozence. Josef Jungmann - autor přelomového pětidílného česko-německého slovníku, v němž položil základy dnešní české slovní zásoby, stejně jako základních dějin české literatury, překladatel řady klíčových textů literatury evropské, byl ve své době téměř nezpochybnitelnou autoritou. Doc. Robert Sak přibližuje titulní postavu především jako příběh života naplněného neúnavnou prací, odehrávajícího se v souřadnicích kulturního a společenského života jeho doby a ve stálé spolupráci s dalšími významnými postavami českého národního života – J. Dobrovským, F. Palackým, P. J. Šafaříkem a dalšími. Vykresluje však také „druhý život“ Jungmannův, hodnocení (mnohdy rozporná), jimž se dostávalo a dostává této významné osobnosti našich dějin.

Doktor z Lambaréné. Osobnost bez hranic. Kniha vychází ke 140. výročí narození a 50. výročí úmrtí Alberta Schweitzera.Alsaský rodák Albert Schweitzer, lékař, filantrop, teolog, varhanní virtuos a hudební teoretik v jedné osobě, patří mezi ty nečetné postavy, které k sobě stále znovu poutají pozornost jak pro svůj životní příběh, tak pro svůj odkaz a dílo. Monografie německého evangelického teologa, historika a právníka, profesora univerzity v Lüneburgu, přináší komplexní zpracování bohaté a mnohostranné Schweitzerovy osobnosti. V chronologickém uspořádání sleduje základní etapy Schweitzerova života, jeho mládí a teologická studia, lásku k hudbě a zájem o osobnost Johanna Sebastiana Bacha, kterému věnoval přelomovou monografii, rozhodnutí stát se „pralesním doktorem“ a pobyty v gabunském Lambaréné, jeho rozsáhlé veřejné působení a politickou korespondenci. N. O. Oermann se pokouší odpovědět na mnohé dosud nezodpovězené otázky: Jak se stalo, že právě Schweitzerova pralesní nemocnice, jedna z mnoha, si získala takovou proslulost? Jak zapadala jeho filosofie kultury do myšlení doby a jaké bylo Schweitzerovo politické a strategické myšlení?

Rozhovor s oblíbeným knězem, salesiánem, milovníkem rockové hudby a undergroundu. Ladislav Heryán patří k výrazným osobnostem českého veřejného života. Mnoha lidem je znám především jako katolický kněz, který má úzké vztahy k undergroundu, miluje rockovou muziku a mívá bohoslužby na rockových festivalech, např. také na Open Air Festivalu v Trutnově. Jeho životní záběr je však mnohem hlubší: jako salesián se věnuje řadu let službě mladým lidem a dětem, jako biblista učil na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, nyní působí na Vyšší odborné škole sociálně pedagogické a teologické Jabok a na Institutu ekumenických studií při Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Je vyhledáván jako kněz, ale pro mnoho lidí je prostě dobrý kamarád a blízký člověk. Redaktor Petr Vaďura začal s Ladislavem Heryánem před několika lety natáčet nejprve rozhlasové rozhovory nad biblickými texty pro pořad Ranní slovo, který provází už řadu let nedělními rány posluchače stanice Českého rozhlasu Vltava. Pak se Ladislav Heryán několikrát objevil jako host Křesťanské vlny Českého rozhlasu Plzeň i ve vysílání Trans World Radia – Radia 7. Milovník skupiny U2 se v těchto pořadech ukázal nejen jako fundovaný biblista, ale především jako citlivý člověk, který má pochopení pro lidskou slabost, ale i hlubokou důvěru v Boží lásku a milosrdenství. Rozhlasové rozhovory převedl Petr Vaďura do psané podoby.

Život svaté Kateřiny Sienské. Vyprávěním slavného romanopisce před námi jakoby ožívá Kateřina ze Sieny (1347–1380), jedna z nejpozoruhodnějších žen dějin církve. Byla dcerou prosperujícího barvíře ze Sieny a jeho ženy, předposlední z jejich pětadvaceti dětí. Když odmítla manželství a trvala na tom, že se zcela zasvětí Bohu, snažili se jí v tom všemožně zabránit. Kateřina ale zůstala neoblomná a v mladém věku vstoupila do třetího řádu sv. Dominika (nikoli však do kláštera). Neměla žádné vzdělání, ale byla obdařena mimořádnou vlitou moudrostí od Boha a velkou láskou k Bohu i k lidem. Nejprve žila několik let v domě své rodiny a intenzivně se věnovala modlitbě, měla mnohé mystické zkušenosti. Později se kolem ní začal shromažďovat okruh jejích duchovních dětí, laiků i kněží. Její poslání postupně přesáhlo hranice rodného městečka: smiřovala válčící italské městské státy, burcovala vlažné církevní preláty i prosté věřící, dokonce se jí podařilo přimět papeže, aby se po létech vrátil z Avignonu do zpustlého Říma.Spisy a dopisy, které diktovala, vynikají úžasnou duchovní vroucností, hloubkou a duchovní autoritou, jakou známe jenom z děl mystiků. Roku 1970 ji papež Pavel VI. jmenoval učitelkou církve a roku 1999 ji Jan Pavel II. prohlásil za spolupatronku Evropy.

Antologie z listů světce z Pietrelciny„Pán je u mém srdci a cítím, jak celou svou silou mohu říkat spolu s nevestou ze svaté Velepísně: .. hned jsem nalezla toho, kterého tolik miluji. Uchopila jsem ho a už ho nepustím. ‘(Pis 3,4)Ovšem jakmile si uvědomím svoji neschopnost unést tíhu této nekonečné lásky a obsáhnout Ho v malosti své vlastní existence, tehdy se cítím být naplněn trýzní nad tím, že Ho snad budu muset opustit právě kvůli této své neschopnosti obsáhnout Jej ve stísněném prostoru své ho vlastního srdce. “(List č. XIX) Setkání s autentickými mystickými texty rozhodně není pro nikoho právě snadnou záležitostí. Na své čtenáře kladou mimořádně veliké nároky. S užitkem je lze číst jedině tehdy, když tak budeme činit meditativním způsobem, když zapojíme do poctivého úsilí o porozumění také svou vlastní duchovní zkušenost. Listy, které obsahuje tato antologie, jsou fascinujícím a popravdě řečeno mnohdy také drsným a drásavým svědectvím o klíčové etapě duchovního života otce Pia.

Téměř před sto lety, daleko na Sahaře, zemřel otec de Foucauld, který sám sebe nazýval bratrem Karlem Ježíšovým. Karel de Foucald, zakladatel Malých bratří, byl vskutku výjimečnou osobností. Při hledání svého duchovního poslání prošel přes naprosté odmítání víry k naprosté odevzdanosti Pánu. Snad proto bylo jeho největší touhou přinést Kristovu Lásku mezi pohany. Za místo svého působení si vybral kraj z nejchudších, horkou Saharu. Karel de Foucauld byl ale především velmi citlivý k odlišné mentalitě tamějších lidí. Dokázal evangelizovat nenásilnou cestou pomocí příkladu vlastního života. Tato knížka by chtěla připomenout jeho nesmírně rozmanitý, podivuhodný, a přece jednotný život. Životopis z pera Jeana-Françoise Sixe provázejí též úryvky z bohaté Foucaldovy korespondence a jeho vlastních prací.

„Nikdy v živote som nechcel škodiť, zavadzať, brzdiť vývoj života. Nikdy som netúžil po inom ako po dobrote, po kráse, po dokonalosti. A nikdy mi nik neveril, nijaká spoločnosť, nijaký režim, nijaká klika. Bo všetci vedia rozmýšľať iba vo svojich kategóriách. Pretože každý za každej situácie verí iba vo svoj prospech. Každé čisté snaženie považovali za vrchol prefíkanosti. Keďže skoro každý žije z podlosti, nevie veriť v priamosť a nekompromisnosť. Keďže väčšina sa živí zradou, nechce veriť vo vernosť. Keďže verím a chcem veriť každým dychom, každým činom, každou myšlienkou, muselo dôjsť, k čomu došlo. Svet má jednu odmenu pre úprimnosť a jednoznačnosť: umlčať! Svet má jednu odpoveď na úsilie po rýdzosti: tresnúť po hlave! Svet má jednu zbraň pre tých, čo chcú byť čistí: odstrániť alebo vyhlásiť za blázna! Kto neverí, nemá schopnosť veriť, že iný verí. Ja verím tým, čo za svoju ideu vedia trpieť."Pavol Strauss

V rozhovorech, které vedl papež Benedikt XVI. s novinářem Peterem Seewaldem krátce před svým odstoupením z úřadu a krátce poté, se čtenáři otevírá možnost pohlédnout spolu s papežem zpět na dobu jeho pontifikátu. Nikdy předtím nemluvil Benedikt XVI. tak otevřeně o pozadí své překvapivé demise. Vyjadřuje se k obnovení víry jako velkému tématu svého pontifikátu, ale i k jeho problémovým bodům, jako byl například vztah k židům a muslimům, aféra Vatileaks nebo záležitost s Piovým bratrstvem. A nikdy předtím Benedikt XVI. tak otevřeně nehovořil o svém přístupu k víře, o současných výzvách pro křesťanství a o budoucnosti církve. Osobní charakter knihy podtrhují jeho vzpomínky na rodinu, na důležité souputníky a kolegy a zásadní životní události.Kniha vyšla aj v slovenskom jazyku Posledné rozhovory.

Jan Šedivý, učitel kontemplativní modlitby a duchovní průvodce, vypráví v poutavém rozhovoru se dvěma svými kolegy o životní cestě, která jej od nesnadného dětství v komunistickém Československu vedla přes ilegální opuštění republiky, vstup do jezuitského řádu a teologická studia až k uzavření šťastného manželství a dráze duchovního učitele v Německu. Zároveň popisuje svůj vlastní vnitřní vývoj a jeho zásadní okamžiky. Sdílí se čtenáři své osobní zkušenosti s rozvíjením spirituality, kontemplativní modlitbou i duchovním doprovázením, které mohou jak nadchnout a inspirovat, tak i prakticky pomoci při překonávání možných úskalí na úzké stezce vedoucí k poznání sebe sama, očištění vlastního nitra a prožívání Boží blízkosti.

Život Ladislava Košťu sa pohyboval v rozličných životných a spoločenských rovinách. Bol svedkom i aktérom historických udalostí a zlomkov od konca 30. rokov minulého storočia...

Výber z korešpondenice Mons. Viktora Trstenského a Otca biskupa Jána Vojtaššáka.

O sv. detvianskom zvonárovi - životopis slovenského katolíckeho laika Štefana Vlka, detvianského kostolníka žijúceho vo veži farského kostola v Detve. Je to skutočný asketický život plný odriekania, sebazáporu a pôstu, ktorým chcel zachraňovať úbohých hriešnikov a pomáhať dušiam v očistci.

Rozhovory s biskupem Františkem Václavem Lobkowiczem. Ve vzpomínkách a vyprávění prvního ostravsko-opavského biskupa Františka Václava Lobkowicze je zřetelný jeho naprosto jedinečný, laskavý a shovívavý vztah k lidem, bez kterých, jak sám říká, by si nedovedl představit ani svou práci, ani svůj život.Jeho příběh se začal psát v padesátých letech a zrcadlí pohnuté osudy mnoha vrstev společnosti druhé poloviny dvacátého století v naší zemi.Čtenář si přečte řadu vzpomínek a osobních svědectví. Dozví se i temer zákulisní souvislosti toho, jak moravskoslezská dieceze vznikla, co se v církvi po revoluci povedlo a co nikoliv, anebo i to, jak biskup Kobkowicz vidí aktualní spoločenská témata. Vzniká tak zajímavá mozaika obrazu jednoho člověka, ale i regionu, který je mu obzvlášť blízký a ke kterému už neodmyslitelně patří.

Martin Luther, nejvýznamnější reformátor církve, spolutvůrce německého jazyka a jeden z nejdůležitějších křesťanských teologů, je postavou, jaká nesnadno hledá srovnání. Není však tato jeho velikost spíše drtivá? Není jeho vehemence spíše odstrašující? Jaký to byl vlastně člověk? Jednou z nejpřístupnějších cest, jak najít odpověď, je nahlédnout do jeho dopisů.Dopisy blízkým jsou stručným výborem z Lutherovy obsáhlé korespondence, který má reformátora představit nejen jako teologa, myslitele či hrdinu, ale především jako člověka. Ukazuje, jaká břemena, těžkosti a nemoci musel přemáhat (někdy i s mrzutostí a drsností), jak se však stále znovu vracel k radostné naději evangelia, kterou probouzel i v druhých, jak mu nechyběl humor ani citlivost k bližním, jak dobrým uměl být přítelem, oddaným manželem a milujícím otcem a jak své povolání navzdory všemu naplňoval až do konce.

Příběh Martina Luthera, určený dětem zhruba od pěti let, ztvárnila trojice autorů: Ondřej Macek vypráví o jeho životě slovem, Lydie Férová obrazem a Lenka Ridzoňová je doplňuje dobovými souvislostmi nebo zajímavostmi a mnoha náměty na hry či hádanky pro dětské čtenáře i dospělé.

Julo Rybák prináša čitateľovi ďalšie voľné pokračovanie literárneho spracovania jeho denníkových záznamov, zachytávajúcich jeho vnútorné prežívanie prvého roku tohto tisícročia. Titul voľne nadväzuje na pred časom vydané tituly autora: V dotyku s Pavlom Straussom VII., V dotyku s Pavlom Straussom X., Posledný rok,V jubilejnom roku 2000. Dielo autor venoval nadchádzajúcim nedožitým 90-tým narodeninám Milana Rúfusa a Závažnej Porube „...ktorú nám on urobil Naveky Závažnou.“.(26. november)Všetkému raz bude amen,čo povstalo zo Zeme. –Všetko tuná zanecháme;iba s holou Láskou hore pôjdeme.Hovoríme, že komunizmus padol na Boží zásah. Ale nebude pravdou, že na komunizme prestal mať záujem aj Zlosyn? Nevyčerpal všetky možnosti aj pre splnenie jeho zámerov?V takom prípade by bolo namieste, aby sme dnešnú demokraciu nevnímali len ako Boží dar (v odmenu za totalitu), ale aj ako nový, dokonalejší nástroj Zlosyna na realizáciu svojho projektu...