Eseje, štúdie

Kritické vydání nejdůležitější knihy literárního kritika Jana Lopatky (1940-1993). Postuláty literární kritiky prezentované v Předpokladech tvorby patří k dodnes diskutovaným otázkám české literární kritiky a vědy (např. otázka vztahu umění a skutečnosti, autenticity v deníkové literatuře, vztahu řemeslnosti a umění apod.). Editor Michael Špirit, který se Lopatkovu dílu soustředěně věnuje již více než desetiletí, znění prvního knižního vydání z roku 1991 konfrontoval s autorovým strojopisem, časopiseckými otisky před knižním vydáním, prvními samizdatovými edicemi z roku 1978 a 1983 i prvním soubornou samizdatovou edicí z roku 1985, a doplnil edici o opravenou, rozšířenou a aktualizovanou bibliografii Jana Lopatky. Předmluvu napsal Václav Havel.

Listy skúseného diabla jeho mladšiemu kolegovi. Vo svojom klasickom diele nás C.S. Lewis zasväcuje do korešpondencie medzi dvoma diablami: skúseným Krutodlakom a jeho synovcom Svrabomilom. Krutodlak zastáva byrokratickú funkciu v pekelnej hierarchii a je mentorom neskúseného Svrabomila. Ten práve začína svoju démonickú kariéru v službách „Otca v Hlbinách“ a bol poverený, aby odviedol nového kresťana – “pacienta” – od viery a povzbudil ho k hriechu.Kniha satirickým spôsobom poukazuje na mnohé bežné problémy ľudského života a kresťanskej viery, ako je otázka dobra a zla, pokušenia, pokánia a milosti. Krutodlak a Svrabomil žijú vo svojom morálne prevrátenom svete, kde je chamtivosť a dosiahnutie vlastného prospechu najväčšou hodnotou. Démoni nie sú schopní porozumieť tajomstvu Božej lásky k ľuďom alebo pripustiť možnosť nezištných ľudských cností. Nové vydanie obsahuje v slovenčine doteraz nepublikovanú autorovu esej o knihe.

C. S. Lewisa počas druhej svetovej vojny požiadala rozhlasová stanica BBC o sériu príhovorov o základoch kresťanskej viery. Tieto texty neskôr C. S. Lewis doplnil a tak vznikla jedna z jeho najčítanejších kníh pod názvom „Mere Christianity“. Autor sa v knihe podujal na vysvetlenie a obhajobu základných stavebných kameňov kresťanskej viery. V rozsiahlom prieskume 100 najvplyvnejších kresťanských kníh 20. storočia, ktorý usporiadal časopis Christianity Today, sa kniha umiestnila jednoznačne na 1. mieste.

Fantastický autobusový výlet z pekla do neba. C. S. Lewis nás pozýva na výlet do Neba a Pekla. Používa svoj rozprávačský talent, aby nám podal alegorický príbeh o ceste autobusom, ktorý premáva medzi Peklom a Nebom.

Umenovedec a estetik, ale aj filozof, axiológ a psychológ Marian Váross patril medzi najvzdelanejších Slovákov druhej polovice 20. storočia. Výber z jeho publicistickej tvorby – zbierka esejí a glos, úvahy o dialektike, človeku a strachu, o analógii v dejinách, viere a ideáloch, o spoločenských systémoch. O politike medzi privátnym a verejným, o reálnom (alibistickom) socializme či komunistickom cynizme, totalite a entropii, ale aj o fašizme a komunistickej xenofóbii, o postavení a pocitoch človeka v socialistickej prítomnosti – je aj po desaťročiach stále aktuálny pre kriticky mysliaceho čitateľa.

Táto kniha vás zavedie do ateliéru Eleny Ferrante, poskytne pohľad do zásuviek jej písacieho stola, za ktorým vznikli tri romány a štvorzväzková Neapolská sága. Frantumaglia obsahuje listy, eseje, zamyslenia, zápisky a rozhovory, ktoré autorka poskytla za viac než dvadsať rokov.Elena Ferrante tu odpovedá na množstvo otázok jej čitateliek a čitateľov. Píše o svojom rozhodnutí zostať v úzadí a dovoliť svojim knihám žiť si samostatný život. Píše si s režisérmi, vyjadruje sa k filmovým adaptáciám svojich románov, opisuje neľahké formulovanie odpovedí na novinárske otázky.Uvažuje o svojom vzťahu k psychoanalýze, mestám, v ktorých žila, k feminizmu a k detstvu, ktoré je pre ňu studnicou spomienok, dojmov a predstáv. Frantumaglia je živým a intímnym autoportrétom premýšľajúcej spisovateľky.

Rozbor sociologických kořenů holocaustu, tj. vyvraždění deseti milonů Evropanů v nacistických koncentračních táborech. Možnosti prevence budoucích genocid. Bauman chápe holocaust jako "židovskou tragédii", zdůrazňuje však její specifické rysy, které ji odlišují od všech ostatních genocid. Konstatuje, že holocaust se objevil a byl realizován v naší moderní, racionalizované a racionalistické společnosti, na vysoké úrovni rozvoje naší civilizace a na vrcholu úspěchů lidské kultury - ale právě proto je problémem této společnosti, této civilizace a této kultury. Holocaust je tak pochopen nikoliv "pouze" jako historická událost, ale jako dějinný milník, jako výpověď o povaze a charakteru naší civilizace, o tom, jak degenerovala lidská racionalita a k jakým cílům byla použita. Baumanova kniha zařazuje holocaust do kontextu sociologických analýz rasismu, ale překračuje je tím, že dokládá tragickou dialektiku "výjimečnosti a normality" holocaustu. Autor bez moralizování prokazuje, jak se v polovině 20. století dostal osvícenský racionalismus do ostrého konfliktu s morálkou a nenalezl z něj východisko. Bibliografie prací Zygmunta Baumana čítá několik desítek knižních monografií, avšak právě kniha Modernita a holocaust z roku 1989 je pokládána veřejností (nejen akademickou) i autorem samým za dílo přelomové: touto knihou se stal světově uznávaným sociologem a autoritou v oblasti analýzy pozdně moderní doby. Kniha byla v roce 1990 oceněna Cenou města Amalfi za nejlepší evropské sociologické dílo roku. Byla přeložena do několika desítek jazyků. Pro české vydání napsal Zygmunt Bauman zvláštní předmluvu.

O životě, islámu a křesťanské víře. Islamolog a afrikanista Luboš Kropáček se již desítky let věnuje putování po neschůdných cestách poznávání dějin a kultury islámského světa. Rozhovor, který s ním vedli dva zkušení novináři, sleduje nejprve životní příběh absolventa arabistiky, anglistiky a afrikanistiky v Praze, který se v roce 1968 účastnil studentské expedice do nemocnice Alberta Schweitzera v Lambaréné. Tato mnohaměsíční cesta předznamenala celoživotní zájem Luboše Kropáčka o Afriku. Až do roku 1974 působil jako odborný asistent na FF UK , poté byl donucen odejít a živil se překlady a tlumočením z arabštiny. Po roce 1989 se na fakultu vrátil, v roce 2001 byl jmenován profesorem. Luboš Kropáček je autorem mnoha úspěšných knih o dějinách, kultuře a duchovnosti islámského světa. Připomeňme asi nejznámější, opakovaně vydávaný přehled Duchovní cesty islámu (Vyšehrad, 5. vydání 2011). Islám, islámský fundamentalismus a život muslimské společnosti proto představují druhé významné téma knihy. Tím třetím je křesťanská víra, pevný základ a opora v mnoha nelehkých životních situacích. I o nich je možné se v knize rozhovorů s jednou z výrazných osobností české vzdělanosti dočíst.

Možno to bol starý otec, učiteľ alebo kolega. Niekto starší, trpezlivejší a múdrejší, kto vás chápal, keď ste boli mladí a hľadali svoju cestu, pomohol vám vidieť svet z iného uhla a radil vám, ako žiť. Pre Mitcha Alboma bol takou osobou Morrie Schwarts, profesor, ktorého spoznal na univerzite pred dvadsiatimi rokmi. Možno ste aj vy, podobne ako Mitch, na ceste životom stratili stopu svojho učiteľa a svet sa vám zrazu zdal chladný. Nechceli by ste ho znova stretnúť, položiť mu dôležité otázky, ktoré vás ešte vždy trápia, vypočuť si múdre slová ako kedysi, keď ste boli mladší a menej uponáhľaní?Mitch Albom dostal svoju druhú šancu. Znovuobjavil Morrieho v posledných mesiacoch jeho života. Morrie vedel, že zomiera, a preto sa každý utorok stretával s Mitchom vo svojej pracovni ako kedysi na univerzite. Ich obnovený vzťah sa premenil na posledný „semester“ a prednáškami o živote.Utorky s Morriem sú čarovnou kronikou času, ktorý spolu strávili, Mitch sa v nej delí so svetom o Morrieho a jeho dary. Inteligentne a zrozumiteľne napísaná kniha je plná múdrosti, láskyplne zachytáva jednoduchosť ukrytú zložitosťou života.