História

V deviatom čísle ročenky Studia Capuccinorum Boziniensia si môžete prečítať tieto štúdie: „Danteho františkánstvo“ od Giuseppe Mazzottu; „Dominik Mokoš OFM (1718 – 1776) a jeho kazateľská tvorba (Východiská a možnosti výskumu)“ od Angely Škovierovej; „‘Svatí z katakomb’ v kostele Narození Páně v pražské Loretě“ od Marie Vymazalovej; „Velký kostel menších bratří (Stavební vývoj  konventního chrámu sv. Ducha v Opavě)“ od Lucie Augustinkovej filozofické texty: „Normalita ako predpoklad skúsenosti“ od Daniely Bendžalovej „Ako mlčí obraz?“ od Ladislava Tkáčika. Medzi „varia“ je zaradená rozsiahlejšia správa: „Projekt Historical and Theological Lexicon of the Septuagint: Príklad hesla εὐλογεῖν ‘zvelebovať/žehnať’ od Heleny Panczovej list generálnych ministrov pri príležitosti 750. výročia smrti svätého Bonaventúru „Svätý Bonaventúra, hlas, ktorý je aktuálny aj dnes.“ Medzi „censurae librorum“ nájdete recenzie na novinky Ivana Geráta (ed.) „Téma Troch kráľov v umení a kultúre“, Stéphana Bretona (ed.) „Penser le silence“, Charlesa Bobanta „L’art et le monde. Une esthetique phénoménologique“ a Güntera Figala „Ästhetik der Architektur“. Ročenka Studia Capuccinorum Boziniensia je jediným recenzovaným vedeckým periodikom pre františkánske štúdia, humanitné a historické vedy vydávaným na Slovensku.

Osudy rehoľníkov a mesta, v ktorom pôsobili, boli a sú spojenou nádobou. Tak ako františkáni významnou mierou ovplyvňovali život v Bratislave, podobne i Bratislavčania sa podieľali na rozvoji či úpadku konvektu. Spolu prežili všetky vzostupy a pády, ktoré obe komunity spájali do organickému celku násilne rozbitého až v päťdesiatych rokoch minulého storočia. Predsa však osemsto rokov spolužitia zanechalo na dejinách Bratislavy i na dejinách františkánov nezmazateľnú stopu.

Výber z diela. Františkán Celestín Alojz Lepáček, ako literárny historik, svojou bádateľskou činnosťou zhromažďoval a zverejňoval diela františkánov, ktorými obohacovali slovenskú kultúru. Autorove výskumné a publikačné literárnohistorické práce výrazne obohacujú našu literárnu históriu.

Krištof Kolumbus a františkánska utópia v Latinskej Amerike. Autori reflektujú päťstoročné pôsobenie františkánov v Latinskej Amerike od príchodu prvých kolonizátorov. S odstupom storočí sa snažia o pravdivý pohľad na ich misionárske pôsobenie s jeho pozitívami aj negatívami, hľadajúc víziu novej evanjelizácie.

Studia Capuccinorum Boziniensia sú jediným recenzovaným vedeckým periodikom pre františkánske štúdiá, humanitné a historické vedy vydávaným na Slovensku.Texty zhromaždené v tomto čísle ročenky majú napomôcť tomu, aby bola človeku sprístupnená cesta k jeho vnútornému priestoru, k tomu najvlastnejšiemu domovu "aby skrze jeho Ducha mocne silnel ... vnútorný človek." (Ef 3,16).

V dalším svazku promluv Benedikta XVI. z generálních audiencí dostáváme do rukou portréty nejvýznamnějších postav středověké církve. V první části se papež zabývá zakladatelskými postavami západní a východní církve do doby, než se obě části křesťanstva rozdělily, zabývá se např. i Cyrilem a Metodějem. V druhé části ukazuje na klíčových postavách i silné stránky církve té doby: rozkvět mnišství, vzdělanosti, kultury, myšlení a teologie (např. Anselm z Canterbury, Bernard z Clairvaux, clunyjská reforma, zrod univerzit, románské a gotické umění).Třetí okruh tvoří významné postavy františkánského a dominikánského řádu (mj. František z Assisi, Dominik Guzmán, Bonaventura, Albert Veliký, Tomáš Akvinský). Ve čtvrté části se Benedikt XV. věnuje svatým ženám středověku, jejichž přínos pro církev byl nepřehlédnutelný (Hildegarda z Bingenu, Alžběta Uherská, Kateřina Sienská, Juliána z Norwiche nebo Klára z Assisi, která si dopisovala s naší Anežkou Přemyslovnou). Papežovy katecheze zaujmou čtenáře šíří pohledu a schopností autora vyzdvihnout to, v čem postavy světců mohou inspirovat současnou církev a společnost.

v meditativních obrazech Stanislava Weigela. 120 obrazov (plnofarebná kniha) P. Stanislava Weigela.

Život a legenda. Životopis přemyslovské princezny a zakladatelky kláštera Na Františku. Ve své komplexní monografii o historii Anežského kláštera, vydané ve druhém přepracovaném vydání ve Vyšehradu v roce 2011, doc. Helena Soukupová, uznávaná historička umění zaměřující se na řádovou architekturu středověku, představila dějiny a význam nejdůležitějšího Anežčina díla.Nyní autorka věnuje pozornost osobnosti Přemyslovny v bohatství jejích rozměrů: v její charitativní činnosti a založení špitálního řádu křížovníků s červenou hvězdou, kterým zajistila první organizovanou péči o nemocné na našem území, stejně jako její angažovanosti v řádu sv. Františka a založení prvního zaalpského kláštera klarisek a aktivního podílu na formování ženské části františkánského řádu.Autorka oceňuje Anežčin hluboký duchovní život a důslednost, ale všímá si i jejího smyslu pro reprezentaci státu a přemyslovského rodu. Anežka Přemyslovna, jedna ze svatých ochránkyň českých zemí, spolu s králi Václavem I. a Přemyslem Otakarem II. napomohla včlenit Čechy mezi nejkulturnější země Evropy a v galerii velkých postav českých dějin jí patří nepřehlédnutelné místo.

Sborník textů. Soubor textů které mapují dějiny české františkánské provincie z pohledu historie, teologie a umění.