Sociológia

S predhovorom pápeža Františka. DOCAT je revolučný program pápeža Františka, jeho návrh ako konať a správať sa v dnešnom svete. Je napísaný jazykom, ktorému mladí ľudia rozumejú. Ide o sociálne učenie Cirkvi, ktoré bolo rozvinuté vo významných dokumentoch o Cirkvi už od pápeža Lea XIII. Najmä mladí ľudia by mali byť inšpirovaní čítaním týchto veľkých cirkevných dokumentov a zosúlaďovať svoj život s princípmi pravdy, spravodlivosti a lásky. Pápež František znovu a znovu vyzýva kresťanov k aktívnej angažovanosti sa za spravodlivosť vo svete. „Kresťan, ktorý dnes nie je revolučný, nie je kresťanom.“ Prostredníctvom 328 otázok a odpovedí sa dozvieme, čo je potrebné robiť, a čo znamená byť dnes kresťanom v rodine, v práci a v spoločnosti.

Boj proti korupcii v Cirkvi a spoločnosti. Talianske reportáže sú plné príbehov o korupcii. A nielen v Taliansku, ale aj v ostatných západných bohatých krajinách je to veľmi diskutovaný fenomén. Korupcia má zničujúce rozmery v chudobnejších častiach zeme, kde hlavnou príčinou biedy je zaostalosť, nízka vyspelosť a nedostatočný vývoj. V spoločnosti sa šíri ako zničujúca hrdza, má moc otráviť občianske spolužitie a preto Cirkev, na čele s pápežom Františkom, vedie proti nej tvrdý boj. Boj proti korupcii v Cirkvi a spoločnosti nemôžu ohraničovať len zákony, ale musí mať aj kultúrny cieľ, ktorý sám v sebe obsahuje protilátky, voči tejto „zničujúcej chorobe“, ktorej sme všetci vystavení. Korupcia je prítomná všade a nikto nie je imúnny, ani Cirkev.Peter Turkson (1948), kardinál a emeritný biskup Ghany, bol vymenovaný pápežom Františkom za prefekta vatikánskeho Dikastéria pre integrálny ľudský rozvoj, ktorý sa zaoberá tými, ktorí trpia z ekonomických, politických a sociálnych dôvodov. Vittorio Alberti (1978), filozof a historik je súdnym vykonávateľom pre politické témy vatikánskeho Dikastéria pre ľudský rozvoj pri Svätej Stolici.

Zdravá rodina je najlepšou prevenciou pred patologickými javmi, pretože je pre všetkých svojich členov miestom bezpečia. V súčasnej dobe je rodina ohrozená zvonku aj zvnútra a počet dysfunkčných a patologických rodín rastie. Z toho dôvodu je potrebné venovať rodine veľkú pozornosť a ponúknuť jej oporu, formáciu aj sprevádzanie v časoch životných kríz.Prvá kapitola poskytuje náhľad do skúmanej problematiky. Opisuje nadnárodné a národné dokumenty, ktorých cieľom je ochrana rodiny. Venuje sa taktiež normatívnej základni právnych vzťahov rodiny. Kapitola Sociálna patológia rodiny upriamuje pozornosť na domáce násilie, chudobu a rozpad rodín. Zároveň ponúka pohľad na sanáciu rodín a prevenciu sociálno-patologických javov v rodinách. Tretia kapitola poukazuje na niektoré aktivity a prorodinné programy, ktoré sprostredkúva rodinám Cirkev v rámci jednotlivých združení a hnutí. Nevyhýba sa ani pomenovaniu silných a slabých stránok Cirkvi v starostlivosti o rodiny. Posledná kapitola je venovaná empirickej časti.Kniha je určená najmä sociálnym pracovníkom, sociálnym pedagógom, pedagógom z náuky o rodine, študentom príslušných odborov VŠ, pracovníkom pomáhajúcich profesií v oblasti práce s rodinou, ako aj kňazom v pastorácii s rodinou.Mgr. Soňa Vancáková, PhD. je zakladateľkou a riaditeľkou občianskeho združenia Maják nádeje v Košiciach, ktoré sa venuje rodinám v hmotnej a sociálnej núdzi.

Nový pohled na financování našich farností. Proč se peníze a majetek staví do protikladu k pravému poslání církve? A proč si tohle myslí nejen kritici církve, ale i někteří katolíci? Tato knížka nás zve k tomu, abychom o penězích v církvi uvažovali jinak. Nejsou z principu zlé, jsou důležitou součástí našeho světa. Mohou se stát pokušením, ale mnohem víc i nástrojem pro konání dobra. Pro fungování farností jsou nezbytné a nemůžeme je ignorovat. Autoři zde nevedou abstraktní disputace ani neanalyzují financování celé církve. Dávají užitečné náměty, jak smysluplně financovat poslání církve v konkrétní farnosti. Farnost je klíčovým místem, kde se uskutečňuje poslání církve a kde se formuje zdravý vztah k penězům.Kniha je určena farářům, pastoračním asistentům, účetním i těm, kdo ve farnostech nesou odpovědnost za organizaci a financování; členům farních, pastoračních a ekonomických rad, dárcům, manažerům a dalším profesím. Chce povzbudit k přehodnocení dosavadních fundraisingových aktivit a inspirovat k ekonomickému i duchovnímu ozdravění farnosti.P. Michael White je knězem arcidiecéze Baltimore a farářem kostela Narození Páně v Timoniu v Marylandu. Teologii a ekleziologii absolvoval na papežské Gregoriánské univerzitě v Římě. Během jeho působení ve farnosti Narození Páně se téměř ztrojnásobila návštěvnost nedělních bohoslužeb, vzrostla podpora poslání církve i finanční příspěvky určené na pastorační projekty. Jeho nejznámějšími knihami jsou Rebuilt (Znovuzbudovaná), kde se líčí znovuzrození farnosti Narození Páně, a Rebuilt: The Field Guide (Praktický průvodce obnovou farnosti).Tom Corcoran nesl ve farnosti Narození Páně v Timoniu odpovědnost za pastoraci mládeže, byl koordinátorem pastorace dětí a animátorem malých společenství. Dnes je laickým spolupracovníkem faráře: odpovídá za přípravu tematické náplně nedělí, za strategické plánování a za péči o farní zaměstnance.

Komunikace zaujímá v dnešní společnosti přední postavení a nejinak je tomu také v katolické církvi. I tady se v posledních letech musely udát změny, aby církev dokázala držet krok s moderní dobou. Předkládaná kolektivní monografie představuje tuto problematiku zblízka a to v různých sférách lidského dění, například jako komunikaci s médii, nebo rozebírá trendy v jazyce českém, které se promítají do církevních výrazů. Dále hledá odpovědi na otázky typu, jak církev reaguje na používání a na vliv sociálních sítí a co na to říká její nejvyšší představitel papež František? Pro úplnost přináší monografie i myšlenky a názory Mons. Tomáše Holuba, současného generálního sekretáře České biskupské konference. Uvažuje o silných a slabých stránkách církevní komunikace a přibližuje plány katolické církve do dalších let.

Radikálna prestavba na základoch evanjelia uprostred komunity. „Cirkev nie je stretnutie, na ktoré chodíte, ani miesto, kam vstupujete. Je to naša identita v Kristovi. Je to identita, ktorá formuje celý život, takže život a misia môžu byť ‚celé o cirkvi‘.“ píšu autori Tim Chester a Steve Timmis. S takýmto východiskovým bodom zdôrazňujú dva spoločné princípy, ktorými by sa mala riadiť cirkev a misia: mať v centre evanjelium a mať v centre komunitu. Cirkev sa nestáva len ďalším záväzkom v našom zaneprázdnenom živote, stáva sa spoločným miestom, kde zdieľame svoje životy, oslovujeme ľudí a spolu sa učíme o Bohu. V knihe autori najprv vysvetľujú, prečo je podľa Biblie dôležité prepojenie evanjelia a komunity, a potom aplikujú tento pohľad na evanjelizáciu, sociálnu prácu, zakladanie zborov, svetovú misiu, učeníctvo, pastorálnu starostlivosť, spiritualitu, teológiu, apologetiku, prácu s mladými ľuďmi a deťmi. Pozývajú cirkev k tomu, aby premyslela svoju perspektívu a prax. Tim Chester je pastorom Grace Church v Boroughbridge vo Veľkej Británii, učiteľom a tútorom v Acts 29 Oak Hill Academy, ktorá poskytuje integrovaný teologický a misijný tréning pre cirkevných vodcov. Má doktorát z teológie a prednáša misiológiu a reformovanú spiritualitu. Je autorom viac ako 30 kníh. S manželkou Helen majú dve dcéry. Steve Timmis je výkonným riaditeľom Acts 29 a vedúcim pastorom zboru Crowded House v Sheffielde vo Veľkej Británii. Založil misijnú agentúru Radstock Ministries, ktorá podporuje zapájanie miestnych zborov do svetovej misie. Je spoluzakladateľom The Crowded House – iniciatívy zakladania zborov v Sheffielde. Je spoluriaditeľom The Porterbrook Network, ktorá cvičí a mentoruje zakladateľov zborov. Je tiež autorom a spoluautorom niekoľkých kníh. S manželkou Janet majú štyri dospelé deti a niekoľko vnúčat.

Jednou z význačných charakteristik dnešní středoevropské společnosti je její mnohostranná pluralita v názorech, postojích, vyznáních i preferencích. V této společnosti žije křesťanství a děje se v ní pastorace. Tato kniha se pokouší nacházet a popisovat takové cesty pastorace, na nichž by se s pluralitou počítalo a vlastní substance křesťanství se při tom neztrácela.Jako základ se autorovi jeví víra, její posilování a růst. Současně ukazuje na to, že se v realitě víra vyskytuje v různém stupni úplnosti a že její podporování staví pastoračního pracovníka před různé úkoly, které se liší i podle věkových skupin křesťanů. Společné pro růst a život víry je její sociální charakter: víra se žije ve společenství. Ale i rozličná společenství víry představují diferencovanou skutečnost s různými vlastními nároky a podmínkami života. Ty se také promítají do různých specifických otázek pastorace.

Texty k obnově církve a společnosti z let 1988 - 1998. Texty Tomáše Halíka z let 1989–99 od dob jeho působení v „podzemní církvi“ v kruhu poradců kardinála Tomáška, přes první veřejná vystoupení v dramatickém roce 1989 po celé první desetiletí mladé demokracie – spojuje téma odpovědnosti za duchovní a morální stav společnosti a věrohodnosti církve.Jde o souhrn proslovů a úvah člověka, který byl bezprostředním svědkem a do určité míry spoluaktérem událostí, které předcházely, spoluutvářely a následovaly pád komunismu a zrození svobody – a to zejména v jednom sektoru společenského dění, totiž v oblasti, v níž se prolínala kultura, politika a náboženství; člověka, který v sobě spojoval vášeň aktivního účastníka se snahou zároveň reflektovat ono dění očima sociologa a teologa a pokoušel se nabízet vize a podněty pro budoucnost, která se slibně a dramaticky otevírala. Výběr textů doprovází autorova reflexe jeho tehdejších myšlenek s odstupem čtvrtstoletí a zároveň jeho komentář k tehdejším událostem a osobní vzpomínky, které zejména mladší generaci mají přiblížit dobový kontext.