Knihy o islame

modlitba • omyly v Cirkvi • ako ku mne hovorí Boh • nacizmus • kariéra • sex. Už pútavý názov knihy Tweetuj s Bohom naznačuje, že publikácia je určená prevažne mladým ľudom. Autor Michel Remery v knihe otvára nové obzory a pohľady na najdôležitejšie otázky kresťanskej viery. Zaoberá sa aktuálnymi témam ako sú potrat, eutanázia, umelé oplodnenie, či klonovanie, s ktorými sú mladí kresťania v bežnom živote často konfrontovaní. Nevyhýba sa ani témam z minulosti ako sú križiacke výpravy či inkvizícia. Veľmi dobre a prakticky spracovaná kniha s podnázov modlitba • omyly v Cirkvi • ako ku mne hovorí Boh • nacizmus • kariéra • sex umožňuje mladému človeku sa zorientovať v záplave informácií a tiež môže veľmi dobre poslúžiť aj ako manuál ku katechézam mladých.Recenzia na knihu Tweetuj s Bohom na stránke blog.zachej.sk.

Stret civilizácií kresťanského kríža a moslimského polmesiaca (III. vydanie). „Dnes, keď naše deti a vnúčatá poznajú podrobnosti prelomovej bitky poslednej svetovej vojny pri Stalingrade alebo rovnako rozhodujúcej námornej bitky pri Midway v Tichomorí, je veľmi trápne, keď nič nevedia o rovnako významnej, ak nie omnoho významnejšej bitke pri obliehanej Viedni v roku 1683, ktorá ovplyvnila osud Európy i osudy našich slovenských predkov! A pritom je to len na skok od Bratislavy!“ Týmito slovami otvára autor Emil Vontorčík histografickú knihu Bitka pri Viedni 1683. Výpravná publikácia sa na vysokej odbornej úrovni a zároveň prístupným naratívnym štýlom venuje problematike úsilia o preniknutie islamu na naše územie, resp. do celej Európy, čo bolo citeľné už od 8. storočia. Zaujímavé je, že Európa sa už viackrát musela brániť týmto tendenčným snahám a zatiaľ sa jej to vždy podarilo. Naša doba však so sebou priniesla iné bitky: nie tie viditeľné a krvavé na bojových poliach, ale tiché, nenápadné a často ani nepostrehnuteľné. Vieme sa a chceme sa vôbec ešte pred islamizáciou brániť? Európa má síce kresťanské korene, ale je ešte vôbec Európa kresťanská?Kto sa postaví za zachovanie si kresťanskej identity Európy?

Kniha Svetové náboženstvá z kresťanského pohľadu predstavuje päť veľkých náboženstiev: hinduizmus, budhizmus, judaizmus, kresťanstvo a islam. Nepodáva strohé vedecké fakty, ale všeobecne zrozumiteľný úvod do uvedených náboženstiev. Bližšie poznanie nekresťanských náboženstiev má pre nás veľký význam. Peter Egger sa pri popise každého z nich zameriava na tieto východiskové ťažiská: pôvod, rozšírenie, posvätné písma, učenie a praktizovanie viery. Praktizovanie viery zahŕňa kult, spiritualitu a etiku. V nadväznosti na definovanie každého náboženstva nasleduje kritické zhodnotenie z kresťanského pohľadu. Autorovým cieľom je, aby kresťania jasne rozpoznávali jednotlivé náboženstvá na základe ich spoločných charakteristík ale i odlišností a posilnili si povedomie vlastnej kresťanskej identity.

Správy z frontových línií. Kniha Globálna vojna proti kresťanom je najaktuálnejším prehľadom prenasledovaní vo svete, ktorý vychádza v slovenčine. Na svätej omši, ktorú v septembri 2012 slúžil Svätý Otec Benedikt XVI. pod holým nebom na nábreží v Bejrúte, stretol kresťanských utečencov zo Sýrie. Ľudí, ktorí nevedeli, či sa niekedy budú môcť vrátiť domov, a ktorých túžbou bolo odovzdať Západu svoje zúfalé posolstvo: „Nezabudnite na nás!“ Ale ako nezabudnúť na niekoho, koho nepoznáme? Táto kniha je príležitosťou zoznámiť sa so zástupmi našich bratov a sestier vo viere, ktorí za vernosť svojmu presvedčeniu odvádzajú vysokú daň: zažívajú mnohorakú diskrimináciu, ťažko si hľadajú prácu, opúšťajú svoje domovy a neraz platia za vieru v Ježiša Krista aj vlastným životom. V súčasnosti sú kresťania najviac prenasledovanou náboženskou skupinou na svete. 80% všetkých aktivít namierených proti náboženstvám sa deje voči kresťanom. Prenasledovania to nie sú len ukrutnosti, ktorých sa dopúšťa tzv. Islamský štát v Sýrii a Iraku. Od Indie po Mexiko a od Nigérie až po Bielorusko sú kresťania obeťami represálií politických režimov, útokov ozbrojených skupín, drogových kartelov a organizovaného zločinu. Ich výhradnou vinou na mnohých miestach sveta je to, že ako jediní obraňujú práva človeka, starajú sa o tých najbiednejších a odporujú bezpráviu a vykorisťovaniu. John L. Allen Jr. je najlepší anglicky píšuci vatikánsky korešpondent v dejinách, ako ho hodnotí G. Weigel, autor svetoznámeho životopisu Jána Pavla II. Svedok nádeje. Allen spolupracuje s Boston Globe, portálom Crux a CNN. Publikoval niekoľko kníh, vrátane životopisu Benedikta XVI.

Čo v skutočnosti znamená náboženstvo?. Mimoriadne pôsobivá kniha Karen Armstrongovej Kauzu vyhral Boh provokuje k zamysleniu a vzbudzuje rešpekt. Pokúša sa odpovedať na nezodpovedané a možno aj nezodpovedateľné otázky ako: Prečo sme pred 13,7 miliardami rokov, počas veľkého tresku, začali existovať? Prečo sú zákony elektromagnetizmu alebo gravitácie také, aké sú? A prečo vôbec zákony? Čo tu robíme? A predovšetkým, ako môžeme porozumieť svetu? Prečo sme vybavení intelektom, ktorý môže rozmetať na kúsky celý tento nádherný kozmický poriadok a dať mu iný zmysel?Prvý raz v dejinách ľudstva sa milióny mužov a žien odvrátili od Boha. Nechcú s ním mať nič spoločné. Ale v minulosti naši predkovia podnikali dlhé a strastiplné púte, aby okúsili posvätnú realitu. Svoje nevšedné zážitky opisovali ako Boha, Brahmana, Nirvánu alebo Tao: náboženstvo definovalo človeka. V súčasnosti sa rady ateistov na celom svete rozrástli a zanovito odriekajú svojskú modlitbu – Boh neexistuje. Vyznačujú sa rovnakým oduševnením ako kresťanskí misionári v časoch horlivého šírenia viery. Kto alebo aký je Boh? Túto otázku skúma Karen Armstrongová v diele Kauzu vyhral Boh. Pritom dochádza k poznaniu, že ľudstvo si v každom čase formulovalo obraz Boha podľa vlastných potrieb. Pre tri monoteistické náboženstvá – židovstvo, kresťanstvo a islam, ale aj pre iné náboženské predstavy platí, že nový obraz Boha sa presadil len vtedy, keď to ľuďom pomohlo v ich každodenných starostiach.Armstrongová sleduje históriu viery od paleolitu až po súčasnosť a ukazuje, že veda a náboženstvo ešte prednedávnom neviedli medzi sebou ľúty boj. Veda však zmenila tón ich dialógu. Zmysel slov ako viera a tajomstvo sa od základu zmenil, takže ateisti aj teisti v súčasnosti hovoria aj premýšľajú o Bohu spôsobom, aký by naši predkovia pokladali za nanajvýš šokujúci.Prečo v súčasnosti nemožno uveriť v Boha? Má Boh budúcnosť aj v ére agresívneho vedeckého racionalizmu? Karen Armstrongová je presvedčená, že ak sa tvorivým pohľadom pozrieme hlboko do minulosti, budeme schopní dospieť k viere, ktorá sa bude vedieť nanajvýš priamo vysloviť k potrebám nášho utrápeného a nebezpečne polarizovaného sveta.

Velký rozvrat a cesta k obnově. Kniha Dana Drápala okrem historického prierezu (matriarchát, polygamia...) prináša odpovede na aktuálne otázky, ktorým čelí dnešná spoločnosť. Rozoberá témy ako zväzok, záväzok, rozvod, rozvodovosť, celibát, stud, homosexualita, biologická podmienenosť, koniec otcov a matiek, štátna pomoc rodinám, samota, rodičovská dovolenka, protirodinná politika, gender politika, mimomanželský sex, registrované partnerstvo.

Kniha vyšla aj v brožovanej väzbe: Za každú cenu (2015).Radikálna zmena života. A navyše v prostredí, ktoré také čosi len veľmi ťažko, ako vôbec, toleruje. Zhruba takto sa dá vyjadriť podstata skutočného príbehu obrátenia Muhammada al Musawího. Jeho stretnutie s Ježišom a túžba byť pokrstený, ba ešte viac, jesť chlieb života, mu dala schopnosť prekonať všetko – odmietanie zo strany opatrných kresťanov v Iraku, násilie a týranie zo strany vlastnej rodiny a štátu, útek do cudziny spolu s deťmi a manželkou, ktorá tiež uverila Ježišovi, zanechanie svojej kultúry a akoby odrezanie od rodinných zväzkov kvôli niečomu väčšiemu – kvôli životu v Cirkvi.Na Slovensku žije čoraz menej ľudí, ktorí museli podobne zápasiť o svoju vieru v časoch totality. Preto nech nám táto kniha pripomenie v Roku viery, že viera je niečo, za čo sa vždy platí. A vždy draho. Za každú cenu... Recenzia na knihu Za každú cenu na stránke blog.zachej.sk

Poutavé svědectví otce Jacquese Mourada, který prožil téměř pět měsíců v zajetí islamistů, si našlo své čtenáře po celém světě. Pravdivý životní příběh, ve kterém víra vítězí nad násilím, naděje nad nespravedlivostí a milosrdenství a odpuštění nad lidskou krutostí, získal v roce 2019 nejvyšší ocenění na 8. ročníku francouzské Prix littéraire de l’Œuvre d’Orient.

Zbožný muslim se setkává s křesťanstvím. Nabeel Qureshi v knize popisuje svou dramatickou cestu od islámu ke křesťanství – cestu, na které nechybělo usilovné hledání pravdy, přátelství ani nadpřirozené sny. Qureshi poskytuje důvěrný vhled do harmonické muslimské domácnosti a vypravuje, jak se zamiloval do islámu – než téměř proti své vůli objevil důkazy, které obrátily jeho život zcela jiným směrem. Vnitřní zápas, jehož jsme v knize svědky, míří až k samé podstatě existence. Je to zápas, ve kterém dává Qureshi všanc vše, na čem mu v životě opravdu záleží. Hledal jsem Alláha, našel Ježíše je poutavá a myšlenkově bohatá kniha vyprávějící silný příběh o střetu mezi islámem a křesťanstvím v srdci jednoho muže – a o pokoji, který nakonec v Ježíši našel.

Čo ich spája a rozdeľuje. Nachádzajú sa biblické témy v Koráne? Áno, nachádzajú: Obe knihy rozprávajú o Adamovi, Abrahámovi, Mojžišovi, Jánovi, Márii či Ježišovi.Všeobecne zrozumiteľným jazykom a vychádzajúc zo svojich odborných znalostí, Karl-Wolfgang Trôger dôkladne analyzuje knihy, ktoré pre kresťanstvo a islam predstavujú "Sväté písmo". Oboznamuje so vznikom islamu a odkrýva židovské a kresťanské tradície v Koráne. Popritom autor poukazuje na znaky, ktoré spájajú, ale aj odlišujú Bibliu a Korán a nabáda k otvorenému dialógu medzi oboma náboženstvami, rešpektujúc vzájomne prijateľné hranice.Karl-Wolfgang Trôger (nar. 1932) bol profesorom dejín náboženstva na Teologickej fakulte Humboldtovej univerzity v Berlíne v odboroch neskorý stredovek a rané kresťanstvo a islam a budhizmus. Uverejnil mnohé publikácie so zameraním na národný a medzinárodný náboženský dialóg, v ktorom bol sám dlhé roky aktívne zapojený.

Úsmevné i vážne epizódy zo života svätej Matky Terezy.V 3. vydaní prinášame mimoriadne obľúbenú knihu Lea Maasburga v novom rozšírenom vydaní, doplnenom samotným autorom o . Rakúsky kňaz Leo Maasburg bol jediný nemecky hovoriaci kňaz, ktorý sprevádzal svätú Matku Terezu na jej mnohých cestách po celom svete. Matke Tereze bol k dispozícii ako kňaz a duchovný sprievodca, ale aj ako jej špeciálny vyslanec na nejednej chúlostivej misii v bývalom Sovietskom zväze či na Kube. V knihe zachytáva príbehy hovoriace o bezhraničnej dôvere v Božiu lásku, o viere prenášajúcej vrchy i o nezlomnej nádeji, ktorou Matka Tereza poznačila svet.

Keď si bystrá a energická Američanka Betty brala v najkrajších rokoch života svojho ošetrujúceho lekára, nelákala ju vidina blahobytu na výslní miestnej spoločenskej smotánky. A už vonkoncom sa nedala zviesť iránskym pôvodom svojho partnera. Úprimne ho ľúbila a ani tri roky romantického vzťahu k tomuto amerikanizovanému Iráncovi jej nenaznačili, akú trpkú príchuť bude mať pre ňu moslimský svet, keď ho zakúsi na vlastnej koži. Na konci dovolenky v Teheráne v manželovej rodine zistí, že ju spolu s jej päťročnou dcérkou čaká netušené a absurdné poddanstvo v cudzom ovzduší a v úplne vzdialenej kultúre. Dlhé mesiace jej trvá, kým si v prísnom svete islamu nájde nových priateľov, ktorí jej pomôžu uskutočniť dramatický únik. Povinne zahalená do čádoru, v ukrutných podmienkach vojny s Irakom, prenasledovaná nepochopením, nachádza Betty na svojej dobrodružnej ceste z iránskeho zajatia oporu vo svojej dcérke, bez ktorej by nedokázala žiť.

Kniha seznamuje s životem "Malé arabky" - karmelitky sestry Marie od Ukřižovaného. Tato předchůdkyně sv. Terezie z Lisieux je symbolem snahy o porozumění západního křesťanství s východním a symbolem snah o dialog křesťanství s islamem. Na středním východě je uctívána stejně vroucně křesťany i muslimy.

Naeem byl zbožný pákistánský muslim, jemuž se Kristus zjevil tak, že se tomu nemohl vzepřít. Osobně, bezprostředně, silně. Jeho příběh je navzdory veškerému neporozumění, které jeho obrácení ke křesťanství vyvolalo mezi jeho nejbližšími, příběhem naděje. Naděje v to, že se nepřátelé stanou přáteli a uvědomí si, že jsou bratři.„Miluji muslimy. Líbí se mi jejich pohostinnost, kultura a ryzost. Rmoutí mě, že následování Ježíše vytváří mezi mnou a lidmi, k nimž mám velmi blízko, nepřekonatelný odstup. Přeji si, abych jim mohl říct, že to, že jsem byl muslimem, ze mě v žádném případě nedělá jejich odpůrce. Prostě jsem se setkal s Ježíšem a nemohu se ho zříct.“ (autor v úvodu)

Životopis duchovního obránce Středoevropanů před islamizací. Tato skromná práce o životě a díle Karla Domenica Cristoforiho zvaného Marek z Aviana byla napsána k příležitosti oslav výročí bitvy u Vídně. Autorem je katolický kněz František Janovský. Marek z Aviana, Evropan, křesťan, v katolické církvi blahoslavený mnich řádu kapucínů. S respektem označován za strážného ducha Rakouska.Marek díky své duchovní a morální autoritě dokázal přesvědčit Němce a Slovany, aby zapomněli na vzájemné rozpory a odlišnosti a sjednotili se proti tureckému obléhání Vídně roku 1683. Také se zasloužil o udržení morálky mnohdy početně slabších křesťanských armád v bitvách s osmanskou armádou u Budapešti (1684–86), u Neuhäuselu (1685), u Moháče (1687) a u Bělehradu (1688).Čeští kapucíni na svých webových stránkách kapucini.cz o Marku z Aviana píší, že „po porážce islámu bojoval za jednotu mezi národy Evropy a za křesťanskou identitu evropského kontinentu“. Vojtěch Merunka, předseda Slovanská unie z. s. řekl: Tento prostý mnich se tak stal symbolem jednoty Evropy a úsilí za její duchovní záchranu. Činy Marka z Aviana nám všem připomínají, že někdy nestačí pouze výzvy k odsouzení toho či onoho, modlitby, slovní diplomacie a pokojné občanské protesty, ale že někdy je třeba jednat a sáhnout ke zbraním. Tohle je třeba jasně říkat našim politikům, kteří rozhodují o našem osudu.

Dnešní pokusy o křesťansko-islámský dialog nejsou ničím novým a nebyly nové ani v době svatého Tomáše Akvinského. Nový byl však způsob, jakým se nyní snažilo křesťanství s islámem vypořádat. Zatímco zpočátku byl islám považován za křesťanskou herezi a kontroverze s ním měly čistě polemický ráz, na počátku 13. století se začínají objevovat pokusy - především zásluhou františkánů a dominikánů - o šíření misie mezi muslimy v Orientu a v Evropě.Zatímco františkáni se orientují na praktickou pastorační činnost (být příkladem a vyzývat k obrácení), dominikáni se snaží o intelektuální konfrontaci s islámem. K těmto pokusům patří i Tomášovo pojednání O důvodech víry (De rationibus fidei), obsahově velmi podobné Sumě proti pohanům. I zde se Tomáš snaží představit křesťanskou víru tak, aby jeho argumentace byla srozumitelná rovněž pro nevěřící.

Existuje objektívny pohľad na dejiny? Ako je to s Cirkvou a s kresťanmi? Nedá sa povedať, že dejiny kresťanstva sú dejinami bez škvŕn. Treba však poznať ich dejinné súvislosti, zásadne odmietnuť tendenčné očierňovanie Cirkvi a prehnané zveličovanie počtu obetí, ktorý sa jej pripisuje. V opačnom prípade by sme ako kresťania mohli upadnúť do zbytočných komplexov a spochybňovania svojej identity.

Chesterton je především básníkem ohromující lidské přirozenosti a veselým, hravým mystikem lidské existence i její podivuhodné každodennosti. Dobro, krása, pravda a také všechny ctnosti včetně humoru jsou pro něho extatickým vytržením a velkým dobrodružstvím každého života. A je jenom na člověku, aby si život hloupě nekazil, jinak ho bude mít opravdu obyčejný v tom nudném a otravném slova smyslu. Teprve když pochopíme život jako dar, svět jako zázrak, ráno jako počátek dobrodružné cesty, druhého člověka jako radostné setkání a příležitost, stávají se obyčejné věci neobyčejnými. Chesterton – toť návod na život!

Mnísi z Tibhirine – alžírski svedkovia viery. Kniha švajčiarskeho autora Isa Baumera približuje udalosti týkajúce sa únosu a dodnes nevyšetrenej vraždy siedmich trapistických mníchov z malého kláštora Notre Dame de l´Altlas v alžírskom Tibhirine. Na jar v roku 1996 ju spáchala radikálna Ozbrojená islamská skupina GIA a táto brutálna udalosť vyvolala celosvetovú odozvu.Autor, ktorý je odborníkom na problematiku východných cirkví, ponúka vo svojom diele životné príbehy priora Christiana a jeho spolubratov Christopha, Luca, Bruna, Célestina, Paula a Michele, ktorí si v období rozmáhajúceho sa terorizmu v deväťdesiatych rokoch minulého storočia rovnako ako všetci ostatní kresťania v Alžírsku kládli otázky: Odísť či zostať?Odcestovať alebo vytrvať?Ako čeliť reálnemu ohrozeniu vlastného života?A akým spôsobom podať v takejto situácii svedectvo? Dokumentárne spracovaná publikácia predstavuje aj ďalšie obete nábožensky motivovaného násilia v Alžírsku, napríklad biskupa oránskej diecézy Pierra Claverieho a jeho moslimského spolupracovníka Mohameda Bouschikiho. Prináša tiež básne a texty alžírskych mučeníkov a vysvetľuje súvislosti tragických udalostí v Alžírsku.

Najvýznamnejšie dátumy, fakty, udalosti a osobnosti z histórie piatich najväčších svetových náboženstiev. Odpovede na viac ako 1700 otázok o židovstve, kresťanstve, islame, hinduizme a budhizme. Heslá o ďalších náboženstvách, spolkoch, hnutiach, sektách i pojmoch sú obohatené o informácie zo Slovenska.

Čo spája a čo rozdeľuje tri monoteistické náboženstvá na Slovensku? Pri spoločnom stole sa stretli rabín Miša Kapustin, evanjelický farár Ondrej Prostredník, katolícky kňaz Felix Mária a riaditeľ Islamskej nadácie na Slovensku Mohamad Hasna, aby predebatovali každodenné situácie a témy, ktoré každý z nich prežíva podobne a predsa po svojom.Stretnutia inicioval Mário Nicolini z Fóra náboženstiev a zorganizoval ich v podobe debát pre školy aj verejnosť. Rozhovory v tejto knihe vychádzajú z najzaujímavejších momentov a tém tohto originálneho projektu. Kapitoly kopírujú tematické celky ako: O ateistoch a agnostikoch, O Bohu, O rozpore kresťanstva s vedou, O homosexualite, O spravodlivej spoločnosti, O dialógu a ďalšie. Z predslovu Tomáša Halíka: "Nebezpečí fundamentalismu a fanatismu nejsou uchráněna žádná náboženství, ani ateismus, záleží nikoliv na názorových systémech, nýbrž na duchovní hloubce a morální kvalitě lidí. Kniha rozhovorů farářů, rabína a imáma představuje v našich podmínkách dnes významný krok na cestě, na níž je nutné pokračovat."

Humanistická Evropa nebo islamistická Eurábie. Jak asi bude Evropa vypadat za dalších dvacet let?Stane se z ní pouhý skansen?Převezmou ji přistěhovalci, kteří na rozdíl od původních Evropanů mají hodně dětí?Převládne v Evropě islám?Přijmou přistěhovalci evropské hodnoty a způsob života, nebo setrvají při vlastních, jak to zhusta dělají dosud? To jsou otázky, které - pro někoho provokativně - si klade tato kniha.

Publikace určená širší veřejnosti. Autor popularizačně zachycuje stěžejní body dějin Církve od Ježíše Krista až po II. vatikánský koncil a současnost, nevyhýbá se ani ožehavým tématům. Lektoroval ThLic. PhDr. František Jindřich Holeček OM.

Evropské přednášky k filozofii a sociologii dějin křesťanství. Autor předkládá v šestnácti přednáškách, které pronesl na univerzitách a konferencích v sedmi evropských zemích plody své vědecko-pedagogické práce. Z hlediska filozofie, sociologie a teologie se zabývá otázkami evropské identity, včetně aktuálních problémů ústavy Evropské unie či vztahu Západu a islámu. Toto dílo je nejen originální reflexí západní duchovní kultury, vztahu křesťanství, náboženství a sekulární kultury, nýbrž zároveň naléhavou výzvou k toleranci a spolupráci přes nejrůznější názorové hranice, protestem proti náboženskému i sekularistickému fundamentalismu a fanatismu a pozváním k dialogu mezi vyznavači křesťanské víry a sekulárního humanismu.

Cesta mezi opuštěné křesťany v arabském světě. ,Blízký východ – kolébka křesťanství. A také bašta islámu a v poslední době islamismu. Kolik křesťanů za posledních deset let muselo prchnout z arabských zemí? Jaké jsou jejich osudy? To se rozhodl na vlastní oči zjistit dánský žurnalista Klaus Wivel. Při několika cestách po Blízkém východě, naposledy v roce 2013, procestoval čtyři země – Egypt, Libanon, Irák a Palestinská území, aby se dozvěděl odpověď na zásadní otázku: Proč křesťané v posledních letech masivně opouštějí tyto země? Při svém pátrání mezi křesťany našel utlačovanou menšinu žijící pod neustálým strachem ze smrti, ponižování, urážek, s rostoucím pocitem zoufalství tváří v tvář sílícímu islámskému extremismu, bez naděje na brzké zlepšení či pomoc zvenčí. Wivel si vyslechl mnoho příběhů o vypalování kostelů, vraždách, o únosech a násilném vnucování islámu, mluvil s lidmi, kteří se ve své zemi cítí jako cizinci a mnozí z nich jako jediné východisko vidí odchod ze své vlasti. A Wivel, sám ateista, se s podivením ptá: Co s tím udělá Západ? Proč se těmto lidem nesnažíme pomoci? Odpověď, kterou předkládá v této knize, bude pro někoho možná nečekaná: z velké části právě proto, že jsou to křesťané…

Jaké jsou kořeny vzniku Islámského státu, jeho strategie a nečekaného úspěchu?Může se vzestup podobných skupin opakovat?Jeden z nejvýznamnějších světových expertů na problematiku muslimského extremismu, rodák z Libanonu vyučující mezinárodní vztahy v Londýně, podává zasvěcený a do hloubky jdoucí portrét této zlověstné organizace. Počátky islámského státu Gerges sleduje v chaosu vyvolaném americkou invazí do Iráku v roce 2003, popisuje, jak jej posílily události kolem tzv. arabského jara a jak dokázal převzít z rukou al-Káidy vůdčí roli džihádistického hnutí. Věnuje se hlavní postavě takzvaného Islámského státu, Abú Bakru al-Bagdádímu, jeho strategii a metodám stejně jako základní komponentě úspěchu IS, vztahu mezi militantními džihádisty a někdejšími důstojníky rozpuštěné irácké armády Saddáma Husajna. Ve světle dění v Iráku a Sýrii v posledních měsících vyznívají aktuálně autorova slova o tom, že i pokud bude IS vojensky poražen, nepřestane existovat. Pouze změní svou strategii a stáhne se do podzemí, kde bude čekat na další šanci – tak jako al-Káida Ajmána Zaváhirího, jež ostatně podle Gergese časem opět získá na džihádistické scéně dominanci. A další příležitost, ať již pro Islámský stát či pro jiné skupiny, pravděpodobně přijde, protože radikální islamismus je dvojčetem politického autoritářství a celkové krize politiky v arabském světě.

Menšinová náboženství na Blízkém východě. Oblast Blízkého východu, odedávna žhavá půda, stojí dnes v popředí pozornosti ještě více než jindy. Pod vlivem aktuálních bouřlivých událostí probleskují v tisku zprávy o náboženských uskupeních dlouhou dobu koexistujících ve větším či menším souladu s majoritním islámem.Životní praxe i věroučné zásady těchto obcí jsou neodborníkům povětšinou jen velmi málo známy, stejně jako forma soužití s jejich okolím. Přitom jejich poznání a zachycení jejich historického vývoje a osudů zprostředkovávají závažný vhled do myšlenkového i politického vývoje celé oblasti. Přední domácí odborníci na jednotlivá blízkovýchodní náboženství proto spojili své síly v nové monografii mapující marginalizované nábožensko-etnické skupiny Blízkého východu.Čtenář najde v knize kapitoly věnované jezídům, mandejcům, alawitům, drůzúm, šabakům a járesáníům, syrským a arménským křesťanům, maronitům, koptům a álevitům, jakož i zamyšlení nad vývojem v oblasti Blízkého východu za poslední dvě staletí.Texty jsou v naprosté většině založeny na přímém terénním průzkumu a znalostech z první ruky. Svazek je doplněn unikátními fotografiemi pořízenými samotnými autory.

Ze španělského originálu Lo que Europa debe al Islam de Espaňa přeložil Jiří Kasl. Autor, překladatel Koránu do španělštiny, se zaměřuje na obohacování evropské vzdělanosti arabským světem a dokládá, že arabská odborná literatura byla nejen prostředníkem zejména řeckého dědictví, ale sama je také obohacovala a rozvíjela.

Ženy v islámském světě. Sférou, v níž se západní životní styl výrazně odlišuje od způsobu života islámských společenství, je postavení žen. Jestliže na Západě, vycházejícím z židovsko-křesťanské tradice, se žena domohla po zápase trvajícím více než sto let alespoň navenek rovnoprávnosti, v islámských zemích její postavení zůstává od role mužů zásadně odlišné. V čem tato odlišnost spočívá, to ukazuje soubor čtrnácti příběhů, sestavený publicistkou M. Frouzovou. Kromě reportáží tu nacházíme obecnější zamyšlení i osobní vzpomínky, mezi autorkami jsou vedle žen pocházejících přímo z islámských zemí také Češky, např. známé novinářky P. Procházková a P. Jazairiová. Editorka se snažila čtenáři zprostředkovat charakteristiku života žen jak v nejrůznějších islámských státech, tak i v těch, kde muslimové představují menšinu (Francie, Indie, Česká republika).

Kulturní dějiny jurodství. Kniha byzantologa Sergeje A. Ivanova představuje první monografii ve světové vědě, jež se zabývá fenoménem jurodství a jurodivého chování z hlediska kulturní antropologie.Ve třinácti kapitolách se autor věnuje jurodivým světcům byzantským a ruským (od 6. do 17. století) a zkoumá historické okolnosti a prostředí, v němž tento druh paradoxní svatosti vznikl, i výskyt obdobných jevů mimo východní křesťanství (v západním křesťanství, islámu, buddhismu, šamanismu aj.).

Jeden ze současných největších odborníků na židovské dějiny se ve svém průvodci obrací na odbornou i laickou veřejnost a vypráví srozumitelnou a názornou formou příběh etnika zahrnující historii pěti kontinentů za posledních více než 3 000 let.V literární zkratce zachycuje dílo podstatné momenty od prvních historických stop Izraele v Kanaánu, přes období proroků k židovskému království, od počátku diaspory, přes osudy národa v různých zemích světa, trauma holokaustu a jeho dědictví, vznik Státu Izrael až po současnost.

Cyrilometodějská úcta a dědictví v životě a poslání církve v českých zemích. "Svatí Cyril a Metoděj přišli na Moravu před 1150 lety a zaseli tu víru. Vzpomínka na onu blahodárnou událost, která nesmazatelně poznamenala dějiny, umění a veškerou kulturu vaší země, oslovuje věřící, ale nabízí příležitost také celému národu, aby prohloubil zejména vzácné mravní dědictví, které má svůj původ v neúnavném působení svatých bratří ze Soluně. V té souvislosti je nesmírně významné, že odhodlání střežit a rozvíjet zděděné duchovní a kulturní bohatství je ve vaší zemi také právně náležitě zakotveno." Z listu papeže Františka (24. června 2013)

Sborník Smrt a umírání v náboženských tradicích současnosti obsahuje články pěti předních českých odborníků, kteří představují pojetí smrti a umírání v náboženských tradicích hinduismu, islámu, křesťanství, judaismu a buddhismu.Sborník obsahuje příspěvky autorů: Lubomír OndračkaLuboš KropáčekTomáš HalíkMilan LyčkaMarek Zemánek

Čína a Evropa, Mohamed. V osobě Vladimíra Solovjova se poprvé setkáváme s vizí integrovat západní intelektualismus a východní kontemplaci do syntéze, která v sobě obsahuje vědu, filosofii a náboženství.Jeho myslitelské impulzy nás stále překvapují schopností vše zahrnout do výzvy k autenticitě, pochopení dějinné souvislosti i prorocké inspirace.

Mileniální koncepce v minulosti i současnosti. Rozmanitost milenialismuMilenialismus v judaismuMilenialismus v křesťanstvíMilenialismus v islámu

Milenialismus a jeho místo v judaismu, křesťanství a islámu. Tato kolektivní monografie vznikla v rámci řešení grantového projektu GAČR Milenialismus v monoteistických náboženstvích: Jeho původ, současné podoby a společenská relevance. Autorský kolektiv ve složení David Biernot, Jiří Lukeš, Bronislav Ostřanský a Zdeněk Vojtíšek se v ní pokusili (v české religionistice poprvé) systematicky zmapovat problematiku milenialismu.Milenialismem se přitom rozumí očekávání zásadního dějinného zlomu, po němž nastane ideální společenská situace. Touto monografií by její autoři rádi vnesli téma milenialismu do současné české odborné diskuse a získali pro něj místo, odpovídající jeho společenské závažnosti a srovnatelné s jeho postavením ve společenskovědním bádání západních zemí.

Ze života světových náboženství. Tato kniha svým názvem, částí textu i obrázků poukazuje k osmnáctidílnému cyklu pořadů o pěti světových náboženstvích, který byl vytvořen v letech 2005-2006 a který v druhém pololetí roku 2006 vysílá Česká televize. Pojednává o pěti světových náboženstvích – hinduismu, buddhismu, židovství, křesťanství a islámu – a hovoří o nich s úctou. Jedná o pěti duchovních cestách, které zrály a obstály v dějinných zkouškách mnoha staletí – a ukazuje je jako součást stylu života a myšlení miliard dnešních lidí.

„Všude zaznamenáváme vzestup zájmu o náboženství. Jednoznačně to platí o judaismu a islámu, které se ve Francii stále více prosazují. Křesťanství bylo podle konkordátu podepsaného Napoleonem Bonapartem „náboženstvím většiny Francouzů“. Při pohledu zvenčí se dnes nachází v pozici volného pádu. Vědí vůbec tato náboženství, co vlastně jsou? Jaký význam přikládají své ortodoxii? Tímto výrazem mám na mysli ústřední bod, zaručený svatými texty a názory učenců, v němž se každé náboženství ukazuje samo sobě ve své soudržnosti a ve své vlastní originalitě. Nemám v úmyslu odmítat ortodoxii, i když jsem třeba navýsost kritický. Uchovala si náboženství schopnost vnímat skutečnost? V jiných svých knihách jsem se zabýval ortodoxií ruskou a ortodoxií protestantismu. V této knize píšu o katolicismu. Jak uchopil katolicismus velké události naší doby, komunismus, islám? Na vstupech do katedrál představuje synagogu žena s očima zakrytýma páskou. Uvidíme, že si církev stejnou či podobnou páskou později často zavazovala sama. Tyto otázky patří mezi nejzávažnější, nejsmysluplnější a nejdůležitější, jaké by si současný člověk mohl a taky měl klást. Já jsem se je snažil pojednat z hlediska historika.“Kapitoly v knize Je možná věda o náboženstvích? Co je to ortodoxie? Existuje křesťanské umění? Jak Řím chápal ruský komunismus? Vytratil se z latinské církve rozum? Pochopil 2 vatikánský koncil islám? Je přijatelné náboženství šoa? Co s manželstvím diecézních kněží? Proč se změnila demografie pekla?Alain Besançon (1932) je současný francouzský filozof a historik idejí žijící v Paříži. Je členem Institutu, letos mu bylo osmdesát šest let, ale je stále aktivní a plodný. Své eseje, recenze a články publikuje většinou ve čtvrtletní revue Commentaire. Z jeho obsáhlého díla uveďme alespoň Myšlenkové kořeny leninismu (1977), Falzifikace dobra, Solovjov a Orwell (1985), Zakázané obrazy, duchovní dějiny ikonoklasmu (1994, česky 2013), Trojí pokušení v církvi (1996), Neštěstí století: komunismus, nacismus a jedinečnost Šoa (1998, česky 1999), Svoboda a pravda (2013). V roce 2008 vydal román Emil a lháři, v roce 2010 mu vyšla kniha Láska a náboženství. Pět osob hledajících lásku. K velkým ruským tématům se aktuálně vrátil v roce 2012 kritickou knihou Svatá Rus (česky 2015). V řadě svých textů se Besançon zabývá situací Židů a Izraele v dějinách i současnosti, posláním a postavením katolické církve v současném světě i jejím vztahem k oběma totalitám 20. století a k islámu, vztahem křesťanství a umění, atd. Většina jeho úvah má nadčasový význam a platnost. Zmíněným tématům se autor věnuje v devíti samostatných kapitolách knihy Náboženské otázky současnosti (2015), jejíž překlad předkládáme českému čtenáři.

Keď si bystrá a energická Američanka Betty brala v najkrajších rokoch života svojho ošetrujúceho lekára, nelákala ju vidina blahobytu na výslní miestnej spoločenskej smotánky. A už vonkoncom sa nedala zviesť iránskym pôvodom svojho partnera. Úprimne ho ľúbila a ani tri roky romantického vzťahu k tomuto amerikanizovanému Iráncovi jej nenaznačili, akú trpkú príchuť bude mať pre ňu moslimský svet, keď ho zakúsi na vlastnej koži. Na konci dovolenky v Teheráne v manželovej rodine zistí, že ju spolu s jej päťročnou dcérkou čaká netušené a absurdné poddanstvo v cudzom ovzduší a v úplne vzdialenej kultúre. Dlhé mesiace jej trvá, kým si v prísnom svete islamu nájde nových priateľov, ktorí jej pomôžu uskutočniť dramatický únik. Povinne zahalená do čádoru, v ukrutných podmienkach vojny s Irakom, prenasledovaná nepochopením, nachádza Betty na svojej dobrodružnej ceste z iránskeho zajatia oporu vo svojej dcérke, bez ktorej by nedokázala žiť.

Kořeny terorismu a pokrytectví Západu. IItalský historik Franco Cardini, známý i českým čtenářům (ve Vyšehradu vyšla jeho monografie o svatém Františkovi z Assisi) se v řadě svých textů publikovaných na blogu zamýšlí nad nejpalčivějšími problémy dneška, jako je vzestup Islámského státu a jeho vůdce, který se prohlásil novým chalífou, hlavou všech muslimů. Odborník na středověké dějiny a na dějiny islámu hledá hlubší souvislosti vzestupu Islámského státu a nachází je jak ve vlastních dějinách islámského světa, tak v pokrytectví a chybné politice Západu, které vzestup nejradikálnějších forem islamismu mnohdy podporovaly. V úvahách, které mají formu deníkových zápisů, můžeme sledovat historikovo myšlení, které propojuje aktuální události a jejich kořeny v historii velmi vzdálené i novější. Věnuje se například místu, které v historické zkušenosti a imaginaci muslimského světa zaujímá Palestina a Jeruzalém, a jak vzestup islámského radikalismu souvisí s izraelsko-palestinským konfliktem. Kniha Franka Cardiniho je bohatým zdrojem podnětů k hlubšímu přemýšlení o souvislostech toho, co celý svět každý den s hrůzou sleduje v médiích.