Náboženské otázky současnosti

„Všude zaznamenáváme vzestup zájmu o náboženství. Jednoznačně to platí o judaismu a islámu, které se ve Francii stále více prosazují. Křesťanství bylo podle konkordátu podepsaného Napoleonem Bonapartem „náboženstvím většiny Francouzů“. Při pohledu zvenčí se dnes nachází v pozici volného pádu. Vědí vůbec tato náboženství, co vlastně jsou? Jaký význam přikládají své ortodoxii? Tímto výrazem mám na mysli ústřední bod, zaručený svatými texty a názory učenců, v němž se každé náboženství ukazuje samo sobě ve své soudržnosti a ve své vlastní originalitě. Nemám v úmyslu odmítat ortodoxii, i když jsem třeba navýsost kritický. Uchovala si náboženství schopnost vnímat skutečnost? V jiných svých knihách jsem se zabýval ortodoxií ruskou a ortodoxií protestantismu. V této knize píšu o katolicismu. Jak uchopil katolicismus velké události naší doby, komunismus, islám? Na vstupech do katedrál představuje synagogu žena s očima zakrytýma páskou. Uvidíme, že si církev stejnou či podobnou páskou později často zavazovala sama. Tyto otázky patří mezi nejzávažnější, nejsmysluplnější a nejdůležitější, jaké by si současný člověk mohl a taky měl klást. Já jsem se je snažil pojednat z hlediska historika.“

Kapitoly v knize

1. Je možná věda o náboženstvích?
2. Co je to ortodoxie?
3. Existuje křesťanské umění?
4. Jak Řím chápal ruský komunismus?
5. Vytratil se z latinské církve rozum?
6. Pochopil 2 vatikánský koncil islám?
7. Je přijatelné náboženství šoa?
8. Co s manželstvím diecézních kněží?
9. Proč se změnila demografie pekla?

Alain Besançon (1932) je současný francouzský filozof a historik idejí žijící v Paříži. Je členem Institutu, letos mu bylo osmdesát šest let, ale je stále aktivní a plodný. Své eseje, recenze a články publikuje většinou ve čtvrtletní revue Commentaire. Z jeho obsáhlého díla uveďme alespoň Myšlenkové kořeny leninismu (1977), Falzifikace dobra, Solovjov a Orwell (1985), Zakázané obrazy, duchovní dějiny ikonoklasmu (1994, česky 2013), Trojí pokušení v církvi (1996), Neštěstí století: komunismus, nacismus a jedinečnost Šoa (1998, česky 1999), Svoboda a pravda (2013). V roce 2008 vydal román Emil a lháři, v roce 2010 mu vyšla kniha Láska a náboženství. Pět osob hledajících lásku. K velkým ruským tématům se aktuálně vrátil v roce 2012 kritickou knihou Svatá Rus (česky 2015). V řadě svých textů se Besançon zabývá situací Židů a Izraele v dějinách i současnosti, posláním a postavením katolické církve v současném světě i jejím vztahem k oběma totalitám 20. století a k islámu, vztahem křesťanství a umění, atd. Většina jeho úvah má nadčasový význam a platnost. Zmíněným tématům se autor věnuje v devíti samostatných kapitolách knihy Náboženské otázky současnosti (2015), jejíž překlad předkládáme českému čtenáři.