Knihy s tematikou nacizmu

Vzpomínky Gerty Vrbové popisují dramatické události mezi lety 1939 a 1945, které se odehrávaly na území Slovenska a Maďarska tak, jak je zažila dospívající Gerti. Gerta Sidonová, Gerta Takács, Gerta Jurkovičová, Éva Takács, Éva Jurkovics... Pod každým jménem se skrývá příběh o nebezpečí a strachu, o falešné identitě, útěku, zkoumavé nedůvěře vůči okolí, ale také o odhodlání se nevzdávat.Gerta Vrbová, dnes emeritní profesorka neurologie na University College v Londýně, se narodila roku 1926 v Trnavě. Sidonovi zde měli řeznictví a patřili k váženým rodinám. Sílící tlak slovenského nacionalismu přiměl rodinu k ilegálnímu útěku do Budapešti.Hlavní dilema svých rozhodnutí během války shrnula autorka už v samotném názvu knihy: Komu můžu věřit, koho mám oklamat? Balance mezi oběma póly, kdy na jedné straně stojí někdy upřímná, někdy opatrná důvěra a na druhé straně schopnost věrohodně se přetvařovat a lhát, byla pro přežití za války rozhodující.

Příběh Růženy Vackové. Co má větší cenu:žít v bezpečném závětří, ovšem za cenu kompromisů, nebo si stát odvážně za svým a uchovat si čisté svědomí?Kolikrát ve 20. století stáli lidé v Československu před touto volbou?Pro Růženu Vackovou ale otázka takto vůbec nestála. Neochotu přistoupit na kompromis dokázala tato univerzitní profesorka už za nacistické okupace, kdy byla za účast v odboji odsouzena k smrti. A znovu po únoru 1948, kdy ji soud poslal za mříže na dvaadvacet let za „špionáž ve prospěch Vatikánu“. V komunistických věznicích nakonec prožila 15 let. Přesto je její jméno veřejnosti málo známé.Román Trestankyně přibližuje její život na pozadí „šťastného“ 20. století.

Cesta od hákového ke Kristovu kříži. Žít ve stínu proslulých rodičů může být problémem pro mnoho dětí. Ovšem žít doslova proti stínu takového otce, jakým byl Martin Bormann, to je přímo titánský úděl. Martinu Bormannovi juniorovi byl kmotrem sám Adolf Hitler, v jeho bezprostřední blízkosti na Obersalzbergu žil s rodiči a sourozenci... V říšské stranické škole prošel tvrdou nacionálně socialistickou, antikřesťanskou výchovou, která způsobila, že mu Hitlerova smrt a konec války připadaly jako naprostý krach a konec všeho.

O životě, oběti a smrti pravoslavného kněze ThDr. Vladimíra Petřka, jeho rodičů a sourozenců. Životní příběh pravoslavného kněze Vladimíra Petřka, který se zapojil do domácího odboje v období „heydrichiády“ a poskytl asyl a pomoc gestapem pronásledovaným československým parašutistům. Kniha – na základě dochovaných dopisů, doposud nezveřejněných archivních materiálů a v neposlední řadě i díky pamětnické výpovědi dvou doposud žijících sester Vladimíra Petřka – přináší velmi realistický pohled na období nacistické okupace naší země. Zároveň přináší svědectví o obětavé křesťanské lásce a odvaze, která je ochotna přinést oběť nejvyšší.

Komiksové vydanie najznámejšieho denníka, vydané pod záštitou Nadácie Anny Frankovej. Trinásťročná Anna Franková sa spolu s rodinou počas druhej svetovej vojny dva roky ukrývala v zadnej časti budovy v Amsterdame. Tesne pred koncom vojny však padla za obeť nacistickému režimu. Anna si zapisovala udalosti od 12. júna 1942 do 1. augusta 1944 a zaznamenala všetko, čo sa okolo nej dialo, aj jednotlivé dni v úkryte. Keď v marci 1944 v Oranžskom rádiu počula výzvu občanom, aby poskytli svoje zápisky do zbierky na historické účely, svoje poznámky začala prepisovať do knižnej podoby. Stihla prepísať podstatnú časť pôvodných listov a po vojne sa o ich knižné vydanie zaslúžil Annin otec Otto Frank, ktorý ako jediný z rodiny vojnu prežil.

Životopis, který se nevešel na jednu stránku. Autorka Opožděných vzpomínek se narodila v roce 1930 do asimilované židovské rodiny. Poklidný rodinný život, finanční zajištění a jako kulisa Praha, „nejkrásnější město na světě“, se zdají být zárukou příštích předvídatelných desetiletí. Koncem třicátých let však dostávají politické události rychlý spád: první měsíce nacistické okupace znamenají pro Židy rostoucí diskriminaci, ztrátu majetku, ponižování a nejistotu. Následuje deportace do Terezína a posléze do Osvětimi. „Jedenáct mi bylo v Praze, dvanáct v Terezíně, třináct v Osvětimi, čtrnáct na pochodu smrti,“ shrnuje autorka svůj život lapidárně jednou větou. Podaří se jí přežít a v nepředstavitelně obtížných podmínkách tráví poslední měsíce války, nemocná, hladová, ničená hrůzou ze smrti...

Papež Pius XII. byl v předvečer své smrti 9. října 1958 předmětem jednomyslné obdivné úcty a uznání. O několik let později se stal hrdinou smutné legendy: během války prý nečinně a mlčenlivě přihlížel zločinům proti lidskosti a jeho ústa se k protestu neotevřela! K návratu od fikce k realitě, od legendy k historii existuje jediný prostředek: vyhledat původní dokumenty, které mluví bezprostředně o činnosti Pia XII. Proto se papež Pavel VI. v roce 1964 rozhodl dát svolení ke zveřejnění dokumentů o činnosti Svatého stolce za války. V archivech Státního sekretariátu se uchovávají spisy, ve kterých je možné vysledovat často den po dni, někdy dokonce i hodinu po hodině činnost samotného papeže i jeho administrativy. Tento materiál shromáždil a v letech 1965 až 1982 zveřejnil otec Blet spolu se svými třemi spolubratry ve dvanáctisvazkovém díle Akta a dokumenty Svatého stoce za druhé světové války. Pro dostupnost široké veřejnosti byl vytvořen jediný svazek. Český překlad je zcela bez úprav vzhledem k francouzskému originálu a nechybí zde ani rejstřík osob zmíněných v publikaci.

Židovské děti z poválečné akce "zámky" vzpomínají. Příběhy lidí, kteří jako děti prodělali období nacistického vyhlazování Židů a jako zázrakem unikli plánované likvidaci. Po návratu z koncentračních táborů se dostali do ozdravoven, které na zámcích nedaleko Prahy zřídil křesťanský humanista Přemysl Pitter.

Vzestup a pád agrární strany. Rudolf Beran (1887–1954), dlouholetý předseda agrární strany a předseda několikaměsíční pomnichovské česko-slovenské vlády, patří mezi nejtragičtější postavy našich moderních dějin. Rozsáhlá biografie historika Jaroslava Rokoského přitom nabízí víc než jen životopis politika – Beranův život je zároveň příběhem politické strany, s níž Rudolf Beran doslova spojil svůj osud. J. Rokoský sleduje počátky agrárního politického hnutí v době před 1. světovou válkou, popisuje pozoruhodně efektivní strukturu této strany, která následně v období první čs. republiky získala rozhodující vliv v novém státě – a s ní i Rudolf Beran, prototyp stranického politika. Jádrem knihy jsou však kapitoly věnované pomnichovskému období – druhé republice a okupaci, a také období třetí republiky (1945–1948), kdy Beranův doposud poklidný život nabral zcela jiný směr. V dramatické zkratce to vystihuje motto knihy – dvakrát, za velmi podobných okolností, jen v jiném vládnoucím režimu, hrozil Rudolfu Beranovi trest smrti: v roce 1942 ho nakonec nacistický režim odsoudil „jen“ k 10 letům vězení, o pět let později soud osvobozené republiky již k letům dvaceti. Kniha přibližuje skrze osud hlavního protagonisty krizové okamžiky našich moderních dějin a otevírá mnohé „třinácté komnaty“, na něž bychom při pohledu zpět často rádi zapomínali.

Díl 2: Druhá světová válka. Nedáme se!. Druhý díl unikátního projektu Historie československého vojenského letectví provede diváka nejkrvavějším vojenským konfliktem v známých dějinách lidstva. Sleduje pouť našich letců od jejich dvojplošníků, připravených bránit suverenitu Republiky československé i po smutně proslulém Mnichovu, i celou jejich zahraniční anabázi. Jejich bohaté osudové příběhy pokračují i po okupaci, nejprve v polské obranné válce, poté ve Francii, aby následně pomohli vybojovat zlomovou bitvu o Británii, v níž byla postupující německá vojenská mašinérie poprvé zastavena. Boj novodobých československých hrdinů, letců zapomenutých i slavných jmen, ale ani tímto vítězstvím nekončil v barvách britské RAF a později i po boku Rudé armády se v desítkách různých typů letadel na mnoha pozicích a v množství rozličných funkcí podíleli na definitivním poražení nacistické Třetí říše a pomohli tak, alespoň na krátký čas, vrátit své vlasti svobodu.Za cenu obrovských obětí, projevujíce veliká hrdinství, se ale zároveň snažili žít dál své životy, jejichž cenu teprve teď plně doceňovali. Tím vším by vás s historickým nadhledem i subjektivností autentických vzpomínek rád provedl film, který právě držíte v rukou.Titulky: české, francúzske, talianske, španielske, ruské

Rozhovory s účastníky protinacistického a protikomunistického odboje. Dvanáct podrobných rozhovorů s lidmi, kteří se postavili totalitnímu zlu, bojovali ve II. a III. odboji, na válečných frontách, prošli nacistickými a bolševickými koncentráky nebo byli jinak poznamenáni totalitními režimy. Válečný letec, parašutista, sedlák, kněz, lékař, manželka popraveného a další popisují své životní cesty v soukolí dějin. Kniha obsahuje rozhovory s gen. Antonínen Husníkem, Josefem Cichrou, P. Josefem Valeriánem, Antonínem Štecherem, Miladou Všetičkovou, Josefi nou Napravilovou, MUDr. Milanem Zapletalem, gen. Zdeňkem Škarvadou, Lídou Plichtovou-Vondráčkovou, Karlem Janáčkem, gen. Antonem Petrákem a plk. Jiřím Loudou.

Dějiny jedné evropské ideje. Bedřich Loewenstein vyšel ze studií o německém liberalismu a radikalismu 19. století, v 60. letech se zabýval předpoklady nacismu v Německu a r. 1969 organizoval mezinárodní symposium o fašismu v Evropě. Během následujících let zákazu povolání mu jeho základní téma: Moderní civilisace a její slepé uličky vykrystalizovalo na široký historický náčrt vzniku občanské společnosti (něm. 1987, česky 1995), doplněný o druhý svazek pod titulem Problemfelder der Moderne (1990).V letech jeho působení na berlínské Svobodné universitě (1979-1994) se Loewenstein nadto zabýval teoriemi nacionalismu a revoluce, osvícenstvím, první světovou válkou, utopiemi a mezioblastmi historie a psychologie. Výběr z jeho esejů z 90. let vyšel česky pod názve My a ti druzí (1997, něm. rozšířené 2003).

Nejznámější a dnes již klasická kniha nositele Nobelovy ceny za ekonomii, který je právem považován za jednoho z největších myslitelů 20. století. Vznikla během druhé světové války v Anglii pro široké publikum a autor ji věnoval „socialistům všech stran“.Snažil se v ní svobodný západní svět varovat před snahami socialistů nejrůznějšího ražení uvědoměle řídit společnost a zavést centrální řízení veškeré ekonomické činnosti. Knihu by si měl prostudovat každý, kdo chce pochopit, co se stalo ve fašistické Itálii, nacistickém Německu, komunistickém Sovětském svazu nebo komunistickém Československu.Pozornému čtenáři by však také měla ukázat, že i v dnešním politickém soupeření mezi pravicí a levicí, mezi liberálními zastánci svobody a socialisty a plánovači nejrůznějších odstínů, ať již na národní či nadnárodní úrovni, stále běží o jedno a totéž – o naši budoucí svobodu a prosperitu.

Autor zpracoval a vytvořil dokumentaci o perzekuci a pronásledování sudetoněmeckých nebo v Sudetech působících kněží (650 kněží). V průběhu sedmi let trvajícího připojení sudetských oblastí k Německé říši postihlo potlačení svobody projevu, tisku a shromažďování i církev.Byla zahájena vyšetřování kvůli zneužití kazatelny, přestupkům proti zákonům o práci ku prospěchu Říše, poslouchání zahraničních vysílaček nebo státu nepřátelskému jednání proti vládě národního povstání. Následující krátké životní příběhy a životopisné údaje ukazují rozměr církevního boje v Sudetech.

Ostrava za ostnatými dráty - rozhovory s pamětníky nacistické a komunistické perzekuce Deset rozhovorů s pamětníky z Ostravy a Ostravska plasticky ukazuje složitost českých dějin 20. století. Ve vzpomínkách respondentů se objevuje nacismus i komunismus, roky v koncentračních táborech, komunistických lágrech i věznicích, každodenní život i životní bilancování. Vyprávění pamětníků doplňují desítky archivních dokumentů a fotografií.

Mosad: operace Eichmann je neobvykle napínavé vylíčení jedné z nejodvážnějších operací izraelské tajné služby – únosu Adolfa Eichmanna, bývalého vysokého funkcionáře nacistické říše, osobně zodpovědného za vyvraždění šesti milionů Židů, který se skrýval v Argentině.Čtenář podrobného popisu celé akce žasne, jak sebemenší neopatrnost nebo nepředvídaná maličkost může během okamžiku celou operaci zmařit. A přestože známe konečný výsledek, jde o velice napínavou hru o každý utajený krok, umocněný psychologií masového vraha a jeho přeživších obětí. Akce je vedena s dokonalým sebeovládáním všech „lovců“ a především jejich šéfa, Issera Harela (1912–2003), zakladatele Mosadu a autora této neobvykle realistické knihy. Kniha získala právem cenu Asociace amerických autorů detektivek, přestože není vymyšlená – názorně totiž ukazuje, v čem je podstata detektivního napětí.Největším překvapením je chování samotného Eichmanna, svědomitého úředníka a dobrého otce rodiny, odsouzeného k trestu smrti (paradoxně v zemi, která trest smrti neuznává) nakonec jakoby jen za působení v mašinérii odosobněného zla. Jak napsala H. Arendtová ve svém slavném díle Eichmann v Jeruzalémě: Zpráva o banalitě zla, proces s Eichmannem poprvé v historii vyjevil totalitní přeměnu zla na jakousi banální zástupnou záležitost, zcela oddělenou od svědomí i osobního života.

František Kužela se narodil roku 1915 ve slováckém Vlčnově. Tam talentovaného chlapce objevil dominikán Odilo Pospíšil a poslal ho do Prahy na studia. V Praze bydlel na koleji v tzv. juvenátu u bratří dominikánů, a odtud vedla přímá cesta do řádu. Ve svých 20 letech přijal dominikánský hábit spolu s řádovým jménem Patrik. Během prvních tří let v řádu se ukázala jeho mimořádná lidská i intelektuální zralost. Již svědectví z té doby ho ukazují jako světce. Nicméně jeho heroické ctnosti se měly osvědčit v nejtěžší zkoušce. V roce 1941 byl zatčen gestapem za odbojovou činnost proti protektorátu, které se měl dopustit v době svých studií v belgickém Saulchoir. Byl vězněn nejprve v Olomouci, pak krátce v Brně, a odtud byl převezen do Osvětimi s průvodkou „návrat nežádoucí“. Jeho životní pouť skončila velmi dramaticky a krutě v únoru 1942, v jeho 26 letech. Že skončila v Boží náruči, o tom nemůže být pochyb. Svědčí o tom jeho dopisy a básně z vězení, z nichž je sestavena kniha, která dostala název podle jedné z Patrikových básní. Tato knížečka chce povzbudit čtenáře především k modlitbě: k Bohu za Patrikovo blahořečení a k samotnému Patrikovi, aby zázrakem prokázal svou blaženost. Tento mučedník z české dominikánské provincie si jistě zaslouží úctu oltáře.