Emocionálně zdravá církev

• Jsou křesťanské církve, jejich jednotlivé sbory a společenství bezpečným místem, kde se lidé mohou s důvěrou otevřít druhým?
• Počítá se vůbec s tím, že lidé trpí různými bolestmi, zraněními a že jejich emocionální projev může mít mnoho podob – od výbuchů hněvu až po popření veškerých pocitů?
• Je vůbec církev připravena takové lidi přijímat a pomoci jim k osobnímu růstu?
• A připouštíme si vůbec, že těmi zraněnými jsme mnohdy my sami?

Autor, který ve své práci vychází z vlastní zkušenosti – jeho svět se vinou emocionálního napětí a pozdějšího vyčerpání zhroutil tak, že musel opustit práci pastora a téměř se mu rozpadlo manželství – nabízí několik užitečných kroků na cestě k vnitřnímu uzdravení:

• pohlédnout do vlastního nitra navzdory tomu, že nám takový pohled může způsobit bolest;
• odhalit a odstranit negativní vlivy pocházející z minulosti;
• přijmout vlastní nedokonalost a zranitelnost;
• přijmout vlastní omezení;
• vyrovnat se se ztrátami a žalem, které nás v životě potkávají;
• přijmout a porozumět Božímu vtělení jako vzoru opravdové lásky.