William Shakespeare

V slávnej Shakespearovej komédii Trojkráľový večer sa doslova klame telom – zamieňajú sa dvojčatá Viola a Sebastián, Viola je navyše preoblečená väčšinou za muža a volá sa Cesario – a to všetko len preto, aby na konci vyšla najavo pravda a prišla si na svoje čistá láska."Ak klamem, nech ma z neba zrazí blesk zato, že vzal som láske čistý lesk."William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla. Aj nový slovenský preklad je dielom básnika – hru preložil Ľubomír Feldek.

Mladý kupec Bassanio premrhal všetok svoj majetok a zo zložitej situácie mu pomôže len sobáš s krásnou Portiou. Ak sa však chce uchádzať o jej ruku, potrebuje peniaze. Jeho priateľ, vážený kupec Antonio sa zaňho zaručí u starého úžerníka Shylocka a hoci potrebné peniaze pre Bassania získa, dostane sa do ťažkostí, lebo pôžičku nedokáže vrtátiť včas. Chamtivý Shylock trvá na dodržaní podmienok dohody a cena, ktorú má Antonio zaplatiť, je naozaj vysoká.

Číta: Pavel Soukup, Scott Bellefeuille Celkový čas: 7 hodín 47 minút Když v červnu 2002 Český rozhlas 3 – Vltava nasadil do vysílání sto padesáti čtyřdílný cyklus Sonetů Williama Shakespeara, nikdo z tvůrců netušil, s jak obrovským posluchačským ohlasem se toto dílo setká. Sbírkou básní nejslavnějšího alžbětinského dramatika provázel posluchače známý překladatel a anglista Martin Hilský, sonety v originále interpretoval Scott Bellefeuille, v Hilského překladu pak Pavel Soukup. Co báseň, to desetiminutový pořad. Posluchači kvitovali tento počin s nadšením, do redakce poslali na tisíc autorských pokusů o shakespearovský sonet či vlastních překladů velkého klasika, v dopisech žádali o reprízy a také o vydání celého cyklu na audio-nosičích. Jak ale prakticky splnit nesplnitelné posluchačské přání a dostat velmi rozsáhlé dílo na komplet nosičů s časově omezeným rozsahem? Byl to tak trochu úkol pro chytrou horákyni, přesto se ale tvůrcům podařil vyřešit. A tak vám nyní nabízíme komplet šesti kompaktních disků, na kterých uslyšíte stejně jako v rozhlasové verzi všech 154 sonetů v české a anglické verzi s komentáři Martina Hilského.

Číta: Zdeněk Štěpánek, Jiří Dohnal, Otomar Krejča, Soběslav Sejk, Václav Švorc, Emil Bolek, Vlasta Fabianová, Emil Konečný, František Smolík, Bedřich Karen Celkový čas: 49 minút Z komentáře Zdeňka Štěpánka (resp. citace z jeho knihy Vzpomínky) k původnímu LP 1218 0551 "Zdeněk Štěpánek" vydanému v Supraphonu v roce 1976 a nyní vydávanému poprvé digitálně:Někdy se mi stávalo, nejčastěji v noci, když jsem byl ve varně lihovaru sám a čerpal vodu, že jsem zapomněl na stroj, na pumpu i na kotelnu a pustil jsem se do světa snů a přeludů. To jsem býval nejšťastnější. Fotografie herců a hereček oživovaly přede mnou a v blikavém světle svíčky přicházeli ke mně herci živí a promlouvali ústy básníků, které jsem znal zpaměti. Tehdy i já jsem oblékal nejrozmanitější kostýmy a hrál s nimi. Letěl jsem na křídlech fantazie do světa nejkrásnějších iluzí. Parní stroj běžel vytrvale a pravidelně, jeho tep splýval s tepem mého srdce, ani jsem ho nevnímal. To vše je za mnou. Sen se mění ve skutečnost. Jedu k divadlu...Režisér se na mne vztekle podíval a už bác, má líčidla letěla do kouta, kde se roztříštila o stěnu."Tam se budete líčit, kandrdase!". Nikdo nepromluvil ani slovo, atmosféra byla hrozná. Sbíral jsem ze země líčidla a byl jsem rád, že jsem mohl být skloněn hodně k zemi, aby neviděli slzy. Začalo se hrát. ..Hlava se mi zatočila, vyjeveně jsem se díval na sál naplněný obecenstvem, svítilo se acetylénem a v sále hořelo několik hořáků. Sál se mi zdál obrovský, zvláštní horko a podivný pach mi zarazil dech. Rampa mne oslnila. Nápověda se napil piva, což mne poněkud uklidnilo a už jsem spustil. "Vynajít mám ty, kteří jsou tu psáni...". Přišla chůva, paní Chlumská, a hrála tak báječně a tak skvěle mi nahrávala, že jsem ztratil všechnu bázeň, a když jsme oba odcházeli z jeviště, hledištěm zaburácel nadšený potlesk. Paní Chlumská mi dala pusu a pozvala mne na druhý den k obědu. Cítil jsem, že mne přijali do cechu.Tu noc jsem ve své komůrce nemohl dlouho usnout. Stále jsem slyšel šumivý, opojný hlas aplausu. První krůček k herectví byl učiněn a cítil jsem jasně a určitě, že bych ho nedovedl udělat zpátky.Jsem šťasten, že jsem ho neudělal.

Číta: Miloš Nedbal Celkový čas: 46 minút Původní LP titul 1018 2640 "Imaginární jeviště Miloše Nedbala" vydal Supraphon v roce 1980 - nyní titul s ukázkami z tvorby Miloše Nedbala (*28.5. 1906 – † 31. 10.1982 ), tohoto výrazného, osobitého herce vážných, důstojných a přísných rolí, vydáváme poprvé digitálně.

Číta: Václav Vydra, Zdeněk Štěpánek, Leopolda Dostalová, Růžena Nasková, Jaroslav Průcha, Alena Kreuzmannová Celkový čas: 44 minút Původní LP album 0 18 1850 "Národní umělec Václav Vydra 100 let" vydal Supraphon v roce 1975 - nyní titul s úryvky z tvorby VÁCLAVA VYDRY(*29.4.1876 - 7.4.1953) vychází poprvé digitálně.

Číta: Soběslav Sejk, Martin Štěpánek, Bohuš Záhorský, Eduard Kohout, František Hanus, Luděk Munzar, Otomar Krejča, Radovan Lukavský, František Smolík, Bohumil Bezouška, Klára Jerneková, Karel Höger, Bohumil Švarc, Čestmír Řanda, Antonín Zíb, Zdeněk Štěpánek, Vítězslav Vejražka, Jaroslava Drmlová, Saša Rašilov, Marie Vášová, Jaroslav Mareš, Vladimír Leraus, Stanislav Neumann, Jarmila Krulišová, Blažena Holišová, Václav Švorc, Eliška Poznerová, Vlasta Fabianová, Jiří Dohnal, Anna Sedláčková, Emil Konečný, Emil Bolek, Oldřich Hoblík, Bohumil Eisman, Leopolda Dostalová Celkový čas: 2 hodiny 19 minút Jeviště Zdeňka Štěpánka - audiokniha obsahuje ukázky hereckých rolí Zdeňka Štěpánka.Z komentáře k původnímu 2LP albu 1218 0551 vydanému v roce 1982 v Supraphonu v řadě Historický archív a jenž nyní vychází poprvé digitálně:Ten hlas!...a tu náhle zazněl vroucím tónem tento hlas rozbolavělého srdce, hlas chvějivý a vroucný, sametově lichotivý i bouřlivě jásavý a opředl ji svým kouzlem navždycky. Kdo by se tomu v hledišti podivil? Vždyť to byl hlas Zdeňka Štěpánka. Cyrana, který jej postavil mezi první české herce už v mládí...Ten hlas! Ne, nebyl "civilní": vždyť i nejskromnější pokojík dramatu, v němž hrál, měl rozměry vinohradského jeviště (1921-1934) a potom (1934-1968) scény Národního divadla. Trochu vizionářský Štěpánkův pohled k nám přicházel přes rampu a orchestr. Jeho postavy byly uchopeny velkoryse a nedefinovatelné fluidum velké osobnosti se zmocňovalo diváka od jeho prvního výstupu. Zdeněk Štěpánek byl poslední velký český tragéd. Označení zní trochu archaicky, ale to bychom umělci ublížili. Byl samozřejmě tragédem své doby, jako jím byl dřív Vojan...Z herce ani člověka Štěpánka však nikdy nevanul chlad, naopak, dýchal láskou k životu a k lidem. Tragéd? Není to protimluv? Ne, právě proto byl Štěpánek tragédem v úlohách, kde mnozí velcí herci hledali pro své hrdiny lidskou míru, složitý výklad příčin jejich zločinu nebo i trochu komiky. Pro něho zůstávalo zlo zlem. Shylock byl krvežíznivým mstitelem, Richard III. stvůrou (však ho také poprvé hrál v době Hitlerova nástupu k moci a nad trůnem mu visel hákový kříž) a přel se s kritikou o své pojetí Molierova Tartuffa, zloducha na první pohled. Jeho výklad klasických hrdinů nebyl intelektuální, ale pudový. Proto ze všech Shakespearových hrdinů nejvíc černě září především jeho Othello, rázný velitel, majetnický manžel-milenec, přitom důvěřivý vášnivec, u něhož je jen krůček od milostného opojení k vraždě....Vytvořil celý pantheon hrdinů našich dějin. I film nám zachoval podobu jeho Žižky a především Jana Husa, kterého hrál ve hře Tylově, Jiráskově i Dvořákově. Jeho Petr Vok v trochu barvotiskové, ale za protektorátu hluboce jímavé "Zuzaně Vojířové" byl jednou z renesančních postav, které mu byly pro svou radostnou, šťavnatou lidskost nejbližší, ať to byl mimo jiné už Dvořákův Václav IV, Stroupežnického pan Dačický či Nezbedný bakalář ve vlastní dramatizaci Wintrovy povídky....V mládí byl v "Maryše" Franckem, později Vávrou. Až do symbolu narůstá jeho chlapsky rovný mlynář z "Lucerny"...Což všichni neznáme alespoň z filmu tu otřesnou chvíli, kdy Maršál z "Bílé nemoci" řeční, udeří se do prsou - a nic necítí? Bije se znova a znova a hrůza smrti mu dává zapomenout na velká slova, jimiž posílal bojovat a zemřít svůj národ. Samotná tato scéna líp než všechny výklady říká nepamětníkům, co znamenají slova "moderní tragéd". A nemusíme dodávat, že právě on byl jedním z těch, kdo ztělesňoval ideálně představy našich současných autorů, především Karla Čapka. V mládí byl jeho zvichřeným Loupežníkem, později Maršálem i Otcem v "Matce"....Posloucháme úryvky z velkých děl na desce. Od chladného Metternicha z Rostandova "Orlíka" a od Čapkova "Loupežníka" po otřesně velkého biskupa z Durrenmattových "Novokřtěnců". A vidíme Štěpánka jako Cyrana, přehlížejícího svůj život, pevně rozkročeného s taseným mečem. Bojuje do posledního dechu s polovičatostí, lží a s malostí. On, velký tragéd českého jeviště.Dr. Olga Spalová

Číta: Miroslav Doležal, Bohumil Bezouška, Libuše Havelková, Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek, Josef Velda, Vítězslav Vejražka, Jaroslav Mareš, Josef Gruss, Vlasta Fabianová Celkový čas: 47 minút Herecký portrét Ladislava Peška - audiokniha obsahuje ukázky z divadelních her, v nichž exceluje Ladislav Pešek.Z bohatě vybavené tiskoviny vydané v Supraphonu v roce 1965 u příležitosti jmenování LADISLAVA PEŠKA (*4.10.1906 - †13.7.1986) národním umělcem vybíráme charakteristiky jednotlivých rolí uvedených na albu DV 15263,jež bylo přílohou této publikace a jež nyní vydáváme poprvé digitálně:… v Průchových Hrdinech okamžiku představuje Kašku nebo Mošnu. V prvém případě stačí hlas a v druhém nevadí hercův civil, v obou případech pak je výsledek tentýž: ten, kdo sleduje jeho výkon, má dojem, že vidí postavu v plném vybavení, s maskou a kostýmem, že vidí její podobu, její gesta, její mimiku. Jeho herecký projev je tak sytý, tak sugestivní, že všechno vnější, byť i bylo součástí, zdá se zbytečné a výsledný dojem není o nic chudší, je stejný, jako když jej sledujeme na scéně, na plátně, na obrazovce. Komediantský prvek vyrůstal s Peškem od jeho hereckých začátků....Peškův Polonius je především každým coulem dvořan, zdrženlivý a nenápadně obřadný, vymyká se tedy právě tak Poloniům stařecky žvanivým jako Poloniům směšným namyšlenou důstojností: není komický očividně ani bezděčně, jen zaujatému Hamletovi je terčem zlé ironie. Tento Polonius se nenaparuje domnělou moudrostí a důvtipem, své mnohomluvné názory podává s dvornou roztomilostí jíž podznívá lehounké zasmání, ale přitom všem je v tom naléhavost, doporučování, vnucování. Dokonalá studie!...Kolika odstíny zněla, skřeky a smíchy, výkřiky nejrůznějšího druhu a nejrozmanitější vzdechy a zvuky u otlemených úst Peškova Pseudola a kolik gestikulačních rysů tak výrazně nanášených vyvstávala před divákem postava, která z postoje na kresbě antické vázy ožívala a rozžívala se nejen každým výstupem, ale takřka každou větou! A než zas v závěru ustrnula, uchvátila svým lidským obsahem...Poprvé se Pešek objevil v úloze Chlestakova r. 1936...jeho Chlestakov nepostrádal zajímavosti, ale do gogolovské postavy měl daleko...Když se Ladislav Pešek vrátil k postavě Chlestakova po dvanácti letech, zavrhl všechno, čím dříve Chlestakova vybavil. Prošel už do herecké zralosti a ta mu nedovolovala nejít co nejhlouběji do nitra postavy...A jak jde děj, sílí každým okamžikem přesvědčení, že tento chlapík bez vindry v kapse, ale se sluhou po boku, má v sobě dispozice podvádět, mystifikovat, napalovat. V podstatě uťápnutý človíček, ale právě tím mocněji v něm bují touha hrát někoho, kým není, touha, která se projevuje velikášstvím, touha, která se naplňuje falešným oslňováním okolí...Radost z úspěchu Peškova Chlestakova strhává a on plave stále dokonaleji a směleji v moři hlouposti a špatnosti, které má kolem a publikum mu drží palce: jen víc, jen víc! Podvodníkem proti své vůli a z dopuštění jedinečné příležitosti, tak by se dal nazvat Chlestakov v podání Ladislava Peška...Karikatura a přitom přece lidský typ, tatrman a přece člověk - to je také Peškův doktor Cajus ze Shakespearovy veselohry o windsorských záletech otylého seladona Falstaffa.. Cajus, role, jejímž vyjadřovacím způsobem je buď komolivá hatmatilka anebo francouzština. Pešek karikuje, ale jako vždy s úžasnou mírou a s úžasným vkusem. Vychází z francouzského temperamentu, který přežene do zbrklosti, a vychází z francouzské zpěvnosti, která mu prozní všechnu řeč. Je z toho galimatyáš, jenže - a v tom je velký důkaz velkého umění Peškova! - kdo je svědkem, rozumí, i když z francouzštiny nezná vůbec nic!...Mezi zpívající figury peškovského repertoáru patří i Azdak, Brechtův kavkazský odrbanec... díky Peškovu umění stmelit slovní, zpěvní i pohybovou složku tak, aby mu vyšel věrohodný zarostlý Asiat...tato postava zůstavuje diváka v pocitu uspokojení s člověkem, jehož sehraná komedie přinesla vítězství spravedlivé věci....jeho třetí goldoniovská postava - patron Fortunato, jehož hlavním prostředkem jsou nejrůznější vady v řeči a který vynecháváním začátečních písmen jednotlivých slov si vytváří neodolatelnou zrůdnou hantýrku. Je to originálně vymyšleno a výtečně provedeno a co je na tom hodno největší pozornosti - že to nepůsobí jako samoúčelný fraškovitý prostředek sledující jediný cíl, rozesmát publikum, nýbrž že takto traktovaný Forutnato nepřestává být ani na okamžik zcela reálnou figurou. A jak zpívá! Parodují se tu manýry operních primadon až do selhání hlasu, ale všude se tu skví značka Ladislav Pešek, což je totožné s mírou, vkusem, vtipem...A konečně - tulák z čapkovské hmyzí feérie! Mluvívá se zpravidla o Peškově prosté lidskosti a ten tulák je dokladem výmluvným a nadevše průkazným. Tulák? Ne, především člověk! Člověk s filosofií lásky. A tu hlásanou lásku najednou poznává v nerušených podobách, ve hmyzím podobenství. Poznané podoby ho překvapují, pobuřují, rozbolestňují, z poznání vzchází hrůza a hnus, odpor a nenávist. Tolik sobectví jednotlivce, kasty, celku. Nejen láska, i nenávist, bezohlednost, nepřátelství! Tulák žasne nad poznáním, ale tím poznáním zároveň moudří, současně však jím i stárne a propadá smrti ve jménu neustálé obrody života. Proces poznání a moudření a stárnutí je spojen s údivem, pak s otřesem, potom s děsem, až vyúsťuje v moudré pochopení pravé podstaty toho, co se zve skutečností. Smrt je posledním poznáním života. A Ladislav Pešek to hraje s hlubokou lidskostí a přirozenou moudrostí a tuláka proměňuje v symbol lidského údělu...Vladimír Müler

Číta: Taťjana Medvecká, Martin Štěpánek, Viktor Preiss, Hana Maciuchová, Jiří Adamíra, František Němec, Miroslav Masopust, Luděk Munzar, Petr Štěpánek, Petr Kostka, Jana Preissová, Hana Kofránková, Dagmar Sedláčková, Ivana Vondrovicová, Jaroslava Pokorná, Eva Boušková Celkový čas: 1 hodina 2 minúty Milostné dialogy: Ztracený prsten, Robin a Marion, Romeo a Julie... - audiokniha obsahuje vybrané milostné dialogy ze známých divadelních her. Autoři Karel Čapek, Kalidása, Michail Jurjevič Lermontov, Vítězslav Nezval, Edmond Rostand, William Shakespeare. Účinkují Eva Boušková, Petr Kostka, Hana Maciuchová, Miroslav Masopust, Taťjana Medvecká a další.Původní EP komplet 0 88 0545 vydaný Supraphonem v roce 1976 vychází nyní poprvé digitálně.

Číta: Jan Pivec, Miloš Nedbal, Zdeněk Štěpánek, Marie Glázrová, Anna Sedláčková Celkový čas: 37 minút Hamlet, Othello, Orlík, Marie Stuartovna - audiokniha obsahuje výňatky z her, jejichž autory jsou William Shakespeare, Edmond Rostand, Friedrich Schiller. Účinkují Marie Glázrová, Miloš Nedbal, Jan Pivec, Anna Sedláčková, Zdeněk Štěpánek.Původní LP album s výňatky z her Hamlet, Othello, Orlík a Marie Stuartovna vydal Supraphon v roce 1959.Nyní vychází toto album poprvé digitálně.

Monology a scény. Číta: Eduard Kohout, Vlasta Fabianová, Jiří Steimar Celkový čas: 37 minút Eduard Kohout (*6. 3. 1889 –25. 10. 1976) byl český herec, po desítky let byl jedním z protagonistů činoherního souboru Národního divadla v Praze, kde byl v angažmá v letech 1916 až 1960, kdy odešel do důchodu, ale pohostinsky zde hrál takřka do své smrti.Vystupoval i ve filmu, v rozhlase a televizi.Patřil k důležitým osobnostem českého herectví 20. století. Jeho projev se vyvíjel z psychologického realismu přes impresionismus, expresionismus a civilismus až k věcnosti a tlumenosti s využíváním všech výrazových prostředků. Výborně ovládal svůj podmanivý zvláštní hlas. Od 20. let pod vedením K. H. Hilara vytříbil svůj herecký rejstřík a vyrostl ve vynikajícího umělce.Byl obsazován do rolí romantických či lyrických, heroických i komických, zahrál prosťáčka stejně jako rozbolavělého, rozervaného, konfliktního dramatického hrdinu. Pod Hilarovým vedením hrál v Bratrech Karamazových, Lucerně, Králi Oidipovi, Svaté Johance, ve Višňovém sadu, Zkrocení zlé ženy či Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Cyrano z Bergeracu aj. Role pro dramatické herce snové, ale také nejtěžší - Hamleta - se zhostil doslova famózně; získal ocenění nejen kritiky, ale také velkou popularitu. Po Hilarově smrti spolupracoval neméně úspěšně s režiséry Jiřím Frejkou a Karlem Dostalem.Ve filmu nebýval obsazován do hlavních rolí - za jeho nejvýraznější a nejlepší filmovou roli je pokládána role podivínského Artuše Fabiána ve filmu Turbína.

Číta: Luděk Munzar, František Smolík, Blanka Waleská, Nelly Gaierová, Josef Kemr, Jaroslav Marvan, Olga Scheinpflugová, Marie Tomášová Celkový čas: 47 minút Olga Scheinpflugová (*3. 12. 1902 - 13. 4. 1968) je česká herečka a spisovatelka. Napsala 16 románů, přispívala svými články do Lumíra a do Národních listů. Hrála ve Vinohradském, později v Národním divadle, kde vytvořila na 130 rolí.Od roku 1933 žila s Karlem Čapkem, který na ní obdivoval její energii, herecké umění, básnický a spisovatelský talent. Olga za svým mužem stála pevně v době útoků fašisticky orientovaného českého tisku a hájila jeho názory i po jeho smrti v prosinci 1938. Po jeho smrti dál hrála v divadle a začala psát své paměti, které s názvem "Byla jsem na světě" v necenzurované verzi mohly vyjít až v roce 1993.Na prknech Národního divadla naposledy odehrála svoji roli ve hře Karla Čapka Matka a krátce na to zemřela.

Číta: Eduard Kohout, Zdeněk Štěpánek, Václav Švorc Celkový čas: 49 minút Eduard Kohout (6. března 1889 – 25. října 1976 ) český herec, byl dlouhá léta členem Národního divadla v Praze a jedním z hlavních protagonistů shakespearovských her..Na prknech Národního divadla vytvořil přes sto postav světového i českého dramatu. Uměl pracovat se svým hlubokým hlasem, uměl utlumit expresivní projev do projevu civilního, uměl pracovat s intonací,byl i skvělý recitátor. Jeho herecký projev byl nezaměnitelný.Hrál již v němém filmu; jeho role ve zvukovém filmu, byť byly většinou vedlejší či okrajové, se vyznačovaly opět precizním projevem blízkým jeho projevu divadelnímu.Nezapomenutelná a nejvýraznější je jeho role podivínského Artuše Fabiana v Turbině (1941). Velmi často také vystupoval v rozhlase a později i v televizi.

Číta: Alois Švehlík, Martin Růžek, Jiří Adamíra, Rudolf Hrušínský, František Němec, Petr Haničinec, Luděk Munzar, Miloš Nedbal, Václav Voska, Jiří Sovák, Josef Kemr, Jan Hrušínský Celkový čas: 1 hodina 8 minút Album monologů z her W. Shakespeara (Hamlet, Othello, Julius Cézar, Romeo a Julie), Moliéra (Zdravý nemocný, Lakomec), Dostojevskij (Zločin a trest), Goethe (Faust) a dalších vydal Supraphon v roce 1981.Podařilo se tak zachovat mimo jiné herecké umění dnes již nežijících hereckých legend Jiřího Adamíry, Martina Růžka, Rudolfa Hrušínského, Josefa Kemra, Jiřího Sováka, Václava Vosky, Petra Haničince a Miloše Nedbala

Číta: Miroslav Horníček, Jan Werich, Jana Werichová, Jiřina Šejbalová Celkový čas: 1 hodina 16 minút Na našem výběru zvukových záznamů s Janem Werichem představujeme málo známé, či téměř úplně neznámé nahrávky z let šedesátých, kdy Werich ukončil práci v divadle. Mnoho ze snímků, které v tédobě s Janem Werichem vznikly, dosáhlo již své nesmrtelné proslulosti, přesto stále ještě v archivu nalézáme klenoty, o nichž si jen znalci vyprávějí a o některých dokonce nevědí nic ani oni.Na CD tedy dosud nikdy nevyšly zde uvedené monology Werichova oblíbeného požitkáře Falstaffa či anekdotická scénka Vavříny, vníž je Werichovi partnerkou Jiřina Šejbalová a Jana Werichová. Velký prostor na výběru dostaly ve své době velmi populární kulinární výstupy Jana Wericha s Miroslavem Horníčkem Vaření v kuchyni. Oba pánové vtipně vařili, recepty však prokládali jakoby mimoděk i velmi odvážnými glosami, jimiž ironizovali tehdejší společenské události. Dalším překvapením bude pro mnohé ukázka z četby antického dobrodružného románu O věrné lásce statečného Chairea. Werich si zde vroli vypravěče neodpustil vsuvky, úvahy amyšlenky, jimiž mistrovsky komentoval předváděné dílo a dodával mu obecnější platnost. Závěrem Werich předčítá text čínského myslitele Lao-c' o taoismu.Vzácné nahrávky s Janem Werichem ze "zlatých" šedesátých let!

Číta: Miroslav Horníček, Jiří Lír, Ladislav Frej, Waldemar Matuška, Vlastimil Bedrna, Ivan Vyskočil, Ljuba Hermanová, Jiří Šlitr, Hana Hegerová, Eva Pilarová, Jiří Suchý, Vlasta Kahovcová, Oldřich Velen, Helena Lehká, Václav Sloup, Hana Smrčková, Darek Vostřel, Jiří Šašek, Věra Nerušilová, Jiří R. Pick, Ladislav Županič, Marta Kubišová, Josef Hajdučík, Hilda Michalíková, Zora Kolínska, Zuzka Lonská, Luboš Hrůza, Lubomír Černík, Jiří Jurka, Dobroslav Riegl, Miroslav Výlet, Karel Augusta Celkový čas: 2 hodiny 25 minút Z komentáře k původnímu kompletu DV 15249:Už mnoho divadelních kritiků a teoretiků se snažilo najít nejvhodnější označení pro divadla, která začala v Československu vznikat v roce 1958. Tehdy sepro ně dosti samovolně ujal pojem "divadla malých forem". Hned z několika důvodů. Především proto, že na počátku své činnosti produkovala vesměs drobné scénické útvary, vycházející spíše zliterárního charakteru textů jejich zakládajících autorů. Aforismy, epigramy, krátké povídky, monology, stručné dialogy, literární i pohybové parodie, písničky, pantomimické etudy - to byl v různém sledua v různé intenzitě obsah všech prvotních programů všech nově narozených scén. A druhý důvod pro označení "malé formy" se skrýval v dosti bezděčné snaze definovat i smysl vznikajího divadelního hnutí: postavit proti přebujelosti široce pojímaných, falešně monumentálních inscenací "kamenných" divadel kaleidoskop prostých, nenaondulovaných výroků o událostech ze včerejší ulice, z obyčejného denního života.Tahle průkopnická kapitola proto nese právem na štítě titul "malých forem", i když svým významem rozhodně malá nebyla. Nalezeno bylo tentokrát už jedno - směr, který byl společný najednou několika skupinám nadšenců, dychtících sdělit své pocity veřejnosti. Ale hledalo se všechno ostatní. Způsoby, jak co nejostřeji, nejpřesvědčivěji předvést obecenstvu vlastní, osobitý pohled na svět, to jest na okolí bližší i vzdálenější, na přítele, nepřítele i na sebe. Lidé, kteří by byli schopni tomuto způsobu vyhovět, a na prknech, která ještě zdaleka neznamenala ani ten okresní svět, se upřímně, nekonvenčně, otevřeně projevit. Prostředky, které by celou tuhle produkci umožnily, prostředky obvykle skromné, vybrané po malých částkách od důvěřivých diváků a rozdělené pak větším dílem na výrobní náklady a zcela nepatrným dílem na odměny tvůrcům. Sál, kde by se nadšení a nápady daly za daných podmínek uskutečnit, což většinou znamenalo dát nejdřív místnost -když už nějaká byla - vlastníma rukama zgruntu do pořádku a vlastníma rukama v ní zajistit nejnutnější provoz.Který soubor tohle všechno postupně a s rozličným úspěchem v jednotlivých bodech nabyl, měl naději na trvání delší než pět představení. Vznikalo mnoho skupin. Mnohé z nich nepřežily ani těch pět večerů. Ale ty, co uspěly, přežily už víc než pět let a chystají se zřejmě na existenci podstatně delší. Historie další činnosti vzniklých souborů je pestrá a rozmanitá a bude stručně zachycena v charakteristikách jednotlivých divadel, zastoupených na dvou našich deskách. Společné té historii bylo samozřejmé nalézání vlastní tváře a postupná specializace ve zvolených žánrech. Už ne pouze kabaretní mozaika různorodých čísel, ale soustavné pokusy o ucelený jevištní tvar, kterému sice lze říkat "hra", ale jenž si jen z daleka všímá ustálených konvencí běžné dramatiky. Byl to také odraz nutnosti přejít od počátečních poměrů zcela amatérských, při nichž existence divadla stála především na nadšení a obětavosti kolektivu a méně už na příslušných uměleckých schopnostech každého jednotlivce, k nezbytné profesionalizaci uměleckého, technického i administrativního provozu. Zvyšující se nároky autorské a samozřejmě i stoupající požadavky diváků si žádaly už nejen povolaných (a těch bylo zvláště při prvním vzedmutí vlny, která se vždycky brzy stane módou, dost), ale především vyvolených. To jest těch, kteří umějí, kteří mají kromě entuziasmu také talent, a to právě pro tuhle speciální příležitost.Tak došla ke své dnešní podobě divadla, reprezentující jedno z neobyčejně pozitivních hnutí v československé kultuře, především pro naprosto jednoznačné úzké sepětí všech těchto souborů se současností, s nevulgarizovanou diváckou potřebou intelektuálního humoru, spontánního jevištního projevu, dobré zábavy. Z "malých forem" vzešla obstojná historická kapitola dějin našeho divadla, ne nepodobná dnes už legendární historií Osvobozeného divadla nebo činnosti E. F. Buriana, což jsou ostatně - vedle řady jiných starších i novějších vlivů - právě nejplodnější otcové tohoto živého snažení.Milan Schulz...Výběr z programů divadel, uvedených na těchto dvou deskách, není samozřejmě absolutně reprezentativní. Někdo jiný by jistě vybral jiné úryvky z her a kabaretů, jiné písničky. Snažili jsme se však zachytit podstatné části nejlepších čísel repertoárové palety zvolených divadel, aby tak alespoň zčásti vynikla jejich osobitost a různorodý přístup k vyjádření společných a jednoznačně progresívně zaměřených myšlenek. Pokud jde o písně, nechtělijsme opakovat ty notoricky známé, které si ostatně lze opatřit na jiných deskách, ale pokusili jsme se zase vybrat písničky charakteristické pro určité divadlo nebo i jen hru. Snad si tímto výběrem většina zájemců připomene své autentické zážitky z představení, která jsou kusými úryvky nepostižitelná.M.S.V kompletu z roku 1965 jsou zastoupena ukázkami z představení tato divadla: Divadlo Semafor, PrahaDivadlo Na zábradlí, PrahaDivadlo Rokoko, PrahaDivadlo Paravan, PrahaDivadlo v Alfě, PlzeňDivadélko poézie, BratislavaTatra revue, BratislavaSatirická skupina Divadla Petra BezručeSatirické divadlo Večerní Brno

Číta: Miroslav Horníček, Miloš Kopecký, Waldemar Matuška, Jiří Jelínek, Bohuslav Kupšovský, Miluše Voborníková, Pavlína Filipovská, Ljuba Hermanová, Jiří Šlitr, Hana Hegerová, Eva Pilarová, Jiří Suchý, Vlasta Kahovcová, Marta Kubišová, Jiří Grossmann, Karel Gott, Zuzana Burianová, Petra Černocká, Milan Drobný, Vilém Rogl, Karel Štědrý, Jana Malknechtová, Pavel Sedláček, Jiří Kysilka, Jaromír Mayer, Naďa Urbánková, Lenka Hartlová, Magda Křížková, Eva Olmerová, Monika Hálová, Věra Křesadlová, Miloslav Balcar, Ferdinand Havlík, Eugen Jegorov, Tomáš Zemek, František Sojka, Viktor Sodoma (starší), Vlasta Sodomová, Zuzana Princová, Aťka Janoušková, Jiří Popper, Nicole Felixová Celkový čas: 13 hodín 48 minút Velký komplet, nahraný tvůrci divadla Semafor, vydal Supraphon kdysi, před téměř padesáti lety na deseti albech. Jsou to slavná alba, známá pod názvy Jiří Suchý - Písničky, Plná hrst písniček, Kdyby tisíc klarinetů, Dobře placená procházka, Vánoční pohlednice, Zločin v šantánu, Toulaví zpěváci, Jonáš a Dr. Matrace, Ďábel z Vinohrad a Básníci a sedláci. Nyní vychází celý soubor původních alb, doplněný nejen o zajímavé a hutné bonusy, ale rozrostlý o raritní a dosud nikdy nevydané nahrávky. Můžeme si tak poslechnout kuriozity, rané snímky osmnáctiletého Jiřího Suchého, záznamy z Reduty, neznámé verze známých semaforských písní nebo nepublikované nahrávky ze zkoušek Semaforu. Bonusy rozšiřují semaforskou diskotéku o zajímavé a objevné nahrávky známých hitů i písní zapomenutých, či málo známých. Soubor shrnuje první desetiletí existence divadla Semafor na gramofonových deskách a bude tak objevem pro znalce, odborníky, nadšené příznivce Semaforu, ale i ty, kteří se s tvorbou dvou geniálních autorů, Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra teprve seznamují.Nejlepší léta nejen Semaforu v jednom velkém kompletu!

The time is out of joint. O cursed spite, That ever I was born to set it right!Čas vykĺbil sa. Mám ho vrátiť naspäť. Dočerta, na toto som prišiel na svet?Takto premýšľa sám nad sebou dánsky princ Hamlet v hre, ktorá je aktuálna vždy, keď je čas vykĺbený – a kedy vykĺbený nebol? Básnickú „hru hier", kladúcu večnú otázku, či má pri náprave sveta šancu jednotlivec, si prečítate na dúšok ako tú najnapínavejšiu detektívku.

Veršovaná tragédia anglického dramatika Williama Shakespearea inšpirovala divadelných režisérov, filmárov, hudobníkov i maliarov po celom svete. Príbeh hovorí o sláve, túžbe po moci a zrade. Vyplní sa proroctvo troch čarodejníc? Svetová klasika zo Zlatého fondu SME.

Komédia britského dramatika Williama Shakespeara je od svojho vzniku na konci 16. storočia až do súčasnosti stále populárna a často hraná v divadlách. Dočkala sa mnohých prekladov i úspešných filmových adaptácií. My ju ponúkame vo vynikajúcom preklade Pavla Országha-Hviezdoslava.

Najznámejšia Shakespearova hra v preklade Pavla Országha Hviezdoslava. Jedna z najprekladanejších tragédií na svete o hľadaní zmyslu ľudského života zaujíma popredné miesto medzi svetovými drámami. Hamlet chce žiť čestne, spravodlivo, slobodne, statočne – ale žije vo svete, kde je podlosť, zlo a faloš. Preto hľadá zmysel, či je lepšie byť, či nebyť. Príde na to, že samovraždou sa nič nevyrieši – zlo ostane naďalej. Zostáva otázka, či je lepšie bojovať proti zlu na svete, alebo sa o to nezaujímať.

Číta: Soběslav Sejk, Vladimír Brabec, Jan Pivec, František Filipovský, Dana Medřická, Eduard Kohout, Miloš Nedbal, Miroslav Doležal, Otomar Krejča, Radovan Lukavský, Bohumil Bezouška, Libuše Havelková, Václav Vydra, Zdeněk Štěpánek, Vítězslav Vejražka, Jaroslav Mareš, Miloš Nesvadba, Naďa Gajerová, Ladislav Boháč, Stanislav Neumann, Václav Švorc, Eliška Poznerová, Vlasta Fabianová, Karel Pech, Jiří Dohnal, Zdeněk Šavrda, Bohumil Záhorský, Emil Konečný, Bohuš Hradil, Emil Bolek, Josef Pehr, Leopolda Dostalová Celkový čas: 2 hodiny 34 minút K výročí 400 let od jeho úmrtí vydáváme tento titul poprvé digitálně.Komplet obsahuje ukázky z her Král Lear, Hamlet, Bouře, Macbeth, Kupec benátský, Večer tříkrálový aneb cokoli chcete, Zkrocení zlé ženy,Julius Caesar, Jak se vám líbí, Othello, Veselé Windsorské paničky a Sen noci svatojánské.Jsou zde zachyceny skvělé herecké výkony Zdeňka Štěpánka, Eduarda Kohouta, Radovana Lukavského, Otomara Krejči, Ladislava Boháče, Jana Pivce, Dany Medřické, Vlasty Fabianové a mnoha dalších, dnes již legendárních umělců.

Číta: Soběslav Sejk, Martin Růžek, Jan Pivec, Blanka Bohdanová, Dana Medřická, Eduard Kohout, Miloš Nedbal, Otomar Krejča, Radovan Lukavský, Bohumil Bezouška, Libuše Havelková, Zdeněk Štěpánek, Vítězslav Vejražka, Jaroslav Mareš, Miloš Nesvadba, Naďa Gajerová, Stanislav Neumann, Václav Švorc, Vlasta Fabianová, Jiří Dohnal, Jiří Steimar, Bohumil Záhorský, Bohuš Hradil, Emil Bolek, Josef Pehr, Miroslav Macháček, František Jelínek Celkový čas: 2 hodiny 23 minút Audiokniha obsahuje výběr z her, jejichž autorem je slavný dramatik William Shakespeare.Divadlo, divadlo, divadlo - minisérie určená pouze pro digitální prodej je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým.William Shakespeare (pokřtěn 26. dubna 1564 – zemřel 23. dubna 1616)

Číta: Ladislav Mrkvička, Oldřich Vízner, Veronika Freimanová, Martin Stránský, Jan Dolanský, Jiří Langmajer, Ivan Řezáč, Jan Kačer, Martin Zahálka, Norbert Lichý, Bolek Polívka, Ladislav Hampl, Sabina Laurinová, Jitka Schneiderová, Igor Chmela, Ondřej Pavelka, Linda Rybová, Eva Režnarová, Zuzana Vejvodová, Jan Tříska, Martin Huba, Martin Hilský Celkový čas: 1 hodina 50 minút Nejslavnější monology, dialogy a scény z her Williama Shakespeara v podání hereckých hvězd Letních shakespearovských slavností. Dílo nejslavnějšího dramatika všech dob, Williama Shakespeara, je základním zdrojem světového divadelního umění i evropské kultury. Vždyť kdo by neznal věčný příběh lásky Romea a Julie nebo slavnou Hamletovu větu "Být nebo nebýt…". Neopakovatelný posluchačský zážitek,divadlo pro uši a to nejdůležitější ze 14-ti her Williama Shakespeara na jedinečném 2CD "Best Of William Shakespeare" v podání současné herecké špičky českého divadla!Obsah: 1. Převrácený svět (Sen noci svatojánské - Sabina Laurinová/Titania, Oldřich Vízner/Oberon) 2. Oči žen (Marná láska snaha - Igor Chmela/Biron) 3. Celý svět je jeviště (Jak se vám líbí - ivan Řezáč/Žak) 4. Nemá Žid oči? (Kupec benátský - Bolek Polívka/Shylock) 5. Námluvy v zastoupení (Večer tříkrálový - Jitka Schneiderová/Viola, Linda Rybova/Olivie) 6. Divoké šelmy a kočky domácí (Zkrocení zlé ženy - Eva Režnarová/Kateřina, Ondřej Pavelka/Petruccio) 7. Rytíř Falstaff a koš na prádlo (Veselé paničky windsorské - Bolek Polívka/Falstaff) 8. Úděl králů (Jindřich IV.3 - Ladislav Mrkvička/Král Jindřich) 9. Může čest přidělat, useknout ruku? (Jindřich IV.1 - Norber Lichý/Falstaff) 10. Král a princ (Jindřich IV.2 - Ladislav Mrkvička/Král Jindřich, Jan Dolanský/Princ Jindřich) 11. Řeč lásky (Romeo a Julie - Ladislav Hampl/Romeo, Zuzana Vejvodová/Julie) 12. Být nebo nebýt? (Hamlet - Jiří Langmajer/Hamlet) 13. Brzo budeš král (Macbeth - Veronika Freimanová/Lady Macbeth, Martin Stránský/Posel) 14. Jeviště bláznů (Král Lear - Jan Tříska/Lear, Jan Kačer/Glostr) 15. Ďáblovo pokušení (Othello - Martin Zahálka/Othello, Martin Stránský/Jago) 16. Konec představení (Bouře - Martin Huba/Prospero)17. William Shakespeare (slovo překladatele - Martin Hilský)

Číta: Martin Růžek, Alena Vránová, Růžena Merunková, Taťjana Medvecká, Jiří Adamíra, Eduard Cupák, Pavel Soukup, Petr Kostka, Jan Přeučil, Miloš Hlavica Celkový čas: 2 hodiny 36 minút Audiokniha Král Lear je rozhlasová nahrávka představení slavné Shakespearovy hry z roku 1989 v režii Jiřího Horčičky. Rozhlasová inscenace Shakespearova Krále Leara, natočená a poprvé vysílaná v závěru roku 1989, je v mnoha ohledech jedinečná. V Králi Learovi Jiří Horčička dokázal ryze rozhlasovými prostředky odkrýt emocionální, etické i estetické hloubky této – dle soudu mnohých teatrologů – nejlepší dramatikovy tragédie. Náš přední odborník na alžbětinské drama Milan Lukeš, jehož překlad byl v inscenaci použit, ji ve svých shakespearovských esejích charakterizoval jako příběh, který názorně dokumentuje, že lidé nejsou chráněni bohy ani svým rozumem. Že s jeho pomocí jen racionalizují své vášně, touhy a chtíč. Že je jim vlastní násilí a krutost. A že jen bolest a zoufalství je přivádějí k prozření, jací jsou blázni.Podrobnější studii by si zasloužily fazety, jimiž Martin Růžek evokuje svár pýchy, falešných nadějí, pokoření a zoufalství titulní postavy. V monografii, kterou o tomto herci napsal Josef Petrů, se lze dočíst, že Růžek na rozhlasového Leara vzpomínal jako na jeden z nejnáročnějších úkolů své kariéry a že pro něj byl mimořádně fyzicky i emocionálně vyčerpávající. Stačí se soustředěně zaposlouchat do scény bouře, a posluchač pochopí, proč asi tomu tak bylo.Zatímco na divadelní scéně se Král Lear obvykle hraje značně krácen a mnohdy „rekonstruován“ režiséry sloužícími více své originalitě než dramatikově textu, jeho rozhlasová úprava, připravená Josefem Hlavničkou, jej nabízí imaginaci posluchačů takřka v úplném znění.

Číta: Milan Friedl Celkový čas: 1 hodina 30 minút Shakespeare psal sonety po celý svůj tvůrčí život a pokládal je za své stěžejní dílo. Stejně jako v jeho hrách nacházíme poetiku a lyričnost, v jeho poezii je mnoho dramatických prvků: přesná stavba, gradace, rozpory a boje myšlenkových hnutí, které však vrcholí všechápající katarzí. Toto básnické a meditativní dílo oslavující lásku i ženu bylo mnohokrát přeloženo do češtiny. Nabízíme vám přednes Sonetů nezapomenutelného Milana Friedla, který sbíral po celý svůj život všechny dostupné překlady. Pro nás vybral moderní překlad Miroslava Macka, který je srozumitelný a formálně dokonalý. Macek jako první vyřešil slovní hříčku s básníkovým jménem Will.

Divadelná hra Williama Shakespearea v preklade slovenského básnika Vladimíra Roya. Dvojičky sú často príčinou úsmevných situácií — a keď je dvojičiek hneď dvoje, o zábavu čitateľa je postarané. A nielen čitateľa, komédiu malo možnosť zhliadnuť množstvo divákov na javiskách viacerých slovenských divadiel. Klasika zo Zlatého fondu SME.

Dokonale zohratí manželia neváhajú v túžbe po moci páchať krvavé zločiny, lady Macbethová ako ich režisérka a Macbeth ako ich vykonávateľ. Najkratšiu a zároveň najnapínavejšiu Shakespearovu tragédiu si každý prečíta so zatajeným dychom!

O learn to read what silent love hath writ: To hear with eyes belongs to love´s fine wit.Nauč sa čítať mlčanlivé hlásky! Očami počuť – to je múdrosť lásky.Takto nás oslovuje sonet 23, jeden zo 154, ktoré tvoria azda najslávnejšiu zbierku sonetov všetkých čias, vydanú v Londýne roku 1609 bez autorovho vedomia pod názvom Shake-speares Sonnets. Určite by aj čitateľa hociktorej modernej básne nadchlo to dvojveršie o láske, ktorá počúva očami – a očiam ani ušiam sa nechce veriť, že tie verše majú už štyristo rokov.Kniha Sonety vychádza vo vydarenom preklade Ľubomíra Feldeka.

Katarína je nielen jednou z najkrajších, ale i jednou z najemancipovanejších autorových hrdiniek. Ktovie, či pokora, ktorú predvádza na záver, nie je len ukážkou, ako vedia ženy pri ovládaní mužov šikovne striedať stratégie.

My, tône z bájneho lesa, ak niekoho dotkneme sa, nuž si pomyslite len, že sme boli iba sen. Takto sa lúči škriatok Puk s divákmi v závere čarovnej Shakespearovej hry Sen svätojánskej noci, ktorá dokázala aj v knižnej podobe očariť milióny čitateľov. William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť ako o najväčšom básnikovi divadla. Aj nový slovenský preklad je dielom básnika – hru preložil Ľubomír Feldek. Preklad sa opiera o najlepšie anglické kritické vydanie THE ARDEN SHAKESPEARE.

Hra Othello patrí medzi najznámejšie tragédie Williama Shakespearea. Othello je dobre známym, nadčasovým symbolom žiarlivosti. Dej je zasadený do romantického prostredia Benátok 16. storočia. Nad mŕtvou Desdemonou lúči so svetom Othello, keď – zmanipulovaný darebákom Jagom – zavraždil tú, ktorú ľúbil.Jago nás v tomto príbehu presvedčí, že aj obyčajné slová môžu mať diabolskú moc. Ťažko by sa mu to však podarilo bez geniality, s ktorou i nad jeho slovami vládol William Shakespeare. Divadelnú hru Othello si prečítate na dúšok ako ten najnapínavejší ro­mán.

Shakespeare sa rád dal inšpirovať. Nielen staršími autormi – často aj sám sebou. To najlepšie však vymyslel vždy sám. Platí to aj o hre Veľa kriku pre nič, a v nej najmä o vzťahu Beatrice a Benedika. Tí dvaja vedú medzi sebou veselú vojnu, plnú replík – až kým nezistia, že sa vlastne majú radi. William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla. Aj nový slovenský preklad je dielom básnika – hru preložil Ľubomír Feldek. Preklad sa opiera o najlepšie kritické vydanie The Arden Shakespeare.

Hra Othello patrí medzi najznámejšie tragédie Williama Shakespearea. Othello je dobre známym, nadčasovým symbolom žiarlivosti. Dej je zasadený do romantického prostredia Benátok 16. storočia.I kissed thee ere I killed thee: no way but this, Killing myself, to die upon a kiss,Zabil som ťa po bozku na ústa – a zabíjam sa, bozkávajúc ťa.Takto sa nad mŕtvou Desdemonou lúči so svetom Othello, keď – zmanipulovaný darebákom Jagom – zavraždil tú, ktorú ľúbil. Jago nás v tomto príbehu presvedčí, že aj obyčajné slová môžu mať diabolskú moc. Ťažko by sa mu to však podarilo bez geniality, s ktorou i nad jeho slovami vládol William Shakespeare. Divadelnú hru Othello si prečítate na dúšok ako ten najnapínavejší román.

Dokonale zohratí manželia neváhajú v túžbe po moci páchať krvavé zločiny, lady Macbethová ako ich režisérka a Macbeth ako ich vykonávateľ. Najkratšiu a zároveň najnapínavejšiu Shakespearovu tragédiu si každý prečíta so zatajeným dychom!

Dvom šťastným svadbám – jednej hostine – stôl potom v jednom dome prestrime. Na začiatku ukážkové priateľstvo Valentína a Protea, aj ich ukážková zaľúbenosť do dvoch dám, Júlie a Silvie. Potom zrada. A po zrade odpustenie. Aj taký býva život. Práve z podhubia tejto frivolnej hry vyrástla tragédia Romeo a Júlia – hra o milencoch, ktorí si boli verní až za hrob.

Azda na nijakého zo svojich hrdinov nenaložil Shakespespeare toľko utrpenia ako na kráľa Leara, ktorý – podobne ako kráľ zo slovenskej ľudovej rozprávky Soľ nad zlato – zavrhol svoju najmladšiu dcéru, hoci ho mala najradšej, a kruto sa sklamal v dvoch starších. Všetkých nás čaká posledný účet – každý z nás sa môže uvidieť v mohutnom zrkadle tejto tragédie.William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla.

Veselé panie z Windsoru sú jedinou Shakespearovou komédiou, ktorá sa odohráva v Anglicku. Navyše vo vtedy súčasnom a meštianskom prostredí, v ktorom sa dobre orientovalo jeho publikum. Možno aj preto je to jeho najpopulárnejšia komédia – všetko, čo sa v nej stane, sa môže stať aj u nás a dnes. William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla. Aj nový slovenský preklad je dielom básnika – hru preložil Ľubomír Feldek.

Romance. Příběh o kruté bouři, ztroskotancích, kouzelném ostrově a jeho podivuhodném vládci v sobě nese témata ze všech velkých shakespearovských dramat. Je o lásce čisté i sobecké, touze po moci a ovládání druhých, zradě a pomstě, o velikosti a věčné síle usmíření a odpuštění.

O learn to read what silent love hath writ: To hear with eyes belongs to love´s fine wit.Nauč sa čítať mlčanlivé hlásky! Očami počuť – to je múdrosť lásky. Takto nás oslovuje sonet 23, jeden zo 154, ktoré tvoria azda najslávnejšiu zbierku sonetov všetkých čias, vydanú v Londýne roku 1609 bez autorovho vedomia pod názvom Shake-speares Sonnets. Určite by aj čitateľa hociktorej modernej básne nadchlo to dvojveršie o láske, ktorá počúva očami – a očiam ani ušiam sa nechce veriť, že tie verše majú už štyristo rokov.Kniha Sonety vychádza vo vydarenom preklade Ľubomíra Feldeka.