Osobnosti

V jubilejním Roce české hudby si připomínáme výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby, je to po generace omílané klišé. Pavel Kosatík studiem pramenů došel k závěru, že faktů o Smetanovi je k dispozici možná dost, ale že jsme je, s ohledem na potřeby té naší doby, dostatečně nepromysleli. Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako jen zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba u nás nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už s Bedřichem Smetanou. „Jen“ se to za něho ještě neumělo do toho světa dostat, a pak s tou teorií o jeho toliko české hudbě se na to možná dost nemyslelo. Nikdy není pozdě věci začít napravovat a vhodná chvíle pro to může být právě teď. Je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života. Do světa zrovna tak patří Dalibor, Hubička a Dvě vdovy, celá Má vlast, cyklus „švédských“ symfonických básní a také množství brilantních skladeb psaných pro klavír. Mějme Bedřicha Smetanu více rádi. Pusťme si ho z povědomí do vědomí. A pak do světa.

25 otázek a odpovědí. Kdo jsou zakladatelé světových náboženství? Jak se jmenují jejich posvátné knihy? Jak uctívají Boha a které tradice zachovávají židé, křesťané, muslimové či sikhové? Svět je dnes jednou velkou globální vesnicí. Chceme-li se vyhnout náboženským konfliktům, je třeba objevovat, co nás spojuje a co odlišuje. Tato příručka nás seznamuje s Abrahámem, Mojžíšem a Davidem, s Ježíšem, apoštoly Petrem a Pavlem i Martinem Lutherem, s Mohamedem, Buddhou a guruem Nánakem. Nakonec si můžeme srovnat znění zlatého pravidla („co chcete, aby lidé dělali vám, dělejte i vy jim“) v různých duchovních směrech. Knížku plnou faktů i zajímavostí ocení mladí i dospělí čtenáři, učitelé a studenti společenských věd a základů evropské kultury. Stane se vhodným průvodcem pro ty, kdo neznají světová náboženství do hloubky a hledají přístupný text, jenž je do pestrého světa náboženství uvede.

S novinármi slovenského exilu na stránkach Slovenských hlasov z Ríma. Monografia má charakter zakladajúceho diela pre dejiny slovenskej žurnalistiky, a to konkrétne v oblasti slovenskej exilovej publicistiky predovšetkým v období po roku 1945, s presahmi až do súčasnosti. Jadrom publikácie je dvadsaťtri podobne štruktúrovaných rozhovorov autora s predstaviteľmi slovenských exilových periodík, ktoré boli uverejňované v mesačníku Slovenské hlasy z Ríma od roku 1978 do roku 1990. Samotné rozhovory odkrývajú základné charakteristiky toho-ktorého exilového periodika, jeho históriu, poslanie, čitateľské zázemie a materiálne zabezpečenie, vízie do budúcnosti, vzťahy k ostatnej exilovej tlači a mnohé iné. Spolu vytvárajú neoceniteľnú mozaiku publicistiky slovenských exulantov v druhej polovici 20. storočia. Problematiku fundovane dopĺňajú texty prof. Emílie Hrabovec a Františka Vnuka, ako aj rozhovor Matúša Marcinčina s autorom. Kniha vyniká aj podrobnými dokumentárnymi a bibliografickými informáciami a osobitne cenný je bohatý obrazový materiál.ObsahVečný Rím (Stanislav Mečiar)Niekoľko myšlienok na margo Zaviatych rozhovorov o zaviatych dejinách slovenského exilu (Emília Hrabovcová)[I]Jozef M. Rydlo, bibliograf a kronikár slovenskej literárnej tvorby v zahraničí (František Vnuk)[II]Slovák v Amerike - Rozhovor s Michalom J. KrajsomJednota - Rozhovor s Jozefom C. KrajsomHorizont - Rozhovor s Jozefom Špetkom Slovensky štít - Rozhovor s Františkom Chajmom Slobodne Slovensko - Rozhovor s Krištofom Greinerom Ave Maria - Rozhovor s Andrejom Pírom Slovensky život v Argentíne - Rozhovor s Evou Jankovičovou-JoštiakovouSlovak Heritage - Rozhovor s Janom BelianskymListy sv. Františka - Rozhovor s Rudolfom Dilongom / Rozhovor s Teodorikom J. Zúbkom Most - Rozhovor s Mikulášom Šprincom Posol - Rozhovor so Štefanom Senčíkom / Rozhovor s Rajmundom OndrušomBulletin Svetového kongresu Slovákov - Rozhovor s Jánom Okáľom Kanadsky Slovák - Rozhovor s Mariánom JankovskýmSlovak Studies - Rozhovor s Michalom LackomEcho duchovného prúdenia dneška - Rozhovor s Rajmundom Ondrušom Krajansky pozdrav - Rozhovor s Vojtechom Zemanom Informačne správy - Rozhovor s Pavlom G. Dobišom Slowakei - Rozhovor s Vojtechom Buckom Život – La Vie - Rozhovor s Františkom RevesomMladý Slovak - Rozhovor s Vojtechom Zemanom Slovak Studies Association Newsletter - Rozhovor s Louise B. Hammerovou Novy život - Rozhovor s Víťazoslavom HroncomObežnYk - Rozhovor s Pavlom Šiškom Národné noviny - Rozhovor s Josephom Stefkom Slovakia - Rozhovor s Mariánom Markom StolárikomSlovenské správy/Slowakische Nachrichten - Rozhovor s Františkom Kollárom Slovenské hlasy z Ríma - Interview s Andrejom Paulinym v Šaštíne 22. marca 2005 (Viliam Jablonický)[III]Vznik a zánik vybraných mienkotvorných periodík slovenského politického exilu (1945 – 1989)[IV]„Chýbajú mi všetky exilové časopisy bez rozdielu.“ Ako vznikali rozhovory s novinármi slovenského exiluna stránkach Slovenských hlasov z Ríma? Interview s Jozefom M. Rydlom (Matúš Marcinčin)[V]Noviny a ich redaktori, dokumentáciaSupíš periodíkBibliograficky súpis rozhovorovZoznam redaktorov a redaktoriek exilových periodíkŽivotopisne profily redaktorov a redaktoriek[VI]Bibliografické hesláPramene a literatúraSúhrnyO autoroviMenný register

Komentář k původnímu LP 1 18 1863 z roku 1976: Jednoho podzimního večera zaujatě vyprávěl Ota Pavel o své představě zaměstnání. Chtěl být převozníkem. Na břehu řeky by měl malý domek a loďku a nejvíce by ho zajímal fialový západ slunce, když je řeka klidná a potom nejrůznější typy lidí, které převáží přes řeku: nešťastníky i fantasty, kariéristy i vynálezce, milence i opuštěné. Naplatu převozníka by nezáleželo, záleželo by spíše na tom, jak by lidi poznal, aby o nich mohl psát. Ota Pavel činil v životě všechno pro to, aby především poznal lidi, o kterých bude psát. Proto vyjel s Duklou do New Yorku a nosil míče a dělal pomocníka, aby mohl psát o tréninku mezi mrakodrapy. Chodil za sportovci na stadión, chodil na stavbu, jel se podívat na lety na lyžích do Jugoslávie a potom studoval Frenštát, protože ho zajímal kromě Rašky taky místní fanda lyžařství. Sám kladenský rodák, jezdil na Kladno, aby dosvědčil, jak se z chudého města havířskébalady stává moderní průmyslové město. Nazývali ho snílkem, Don Quichotem a já nevím čím vším, ale ani jedno to přirovnání nesedělo. Když jsem si prohlížel světničku Kolji Ostrovského v Soči, kde okno stínil strom eukalyptu, myslel jsem na Otu Pavla. Správce Ostrovského muzea mi vyprávěl o bolestech hrdiny-spisovatele, o tisíci zlověstných hodinách, které sžíraly mladého spisovatele, ale onse nepodal: takřka v hodině smrti diktoval svůj rukopis románu. V Soči, v malé světničce s bílou, tvrdou postelí a starým psacím strojem, jsem si vybavoval naše schůzky a rozhovory s Otou Pavlem. Kdybych napsal, že Otu Pavla zajímal především člověk, byla by to fráze, protože spisovatele ani nic jiného zajímat nemůže. Když napíšu, že z běhu maratónského zajímal autora právě ten maratónec, který sice doběhl poslední, ale na obrátce maratonu vzal jídlo a pití pro svých šest dětí, je to myslím přesná charakteristika Pavlova zájmu.V kontextu české literatury se objevilo jménonovináře - spisovatele, jehož kniha "Smrt krásných srnců" bude vždycky událostí. A ta kniha poslední, ze které vám čte Jiří Sovák, to je ta "hlavní kniha života", jak říká leningradská básnířka a spisovatelka Olga Bergholcová. Pavel psal reportáže, scénáře, napsal reportážní knihu "Dukla mezi mrakodrapy" a "Plná bedna šampaňského", napsal knihu sportovních povídek "Pohár od Pánaboha" a "Syn celerového krále". O každé z nich se mnoho napsalo, diskutovalo, každá z nich přinesla inspirační zdroj, odkrytí další neznámé polohy člověka. Ota Pavel pocházel z havířské rodiny, bráchové i otec dělili duší na právo rukou a lopaty. Obdivoval se Hemingwayovi i Čapkovi, uznávál Čechova jako kronikáře srdce a společnosti, četl rád Faulknera. Miloval stručnost a věděl, že do života patří poezie. Miloval hudbu, řeku, lidi, a to i ty, kteří mu nevěřili anebo mu ubližovali.Měl rád děti a knížky. Měl rád mužnost a chytrost, a proto chválil Tarasova a sovětské hokejisty, miloval procházky Leningradem, stále snil o své řece a nejraději vyprávěl o praskajícím dřevu a krbu s ohněm, o teple, které ten krb vydává. Byl vášnivým milovníkem řeky, rozuměl rybám, protože ho nikdo na světě nepřesvědčil, že ryby nemají svoji rybí duši. V tom si byl podobný s Jozefem Krónerem. Ota Pavel ho jako herce miloval a asi ještě trochu víc mu herecky fandil právě pro to jeho bláznovství po rybách. Na rybách, při rybách a při meditování o rybí duši poznával znovu hlubiny lidského srdce. Chtěl napsat veliký sportovní román, ale nemohl se k tomu odhodlat. Psal chvatně, věřil, že musí psát každý den aspoň stránku a dokonale to plnil navzdory neúprosnému času a smrti, která na něj číhala. Byl těžce nemocen, alesvěřil se, že kdyby neviděl člověka ze dna životní propasti, neporozuměl by mu tak dokonale. Byl sportovním redaktorem v rozhlase i v novinách, nedělal rozdílu mezi novinářem a spisovatelem, protože vynikající novinář je lepší než špatný spisovatel. Ota Pavel byl vynikající novinář a vynikající spisovatel. Člověk a spisovatel obyčejně neví, kdy píše svoji "hlavní knihu života". Třeba hrozně chce a myslí si: to je ono. A ono to právě ono není. Anebo jenom tak, jenom tak jak dýchá vypoví to, co vypovědět chce a ejhle: na světe je kniha života. A kdyby byly ještědesítky a stovky dalších, jenom ta jediná nebo dvě útlé knížečky budou "knihou života"."Smrt krásných srnců" a "Jak jsem potkal ryby", dvě útlé knížečky, dohromady menší než jeden román, jsou "hlavní knihou" Oty Pavla. A jsou to také výrazné kapitoly české literatury. Převozník na břehu řeky, který čekal na fialový západ slunce, tolik lidí potěšil. Nejméně tak, jako kdyby jim nabídl svoji loďku. Tolik lidí dopravil na správný břeh, protože jim připravil nádhernou chvilku při čtení, stejně tak, jako kdyby vyjel se svou loďkou od chudého přístavu třeba na otevřené moře, kde loví rybář svoji rybu života. Měl rád rybáře na všech mořích kde byl, všichni byli jeho bráchové. On sám zůstal na břehu řeky. Smrt předčasně přetrhla sen, ale řeka plyne, loďka na břehu se houpá a příběh stále platí. Několik jeho epizod si poslechněte právě z této desky. Tuto překrásnou nahrávku v interpretaci Jiřího Sováka posíláme v digitální podobě za svými posluchači u příležitosti čtyřicátého výročí úmrtí Oty Pavla († 31. března 1973)

Audioknižní podoba jednoho z nejprodávanějších titulů posledních let.Není kněz jako kněz - Zbigniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Audiokniha je pohledem do jeho soukromí i do jeho hlavy. Jeho názory na život, důležité světské i církevní věci, na Boha samotného i na lidskou víru jsou zajímavé, poučné a místy velmi překvapující. Vyprávění formou rozhovoru o práci faráře, víře v Boha, o postavení současné církve v ČR, o protestantech, svobodě, dobru a zlu, stáří či výchově dětí je prokládáno různými životními příběhy Zbigniewa Czendlika.Knižní předloha získala ocenění Kosmas Cena čtenářů Magnesia Litera 2016 a ocenění "Český Bestseller", prodalo se již více než 80.000 výtisků.

„Někdy je těžší přijmout něco, oč jsme neusilovali a po čem jsme ani trochu netoužili nežli dojít k vysněným metám. Poněvadž možná o to větší cítíme napětí a nejistotu, zda dostojíme závazkům, které do nás vkládají jiní.“ Barvitý portrét jediné ženy na habsburském i českém trůně se zaměřuje nejen na státnické působení Marie Terezie v roli císařovny Svaté říše římské v letech 1740–1768, ale líčí i její soukromé záliby a vrtochy, obavy či frustrace. Zkušený popularizátor sleduje její vztah k Čechům, k nimž složitě hledala cestu za pomoci rádců, diplomatů a vojevůdců, připomíná pandemii neštovic na vídeňském dvoře, jíž podlehlo několik jejich nejdražších, a zejména zkoumá vliv klíčových mužů jejího života. Otec Karel VI. bujné dívce zajistil naprosto nevídané postavení a donutil ji urychleně dospět, kdežto vášnivý choť František Štěpán Lotrinský od manželky i od četného potomstva stále utíkal mimo palác Hofburg. Věčný pruský rival Fridrich II. s Marií Terezií válčil o Slezsko a její styl vládnutí posléze rázně odmítl její osvícený syn a následník Josef II. Majestát vlivné dámy osmnáctého století nás však přitahuje dosud – a inspiroval už Josepha Haydna, jehož 48. symfonie složená na její počest toto rokokové drama rámuje. „V komplikovaných situacích (...) nabytou kultivovanost člověka převálcují jeho vrozené sklony. Marie Terezie tenhle rozpor v duši dokázala vybalancovat, což se zase tak často nevídá. Dokázala druhé pro něco nadchnout.“ – Hana Maciuchová

Není mnoho věcí v lékařství, které by se nedaly odvodit od Louise Pasteura. „Když na něco přijdete, především tomu nevěřte. Buďte každý sám sobě nejhouževnatějším odpůrcem.“ Tímto mottem se řídil jeden z největších vědců historie, francouzský mikrobiolog, chemik a bakteriolog Louis Pasteur, objevitel vakcíny proti vzteklině.Prokázal, že kvašení je projev mikroorganismů a vypracoval metodu tepelné sterilace, která brání nežádoucímu kvašení potravin – tzv. pasterizace. Vyhlásil teorii, že nemoci, hniloba a zánět jsou způsobeny rovněž živými mikroorganismy (anglický lékař Joseph Lister založil na jeho práci teorii aseptické operace). Byl prvním vědcem, který dokázal vytvořit vakcínu proti nějaké chorobě z původce choroby samého, a ustavil zásady, jak v této oblasti postupovat. Vyvinul a prováděl očkování proti anthraxu, slepičí choleře a prasečímu moru. Vrchol Pasteurovy kariéry nastal v roce 1885, kdy poprvé provedl očkování člověka proti vzteklině.Jeho život a práci přibližuje František Gel v umělecké reportáži. Přináší nejen vzrušující pohled do bohatýrské doby průkopníků objevujících základní zákonitosti s nasazením vlastního života, ale přibližuje i lidskou stránku Pasteura, prostého, vnímavého a pracovitého člověka, ve všedním životě nepřekonatelně skromného. Jak velký člověk to musel být, když tak důležité odvětví moderního lékařství vzešlo vlastně z nejmenšího z jeho objevů – z objevu mikroorganismu, jenž mění cukr v kyselinu mléčnou. Příběh tohoto velkého muže přináší i varování před iracionálními teoriemi, popírajícími vědecké poznatky. Louisi Pasteurovi vděčná věda a vděčně lidstvo.Nahrávka vznikla podle knihy Františka Gela Louis Pasteur: Přemožitel neviditelných dravců, vydané nakladatelstvím Triton v roce 2021. Čte Zbyšek Horák.

Smysluplné odpovědi na stěžejní otázky našeho bytíMarie Svatošová je lékařka, spisovatelka, zakladatelka hospicového hnutí v České republice. Se svými přednáškami neúnavně objíždí republiku a propaguje paliativní péči. Mluví pozitivně o tématu tak zásadním, ale i vytěsňovaném, jako je smrt. Dokáže nesmírně působivě vyprávět o smyslu života a nadchnout každého posluchače, má neobyčejně působivé argumenty, opřené o mnohaletou zkušenost. Aleš Palán, spisovatel, novinář, autor mnoha knižních rozhovorů, držitel ceny Magnesia Litera a ceny Kniha roku Lidových novin, je její kamarád. V zasvěceném dialogu se i díky jeho otázkám dozvídáme mnoho o příbězích lidí, s nimiž se Marie Svatošová setkala a na nichž demonstruje svůj způsob uvažování a sílu své víry.Od poslechu tohoto rozhovoru se posluchač neodtrhne snadno, bude mít totiž možnost setkat se s odpověďmi na základní problémy života a jeho konce. Nebude ovšem chybět ani humor, protože ten je nedílnou součástí života.

Kniha obsahuje pasáže z knih Józefa Tischnera a rozhovorů s ním ve výběru a uspořádání spisovatele Wojciecha Bonowicze. Úryvky jsou přehlídkou témat, která polský filosof a katolický kněz vnímal jako naléhavá a opakovaně se k nim vracel, i charakteristik osob, které zaujaly důležité místo v jeho životě. Celek nabízí souvislý úvodní vhled do Tischnerova myšlení a dává je poznat v jeho konkrétnosti, šíři i hloubce, včetně neodmyslitelného smyslu pro humor.

Zvukové memoáry kardinála Miloslava Vlka, jeho zamyšlení a duchovní texty. Z vyprávění emeritního pražského arcibiskupa lze čerpat duchovní sílu, moudrost i životní nadhled. Vypráví o svém dětství, o složité cestě životem obyčejného člověka, ale i o činnosti v církevních a společenských kruzích, vzpomíná na svá setkání s papežem Janem Pavlem II. Tento nevšední lidský příběh je výpovědí o nečekaných životních zvratech, zrcadlí se v něm velké události našich dějin. Kardinál Vlk je nejen poutavým vypravěčem svých osudů, ale i interpretem vlastních úvah a meditací o smyslu Velikonoc, Vánoc a dalších křesťanských slavností. Ohlédnutí za svou životní poutí připravil kardinál Vlk u příležitosti svých osmdesátin. Přes všechen světový věhlas zůstal a je především člověkem, který se dokáže radovat s radujícími i plakat s plačícími.

Je třetí adventní neděle roku 1949. V malém kostelíku v Číhošti na Vysočině se při kázání faráře Josefa Toufara třikrát zakýve oltářní křížek. Do následného církevního objasňování vstoupí komunistická STB. Toufara unese a v kobkách valdického vězení nelidským mučením donutí k doznání, že kříž rozhýbal pomocí složité konstrukce sám, na příkaz z Vatikánu. 25.února 1950 Josef Toufar umírá na následky mnoha těžkých poranění. Spisovatel Miloš Doležal věnoval objasnění případu i zachování památky Josefa Toufara mnoho let. Ze schůzek s pamětníky i podrobným pátráním v archivech sestavil strhující obraz rovného a odvážného člověka.Kniha Jako bychom dnes zemřít měli vyšla poprvé v roce 2012 a téhož roku obdržela titul Kniha roku v anketě Lidových novin.Audiokniha obsahuje tři bonusové kapitoly, které nejsou obsahem knihy: Dopis Josefa Toufara studentu Karlu Vránovi do Říma Příběh exhumace a pohřbení ostatků J. Toufara Příběh vzniku knižní předlohy

Humphrey Carpenter poutavou formou vypráví příběh spisovatele, jehož dílo stále ovlivňuje miliony lidí na celém světě.Při tvorbě knihy spolupracoval s rodinou a blízkými J. R. R. Tolkiena a měl přístup k jeho osobním písemnostem. Díky tomu je nám představeno mnoho zajímavých podrobností z Tolkienova života. Můžeme sledovat cestu, která vedla až k sepsání legendárního Hobita a posléze Pána prstenů. Jaký vlastně John Ronald byl? Kde nacházel inspiraci pro svou zdánlivě nevyčerpatelnou obraznost?

Jan Pavel II. často zdůrazňoval, že misionářem má být každý křesťan a křesťanka. Podstatou misií je totiž to, že se o svou víru dělím s druhými. Jiří Šlégr v knížce Poklady misií tvrdí, že se s tak velkou pohostinností, radostí, přátelstvím, upřímnými modlitbami, hlubokou vírou a touhou po setkání s Kristem v eucharistii a ostatních svátostech nesetkal nikde jinde než na svých cestách po Africe, Střední a Jižní Americe či jižní Asii. Ze začátku se domníval, že je to on, kdo potřebným a chudým něco dává. Až později si uvědomil pravý opak – z misií on, misionáři i naše církev daleko více pomoci a lásky dostávají. I když nacházel lidi v opravdu obtížných situacích, teď s jistotou ví, že misie v sobě mají daleko větší bohatství a potenciál, než jak se domnívá „vyspělejší“ část světa.

Tomáš Halík. Velmi osobně laděný autorův výběr z jednotlivých pasáží mapuje hlavní zastávky a setkání jeho života - od dětství přes studijní léta a kněžské svěcení po klíčové okamžiky jeho veřejného působení. Prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D., je vzděláním filozof, sociolog, teolog a religionista. Jeho knihy a články vycházejí ve významných nakladatelstvích v řadě světových jazyků. Doma i v zahraničí získal prestižní ceny za literaturu.

Jen málokdo poznal papeže Benedikta XVI. tak dobře a tak zblízka jako Georg Gänswein. A proto má smysl číst jeho vzpomínky. Jejich užší spolupráce začíná v roce 1996, kdy byl Joseph Ratzinger už respektovaným i mediálně stále kritizovanějším prefektem Kongregace pro nauku víry. Jeho osobním sekretářem se Gänswein stal v roce 2003, zůstal jím po papežské volbě v roce 2005 a stál při něm při odstoupení z papežského úřadu v roce 2013 i dál, až do Benediktovy smrti na sklonku roku 2022. Gänswein líčí a interpretuje klíčové události církevních i světových dějin od 90. let do současnosti. Dokládá, jak inspirativním myslitelem, bystrým teologem i vlídným a pokorným člověkem byl Joseph Ratzinger – papež Benedikt XVI. Kniha nám přibližuje nejen to, jak funguje Vatikán a jeho instituce, ale také věrohodně dosvědčuje, že to, co papež Benedikt hlásal druhým, sám i žil a hlavní oporou mu přitom byla křesťanská víra, naděje a láska.

Geniální, puntičkářský a nezaměnitelný detektiv oslavil sto let své existence v klasické krimi. Coby milovník řádu a metody by jistě ocenil přehledné představení příběhů, v nichž se objevil – jak knižních, tak divadelních, rozhlasových, televizních i filmových, ať už vyšly z pera jeho stvořitelky Agathy Christie, či se jich ujal někdo jiný. Chcete vědět, co inspirovalo královnu napětí k vytvoření Poirota? Jak na jeho detektivky reagovala dobová kritika? Kdo všechno se ujal ztvárnění jeho role? I díky množství archivních materiálů – recenzí, plakátů, snímků z natáčení aj. – je tato kniha dokonalou poctou muži, jehož malé šedé buňky se nikdy nemýlí.

Hlavné postavy tohto románu dôverne poznáte. Ježiš Kristus, napríklad. Alebo apoštol Pavol. Či svätý Lukáš.Kráľovstvo Emmanuela Carrèra je výnimočná kniha, v ktorej sa prelína autorov intímny príbeh nájdenej i stratenej viery v Boha s raným vekom kresťanstva. Na túto knihu len tak ľahko nezabudnete. Ako dokázala malá skupina Kristových nasledovníkov vytvoriť jednu z najsilnejších a najvýznamnejších inštitúcií v dejinách ľudstva? A čo má ešte súčasná cirkev spoločné s prvými kresťanmi? Popredný francúzsky spisovateľ Emmanuel Carrère má za sebou silnú skúsenosť s vierou. Bolo to pred viac ako dvoma desaťročiami, keď prežil priam náboženské vytrženie. V tom období trávil každú voľnú chvíľu čítaním Svätého písma, diel filozofov i významných teológov, pričom si všetky svoje myšlienky starostlivo zapisoval. Jedného dňa ho však viera opustila – rovnako náhle a nečakane, ako sa objavila. Carrère sa po rokoch vracia k svojim starším zážitkom a pokúša sa už ako skeptik pochopiť, čo vtedy vlastne prežil. Zostúpila na neho božská milosť, alebo sa stal obeťou kolektívnej hypnózy? Na základe svojich súkromných poznámok privoláva časy, keď bola jeho viera čistá a neotrasiteľná. Nezostáva však len pri svojom príbehu. Autobiografické nitky sa pred očami čitateľa prelínajú s odbočkami k umeniu, knihám, filmom i k Svätému písmu. Autobiografický príbeh sa tak mení na vášnivý román o Ježišových učeníkoch a začiatkoch nového náboženstva. Do popredia sa dostáva apoštol Pavol a evanjelista Lukáš – cestujeme s nimi z Tróje, kde sa prvýkrát stretli, cez Jeruzalem až do Ríma. Pozrieme sa na zakladanie ďalších miestnych cirkví a napokon na prenasledovanie kresťanov za vlády cisára Nera. Je to úprimná autobiografia, román alebo teologický traktát? Carrèrovo Kráľovstvo je výnimočné dielo, ktoré sa vymyká všetkým literárnym škatuľkám. V Absynte vychádza v edícii 100% v preklade Kristíny Svrčkovej.

Životy dvou nejlepších kamarádek se měly změnit navždy. Ani jedna z nich nebude nikdy zapomenuta... "Jako dítě jsem byla svědkem toho, jak se svět, který jsem milovala, zhroutil a zmizel, zničený nesmyslnou nenávistí, a s ním zmizela i moje nejlepší kamarádka Anne." V roce 1933 pětiletá Hannah uprchla se svou rodinou z nacistického Německa do Amsterodamu, kde brzy navázala přátelství se sobě podobnou dívkou: předčasně vyspělou, otevřenou a veselou holčičkou jménem Anne Franková. Na několik nádherných let se z nich staly nerozlučné kamarádky, které si užívaly bezstarostné dětské hry, radosti a vzájemné návštěvy ve své čtvrti Rivierenbuurt. V červnu 1942, když zesílila nacistická okupace Evropy, byly náhle od sebe bez varování odtrženy. Anne a její rodina zmizely zdánlivě beze stopy a zůstalo po nich neumyté nádobí ve dřezu a neustlané postele. Ve chvíli, kdy si Hannah lámala hlavu s tím, co se s její kamarádkou stalo, a doufala, že je Anne v pořádku, začal se rozvíjet osud její vlastní rodiny: všichni byli odvezeni do internačního tábora Westerbork, odkud byli Hannah, její otec, její mladší sestra Gabi a její prarodiče přemístěni do koncentračního tábora Bergen-Belsenu. V hrozivých podmínkách, obklopena smrtí, se Hannah dozvěděla o své kamarádce překvapivé informace. V zoufalé snaze zachránit Anne, která byla slabá a bojovala o přežití, riskovala Hannah svůj život. Hannin příběh přežití navzdory všemu je svědectvím o trvalé síle přátelství, lásky a paměti. "Hannin příběh konečně doplňuje to, co již Anne říci nemohla. Je srdceryvný a současně plný životního optimismu a jeho pravdu teď potřebujeme více než jindy." Edith Egerová, autorka bestselleru Máme na vybranou

Ďábel se nás bojí. Páter Elias Vella pochází z Malty, ale domovem je mu celý svět. Patří do řehole františkánů – minoritů a přednáší zejména o osvobozování od Zlého a vnitřním uzdravení. Jeho knihy vycházejí v mnoha jazycích, pravidelně navštěvuje Slovensko i sousední Česko. Známý exorcista v knize otevřeně mluví o své životní cestě, vlastních bolestech i radostech a nabízí praktické rady ve věcech modlitby, manželství a boje proti ďáblovi. Jeho dlouholeté zkušenosti jsou vzácné a jeho laskavé rady působí jako uklidňující náplasti na bolavé duše.

Královna detektivek vydala pod pseudonymem Mary Westmacott literární obraz části svého života. Na postavě Celie líčí své bezstarostné dětství, sňatek, narození dcery, rozpad manželství, psychické zhroucení i pokus o sebevraždu. „Jen zasvěcení mohou vědět, kolik skutečné historie obsahuje, ale v Celii máme tak výstižný Agathin portrét jako nikde jinde.“- Max Mallovan, druhý manžel Agathy Christie Když v roce 1934 vyšel Nedokončený portrét jako druhý psychologický román autorky Mary Westmacott, nikdo netušil, že se za tímto jménem skrývá světoznámá Agatha Christie. Pod rouškou anonymity si dovolila do tohoto románu vložit velké množství autobiografických prvků a snad doufala, že nebude odhalena. Tomu se o více než patnáct let později nevyhnula, a tak román může sloužit jako další střípek do mozaiky informací o jejím životě, který velmi nerada odhalovala veřejnosti. Badatelé se shodují, že Nedokončený portrét je autobiografičtější než Vlastní životopis. Důvodem je podle nich nejen možnost schovat se za literární postavu a v případě potřeby moci označit dílo za fantazii, ale i časový odstup od popisovaných událostí, ve kterém obě knihy vznikaly (což mohlo mít vliv jak na přesnost vzpomínek, tak i na rozdíl ve vnímání tehdejších událostí). Pokud bychom obě knihy srovnávali, najdeme především ve vylíčení dětství a dospívání téměř shodné osoby i příběhy (i když v Nedokončeném portrétu hlavní hrdinka nemá sestru). Ale už od svatby se popis událostí začíná odlišovat. Záležitosti odbyté v autobiografii několika stranami odkrývá autorka v Nedokončeném portrétu podrobněji, věnuje se více pocitům, úvahám i činům. Je možné, že se s nešťastnými událostmi potřebovala vyrovnat způsobem, který jí byl nejbližší, totiž psaním, a necítila tedy potřebu se k tomu již později takto podrobně vracet.

Alexander Schmemann (1921–1983) byl jedním z nejvýznamnějších pravoslavných teologů 20. století. Od roku 1951 až do své smrti působil v Semináři sv. Vladimíra, jenž se i pod jeho vedením stal jedním z důležitých duchovních center pravoslaví ve Spojených státech. Otec Alexander však byl víc, než jen profesor nebo děkan fakulty. Na srdci mu ležela zejména jednota pravoslaví, jeho „katolicita“, jež by dokázala překonat tíhu dědictví nacionalismů v diaspoře. Snažil se formovat církevní obce, které by dokázaly žít svou víru naplno, v radosti z Kristova zmrtvýchvstání. Radost ze vzkříšení, radost z podílu na Božím království v liturgii, prostupovala nejen jeho přednáškami, promluvami do rádia, knihami, ale celým jeho životem. Ti, které doprovázel, vzdělával, vychovával na něj dodnes vzpomínají jako na někoho, koho tato radost cele opanovala a rozlévala se tak na všechny kolem.Tento výbor z deníků z posledních deseti let jeho života, který čtenářům předkládáme, odhaluje nejen tuto radost, hluboký vztah ke Kristu, ale obsahuje také trefné postřehy týkající se společenských nešvarů, politických událostí i vnitřních zápasů křesťanství.

Otec Anton Konečný sa narodil v roku 1944. Kňazom sa stal v dobe totality. Keď nastalo obdobie slobody, venoval sa náročným úlohám, akou bola napríklad aj obnova kňazského seminára a teologických štúdií v Košiciach. V publikácii V službe jednoty sa delí o svoje skúsenosti od mladosti až po súčasnosť. Knihu zostavoval tri roky, počas ktorých spomínal na minulé fakty a udalosti, overoval si ich v záznamoch a cez rozhovory s priateľmi, hľadal vhodné fotografie a všetko triedil a prehodnocoval. Oživenú minulosť napokon zoradil do tridsiatich statí.Autobiografia obsahuje najdôležitejšie úseky jeho života, ktoré vytvárajú tri chronologické okruhy: obdobie pred vysviackou, obdobie po vysviacke a obdobie na dôchodku v Zakarpatsku. Hlavnou časťou knihy sú úlohy a práce na obnove kňazského seminára a fakulty v Košiciach po roku 1990.

Ako chutí tarantula či kvety petúnie? Kvety petúnie sú jemne pikantné a kvety sedmokrások príjemne aromatické. Poučná aj zábavná kniha rozhovorov s 25 slovenskými vedcami, vedkyňami a odborníkmi, ktorí sa venujú výskumu v oblastiach od astrofyziky cez medicínu či vývoj bioplastov až po skúmanie nových zdrojov potravy a ich nutričnej hodnoty. Zistíte v nej napríklad to, koľko ton materiálu z meteoritov a komét dopadne ročne na Zem, ako sa v Košiciach vyvíja 3D tlač titánových skeletov, ktoré môžu nahradiť kosti, a ako vyzerá elektrická aktivita v mozgu pri rozmýšľaní.Aj slovenskí vedci skúmajú oblasti, ktoré prinášajú svetový pokrok. Robia výskum v odvetviach, aké by vám ani nenapadli a výstupy z ich skúmania môžu byť užitočné pre váš každodenný život. Redaktorka Denníka N Zuzana Vitková vedcom a vedkyniam položila otázky, vďaka ktorým vám fakty z ich výskumov a toho, ako funguje svet, zostanú v pamäti aj bez čítania vysokoškolských skrípt.Vybrať do knihy len 25 rozhovorov bolo náročné, pretože na Slovensku je oveľa viac inšpiratívnych ľudí, ktorí majú o vede čo povedať. Kniha sa snaží priniesť čo najširší záber výskumných tém a cez niektoré rozhovory predstaviť aj osobné príbehy vedkýň a vedcov, ich pohľad na slovenskú vedu a dôvody, prečo sa rozhodli zostať na Slovensku alebo, naopak, odísť do zahraničia.

Kto by nepoznal Caesara, Alexandra Veľkého či Džingischána? Kto nepočul o Kolumbovi, Skłodowskej či Einsteinovi? Všetci sme sa učili o Hitlerovi, Stalinovi a Karolovi Veľkom. Kto však boli ich rodičia? Je známe, že detstvo a výchova majú veľký vplyv na to, čo sa z detí stane v dospelosti. Inak tomu nebolo ani v prípade slávnych postáv histórie. Práve preto sa kniha pokúša ozrejmiť, aký vplyv mali na slávne deti ich rodičia.Kniha je prelomová aj v inom zmysle. O ľuďoch ako Cézar, Mozart, či Stalin sa vie prakticky všetko. O ich rodičoch však verejnosť nevie takmer nič. Kniha preto poodhaľuje málo známe osudy rodičov týchto známych osobností.

Matúš Kocian v rozhovoru s Lukášem Senftem. Rozhovor s katolickým knězem, entomologem, objevitelem více než pěti desítek nových živočišných druhů a ilustrátorem vědeckých publikací Matúšem Kocianem je unikátním dialogem o člověku v přírodě, o stvoření a lidech jako tvorech myslících i bezbřeze konzumujících. Je svědectvím křesťana o tvořivé Boží moci a svobodě člověka i varováním před ubýváním přírody kolem nás a ekologickými hrozbami vyplývajícími z našeho životního stylu. Knížka obsahuje i autorovy svěží biblické meditace, 16 originálních barevných ilustrací a dvě modlitby za stvoření. Předmluvu napsal prof. Bedřich Moldan.

Zborník z vedeckej konferencie, Bratislava 14. máj 201910. mája 2019 sme si pripomenuli 30. výročie úmrtia Jĺ J. Dominika Tatarku, významnej osobnosti slovenského kultúrneho prostredia. Pri tejto príležitosti zorganizoval Ústav pamäti národa v spolupráci s Katedrou slovenskej literatúry a literárnej vedy Filozofickej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave a Univerzitnou knižnicou v Bratislave dňa 14. mája 2019 interdisciplinárnu vedeckú konferenciu, ktorej výstupom je tento zborník. Zámerom príspevkov bolo poukázať na šírku Tatarkovej literárnej tvorby a jeho pôsobenie na spoločensko-politickom poli na pozadí rozmanitých historických míľnikov, v kontexte nepretržitej aktuálnosti jeho osobnosti ako jedinečného fenoménu.Osobnosť a dielo Dominika Tatarku proti noci dvadsiateho storočia - Ornamenty a deformity v algoritme ikonického rozprávania. Spisovateľ Tatarka v desaťročí 1959 - 1969 - Dominik Tatarka - publicista (Cesta spisovateľa od šéfredaktora Hlasu ľudu k šéfredaktorovi Kultúrneho života) - Tvorba Dominika Tatarku v poľských prekladoch - Dominik Tatarka a politické procesy v rokoch 1948 - 1954 - Dominik Tatarka - slovenský ľavicový intelektuál v 50. rokoch 20. storočia - Dominik Tatarka a katolícka cirkev

Netradičný pohľad na históriu Grécka cez súbor životopisov gréckych osobností. Politickí vodcovia, spisovatelia, umelci a filozofi starovekého Grécka premenili malú skupinu mestských štátov na panstredomorskú civilizáciu, ktorej odkaz dnes možno nájsť všade. Kto však boli títo ľudia a čo vieme o ich životoch?V tomto originálnom prístupe k dejinám starovekého Grécka autor utkal pôsobivé rozprávanie zo životov päťdesiatich najpozoruhodnejších a najvplyvnejších postáv gréckeho sveta – od raných tyranov Peisistrata a Polykrata zo Samu cez počiatky demokracie za Kleisthena a vzostup Macedónie za Filipa II. Macedónskeho a Alexandra III. Veľkého až po konečný úpadok gréckeho sveta v čase, keď sa k moci dostal Rím. Okrem osobností ako Herodotos či Alexander Veľký, ktoré poznajú už žiaci základnej školy, sa stretávame aj s menej známymi, napríklad Demetrios a Alelles. Zaujímavé a čitateľsky príťažlivé je zvýraznené meno osobnosti, s ktorou sa daná osoba stretla a ktorej je v publikácii venovaný životopis. Vďaka tomu lepšie pochopíme dejinné súvislosti.Kniha je určená pre milovníkov antiky a mala by byť súčasťou každej školskej knižnice od základných škôl až po vysoké školy humanitného zamerania. Kompletnému prehľadu a novému netradičnému prepojeniu dejín sa poteší aj odborník na problematiku antického Grécka.Autor je známy popularizátor antickej kultúry, histórie a literatúry. Začína prehľadom vývoja a významu gréckej historiografie prostredníctvom biografií, pričom v jednotlivých životopisoch sú uvedené nielen fakty, ale aj zaujímavosti zo života alebo z obdobia danej osobnosti. Každý životopis je doplnený zaujímavým faktom, súčasťou knihy je aj 25 farebných fotografií a 4 mapy.

Sbírka nejpoutavějších výroků královny Alžběty II. o víře čerpá z jejích každoročních vánočních poselství i z velikonočního poselství o covidové uzávěře v roce 2020. Je rozčleněna do deseti oddílů podle klíčových témat: osoba Ježíše Krista; služba a podpora; mír a dobrá vůle; víra a naděje; světlo a život; pravda a odvaha; láska; péče a soucit; odpuštění a smíření; úcta a tolerance. Kristův život a učení byl pro královnu vždy inspirací a oporou: „Ježíš vztahoval ruce v lásce, přijetí a uzdravení, stal se vzorem smíření a odpuštění. Jeho příklad mě naučil, že mám respektovat a vážit si všech lidí…“ Boží láska je určena všem, nikdo není mimo její dosah, ani ti, které většina společnosti odsouvá na okraj. Ježíš je středem a hlavním důvodem radosti křesťanů, ale víru je třeba vyjadřovat skutky. „Jádrem křesťanské víry je odpuštění, které dokáže uzdravit rozvrácené rodiny, obnovit přátelství a usmířit rozdělená společenství,“ zdůrazňuje královna Alžběta II.

Životný príbeh výnimočnej osobnosti svetovej vedy. Paríž 1891. Marie od detstva snívala, že jedného dňa sa vymaní zo stiesnených pomerov v poľskej vlasti okupovanej cárskym Ruskom. Jej sen sa splní po dvadsiatich rokoch. Marie prichádza študovať na Sorbonu. Ako žena si však miesto na výslní vedy musí tvrdo vybojovať. Marie vie, čo chce. Nedbá na intrigy mužského sveta, púšťa sa do prelomového výskumu a začína žiť podľa predstáv. Po čase nájde v príťažlivom fyzikovi Pierrovi Curiem životnú lásku, aká nemá páru. S manželom dosiahnu prevratné úspechy, no zaplatia privysokú cenu. Marie ešte netuší, aké tragické rany jej osud prichystal. Vedkyňa, rebelka, milujúca žena – príbeh o skvelej osobnosti, ktorá zmenila svet.

Kráľovná Alžbeta II. bola pre milióny ľudí na celom svete stelesnením britskej monarchie. Korunu zdedila v roku 1952 a na tróne strávila sedem desaťročí, teda dlhšie než ktorýkoľvek jej predchodca. Jej panovanie zahŕňalo podstatnú časť povojnových dejín Spojeného kráľovstva − od hospodársky drsných začiatkov päťdesiatych rokov minulého storočia až po éru covidu-19.Matthew Dennison ponúka detailný a zasvätený pohľad na Alžbetin životný príbeh od detstva cez dospievanie až po panovanie v ére bezprecedentných zmien. Zaznamenáva jej radosti a triumfy, ale aj sklamania a útrapy. Kráľovnú Alžbetu II. predstavuje ako zástankyňu typických britských hodnôt − služby, plnenia povinností, vernosti, dobročinnosti a stoicizmu −, ktorá si zaslúži pozornosť nielen pre svoje postavenie, ale aj ako výnimočná osobnosť.

Alžbeta z rodu Windsorovcov bola vždy mimoriadne plachá a snívala o pokojnom živote na vidieku, kde by si založila rodinu a starala sa o psy a kone. Osud to však zariadil inak. Následníčkou trónu sa stala po abdikácii svojho strýka kráľa Eduarda VIII. a po predčasnom skone svojho otca kráľa Juraja VI. Počas sedemdesiatich rokov svojho pôsobenia vo funkcii anglickej kráľovnej zažila nielen triumfy, ale čelila i nekonečnému radu prekážok a rodinných konfliktov. Bola vystavená náročným skúškam vytrvalosti a odvahy, no jej úsilie udržať monarchiu na poprednom mieste kultúrne, spoločensky a politicky bolo nezlomné. Neraz pritom narazila na odpor zvnútra samotnej inštitúcie aj zvnútra vlastnej rodiny, ktorá bola pod intenzívnym drobnohľadom médií. Prepieralo sa v nich všetko od údajnej nevery jej manžela, neúspešného manželstva jej sestry, tragickej smrti princeznej Diany až po nedávny odchod princa Harryho a Meghan z kráľovskej rodiny.Renomovaný životopisec Andrew Morton sa v knihe Kráľovná – Jej život podrobne venuje najdlhšie vládnucej britskej panovníčke a skúma vplyv, aký mala prakticky celú druhú polovicu minulého storočia na Britániu a na zvyšok sveta. Stála na čele národa, ktorý sa musel spamätať po ničivej druhej svetovej vojne a nájsť si novú cestu v rozporuplnom politickom prostredí súčasnosti. Vždy bola rezervovaná, no rozhodná. Toto je príbeh ženy neochvejnej sebadisciplíny, na ktorú budú ľudia dlho spomínať ako na matku a starú matku Veľkej Británie, a tiež ako na jednu z najväčších panovníčok modernej éry.

Jiří Zajíc není postava, která by se dala snadno přehlédnout nebo zařadit. Má odvahu jít proti proudu, a i proto jeho život není žádná idyla. Kde se objeví, tam přináší svěží vítr, kritičnost i nové výzvy. Přesně tyto rysy má i tato kniha rozhovorů, v níž nejen upřímně a velmi otevřeně bilancuje svůj život, své zdary i prohry, ale především dává spoustu podnětů k přemýšlení – třeba o naší nedávné minulosti, o stavu české společnosti po pádu komunismu, o výchově mládeže, médiích, občanských postojích či křesťanské přítomnosti ve 21. století. Svěží hovory zakončují Zajícovy vybrané eseje, v nichž tato témata promýšlí do hloubky.„Jiří má mnoho darů, ale za nejdůležitější pokládám dar věrohodnosti. Co všechno on na sebe nepoví! Takže i ti, kteří ho neznají, získají při četbě tohoto rozhovoru pocit jistoty, že tak to opravdu bylo, že tak to on skutečně vnímal, cítil, myslel. Zkrátka mu uvěří. To je, když se píše o sobě, obtížně dosažitelná meta. On jí dosáhl. Proto se nebudete moci odtrhnout.“ (Z předmluvy Petra Pitharta)

Vzpomínky a deníky. Vzpomínky Taťány Lukešové v sobě skrývají celou tragiku 20. století s jeho hrůzami i nadějemi. Do jednoho života se tak vešla milá setkání s TGM a Janem Masarykem, kulturní svět první republiky i idylické dětství obklopené láskou, ale také ztráta téměř všeho, výslechy na gestapu, vyloučení kvůli židovskému původu, skrývání se a ponižující rasové testy. Je to život, do něhož vstoupil svět divadla a filmu, velká láska i významné osobnosti včetně britské královny. Ale také nelítostné řádění akčních výborů KSČ, strach a bída 50. let, beznaděj nastupující normalizace i osudové rány. Autorčiny vzpomínky doplňuje výbor z jejích deníkových záznamů z posledních let života a bohatá dokumentární příloha (plná fotografií i ukázek z tvorby jejího otce a manžela). Na autorku zde vzpomínají také různé osobnosti (Jan Potměšil, Marie Vaculíková, Hana Hegerová aj.).

Čtrnáct osmitisícovek za šest měsíců a šest dníNeuvěřitelná cesta za rekordním zdoláním koruny HimálajeZa hranici nemožného je autobiografický příběh dnes už legendárního nepálského horolezce Nirmala Purji (známého jako Nimsdai) a nabízí podrobný popis jeho životní cesty od dětství do okamžiku před jeho posledním velkolepým úspěchem, historicky prvním zimním výstupem na K2. Nirmal vypráví o svém mládí a vojenské službě, nejdřív v brigádě Gurkhů, později v elitní speciální jednotce britského námořnictva, a především o své lásce k horám a zálibě v mimořádných výzvách. Představuje se jako člověk neobyčejných fyzických předpokladů, jako odvážný dobrodruh a současně jako vizionářský autor projektu 14/7, v jehož rámci se mu podařilo během necelých sedmi měsíců zdolat všech čtrnáct velehor s výškou nad osm tisíc metrů. Nirmal čtenáře postupně provádí všemi třemi fázemi projektu a kromě podrobného popisu jednotlivých výstupů nabízí rovněž pohled do jeho zákulisí, na složité období příprav, na svůj rodinný život a na své přátele z řad himálajských Šerpů.Znáte z dokumentu Netflixu 14 vrcholů: Nic není nemožné.

V populárnom seriáli stvárnil úlohu učiteľa dejepisu, ktorý sa bizarnou zhodou okolností stal prezidentom Ukrajiny. V reálnom živote sa ním skutočne stal – a keď prišla ruská invázia, dokázal zjednotiť vlastný národ aj desiatky ďalších štátov. Príbeh Volodymyra Zelenského pôsobí ako filmový scenár, ale je skutočný. Dokumentárna kniha ukrajinského novinára predstavuje Zelenského život a politický vzostup z mnohých uhlov, vždy však objektívne a bez prehnaných emócií.

Britská královna Alžběta II. zdědila korunu v roce 1952 a vládne tedy již sedmdesát let, déle než kterýkoli jiný žijící panovník. Překonala už rekordy své praprababičky královny Viktorie i císaře Františka Josefa I. Od počátků studené války až po pandemii covidu-19 zůstává symbolem Británie, která pod její vládou proměnila impérium na Společenství národů, vstoupila do evropských struktur a opět je opustila. Matthew Dennison čtenářům nabízí podrobný, zasvěcený a místy dramatický pohled do Alžbětina života, který zasazuje do historického, kulturního i mediálního kontextu. Zvýšenou pozornost věnuje zejména prvním desetiletím budoucí královny, jejímu dětství, dospívání a rodinným vztahům, které dodnes ovlivňují Alžbětin pohled na svět i panovnickou funkci. Autor netají ani Alžbětiny slabší stránky, přesto jde o jednoznačně oslavnou biografii ženy, která už sedm desetiletí oddaně slouží Británii, a to nejen „pózováním s korunou", ale i mnohdy náročnou prací v zákulisí. Podle jejího vnuka Williama ji sice „rozhodně nezajímá sláva", nesporně však patří mezi nejznámější obyvatele naší planety. Tato kniha čtenáře přesvědčí, že zájem veřejnosti si Alžběta zaslouží nikoli pouze díky svému postavení, ale i coby výjimečná osobnost.

Tradice očního lékařství ve Zlíně, špičková v evropském měřítku, má svého zakladatele Karla Kuběnu (1927-2019), rodáka z valašských Bordovic. Poznejme blíže životní osudy očního specialisty, jehož rukama prošly za dlouhou lékařskou praxi (léčil do devadesáti let) zástupy vděčných pacientů. V předložené monografii jsou osobní paměti doc. Kuběny doplněné o vzpomínky rodiny, spolupracovníků a dalších lidí, kteří měli tu čest trávit v blízkosti špičkového odborníka svůj čas. Své místo v knize mají i střípky příběhů pacientů, které léčil.

Komentár kardinála Jána Chryzostoma Korca ku krížovej ceste, ktorou prešiel vo svojom zápase o vieru, nádej a budúcnosť svojho národa. Ján Szelepcsényi je slovenský dirigent, hudobný skladateľ, kritik, diplomat a vysokoškolský pedagóg. Slová v čereni sú záznamom jeho stretnutí s kardinálom Jánom Chryzostomom Korcom a prinášajú komentáre ku krížovej ceste, ktorou kardinál prešiel vo svojom zápase o vieru, nádej a budúcnosť svojho národa. Autor sa s Jánom Korcom zoznámil v čase jeho pôsobenia v kňazskom seminári. Sporadické stretnutia v rám­ci televíznych diskusií v roku 1997 nakoniec prerástli do väčšieho projektu, pozostávajúceho z 15 polhodinových televíznych relácií, ktoré boli venované rozmanitým otázkam spoločenského i duchovného života. Príprava na tieto vystúpenia umožnila autorovi bližšie spoznať názory kardi­nála Korca. Szelepcsényiho zámerom bolo, aby na skvosty myslenia nesadol prach zabudnutia, nevšímavosti a ľahostajnosti.

Poslední lidický farář Josef Štemberka (1869-1942). Kniha Nejvyšší oběť je prvním podrobným životopisem posledního lidického kněze Josefa Štemberky. Na pozadí a v kontextu tehdejších událostí přibližuje jeho život. Opírá se přitom o archivní materiály i svědectví pamětníků a snaží se vyvrátit některé zažité představy i lidové legendy o jeho životě. Je to zároveň první kniha, která díky dlouholeté službě P. Štemberky v Lidicích mapuje historii této vsi od roku 1909. Mgr. František Kolouch, Ph.D. (* 1969 v Příbrami) vystudoval Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1992 se specializuje na problematiku moderních církevních dějin, zvláště na osobnosti pronásledované v době nacismu a komunismu. Doktorát z historie obhájil na katedře dějin Pedagogické fakulty UK roku 2015. Kromě řady článků publikoval vynikající monografii Milion duší o životě českobudějovického biskupa Josefa Hloucha, dále ceněné monografie Oběť případu Babice o nevinně popraveném knězi Janu Bulovi, Říkali mu pistolník o vězni, knězi a převaděči Bohuslavu Burianovi, Umlčený biskup o životních osudech Karla Skoupého.

Kniha Nejvyšší oběť je prvním podrobným životopisem posledního lidického kněze Josefa Štemberky. Na pozadí a v kontextu tehdejších událostí přibližuje jeho život. Opírá se přitom o archivní materiály i svědectví pamětníků a snaží se vyvrátit některé zažité představy i lidové legendy o jeho životě. Je to zároveň první kniha, která díky dlouholeté službě P. Štemberky v Lidicích mapuje historii této vsi od roku 1909.