Beletria, romány

Verše určené k zamyšlení a meditaci – o lásce, meditaci, jistotě, touze, prozření a odpuštění.

„Uvěří-li člověk, že ho má někdo opravdu rád, rozzáří se jeho tvář. Jiskří radostí a nadějí. Uvěří-li naplno, že Bůh ho má rád, z jeho bytosti začne vyzařovat žár i zář. Hoří štěstím.“Aforismy a životní postřehy premonstrátského kněze jsou naplněny životní moudrostí a důvěrou v Boha a Boží lásku ke každému z nás.

Beletristicky zpracované epizody ze života Pána Ježíše od narození až po zmrtvýchvstání.

výbor z poezie a dopisů. Ve vynikajícím překladu Pavla Eisnera vychází výbor básní jednoho z největších renesančních umělců Michelangela Buonarrotiho. Bude možná překvapením, že tento neuvěřitelně nadaný Florenťan– sochař, malíř a architekt – psal rovněž básně, které dodnes oslovují čtenáře,i když zůstávají ve stínu jeho úžasného sochařského a malířského díla. Výbor doplňují výřezy Michelangelových kreseb, studie, poznámky a kalendárium.

Případ sestry Fidelmy. Vítejte opět ve starém Irsku! Píše se právě rok 670 a nedaleko královského paláce v Cashelu je v potoce nalezeno tělo zavražděného urozeného mladíka. Král tedy povolá svou sestru Fidelmu, zkušenou znalkyni irského práva, a jejího věrného společníka Eadulfa, aby případ prošetřili. Jediným klíčem k totožnosti zemřelého je zvláštní spona na šatech, jejíž tvar naznačuje, že nositelem byl příslušník sousedního královského rodu Laiginů.Nemůže snad vražda neznámého mladíka nějak souviset s nepokoji, které v téže době propukají v západní části království? V jejich čele stojí fanatický člověk, jenž o sobě prohlašuje, že jej povolal „sedmý anděl“, aby ze země odstranil všechny, kteří nectí pravou víru, a Fidelma s Eadulfem jsou zakrátko vtaženi do spleti intrik a vražd. Existuje snad nějaká spojitost mezi mrtvým šlechticem, zavražděným mnichem – pijanem a hrůzu nahánějícím opatem, který svůj klášter přebudoval na vojenskou pevnost? Než Fidelma tuto záhadu rozřeší, sama se stává obětí únosu a pak už je na Eadulfovi, aby ji zachránil před smrtí. Snad se jim podaří spojenými silami spletitý případ nakonec vyřešit…

Vlak Svobody byl událostí, která tehdy, na podzim roku 1951, mediálně oběhla svět. Ten se zřídka zajímal o tu zemičku v srdci Evropy, z níž vyjel, šedivé komunistické Československo, trapný satelit velmocenského Sovětského svazu, zemi se západním světem sousedící, třikrát dokola obehnanou ostnatým drátem, posetou minovými poli, hlídanou ve dne v noci ostrými střelci a ostrozubými vlčáky. Neprůchodná, neprůjezdná, smrtonosná. A přece se podařilo - doslova a do písmene - ji prorazit. Vlakem Svobody.

Vyprávění o Gualtierim a Griseldě, poslední příběh Dekameronu, je nejslavnější, nejkomentovanější, nejnapodobovanější a nejkontroverznější povídka Dekameronu. V nejrůznějších uměleckých formách byla mnohokrát samostatně a s úspěchem přeložena, převyprávěna, zbásněna, inscenována a zazpívána.Množství významů a asociací, které dokázala Griselda vyvolat, zároveň ukazuje, že Dekameron nebyl psán pouze pro pobavení, ale že vnímavý čtenář, který vyjde hravému, ale i náročnému autorovi vstříc s otevřenou myslí, bude odměněn zážitkem skrývajícím se za první rovinou vyprávění.Pro koho vlastně Boccaccio vyprávěl – pro sebe, své přátele, měšťany, ženy, pro současníky, nebo pro potomstvo? A nalezl ve své době dostatečně vnímavého čtenáře svého Dekameronu, nebo se jeho publikum chtělo prostě bavit?

Jsi zvěstovatel sebe sama a věže, kterés’ vystavěl, nejsou než základy tvého většího Já. A toto Já bude též toliko základem. I já jen zvěstuji sám sebe, neboť stíny, jež se přede mnou dlouží za úsvitu, shromáždí se u mých nohou v hodině polední. A jiný úsvit vrhne přede mne nový stín, a také on bude o polednách posbírán. Vždy jsme byli sami sobě zvěstovateli, a vždy i budeme. Vše, co jsme shromáždili a co ještě shromáždíme, to vše bude jen símě polí dosud nezoraných. My sami jsme pole i oráč, sběrač i sklizeň.“

Slavný román Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclose (1741–1803) už víc než dvě století strhuje čtenáře příběhem rafinovaně předstírané lásky, jež je pouze vypočítavou a krutou hrou.Dva hlavní aktéři, markýza de Merteuil a vikomt de Valmont rozdmýchávají milostné city svých obětí, které ze msty nebo pro zábavu vtahují do svých nemilosrdných hrátek. Kořením příběhu jsou jejich neuvěřitelně vykalkulované spletité strategie, aristokratický cynismus, ale i velmi trefná analýza matoucích citů, které nakonec zničí i oba konspirátory lásky.Jeden z nejčtenějších světových románů stále láká k filmovému zpracování. Po Vadimově adaptaci s Jeanne Moreau a Gérardem Philipem natočil Miloš Forman film Valmont, mírně komediální interpretaci s Annette Bening a Colinem Firthem v hlavních rolích. Snad netřeba dodávat, že se film setkal s obrovským úspěchem.

Český básník Jan Skácel s bytostným vztahem k Moravě je autorem dvaceti básnických sbírek, dvou děl prozaických a rozmanité tvorby pro děti.Od roku 1969 nesměl publikovat, takže se jeho tvorba objevovala v samizdatu a v exilové literatuře. V jeho díle jsou patrné ozvuky moravského folkloru a na některé jeho básně složil Jiří Pavlica z Hradišťanu hudbu.Oceňován byl hlavně v zahraničí, připomeňme Petrarkovu cenu z roku 1989. Jeho básnická sbírka z roku 1965 Smuténka je připomínkou díla tohoto ojedinělého autora.

Plavci na Západ, Doma a znovu na palubě. Když se sejde virtuózní předloha s neméně virtuózním překladem, vznikne mimořádné dílo. A právě takový je Zrzavý Orm Franse G. Bengtssona. Tento skvělý švédský vypravěč uchopil severské ságy a s nenapodobitelným humorem a nápaditostí nechává vikinského náčelníka Orma a jeho přátele putovat do Anglie, Irska, Normandie, na Pyrenejský poloostrov a samozřejmě i doma na Severu.V jeho podání slavná doba vikinských válečníků ani trochu neutrpěla, neboť jeho hrdinové jsou lidé se všemi dobrými i špatnými vlastnostmi, touhami i sny lidí všech dob a jejich příhody překypují vtipem, kterému čas neubral na jiskřivosti. Frans G. Bengtsson vystudoval filosofii, byl velice sečtělý a zanechal vpravdě pozoruhodné dílo. Zrzavý Orm je ovšem jeho jediným románem a nechce se uvěřit, že baví čtenáře po celém světě už dobře šedesát let.

Tereza, mladá česká středoškolská profesorka, se při svém studijním pobytu v New Yorku setkává s pohledným mladíkem. Přeskočí jiskra a je tu láska na první pohled...Jaké je však překvapení, když zjistí, že protějšek je někým jiným, než se v prvních minutách jejich sblížení zdálo! Robby je totiž celebrita. Tereza je sice krásná, inteligentní a vtipná mladá žena, ale obyčejná cizinka odkudsi z Čech.

Jak jsem potkal ryby Ota Pavel vědomě navázal na úspěšnou sbírku Smrt krásných srnců. Opustil definitivně svět sportovců a sportu a vrátil se opět do krajin svého dětství a mládí na Buštěhrad, na Berounku, k řekám, potokům a mořím...Hrdiny jeho povídek jsou opět členové rodiny v čele s "povedeným tatínkem", bratry Jirkou a Hugem, ale prim tu hraje příroda, ryby především ... A hlavně pokora a úcta k člověku.

Kde se tragédie střetává s věčností. Titul vyšiel aj v slovenskom jazyku: Chatrč (2016).Kniha, která vzbudila ve Spojených státech mimořádný ohlas a rovněž zájem (dosud se prodalo 7 milionů výtisků, titul za půldruhého roku od vydání neopustil první desítku v žebříčku bestsellerů), je žánrově těžko zařaditelná. Dějovou kostru tvoří příběh Macka Phillipse, jehož rodina zažije tragickou událost – nejmladší Mackovu dceru Missy unese a usmrtí sériový vrah.Smyslem a poselstvím knihy je však vylíčení způsobu, jakým se Mack s touto ztrátou vyrovnává – s odstupem času se totiž na základě záhadného pozvání vydá zpět do chatrče, kde byl hrůzný čin spáchán, a setkává se tam s Bohem (v podobě vpravdě neobvyklé trojice lidí), který mu pomůže najít cestu k usmíření.Kniha má šanci zaujmout každého, kdo se v současném světě snaží ujasnit si svůj postoj k Bohu, víře, otázkám dobra a zla, ale především svůj vztah k lidem, rodině, blízkým a k sobě samému.

Po bitvě na Moravském poli nastala pro České království a Moravské markrabství doba hlubokého úpadku. Velký král Přemysl Otakar II. je mrtev, v Čechách vládne braniborský markrabě Ota V. řečený Dlouhý a Moravu má ve spárech římskoněmecký král Rudolf I. Habsburský.Jediná naděje Čechů, kralevic Václav, je proti své vůli zavlečen do Branibor. V Čechách loupí, drancují a znásilňují roty braniborských ozbrojenců. Proti nim vystupuje český šlechtic a rytíř Hynek Berka z Dubé, tehdy skutečně existující obávaný odpůrce Braniborů.Jeho příběh plný bitev, bojů a rytířských soubojů je oslavou síly, odvahy, statečnosti a bojového umění středověkého rytíře. Jeho setkání s budoucím českým králem Václavem II. se stává první nadějí obnovy Českého království. Láskyplné vztahy k půvabným a koketním dívkám, "okořeňující" rytířovy příhody nejsou historicky doloženy.

Pokud vás Patrick Taylor už okouzlil knihou Doktore, fofrem, jde o život!, vracíte se do vesničky Ballybucklebo právem domovským. Teď to tam právě pod zdánlivě klidným povrchem jenjen vře. Mladý doktor Barry Laverty začal u výstředního staršího kolegy Fingala Flahertieho O’Reillyho pracovat jako asistent teprve před nedávnem, ale už se v Ballybucklebo cítí jako doma.Čáru přes rozpočet mu však udělá náhlá smrt pacienta. Barryho pověst velmi utrpí a naděje, že by se mohl ve vesnici usadit jako uznávaný lékař, je silně ohrožena. Mladík si nyní musí znovu vydobýt důvěru svých pacientů, což ve venkovské komunitě, jejíž hybnou silou jsou klevety a předsudky, není snadné.Jak se Barry vypořádá se záhadnou vyrážkou mladé prodavačky, s komplikovaným těhotenstvím, se zcela atypickou neurologickou poruchou a dalšími případy? Bude mít úspěch a dokáže očistit své jméno? A co udělá, aby spolu s O’Reillym uchránili místní hospodu, něžně nazývanou Ucouraná kačena, před hamižností radního Bishopa, který z ní chce udělat lákadlo pro turisty z Ameriky? Dobří občané Ballybucklebo přece potřebují nějaké místo, kde by si mohli připít na zdraví…

V dobách, kdy ženy bývaly křehké květinky a mladé dívky často interesantně omdlévaly, vytvořila Jane Austen ve své Emmě hrdinku z jiného kadlubu. Když v útlém mládí ztratí matku a na otce, slabošského hypochondra, nelze spoléhat, ujme se správy věcí na rodném panství sama a nároky, které na ni nelehká situace klade, vypěstují v bystré dívce vlastnosti suverénního generála.Jen ona všemu rozumí, jen ona ví, co je pro každého dobré. Tímto způsobem ovšem kráčí od maléru k maléru a často pěkně zavaří i těm, kterým upřímně chtěla pomoci. Ale protože jí nechybí dobré srdce, časem zmoudří a pochopí, kde hledat v životě ty pravé hodnoty.Román (v jeho filmovém zpracování ztvárnila Emmu oblíbená Gwyneth Paltrow) zažívá v poslední době novou vlnu čtenářského zájmu. Je to snad tím, že dnešní ženy v jeho hrdince rozpoznávají předchůdkyně svého emancipačního úsilí o společenské uznání svých schopností i úskalí, jimž by se přitom měly vyhnout? Anebo je to prostě tak, že ctnosti a noblesa doby minulé nám i dnes v podání tak dobré autorky, jako je Jane Austen, mají co říct?

Něžná je noc, Fitzgeraldův fascinující psychologický román o úskalí lásky a sebelásky patří spolu s jeho kultem opředenou impresionistickou novelou Velký Gatsby k vrcholům světové literatury.Dějově bohaté, čtivě a zábavně napsané dílo zalidněné pronikavě vykreslenými postavami vyniká zároveň jako hluboká sonda do nejzazších končin individuální lidské existence. V roztančené době divokých večírků sledujeme mladého talentovaného lékaře – psychiatra, jenž v sobě cítí dar empatie i poslání pomáhat narušeným lidským bytostem.Ty je třeba milovat profesní odosobněnou láskou, a mladý doktor chce být za svou laskavost milován. Stává se bavičem i utěšitelem svých zámožných krajanů, kteří v Evropě hledají osvobození od dosavadních ctností povinnosti a sebeovládání. V osudovém vztahu k mladé pacientce z miliardářské rodiny jej život strhává do neovladatelného víru.Ernest Hemingway o tomto románu právem prohlásil: „Můžeme se tomu divit, ale při pohledu zpět Něžná je noc promlouvá čím dál víc k našim současníkům.“Román přinášíme v novém, moderním překladu.

„První moderní anglická autorka“ – „Mladší sestra Shakespearova“ – to jsou jen dva z mnoha lichotivých atributů, jimiž obdivovatelé vzdávají hold autorce, která už víc jak dvě století poutá neutuchající lásku vděčných čtenářů. Austenová žila v době, kdy v literatuře vládl romantismus, bouřlivé city, temné tragično, přemíra sentimentu, jí však bylo dáno hravé, ironicky laděné, komické vidění okolního světa, smysl pro mravní hodnoty, schopnost vidět lidem až na dno duše, a k tomu suverénní vypravěčský talent.„Píšu o lásce a penězích, o čem jiném lze taky vůbec psát?“ podotkla kdysi. A láska ve svých proměnlivých podobách, věrná i zrazující, ztracená i znovunalezená, sebestředná i obětavá, provází jemnou Annu, popelku v rodině pošetilého, ješitného baroneta, a nejedné zkoušce je její citlivá duše vystavena, než ona i všichni kolem ní dohrají svou lidskou komedii.Román, který jsme nazvali „Pýcha a přemlouvání“ vyšel posmrtně v roce 1818 pod názvem „Persuasion.“

Báseň je radostnou prechádzkou po svete smiechu a sĺz, vznešených i každodenných vecí, kde zem i nebo zjavujú svoj posledný zmysel a svoju skrytú silu a krásu. 21 básní s ilustráciami.

Texas, druhá světová válka. Mladý Holanďan Dirk, který bojoval v Severní Africe v řadách německé armády, se po svém zajetí ocitá v internačním táboře pro válečné zajatce. Při práci na bavlníkové plantáži, kde musí vojáci „nadřazené rasy“ pracovat po boku někdejších černých otroků, se spřátelí s černošským nádeníkem Harrisem, ale také s jeho tajemnou nevlastní sestrou Sissy.O více než třicet let později se stárnoucí obchodník Dirk Winter vrací do zcela jiné Ameriky. Čas neúprosně běží a hlavní hrdina přitom potřebuje najít odpověď na tolik otázek. Pronajme si auto a vyráží na cestu napříč Amerikou, jež je zároveň putováním proti proudu času, po stopách vlastní minulosti, před kterou už kdysi jednou utíkal. Kruh se uzavírá.Před očima čtenáře se ve strhující „filmové“ mozaice, budované pečlivě v několika časových rovinách, rozvijí příběh nepravděpodobného přátelství dvou zcela odlišných mužů a jejich osudových lásek. Mnohé se postupně dovídáme, ovšem velký prostor je ponechán i čtenářově fantazii, neboť cosi zůstává nevysloveno, znepokojivě ukryto pod nánosem času.

Román současného bulharského spisovatele Stefana Kisjova Kat zpracovává nadčasové, stále atraktivní a aktuální téma zločinu, překračování hranic mezi dobrem a zlem. Příběh se odehrává z převážné části v kulisách totalitního Bulharska.V postavě hlavního hrdiny kontrastuje rovina smutně dojemného dětství a syrové dospělosti ve vězení, kam se rodilý smolař Stefan Gaštev dostává jakoby náhodou, nedopatřením. Absurdita graduje - místo aby absolvoval vlastní popravu, je vybrán za kata ve věznici, která obchoduje s tělesnými orgány vhodnými k transplantaci. Stává se chladným, lhostejným popravčím, není však klasicky krutým, surovým vrahem, nýbrž spíše jeho komunistickou karikaturou.Co do žánru – vytváří Kisjov umný mix ze socialistických reálií a fantasmagorických prvků. Groteska vrcholí v momentě, kdy se z vraha stává hrdinou, oblíbencem režimu, a je fabulována s notnou dávkou smyslu pro černý humor.

Zbierka básní a básní v próze.

Pre malé deti sa prostredníctvom nežných ilustrácií Evy B. Linhartovej otvára pestrý svet zvieratiek a citlivá poézia im poodhalí aj hĺbky v duši človeka. Ale nie je to krásna knižka len pre deti. Snáď ešte viac umožní mladým aj starším napozadí biblického príbehu a personifikácie postojov a pohnútok nachádzať cesty k ľuďom, prírode, Bohu i k sebe. V tejto knižke sa naozaj každý môže aspoň trošku nájsť.

alebo básne mladosti. Zbierka básní z mladosti autora.

Zbierka Všade Ťa vidím je výberom z autorkinej viacročnej básnickej produkcie. Vznikla tak azda prvá zbierka mariánskej poézie od ženskej autorky. Sú to básne prosebné, ďakovné, pozdravné, v ktorých sa matka utieka k nebeskej Matke, aby vyjadrila svoj vzťah k nej v mnohorakých obmenách.

Ďalšie dielo známeho saleziánskeho autora, predstaviteľa katolíckej moderny.

Knížka je pokračováním svazků Laskavé slovo na každý den, Využít každý den a Vlídná povzbuzení na každý den. Znovu je postavena na příbězích s pointovaným vyzněním na téma každodenního života (výchova, manželství, láska, odpuštění, smrt, přátelství).Příběhy nebo úvahy jsou uvedeny citátem známých osobností, na konci stručného textu bude krátká výzva k uskutečnění na určitý kalendářní den. Čtenáři se znovu setkají s oblíbenými postavami spisovatelů, výtvarných umělců a mudrců z předchozích knih. Kniha je určena všem milovníkům dárkových knih se spirituální tematikou.Petr Weissman je autorem populární rozjímavé knížky Laskavé slovo na každý den (Portál, 2006).

Toto dielo je obohatením našej poézie, pretože kto už dnes píše časomieru? Don Sucháň je vlastne pokračovateľom - a zatiaľ asi aj posledným výhonkom – tradície časomernej poézie štýlu Jána Hollého.

Sto japonských básní. Narodil se ve vznešené rodině v Kjótu, namísto dvorského života v hlavním městě si však zvolil život v ústraní, v následování Buddhova učení. Pobýval na mnoha místech a svými cestami a poetickými meditacemi inspiroval pozdější autory, jako byl Macuo Bašó.V bohaté škále Saigjóových motivů je pomíjivost života postavena do kontrastu s krásou přírody, smuteční žalozpěvy se střídají s básněmi milostnými, verše oslavují božstva pozemská i nebeská. Vybrané básně z klasické japonské sbírky Šinkokinšú a Saigjóovy sbírky Sankašú do češtiny převedli japanoložka Zdeňka Švarcová a básník Zdeněk Gerych, jejichž spolupráce přinesla již první české přebásnění díla Ono no Komači (Do slov má láska odívá se, Vyšehrad 2011).I v případě Odstínů smutku jde o první úplný český překlad veršů jednoho z nejvšestrannějších básníků japonské literatury.

Renesanční Itálie - Athos - Moskevská Rus. Maxim Řek, vlastním jménem Michael Trivolis, patří k velkým osobnostem evropské humanitní vědy konce 15. a první poloviny 16. století. Svým životem i tvorbou spojil několik kulturních okruhů. Narodil se a nabyl vzdělání v Řecku, jež sice již bylo pod nadvládou Osmanské říše, ale stále uchovávalo živé dědictví byzantské i antické kultury.Poté odešel do Itálie, kde působil jako respektovaný znalec řeckého písemnictví, jež napomáhal zprostředkovat tamním humanistům. Odtud jeho kroky směřovaly na Athos, odkud byl jakožto výjimečně erudovaný filolog povolán do Moskvy, aby zde vedl práce na opravě překladů bohoslužebných knih. Pobyt v Rusku však pro Maxima vyústil v tragédii: dostal se do střetu s církevní i světskou mocí, byl odsouzen, řadu let vězněn a ani po osvobození mu nebyl povolen vytoužený návrat do rodného Řecka.

Zbierka, ktorou sa autor oficiálne predstavil svetu a hneď za ňu získal prestížne ocenenie – Literárnu cenu VÚB za rok 1996.

Kritika našeho současného životního stylu a politiky, nonsens, humor, poezie. Každý strip argentinského autora Ricarda Linierse přináší překvapení a svérázný vtip.V Macanudu se objevuje množství neobvyklých figurek: Jindřiška se svým chytrým kocourem Fellinim a plyšovým medvídkem Madariagou, citlivý robot, muž, který překládá názvy filmů, Oliver Oliva, tajemný muž v černém, trpaslíci, tučňáci, ovce...V každém dalším albu Macanuda se ale objevují další nové postavy. Liniersovy příběhy zabírají na lidi po celém světě.

Vrcholné dílo z dob největšího flámu v dějinách USA, který Francis Scott Fitzgerald označil za „jazzový věk“ a sám do něj vydatně přispěl mnoha soukromými improvizacemi a pocity „ztracené generace“, přináší milostný příběh z lepší společnosti.Selfmademan Jay Gatz řečený Velký Gatsby i krasavice Daisy Buchananová pronikli v éře prohibice do těchto sfér každý po svém a tak se vyrovnávají i s novým životním stylem a břemenem americké „nevinnosti“. Nesoulad v jejich představách je leitmotivem románu, jenž přezkoumává romantický ideál mámivého „zeleného světla“ – oné „šílené, vzrušující budoucnosti, která před námi rok za rokem ustupuje“ – a posléze ho nemilosrdně obětuje na oltář mýtu o věčné lásce.Fitzgeraldovo působivé zpracování meziválečné podoby amerického snu přinášíme v novém, moderním překladu.

Velký Gatsby je nejznámějším a nejúspěšnějším románem Francise Scotta Fitzgeralda. Román zasazený do kulis amerického jazzového věku se dočkal nadšeného přijetí u několika čtenářských generací. Příběh pohádkově bohatého Jaye Gatsbyho a jeho nenaplněné lásky ke krásné Daisy Buchmananové se odehrává na pozadí bouřlivých večírků na Long Islandu v době, o které New York Times psaly, že "celá země pila gin a sex byl národním koníčkem". Dokonale vykresluje uvolněnou atmosféru Ameriky zlatých dvacátých let. Velký Gatsby se právem řadí mezi klasická díla světové literatury dvacátého století.

Výběr z říkadel a básniček pro nejmenší. Výbor z poezie Mileny Lukešové pro nejmenší připravila Vladimíra Gebhartová. Přináší verše většinou říkadlového typu, které jsou založeny na spontánní dětské potřebě pohybu, na zvukomalbě, opakování slov, rytmickém akcentu. Jednotlivé básničky i dva původně leporelové cykly jsou seřazeny tematicky, nastiňují rodinné prostředí a harmonické vztahy mezi lidmi i zvířaty, podporují jazykovou výchovu, jsou hravé a podnětné i pro předčitatele. Námětovou oblastí vybraných veršů je rodina, zvířata, blízké okolí dítěte. Tyto verše učí mluvit, získávají malé děti silně akcentovaným rytmem, bázovou slovní zásobou a dobře se dítěti vyslovují. Jsou libozvučné a hravé, vhodné k hravému předčítání spojenému s prohlížením obrázků, s pohybem, s opakováním a „doříkáváním“. Knihu doplnila ilustracemi Eva Rémišová.Milena Lukešová zasvětila celý svůj život literatuře pro děti a mládež. Těžištěm jejího díla byla tvorba pro nejmenší děti a začínající čtenáře. Kromě vlastní autorské tvorby se věnovala také překladům. Napsala desítky knih, patří k nim mj. nápaditá leporela, obrázkové encyklopedie (Knížky pro Lucinku, Velká obrázková kniha o zvířatech), sbírky dětských veršů (Bačkůrky z mechu, Jak je bosé noze v rose, Kde dávají sloni dobrou noc, Katka volá na zvířátka a desítky dalších titulů) i poezie pro dospívající mládež (Nahej v trní aj.), spolupracovala s dětskými časopisy. V roce 2007 byla Mileně Lukešové udělena Zlatá stuha 2006 za celoživotní novátorský přínos literatuře pro děti a mládež.

Zbierka básní.

Sedmiletý klučina, který není schopen mluvit, pokud do toho nepočítáme nekonečné opakování předpovědi počasí a echolalické odpovědi… Roztomilá holčička, kterou její biologičtí rodiče týrali, a proto má poškozený mozek a nedokáže číst… Desetiletý „drsňák“, který na vlastní oči viděl, jak jeho nevlastní matka zabila jeho otce, a který putuje od jedněch pěstounů k druhým…A nakonec plachá dvanáctiletá dívka, která do speciální třídy přišla z katolické školy. Co je její problém? Je těhotná. Čtyři děti, z nichž každé si už stihlo prožít svoje, se sejdou v jedné třídě, aby se společně učily nejen číst a počítat, ale také překonat své problémy, nebo se s nimi „jenom“ vyrovnat. Dílčí úspěchy i neúspěchy, drobné radosti, ale také neshody a dohadování jsou v téhle třídě na denním pořádku. Co se mohou v takové třídě naučit? Třeba to, že si mohou vzájemně pomáhat a brát ohledy na druhé.Čtivý příběh nesourodé čtveřice dětí a jejich učitelky, která občas překročí hranice své profese a do jejich osudů se vžívá více, než by se od ní čekalo, osloví čtenáře předchozích knih Torey L. Hayden.//Kniha je určena zájemcům o skutečné příběhy s psychologickou tematikou a lidem, kteří se věnují práci s dětmi s handicapem a poruchami chování.Torey L. Hayden je autorkou řady velmi úspěšných románů, které představují skutečné příběhy z prostředí škol pro děti s poruchami chování. Pracuje jako speciální pedagožka a rodinná terapeutka. Žije v USA.

Ty nejlepší věci nečekáme a přinese je náhoda. Lišku Bystroušku – vyprávění plné laskavého, těšícího humoru, který na mnoha místech dovede hlasitě rozesmát – napsal Rudolf Těsnohlídek podle ilustrací myslivce a malíře Stanislava Lolka jako novinové pásmo na pokračování.Šťastným úsilím autora ale vznikla svébytná próza napsaná magickým, obrazným jazykem, pro kterou jsou výrazné Lolkovy obrázky nejlepším ilustračním doprovodem. Z Těsnohlídkova láskyplného pásma vyzařuje hluboké vcítění do zvířecích a lidských postav, vnímavé porozumění k životu plynoucímu přes drobné životní nesnáze, přesvědčení o harmonickém vztahu mezi přírodou a člověkem, ale také touha zlomit překážky a vydobýt svobodu, stejně jako pokora před vesmírným plynutím času.Vynikající humoristická novela, jejíž družné postavy se klopýtnutím pozvedají vzhůru, neodolatelně vyvolává úsměvy, radost a životní pohodu.

Zweigův světově proslulý dramatický román nás zavede do zapadlého a nudného posádkového městečka staré monarchie, kde důstojníci tráví volný čas po kavárnách a vinárnách. Chudý poručík Hofmiller je jakousi náhodou pozván do místního zámku na „diner“ pro přátele a známé. Omámen opulentní nádherou zámeckého prostředí si uprostřed zábavy náhle uvědomí, že opomněl vyzvat k tanci dceru hostitele.Chce své faux pas rychle napravit a v rozčilení si nevšimne, že dívka za stolem je ochrnutá. Mladík se snaží svoji neobratnost odčinit, místo toho se ale zaplétá do kliček vlastních dobře míněných konvenčních lží a ještě konvenčnějších obav z odsudku důstojnických kamarádů. Vzbudí v postižené dívce lásku, kterou neumí a ani nechce opětovat, a protože citlivě vnímá její smutek a osamělost, nechá se unášet vlastním soucitem – s tragickými důsledky.Rozporuplné a netrpělivé je lidské srdce, říká autor. Je soucit zbabělý, který se chce zbavit trapného dojetí cizím neštěstím. Ale je i soucit tvořivý, který je odhodlán trpělivě a účastně vytrvat až do konce svých sil a možná i za něj.