Beletria, romány

Poézia s náboženskou tématikou.

Vyprávění indiánů o dobytí Mexika. Do roku 1959 byla jediným uceleným svědectvím o conquistě vítězná kronika španělských dobyvatelů. Až mexický antropolog a historik Miguel León-Portilla shromáždil texty původních obyvatel, přeložené z jazyka náhuatl Ángelem Maríou Garibayem, a zpřístupnil je v díle Conquista pohledem poražených.Kniha přináší vyobrazení bojů s conquistadory a pád aztécké říše tak, jak na tyto události nahlíželi indiáni z Tenochtitlánu, Tlatelolka, Texcoka, Chalka a Tlaxcaly. Nyní má i český čtenář možnost poznat indiánská líčení předznamenávající katastrofu, popis postupu Cortésových armád, kroniku hrdinských bitev dávných Mexiků bojujících za svou kulturu i za své životy, žalozpěv za civilizaci, která byla navždy smetena z povrchu zemského, i velkou epopej o počátku mexické národní identity - knihu Conquista pohledem poražených, jež se zařadila mezi klasická díla mexické literatury.

Esej o komedii a uplatnění komického ducha. Studie k Meredithovu Eseji o komedii. George Meredith: Esej o komedii a uplatnění komického ducha Alena Dvořáková: Studie k Meredithovu Eseji o komedii Smát se, či nesmát? To je otázka, již se viktoriánský romanopisec George Meredith snaží rozlousknout v dnes již klasickém Eseji o komedii z roku 1877, který je tu čtenáři poprvé představen v anotovaném českém překladu.Esej je zábavnou polemikou namířenou proti neživotným hodnotám viktoriánské společnosti, zejména proti důrazu na vážnost, na úzce definovaný společenský užitek, na ideál ženskosti spočívající v nerovnosti pohlaví. Coby jejich protiváhu obhajuje Meredith komično na divadle i ve společnosti: „existují témata a osoby, s nimiž je radno zacházet výhradně v komickém duchu.“Doprovodná studie Aleny Dvořákové zasazuje Esej do kontextu anglické a západoevropské literatury o smíchu a komičnu a podrobně rozebírá Meredithův přístup ke komedii.Alena Dvořáková (nar. 1973 v Praze) je anglistka, literární kritička a překladatelka. Zabývá se zejména viktoriánskou literaturou, současnou anglofonní prózou a jejími překlady do češtiny. Je autorkou řady kritických a literárněvědných článků a recenzí, do češtiny přeložila román Cormaca McCarthyho Suttree (Argo, 2012). Vyučovala literaturu a filosofii na University of East Anglia v Norwichi, University College a Trinity College v Dublinu a na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V současnosti je na volné noze.

Životné črty malého saleziána.

Jiskřivá poezie Konstantina Biebla, člena avantgardního Devětsilu a pražské surrealistické skupiny, je dodnes živá a svěží. Kniha obsahuje ukázky z Bieblovy nejrozsáhlejší a vrcholné básně Nový Ikaros, milostné poezie, zvukomalebných poetistických hříček i verše inspirované životem ve Slavětíně, 1. světovou válkou a pobytem na Jávě. Jsou to básně s kouzlem orientálních pohádek, plné humoru, hravého snění, ale i mrazivého chvění a bolesti.

Výbor z latinské duchovní poezie. Výběr nejznámějších poetických textů, které vznikaly v církevním prostředí v rozmezí od 4. do 13. století. Z latinského originálu přeložila Markéta Koronthályová.Latinské duchovní hymny a další texty patří k pokladnici evropské slovesné kultury. Vznikaly v církevním prostředí od pozdní antiky do vrcholného středověku a shrnují hutnou a poeticky vytříbenou formou základní prvky křesťanské věrouky. Dodnes jsou živé v různých formách liturgie, v eucharistické bohoslužbě, modlitbě breviáře a dalších příležitostech.Autory těchto hymnů a dalších textů jsou nejvýznamnější církevní učitelé, od Ambrože Milánského přes Hrabana Maura a Bernarda z Clairvaux až po Tomáše Akvinského. Některé skladby (Stabat mater, Dies irae, Te Deum) se staly součástí hudební tradice a dočkaly se mnoha zhudebnění. Překlad Markéty Koronthályové, klasické filoložky a vyučující na Katolické teologické fakultě UK, se zaměřuje na věrné převedení obsahu, aby mohla v co největší míře zpřístupnit krásu starobylých skladeb dnešnímu čtenáři. Knihu doplňuje zasvěcený doslov.

Zbierka básní.

Poézia básnika Štefana Sandtnera.

Preklad jedinečného literárneho diela Stabat Mater do slovenčiny. Dielo je doplnené literárnymi dielami so spoločným základom: Sedembolestná matka.

Román o čtvrtém přikázání. V novém románu Jaromíra Štětiny se prolínají životní příběhy čtyř přátel, horníků severočeského hnědouhelného dolu. Ve Velkodolu Maxim Gorkij pracuje na vrtné soupravě Ogar Charlie, někdejší emigrant a vrtmistr aljašských ropných polí Prudhoe Bay, syn porevolučního ruského uprchlíka Ivan Bunin, Chcípáček Václav, mírně retardovaný mládenec s dobrým srdcem, a obrovitý cikán Rafael Dežo Ursíny.Všichni mají účty s temnou dobou druhé poloviny minulého století. Najdete je na jámě, zastihnete je pít rum v hornické hospodě v Braňanech, radovat se v Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, uvidíte je kopat šachtice při průzkumu ložiska safírů na Jizerce, spolu s nimi budete slavit 1. máj a pohanský svátek Mezinárodního dne žen, společně se můžete vypravit do vesnic zdevastovaných uhelnou těžbou. Poznáte tajemství podzemního labyrintu Richard 1 u Litoměřic.Výborně napsaný nový Štětinův román s detektivní zápletkou je o oné době, kdy se lámaly charaktery. Je o těch, kteří se tomu uměli postavit, i o těch, kteří to neuměli. Román nese autorovy biografické rysy. Řadu let na velkodole Maxim Gorkij u Bíliny pracoval. „Měl jsem štěstí,“ říká Jaromír Štětina, „komu se podaří tak zblízka poznat lidi, které doba nepokořila?“

Básne tejto zbierky sú osobnými meditáciami nad duchovným posolstvom Veľkého pôstu, nad zmyslom života a vykúpenia človeka. Meditatívnosť textu sa umocňuje presahom do prírodných a spoločenských polôh.

Básnickou sbírku Deštník z Piccadilly napsal Jaroslav Seifert (1901–1986) v roce 1979, dva roky po podepsání Charty 1977.Sbírka se jmenuje podle jedné z básní, ve které Seifert vzpomíná, jak mu jeho syn, když se vracel z Anglie, koupil na londýnské Piccadilly vycházkový deštník. Tento deštník může posloužit jako vlastní malé nebe, pod kterým má tak dlouho hledanou svobodu. Mimořádnost jeho díla byla ve světě oceněna a jako jediný český básník obdržel v roce 1984 Nobelovu cenu za literaturu.

Nezaměnitelný slovní i situační humor, osobitá galerie nejrůznějších figurek, obyčejných lidí žijících všední životy, kdy se hlavním zdrojem komiky stává charakteristika postav.To je Karel Poláček v povídkách a humoristických románech, v drobných novinářských prózách i v práci pro film a divadlo. Ukázkou jeho mistrovského stylu i humoru je i povídka Kouzelná šunka, v níž se stane zázrak, který ovšem nemůže dopadnout dobře.

V útrobách stroje zkázy. Kniha Big Short hladce a poutavě proniká do nitra amerického trhu s hypotékami v době před vypuknutím krize v roce 2008, která záhy přerostla v celosvětovou krizi finanční. Autor využívá své kontakty ze světa velkých financí a prostřednictvím svědectví bezprostředně zainteresovaných lidí a vlastní suverénní orientace v prostředí nám předkládá vyprávění, jaké jsme o této "nejčistší finanční ekonomické pohromě v dějinách" ještě nečetli.S pobavením i mrazením v zádech můžeme sledovat osudy a aktivity několika jednotlivců, kteří si jako první plně uvědomili, že rozrůstající se trh s hypotékami se v důsledku pochybné součinnosti wallstreetských investičních bank a ratingových agentur nafukuje v ekonomickou bublinu obřích rozměrů. Udělali to, co uměli nejlépe: pokusili se investovat mazaněji než ostatní. V době sofistikovaných finančních nástrojů trh s rizikovými hypotékami prostě "shortovali". Ve velkém. A když hypoteční bublina praskla, spadlo jim do klína omračující množství peněz.

Výbor z básnické tvorby Po Ťü-iho (772 -846). Klenot staré čínské poezie. Z čínských originálů vybral, přeložil, vysvětlivky a doslov napsal a chronologii a genealogickou tabulku sestavil Josef Kolmaš.Přebásnila Jana Štroblová.Po Ťü-i, dosud považovaný za jednu z velkých stálic na klenbě čínského básnictví, žil v první polovině devátého století, tedy v tchangské epoše, kdy tato poezie vrcholí.//V PoŤü-iově pohledu a postoji se harmonicky doplňuje intelektuální potence a zároveň sentiment, přičemž to obojí nekontrastuje, ale harmonicky se doplňuje - připomíná to pozdní osmnácté století v Evropě a ukazuje, že evropský a čínský duch se často pohybovaly po obdobně vymezených drahách.

Další vydání Jiskry ve sněhu, volného pokračování Duhové jiskry.Autorka, Daniela Fischerová, současná dramatička a spisovatelka, je považovaná za první dámu českého dramatu.Jsou to jen momentky z nekonečného proudu podobenství, kterými si pomáháme přežít chaos.Svět se skládá ze hmoty a život z příběhů. Odedávna mám ráda jeden typ vyprávěnek – malé moralitky, duchovní anekdoty, rychle pointované historky v pohádkovém rouše a s trochu prostoduchým úsměvem. Léta je sbírám jako houbař houby, a teď, když jsem už jimi dost nasákla, jsem zkusila napsat vlastní.Podle toho, k čemu jejich smysl tíhne, na sebe berou biblické, orientální či naivně báchorečné převleky. Ale nepatří žádné určité víře ani filosofii. Jsou to jen momentky z nekonečného proudu podobenství, kterými si pomáháme přežít chaos. Všechno, co můžou říct, lze vtěsnat mezi dvě věty – mezi závěr první a poslední historky. „Zevnitř už nikdy nebude klika.“ a „My poslové jsme dosud na cestě.“ Daniela Fischerová

Zbierka básní a poviedok. Zbierka básní.

Pomôžte svojim deťom spoznávať prírodu, mať k nej kladný vzťah, zbierať to, čo nám príroda ponúka v svojej lekárni, založiť si herbár. Možno v nich tieto básne, príbehy prebudia záujem o bližšie poznanie spomínaných rastlín.

Táto zbieka básní od známeho básnika Milana Rúfusa je jednou z triptychu: Báseň a čas, Vernosť, Ako stopy v snehu. Touto knihou sa, žiaľ, neuzavrel iba triptych, ale i celé básnikovo dielo. Milan Rúfus zomrel 11. januára 2009, mesiac a deň po svojich 80. narodeninách.

Cyklus tridsiatich deviatich básní, ktorý autor v čase jeho vzniku pokladal za svoj vecný, nepatetický testament – prvý diel jedinečného básnického triptychu. Jednotiacim momentom básnických textov v zbierke je básnikova osobná rekapitulácia „citových a etických podlžností“, zmiešané pocity človeka v meniacom sa čase, ako aj obavy o osud kultúry a ľudstva na začiatku tretieho tisícročia. Zbierka vyšla s ilustráciami akad. mal. Ivana Pavleho.

Tři byzantská kvazidramata. Kniha představuje tři pozoruhodné byzantské literární experimenty vzniklé v 9. a 12. století: Verše o Adamovi Ignatia Diakona, Kočkomyší válku Th eodóra Prodroma a Dramation Michaéla Haplúcheira.Označení „kvazidramata“ sice literární formou odkazuje k dramatu, nicméně díla pravděpodobně nebyla určena ke scénickému provedení – potřeba divadla se v Byzanci nasycuje spíše nepřímo v různých projevech teatrality. Uvedená díla navazují výrazovými prostředky na antickou tragédii, ale zasazují ji do nového kontextu, ať již je to kontext křesťanský a vzniká tak biblické drama, nebo je tragédie parodována, či je dokonce využito komediálních postupů aristofanského rázu k dobově aktuální diskusi o společenském postavení intelektuála.Vynikají dramatickými a potenciálně i divadelními kvalitami a svědčí o vzdělání, nadání, vynalézavosti i smyslu pro humor svých autorů, o vlastnostech tolikrát byzantským učencům upíraných.

Slavný kanadský spisovatel Robertson Davies je českému čtenáři téměř neznámý – nepronikl totiž filtrem komunistické cenzury, ačkoli je vedle Márqueze největším zjevem tzv. magického realismu. Krev se nezapře, nejpopulárnější z jeho rozsáhlých romanticky nasvícených románů sleduje osudově předurčenou životní cestu hrdiny od dětství v zámožné kanadsko-anglické rodině.Složitá genetická i kulturní alchymie předků, dětství plné rozporuplných postav a protichůdných tradicí s nároky Nového světa, avšak s nostalgickou touhou po onom starém, jej zavedou do Anglie 30. let a posléze na dobrodružnou životní dráhu. Ani sudičky si nad jeho narozením nevěděly rady. Stane se velkým malířem po vzoru renesančních mistrů, když moderní svět skutečné umění neuznává?V hrdinovi se sváří intuice a intelekt, vysoké hodnoty a venkovanství, konformismus a tradice, bezradnost v lásce a suverenita, velkorysost a skrblictví. Kdepak umělec – jen restaurátor a pak dokonce padělatel, ovšem ze zbabělce se ve válečném víru stane špion a dokonce hrdina. Daviesova kniha připomínající mnohohlasou symfonii nepředstavuje pouze jeden z vrcholů zábavné a mistrně napsané prózy, je to hluboké zamyšlení nad rozporuplností naší civilizace.

Zbierka básní.

Zbierka mladých autorov. Kniha, ktorú držíme v rukách, je plná pozvaní. Chlapci, čo stoja pred prahom dospelosti, nás na jej stránkach pozývajú vstúpiť do svojho srdca. Sú to vzácne pozvania. V dobe, keď vládne povrchnosť, konzumizmus a zákerná neúprimná reklama, je tu niekto, kto sa nebojí otvoriť a ukázať svoje srdce – také, aké je. Pre svoje vyjadrenie našli bohatú škálu foriem – poéziu, reflexie, krátke prozaické útvary, obrazy fotografie, ba aj hudobné nahrávky piesní.

Něžná je noc, Fitzgeraldův fascinující psychologický román o úskalí lásky a sebelásky patří spolu s jeho kultem opředenou impresionistickou novelou Velký Gatsby k vrcholům světové literatury. Dějově bohaté, čtivě a zábavně napsané dílo zalidněné pronikavě vykreslenými postavami vyniká zároveň jako hluboká sonda do nejzazších končin individuální lidské existence.V roztančené době divokých večírků sledujeme mladého talentovaného lékaře – psychiatra, jenž v sobě cítí dar empatie i poslání pomáhat narušeným lidským bytostem. Ty je třeba milovat profesní odosobněnou láskou, a mladý doktor chce být za svou laskavost milován. Stává se bavičem i utěšitelem svých zámožných krajanů, kteří v Evropě hledají osvobození od dosavadních ctností povinnosti a sebeovládání. V osudovém vztahu k mladé pacientce z miliardářské rodiny jej život strhává do neovladatelného víru.Ernest Hemingway o tomto románu právem prohlásil: „Můžeme se tomu divit, ale při pohledu zpět Něžná je noc promlouvá čím dál víc k našim současníkům.“

Doma, ve Skotsku a zase doma. Vlastní reakce a postoje někdy odlehčuje, někdy zdůrazňuje – jednak podle váhy, kterou na ně klade, a také dotazováním po jejich smyslu. Jeho životní peripetie podtrhávají dramatické chvíle zápasů doma, pak ve Skotsku a zase nanovo doma. Nabízí čtenáři pohled na moc, kterou za tím nachází.

Muž navštíví ženu v jejím bytě. Večer spolu stráví mlčením. Přesto si v souznění s Vivaldiho hudbou vzájemně sdělí vše podstatné, co by ani ta nejbarvitější slova vypovědět nedokázala...

Po skončení prohlídky mi lékařka, velmi sympatická paní v nejlepších letech, řekla, že můj zdravotní stav je přiměřený mému věku. Z toho vyplývá, že je to docela vážné, ale s tím se asi nedá nic dělat. Trochu jsem si chtěl s tou doktorkou popovídat, jen tak nezávazně o zdravotnictví a o jiných věcech, ale když jsem se jí zeptal, co dělá večer kolem deváté, začala se smát a řekla, že v devět bych už měl být v posteli. Já jsem se zeptal, jestli ve svojí, a ona řekla, abych nemístně nevtipkoval, protože by to mohlo mít nepříjemnou dohru.To ti mě tak rozhodilo, že jsem si musel zajít naproti do bistra a dát si dvě becherovky. Já vím, že můj zdravotní stav je přiměřený mému věku a že jiný už asi nebude, ale proč mi to doktorka připomíná, místo aby si se mnou aspoň zavtipkovala:Co děláte kolem deváté večer, paní doktorko?To už jsem v posteli a vy byste tam měl být taky.V tý samý, paní doktorko?Jestli vám nevadí, že tam bude i můj manžel…Takhle nějak inteligentně se to dá dělat a člověka by to hned trochu povzbudilo.

Titul vyšiel v novšom vydaní Proglas - Foreword (2013).Reprezentatívne vydanie pozoruhodného diela – prvej staroslovienskej básne, ktorej autorom je Konštantín Filozof (sv. Cyril), v troch podobách: v preklade Eugena Paulinyho a prebásnení Viliama Turčnányho, v hlaholike a v angličtine. Dielo je ilustrované ikonami od Edity Ambrušovej a letristickými grafikami od Johany Ambrušovej.

Bruno, Chef de police na stopě dalšího zločinu. Druhý román Martina Walkera odehrávající se v idylickém městečku jihozápadní Francie vyhlášeném vínem, pohodou a dobrým jídlem navazuje na neuvěřitelný úspěch prvotiny Bruno, Chef de Police. Dvě události otřesou městečkem St Denis: žhář zapálí tajné pokusné pole geneticky modifikovaných plodin a bohatá kalifornská firma nabízí skoupit stovky hektarů země a přeměnit tradiční místní vinařství v moderní velkovýrobu.

„Jednoho rána se probudíte se zjištěním, že jste dospělí. Celí vyděšení běžíte za rodiči do ložnice, ale oni se mezitím proměnili v děti. Pokračujte ve vyprávění.“Tak zní zadání pro esej na další týden od obávaného učitele francouzštiny Crastainga. Po zadání tématu eseje vypukne mezi žactvem panika každý týden, tentokrát se ale ve třídě šíří úplná epidemie, takzvaná crastaingitida… Co všechno se může stát, když se téma eseje stane realitou? Jak se s novou realitou žáci vypořádají? A co je vlastně realita a co sen, nebo jde snad skutečně o nemoc?Naštěstí je tu Kamo. Kamo, který každý den dostává hned několik nápadů století. Jeden z takových nápadů předvedl v knize Kamo – nápad století (Meander 2012). A další Kamův originální nápad zažehná i tuto nepochopitelnou epidemii.

Patrick Taylor vás možná okouzlil už v předchozích knihách doktorské série, takže v městečku Ballybucklebo jste jako doma a víte, že mladý doktor Barry Laverty a jeho zaměstnavatel, svérázný Fingal O’Reilly, se tam společně potýkají s nemocemi, ale i s klepy a rozbroji mezi rázovitými obyvateli.Bezstarostné veselí vánočního večírku naruší nehoda a oba lékaři podstupují boj o záchranu lidského života. Idyla irského venkova se navrací, jenže… Jenže Barry se zrovna dozvěděl, že jeho ambiciózní dívka Patricie ho odepsala. Musí se rozhodnout: Půjde za kariérou, aby Patricii neztratil, nebo zůstane v Ballybucklebo, které mu přirostlo k srdci? Je to na něm, ale naštěstí má kolem sebe vnímavé přátele v čele s Fingalem O’Reillym.Ani ten to nemá lehké, protože obnovená studentská láska ke Kitty ho zasáhne víc, než by chtěl. Dokáže se Fingal rozhodnout pro velkou změnu, když od dávné nešťastné smrti své první ženy žije tvrdohlavě sám? A překoná vůbec svůj ostych zakrývaný neomaleností?No a podaří se překazit chamtivé spády vykutáleného radního Bishopa, který chce podvodně připravit o peníze své už tak mizerně placené zaměstnance?Ať se v Ballybucklebo už dobře vyznáte, nebo se s oběma doktory a jejich bližními setkáváte prvně, vítejte ve světě humoru, přátelství a lásky!

Svérázný doktor Fingal O´Reilly ze severoirského městečka Ballybucklebo je čtenářům laskavě humorné doktorské série dobře znám. Svým pacientům – mezi nimiž se najdou opravdu svérázné figurky – umí pořádně vyčinit, ale pod hrubší slupkou ukrývá zlaté srdce. Jaká byla jeho studentská léta?Život studenta medicíny, to dlouhé období zábav a studentských vylomenin čtyř kamarádů, tu a tam přerušené panikou, míří k závěrečným zkouškám. Fingalovi se podařilo vycepovat věčného studenta Boba, ovšem jemu samotnému ubírají čas nádherné chvíle s půvabnou sestřičkou Kitty O’Hallorhanovou, takže mu teď hrozí, že nepostoupí do dalšího ročníku… A jak si poradí s patolízalským šprtem Fitzpatrickem, který se mazaně vtírá do přízně profesorů - tohle přece Fingal a jeho kamarádi nenechají bez trestu!Přichází první operace, radost z prvního vyléčeného pacienta, ale také první setkání se smrtí. Bude z Fingala dobrý doktor? Učitelé ho varují a hlásají profesní odstup od pacienta, avšak mladý adept ví, že medicína není jenom odbornost, že je to poslání.

Láska Marie Stuartovny k Bothwellovi náleží k nejpozoruhodnějším v dějinách. ... Vášně nejvyššího stupně totiž nejsou nikdy podrobeny vůli člověka, kterého se zmocnily, všemi svými projevy a následky nenáleží do sféry vědomého života, nýbrž dějí se mimo veškerou odpovědnost. ... Její nesmyslné činy v té době se úplně vymykají z jejího obvyklého, normálního a spíš umírněného způsobu života; původcem všeho jsou její opojené smysly bez vůle a dokonce proti její vůli. Jde jako náměsíčná ve vleku magnetické moci, vstříc neblahému osudu a zločinu. Nedolehne k ní žádná rada, neprobudí ji žádný výkřik a teprve když vnitřní plamen v krvi dohoří, královna zase procitne, avšak vypálená a vypleněná. Kdo jednou prošel takovou výhní, tomu její žár sežehne život.

Nedokážu zapomenout na válku a na zánik jediné vlasti, kterou jsem kdy měl, rakousko-uherské monarchie.Svoji vlast jsem miloval. Umožňovala mi, abych byl současně vlastencem i světoobčanem. … Měl jsem rád ctnosti a přednosti své otčiny a dnes, kdy je mrtvá a pryč, mám rád dokonce i její chyby a nedostatky.Pochod Radeckého – nejzralejší a vrcholný Rothův román, jedna z nejvýznamnějších knih světové literatury 20. století – je hluboce prožitou elegickou básní, kterou na habsburské Rakousko složil poddaný z územního a národnostního okraje císařství. Stesk po ztracené minulosti a bolest ze ztráty domova se zde v jedinečné souhře mísí s humorem, ironií a sarkasmem – a to vše prostupuje láska, již není možné zradit a jež může zaniknout pouze smrtí samotného autora. „Der Leutnant Trotta, der bin ich,“ napsal Roth. Jeho obraz agonie velké říše a celé historické epochy je fascinujícím čtenářským zážitkem.

Cesta kolem nového třetího světa. Michael Lewis je výjimečně nadaný vypravěč, který dokáže psát vtipně a napínavě i o tématech jako evropská dluhová krize, Mezinárodní měnový fond nebo Evropská centrální banka. Ve své knize Bumerang vezme na vzrušující cestu kolem světa postiženého ekonomickou krizí i čtenáře, který v životě nenahlédl ani do finanční rubriky svých oblíbených novin. Při tom mu ukáže, jak irské banky potopily svou zemi, jak řecký stát potopil své banky, jak se Islanďané chtěli překvalifikovat z rybářů na finanční kouzelníky a jak nakonec vyhráli zase Němci. V prvním plánu knihy není hluboká analýza prožitého finančního traumatu, ale jen čtivé a jiskřivou formou podané vyprávění o tom, co se stane, když nás tsunami laciných peněz a úvěrů zbaví přirozené opatrnosti a pustí z řetězu chamtivost a pošetilost, která s v menší či větší míře skrývá v každém z nás. Ve druhém plánu se však dozvíme o podstatě krize více než z tisícistránkových akademických prací - autor má s finančními trhy mnoho intimních zkušeností, mimo jiné si ještě v mládí vydělal obchodováním s dluhopisy slušné jmění v legendární firmě Salomon Brothers.

Autorka nese už od dětství tíhu dálek, která ji zavedla do zajímavých koutů Evropy, Severní a Latinské Ameriky a rovníkové Afriky. Cestování jí kromě setkání se zajímavými místy a lidmi přináší i sebepoznání, příležitost k procvičení jazyků a inspiraci pro psaní příběhů. Naposledy pověsila klobouk v městečku, kam vede cesta pouze po moři nebo vzduchem. "Povídky o Kanadě vznikly na popud kamarádů, kteří chtějí vědět, jak tu žijeme."

Knížka o zimě a sněhu. Sníh je jednou z nejzáhadnějších věcí na světě, která nás nikdy nepřestane udivovat. Fascinuje nejen děti a jejich rodiče, ale především zvířata žijící v polích a v lese. Tedy alespoň podle básníka Hynka Viléma, jenž tomuto údivu, této fascinaci věnoval svou novou sbírku BÍLE. V jeho básních chumelí, napadlo hodně sněhu, vše je bílé a zvířata se diví. Některá jsou zmatená, jiná si zkoušejí podobně jako děti užít zimní radovánky.Jak napovídá již sám název, převládající barvou i náladou sbírky je bílá. Bílá je všude, na obálce, na předsádkách, na všech ilustracích a vlastně i v básních. Jako by knihu stvořila sama zima, napsala či namalovala ji „bílou na bílé“, jak můžeme číst v úvodní básni:Padá / Bíle / Bílou na bílé /zima verše spřádá /z dlouhé chvílePadá / Bíle / Na bílou bíle /zima bílí /a krátí si dlouhou chvíliSbírka je velmi pestrá a má celou řadu poloh a odstínů. Básně náladové a poetické se prolínají s hravými a laškovnými, které připomenou básníkův typický styl z předchozích knížek. V závěru sbírky nás zima z českých lesů a polí zavane někam velmi daleko, až na Antarktidu mezi tučňáky…

Jaro 1941 je v povídkách Idy Finkové uhrančivé, kruté, nemilosrdné i nečekaně absurdní. Omráčí nás svojí syrovostí a surovostí. Zahltí přímočarostí, která neodvratně směřuje k tragédii. Zaskočí věcností, s níž některé postavy intuitivně jdou naproti svému židovskému údělu.Kniha Jaro 1941 vyšla v Polsku v roce 2009. V krátkých povídkách se Ida Finková dívá na holokaust očima jeho obětí a těch, kteří se zachránili „dopříště“. V jejích jazykově úsporných, skvěle vystavěných prózách není žádný patos, cítíme citlivost a hlubokou pravdu o člověku. Autorka píše o tom, jak válku prožívali jednotliví lidé, jakou volili strategii odporu, co zůstalo v jejich paměti, jak o tom vyprávějí. Podobně jako v názvech povídek jde jen o kousky, útržky, stopy minulosti. A snad jen tímto způsobem – útržkovitým, málo epickým, suchým, často zabarveným ironií nebo humorem – se dá o holokaustu vyprávět. Krátkou formu povídek neurčují estetická měřítka, ale krutost světa. V roce 2008 natočil izraelský režisér Uri Barbaš na motivy jejích povídek film Jaro 1941 – příběh židovské rodiny, ukrývající se na půdě u polské selky.Ida Finková (1921–2011)Polsky píšící a v Polsku narozená spisovatelka židovského původu. V letech 1941–1942 strávila dva roky v ghettu ve Zbarażi, poté se jí podařilo spolu se sestrou uprchnout a až do osvobození se ukrývala, v roce 1957 přesídlila do Izraele, kde pracovala pro Institut Jad Vašem, pro který pomáhala sbírat svědectví o holokaustu. Vydala novelu Cesta (1957) a sbírky povídek: Kousek času (1987), Stopy (1997), Odplouvající zahrada (2003) a Jaro 1941 (2009). Napsala také několik divadelních her. V roce 1985 získala holandskou literární cenu Anny Frankové, později italskou cenu Alberta Moravii, Buchmanovu cenu a v roce 2008 Izraelskou cenu za literaturu.

Jaroslav Seifert, přední český básník a první nositel Nobelovy ceny za literaturu, ukončil svou alegorickou protiokupační tvorbu sbírkou Kamenný most (1944). Jedná se o pět romancí oslavující krásu Prahy.