Umenie, Kultúra

Príbeh o zabudnutom súperení Leonarda a Michelangela. Florencia – v tomto úžasnom a prosperujúcom meste sa začiatkom 16. storočia na čas skrížia osudy dvoch velikánov renesančného umenia. Očarujúci päťdesiatnik Leonardo da Vinci sem prichádza tak trochu z osobných dôvodov po dvadsiatich rokoch strávených v Miláne, kde so slávou predstavil verejnosti svoju Poslednú večeru. Mladý a v tom čase takmer neznámy Michelangelo sa vracia do rodnej Florencie z Ríma, kde sa naplnili jeho sny, keď mu v Chráme sv. Petra odhalili sochu Pieta, ktorá očarila aj samotného pápeža. Po čase sa im vo Florencii naskytne príležitosť získať zákazku na spracovanie mramorového monolitu, po čom túžia obaja. Leonardo je presvedčený, že má kameň istý, ale predstavitelia mesta napokon uprednostnia temperamentného Michelangela. Leonardo len ťažko nesie svoju porážku a začne verejne spochybňovať návrhy svojho rivala. Ale aj Michelangelo je v koncoch, zúfalo stojí pred kusom neforemného mramoru a nevie, ako začať. Až k nemu kameň prehovorí a on začne zúrivo tesať... Náhoda zasiahne aj do Leonardovho života – na trhu uvidí krásnu ženu a pristúpi na žiadosť pána Gioconda, že preňho namaľuje jej portrét. Volá sa Lisa. Dávid a Mona Lisa, dnes tieto diela obdivuje celý svet, ale len málokto vie, ako ťažko sa rodili, ba ani to, že boli príčinou rivality dvoch renesančných géniov – Leonarda da Vinci a Michelangela Buonarrotiho.

Na ceste za siedmimi divmi sveta sa prejdeme palmovými hájmi na brehoch Nílu i výstavnými sálami parížskeho Louvru a Britského múzea, prašnou púšťou Mezopotámie i modrými vlnami Egejského mora, slnečnou Heladou a Malou Áziou a dostaneme sa až na čarovné ostrovy Rodos a Faros v Stredozemnom mori. Okrem toho si všimneme aj ďalšie, neoficiálne divy sveta. A hoci „ich krása sa podobá slnku, ktoré svojou žiarou oslepuje tak, že nedovoľuje vidieť iné veci“, ako hovorí Filón Byzantský, budeme sa s chuťou pozerať aj na svet okolo nich. Putovanie za siedmimi divmi sveta nás zavedie do dávnych čias, do hĺbok dávnych kultúr, bez ktorých by nebolo ani modernej Európy. Zoznámime sa s tromi hlavnými kultúrnymi oblasťami staroveku: egyptskou, mezopotámskou a gréckou. Iste nebude zbytočné, keď sa pozrieme dnešnými očami na diela, ktoré antický svet považoval za najväčšie výtvory ľudského umu a rúk. Zostáva nám len ľutovať, že ich už dnes nemôžeme vidieť na vlastné oči...

4. diel série. Súborné vydanie Slovenských ľudových piesní Bélu Bartóka v štyroch zväzkoch má ambíciu ukončiť takmer storočný proces prípravy, edície a kompletného publikovania jednej z najväčších individuálnych zbierok slovenských ľudových piesní v histórií, ktorú vytvoril etnomuzikológ a skladateľ Béla Bartók.Zbierka slovenských ľudových piesní Bélu Bartóka je výsledkom dvanásťročnej zberateľskej práce, ktorú realizoval etnomuzikológ a skladateľ v rokoch 1906 – 1918 predovšetkým v nitrianskej, hontianskej, pohronskej a podpolianskej oblasti. Podarilo sa mu zapísať 3078 melódií, z fonogramov Mártona Vikára z Považia prepísal 145 piesní a ďalšie zápisy dostal k dispozícii od Zoltána Kodálya a Antona Baníka. Po systematizovaní a príprave na edíciu v troch zväzkoch (v rokoch 1922, 1924 a 1928) odovzdal Bartók zbierku Matici slovenskej a usiloval sa o jej publikovanie. Pre technické problémy, nezhody s redakciou a napokon pre zhoršujúcu sa spoločensko-politickú situáciu, kvôli ktorej Bartók opustil v roku 1940 Európu, k jej vydaniu za jeho života už nedošlo.Prvý, druhý a tretí zväzok vyšli postupne v rokoch 1959, 1970 a 2007 pod redakčným vedením Alice a Oskára Elschekovcov, ktorí pripravili aj záverečný štvrtý zväzok vychádzajúci v roku 2022 v prvom vydaní. Prvé tri zväzky obsahujú všetky zápisy ľudových melódií tejto monumentálnej zbierky, štvrtý zväzok obsahuje doteraz neuverejnené texty piesní, registre, zoznamy, sprievodné texty a ďalšie doplnkové materiály. Projekt je realizovaný v spolupráci s VEDA, vydavateľstvom Slovenskej akadémie vied, Spoločenstvom pre tradičnú hudbu Pro Musica a Slovenskou národnou knižnicou.editori: Alica Elscheková, Oskár Elschek

Na úsvitu šestnáctého století je Itálie rozdělena na nesčetné množství hašteřivých království. Mezi nimi putuje bizarní a fascinující postava: malíř a sochař, kterému se jako žádnému jinému daří zachytit ve svém díle duši předlohy. Je architektem, který dokáže postavit skvosty nejen podivuhodně krásné, ale zároveň tak odvážné, že předčí veškerou představivost. Staví válečné stroje, které snad pocházejí ze vzdálené budoucnosti. Je to vědec, který chce zkoumat mechanizmy každého vesmírného jevu: pohyb planet, vzduchu i vody, let ptáků, lidské tělo. Neexistuje žádná disciplína, ve které by neprokázal bezkonkurenční řemeslné zpracování i nadlidský um. Jmenuje se Leonardo da Vinci. Kolem jeho jména budou vznikat legendy, mýty a fantastické příběhy. Přesto v jeho životě stále existuje mnoho hádanek a nezmapovaných časových úseků. Chtělo by to stroj času, nebo výpověď očitého svědka, aby se konečně podařilo osvětlit tajemství toho, kdo je dnes pro nás nejzásadnějším představitelem renesance. Úžasná a fascinující kniha Massima Polidora je přesně tím: prostřednictvím vzpomínek (i když imaginárních) Francesca Melziho, který byl roky přítelem a oblíbeným žákem mistra, nás autor bere na neuvěřitelnou a bouřlivou cestu. Půjdeme spolu s Leonardem, budeme sledovat vývoj a vzestup jeho geniality, budeme ho obdivovat v okamžicích vzniku jeho nesmrtelných děl a přímo od něj uslyšíme myšlenky, které stvrzují největší talent v historii lidstva.

Kňaz, spisovateľ, publicista prichádza s krásnou darčekovou knihou. Fotografie krížov zo Slovenska a z celého sveta, od pápežských až po obrázky krížov na horách či v poli, sprevádzajú krátke úvahy autora spojené s týmto symbolom a s citátmi svätcov, spisovateľov a vedcov, ktorí sa rovnako ako každý človek vyrovnávali so svojimi krížmi a statočne ich niesli životom.

3. diel série. Číta: Miroslav Horníček, Miloš Kirschner, Jan Werich, Josef Cincibus, Dagmar Sedláčková, Neznámý, Josef Skupa, Neznámý interpret, Autor neznámý, Yvetta Simonová, Jiří Kadlec Celkový čas: 1 hodina 16 minút ...ve francouzštině se vyskytuje slovo réclamer, které je překládáno jako hlásit se, dožadovat se, stěžovat si, žádat, vyžadovat, reklamovat a podobně.V některých spojeních, jako réclamer bruyamment - tj. hartusit, francouzština odkazuje k povaze reklamy, jako nepochybně v mnoha případech hodně hlasitého vychvalování čehosi.Ottův slovník naučný z roku 1888 skutečně označuje slovo reklama (fr. réclame) jako přejaté do češtiny z francouzštiny ve významu "veřejného vychvalování", jak definuje jádro pojmu reklama,c ož je pravděpodobně první definice reklamy v české historii...Mozaiku "hlasitého vychvalování čehosi" jsme sestavili z archivních nahrávek (čemuž leckdy odpovídá i kvalita snímků), které vznikly ve studiích Supraphonu pro různé objednavatele v letech padesátých, šedesátých a zde, již ve třetím pokračování úspěšného titulu, i sedmdesátých. Opět zde můžete slyšet scénky a skeče nahrávané pro Sazku, Tukový průmysl, Sběrné suroviny, obchodní domy Prior, Čs. státní loterii či Požární ochranu a další. Ať jde o vtipný propagační snímek pro Tukový průmysl (opět v hlavní roli Sana - vlastní sestra másla a opět skvělé podání Jana Wericha a Miroslava Horníčka), vážně míněné nicméně vtipné scénky Spejbla a Hurvínka (tentokrát jedenkrát v originální interpretaci Josefa Skupy a dvakrát v neméně skvělé interpretaci Miloše Kirschnera) či velmi povědomé reklamní chvilky televizní s panem Vajíčkem v hlavní roli - opět Vám ve všech těchto scénkách nabízíme dokumenty své doby.

Číta: Miloš Nedbal Celkový čas: 46 minút Původní LP titul 1018 2640 "Imaginární jeviště Miloše Nedbala" vydal Supraphon v roce 1980 - nyní titul s ukázkami z tvorby Miloše Nedbala (*28.5. 1906 – † 31. 10.1982 ), tohoto výrazného, osobitého herce vážných, důstojných a přísných rolí, vydáváme poprvé digitálně.

3. diel série. Číta: Miloslav Šimek Celkový čas: 1 hodina 18 minút Audiokniha Povídky Šimka a Grossmanna 3 obsahuje výběr povídek oblíbené divadelně satirické dvojice.Jednotlivé snímky z původního LP alba 1218 0454 Povídky Šimka a Grossmanna 3., jež vydal Supraphon v roce 1981, byly vydány na několika různých digitálních kompilacích, ale v původní podobě vychází tento titul s oblíbenou dvojicí digitálně nyní poprvé.Jedná se o výběr povídek, které také najdete na dalších albech Supraphonu. V této konkrétní kompilaci najdete povídky:Jak mi bylo líto dětí z rozvrácených rodin Divadélko v suterénu Můj první mejdanBezstarostný mládí Ze zápisníku sportovceMuž na svém místěJak jsem rukovalJak jsme vdávali sestruHolka z venkovaVýlet s LomcovákemÚsměvJak jsem se věnoval uměníRyba ve voděČistá láska vítězí

Číta: Miroslav Horníček, Miloš Kirschner, Jiří Štuchal, Jan Werich, Darek Vostřel, Neznámý interpret, Jitka Frantová, Božena Weleková, Jiří Kadlec Celkový čas: 1 hodina 16 minút Audiokniha Reklama...vážně!? 2 je další mozaikou retro reklamních skečů, v kterých účinkují Miroslav Horníček, Miloš Kirschner, Jiří Štuchal nebo Jan Werich....ve francouzštině se vyskytuje slovo réclamer, které je překládáno jako hlásit se, dožadovat se, stěžovat si, žádat, vyžadovat, reklamovat a podobně.V některých spojeních, jako réclamer bruyamment - tj. hartusit, francouzština odkazuje k povaze reklamy, jako nepochybně v mnoha případech hodně hlasitého vychvalování čehosi.Ottův slovník naučný z roku 1888 skutečně označuje slovo reklama (fr. réclame) jako přejaté do češtiny z francouzštiny ve významu "veřejného vychvalování", jak definuje jádro pojmu reklama, což je pravděpodobně první definice reklamy v české historii...Mozaiku "hlasitého vychvalování čehosi" jsme sestavili z archivních nahrávek (čemuž leckdy odpovídá i kvalita snímků), které vznikly ve studiích Supraphonu pro různé objednavatele v letech padesátých, šedesátých a zde, ve druhém pokračování úspěšného titulu, i sedmdesátých. Opět zde můžete slyšet scénky a skeče nahrávané pro Sazku, Tukový průmysl, Sběrné suroviny, obchodní domy Prior, Čs. státní loterii či Požární ochranu a další. Ať jde o vtipný propagační snímek pro Tukový průmysl (např. na tuk Sanu - sestru másla či olivový olej) v opět skvělém podání Jana Wericha a Miroslava Horníčka, vážně míněné nicméně vtipné scénky Spejbla a Hurvínka v neméně skvostné interpretaci Miloše Kirschnera, opět Vám v nich nabízíme dokumenty své doby.

Číta: Jaroslava Adamová, Josef Bek, František Filipovský, Stanislav Fišer, Iva Janžurová, Josef Kemr, Jaroslav Kepka, Naďa Konvalinková, Otomar Krejča, Dana Medřická, Viktor Preiss, Jiřina Šejbalová, Zdeněk Štěpánek, Václav Voska, Jarmila Kronbauerová, Jaroslav Průcha, Karel Pavlík, Oldřich Hoblík, Bohumil Švarc, Václav Švorc, Miloš Nedbal, Jiří Dohnal, Bořivoj Navrátil, Luděk Munzar, Josef Pehr, Petr Svojtka, Zdeněk Buchvaldek, Jarmila Kurandová, Jaroslav Moučka, Jiří Bruder, Vladimír Šmeral, Dalimil Klapka, Oldřich Musil, Jindřich Rychtařík, Karel Effa, Vladimír Pospíšil Celkový čas: 1 hodina 17 minút Divadlo, divadlo, divadlo - miniserie určená pouze pro digitální prodej je věnovaná divadlu a autorům s divadlem spjatým.ALOIS JIRÁSEK (*23. srpna 1851 Hronov u Náchoda - †12. března 1930 Praha) byl vynikající český spisovatel, dramatik a autor řady historických románů, je považován za zakladatele české historické beletrie. Pocházel ze selského rodu, studoval na německém gymnáziu v Broumově (1863 - 1867), pak na českém gymnáziu v Hradci Králové. Ve studiu pokračoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celý život pracoval jako učitel dějepisu na gymnáziu, nejprve v Litomyšli a poté v Praze. Přátelil se s mnoha vynikajícími osobnostmi českého národa - například s M. Alšem, J. V. Sládkem, K. V. Raisem, J. S. Macharem či Z. Nejedlým. Jeho prozaické dílo s historickou tématikou odrážející významné epochy naší země je velmi rozsáhlé.Jiráskovi vždy šlo v jeho dílech především o obraz společenského dění, proto jedinec je u něho volen tak, aby zároveň reprezentoval svou dobu, její tendence a myšlenky, zároveň poukazoval na to, že tvůrcem všeho historického dění je lid. Z období husitství jmenujme jeho romány Mezi proudy, Syn ohnivcův, Proti všem, Bratrstvo. Z doby pobělohorské pak román Skály, Psohlavci a Skaláci.Nejvyzrálejším Jiráskovým románem je Temno, které popisuje morální, kulturní a společenskou situaci národa ve dvacátých letech 18. století v prostředí pražského měšťanstva, tajných nekatolíků a drobné venkovské šlechty. V románu je také zachycena postava proslulého ničitele českých nekatolických knih, jezuity Antonína Koniáše.Protireformační dobu, dobu rokoka a osvícenství zobrazil např. v románu Poklad, Sousedé, povídce Pandurek a ve dvou dalších povídkách dotýkajících se panského života na dvoře vévody Zaháňského v protikladu k bídě nevolných sedláků Na dvoře vévodském a Ráj světa, zobrazujících poživačný život rokokových kavalírů v době vídeňského kongresu (1815).Dobu národního obrození popisuje v pětidílném románu F. L. Věk, jenž zahrnuje období od konce sedmdesátých let 18. stol. do dvacátých let 19. století, v čtyřdílné kronice U nás a konci obrození je věnována povídka Filosofská historie. Pro mládež napsal Jirásek dvě knihy, které dosáhly značné popularity - Povídka Z Čech až na konec světa a Staré pověsti české.Divadelními hrami Lucerna a Pan Johanes ze života šlechty a utiskovaného lidu v době rokoka se Jirásek přihlásil k Tylovské pohádkové symbolice.Historické divadelní hry Jan Žižka, Jan Hus a Jan Roháč byly analogií k husitské trilogii.Jirásek se stal nejvýznamnějším českým autorem historické beletrie a ač mu bývá leckdy vyčítána rozvláčnost a idealizování historie, je občas nekriticky obdivován i opovrhován, jeho dílům nelze upřít vlastenectví a lásku k národu. A přestože bylo jeho dílo v minulých dobách ideologicky zneužíváno, jeho význam pro náš národ přetrval.

Číta: Luděk Sobota, Miloslav Šimek, Petr Nárožný, Jana Švandová, Jana Svobodová, Luboš Svoboda, Uršula Kluková, Jana Mařasová, Viktor Sodoma, Valerie Čižmárová, Rudolf Růžička, Katka Karovičová, Peter Topoľský, Pavel Bobek, Robert Růžek, Ivan Mládek, Karel Forner, František Ringo Čech, Zuzana Burianová, Karla Vosmanská, Miroslav Paleček, Michael Janík, Zora Jandová, Pavlína Filipovská, Vlasta Koudelová, Miluše Šplechtová, Eva Marková, Karel Gult, Miro Grisa, Jan Ježek, Vratislav Kříž, Jan Antonín Pacák, Jiří Vondráček, Helena Vondráčková, Eva Hurychová, Josef Fousek, Jaroslav Suchánek, Oldřich Svojanovský, Pavel Svojanovský, Dagmar Veškrnová, Karel Štědrý, Hana Zagorová, Petra Černocká, Zdenek Merta, Milan Chladil, Karel Hála, Yvetta Simonová, Jitka Molavcová, Naďa Urbánková, Jiří Korn, Milan Krejčík, Miluše Voborníková, Helena Maršálková, Jaroslav Dietl, Miloš Kopecký, Jaroslav Uhlíř, Karel Šíp, Miroslav Plzák, Miroslav Horníček, Vladimír Menšík, František Filipovský, Jiří Dědeček, Renée Nachtigallová, Ján Matejka, Adriena Vlasáková-Sobotová, Jan Schmid, Miroslav Kořínek, Jiří Krampol, Eva Olmerová, Ondřej Havelka, Ilona Záluská, Luděk Nekuda, Jana Mikešová Celkový čas: 12 hodín 44 minút Záznam vývoje humoru dvou významných představitelů komiky z konce sedmdesátých a začátku osmdesátých letTento komplet navazuje na předchozí boxy Šimek & Grossmann (SU6183-2) a Šimek & Sobota & Nárožný (SU6401-2). Zachycuje vývoj humoru Miloslava Šimka a jeho divadelní skupiny v letech 1977-1983, v němž došlo k postupnému přerodu společné komické trojice s Petrem Nárožným ve dvojici Šimek & Sobota, kteří se v této době pokouší znovu definovat své autorské a interpretační partnerství. Na deseti CD se můžeme přesvědčit, že Šimek a Sobota byli ve své době respektováni jako nositelé originálního a nápaditého humoru a jako takoví účinkovali nejen v divadle Semafor, ale objevovali se i v různých televizních pořadech a na gramofonových deskách. Odtud také pocházejí záznamy použité na kompletu. Cílem výsledné kompilace ale není jen zmapování vývoje humoru obou protagonistů. Jde i o zachycení atmosféry doby v tématech, jimiž bavili své publikum, a v hudebním doprovodu, tedy v písních zpěváků, kteří patřili ke stálému přátelskému týmu dvojice těchto komiků.Výběr a sestava Jan Richter, Lukáš Sýkora, Jakub Kamberský a Oldřich Zámostný

22. diel. Číta: Jana Preissová, Růžena Merunková, Kamil Halbich, Naďa Konvalinková, Daniela Kolářová, Jaroslav Plesl, Pavel Tesař, Oldřich Navrátil Celkový čas: 1 hodina 20 minút Víte, koho z mlynářských bratrů Buryjů miluje na počátku příběhu půvabná vesnická dívka Jenůfa a kterého si nakonec vezme za manžela? A znáte strašné tajemství, které v sobě ukrývá Jenůfina pěstounka, vdova Kostelnička? Na tyto otázky vám odpoví dramatizace Jana Jiráně podle libreta Leoše Janáčka v podání známých českých herců s ukázkami hudebních pasáží jednoho z nejslavnějších děl světové operní literatury.

2. diel série. Číta: Bohumil Bezouška Celkový čas: 44 minút Večer s Bohumilem Bezouškou 2 - audiokniha obsahuje další výběr toho nejlepšího z pořadu Legrecitál Bohumila Bezoušky.Když jsem byl asi podruhé, nebo potřetí hostem svého přítele národního umělce Eduarda Kohouta v jeho pořadu "Eduard Kohout Viole", řekl mi Edoušek svým neodolatelným tónem: "Poslechni, nemyslíš, že by ses tu už uživil sám?" Teprve po jeho odchodu z našich řad se jeho slovapřipomněla znova - a tak vznikl můj Violový Legrecitál, těšící se tak velkému zájmu herecké i neherecké veřejnosti. Ve snaze umožnit i těm, kteří to mají do Violy z ruky, alespoň částečnou účast na tomto večeru i pro ty, kdož si chtějí připomenout jeho atmosféru, pořídili jsme ze zvukového záznamu Legrecitálu jakýsi výběr. Snad se vám bude líbit. Pak bychom udělali další.Snad ani nemusím zdůrazňovat, že mne k "povýtce k indiskrecím z divadelního zákulisí, jak zní podtitulek Legrecitálu, vedla upřímná snaha Vás pobavit a že všechny oběti svého klevetění mám ze srdce rád. Nesuďte příliš přísně občasné ostřejší slovíčko: jen zarputilý puritán by těmto neustále živým slovům mohl upírat právo na existenci v knížkách a na deskách.

5. diel. Číta: Vlastimil Brodský Celkový čas: 9 hodín 50 minút Půlstoletí s legendárním Vlastimilem Brodským v nahrávkách pro dospělé (ve vší počestnosti).Soubor nahrávek z archivu Supraphonu představuje vynikajícího herce Vlastimila Brodského od jeho jinošských let až do konce života. Vše je určeno dospělým posluchačům, neboť Brodského tvorba pro děti již byla mnohokrát vydána. První nahrávky mladého Vlastimila pocházejí z let 1944 a 1946 (Sentimentální romance Františka Němce a Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka).Šedesátá léta zastupuje především Čapkova Válka s mloky (Brodský je zde jako Bondy).Sedmdesátá léta představí tohoto interpreta např. v Čapkově R.U.R. a Vančurově Rozmarném létě.Osmdesátá a devadesátá léta uvedou Vlastimila Brodského četbou knih Plná bedna šampaňského Oty Pavla a Muži v ofsajdu Karla Poláčka.Uslyšíme jej také ve hře Neila Simona Vstupte a v jednoaktových hrách Úředníkovo ráno (N. V. Gogol) a Tragédem proti své vůli (A. P. Čechov).Vlastimil Brodský si získával posluchače jasnou kombinací věcného nepatetického projevu s prvky ironického humoru a zajímavě prosakujícího komična. Zároveň byl jeho herecký projev vždy uvěřitelný, citlivý a pravdivý. Tento komplet navazuje na řadu podobných portrétů vynikajících interpretů (Jan Werich Suma sumárum, Zdeněk Svěrák Skoro všechno, Miroslav Horníček Dobře odtajněný a Miloš Kopecký Známá i neznámá tvář.)

3. diel. Číta: Zdeněk Svěrák, Libuše Šafránková, Daniela Kolářová, Jaroslav Uhlíř, Eduard Kohout, Ljuba Hermanová, Ladislav Trojan, Luděk Kopřiva, Rudolf Deyl, Milan Neděla, Jan Fuchs, Karel Štědrý, František Vicena, Josef Kemr, Ilja Racek, Jaroslav Satoranský, Jana Drbohlavová, Nina Popelíková, Boris Rösner, Karel Heřmánek, Jiří Langmajer, Eva Horká, Tomáš Longa, Antonín Hardt, Jaroslava Adamová, Jiří Lír, Růžena Preisslerová, Jiří Škoda, Marcel Vašinka, Jan Řeřicha, David Schneider, Lucie Juřičková, Dagmar Weinlichová, Marcela Vostoupalová, Ladislav Chvalkovský, Lubor Navrátil, Tomáš Trapl, Olina Hlavatá, Filip Tvrzický, Jiří Procházka, Lucie Tocháčková, Patrik Rams, Antonín Krpenský, Jana Koutová Celkový čas: 23 hodín 49 minút Souhrn veškeré autorské a interpretační tvorby Zdeňka Svěráka vychází k autorovým 85. narozeninámSouhrn všech záznamů z archivu Supraphonu, týkající se autorského díla Zdeňka Svěráka. Komplet je rozdělený do tří částí, z nichž každá je věnována výjimečné podobě produkce tohoto mimořádného tvůrce. První 2 části shromažďují povídky, které během let Zdeněk Svěrák publikoval v knižní podobě a pak je sám načetl. Tři ze Svěrákových povídek čtou také Dana Kolářová a Libuše Šafránková. Třetí část přináší to, co Zdeněk Svěrák vytvořil pro děti. Pohádky, písničky a operky, často ve spolupráci s Jaroslavem Uhlířem, v nichž se představují desítky skvělých interpretů, dospělých i dětí. Některé ze zde uvedených zvukových záznamů sloužily i jako předloha k televiznímu či filmovému ztvárnění. Slovo skoro v titulu je jakousi nápovědou očekávaného dalšího literárního skvostu, chystaného teprve k vydání.

1. diel. Číta: Miroslav Horníček, Pavel Bartoň, Pavel Bobek, Jiřina Bohdalová, Rostislav Černý, Radúz Činčera, Ivan Dvořák, Josef Dvořák, Hana Hegerová, Antonín Hrůza, Jiří Jelínek, Miloš Kopecký, Věra Křesadlová, Milan Lasica, Radovan Lukavský, Waldemar Matuška, Jaromír Mayer, Jiří Sovák, Jan Werich, Renata Tůmová, Robert Tamchyna, Libuše Švormová, Václav Štekl, Karel Štědrý, Rudolf Deyl, Jiří Suchý, Pavlína Filipovská, Zdeněk Braunschläger, Robert Růžek, Juraj Herz, Vilém Rogl, Jiří Sehnal, Jana Malknechtová, Eva Pilarová, Naďa Urbánková, Nina Hamrlová, Milan Drobný, Jiří Šlitr, Vladimír Svitáček, Július Satinský, Eduard Kohout, Vladimír Menšík, Mária Mačošková, Jožka Černý, Jarmila Šuláková, Miloslav Šimek, Tomáš Sláma, Michal Dočolomanský, Mikis Theodorakis, Marie Rottrová, Václav Neckář, Jiří Wimmer, František Filipovský, Bolek Polívka, Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Míla Semrádová Celkový čas: 30 hodín 2 minúty Soubor nahrávek dosud nikdy nevydaných, ale i známých či zapomenutých, v jedinečném, mnohahodinovém kompletu K letošnímu stému výročí narození velkého mistra slova vychází komplet známých, dříve vydaných, ale i zapomenutých, či dosud nikdy nevydaných nahrávek. Miroslav Horníček je zde (kromě několika kuriózních výjimek) představen jako herec, konferenciér, klaun a interpret především vlastních textů.Výběr proto obsahuje několik již dříve vydaných titulů. Kromě nich se zde objeví nikdy nevydané skvosty (např. pásmo Zavinil to bubínek, Nocturné), v nichž Miroslav Horníček exceloval jako průvodce děje, jeho komentátor a hybatel. Abychom upozornili a zachytili neznámé nahrávky, necháváme v několika případech více verzí téhož. To se týká např. Předscén s Janem Werichem, nebo vlastních Horníčkových textů Chvála pohybu. Přinášíme záznamy řady her divadla Semafor s Miroslavem Horníčkem v hlavní roli, neznámé verze již dříve vydaných pořadů a recitály dosud nevydané. Komplet uzavírá koláž Roberta Tamchyny, sestavená z různých zvukových úryvků, tvořících jakýsi vlastní životopis oslavovaného mistra.Vybral a sestavil Jakub Kamberský

Číta: Maryna Alšová-Svobodová, Vincenc Beneš Celkový čas: 28 minút Původní titul DM 15215 "Malířovo ohlédnutí / Jak Mikoláš Aleš malovával" vydal Supraphon v roce 1964 - nyní titul vydáváme poprvé digitálně.MIKOLÁŠ ALEŠ (*18.11.1852 – †10.7.1913)

Číta: Martin Růžek Celkový čas: 13 minút Národní umělec MARTIN RŮŽEK (*23.9.1918 - 18.12.1995) dědic realistických tradic českého herectví, které cílevědomě obohacuje prostředky novodobé estetiky, opíral vždy své poznání světa o bouřlivé dotyky se životními procesy. Hrál a učil se od r. 1939 všude, kde byla příležitost: na ochotnickém jevišti, na poloprofesionálních scénách, u kočujících společností, u hereckých mistrů...Je výraznou osobností našeho reprezentativního hereckého souboru; spoluvytváří jeho umělecký styl, odpovídající společenskému vývoji. Znalostí života i proniknutím do tajemství herecké tvorby je dokonale vybaven nejen pro jeviště; prostřednictvím novodobých médií - filmu a televize - proslulo jeho herecké mistrovství i v zahraničí. Přemnohé jsou jeho služby rozhlasovému umění, velkým tvůrčím vkladem přispěl i k úrovni našeho dabingu. ..Z jeho herecké tvorby v Národním divadle si připomeňme Tartuffa, Krále v Tomáši Becketovi, Sigmunda v Janu Roháčovi, Kuchaře v Matce Kuráži a jejích dětech, Dona Juana, Biskupa v Nápadnících trůnu, Valentu v Paličově dceři, Lízala v Maryše, Dvojtečku v letních hostech a Millera v Úkladech a lásce; z jeho filmových počátků pak alespoň Koniáše v Temnu, z tvorby v televizních inscenacích postavy Balzaka, Goyi, Vévody (Na dvoře vévodském), Skočdopole (V zámku a podzámčí) a jedinečně ztvárněného Joea Manxe ve Velké šanci. Jaroslav Nezval

Číta: Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Eva Pospíšilová, Jiří Datel Novotný, Karla Hetešová, Barbora Štěpánová, Vladimír Hrabánek, Luciana Krecarová, Dagmar Patrasová, Václav Buben, Jaroslav Veselý, Petra Havlíková, Robert Růžek, Ferdinand Havlík, Eugen Jegorov, Václav Veselý, Vladimír Klusák, Jiří Hájek, Hana Talpová, Jitka Molavcová Celkový čas: 5 hodín 55 minút Komplet tří her vychází k padesátinám divadla Semafor. Člověkem z půdy počala slavná éra tohoto divadla (na naší nahrávce z nového nastudování v roce 1977), Jonáš a tingl-tangl je pravděpodobně nejslavnější hrou Semaforu vůbec (1962) a Sladký život blázna Vincka (nahrávka z roku 1978) vychází jako archivní objev zcela poprvé. Všechny tři hry mají společného autora příběhu i textu písní Jiřího Suchého. Ferdinand Havlík komponoval hudbu k příběhu blázna Vincka, ostatní hudební kompozice patří Jiřímu Šlitrovi. Několik desetiletí staré záznamy zachycují geniální souznění dvojice klaunů Suchého a Šlitra v Jonášovi, kterývznikl jako experiment s použitím žánru šantánu a kupletů. V Člověku z půdy vyniká chuť autora upravit slavné představení i pro dětské posluchače, se všemi jeho již zlidovělými písničkami a popěvky. Překvapením pro sběratele a příznivce pak bude dosud nevydaná nahrávka o Vinckovi, jež navazuje na Jonáše a dokládá stále aktuální, nezlomnou a nevyčerpatelnou schopnost tvorby Jiřího Suchého.Tři hry divadla Semafor: jedna nejznámější, druhá nejslavnější a třetí nově objevená!

Číta: Leonid Iljič Brežnev, Klement Gottwald, Gustav Husák, Milouš Jakeš, Antonín Novotný, Zdeněk Nejedlý, Jiřina Švorcová, Standa Procházka, Karel Šimon, Jiří Škapák, Antonín Zápotocký, Emil František Burian, Oldřich Kovář, Anonym, Pavel Kohout, Edita Štaubertová, Karel Hála, Bykov, Alena Bernášková, Vítězslav Nezval, Jaroslav Navrátil, Viktor Sajenko, Valentin Běj, Jan Janulík, Boris Dudin, Pavel Minařík, Luděk Nekuda, Vladimír Kovářík, Milan Navrátil, Miroslav Doležal, Jiří Štědroň, Jana Matysová, Helena Vrtichová, Pavel Roskol, Vladimír Šmeral, Milan Klásek, Libuše Sajbrtová, Ladislav Mráz, Alena Procházková, Svatopluk Sýkora, Neznámý interpret, Hana Fátorová, Eva Fátorová, Helena Červenková, Milena Hadáčková, Ilja Doležal, Jan Fuchs, Jan Plavka, Zdeněk Švinger, Vilém Veselý, Květoslav Feix, Rudolf Jedlička, Lenka Binnerová, Neznámý, Jindřich Janda, Přemysl Kočí, V. Samarcev, František Krištof Veselý, Ludmila Pelikánová, Sergej Archipov, Roman Horák, Marie Majerová, Marie Pujmanová, Jarmila Glazarová, Jan Soumar, Jiří Koutný, J. Wagsteinová, Antonín Daněk, Melánie Binnerová, Milan Martin, ředitel pivovaru, Milan Směták, nejmenovaný generál ČSLA, Magda Špachová, Karel Černý, Ivana Mixová Celkový čas: 4 hodiny 51 minút Velmi úspěšný projekt Supraphonu měl své začátky v roce 2004, kdy vznikla první kompilace Soudruzi, to není fakt, to se opravdu stalo. Zvukovou humornou koláž z dobových projevů politických snaživců, tajemníků a papalášů doplňovaly agitační písně, častušky a angažované bláboly nejrůznějšího druhu: od besed s družstevníky, přenosů ze Spartakiád, různých pásem, věnovaných sjezdům, měnovým reformám či prvním májům, až po extáze národních umělců a umělkyň nad Stalinem, velikým Maem nebo Dědou Mrázem. Nečekaně humorné záznamy jsme čerpali z archivu Supraphonu a doplňovali perlami z archivu Českého rozhlasu a České televize. Brzy následovalo pokračování ve stejně úspěšných výběrech (Soudruzi, to snad ani není pravda a Soudruzi, když se tak zamyslíme). Tato alba, plná sběratelských pokladů, jsou nyní shromážděna v jednom kompletu a doplněna o čtvrté album Budovatelské písně, které samozřejmě nutně k dané době patří. V takto angažovaném kompletu nemohou chybět bonusy - velký fragment z úchvatného a bezelstně komického dramatu Komíny Gottwaldovy z roku 1952 a několik objevů exaltovaných přednesů básní a písní, věnovaných 15. sjezdu KSČ. Určeno k poučení, pobavení i jako jedinečný sběratelský soubor.Totalita humorně

Číta: Otakar Brousek st., Jana Hlaváčová, Zdeněk Hodr, Naďa Konvalinková, Marta Kučírková, Viktor Preiss, Zdeněk Řehoř Celkový čas: 1 hodina 36 minút Původní 2 LP album 1118 3591 se Šrámkovým Měsícem nad řekou vydal Supraphon v roce 1983 - titul nyní vychází poprvé digitálně.Divadelní hra Měsíc nad řekou (1922) je hra o mládí a zralosti, zamýšlí se nad ztracenými iluzemi mládí, konfliktem ideálu a žité skutečnosti, nad střetem starého a nového světa; je řazena do českého impresionistického stylu.

Číta: Jaroslava Adamová, Miroslav Horníček, Miloš Kirschner, Jaroslav Štercl, Jiří Štuchal, Jan Werich, Anonym, Neznámý interpret, Jiří Suchý, Marie Poslušná, Božena Weleková, Ludmila Stambolieva, Autor neznámý, Waldemar Matuška, Karel Štědrý, Josef Zíma, Irena Kačírková, Josef Bek, Karel Hála, Hana Makovičková, Vladimír Čech, Helena Loubalová Celkový čas: 1 hodina 13 minút Reklama...vážně!? - tato audiokniha je dobovou mozaikou reklamy padesátých a šedesátých let, která čerpá z archivních nahrávek Supraphonu. Ve vtipných i úsměvných reklamních skečích účinkují: Jan Werich, Miroslav Horníček, Jaroslava Adamová, Miloš Kirschner, Jaroslav Štercl a další....ve francouzštině se vyskytuje slovo réclamer, které je překládáno jako hlásit se, dožadovat se, stěžovat si, žádat, vyžadovat, reklamovat a podobně. V některých spojeních, jako réclamer bruyamment - tj. hartusit, francouzština odkazuje k povaze reklamy, jako nepochybně v mnoha případech hodně hlasitého vychvalování čehosi. Ottův slovník naučný z roku 1888 skutečně označuje slovo reklama (fr. réclame) jako přejaté do češtiny z francouzštiny ve významu "veřejného vychvalování", jak definuje jádro pojmu reklama, což je pravděpodobně první definice reklamy v české historii...Mozaiku "hlasitého vychvalování čehosi" jsme sestavili z archivních nahrávek (čemuž leckdy odpovídá i kvalita snímků), které vznikly ve studiích Supraphonu pro různé objednavatele v letech padesátých a šedesátých. Ať jde o vtipnou reklamu na výherní poukázky v noblesním podání Jana Wericha a Miroslava Horníčka, písničku Jiřího Suchého využitou pro Barvy a laky či více či méně povedené "vážné" reklamní skeče či bizarní agitka na sběr starých kostí (1950), jsou tyto snímky dokumentem své doby.

Číta: Libuše Havelková, Jaroslav Kepka, Milan Mach, Oldřich Musil, Miloš Nedbal, Vladimír Šmeral, Josef Velda Celkový čas: 50 minút Audiokniha Johan doktor Faust - obsahuje rozhlasové zpracování tradičního příběhu o doktoru Faustovi podle rukopisů loutkářských rodin Maiznerů, Lagronů a Kočků. Z komentáře k původnímu titulu 01 0328 vydanému Pantonem v roce 1977 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: ,,Příběh doktora Fausta poprvé zpracoval roku 1589 anglický dramatik Marlowe. U nás byl hrán na loutkovém divadle už koncem 17. věku. Od té doby téměř dvě století vzrušoval obecenstvo a stal se nejrozšířenějším a nejefektnějším kusem všech našich lidových loutkářů.Dramatická tvorba loutkářská byla velkým pojítkem mezi lidovým umělcem a srdcem prostých lidí zvláště na našem venkově, pro něž bylo loutkové divadlo dlouhá desetiletí jediným kulturním zážitkem a v době obrození i první formou, kterou se začalo projevovat české divadlo. Fausta hráli naši loutkáři zpaměti a obměňovali podle své fantazie, temperamentu i technických zálib. Pokud v jednotlivých loutkářských rodinách existovaly texty, byly přepisovány vždy po mnoha letech, už značně poškozené. Přesto se nám dochovalo několik verzí této hry. Má-li v nesmrtelném pokladu lidových písní, říkadel, pohádek a pověstí své místo i lidová tvorba loutkářská, pak v ní zase vévodí kouzelná báchorka o člověku, který se upsal ďáblu a svádí boj o svou duši.....Při vší té nynější zábavnosti textu a anachronismů výrazových prostředků se můžeme jen obdivovat tomu, že staří loutkáři neochuzovali myšlenkový a filosofický náboj této gigantické látky o člověku, jeho hledačství, pýše a marném pokání. Milovníci lidové slovesnosti se mohou potěšit jiskřením metafor, zkratek, lapidárnosti výrazu, básníky svobodným nakládáním s časem a prostorem, přesnou kresbou figur a v neposlední řadě i obstojnou snůškou trefných sociálních kritických postřehů. Výtečné herecké obsazení dostalo příležitost se naplno "vyřádit" a uplatnit svoje živelné komediantství na jedné straně a lásku a úctu na straně druhé...

Číta: Milan Friedl, Rudolf Pellar, Dagmar Sedláčková, Bohumil Švarc, Václav Vydra Celkový čas: 51 minút Manon Lescaut - Výběr scén - audiokniha obsahuje scény ze slavné básnické hry Vítězslava Nezvala.Z komentáře k pásmu vybraných scén z básnické hry Vítězslava Nezvala vydanému Supraphonem v roce 1963 na LP DV 15177 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Jakoby v temnotách okupované Prahy, ochromené zvlčilostí nacistického násilí, zasvítil zářivý paprsek posilující naděje na osvobození, když se začátkem května 1941 na poříčském jevišti D 40 rozezněly Nezvalovy verše o Manon Lescaut. Neboť nešlo jen o romantický příběh z klasického románu abbé Prévosta, ale o řinoucí se proud ryzí poezie, která se stala jak v obrozeneckých dobách svátkem českého jazyka. Všecka líbeznost a zpěvnost české řeči, potlačované a urážené na každém kroku surovými vetřelci, rozkřídlila Nezvalův verš, který svou krásou a hudebností uchvacoval a rázem se vřízl do paměti....Původní Burianovu inscenaci Nezvalovy Manon Lescaut připomíná už jen několik úryvků z přednesu ústřední dvojice na gramofonových deskách. Burianova hudba, komponovaná k Nezvalově básnické hře, se však nedochovala, proto v této nahrávce je použito hudebního doprovodu od Burianova spolupracovníka Vlastimila Pinkase. Už volba recitátorů pro vedoucí party naznačuje, že se nahrávka nesnaží vytvářet představu divadelního představení, nýbrž zamýšlí vytěžit z Nezvalova díla hlavně jeho básnické hodnoty a přiblížit je jako dramatickou báseň.Osvědčení recitátoři, Dagmar Sedláčková a Milan Friedl, známí zejména ze soustavného působení v pražském Divadle hudby, dali svou uměleckou zkušenost do služeb velkému básníkovi, jehož Manon Lescaut vždycky zapůsobí krásou zvučného verše, opěvujícího lásku silnější než smrt.

Číta: Jiří Krampol, Miloslav Šimek Celkový čas: 43 minút Šimek a Krampol: Rozruch v lázních - audiokniha obsahuje záznam představení Miloslava Šimka a Jiřího Krampola v Lázeňském divadle v Luhačovicích ze srpna 1988. Jednotlivé scénky byly většinou již digitálně vydány, ale v původní podobě vychází tento titul digitálně poprvé.

Číta: Eduard Cupák, Bohuš Záhorský, Václav Voska, František Smolík, Jiřina Petrovická, Jarmila Smejkalová Celkový čas: 44 minút Hugo: Ruy Blas, Molière: Zdravý nemocný - audiokniha obsahuje ukázky z divadelních her dvou slavných autorů: Victor Hugo, Jean Baptiste Poquelin. Původní LP album DV 15165 s ukázkami z divadelních her Victora Huga (Ruy Blas) a Jean Baptiste Poquelin Moliéra (Zdravý nemocný) vydal Supraphon v roce 1970 - nyní titul vychází poprvé digitálně.

Číta: Vladimír Šmeral, Jiřina Jirásková, Vlastimil Fišar, Blanka Bohdanová, Zdeněk Řehoř, Vladimír Hlavatý, Jaroslav Kepka, Světla Amortová Celkový čas: 48 minút Původní LP album 0 18 1219 "Herecký portrét Vladimíra Šmerala" vydal Supraphon v roce 1972 - nyní titul s ukázkami z bohaté tvorby herce VLADIMÍRA ŠMERALA (*16.10.1903 – 15.3.1982) vydáváme porpvé digitálně.

Číta: Bohuš Záhorský, Jiřina Petrovická, Bohumil Bezouška, Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek, Jiřina Šejbalová, Marie Glázrová, Jaroslav Mareš, Eliška Poznerová, Bohuš Hradil, Josef Pehr Celkový čas: 47 minút Herecký portrét Jiřiny Šejbalové - audiokniha obsahuje několik ukázek z hereckých rolí Jiřiny Šejbalové. Jiřina Šejbalová (17.9. 1905 – 23.8.1981) pocházela z kulturně založené rodiny, studoval na konzervatoři v Praze operní zpěv, později přesotupila na dramatický obor. Po studiích účinkovala v operním souboru v Brně a současně hostovala v Národním divadle v Praze. Byla i dlouholetou filmovou herečkou (např. Cech panen Kutnohorských, Maskovaná milenka, Světáci, Vlčí jáma, Zlatá svatba,..).Měla chakteristický a nezaměnitelný hlas i osobitý herecký projev.

Číta: Rudolf Deyl, Theodor Pištěk, František Roland, Marie Svobodová Celkový čas: 1 hodina 1 minúta Původní titul DM 15032 Herecké vzpomínky vydal Supraphon v roce 1957 - nyní titul vychází poprvé digitálněVzpomíná Rudolf Deyl, František Roland, Theodor Pištěk a Marie Svobodová.

K 30. výročí založení. Číta: Jaroslava Adamová, Josef Bek, Svatopluk Beneš, Jiří Bruder, Jaroslav Cmíral, Eduard Cupák, Jana Drbohlavová, Stanislav Fišer, Vlastimil Hašek, Irena Kačírková, Naďa Konvalinková, Otto Lackovič, Miroslav Masopust, Carmen Mayerová, František Němec, Václav Postránecký, Viktor Preiss, Boris Rösner, Marie Rosůlková, Jaromír Spal, Dana Syslová, Jana Šulcová, Alois Švehlík, Libuše Švormová, Ladislav Trojan, Marcel Vašinka, František Vicena, Ivana Vondrovicová, Václav Voska, Eva Vosková, Alena Vránová, Stella Zázvorková, Josef Zíma, Ludmila Píchová, Nina Jiránková, Eduard Dubský, Antonín Brtoun, Helena Kratochvílová Celkový čas: 2 hodiny 25 minút Městská divadla pražská. K 30. výročí založení - audiokniha obsahuje zvukové záznamy z divadelních představení Divadla ABC a divadla Rokoka.Ukázky z tvorby několika sezón uměleckého souboru MDP (Divadla ABC, Rokoko) pochopitelně nemohou plně vyčerpat celkový repertoárový obraz obou našich divadel, jejich ideově uměleckou koncepci, snahy a záměry. Přesto může pozorný posluchač vystopovat určité linie, charakteristické pro to které divadlo. Divadlo Rokoko je svým intimním prostorem i malou scénou předurčenou pro hry komorního rázu - ať už jsou to komedie, psychologické hry či dramata. Po krátkou dobu svého působení v divadle Rokoko jsme se přesvědčili , že největší ohlas u diváků, a to nejen mladé, ale i střední generace, mají původní hry. Ovšem takové, které svou myšlenkovou náplní rezonují s problematikou a názory našich současníků, hry skutečně dnešní a neschematicky angažované, jako je například Mladý muž a bílá velryba či Sekyra na studánky. Stejně dobře se tu však uplatní i lyrická komedie, ať už ve formě klasické či soudobé, a právě tak zde obhájilo své místo i moderní světové drama či moderní adaptace klasiky. Posláním divadla ABC je především přinášet zábavu, ovšem s přísnými hledisky na její uměleckou kvalitu. Jednou z hlavních linií v tomto divadle je hudební žánr, především moderní muzikál. Během několika let, kdy tento žánr soustavně pěstujeme, vyrostla v souboru řada mladých umělců s velkou pohybovou a hlasovou kulturou, kteří kromě činoherních rolí jsou schopni plnit na úrovni úkoly v tomto typu syntetického divadla. Samozřejmě v repertoáru tohoto divadla nechybějí komedie současné ani klasické, frašky ani detektivní hry. Podařilo se získat divácký zájem i pro hry vážnější, s hlubším myšlenkovým nábojem....

Číta: Luděk Sobota, Jiří Wimmer, Alena Vlasáková, Zdeněk Kalhous Celkový čas: 59 minút Audiokniha Nedělní škola Luďka Soboty je záznamem divadelního pořadu v Lázeňském divadle v Luhačovicích. V roce 1988 natočil Supraphon v Lázeňském divadle v Luhačovicích představení Nedělní (Lázeňská) škola Luďka Soboty, které nyní vydáváme poprvé na titulu určeném pouze pro digitální obchody.

Číta: Jitka Molavcová, Jiří Suchý, Pavel Bartoň, Zuzana Burianová, Svatopluk Beneš, Petra Černocká, Karel Černoch, Josef Dvořák, Karel Gott, Karel Hála, Ferdinand Havlík, Luděk Hulan, Eugen Jegorov, Eva Brožková, Zdena Adamová, Jiří Datel Novotný, Věra Křesadlová, Monika Hálová, Hana Zagorová, Michal Prokop, Jiří Helekal, Naďa Urbánková, Magda Křížková, Dagmar Patrasová, Luciana Krecarová, Vladimír Hrabánek, Ivan Podobský, Ilona Záluská, Martha Elefteriadu, Ludmila Podubecká, Tena Elefteriadu, Jiří Šlitr, Pavla Greifonerová, Eva Olmerová, Václav Neckář, Petr Ulrych, Jana Robbová, Hana Hegerová, Waldemar Matuška, Viktor Sodoma, Eva Pilarová, Petr Nárožný, Luděk Sobota, Jitka Zelenková, Michael Kocáb, Marta Kubišová, Vladimír Mišík, Vladimír Klusák, Petr Novák, Jiří Korn, Jana Kratochvílová, Salme Laaksonen, Bettina Wegner, Jan Werich Celkový čas: 14 hodín 48 minút Audiokniha Semafor Komplet 70. a 80. léta - obsahuje výběr toho nejlepšího od tvůrců divadla Semafor z let normalizace. Po úspěchu alba Semafor - léta šedesátá zákonitě přichází komplet, který sumarizuje dílo tvůrců divadla Semafor v letech normalizace. Vzhledem k nekompromisním politickým postojům Jiřího Suchého vycházelo po oněch 20 let zvukových nahrávek semaforských písní mnohem méně, než v desetiletí předchozím. Přesto existují záznamy z řady představení, mnoho písní nebylo publikováno v kompletech, ale jako samostatné singly. Tato kolekce zachycuje práci geniálního básníka a textaře Jiřího Suchého, který v dobách útlaku a nepohody, ve spolupráci s Ferdinandem Havlíkem, stvořil mimořádné dílo: stovky písní, které by se za příznivějších okolností staly evergreeny a desítky skvělých divadelních textů. Náš komplet obsahuje téměř vše, co bylo za dvacet let oficiálně vydáno, včetně Kytice a profilových alb, doplněno objevnými bonusy. Představí tak členy souboru divadla Semafor, včetně stálice Jitky Molavcové. Jako bonus přinášíme texty Jiřího Suchého, zpívané naší pěveckou elitou (mnohdy s překvapením odhalíme autora známé písničky). Dále si můžete poslechnout rarity, včetně mimořádného a speciálního bonusu záznamu posledního vystoupení Jana Wericha v rozhovoru s Jiřím Suchým v silvestrovském pořadu, nazvaném Setkání.Dvacet let vítězství umělecké tvorby v době nepohody a útlaku!

Číta: Jiří Suchý, Jitka Molavcová, Jiří Štědroň, Jolana Smyčková, Lucie Černíková, Věra Křesadlová, Olina Patková, Václav Kopta, Luciana Krecarová, Tomáš Trapl, Jiří Voskovec, Jan Werich, Jiří Datel Novotný, Jaroslav Odehnal, Renáta Drösslerová, Denisa Kubová, Dorota Žurková, Tereza Ženatá, Markéta Zehrerová, Jethro MacIntosh, Lenka Kurková, Patrik Stoklasa, Zlata Kinská, Michaela Zemánková, Michal Stejskal, Jana Fabiánová, Otto Weiss, Radek Seidl, Jaroslav Beneš, Klára Kolomazníková, Lucie Silken, Zuzana Říhová, Vanda Hauserová, Marie Motyčková, Irena Pospíšilová, Dáša Zázvůrková, Irena Musilová, Radim Schwab, Eva Olmerová, Oldřich Nový, Karolína Gudasová, Ivana Korolová, Zuzana Maxa, Petr Šudoma, Michal Malátný, Vlastimil Harapes, Lukáš Kunst, Eliška Hurábová, Magda Jedličková, Veronika Tichá, Ferdinand Havlík, Ladislav Gerendáš, Dagmar Nová Celkový čas: 11 hodín 35 minút Výběr toho nejlepšího, co vzniklo za poslední čtvrtstoletí v divadle Semafor!Rozsáhlý komplet zaznamenává písňovou tvorbu divadla Semafor v rozpětí 26 let. V tak velkém časovém údobí samozřejmě není možné zachytit vše, proto se editor a dramaturg výběru Jan Kolář soustředil na písně, které považuje za zásadní pro jejich uměleckou hodnotu, či pro půvab, charakterizující příslušnou inscenaci. Tento komplet obsahuje i jedno celistvé jevištní dílo - divadelní hru Lysistrata. Ta se trochu vymyká stylu divadla Semafor s typickými revue nebo hudebními komediemi. Několik komických výstupů navíc dokresluje poetiku tohoto divadla tvořeného geniálním tvůrcem Jiřím Suchým, jeho mimořádně tvárnou a rovnocennou partnerkou Jitkou Molavcovou a souborem většinou mladých a nadaných herců, zpěváků a hudebníků.

Číta: Soběslav Sejk, Martin Štěpánek, Bohuš Záhorský, Eduard Kohout, František Hanus, Luděk Munzar, Otomar Krejča, Radovan Lukavský, František Smolík, Bohumil Bezouška, Klára Jerneková, Karel Höger, Bohumil Švarc, Čestmír Řanda, Antonín Zíb, Zdeněk Štěpánek, Vítězslav Vejražka, Jaroslava Drmlová, Saša Rašilov, Marie Vášová, Jaroslav Mareš, Vladimír Leraus, Stanislav Neumann, Jarmila Krulišová, Blažena Holišová, Václav Švorc, Eliška Poznerová, Vlasta Fabianová, Jiří Dohnal, Anna Sedláčková, Emil Konečný, Emil Bolek, Oldřich Hoblík, Bohumil Eisman, Leopolda Dostalová Celkový čas: 2 hodiny 19 minút Jeviště Zdeňka Štěpánka - audiokniha obsahuje ukázky hereckých rolí Zdeňka Štěpánka.Z komentáře k původnímu 2LP albu 1218 0551 vydanému v roce 1982 v Supraphonu v řadě Historický archív a jenž nyní vychází poprvé digitálně:Ten hlas!...a tu náhle zazněl vroucím tónem tento hlas rozbolavělého srdce, hlas chvějivý a vroucný, sametově lichotivý i bouřlivě jásavý a opředl ji svým kouzlem navždycky. Kdo by se tomu v hledišti podivil? Vždyť to byl hlas Zdeňka Štěpánka. Cyrana, který jej postavil mezi první české herce už v mládí...Ten hlas! Ne, nebyl "civilní": vždyť i nejskromnější pokojík dramatu, v němž hrál, měl rozměry vinohradského jeviště (1921-1934) a potom (1934-1968) scény Národního divadla. Trochu vizionářský Štěpánkův pohled k nám přicházel přes rampu a orchestr. Jeho postavy byly uchopeny velkoryse a nedefinovatelné fluidum velké osobnosti se zmocňovalo diváka od jeho prvního výstupu. Zdeněk Štěpánek byl poslední velký český tragéd. Označení zní trochu archaicky, ale to bychom umělci ublížili. Byl samozřejmě tragédem své doby, jako jím byl dřív Vojan...Z herce ani člověka Štěpánka však nikdy nevanul chlad, naopak, dýchal láskou k životu a k lidem. Tragéd? Není to protimluv? Ne, právě proto byl Štěpánek tragédem v úlohách, kde mnozí velcí herci hledali pro své hrdiny lidskou míru, složitý výklad příčin jejich zločinu nebo i trochu komiky. Pro něho zůstávalo zlo zlem. Shylock byl krvežíznivým mstitelem, Richard III. stvůrou (však ho také poprvé hrál v době Hitlerova nástupu k moci a nad trůnem mu visel hákový kříž) a přel se s kritikou o své pojetí Molierova Tartuffa, zloducha na první pohled. Jeho výklad klasických hrdinů nebyl intelektuální, ale pudový. Proto ze všech Shakespearových hrdinů nejvíc černě září především jeho Othello, rázný velitel, majetnický manžel-milenec, přitom důvěřivý vášnivec, u něhož je jen krůček od milostného opojení k vraždě....Vytvořil celý pantheon hrdinů našich dějin. I film nám zachoval podobu jeho Žižky a především Jana Husa, kterého hrál ve hře Tylově, Jiráskově i Dvořákově. Jeho Petr Vok v trochu barvotiskové, ale za protektorátu hluboce jímavé "Zuzaně Vojířové" byl jednou z renesančních postav, které mu byly pro svou radostnou, šťavnatou lidskost nejbližší, ať to byl mimo jiné už Dvořákův Václav IV, Stroupežnického pan Dačický či Nezbedný bakalář ve vlastní dramatizaci Wintrovy povídky....V mládí byl v "Maryše" Franckem, později Vávrou. Až do symbolu narůstá jeho chlapsky rovný mlynář z "Lucerny"...Což všichni neznáme alespoň z filmu tu otřesnou chvíli, kdy Maršál z "Bílé nemoci" řeční, udeří se do prsou - a nic necítí? Bije se znova a znova a hrůza smrti mu dává zapomenout na velká slova, jimiž posílal bojovat a zemřít svůj národ. Samotná tato scéna líp než všechny výklady říká nepamětníkům, co znamenají slova "moderní tragéd". A nemusíme dodávat, že právě on byl jedním z těch, kdo ztělesňoval ideálně představy našich současných autorů, především Karla Čapka. V mládí byl jeho zvichřeným Loupežníkem, později Maršálem i Otcem v "Matce"....Posloucháme úryvky z velkých děl na desce. Od chladného Metternicha z Rostandova "Orlíka" a od Čapkova "Loupežníka" po otřesně velkého biskupa z Durrenmattových "Novokřtěnců". A vidíme Štěpánka jako Cyrana, přehlížejícího svůj život, pevně rozkročeného s taseným mečem. Bojuje do posledního dechu s polovičatostí, lží a s malostí. On, velký tragéd českého jevištěDr. Olga Spalová

Číta: Miroslav Doležal, Bohumil Bezouška, Libuše Havelková, Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek, Josef Velda, Vítězslav Vejražka, Jaroslav Mareš, Josef Gruss, Vlasta Fabianová Celkový čas: 47 minút Herecký portrét Ladislava Peška - audiokniha obsahuje ukázky z divadelních her, v nichž exceluje Ladislav Pešek.Z bohatě vybavené tiskoviny vydané v Supraphonu v roce 1965 u příležitosti jmenování LADISLAVA PEŠKA (*4.10.1906 - †13.7.1986) národním umělcem vybíráme charakteristiky jednotlivých rolí uvedených na albu DV 15263, jež bylo přílohou této publikace a jež nyní vydáváme poprvé digitálně: … v Průchových Hrdinech okamžiku představuje Kašku nebo Mošnu. V prvém případě stačí hlas a v druhém nevadí hercův civil, v obou případech pak je výsledek tentýž: ten, kdo sleduje jeho výkon, má dojem, že vidí postavu v plném vybavení, s maskou a kostýmem, že vidí její podobu, její gesta, její mimiku. Jeho herecký projev je tak sytý, tak sugestivní, že všechno vnější, byť i bylo součástí, zdá se zbytečné a výsledný dojem není o nic chudší, je stejný, jako když jej sledujeme na scéně, na plátně, na obrazovce. Komediantský prvek vyrůstal s Peškem od jeho hereckých začátků....Peškův Polonius je především každým coulem dvořan, zdrženlivý a nenápadně obřadný, vymyká se tedy právě tak Poloniům stařecky žvanivým jako Poloniům směšným namyšlenou důstojností: není komický očividně ani bezděčně, jen zaujatému Hamletovi je terčem zlé ironie. Tento Polonius se nenaparuje domnělou moudrostí a důvtipem, své mnohomluvné názory podává s dvornou roztomilostí jíž podznívá lehounké zasmání, ale přitom všem je v tom naléhavost, doporučování, vnucování. Dokonalá studie!...Kolika odstíny zněla, skřeky a smíchy, výkřiky nejrůznějšího druhu a nejrozmanitější vzdechy a zvuky u otlemených úst Peškova Pseudola a kolik gestikulačních rysů tak výrazně nanášených vyvstávala před divákem postava, která z postoje na kresbě antické vázy ožívala a rozžívala se nejen každým výstupem, ale takřka každou větou! A než zas v závěru ustrnula, uchvátila svým lidským obsahem...Poprvé se Pešek objevil v úloze Chlestakova r. 1936...jeho Chlestakov nepostrádal zajímavosti, ale do gogolovské postavy měl daleko...Když se Ladislav Pešek vrátil k postavě Chlestakova po dvanácti letech, zavrhl všechno, čím dříve Chlestakova vybavil. Prošel už do herecké zralosti a ta mu nedovolovala nejít co nejhlouběji do nitra postavy...A jak jde děj, sílí každým okamžikem přesvědčení, že tento chlapík bez vindry v kapse, ale se sluhou po boku, má v sobě dispozice podvádět, mystifikovat, napalovat. V podstatě uťápnutý človíček, ale právě tím mocněji v něm bují touha hrát někoho, kým není, touha, která se projevuje velikášstvím, touha, která se naplňuje falešným oslňováním okolí...Radost z úspěchu Peškova Chlestakova strhává a on plave stále dokonaleji a směleji v moři hlouposti a špatnosti, které má kolem a publikum mu drží palce: jen víc, jen víc! Podvodníkem proti své vůli a z dopuštění jedinečné příležitosti, tak by se dal nazvat Chlestakov v podání Ladislava Peška...Karikatura a přitom přece lidský typ, tatrman a přece člověk - to je také Peškův doktor Cajus ze Shakespearovy veselohry o windsorských záletech otylého seladona Falstaffa.. Cajus, role, jejímž vyjadřovacím způsobem je buď komolivá hatmatilka anebo francouzština. Pešek karikuje, ale jako vždy s úžasnou mírou a s úžasným vkusem. Vychází z francouzského temperamentu, který přežene do zbrklosti, a vychází z francouzské zpěvnosti, která mu prozní všechnu řeč. Je z toho galimatyáš, jenže - a v tom je velký důkaz velkého umění Peškova! - kdo je svědkem, rozumí, i když z francouzštiny nezná vůbec nic!...Mezi zpívající figury peškovského repertoáru patří i Azdak, Brechtův kavkazský odrbanec... díky Peškovu umění stmelit slovní, zpěvní i pohybovou složku tak, aby mu vyšel věrohodný zarostlý Asiat...tato postava zůstavuje diváka v pocitu uspokojení s člověkem, jehož sehraná komedie přinesla vítězství spravedlivé věci....jeho třetí goldoniovská postava - patron Fortunato, jehož hlavním prostředkem jsou nejrůznější vady v řeči a který vynecháváním začátečních písmen jednotlivých slov si vytváří neodolatelnou zrůdnou hantýrku. Je to originálně vymyšleno a výtečně provedeno a co je na tom hodno největší pozornosti - že to nepůsobí jako samoúčelný fraškovitý prostředek sledující jediný cíl, rozesmát publikum, nýbrž že takto traktovaný Forutnato nepřestává být ani na okamžik zcela reálnou figurou. A jak zpívá! Parodují se tu manýry operních primadon až do selhání hlasu, ale všude se tu skví značka Ladislav Pešek, což je totožné s mírou, vkusem, vtipem...A konečně - tulák z čapkovské hmyzí feérie! Mluvívá se zpravidla o Peškově prosté lidskosti a ten tulák je dokladem výmluvným a nadevše průkazným. Tulák? Ne, především člověk! Člověk s filosofií lásky. A tu hlásanou lásku najednou poznává v nerušených podobách, ve hmyzím podobenství. Poznané podoby ho překvapují, pobuřují, rozbolestňují, z poznání vzchází hrůza a hnus, odpor a nenávist. Tolik sobectví jednotlivce, kasty, celku. Nejen láska, i nenávist, bezohlednost, nepřátelství! Tulák žasne nad poznáním, ale tím poznáním zároveň moudří, současně však jím i stárne a propadá smrti ve jménu neustálé obrody života. Proces poznání a moudření a stárnutí je spojen s údivem, pak s otřesem, potom s děsem, až vyúsťuje v moudré pochopení pravé podstaty toho, co se zve skutečností. Smrt je posledním poznáním života. A Ladislav Pešek to hraje s hlubokou lidskostí a přirozenou moudrostí a tuláka proměňuje v symbol lidského údělu...Vladimír Müler

Číta: Bořivoj Navrátil, František Filipovský, Petr Štěpánek, František Smolík, Jiřina Petrovická, Libuše Havelková, Klára Jerneková, Josef Velda, Vítězslav Vejražka, Eva Klenová, Jarmila Krulišová, Iva Šašková, Václav Švorc, Miroslav Chorvát, Vladimír Pospíšil, Bohuslav Čáp, Jiří Dohnal, Josef Mixa, Zdeněk Šavrda, Bohuš Hradil, Josef Pehr, Jiřina Zemanová, Marie Chocholatá, František Velebný, Jaroslav Kašpar, Milica Kolofíková Celkový čas: 1 hodina 52 minút Zazní-li jméno Ladislav Stroupežnický, každému, kdo poprvé vdechl český vzduch a kdo vyrostl v českých zemích, se samozřejmě zároveň vybaví i název jeho nejpopulárnější hry.Takové splývání jména autora s některým jeho dílem takřka v jediný pojem, a dokonce v povědomí mnoha generací, potkává v české kulturní historii jen vrcholné a svou podstatou národní projevy uměleckého mistrovství...Naši furianti Ladislava Stroupežnického žijí na českém divadle již devátou desítku let. Význam hry se proměňoval a posouval. Ale její obliba byla a je trvalá. Stala se skutečným lidovým vlastnictvím a z jeviště Národního divadla pronikla do všech koutů naší vlasti...Premiéra Našich furiantů se konala v Národním divadle 3. května 1887.Byla mezníkem v díle Ladislava Stroupežnického i v dějinách českého divadla..-Na stereofonní nahrávce, kterou dostáváte do rukou, je vlastně v podstatných rysech zachycena poslední inscenace Našich furiantů v Národním divadle z roku 1970. Jenom v postavě dědečka Petra Dubského...se liší gramofonová nahrávka od divadelního obsazení. Národní umělec Stanislav Neumann dal přednost svému staršímu předchůdci národnímu umělci Františku Smolíkovi...Bohužel právě natáčení tohoto souboru desek v červnu 1971 bylo posledním hereckým vystoupením velkého českého umělce...Zhruba dvě hodiny stereofonního záznamu je na první pohled příliš mnoho pro roztěkanou pozornost lidí, na které působí v moderní civilizaci stále více odstředivých vlivů. Možná ovšem, že právě v ustavičném spěchu a prudkém denním rytmu zatoužíte po spočinutí, po očistné lázni pravdy a krásy uměleckého díla, po novém nabytí víry v základní hodnoty života. Pak stačí ...zaposlouchat se do Našich furiantů Ladislava Stroupežnického. Budete odměněni.Jiří Lexa

Číta: Miroslav Horníček Celkový čas: 1 hodina 42 minút Audiokniha Hýbu se, tedy jsem - obsahuje nahrávku živého vystoupení v Luhačovicích z roku 1987. Autor Miroslav Horníček. Nahrávka autorského pořadu Miroslava Horníčka Chvála pohybu s obecenstvem v Lázeňském divadle v Luhačovicích z 8.srpna 1987 vyšla v roce 1989 pouze na kompletu 2 audio kazet 11 0517-4 812.V naší digitální nabídce je již studiová nahrávka téhož pořadu z roku 1977 (VT 7949-2) - nyní předkládáme poprvé digitálně i tuto LIVE nahrávku, aby si mohl laskavý posluchač vybrat, která z nich je mu bližší...

Číta: Hana Maciuchová, Antonie Hegerlíková, Gabriela Vránová, Jiří Plachý, Otakar Brousek st., Radoslav Brzobohatý, Vladimír Krška, Marie Brožová, Světla Amortová, Nina Popelíková, Vladimír Bičík, Gustav Nezval, Oldřich Lukeš, Rudolf Kalina, Irena Uhlířová Celkový čas: 1 hodina 28 minút Divadelní hru Maryša, realistické drama bratří Aloise a Viléma Mrštíků, nahrával Supraphon ve dnech 21.března až 8. května 1975 s herci Divadla Na Vinohradech a původní 2LP album pak vydal v roce 1976.Tento původně 2 LP komplet nyní vydáváme poprvé digitálně.

Číta: Jiří Anderle Celkový čas: 11 hodín 38 minút Láska za lásku – rozhlasový cyklus pořadů hudby, příběhů a rozjímání, které pro vás ve svém malířském ateliéru připravil Jiří Anderle s papouškem Žandou.Před dvaceti lety mě Vlado Príkazský přemlouval a nakonec přesvědčil o tom, abych vyprávěl své vzpomínky a příběhy do rozhlasu. Tenkrát jsem mu řekl, že to zkusím, ale protože nevím, jestli to budu umět, mohu to dělat pouze bez nároku na honorář. Vždyť ten experiment pro nezájem posluchačů stejně do půl roku skončí. Jak jsme se mýlili! Z těch, kteří Lásku za lásku poslouchali jako děti, se stali dospělí lidé, a Vlado i já jsme také o dvacet let zestárli…Za nezištnou pomoc při práci na tomto CD děkuji především Markétě Košťákové, Janu Danihelkovi a Vladovi Príkazskému. Ale děkuji také všem, kterým se náš pořad stal součástí života. Je to možná i proto, že vzpomínky jsou jediným rájem, z něhož nemůžeme být vyhnáni.

Číta: Miroslav Horníček Celkový čas: 1 hodina 4 minúty Komentář MIROSLAVA HORNÍČKA k původnímu LP albu 2 18 0433 vydanému Supraphonem v roce 1978:Každý pohyb je předcházen popudem. Sedaje k psacímu stroji, mám popud. Je to několik řádek z redakce Mladého světa, která mi píše toto:"Pane Horníčku, jste pořád v pohybu. Prosím Vás tedy o seriál ze života: VYPRÁVĚNÍ O POHYBU. Váš seriál začne vycházet už záhy. Co na tom, že ještě není napsán. Pár otázek, směrovek, přikládám. Předem díky. Rudolf Křesťan"Tomu já říkám nekřesťanský požadavek. Ale přece jen sedám ke svému stroji, abych porozprávěl o pohybu. Křesťan má pravdu, jsem vskutku stále v pohybu. Pohybuji se víc než je mi zdrávo a můj osobní lékař to nerad vidí. Pokud to vidí. Některé pohyby před ním tajím.Pohybuji se od města k městu, hraju tu zde, tu tam a velice často ani nevím, kde to právě hraju. Pletu si dny i místa. Pokud jsem o svých přesunech rozhodoval sám, stávalo se, že jsem se zadal pro jeden večer do dvou i více míst.Jsem stále v pohybu, ale je to snad dostatečné posvěcení, abych o pohybu mohl vyprávět? Neví o pohybu více ten, kdo se pohybuje méně anebo vůbec ne? To se vám řekne, že seriál vznikne v pohybu. Humorný článek o zánětu okostice zajisté nevznikl při zánětu této.Namítnete mi správně, že ve chvíli, kdy sedám ke svému stroji, v pohybu nejsem, ale to je velice relativní. Nejsem-li (zdánlivě) v pohybu, pohyb je ve mně. Cosi se děje i nadále a já vím: odpoledne mám být tam a tam a večer naopak jinde. A nejsem si, věřte mi, docela jist jestli si toto "jinde" nepletu s oním "tam a tam". Jsem, i když na to nevypadám, list hnaný větrem.Ale začínám. Začínám tedy vyprávět o pohybu, a jestli neřeknu nic podstatného, bude tím vinen sám pohyb, jehož je příliš a který nedovoluje sám sebe zahlédnout a soudit.Nenapodobitelné vyprávění Miroslava Horníčka je uvozeno větou, která přesně vystihuje jeho vztah k pohybu obecně."Mám pohyb rád. Vydržím se na něj celé hodiny dívat".A ještě jeden citát:„Budiž pochválen pohyb! Budiž pochváleno úsilí každého, kdo cosi na tomto světě překonává. Kdo cosi rozšiřuje"."Kdo překonává čas či výšku nebo vlastní lenost, kdo rozšiřuje oblast našeho poznávání, našeho citu.“- sám autor vypráví o sportu, o pohybu jako takovém, ale také o divadle a filmu, o moudrosti, o životě vůbec...