Knihy s klasickou literatúrou

Dvom šťastným svadbám – jednej hostine – stôl potom v jednom dome prestrime. Na začiatku ukážkové priateľstvo Valentína a Protea, aj ich ukážková zaľúbenosť do dvoch dám, Júlie a Silvie. Potom zrada. A po zrade odpustenie. Aj taký býva život. Práve z podhubia tejto frivolnej hry vyrástla tragédia Romeo a Júlia – hra o milencoch, ktorí si boli verní až za hrob.

Azda na nijakého zo svojich hrdinov nenaložil Shakespespeare toľko utrpenia ako na kráľa Leara, ktorý – podobne ako kráľ zo slovenskej ľudovej rozprávky Soľ nad zlato – zavrhol svoju najmladšiu dcéru, hoci ho mala najradšej, a kruto sa sklamal v dvoch starších. Všetkých nás čaká posledný účet – každý z nás sa môže uvidieť v mohutnom zrkadle tejto tragédie.William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla.

Jedno z nejvýznamnějších děl české literatury s obrazovým doprovodem Oldřicha Hamery (*1943), výrazného českého grafika, mj. jediného žáka a spolupracovníka Vladimíra Boudníka, ale také vydavatele samizdatových publikací v edici Explozionalismus (např. výběru z Máchových deníků s ilustracemi Jiřího Koláře či textů Ladislava Klímy).

Timothy Keller využívá bohatého literárního materiálu z oblasti beletristické klasiky, filosofie, křesťanské apologetiky, teologie, evoluční biologie a celé řady dalších oborů, aby odpověděl na spoustu otázek, jež si kladou lidé, kteří hledají Boha. Systematicky otázky rozebírá, žádnou nevynechává, nebojí se ani nejchoulostivějších témat. Proč existuje na světě utrpení?Jak může milující Bůh posílat lidi do pekla?Proč není křesťanství přístupnější všem?Existuje jen jedno pravé náboženství?Musí se brát Bible doslovně?Neměl by být křesťanský Bůh bohem lásky?Má vůbec smysl něčemu věřit?Vyvrátila věda platnost křesťanské víry?Proč se ve jménu Božím vedlo tolik válek?

Latinsko-česky. První český překlad významného díla politické filosofie v zrcadlovém česko-latinském vydání. Cicero se v tomto dialogu inspirovaném Platónovou Politeiou zabývá vztahem politické teorie a praxe. V prvních dvou knihách podává výklad smíšeného zřízení, ve druhých dvou se zabývá významem spravedlnosti pro stát v poslední, šesté knize nás seznamuje se Scipionovým snem. Přeložil J. Janoušek, poznámkami opatřili A. Havlíček a H. Dohnálková.

O learn to read what silent love hath writ: To hear with eyes belongs to love´s fine wit.Nauč sa čítať mlčanlivé hlásky! Očami počuť – to je múdrosť lásky. Takto nás oslovuje sonet 23, jeden zo 154, ktoré tvoria azda najslávnejšiu zbierku sonetov všetkých čias, vydanú v Londýne roku 1609 bez autorovho vedomia pod názvom Shake-speares Sonnets. Určite by aj čitateľa hociktorej modernej básne nadchlo to dvojveršie o láske, ktorá počúva očami – a očiam ani ušiam sa nechce veriť, že tie verše majú už štyristo rokov.Kniha Sonety vychádza vo vydarenom preklade Ľubomíra Feldeka.

Pohádky irského dandyho Oscara Wilda (1854–1900) patří dodnes k autorovým nejčtenějším dílům. Pětice příběhů, kterou otvírá dojemné vyprávění o vlaštovce a soše Šťastného prince, zdaleka není určena jen dětským čtenářům, i když právě pro své syny je prý Wilde kdysi napsal.Pod krystalicky čistým, s až dětskou naivností líčeným příběhem o upřímné lásce, bolestném utrpení a zaslepené marnivosti světa, zaznívají hlubší tóny, jejichž symbolické poselství už více než 120 let rozechvívá srdce čtenářů Pohádka Šťastný princ vychází v novém překladu Martina Žemly s podmanivými ilustracemi Jana Híska.

Předposlední román Fjodora Michajloviče Dostojevského (1821–1881) byl marxisty a zejména Gorkým a Lunačarským léta odsuzován jako pamflet brojící proti revoluční akci, nicméně světoznámému znalci temných pohnutek lidské duše v něm šlo především o to, jak a zda vůbec se jeho milované Rusko vyrovná s démony. Inspirován procesem s anarchistou Něčajevem, jenž jako zastánce bezohledných praktik boje připravil o život svého oponenta z ilegálního hnutí, vytvořil spisovatel rozsáhlý portrét generace, která ve snaze vymanit se z rutinní morálky a kulturních vzorců svých rodičů nyní váhá mezi módním mysticismem a pragmatickým rozumem, mezi rozvracečským násilím a pokornou důvěrou v dobro.Toto obrozování sleduje Dostojevskij prostřednictvím provinční kroniky, v níž nenápadný pozorovatel zaostřil na trojici mužských protagonistů: bezstarostného dandyho Stavrogina, zakomplexovaného radikála Kirillova a mocichtivého pleticháře Verchovenského, jejichž výstřelky jsou podrobovány obecnějším zkouškám cti a lásky. Dílo z roku 1872, rozvíjející řadu motivů z Idiota a předjímající rodinnou tragédii Bratrů Karamazových, bývá označováno za autorovo nejkrutější. V roce 1988 je na filmové plátno převedl režisér Andrzej Wajda.

Třetí svazek Spisů Josefa Čapka obsahuje:pohádku O tlustém pradědečkovi a loupežnících (zahrnutou do knihy Karla Čapka Devatero pohádek, 1932),dále zdramatizovanou, samostatně knižně vydanou verzi Dobře to dopadlo aneb Tlustý pradědeček, lupiči a detektivové z roku 1932,knihu Povídání o pejskovi a kočičce. Jak spolu hospodařili a ještě o všelijakých jiných věcech (1. vyd. 1929, 4. vyd. 1937;svazek zahrnuje rovněž – poprvé knižně – hry pro loutky:Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen;Jak děti dělaly s pejskem a kočičkou Mikuláše, jež vznikly ze dvou povídání a vyšly v roce 1932 v časopisu Loutkář) a v původním znění cyklus vyprávění Povídejme si, děti, který Čapek napsal a nakreslil pro Dětský koutek Lidových novin v letech 1929–1933 (v roce 1954 jej pak vydal Miroslav Halík).

Vyprávění pro děti vycházejí poprvé jako samostatná kniha podle autentického znění, jak je publikoval Josef Čapek v Lidových novinách v letech 1929–1933.Rovněž při reprodukci Čapkových ilustrací k vyprávěním a grafickém členění textu byla respektována výchozí podoba původního otisku.

Svazek obsahuje dvě narativní básně, Venuše a Adonis a Znásilnění Lukrécie, a metafyzickou báseň Fénix a hrdlička.Báseň Venuše a Adonis založila věhlas Williama Shakespeara, stala se bestsellerem a patří k vzácným skvostům erotické poezie anglické renesance.

I. + II. díl. Jindřich IV., první díl a Jindřich IV., druhý díl v jednom svazku.

Všechny šťastné rodiny jsou si podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná po svém. Výmluvný postřeh giganta ruského realistického románu Lva Nikolajeviče Tolstého otevírá jedno z nejslavnějších psychologických děl v dějinách literatury, v němž si spisovatel po monumentální fresce Vojna a mír dopřál komornější zápletku a dalekosáhlým přetvořením látek módních romancí vyjádřil odpor k pseudomorálce „vyšších kruhů“.Inspirován skutečnou událostí, kdy se spořádaně vyhlížející mladá dáma vrhla pod kola nákladního vlaku, vytvořil Tolstoj příběh o skandálním poklesku „dobře provdané“ krasavice, která je přinucena váhat mezi salonním životem v nelásce a přirozeným právem na štěstí.Vzplanutí choti carského hodnostáře k důstojníku Vronskému, jež spisovatel umně proplétá s osudy a krizemi dalších příbuzných a přátel, je pro Annu o to tragičtější, že na rozdíl od dobových mravokárců nedovede být pokrytecká a milostný poměr ani jeho následky netají. Nesmrtelnost tohoto románu potvrzuje i řada filmových adaptací, v nichž titulní postavu postupně ztvárnily například Greta Garbo, Vivien Leighová, Taťjana Samojlovová nebo Sophie Marceauová.

Živý plamen, Tři prózy, Podzim 1914, Lelio, Lakomec, Moc pověry, Gassirova loutna, Země mnoha jmen, Pro delfína, Stín kapradiny. Svazek soustřeďuje v úplnosti samostatnou prozaickou a dramatickou tvorbu J. Čapka (1887–1945) do roku 1930: povídkové knihy Lelio a Pro delfína, časopisecky publikované práce Živý plamen, Tři prózy, Podzim 1914 a Chlapec, divadelní hru Země mnoha jmen a torzo dramatu Gassirova loutna, filmová libreta Lakomec a Moc pověry a konečně i prózu Stín kapradiny.V chronologickém uspořádání představuje Čapkovu cestu k vlastnímu epickému výrazu prostoupenému reflexí metafyzických témat, jejich tíhy a naléhavosti, i náznakovou přítomností autorova „druhého“ literárního domova, tj. činnosti kriticko-esejistické, tříbící Čapkův rozvažující styl a smysl pro lapidární postižení nadčasového prvku aktuálního (uměleckého) dění.

Po Zločinu a trestu, Idiotovi a Běsech jsou Bratři Karamazovi vyvrcholením románových děl F. M. Dostojevského. Kdybychom chtěli formulovat společného jmenovatele „karamazovštiny“, byla by jím vedle smyslnosti vášnivá zamilovanost do života a touha žít za každou cenu.Jí jsou zachváceni všichni Karamazové: otec Fjodor i bratři Ivan, Dmitrij a Aljoša. Podle Václava Černého je rodina Karamazových pojata „tak, aby představovala „lidskou rodinu“ vůbec, každý z příslušníků vtěluje zcela určitou a jednotlivou životní sílu, otec je realita nevykoupeného smyslného těla, Míťa je vášeň, Ivan čirý rozum, Aljoša absolutní láska, sublimující se v čiré dobro, Smerďakov nízký pud, profanující nechápavě popudy, byť i šlechetné, jež přijímá od druhých.“Podobně jako u Dostojevského, i u jeho postav se stupňuje žízeň po víře tím víc, čím více v nich narůstá důvodů proti ní. Zdá se, jako by byli vystaveni pochybnostem svého autora, který o sobě napsal, že je dítětem svého století, dítětem nevíry a pochybností.

V slávnej Shakespearovej komédii Trojkráľový večer sa doslova klame telom – zamieňajú sa dvojčatá Viola a Sebastián, Viola je navyše preoblečená väčšinou za muža a volá sa Cesario – a to všetko len preto, aby na konci vyšla najavo pravda a prišla si na svoje čistá láska."Ak klamem, nech ma z neba zrazí blesk zato, že vzal som láske čistý lesk."William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla. Aj nový slovenský preklad je dielom básnika – hru preložil Ľubomír Feldek.

Sicílsky kráľ Leontes je podobný žiarlivec ako Othello, nepotrebuje ani Jaga, sám si v duši roznieti podozrenie, že mu zviedol manželku jeho hosť, český kráľ Leontes. Aj smutná Zimná rozprávka sa však napokon skončí šťastne, keď sa do Perdity, pohodenej na českom morskom pobreží, zaľúbi český princ Florizel.William Shakespeare (1564 – 1616) nebol len veľký dramatik – bude sa o ňom vždy hovoriť aj ako o najväčšom básnikovi divadla.