Hľadaný výraz: ján balážia

Smrt má ráda poezii je prvním Klímovým románem, v němž vystupuje hrdina Miroslav Nedbal, matematik z Karlovy univerzity, jenž nepřímo - a často jakoby proti své vůli - řeší kriminální případy, do nichž ho osud zaplete. Jednoho říjnového rána je nalezen přední teoretický fyzik Vladimír Lamač mrtev pod oknem svého pokoje v zámku sloužícím jako vědecké středisko Akademie věd. Jde o sebevraždu? Nešťastnou náhodu? Vraždu? Hraje v jeho smrti roli neznámá žena, jejíž existenci předpovídá Nedbalův přítel novinář Pavlíček? Ve snaze blýsknout se před svou posluchačkou, do níž je nepříliš šťastně zamilován, se Nedbal nechá vmanipulovat do řešení záhadné Lamačovy smrti. Smrt má ráda poezii je klasickou detektivkou splňující pravidla anglické detektivní školy, ale je i humoristickým románem a zasvěceným líčením vědecké práce nejen v období reálného socialismu.

Velikonoční pobožnost. Knížečka formátu A6 zobrazující 14 zastavení cesty Světla umístěné na poutním místě sv. Hostýn. Texty napsal arcibiskup olomoucký Mons. Jan Graubner, obrazy namaloval Zdirad Čech. Knížečka slouží k soukromé pobožnosti.

Učební text seznamuje čtenáře s hlavními termíny teorie mezinárodní bezpečnosti. Představuje základní charakteristiky studené války, hodnotí proces globalizace po roce 1990 a jeho dopad na bezpečnost v mezinárodním kontextu, podrobně se zastavuje u válek, které vypukly v posledních dvaceti letech v Africe, v Latinské Americe a v Asii.Zvláštní pozornost autor věnuje tzv. velkým válkám pod vedením USA a otázkám mezinárodního terorismu. V závěru knihy se čtenář seznámí s bezpečnostní strategií hlavních politických aktérů a mezinárodních organizací dnešního světa.

Omalovánky s vyprávěním. Omalovánky s vyprávěním. Podle podobenství, která vyprávěl P. Ellias Vella během svých exercicií.

leporelo. Leporelo knižôčka, ktorá hravým spôsobom naučí deti rozlišovať farby.

leporelo. Poznávacie leporelá s obrázkami na koliesku, ktore deti musia otočiť tak, aby splnili úlohu maca Viktora.

3. přepracované a aktualizované vydáníExistuje už mnoho knih o tom, jak by měla vypadat „ideální“ škola nebo učitel. Víme však, co se opravdu děje ve školách? Co si z nich děti vlastně odnášejí? Jaké je naše školství ve srovnání se světem? A kam vlastně směřuje moderní pedagogické myšlení? Na tyto a další otázky odpovídá ojedinělá publikace, která se po svém prvním vydání rychle stala základní učebnicí i referenčním dílem pro všechny, kdo se zabývají vzděláváním.Autor na řadě příkladů ukazuje, jaké otázky si dnes klade věda o edukaci, jakých prostředků používá k jejich objasnění a k jakým, často překvapivým, závěrům dochází. Ve čtvrtém vydání autor zachoval všechny přednosti osvědčené učebnice, ale aktualizoval celou knihu tak, aby zachycovala vývoj pedagogiky i školy v době, která uběhla od prvního vydání.

Druhý svazek edice Rozhovory nad biblí přináší přepisy rozhlasových rozhovorů Petra Vaďury s Janem Sokolem, které vznikaly v rozmezí let 2002–2007. Obsahuje dva druhy textů: první je cyklus 12 rozhovorů nad nejzávažnějšími tématy Starého zákona. Pořady měly nabídnout jakousi průvodcovskou službu těm posluchačům, kteří sice příliš mnoho zkušeností s četbou bible nemají, ale přesto by se o těch nejznámějších kapitolách Knihy knih něco rádi dozvěděli. Jan Sokol nabízí takové výkladové přístupy, které nutně nevyžadují po posluchačích víru, přesto však k víře vedou a víru biblických hrdinů přibližují. Tento cyklus zahájil pořad o stvoření, který odvysílal Český rozhlas Plzeň 13. 12. 2002. Další díly (Kain a Ábel, potopa, babylonská věž, Abrahám, Jákob, Josef, exodus z Egypta, Zákon, knihy Jozue a Soudců, království a král, proroci a poexilní židovstvo) vznikaly pro TWR a vysílaly se v letech 2006 a 2007 v rámci Křesťanské vlny Českého rozhlasu Plzeň. Druhou část knihy tvoří přepisy rozhlasových pořadů Ranní slovo, vysílaných od listopadu 2003 do prosince 2007 na vlnách Českého rozhlasu 3 – Vltava. Jsou to rozhovory nad biblickými texty liturgického kalendáře. Díky tomuto klíči se zde objevují jak ty nejznámější novozákonní příběhy, tak texty méně známé. Jan Sokol při těchto výkladech nevystupuje jako teolog nebo lingvista, ale jako obyčejný (byť poučený) čtenář. Biblické příběhy, které vykládá, mu jsou svědectvím o obyčejných lidech, do jejichž zápasů, slabostí i snů vstupuje Bůh.

Jednoho krásného dne přijde poštou otci Timovi záhadný dopis. Stojí v něm jen tři slova: Vrať se domů. Podpis chybí, ale razítko pošty je z Holly Springs, Timova rodného města, kde nebyl od smrti rodičů. Tim dlouho váhá, ale nakonec se rozhoduje vrátit do míst svého mládí.Snaží se vypátrat záhadného pisatele, a přitom se setkává se starými známými a také poznává lidi, o jejichž existenci neměl tušení, ale kteří se mají napříště stát neoddělitelnou součástí jeho života. Jsou to setkání radostná i bolestná, ale díky nim se zhojí nejedna rána z minulosti.

Svazek z pera našeho předního indologa (mj. autora Encyklopedie indické mytologie) podává přehledný obraz Indie jakožto svébytného civilizačního okruhu zahrnujícího celý jihoasijský subkontinent i jako politického útvaru – Indické republiky, jež spolu s Pákistánem 15. 8. 2007 dovršila šedesát let nezávislého vývoje. Vedle zájemců o dějiny příručku ocení nezasvěcení návštěvníci, jimž může odborně fundovaný výklad místních reálií ušetřit „kulturní šok“.

Cassianův spis De institutis coenobiorum je fundamentálním dílem západního mnišství. Český překlad je zpřístupněn ve dvou svazcích.V roce 2008 vycházejí ve svazku označeném (b) knihy pátá až dvanáctá, které pojednávají o mnišském boji proti osmi základním neřestem (nestřídmost v jídle, smilstvo, lakomství, hněv, smutek, akédia, kenodoxia, pýcha); celek je opatřen rejstříky k oběma svazkům a seznamy literatury a zkratek.Jan Cassianus, který se s mnišstvím seznámil v Betlémě a hlavně v křesťanském Egyptě, předal ve svých spisech psaných v první polovině 5. století v gallské Massilii (dnešní Marseille ve Francii) základy východní mnišské nauky latinskému Západu. Jeho dílo významně ovlivnilo západní křesťanskou spiritualitu.

Burcování je výběr komentářů, poznámek a článků arcibiskupa Jana Graubnera, vysílaných v rozhlase, či otištěných v novinách, časopisech a sbornících v letech 200 až 2008, kterými se snaží probudit svědomí a povzbudit k aktivitě, která by byla zodpovědnou reakcí na situaci doby a na její problémy.Jeho kritický pohled není bez naděje, jeho realismus počítá s Bohem na každém kroku denního života, ale také s angažovaností křesťanů povolaných k budování lepšího světa podle Božích plánů. Vidí kolem sebe mnoho dobrých příkladů, které povzbuzují k následování. Podtext prozrazuje duchovní blízkost Jana Křtitele volajícího k obrácení, protože Boží království je blízko.

Dopisy z vězení ženě Marii. Předkládaná edice obsahuje 250 dopisů, které Jan Zahradníček napsal z vězení své ženě Marii. Vypovídají o zápase víry s beznadějí, vůle s rezignací, mísí se v nich prožitky, dojmy, sny, nálady. Dočítáme se o zoufalství člověka, který byl násilně vzdálen od svých blízkých, mezi řádky tušíme drama básníka, který musí své básně potajmu zaznamenávat nebo uchovávat v paměti.Je to však v prvé řadě příběh lásky, již nedokázalo oslabit ani devět let odloučení. To vše činí z těchto dopisů jedinečný celek, který se bezpochyby zařadí mezi nejobdivovanější korespondenční soubory v dějinách českého písemnictví.

Sekretárka Božieho Milosrdenstva. Životopis sestry Faustíny, v ktorom sa dozviete aj ako vznikol Denníček, ktorý napísala sestra Faustína počas celého svojho života. O jej pôsobení v kongregácii, o jej svätorečení, o Svätyni Božieho milosrdenstva v Krakove – Lagiewnikoch. Kniha je plnofarebná, tlačená na kriedovom papieri a obsahuje fotografie.

Sociologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. Sociopsychologické zkoumání kultur, etnik, ras a národů. Pro současný svět je charakteristická vysoká míra setkávání lidí odlišných kultur, ras a národů, jež má někdy podobu mírového soužití a spolupráce, jindy však i konfliktů. Proto stále roste zájem o vědecké studium psychologických rozdílů mezi národy a kulturami, jejich odlišností v komunikaci, hodnotových systémech, rodinné výchově a řadě dalších aspektů. Autor podává v informačně velice bohaté knize přehled dosavadních znalostí shromážděných v posledních letech. Zabývá se jak teoretickými koncepcemi, tak výzkumnými zjištěními např. o rozdílech mezi kulturami, o psychických problémech imigrantů a etnických minorit, o rozdílech komunikačních stylů. Práce se rovněž věnuje aplikaci poznatků interkulturní psychologie do oblastí, jako je vzdělávání, management, zdravotnictví nebo řešení konfliktů.

Častým tématem próz Jana Čepa je řešení životní krize intelektuála uprostřed venkovské pospolitosti v době tragického duchovního rozvratu moderní společnosti. Tato charakteristika platí i pro Zápisky Jiljího Klena.

Biblické a hermeneutické studie. Studie a texty 10 (2007/1).A. Pištora: Čas a svědectví; J. Černohous: Jákobův zápas na Jaboku; J. Dvořáček: Znamení proroka Jonáše (Mt 12,38–42); R. Fialová: Podobenství o fíkovníku v etiopském Zjevení Petrově; P. Cimala: Spor o svobodu. Svoboda v listech Pavla z pohledu dějin bádání; J. Ján: Starozákonní theofanie u sv. Hilaria z Poitiers; O. Kolář: Vzkříšení ve smrti. Reflexe a kritika jednoho eschatologického modelu; J. Just: Biblický humanismus Jana Blahoslava; O. Macek: Náčrt vnitřního života tajných evangelíků 18. století v Horních Vilémovicích; J. Lédl: Misijní akomodace v díle Mattea Ricciho a jeho druhů; M. Šlajerová: Proces smíření. Palestinská hermeneutika události, identity a starozákonního textu.

Simón Bolívar a jeho doba. Zcela přepracovaná a rozšířená publikace autora, který napsal první český životopis Simóna Bolívara už v roce 1983, nabízí mnohem víc než jen životní osud nejproslulejší jihoamerické osobnosti. Odhaluje motivy emancipace čtyř španělských místokrálovství v Latinské Americe v letech 1808–24 a z perspektivy hlavního hrdiny zachycuje hnutí, které navázalo na vyhlášení nezávislosti USA, ovlivnilo vyhlášení brazilské nezávislosti a vytrhlo ze závislosti na Evropě více než desítku nových republik. Líčí mládí i evropské zkušenosti a poté dramatickou kariéru nejvýznamnějšího představitele osvobozeneckých hnutí španělsky mluvících Latinoameričanů Simóna Bolívara (1783–1830), obvykle nazývaného krátce a výstižně El Libertador – Osvoboditel.

Jedno z nejvýznamnějších Patočkových děl, pocházející z roku 1975, shrnuje v šesti esejích jeho pozdní filosofii dějin i současné dějinné situace, v niž vyústily jeho celoživotní úvahy o problému přirozeného světa lidského života.

Programové shrnutí Patočkových úvah na téma filosofie svobody z počátku padesátých let. Na přelomu 40. a 50. let 20. století koncipoval Patočka pod tímto titulem systematický filosofický rozvrh sahající od otázek ontologických až po analýzu současných forem civilizace. Krátký text Negativní platonismus formuluje jeho myšlenkové jádro.

Příchod poutníka je radostnou událostí pro ty, kdo ho vítají. Pokud nejsou závistiví, potěší je, jak se to šlape alespoň někomu, pokud jsou citliví, tak jim udělá radost, že mohli pomoci člověku v nouzi, kterým je každý cestující, ale především ten pěší.Poutník, který chce dosáhnout cíle, ví, že to bude něco státa je předem připraven brát všechny obtíže jako pokání.

Rádlův poměr k pojetím člověka v minulosti a současnosti. Patočkův text z pozůstalosti zkoumající roli, jakou hrála v moderních filosofických pojetích člověka dějinnost. Věčnost a dějinnost završuje řadu článků, jimiž se Patočka filosoficky vyrovával s Rádlovou Útěchou z filosofie. Jeden z nich, k tomuto vydání připojený článek Český humanismus a jeho poslední slovo v Rádlovi“, tematicky odpovídá kapitolám, které v rukopisu Věčnosti a dějinnosti chybějí.

Vasco da Gama a jeho svět. Po porážkách křižáků na Blízkém východě pokračovala mocenská a ideologická expanze západoevropských křesťanů mnohem úspěšněji na mořích. Malý portugalský národ využil své polohy i zkušeností a roku 1415 přenesl iberskou reconquistu do Afriky. Epocha zámořských objevů – hledání obchodního a politického prospěchu na východě za muslimskou bariérou – vyvrcholila v okamžiku, kdy Vasco da Gama se svou flotilou stanul 20. května 1498 před přístavem Kalikat na západním břehu bohaté Indie. Otevřel tím pravidelný styk několika odlišných civilizací a spolu s Kryštofem Kolumbem započal éru kolonialismu. Evropa vzestupovala tou měrou, jak ovládala oceány, a Portugalci, kteří se dokázali na jediné plavbě dotknout čtyř kontinentů, dlouho vedli výboje podporované papežstvím i rodícími se finančními středisky. Když Vasco da Gama koncem roku 1524 jako indický místokrál zemřel, změnila se nejen světová rovnováha, ale také evropské myšlení. Stavba lodí, navigační přístroje, přesné mapy, slovníky dosud neznámých jazyků, popisy vzdálených krajů a jejich obyvatel dokončily renesanční obrat od mýtů k podloženým informacím, od gotického trpitelství k optimistickému prožívání pozemského života, od izolace k poznání jiných kultur a etnik. Zámořské objevy, v jejichž popředí stáli celé jedno století Portugalci, tak zahájily dalekosáhlé procesy, kterým dnes říkáme multikulturalita a globalizace.

Texty z let 1967 - 1969 o začátku německé okupace. Svazek shrnuje dosud knižně nepublikované studie a články Jana Tesaře věnované nacistické okupaci a úsilí české kultury o „nalezení nového národního vědomí“ tváří v tvář tehdejšímu smrtelnému ohrožení. Stati částečně uveřejněné v letech 1968 a 1969 byly psány se zřetelnou snahou orientovat národní společenství na nové osudové křižovatce.

Soubor textů k českým dějinám a české filosofii. Vedle knihy O smysl dneška, která šla krátce po svém vydání v roce 1971 do stoupy, přináší tento svazek Sebraných spisů významné studie o Masarykovi, jakož i celou řadu kratších článků, úvah a glos k českým osobnostem minulosti i nedávné současnosti, včetně textů o ”Chartě 77”.

Myšlenky moudrých. Kniha obsahuje citáty významných osobností, ale i mnohá lidová přísloví, přibližující vzácný dar zdraví. Svým provedením a velikostí je publikace vhodná jako dárek, který povzbudí - je zdrojem síly a odvahy na cestě k pevnému zdraví.

Pět evangelických theologů 20. století: Barth - Brunner - Tillich - Althaus - Iwand. Evangelický theolog Jan Štefan (1958), který od roku 1990 vede katedru systematické theologie na ETF UK v Praze, věnuje svou první velkou monografii z historické a systematické theologie pětici reprezentativních evangelických německy píšících theologů 20. století – Barthovi, Brunnerovi, Tillichovi, Althausovi a Iwandovi. Klade jim otázky z oblasti fundamentální theologie (historické a přirozené zjevení, víra a náboženství, theologie a filosofie) a soteriologie, příp. eschatologie (všeobecná nabídka spásy, její partikulární a universální uskutečnění).Každý z theologů je představen stručným životopisem, tematickým přehledem díla a obsáhlým soupisem původních vydání a reedic, souborných německých edic a anglických a francouzských překladů. Zvláštní pozornost je věnována vztahům čtyř theologů k Barthovi a Barthovým, Tillichovým a Iwandovým kontaktům s českými evangelickými theology, zejména J. L. Hromádkou, J. B. Součkem a J. M. Lochmanem.V příloze je poprvé otištěn záznam rozhovoru českých farářů s Barthem během jeho návštěvy Československa v roce 1935. Knihu uzavírá výběrová bibliografie cizojazyčné literatury o pěti theolozích, soupis všech knižních a časopiseckých překladů jejich textů do češtiny a českých recenzí jejich knih, medailóny zmiňovaných českých theologů a tematický rejstřík.

S náměty Starého a Nového zákona se setkáváme ve všech sférách lidské kultury. Jejich význam dnes širší veřejnosti mnohdy uniká. Slovník biblické ikonografie si klade za cíl napomoci k identifikaci a porozumění především námětům děl výtvarného umění. Do slovníku byla vedle osob a událostí Starého a Nového zákona zařazena ikonografická hesla související s biblickou výpovědí, jako například andělé či alegorie ctnosti a neřestí.Heslo ve slovníku je profilováno tak, že jsou v něm uvedeny biblické události, k nímž se bezprostředně vztahují náměty děl a dále odkazy na umělecká díla. Systém odkazů umožňuje snadnou orientaci ve slovníku. V závěru publikace je zařazena výběrová literatura. Autorem textu je historik umění prof. Jan Royt a doprovodné kresby jsou dílem Dagmar Hamsíkové.

Příspěvek k duchovní psychoterapii. Podle autora představují dějiny lidstva souvislý sled příběhů (od mýtů, stojících na úpatí většiny civilizací, kultur a náboženství, přes biblické příběhy až po individuální osudy novověkých hrdinů, historicky či literárně fixovaných). Lze v nich vypozorovat typické scénáře a usuzovat na jejich sériové opakování. Kniha ilustruje příběhovost lidských dějin na biblických (starozákonních) příbězích, které autor považuje za paradigmatické pozadí všeho, co člověk prožívá. Přivítají ji zájemci o narativní křesťanskou literaturu a biblioterapii.

Kolikrát se jen musel otec Tim ujmout dalšího díla. Když už to vypadalo, že život poplyne poklidně a nic zvláštního se nestane, najednou zde byl pes jako stodola, který si otce Tima adoptoval. Nebo pihovatý chlapec, který se zlobil na celý svět, jemuž otec Tim podal přátelskou ruku.A co teprve Cynthia, sousedka, která se z ničeho nic přistěhovala do domku vedle fary s kočkou, růžovými natáčkami a spoustou nepředvídatelných nápadů, jak se to dá od autorky dětských knížek očekávat… a otec Tim zjistil, že nikdy není pozdě na lásku, přátelství a pěkný život.

Básnické zpracování klasického pohádkového příběhu o krásné princezně Mirandolině. Evangelický farář Jan Rubík napsal tyto verše z vděčnosti za záchranu svého života ještě přímo ve vězení - v uranových hlubinách Tmavého dolu ve Rtyni v Podkrkonoší. První zápisy byly psány na cigaretové papírky a četli je jen spoluvězňové.

Paměti architekta. Paměti architekta Jana Sokola (1904–1987) osvětlují dlouhou cestu za smyslem života, práce a víry. Volba architektury vymezila prostor ke studiu i tvoření, doba někdy pomáhala, jindy stavěla těžké překážky. O minulém pro přítomné a budoucí píše autor v první části knihy. Druhá část, Moje plány, shromáždila architektovo dílo, vycházející z koncepcí zakotvených historicky, technicky i umělecky. Ideje a plány se ale často nedaly realizovat jinde než na pracovním stole. Tam přesto i drobné úkoly nalézaly váhu symbolu, v hledání přinášely pevnou oporu reality.

Hledání identity. Tato kniha, v návaznosti na monografii Politický systém Ruska. Hledání státu (Brno 2001), nabízí souborný popis a analýzu ruských politických stran a jejich role v moderní ruské politice. Je tvořena dvěma částmi: první oddíl pojednává o teorii ruského stranictví a jeho historických, systémových a typologických projevech. V druhém oddílu věnovaném základním ideologickým rodinám je rozebíráno, co v ruských podmínkách znamenají termíny komunismus, nacionalismus, liberalismus, konzervatismus, synergismus či eurasianismus, a jak se tyto pojmy odrážejí v aktivitách konkrétních stran. Datově je přitom těžiště textu položeno do období po roce 1985, ovšem záměr ukázat skutečnou úlohu politických stran a dlouhodobější ideové trendy v ruské politice vedl autora i k „návratům“ do period carské a bolševické. Kniha je doplněna (v podobě dodatku) o aktuální komentář výsledků parlamentních voleb v Ruské federaci, které proběhly v prosinci 2003.

s fotografiemi Miroslava Piláta. Současný olomoucký arcibiskup a předseda ČBK Jan Graubner vzpomíná s vděčností na strážnický betlém, se kterým se setkával jako malý chlapec. Maminka mu svým vyprávěním přibližovala figurky řezbáře Charváta. Stejný řezbář je také autorem betléma v kroměřížském kostele sv. Jana. Ve svém zamyšlení nad oběma díly si Jan Graubner klade provokativní otázku: „nemohl bys zastoupit některou mámu?“ V jeho zamyšlení tak dávný příběh znovu ožívá. Kniha je doplněna fotografiemi obou betlémů (fotografoval Miroslav Pilát).

Sbírka myšlenek významných osobností obsahuje krátká zamyšlení nad tématy:Kdo jsou děti a jaká je role nás dospělých?Jsou děti v naší rodině skutečně jako hosté, kteří se ptají na cestu?Odpovědi na podobné otázky získá čtenář knihy od nejrůznějších významných osobností kulturního světa. Kniha je obohacující svou pestrostí názorů, je úsměvná i vážná.

Stati k filosofické problematice umění.

Kniha o počátcích odporu proti husákovské „konsolidaci“, o zneužívání psychiatrie a metodách StB v tehdejší době a o tom, proč dnes česká společnost nechce slyšet pravdu o své normalizační minulosti.

Hovory v ordinaci jsou určeny všem, kteří se o medicínu a vše kolem ní zajímají. Knihu poutavě oživují skutečné anonymně líčené příběhy pacientů, probírají se důležité choroby, objevy a nové způsoby léčení a vyšetřování. Velmi zajímavé je vyprávění o generacích lékařů včerejška a úvahy o smyslu nemoci a utrpení.