Hľadaný výraz: ján balážia

Nejznámější české vánoční verše a koledy s ilustracemi a kolážemi ze starých obrázků a pohlednic připomenou tradiční pohodu Vánoc z dob našich babiček. Z časů, kdy byly Vánoce ještě svátky klidu a míru a znamenaly pokoj lidem dobré vůle.

Tato obrazová publikace je svědectvím o podobě a proměnách významného díla architekta Josipa Plečnika, které aspiruje na zápis do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Architektonicky hodnotných kostelů postavených v Čechách i v zahraničí v průběhu 20. století bychom našli celou řadu. Každý z nich promlouvá svojí osobitou krásou a originalitou. Ale kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Královských Vinohradech mezi nimi bezesporu zaujímá výjimečné postavení. Tato publikace ale není pouze opěvováním architektury a jejích prvků, nýbrž i svědectvím o životě jedné křesťanské komunity na počátku 21. století.

„Kniha představuje (v českém prostředí doposud ojedinělý) pokus popsat a analyzovat určitá specifická témata spojená se sociologickým zkoumáním náboženství v dnešní české společnosti. Autoři si záměrně vybírají určitá témata, která dosud nebyla v rámci české sociologie náboženství analyzována - náboženskou socializaci (předávání víry v rodině), vztah náboženské příslušnosti a důvěry, vztah náboženství a pocitu štěstí nebo tolerantnosti, a souvislost náboženství s otázkami konce života, resp. pohřbívání. Text považuji v českém kontextu za velice zdařilý a je vidět, že autoři odvedli velký kus práce."

Biblická studie o Boží péči a vysvobození. Každý trpí. Naše bolest je hluboká, jizvy nemizí, vzpomínky nás mučí. V důsledku toho přestáváme růst, jsme ochromení při chůzi a máme narušené vztahy. Copak nikdy nepřijde úleva? Přijde – když se odevzdáte do rukou Boha, který uzdravuje! Bez ohledu na to, co jste udělali nebo vytrpěli vinou druhých lidí, chce být Bůh vaším útočištěm. Miluje vás. Bez ohledu na to, jak jsou vaše rány hluboké, Bůh je může zahojit.

Kniha je poutavým průvodcem po přírodních krásách, kulturních zajímavostech a nejrůznějších zvláštnostech nejmenšího a nejřidčeji osídleného kontinentu naší planety. Autor čerpá z bohatých osobních zkušeností a provází čtenáře australskými velkoměsty, zlatokopeckými městečky i odlehlou pustinou.Seznámíme se s místní unikátní faunou a flórou, navštívíme úchvatné korálové ostrovy, bělostné pláže, nepřístupná pohoří, podivuhodné skalní útvary a vyprahlé rudé pouště. Nechybí ani exkurz do historie a líčení pohnutého osudu původních obyvatel stejně jako čtivé a vtipně napsané sondy do života dnešních Protinožců Jaký je vlastně typický Australan současnosti?Co jí, jak tráví volný čas a co si myslí o okolním světě?Odpověď není při pestrém složení australské společnosti vůbec jednoduchá, ale jedno je jisté: Austrálie i její obyvatelé si stále dokáží uchovat svoji svébytnost a jinakost, své tajemství.

Tentokrát jsme pro Vás připravili omalovánku s příběhy Abrahama, Izáka a Jákoba. Tyto obrázky můžete najít i v barevné podobě v nové knížce "Abraham, Izák, Jákob.

Hravé interaktivní vyprávění o Zemi a jejím postavení ve vesmíru. Knížka podporuje tvořivost, rukodělnou činnost, a hlavně pomáhá rozvíjet prostorovou představivost dětí spojením textu s názorným a zároveň poetickým zobrazením v ilustracích.Obsahem přispívá také k environmentální výchově. Jazyk autorky přibližuje zobrazované jevy jednoduchými větami, srozumitelnými pro malé děti, které jsou prostřídány rytmickými, jazykově čistými verši. Dětskému vnímání odpovídá celkový dojem hravosti. Kniha je jazykovým i výtvarným vyjádřením naprosto originální a současná, v roce 1993 získala ocenění Zlatá stuha (první vydání v r. 1992).Kniha je psána pro děti od 4 do 8 let. Rodiče ji mohou přečítat dětem, využijí ji i učitelky MŠ (téma odpovídá RVP PV).

Zoznam skladieb:Všechno je jinak (2:55)Bílý kaštan (3:16)O nás dvou (3:56)Aha (2:51)Veď mě, můj milý (3:51)Mládí (3:20)Co v TV neuvidíš (2:41)Z druhého konce (4:04)Zůstaň svůj (3:01)Zastavení (3:18)Na střeše kostela (3:02)Převozník (4:37)

Petr Mach, ekonom, předseda Strany svobodných občanů, vydal v roce 2010 knihu Jak vystoupit z EU, v níž podal zákulisní svědectví procesu schvalování Lisabonské smlouvy. Byla rychle rozebrána a nyní je dostupná pouze v elektronické podobě. Protože však zájem čtenářů o tištěnou verzi trvá, rozhodl se autor připravit druhé vydání. I přes uplynulý vývoj nebylo potřeba na původním textu z roku 2010 změnit ani čárku. Oproti prvnímu vydání je však kniha doplněna o dvě zcela nové kapitoly: o zrození evropské dluhové unie a o kapitolu, v níž Petr Mach navrhuje konkrétní podobu ústavního zákona o vyrovnaném rozpočtu. Kniha je bohatou dokumentací jednání s Evropskou unií od vstupu ČR do EU do současnosti. Autor uvádí řadu překvapivých, místy až skandálních výroků nejvyšších českých i evropských představitelů. Kritiku autora za neschopnost hájit české národní zájmy sklízí jak Petr Nečas, tak Mirek Topolánek, Vladimír Špidla, Miroslav Kalousek či Jiří Paroubek. Petr Mach nepřímo polemizuje i s tezí Václava Klause, že "Evropská unie nemá alternativu" a popisuje možnou budoucnost České republiky uprostřed Evropy jako nezávislého státu s nízkými daněmi a volným obchodem bez zbytečných regulací.

Arabská, arménská, etiopská, gruzínská, koptská a syrská literatura. Slovník raněkřesťanské literatury Východu prof. Marka Starowieyského představuje světový unikát. V jednom svazku čtenář nalezne podrobná hesla o význačných autorech a dílech křesťanského Východu prvního tisíciletí, a to z oblasti arabské, arménské, etiopské, gruzínské, koptské a syrské literatury.Všechna slovníková hesla byla přehlédnuta a upravena českými odborníky na dané oblasti a jednotlivá hesla navíc obsahují nejnovější relevantní odbornou literaturu. Knihu doplňují chronologické tabulky, seznamy patriarchů a katholiků východních církví a výkladový rejstřík toponym.

Henri Nouwen není českému čtenáři postavou neznámou. Vlivný autor duchovní literatury, spojující osobní zkušenosti s nejhlubšími myšlenkami křesťanství i jiných spirituálních a náboženských tradic, v knize Duchovní život jako cesta ukazuje tři fáze pohybu člověka k dosažení zralého lidství, zdravých vztahů s druhými lidmi a osobního vztahu s Bohem v modlitbě. Tato cesta růstu vede od zraňující osamělosti k plodné a duchovně plné samotě, od nepřátelství a agresivity k otevřené pohostinnosti, od iluzí a sentimentality ve vztahu k Bohu až k nalezení osvobozující otevřenosti v modlitbě.Henri Nouwen doplňuje svůj výklad moudrými vyprávěními z řady náboženských tradic, od klasiků křesťanských (Thomas Merton, Chalíl Džibrán, pravoslavné hnutí hésychastů) až po příběhy zenové. Připojen je i samostatný autobiografický text „Za zrcadlem“, který líčí autorovu vážnou nehodu a novou, proměňující zkušenost s Bohem na prahu smrti.

Knížka se samolepkami. Děti mohou s Marií a Josefem putovat do Betléma a prožít tam s nimi vánoční příběh. Při tom se budou bavit nalepováním samolepek do obrázků a dalšími hrami a úkoly. Určeno dětem ve věku od 3 let.

Říká se „co člověk to originál“, mohli bychom také říci jedinečný životní příběh. Každý z nás ví, jak je těžké celý život shrnout do několika vět, ale zároveň platí, že několik slov mnohdy vyjádří více, než dlouhé povídání. Vzpomínám na klienta azylového domu – nevděčníka, který tolikrát sociální pracovníky zklamal, tolik příležitostí nevyužil, podle mnohých si za spoustu problémů mohl sám. Má smysl mu pomáhat?A pak jsem uslyšel větu: „Když byl malý, nutil ho otec, aby močil na matku, kterou před tím zbil.“ Jak bychom my naložili s takovým vkladem do života? Kdo je viník? Kdo má právo soudit? Sociální, charitativní či humanitární práce je krásná, ale náročná profese. Pokud se na ni má člověk dobře připravit, musí hodně studovat a musí mít také hodně praxe. A právě tím je naše škola specifická. Studenti sbírají zkušenosti ve stovkách zařízení v České republice a ve více než čtyřiceti zemích čtyř světadílů.Před sedmi lety v rámci volitelného předmětu Public relations pod vedením novináře Iva Mludka vznikl nápad, aby každý student sepsal příběh jednoho člověka, se kterým se na své praxi v zahraničí setkal. Uvědomili jsme si, že je velká škoda, pokud by tyto příběhy zůstaly pouze v paměti jednotlivých studentů. Tato zpočátku nenápadná myšlenka pokračovala symbolickým sebráním kamene z místa onoho setkání.Sochaře Lubomíra Dostála tato idea natolik oslovila, že stvořil unikátní sochu – „Sochu příběhů“, která je umístěna na nádvoří školy. Do ní jsou od roku 2006 tyto kameny – příběhy vkládány. Dvakrát ročně, vždy po návratu studentek a studentů z dlouhodobých praxí, se tak její podoba změní. Přibudou osudy tragické, plné utrpení i bolestí, ale také svědectví o nezměrné síle člověka, víře, lásce a naději, že dobro dokáže proměňovat svět.Na začátku byla myšlenka vytvoření symbolického místa, kde se protnou osudy lidí z celého světa. Vzápětí jsme si ale uvědomili, že se stejnými svízeli se můžeme setkat v naší bezprostřední blízkosti. Budete-li chtít, přijeďte se na naši sochu podívat. Nezapomeňte ale prosím, že je to i vaše socha. Každý z nás může pomoc potřebovat, ale může ji také dát. Kéž jsou i pro vás následující stránky příležitostí pro zastavení se v každodenním shonu a uvědomění si podstatného.Martin BEDNÁŘ, ředitel školy

Novéna k Panně Marii může posloužit jako pomůcka k osobní i společné modlitbě před mariánskými svátky, ale také před životními rozhodnutími nebo jako přímluvná modlitba v situaci něčí nouze. Základ novény tvoří text Písma svatého, předložený k modlitebnímu čtení a následnému rozjímání. Závěrečné prosby se převážně inspirují prosbami z liturgie hodin.

Spiritualita nelhostejnosti. Ve čtrnácti esejích autor vychází z evangelijního příběhu o „nevěřícím Tomášovi“. Představy o Bohu, církvi a víře „bez zranění“ autor považuje za iluze. Ke křesťanské víře patří odvaha vidět rány našeho světa a dotýkat se jich vírou, která sama je jimi zasažena, zraněna. Tváří v tvář „zraněnému Bohu“ člověk může odložit „brnění, masky a šminky“, jimiž před druhými a někdy sám před sebou zakrývá svá bolestná místa. Kniha obsahuje jak teologicko-filozofické meditace, dotýkající se mystických hloubek víry, tak překvapivé, ostré i místy humorné komentáře konkrétních událostí a typických znaků naší doby. Zdrojem autorovy inspirace je křesťanská i židovská mystika, Pavlova a Lutherova teologie kříže, současná postmoderní filozofie a teologie i poklady staré lidové velikonoční zbožnosti a umění a v neposlední řadě i autorovy vlastní zkušenosti z dlouholeté terapeutické i pastorační praxe. Ke knize je připojeno autorské čtení na CD.

Novéna k Panne Márii vám poslúži ako pomôcka k osobnej i spoločnej modlitbe pred mariánskymi sviatkami, ale tiež pred životnými rozhodnutiami, alebo ako modlitba príhovoru za blížneho, ktorý je v núdzi. Základ novény tvorí text Svätého písma, predložený na modlitbové čítanie a následné rozjímanie. Záverečné prosby sú väčšinou inšpirované prosbami z Liturgie hodín. Dodatok novény ponúka rôzne litánie k Panne Márii, ktoré možno použiť namiesto prosieb.

Roku 2009 v uliciach Bratislavy neznámy páchateľ prepadával osamelé ženy. Pri útoku používal ketamín – silné anestetikum, ktoré obeť okamžite ochromilo. Znehybnené ženy okradol, alebo sexuálne zneužil. Pátranie po sériovom zločincovi komplikovala skutočnosť, že obete okrem spôsobu napadnutia nemali nič spoločné. Polícia útočníka dodnes nevypátrala.Autor príbehu má každodennú skúsenosť s používaním ketamínu a detailne pozná jeho účinky a pôsobenie na organizmus. Na základe známych indícií vytvoril vlastný príbeh a možný obraz tzv. ketamínového fantóma.

Ve výchově, sociální práci a klinické praxi. Příručka poskytuje učitelům, vychovatelům, vedoucím skupin dětí a mládeže základní informace o kreativním pohybu ve skupině, rady a bohatý zásobník námětů a příkladů činnosti pro ty, kdo chtějí ve výchově nebo terapii pracovat s tělem a pohybem. Jednotlivé činnosti jsou srozumitelně popsány, je u nich uveden cíl, vhodný věk účastníků, doba trvání aktivity, podmínky a pomůcky.

Jaký je arabský svět ve skutečnosti?Jak myslí, cítí a žijí Arabové?Jaké jsou vztahy mezi muži a ženami?Je každý Arab muslimem a každý muslim Arabem?Jak se chovají ke zvířatům?Je vůbec možné naučit se arabsky?Knihou Arabský svět - jiná planeta? přináší autorka realistický pohled na současný život v arabských zemích. Vybírá témata, která nás zajímají nejvíc. Přibližuje i taková, která jsou tabu nebo na která padá stín pověrčivosti. Mluví o arabské sexualitě, mužsko-ženském (ne)souladu, obřízce, kastování společnosti, o rozeznávání hranice života a smrti, kadidlu, drogách i alkoholu.A to vše na pozadí převládajícího náboženství - islámu. Tato témata vám předkládá z pohledu ženy arabistky, která dlouhodobě žila a pracovala v tomto regionu. Ženy, která většinou přicházela do kontaktu s muži… Pokusme se porozumět Arabům za pomoci člověka, který je doma v Evropě i na Blízkém východě.

Čte Nina Divíšková. Kniha oblíbené socioložky formálně napodobující deníkové zápisky jedné staré ženy představuje svébytnou reakci na problém stárnutí populace. Stará paní tu není alegorií Stáří, které chrlí abstraktní a nudné poučky o tom, jak se snadno a rychle vyrovnat s mnohými obtížemi, jež stárnutí přináší, ale je živou postavou, která se ke svým poznatkům prodírá cestou mnohdy velmi obtížnou. Posluchačům budou jistě její mnohdy popuzené, až křečovité reakce na průvodní jevy současné doby blízké. I proto má deník takovou naléhavost a působivost. Je možno jej považovat za praktický návod k použití pro seniory i lidi na sklonku produktivního věku. Učí nás přijímat stáří nikoli jako pouhý úbytek sil a schopností, ale jako období zralosti, jako fázi náležející k plnosti lidského života. Zároveň přitom zcela věcně a nesentimentálně upozorňuje na řadu kroků, jež mohou těžkosti, které mohou stáří provázet, usnadnit nebo jim dokonce předejít.Délka 1 hod. 20 min.

… jeho housle zpívaly. Jindřich Hovorka 1937-2006 je název více než dvousetstránkové biografické publikace Růženy Kučerové, která nyní přichází na knižní trh a výstižně zobrazuje životní příběh uměleckého šéfa a primáše Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů (BROLN). Vychází k pátému výročí úmrtí umělce, jehož housle zpívaly.

Modlitba křížové cesty.

Obsahuje soubor modliteb, např. Zdrávas, Maria.

Reprezentativní výbor 57 bajek klasika ruské literatury 19. století Ivana Andrejeviče Krylova v novém překladu Milana Dvořáka. Třetinu z něj tvoří bajky dosud do češtiny nepřeložené. Vedle bajek klasických jsou tu zastoupeny i pozoruhodné bajky méně tradičního rázu, které dotvářejí celkový charakter Krylovova bajkářského projevu.Bohatý obrazový doprovod pochází z dílny uznávaného českého malíře a ilustrátora Adolfa Borna. Krylovovy bajky nejsou v žádném případě určeny výhradně dětem. Slovy V. G. Bělinského nejde ani zdaleka o obyčejné bajky. Jsou to povídky, komedie, humoristické črty, ostré satiry... I v dnešní době překvapují svým hlubokým vhledem a nadčasovostí. Jistě ne náhodou považoval N. V. Gogol, další velikán ruské literury, Ivana Andrejeviče Krylova za vůbec největšího světového bajkáře.

Vánoce jsou časem jako stvořeným pro pohádky a příběhy. Dostaly se mi do rukou potrhané zbytky starých dětských časopisů a tehdy mě napadlo sestavit knížku vánočních pohádek. Zachovalo se však jen pár obrázků a nesouvislé kousky textu, které nedávaly moc smyslu, byly mně však inspirací k napsání pohádek nových, stejně jako k vytvoření koláží, které pohádky doplňují.Staré časopisy, pohlednice, nálepky a reklamy jsou mojí dávnou láskou. První dětský časopis, Malého čtenáře, mi dala moje babička, která mi také vyprávěla pohádky a naučila mnoho říkanek a písniček.Knížka tedy vznikla z malých útržků časopisu a vzpomínek a je doplněna smutnými, ale krásnými pohádkami Děvčátko se sirkami a Smrček nesmrtelného vypravěče Hanse Christiana Andersena a dvěma mírně upravenými příběhy z knížky Anastázius Kočkorád.Lehkou úpravu doznalo i úvodní slovo knihy Karavana z pera Wilhelma Hauffa Kde bydlí pohádka. Na závěr jsem si nemohla odpustit půvabnou vánoční povídku Jakuba Arbesa Štědrý den bratří Mánesů, která bude milou připomínkou i rodičům, je zde však nepatrně zkrácena a jazykově upravena tak, aby jí děti porozuměly.

Duchovní deník teologa II. Deníky Sergeje Bulgakova (1871–1944) dýchají spontánností. Krátké texty nebyly zamýšleny k publikování. Jsou záznamem vnitřních podnětů, popisují setkání, osobní zápasy. Uvádějí do autorova bilancování s životem, těžkou nemocí i blížící se smrtí.Ukazují duchovní tvář největšího ruského teologa moderní doby. Jsou neopakovatelným svědectvím křesťanské naděje.

V Anglii bývalo kdysi zvykem, že mladí lidé, kteří měli malou šanci na úspěch ve vlastní zemi, mířili za štěstím do kolonií. A tak se například Indie stávala cílem mladíků, kteří doufali, že zbohatnou na čajových plantážích v Darjeelingu, či nevěst bez věna, které chtěly v neznámém prostředí získat manžela.Podobně i Octavii, hrdinku našeho příběhu, jednoho dne posadí na loď sobečtí příbuzní, aby se jí zbavili – ale situace se pak odvíjí docela jinak, než si představovali. Zkušenosti z exotického prostředí, nečekané události i Londýn, kam se zanedlouho opět vrátí, postupně mění nezkušenou dívku v bystrou a na svou dobu nezvykle cílevědomou a samostatnou mladou ženu, jejíž osudy budou čtenáři sledovat s rostoucími sympatiemi.

Láska zmenila jej život. Žiadna z nás nemusí žiť v strachu a hanbe. Nemusíme sa už cítiť nepovšimnuté alebo nevypočuté.Jedna žena prichytená pri škandalóznom smilstve, ďalšia odmietnutá a ignorovaná pre jej promiskuitu, iná zase izolovaná 12 rokov pre chorobu a nečistotu a vdova odmietaná okolím, ktorá oplakáva svojho jediného syna …Ich životy sú bolestne popretkávané hanbou, smútkom a beznádejou. Po troch rokoch nasledovania Ježiša Mária Magdaléna videla všetky tieto veci, aj mnohé iné. Bola svedkom zázrakov, zmenených životov a dosahu obnovenej nádeje na životy ľudí. V úžase nad tým, že ju vyslobodil zo zajatia zlých duchov – zavil ju hanby.Mária Magdaléna je rozprávačkou a súčasne účastníčkou príbehu Magdaléna – zbavená hanby. Prerozpráva nám príbeh o zmenenom živote tých, ktorí sa stretli s Ježišom a boli ním zbavení hanby.Celkový čas: 82 min. Jazyk: slovenský, anglický, nemecký, maďarský, poľský, ruský, španielský, francúzsky. Titulky: anglické, nemecké, ruské, španielské, čínske.

Práca je pre človeka nielen obživou. Dnešná doba sa vyznačuje stratou pracovných miest alebo syndrómom vyhorenia vo svete práce. Anselm Grün a Friedrich Assländer vo svojej knihe Práce jako duchovní úkol ukazujú, že povolanie môže mať v živote aj hlbší význam. Snažia sa nájsť zmysel v práci bez ohľadu na karierizmus alebo úspech.

Posynodní apoštolská exhortace o Božím slově v životě a poslání církve. Hlavní otázka exhortace Benedikta XVI. Verbum Domini zní: Jak k nám Bůh dnes mluví skrze Písmo svaté? Dokument vznikl na základě jednání biskupské synody v Římě v říjnu 2008.

Kniha Oživujúce vanutie Ducha Svätého je apelom k otvoreniu sa pre mocné, oživujúce pôsobenie Ducha Svätého v dnešných časoch. Autor v troch kapitolách podáva stručnú syntézu pôsobenia Ducha Svätého v Cirkvi počas storočí a osobitne prostredníctvom Obnovy v Duchu Svätom v priebehu 20. storočia.Pozornosť prvej kapitoly je venovaná všeobecnému pôsobeniu Ducha Svätého od prvého vyliatia na Turíce, tak, ako ho opisuje Sväté Písmo a ako sa prejavoval v živote jednotlivých kresťanov počas storočí. Druhá kapitola sa sústreďuje na pôsobenie Ducha Svätého v rámci Obnovy v Duchu Svätom, či charizmatického hnutia jednak v historickom kontexte vo svete, v Čechách a na Slovensku, a tiež poskytuje tématický prierez fenoménu Obnovy v Duchu Svätom z hľadiska jej špecifického prínosu pre život jednotlivého kresťana a Cirkvi. Poukazuje zároveň aj na možné nebezpečenstvá. V tretej kapitole autor ponúka konfrontáciu Charizmatickej obnovy z pohľadu jezuitskej spirituality.

Publikácia je ako ucelený súbor obrazov inšpirovaných jednou z najstarších a najkrajších kresťanských pobožností – Krížovou cestou. Ku každému zastaveniu je zamyslenie.

Jste přepracovaní. Máte velké plány a sny. Hodně toho od sebe vyžadujete. Nikdo na vás není přísnější než vy. Jako ten, kdo přirozeně hýbe a otřásá světem, udáváte krok a získáváte ceny. Vždycky jste udělali, co se od vás očekávalo – a samozřejmě, kvůli tomu, co udělal mladší sourozenec, jste se do problémů dostávali vy. Prvorozenectví si vybírá vysokou daň. Máme však pro vás dobrou zprávu: nemusí to tak být. Můžete se v každé oblasti svého života naučit používat schopnosti prvorozeného ke svému nejlepšímu prospěchu. Autor v této knize ukazuje, jak toho dosáhnout.

Poetická pohádková vyprávění, která reagují na zvědavé dětské otázky o světě a jeho smyslu. Dětská proč se proměňují v poetické texty, které poutavě i hravě pronikají do tajemných zákoutí lidské existence. Některé příběhy se po malých krůčcích dobírají témat, o kterých pojednávají první stránky Bible. Autor je výsostný vypravěč, který přístupným jazykem vysvětluje původ světla, cenu vzduchu, ale i důležitost přátelství a úcty k druhému člověku a k přírodě kolem nás. Kniha slouží k předčítání dětem. Prostřednictvím nádherných ilustrací Hany Pavlátové je vhodná pro četbu před spaním nebo pro listování a povídání s dětmi.

Autorka na základě pilného sledování současného jazyka prostřednictvím korpusů - databází mluveného, psaného i literárního jazyka zachycených a umožněných počítačovými médii, jejichž objev je prý srovnatelný s vynálezem mikroskopu pro přírodní vědy - začala podávat na přelomu století "zprávy" o stavu současného jazyka a novinkách v něm posluchačům zahraničního rozhlasového vysílání na stanici BBC, kteří byli delší čas vzdáleni českému jazykovému prostředí.

Kniha Jak se píšou dějiny je především rozsáhlou demystifikací iluze, že historiografie je přísná a exaktní věda, odkrývající zákonitosti dějin. Text vznikl původně jako reakce na dobovou módu kvantitativní historie, spjatou zejména s představiteli francouzského nového dějepisectví z okruhu takzvané školy Annales, ovlivňované v té době neméně módním strukturalismem.Kvantitativní historie ve snaze vydestilovat ze zlomkovitosti pramenů objektivní fakta odvrací historika od jeho vlastní práce. Ta podle Paula Veyna spočívá, jak napovídá už název knihy, především v obnoveném uvažování o historii jako o určitém způsobu psaní, se všemi jeho rétorickými i poetickými rozměry. Ohlašuje se tu okamžik "návratu k vyprávění".Historie není věda, je to snaha o syntézu izolovaných, chaotických a řídce rozmístěných faktů pomocí narativní explikace, tedy jak říká Paul Veyne, je to "látání děr" ve struktuře dochovaných stop minulosti. Historie náleží světu náhody a neuspořádanosti, a každá spojitost, která byla a posteriori ustavena historiky, je pouze provizorní rekonstrukcí dějin.

„Možná máte také pocit, že s politikou není něco v pořádku. Nemluvím ovšem k těm z vás, kteří jste takový dojem měli vždy a politiku považujete za špatnou, nezajímavou a nepotřebnou. Hluboce se mýlíte, samozřejmě, vždyť politika je nezbytná součást života společnosti, je důležitá a může a má být dobrá. Kdybych si myslel něco jiného, jistě bych o ní nenapsal tolik textů. Pokud jste ale přesvědčeni o důležitosti politiky, zajímá vás její kvalita, jen máte pocit, že se v poslední době nějak „pokazila", že je jiná a že se v ní a jejím prostřednictvím neřeší ty problémy, které jsou podstatné, že je stále obtížnější věřit nějaké straně, že opravdu udělá to, co slibuje, že jsou politici jaksi horší než dříve, že jde mnohem více o konkrétní ekonomické zájmy než o hledání řešení, jež je dobré pro společnost, že je v politice najednou nějak moc nevůle, byrokracie, korupce a nenávisti - pak vás zvu k četbě této knihy." (autor v úvodu knihy)

Toto nové vydání textového souboru Sebedudy je nejen oproti výchozímu samizdatu (Sebedudy 1981), ale i ve srovnání s prvním knižním vydáním (Sebedudy, Vokno, Praha 1992) podstatně rozšířené a navíc doplněné o původně samostatnou sbírku.Jedna dvě a o další Brabencovy texty ze 60., 70. a 80. let, takže obsahuje naprostou většinu Brabencova literárního díla vzniknuvšího před r. 1989. Tak jako v případě literárního, tedy především básnického díla Jirousova, Bondyho, Pánkova, Zajíčkova, Quidova, Benýškova, Plíškové či Stankovičova, je i Brabencův samizdatový a exilový literární odkaz možno vnímat jako svého druhu kroniku života v undergroundovém "ghettu" 70. a 80. let: za mnoha jmény se skrývají konkrétní osoby v konkrétních situacích a událostech. K vydání připravil a ediční poznámku napsal Martin Machovec.

Je katolická charita v něčem odlišná od jiných pomáhajících organizací?Do jaké míry jsou zaměstnanci charity identifikovaní se svou církví?Ovlivňuje víra v Boha jejich práci?To jsou jen některé otázky, kterými se zabývá pastorální teolog a pracovník charity Michal Opatrný.