História

Tajná komunikace od starého Egypta po kvantovou kryptografii. Téma tajemných kódů a šifer – "nekonečný souboj mezi tvůrci a luštiteli" – láká lidi od nejstarších dob. V politice a válečnictví hrála utajená komunikace často klíčovou roli, její význam v informačním věku ještě stoupá a dotýká se zájmů skutečně každého jednotlivce, a to zejména ve svobodné společnosti. Singhova kniha mapuje historii šifrování i současný stav kryptologie a podrobně zpracovává klíčová a nejzajímavější témata. Díky přístupnému stylu a jasnému vysvětlení řady složitých šifrovacích systémů a algoritmů lze knihu doporučit každému zájemci o tuto nesporně zajímavou oblast lidské činnosti.

Skutočný Príbeh Věry Sosnarovej, ktorá prežila dvadsať rokov v gulagoch. Tento neuveriteľný, ale kruto skutočný príbeh je desivým svedectvom Věry Sosnarovej, ktorá bola v roku 1945 deportovaná ako štrnásťročná spolu so svojou deväťročnou sestrou Naďou a ich matkou z Brna do Sovietskeho zväzu.V gulagoch na Sibíri prežívajú hrôzy stalinského teroru. Po nekonečne dlhých dvadsiatich rokoch sa jej podarilo so sestrou vrátiť späť do Českosloveska a po tridsiatich rokoch mlčania sa odhodlala vyrozprávať svoj životný príbeh. Prežila peklo na zemi."Odpustiť môžem, ale nikdy nezabudnem." Věra SosnarováSúčasťou knihy je doposiaľ nepublikovaný rozhovor s pani Věrou Sosnarovou v ktorom doplnila a objasnila niektoré udalosti.

Rozhovory o dobe a ľuďoch. František Mikloško v rozhovore s Jánom Štrasserom citlivo rozpráva o osobných témach ako rodina, priateľstvá, či náboženstvo. Už od vysokoškolských štúdií sa angažoval v tzv. tajnej cirkvi. Otvorene sa vyjadruje aj k politickým a spoločenským otázkam, veď dvadsať rokov bol poslancom parlamentu a ako aktívny politik sa stal priamym svedkom mnohých kľúčových udalostí v dejinách Slovenska.Hovorí o:Charte 77,slovenskom samizdate,sviečkovej manifestácii,delení Československa,aj mečiarizme.Spomína mnohých svojich politických partnerov i oponentov. Priamo odpovedá tiež na otázky smerujúce k cirkvi a náboženstvu.

1. septembra 1939 mal z nacistami okupovaného Československa vyraziť posledný vlak Nicholasa Wintona. Nikdy k tomu nedošlo. Až 250 detí zostalo sklamane stáť na nástupišti. Neskôr ich transportovali do koncentračných táborov, kde drvivá väčšina z nich zomrela.Ivan Backer mal v tom čase len desať rokov a zrejme sa narodil pod šťastnou hviezdou. Na rozdiel od mnohých svojich rovesníkov sa mu podarilo utiecť v jednom z posledných Wintonových vlakov vypravených do Veľkej Británie, kde sa k nemu časom pripojila aj jeho najbližšia rodina. Ich kroky ďalej viedli do Ameriky, ktorá sa pre nich stala štartom do nového úspešného života. Ivan Backer však na svoje najväčšie šťastie nikdy nezabudol. Bol vďačný osudu, že mu umožnil prežiť plnohodnotný život, a preto sa rozhodol, že chce svetu odplatiť dobro a požehnanie, ktorých sa mu dostalo. Stal sa z neho známy a uznávaný aktivista za mier a spravodlivosť.Príbeh Ivana Backera zachytený v knihe nie je len napínavým rozprávaním o úteku pred nacistami poskladaný zo spomienok, ale je tiež výzvou namierenou k ľudstvu, že na každom mieste, v každom povolaní a v každej krajine sa treba zachovať tak, aby sa temné obdobie nacizmu už nikdy nevrátilo.

Zamarovského Vzkriesenie Olympie je prvou knihou, ktorá v úplnosti podáva vyše tisícročnú históriu antických olympijských hier a navyše sa zamýšľa aj nad ich odkazom dnešku. Je to hold Olympii a olympijským hrám, ale nie ich idealizovanie. Ako konštatuje v diele autor, na olympijskej pôde sa ukázalo, že šport a umenie sú dva mosty na ceste, aj keď nie jedinej, ktorá vedie k dorozumeniu. Kniha je rozdelená na tri časti: prvá sa zaoberá dnešnou Olympiou a históriou jej objavenia, druhá antickými olympijskými hrami vo svetle poznatkov modernej vedy a tretia obnovením olympijských hier a niektorými ich otázkami.

Sergej Dakov otevřeně a bez příkras vypráví vlastní životní příběh. V bezcitném prostředí dětských domovů byl formován v uvědomělého občana Sovětského svazu. Vlivem této výchovy neváhal krutě pronásledovat křesťany. Avšak paradoxně kontakt s nimi ho nakonec přivedl k obrácení.Mrazivě skutečný a přesvědčivý příběh psaný poutavým stylem odkrývá čtenáři fungování komunistického režimu v Rusku v polovině 20. století a jeho hrůzné praktiky.

V miestnosti vedľa pitevnej sály čakalo štrnásť cigánskych detí, ktoré srdcervúco nariekali. Doktor Mengele k nám neprehovoril ani slova a pripravil 10 a 5 mililitrové striekačky. Z krabice vytiahol Evipal, z ďalšej chloroform, ktorý bol uskladnený v 20 mililitrových nádobkách, a položil ich na stôl. Následne bolo privedené prvé dvojča, štrnásťročné dievča. Mengele mi ju nakázal vyzliecť a uložiť na stôl. Potom jej do žily pravej ruky vstrekol Evipal. Akonáhle dieťa zaspalo, nahmatal jej ľavú srdcovú komoru a vstrekol 10 ml chloroformu. Po jednom malom myknutí bolo dievča mŕtve, potom ju Mengele nechal preniesť do miestnosti pre mŕtvoly. Rovnakým spôsobom boli usmrtené v priebehu noci všetky dvojčatá. Josef Mengele sa stal prežívajúcim symbolom Hitlerovho konečného riešenia, stelesnením jeho hrôz chladný, odosobnený, a vždy dokonale pripravený na predlžovanie smrtiacich obradov pekelných selekcií, ktorých sa vtedy mladý doktor SS pravidelne zúčastňoval počas dvadsaťjeden mesiacov strávených v koncentračnom tábore Auschwitz. Spomienka na muža útlejšej postavy s upravenými vlasmi v tmavozelenom úhľadne vyžehlenom plášti s dôkladne vyumývanou tvárou a čiapkou so znakom smrti SS posadenou švihácky do strany zostáva vrytá do pamäte tých, ktorí prežili jeho skúmavý pohľad hneď po príchode na stanicu v Auschwitzi. Mierne rozkročený v nablýskaných čižmách, palec položený na opasku s pištoľou, skúmal svoju korisť chladnými prenikavými očami. Smrť vľavo, život vpravo. Predpokladá sa, že štyristotisíc ľudských duší bábätiek, malých detí, mladých dievčat, matiek, otcov a starých rodičov ľahkovážne odmávala smerom vľavo palička, ktorú držala ruka v rukavici. Mengele bol hlavným zásobovačom plynových komôr a krematórií. Občas jeho kamenný výraz tváre ožil. Oči mu zasvietili a ruky zjemnili gestá. Bolo to v okamihoch, keď genetik Josef Mengele zbadal dvojčatá.

Výber cestopisných a historických esejí. Emil Vontorčík (6. 8. 1935, Vyšná Lipnica) informatik, historik, publicista. Maturoval na gymnáziu v Nitre (1953). Absolvent UK v Bratislave. V rokoch 1960 - 1963 redaktor denníka Roľnícke noviny. V rokoch 1963 - 1975 budoval prvú verejnú vedeckú knižnicu v Nitre - Ústrednú pôdohospodársku knižnicu pri VŠP. V rokoch 1975 -1989 pôsobil ako vedúci Kabinetu histórie a propagácie VŠP v Nitre. Po prevrate roku 1989 riaditeľom Univerzitnej knižnice v Bratislave (1990 -1997). Pod jeho vedením sa uskutočnila automatizácia činnosti knižnice na základe grantu americkej nadácie Andrew Mellon Fundation.

V druhej polovici 17. storočia, keď v Európe vrcholil tlak Osmanskej ríše, bol Prešporok – dnešná Bratislava – najdôležitejším mestom Uhorského kráľovstva. Jeho obyvatelia húfne zanechávali katolícku vieru a pridávali sa k reformátorom. Ostrihomskí arcibiskupi, ktorí sa v meste často zdržiavali, hľadali pomoc u príslušníkov rýchlo sa rozvíjajúcej rehole, ktorá v európskom meradle výrazne prispela k obrane katolicizmu Zo skromných začiatkov sa ich činnosť v Prešporku rozvinula do založenia významného kolégia, ktoré formovalo mládež. Z prešporskej jezuitskej tlačiarne sa šírili významné náboženské i vedecké literárne diela. Mariánske kongregácie, ktoré jezuiti zakladali, poznačili nielen formu ľudovej zbožnosti širokých más veriacich, ale vtlačili výraznú pečať aj kultúrnemu a spoločenskému životu mesta. Pamätníkom pôsobenia jezuitov pred zrušením rehole v roku 1773 je doteraz viacero významných historických pamiatok v bratislavskom Starom meste.Pútavý text tejto publikácie z pera historika Jozefa Haľka a fotografie Ľuboša Rojku nám priblížia požehnané pôsobenie nasledovníkov svätého Ignáca v meste, ktoré by bez ich prispenia vyzeralo v minulosti i v prítomnosti zaiste celkom inak.

25 otázek a odpovědí. Kdo jsou zakladatelé světových náboženství? Jak se jmenují jejich posvátné knihy? Jak uctívají Boha a které tradice zachovávají židé, křesťané, muslimové či sikhové? Svět je dnes jednou velkou globální vesnicí. Chceme-li se vyhnout náboženským konfliktům, je třeba objevovat, co nás spojuje a co odlišuje. Tato příručka nás seznamuje s Abrahámem, Mojžíšem a Davidem, s Ježíšem, apoštoly Petrem a Pavlem i Martinem Lutherem, s Mohamedem, Buddhou a guruem Nánakem. Nakonec si můžeme srovnat znění zlatého pravidla („co chcete, aby lidé dělali vám, dělejte i vy jim“) v různých duchovních směrech. Knížku plnou faktů i zajímavostí ocení mladí i dospělí čtenáři, učitelé a studenti společenských věd a základů evropské kultury. Stane se vhodným průvodcem pro ty, kdo neznají světová náboženství do hloubky a hledají přístupný text, jenž je do pestrého světa náboženství uvede.

Nacizmus a komunizmus vo svojej epoche. Peter Škodáček v zápase za slobodu.Letáková akcia odbojovej skupiny Mladá garda slobody.Zo "zväzáckeho" funkcionára na straníckeho aparátnika.

S novinármi slovenského exilu na stránkach Slovenských hlasov z Ríma. Monografia má charakter zakladajúceho diela pre dejiny slovenskej žurnalistiky, a to konkrétne v oblasti slovenskej exilovej publicistiky predovšetkým v období po roku 1945, s presahmi až do súčasnosti. Jadrom publikácie je dvadsaťtri podobne štruktúrovaných rozhovorov autora s predstaviteľmi slovenských exilových periodík, ktoré boli uverejňované v mesačníku Slovenské hlasy z Ríma od roku 1978 do roku 1990. Samotné rozhovory odkrývajú základné charakteristiky toho-ktorého exilového periodika, jeho históriu, poslanie, čitateľské zázemie a materiálne zabezpečenie, vízie do budúcnosti, vzťahy k ostatnej exilovej tlači a mnohé iné. Spolu vytvárajú neoceniteľnú mozaiku publicistiky slovenských exulantov v druhej polovici 20. storočia. Problematiku fundovane dopĺňajú texty prof. Emílie Hrabovec a Františka Vnuka, ako aj rozhovor Matúša Marcinčina s autorom. Kniha vyniká aj podrobnými dokumentárnymi a bibliografickými informáciami a osobitne cenný je bohatý obrazový materiál.ObsahVečný Rím (Stanislav Mečiar)Niekoľko myšlienok na margo Zaviatych rozhovorov o zaviatych dejinách slovenského exilu (Emília Hrabovcová)[I]Jozef M. Rydlo, bibliograf a kronikár slovenskej literárnej tvorby v zahraničí (František Vnuk)[II]Slovák v Amerike - Rozhovor s Michalom J. KrajsomJednota - Rozhovor s Jozefom C. KrajsomHorizont - Rozhovor s Jozefom Špetkom Slovensky štít - Rozhovor s Františkom Chajmom Slobodne Slovensko - Rozhovor s Krištofom Greinerom Ave Maria - Rozhovor s Andrejom Pírom Slovensky život v Argentíne - Rozhovor s Evou Jankovičovou-JoštiakovouSlovak Heritage - Rozhovor s Janom BelianskymListy sv. Františka - Rozhovor s Rudolfom Dilongom / Rozhovor s Teodorikom J. Zúbkom Most - Rozhovor s Mikulášom Šprincom Posol - Rozhovor so Štefanom Senčíkom / Rozhovor s Rajmundom OndrušomBulletin Svetového kongresu Slovákov - Rozhovor s Jánom Okáľom Kanadsky Slovák - Rozhovor s Mariánom JankovskýmSlovak Studies - Rozhovor s Michalom LackomEcho duchovného prúdenia dneška - Rozhovor s Rajmundom Ondrušom Krajansky pozdrav - Rozhovor s Vojtechom Zemanom Informačne správy - Rozhovor s Pavlom G. Dobišom Slowakei - Rozhovor s Vojtechom Buckom Život – La Vie - Rozhovor s Františkom RevesomMladý Slovak - Rozhovor s Vojtechom Zemanom Slovak Studies Association Newsletter - Rozhovor s Louise B. Hammerovou Novy život - Rozhovor s Víťazoslavom HroncomObežnYk - Rozhovor s Pavlom Šiškom Národné noviny - Rozhovor s Josephom Stefkom Slovakia - Rozhovor s Mariánom Markom StolárikomSlovenské správy/Slowakische Nachrichten - Rozhovor s Františkom Kollárom Slovenské hlasy z Ríma - Interview s Andrejom Paulinym v Šaštíne 22. marca 2005 (Viliam Jablonický)[III]Vznik a zánik vybraných mienkotvorných periodík slovenského politického exilu (1945 – 1989)[IV]„Chýbajú mi všetky exilové časopisy bez rozdielu.“ Ako vznikali rozhovory s novinármi slovenského exiluna stránkach Slovenských hlasov z Ríma? Interview s Jozefom M. Rydlom (Matúš Marcinčin)[V]Noviny a ich redaktori, dokumentáciaSupíš periodíkBibliograficky súpis rozhovorovZoznam redaktorov a redaktoriek exilových periodíkŽivotopisne profily redaktorov a redaktoriek[VI]Bibliografické hesláPramene a literatúraSúhrnyO autoroviMenný register

Lipová alej, zajímavá, příjemná, vtipná a naučná procházka po městech, vesničkách, přírodních i technických památkách Československa, při které se setkáváte s životními příběhy obyčejných lidí a nahlédnete i do historie naší a slovenské země. František Nepil vypráví svým charakteristickým hlasovým projevem své fejetony, úvahy o vztahu k domovu, rodnému kraji a vlasti, fejetony, ve kterých přetrvává autorův odkaz lásky a odpovědnosti k domovu. Audiokniha obsahuje následující fejetony: Mirotice; Hukvaldy; Libovice; Ústí nad labem; Trenčín; Litoměřice.

Zásadní dílo, které zábavným stylem seznamuje posluchače s překvapivými a objevnými fakty historických událostí PrahyJiž páté vydání oblíbené knihy Jiřího Horáka o pamětihodnostech a událostech z historie našeho hlavního města bylo jasným podnětem pro zvukovou verzi tohoto díla. V 95 příbězích se dozvídáme nesmírně zajímavé informace, o nichž většina z nás nikdy nečetla ani neslyšela. Budeme sledovat například osudy mnoho set let starého pražského platanu či loretánské zvonkohry, kašny Terezky, zpívající fontány, Pražského Jezulátka, pochopíme, proč se vrch Petřín jmenuje Petřín, poznáme historii prvního pražského kavárníka, posledního pražského kata a staroměstského orloje. Uslyšíme podrobnosti o Lvím dvoře, Zlaté uličce, Stromovce a o řadě vesnic, ze kterých se časem staly městské čtvrti. To vše, a ještě mnoho dalších informací čtou příjemnými hlasy Marie Štípková, Veronika Gajerová a Filip Rajmont.

Hlavní tezí publikace Martina Fárka je tvrzení, že ačkoliv orientalistické či religionistické zkoumání zdánlivě předkládá nezkreslené, ba objektivní interpretace indických tradic, ve skutečnosti jde o pokřivené obrazy odkazující především k vlastní evropské kultuře badatelů. Konceptualizace náboženství je v Evropě klíčovým tématem diskusí již po celá staletí a zejména touto optikou je dosud Indie nahlížena. Teoretickým rámcem analýz náboženství však zůstávají implicitní východiska křesťanského myšlení. Při důkladném zkoumání se ukazuje, nakolik jsou orientalistika i další humanitní obory stále ještě ovlivněny původně teologickým rámcem. Autor při své analýze navazuje na aktuální mezinárodní diskuse a práce renomovaných badatelů, především na výzkumný program S. N. Bálagangádhary. Fárkova studie přináší výsledky originálního výzkumu několika klíčových témat: problémů s interpretací indických tradic jakožto náboženských, které daly vzniknout tzv. hinduismu, buddhismu a dalším. Pozoruhodným tématem je dále evropské zacházení s indickou minulostí, které se odráží v neukončených debatách o tom, zda Indové původně měli či neměli historické vědomí. Autor přináší také nové podněty z akutální mezinárodní diskuse teorie o příchodu Árjů do Indie. Věnuje se rovněž sporným interpretacím díla významného reformátora Rámmóhana Ráje. Práce je podnětnou a nepochybně provokativní studií pro indology, religionisty, teology, historiky, ale také pro antropology a zájemce o dějiny myšlení.

Kniha popisuje vývoj systematického výzkumu společnosti na území dnešního Česka a Slovenska, s přesahem do dalších zemí středu Evropy. Autoři jednotlivých studií představují významné etapy tohoto výzkumu s důrazem na dění v rámci sociologie, ovšem s vědomím, že sociální výzkum se často rozvíjel na hranicích tohoto oboru či zcela mimo něj. Popisují, jak byly prováděny významné výzkumy či jakým způsobem fungovaly výzkumné instituce. Tyto procesy jsou zasazeny do širších souvislostí vývoje oboru.Jaké texty může čtenář v knize najít? Kapitola Dušana Janáka "Rozvoj metodologie empirického výzkumu v počátcích sociologie ve střední Evropě" zasazuje československý (případně český a slovenský) vývoj do kontextu vývoje v Polsku, Maďarsku a Rakousku. Další kapitola stejného autora představuje brněnskou sociologickou školu od jejích počátků, kdy byla spjata zejména s Inocencem Arnoštem Bláhou, přes období obnovy v šedesátých letech až do současnosti.Tomáš Čížek se v kapitole "Hledání prvních výzkumů" snaží postihnout začátky empirické sociální vědy na českém území. Hlavní část textu je věnována popisu tří různých empirických studií od Eduarda Štorcha, Emanuela Chalupného a Inocence Arnošta Bláhy z počátku 20. století. Další kapitola téhož autora, nazvaná "Velké empirické výzkumy v české sociologii a pražská sociologická škola", ukazuje, jakým způsobem přispěla tato škola recepci kvantitativních metod výzkumu v československé sociologii. Martin Vávra s Markétou Škodovou a Jakubem Zelenkou se věnují obnově sociologie a zejména sociologického výzkumu v šedesátých letech a skrze analýzu výzkumů publikovaných v Sociologickém časopise i tomu, jak tento výzkum, na rozdíl od sociologické teorie, přetrval ve funkční formě i v období normalizace. Markéta Škodová a Martin Vávra v následující kapitole popisují výzkum veřejného mínění v Československu s jeho dvěma počátky (nejprve v roce 1946 a poté po přerušení padesátými lety znovu v roce 1967) a další rupturou na počátku normalizace, kdy přestal být součástí akademického pracoviště a byl provozován na pracovišti přímo kontrolovaném Sekretariátem ÚV KSČ.Za významný počin československé sociologie je obecně považován Machoninem vedený výzkum sociální stratifikace. Markéta Škodová v samostatné kapitole představuje institucionální zakotvení tohoto výzkumu, jeho metodologii, témata, kterým se věnoval, a v neposlední řadě také výzkumný tým, který jej připravil a jeho data zpracoval.Význam soukromých nadací pro rozvoj výzkumu společnosti ukazuje Marek Skovajsa v kapitole "Podpora Rockefellerovy nadace pro sociální vědy v meziválečném Československu". Jan Balon se v kapitole "Mezi vědou a reformou: západní teoretické inspirace československého výzkumu ve druhé polovině šedesátých let" věnuje tomu, jak českoslovenští sociologové v šedesátých letech diskutovali o možnostech využití "západních" sociologických teorií v situaci, kdy jedinou oficiální zastřešující teorií společnosti byl marxismus-leninismus.V knize jsou i dvě rozsáhlé kapitoly věnované výzkumu na území Slovenska. Miroslav Tížik svou kapitolu věnuje kvantitativním dotazníkovým výzkumům, zejména pak oblasti výzkumů veřejného mínění. Ľudovít Turčan se v kapitole "K empirickým výskumom v dejinách slovenskej sociológie" zaměřuje systematicky na vývoj slovenské empirické sociologie od jejích počátků v 19. století přes sociografické výzkumy obcí až k výzkumům prováděným v druhé polovině minulého století s pomocí "standardních" metod sociálních věd.

Karel IV. (1316-1378) byl králem a císařem v době, kdy se křesťanství ocitlo v krizi a Evropou zmítaly mor, stoletá válka a počátky papežského schizmatu. Jako příslušník lucemburské dynastie se narodil v Praze, vyrůstal v Paříži, své první panovnické kroky podnikl v Itálii, stal se římským, českým, langobardským i arelatským králem a nakonec římským císařem. Pierre Monnet (* 1963), který vede Francouzsko-německý institut historických a společenských věd ve Frankfurtu nad Mohanem a je specialistou na politické a sociální dějiny pozdního středověku, vidí Karla IV. rozkročeného mezi středověkem a modernou a problematizuje v českém prostředí mnohdy idealizovaný pohled na Otce vlasti, když akcentuje jeho strategické kroky při rozšiřování území a připomíná neúspěchy jeho potomků.

Ak by Ján Smetana chcel vzbudiť o svoju autobiografiu väčší záujem, asi by ju pomenoval Keď Andrej Hlinka odpisoval v škole a Štefánik sa nechal obsluhovať dievčatami. Ján Smetana, ktorého v slovenských kruhoch poznáme viac podľa jeho pseudonymu Ondrej Kalina, bol osobnosťou s hlbokou duchovnou sebareflexiou a rovnaké sú aj jeho spomienky. Namiesto senzačných udalostí nás skôr zoznamuje so životom medzi slovenskou inteligenciou a študentmi. Text bol digitalizovaný z pôvodného vydania z roku 1950 a boli v ňom vykonané minimálne štylistické a gramatické úpravy.

Dejiny katolíckeho internátu v 20. storočí. Svoradov nie je obyčajný internát. Od svojho založenia Dr. Eugenom Filkornom v roku 1922 nechcel poskytovať len potrebné ubytovanie, ale hneď od začiatku niesol ušľachtilú myšlienku formovať mladú inteligenciu v duchu náboženskom, národnom a sociálnom. Rozvinúť a upevniť katolícku vieru, pripraviť mladých ľudsky a odborne na prevzatie zodpovednosti sa spoločné dobro slovenského národa a osobitne prebudiť v srdciach sociálnu citlivosť, osobitne pre robotnícku otázku a laický apoštolát. Z jeho útrob vyšli naozaj zaujímavé osobnosti, ktoré si prešli zložitým vývojom v náročných dobových okolnostiach. Po zoštátnení komunistickým režimom v roku 1951 sa stal obyčajným internátom bez „ducha zakladateľa", aby v čase slobody dostal druhú šancu a takmer po 100 rokoch od svojho založenia nadviazal na svoje korene a niesol myšlienku formovania a rastu vzácneho pokladu národa - mladých ľudí - do budúcnosti...

Kdo byli pokořitelé legendární Tróje? Jak žili, bydleli, pracovali, bavili se a umírali? V co věřili? Jak bojovali a proč? Na tyto otázky odpovídá kniha Dobytí Tróje, která se zároveň obšírně věnuje samotné mytické válce. Tomu, zda se skutečně odehrála – a jak a kdy se to mohlo stát. Publikace vás vezme na exkurzi mykénským Řeckem a shrnuje dosavadní znalosti ohledně „trójské otázky“. Věnuje se historické realitě, ale nezapomíná ani na mýty, které jsou v tomto případě její nedílnou součástí.

Žili medzi nami. Ich osudy zmenila nenávisť. Druhá svetová vojna vymazala z Banskej Štiavnice takmer celú židovskú komunitu. Aká bola Štiavnica, keď tam ešte žili, akí to boli susedia? Kniha opisuje osudy rodín, ktoré boli súčasťou baníckeho mesta a mnohí z nich tento región presiahli. Osudy židovských rodín Pollákovcov, Barokovcov, Gemeinerovcov, Hoffmannovcov, Goldbergerovcov, Wassermannovcov, Horovitzovcov, Welwardovcov, Sušických, Deutschovcov, Hellovcov, Ungárovcov, Heitlerovcov, Wetzlerovcov, Wintersteinovcov, Erdössovcov a ďalších, autorka zozbierala počas rozhovorov s príbuznými, preživšími a s tými, ktorí si ešte dobu pred vojnou pamätali. Sú to životné príbehy z čias, keď nástup vojny bol ešte čímsi nepredstaviteľným.

Konec druhé světové války v roce 1945 a jubilejní rok 2000. Mezi těmito dvěma milníky nacházíme mnoho událostí a osobností, které mají na další dějiny církve rozhodující vliv. Církevní historik profesor Martin Weis hovoří například o tom, jak se odsun Němců promítl v konkrétních případech kněží, nebo jak se jevil nástup komunismu z celocírkevního hlediska. Jak církevní historici hodnotí osobnost Jana XXIII.? Jaká významná rozhodnutí učinil papež Jan Pavel II.? Církevní dějiny v zrcadle času III. nás přivádějí až na práh nového století.

Druhý cyklus věnovaný církevním dějinám pokrývá období od prvního vatikánského koncilu do konce druhé světové války. Církevní historik profesor Martin Weis se v něm zaměřuje na nejrůznější historické milníky. Jaké reakce vyvolalo vyhlášení dogmatu o neomylnosti papeže? Jak se církev vyrovnala se světovými válkami? Co vedlo k diplomatickému konfliktu Vatikánu s nově vzniklou Československou republikou? Proč mnoho křesťanů podlehlo nacistické propagandě? Odpovědi na tyto a další otázky přináší Církevní dějiny v zrcadle času II.

Počátky vývoje křesťanského dogmatu. Zrod mnišství v Evropě. Cyrilometodějská mise. Jiří Mihola z Katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně přibližuje dějiny církve od jejích počátků až do devatenáctého století. Církevní dějiny v zrcadle času se nevyhýbají ani takovým tématům, jako jsou čarodějnické procesy nebo pobělohorská rekatolizace.

Tomáš Halík. Velmi osobně laděný autorův výběr z jednotlivých pasáží mapuje hlavní zastávky a setkání jeho života - od dětství přes studijní léta a kněžské svěcení po klíčové okamžiky jeho veřejného působení. Prof. PhDr. Tomáš Halík, Th.D., je vzděláním filozof, sociolog, teolog a religionista. Jeho knihy a články vycházejí ve významných nakladatelstvích v řadě světových jazyků. Doma i v zahraničí získal prestižní ceny za literaturu.

Spomienky Dušana Viesta ml.. PhDr. Dana Viestová (1948)Vyštudovala žurnalistiku na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave (1976 - 1980), doktorát si spravila r. 1982. Od r. 1971 pracovala v týždenníku Slovenka ako redaktorka, v r. 1992 sa v tom istom vydavateľstve Živena stala šéfredaktorkou časopisu Dievča, kde bola až do júna 1997. Vo februári 1997 sa vrátila do Slovenky na pozíciu šéfredaktorky, kde bola do apríla 1998. Odvtedy až do júna 1999 pre vydavateľstvo IKAR pripravila do tlače päť kuchárskych kníh. Potom do augusta 2000 pracovala v denníku Národná obroda, odkiaľ prešla do denníka Práca, kde sa od januára 2001 stala zástupkyňou šéfredaktora. Na protest proti jeho odvolaniu po mesiaci verejne rezignovala na svoju funkciu. V marci 2001 sa stala šéfredaktorkou týždenníka Prekvapenie, až napokon zakotvila v týždenníku Súvislosti, odkiaľ r. 2004 odišla do dôchodku. Až do konca roku 2023 prekladala, písala články a robila korektúry predovšetkým v mesačníkoch Moje zdravie a Moja psychológia.PhDr. Tomáš Klubert, PhD. (1972)V rokoch 1991 - 1996 absolvoval Filozofickú fakultu Univerzity Komenského v Bratislave. Od roku 2008 pôsobí ako vedecký pracovník v Ústave pamäti národa. Doposiaľ publikoval monografie Obrnené jednotky v Slovenskom národnom povstaní (2007), Veľkí vojvodcovia na Slovensku (2013), Smrť sa volala Schill (2014) a Slovenská armáda v druhej svetovej vojne slovom a obrazom (2016). Je tiež spoluautorom piateho dielu Vojenských dejín Slovenska (2008), encyklopédie August 1968. Fakty, osobnosti, udalosti (2020) a Encyklopédie vojen (2020), ako aj viacerých štúdií a odborných článkov.Mgr. Martin Gabčo, PhD. (1991)Vyštudoval históriu na Filozofickej fakulte Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici, kde v rokoch 2014 - 2017 absolvoval aj interné doktorandské štúdium v odbore „Slovenské dejiny“.V rokoch 2018 - 2021 pôsobil ako kurátor v Múzeu školstva a pedagogiky. Od septembra 2021 pracuje v Ústave pamäti národa. Zaoberá sa dejinami protikomunistickej rezistencie na Slovensku v rokoch nasledujúcich po nastolení komunistického režimu v Československu. K jeho ďalším bádateľským záujmom patria dejiny vývoja školstva na Slovensku v období stalinizmu. Je autorom viacerých vedeckých štúdií a odborných príspevkov.

Jen málokdo poznal papeže Benedikta XVI. tak dobře a tak zblízka jako Georg Gänswein. A proto má smysl číst jeho vzpomínky. Jejich užší spolupráce začíná v roce 1996, kdy byl Joseph Ratzinger už respektovaným i mediálně stále kritizovanějším prefektem Kongregace pro nauku víry. Jeho osobním sekretářem se Gänswein stal v roce 2003, zůstal jím po papežské volbě v roce 2005 a stál při něm při odstoupení z papežského úřadu v roce 2013 i dál, až do Benediktovy smrti na sklonku roku 2022. Gänswein líčí a interpretuje klíčové události církevních i světových dějin od 90. let do současnosti. Dokládá, jak inspirativním myslitelem, bystrým teologem i vlídným a pokorným člověkem byl Joseph Ratzinger – papež Benedikt XVI. Kniha nám přibližuje nejen to, jak funguje Vatikán a jeho instituce, ale také věrohodně dosvědčuje, že to, co papež Benedikt hlásal druhým, sám i žil a hlavní oporou mu přitom byla křesťanská víra, naděje a láska.

Štvrtý diel edície Slovenské dejiny zahŕňa obdobie ohraničené rokmi 1914 – 1938, teda od začiatku prvej svetovej vojny po vznik samostatnej Slovenskej republiky. Predmetné obdobie je mimoriadne dôležité a súčasne hektické, bohaté na prelomové zmeny a zvraty, ktoré výrazne zasiahli a formovali celú slovenskú spoločnosť. Ide o stále živé a diskutované dejiny, ktoré často až dodnes pôsobia polarizujúco. Širokej kultúrnej verejnosti ako aj študujúcej mládeži prináša základnú orientáciu v slovenských dejinách. Zároveň sa stáva nezastupiteľnou učebnou pomôckou s dostatočným zdrojom pôvodných informácií a pramenných materiálov.

Publikácia prináša pohľad na politické, kultúrne, sociálne a hospodárske pomery v habsburskej monarchii, Uhorsku a na Slovensku v danom období. Ide o storočie plné zmien ohraničené na začiatku Veľkou francúzskou revolúciou a na konci vypuknutím prvej svetovej vojny, v ktorom spoločnosť oscilovala medzi stavovským a občianskym princípom, prešla modernizáciou v hospodárskej a ekonomickej oblasti a Slováci ako národ prvýkrát aktívne zasahujú do stredoeurópskeho diania a hlásia sa o svoje práva. Publikácia je určená širokej verejnosti, je vhodná aj ako vysokoškolská učebnica.

Historik PhDr. Michal Bada, PhD., prehľadne približuje kľúčové i čiastkové problémy obdobia raného novoveku medzi rokmi 1526 – 1780. Porážka uhorského kráľovského vojska 29. augusta 1526 v bitke pri Moháči mala pre uhorské i slovenské dejiny nedozerné následky. Po tejto udalosti sa v uhorskom štáte, spoločnosti i kultúre začali búrlivé zmeny, ktoré by sa bez spomenutého tragického vojenského stretu buď neudiali, alebo by sa udiali iným tempom a inými formami. Nastávajúca nová doba sa nie náhodou nazýva novovek.

Populární kapitoly sociologické, etnologické a kulturně-historické. Dějiny ze Zlatého fondu SME.

Oblíbený podcast potřetí v knižní podobě!Proč se neustále vracíme k Mnichovu 1938 jako k traumatu a hýčkáme si pocit, že jsme byli zrazeni? Jak vnímáme historické osobnosti a proč nám například z paměti vypadl F. L. Rieger, který stál u většiny kroků české politiky 19. století? Kdo byli skuteční vítězové února 1948 a jaké byly další osudy těch, kteří se ocitli na vrcholu moci? A jaké dopady mělo krátké období vlády Michaila Gorbačova na život v Československu?Autoři Přepište dějiny potřetí se tentokrát podívají na zoubek zapomenutým či „přepsaným“ osobnostem našich dějin, jako jsou Alois Rašín nebo Antonín Švehla, a událostem Mnichova 1938 a února 1948, kterým budou věnovány samostatné bloky. V knize nebude chybět ani pohled na Východ a česko-ruské vztahy, stejně jako téma hranic a našich sousedů. A protože kniha vychází v roce výměny na Pražském hradě, závěr bude věnován všem našim dosavadním prezidentům. Spíše než na jejich zevrubné životopisy se však autoři zaměří na výkon jejich prezidentského úřadu, a to pěkně od T. G. Masaryka až po Miloše Zemana. To všechno ve více než třiceti kapitolách.

Michail Šiškin, ruský autor žijúci vo Švajčiarsku, vo svojej novej knihe tvrdí, že Rusko nie je „hádankou zabalenou v záhade“, len o ňom nevieme dosť. Aký je teda skutočný príbeh Putinovho autokratického režimu a jeho invázie na Ukrajinu? Autor sa vydáva do histórie a sleduje korene ruských problémov od Kyjevskej Rusi cez Moskovské veľkokniežatstvo, cárske Rusko, revolúciu, Sovietsky zväz a studenú vojnu až po súčasnú Ruskú federáciu. Skúma znepokojujúci vzťah medzi štátom a občanmi, vysvetľuje ruský postoj k ľudským právam a demokracii a tvrdí, že v skutočnosti existujú dva ruské národy: jeden rozčarovaný a nespokojný, trpiaci „otrockou mentalitou“, a ten, čo vyznáva európske hodnoty a snaží sa postaviť útlaku. Bude Rusko pokračovať v bludnom kruhu prevratov a autokracie alebo sa mu podarí z neho vymaniť – a ako v tom môžeme jeho obyvateľom pomôcť?

Jak se žilo lidem ve 14. století? Další díl ojedinělého projektu známého historika a oblíbeného spisovatele, který představuje život v českých zemích od doby knížecí až do konce feudalismu. Kniha popisuje proměnu společnosti ve 14. století. Ve třetím dílu cyklu Život ve staletích přibližuje autor proměnu společnosti ve 14. století. Jak vypadala tehdejší krajina? Byla jiná než dnes? A kdo ji obýval? O čem tehdejší lidé přemýšleli, jaké měli starosti, v jakých domech žili? Jak byly zařízeny hrady a jak venkovská či městská obydlí? Do čeho se naši předkové oblékali a jaký důraz přikládali módním výstřelkům? Co se dozvíme o morální autoritě církve ve 14. století? Nemnoho pěkného. Po dřívějším upevnění moci nastává morální úpadek části duchovenstva a s tím přichází krize. 14. století je dobou snad největších katastrof a společenských otřesů celého středověku. Je poučné a zároveň napínavé dozvídat se bližší podrobnosti, uvažovat o souvislostech, příčinách a následcích…Nahrávka vznikla podle knihy Vlastimila Vondrušky Život ve staletích - 14. století vydané nakladatelstvím MOBA v roce 2011. Autorská spolupráce Alena Vondrušková. Čtou Martin Zahálka, Vlastimil Vondruška. Režie, zvuk Nikolaj Ivaskiv. Technická redakce Martin Novotný. Vyrobilo studio Soundguru. Design a grafická úprava obalu pro CD Jan Mottl. Odpovědný redaktor Vojtěch Machálek.

Hlavné postavy tohto románu dôverne poznáte. Ježiš Kristus, napríklad. Alebo apoštol Pavol. Či svätý Lukáš.Kráľovstvo Emmanuela Carrèra je výnimočná kniha, v ktorej sa prelína autorov intímny príbeh nájdenej i stratenej viery v Boha s raným vekom kresťanstva. Na túto knihu len tak ľahko nezabudnete. Ako dokázala malá skupina Kristových nasledovníkov vytvoriť jednu z najsilnejších a najvýznamnejších inštitúcií v dejinách ľudstva? A čo má ešte súčasná cirkev spoločné s prvými kresťanmi? Popredný francúzsky spisovateľ Emmanuel Carrère má za sebou silnú skúsenosť s vierou. Bolo to pred viac ako dvoma desaťročiami, keď prežil priam náboženské vytrženie. V tom období trávil každú voľnú chvíľu čítaním Svätého písma, diel filozofov i významných teológov, pričom si všetky svoje myšlienky starostlivo zapisoval. Jedného dňa ho však viera opustila – rovnako náhle a nečakane, ako sa objavila. Carrère sa po rokoch vracia k svojim starším zážitkom a pokúša sa už ako skeptik pochopiť, čo vtedy vlastne prežil. Zostúpila na neho božská milosť, alebo sa stal obeťou kolektívnej hypnózy? Na základe svojich súkromných poznámok privoláva časy, keď bola jeho viera čistá a neotrasiteľná. Nezostáva však len pri svojom príbehu. Autobiografické nitky sa pred očami čitateľa prelínajú s odbočkami k umeniu, knihám, filmom i k Svätému písmu. Autobiografický príbeh sa tak mení na vášnivý román o Ježišových učeníkoch a začiatkoch nového náboženstva. Do popredia sa dostáva apoštol Pavol a evanjelista Lukáš – cestujeme s nimi z Tróje, kde sa prvýkrát stretli, cez Jeruzalem až do Ríma. Pozrieme sa na zakladanie ďalších miestnych cirkví a napokon na prenasledovanie kresťanov za vlády cisára Nera. Je to úprimná autobiografia, román alebo teologický traktát? Carrèrovo Kráľovstvo je výnimočné dielo, ktoré sa vymyká všetkým literárnym škatuľkám. V Absynte vychádza v edícii 100% v preklade Kristíny Svrčkovej.

V roku 1945 bola Európa na kolenách. Veľkú časť kontinentu ťažko postihli vojnové operácie, masové vraždenie, bombardovanie a celkový chaos. Takmer celá východná Európa sa dostala pod sovietsku nadvládu, a jednu tyraniu vystriedala druhá. Dnes už Sovietsky zväz neexistuje a čoraz viac štátov hraničiacich s Ruskou federáciou si vyberá demokratickú cestu a členstvo v Európskej únii. Rusko sa zo všetkých síl snaží tento vývoj zvrátiť, čoho dôkazom je aj jeho vojenská agresia na Ukrajine. Kniha však rozpráva o vývoji na celom kontinente, o protichodných skúsenostiach obyvateľov východnej a západnej Európy. Dozvieme sa v nej i o občianskej vojne v Grécku, škandinávskej sociálnej demokracii, problémoch dvojjazyčného Belgicka či krvavých akciách severoírskej IRA alebo baskických separatistov. Druhé slovenské vydanie majstrovského diela o dejinách Európy v rokoch 1945 – 2005 zachytáva zložitý a strhujúci príbeh o tom, ako sme sa dostali až sem.

Bitva na Bílé hoře je symbolem potupné porážky, po níž následovala násilná rekatolizace, utužení moci Habsburků v českých zemích a emigrace elit. Historička Ivana Čornejová nabízí stručný, hutný a čtivý přehled toho nejdůležitějšího, co se dělo mezi lety 1618 a 1743 (včetně běsnění třicetileté války) a klade si otázku, zda tato éra je opravdu jen dobou úpadku společnosti, nebo přinesla českým zemím i něco pozitivního. Vždyť je to i doba velkolepé barokní kultury a vzdělanosti, doba, kdy se české země otevírají světu. Jezuité tu šířili nejen vzdělanost, ale jejich mise často provázelo i horoucí vlastenectví, jak je patrné z působení Bohuslava Balbína. Historička vytvořila přehledný a vyvážený pohled na tuto rozporuplnou dobu.Nahrávka vznikla podle knihy Ivany Čornejové Temno: Stručná historie vydané nakladatelstvím Paseka v roce 2022.

Kniha je filozofickým pokusom pochopiť zmysel revolučných rokov 1968 a 1989, nájsť odpoveď na otázku, aký majú tieto revolúcie dopad na dnešnú spoločenskú realitu. Autor formuluje základné výzvy a protiklady súčasnosti; snaží sa pomenovať hodnoty a idey, v ktorých sa súčasný svet a Slovensko nachádzajú. Kľúčové momenty nedávnej histórie konfrontuje s osobnými spomienkami, zážitkami, obrazmi.

Vedeli ste, že – objaviteľa Tichého oceánu dal popraviť vlastný svokor? – slávneho cestovateľa Davida Livingstona takmer zabil lev? – do prvého víťaza Tour de France Maurica Garina hádzali neprajníci kamene? – Wiley Post uskutočnil prvý sólový let okolo sveta napriek tomu, že videl iba na jedno oko? – po prvej svetovej vojne bojovali Poliaci a Ukrajinci proti sebe, aby sa vzápätí spojili proti Rusom? – na Slovensku sme mali desiatky ulíc pomenovaných po Hitlerovi a Stalinovi? – Winston Churchill vyhlásil miesto narodenia následníka juhoslovanského trónu v Londýne na jeden deň za štátne územie Juhoslávie, aby sa narodil na území svojej krajiny? – posledného rumunského kráľa zosadil z trónu vlastný otec? PhDr. Martin Furmanik, PhD. (1989) pracuje ako historik, knihovník a archivár v Múzeu Spiša v Spišskej Novej Vsi. Publikoval množstvo odborných a popularizačných textov na tému histórie a prózu v desiatkach periodík. Je autorom a spoluautorom historických kníh Spiš a vznik Československej republiky, Putovanie dejinami Spiša alebo Rodičia slávnych.

Tido J. Gašpar (1893 – 1972), slovenský novinár, spisovateľ, kultúrny pracovník, dramaturg, verejný činiteľ, ideológ a politik, výrazná postava bratislavskej bohémy. Študoval v Marine, pracoval ako námorník, bol poslancom Snemu Slovenskej krajiny za HSĽS. V roku 1940 sa stal chargé d’affaires vo Švajčiarsku, v rokoch 1941 – 1945 bol šéfom Úradu propagandy Slovenského štátu. V roku 1945 bol zatknutý a odsúdený na tridsať rokov. Na slobodu sa dostal až v roku 1963 po udelení amnestie. Tido J. Gašpar je zaujímavá, ale kontroverzná postava našej histórie. Má mnoho zásluh o pozdvihnutie slovenského povedomia. Kniha je aj o tom ako sa stal z obyčajného dedinského chlapca kráľ bratislavských nočných podnikov, šéfom Úradu propagandy Slovenského štátu, ako spojil svoju budúcnosť s fašistickým Nemeckom. Často obedoval a viedol rozhovory s prezidentom Jozefom Tisom. Vo väzení, kde si odpykáva dlhoročný trest s ním diablov advokát vedie rozhovory o tom, kde urobil chybu, v čom sa mýlil. Jeho tragédia spočívala v tom, že bol až príliš zapálený pre slovenskú vec, samostatný Slovenský štát, pre ktorý bol takpovediac ochotný podpísať aj zmluvu s diablom. Postava advocatus diaboli umožnila autorovi vo fiktívnych dialógoch klásť otázky a hľadať odpovede na zložité rozhodnutia a činy v čase vojnového Slovenského štátu.