Filozofia

Fenomenologická zkoumání o konstituci. Druhá kniha z původně plánovaných tří svazků Idejí k čisté fenomenologii patří mezi filosofická díla první poloviny 20. století, jež základním způsobem ovlivnila myšlení Heideggera a Merleau - Pontyho. Husserl v ní prohlubuje obsahové porozumění fenomenologii a objasňuje její vztah k přírodním a duchovním vědám.

Jeho podobenství a výroky. Proslulý libanonský spisovatel a malíř Chalíl Džibrán se do podvědomí celého civilizovaného světa začlenil svou významnou prózou Prorok. Čtenáři Džibrána si našli i jeho knížku aforismů a parabol Písek a pěna (Vyšehrad, 2001). Se stejnou moudrostí jako v proslaveném Prorokovi přistupuje k poselství moudrosti a lásky i ve své další práci – Poutník.Tématem prvně přeloženého dílka známého libanonského autora se stala apoteóza živoucí, pravé lásky ve všech jejích polohách – od lásky erotické až k lásce božské, jež je vlastním kořenem všeho. Ve svém „Poutníkovi“, rozsahem nevelké básni v próze, Džibrán znovu rozeznívá svou věčnou píseň.

Kniha V zápase s posvátnem (původně vyšla italsky) je plodem uvedeného autorova zájmu. Seznamuje se základními rysy vývoje vědeckého bádání o náboženství od druhé poloviny 19. století do 70. let 20. století. Karel Skalický zde podrobně zkoumá historický, filozofický a zejména metodologický kontext jednotlivých škol a myslitelů, kteří se náboženské skutečnosti z různých úhlů pohledu věnovali, a kriticky hodnotí jejich výsledky i použitou metodu.Vymezené období zahrnuje většinu „klasiků“ v oboru studia náboženství (mj. M. Müller, J. Frazer, S. Freud, C. G. Jung, E. Durk­heim, W. Schmidt, R. Pettazzoni, A. E. Jensen, R. Otto, G. van der Leeuw, M. Eliade, B. Malinowski, G. Dumézil, C. Lévi-Strauss, R. Bellah nebo P. L. Berger). Na rozdíl od populárněji laděné práce Po stopách neznámého Boha nabízí tato kniha širší tematický záběr a náročnější výklady, přesto nezapře svého autora, který dovede i odborný text psát velice čtivě, vtipně a s nezaměnitelným románským espritem.

Příroda, vesmír, člověk. Kniha s podtitulem "Příroda, vesmír,člověk" je rozborem Tomášovy nauky o přírodě a jeho filosofické antropologie. Východiskem rozboru je Tomášova recepce Aristotela a moderní věda.

Studijní texty k problematice analytického výroku(I. Kant, J. S. Mill, G. Frege, L. Wittgenstein, N. Malcolm, W. Quine, P. F. Strawson, H. Putnam).

Merleau-Ponty vychází ve svém nejvýznamnějším díle z podrobné analýzy vnímání, která jej přivede k nutnosti chápat lidský subjekt jako vtělený a opustit některé teze Husserlovy fenomenologie.Merleau-Ponty domýšlí své východisko v úvahách o prostorovém, sexuálním, řečovém intersubjektivním rozměru tělesnosti, aby vyvodil důsledky pro klasická filosofická témata, jako je čas, myšlení či svoboda.

Dílo vydané roku 1923 představuje jednu z raných prací proslulého právního a politického filosofa Carla Schmitta. Německý myslitel se v tomto po stylistické a literární stránce brilantním textu, v němž prostřednictvím rozmanitých aluzí dokládá šíři svého rozhledu, zaměřuje na specifickou povahu racionality spojené s katolickou církví, kterou staví do kontrapozice vůči myšlení ekonomicko-technického věku.Význačnost ratio stojícího v pozadí moci či lépe autority katolické církve nachází především ve schopnosti být jednotou protikladů (complexio oppositorum) a reprezentovat či zpřítomňovat duchovní ideu, resp. osobu. Schmitt v textu mimo jiné upozorňuje i na důležitou distinkci mezi reprezentací a pouhým zastoupením a podává poučení o tomto důležitém konceptu politické filosofie a politické teorie.Ekonomické myšlení není právě reprezentace schopno, neboť za ním nestojí žádná idea či entita k reprezentování, takže není schopno ani politiky v pregnantním smyslu. Jde proto ruku v ruce s depolitizací veřejného. Logickou konsekvencí jeho dnes stále aktuální kritiky ekonomicko-technického myšlení je pak jeho vymezení se vůči socialismu i kapitalismu, které se ve svém jádru zakládají na téže myšlenkové bázi.Jak konstatuje sám Schmitt: „Velký podnikatel nemá jiný ideál než Lenin, totiž ‚elektrifikovanou zemi‘. Oba se vlastně přou pouze o správnou metodu elektrifikace.“ Jeho polemickému tónu ovšem kromě řady dalších neunikají ani anarchismus či teze Maxe Webera.

Třísvazkové dílo slavné politické myslitelky, která zkoumá kořeny totalitarismu 20. století. První svazek je věnován antisemitismu, druhý imperialismu a třetí totalitarismu.

Českému čtenáři se poprvé dostává do rukou překlad významného spisu německého filosofa Immanuela Kanta (1724–1804) Náboženství v hranicích pouhého rozumu (1793). V době, kdy text vyšel, byl již Kant proslulým filosofem, autorem trojice svých „Kritik“ (1781, 1788, 1790).V Kritice čistého rozumu shrnuje podstatu lidského tázání do tří otázek: Co mohu vědět? Co mám dělat? V co smím doufat? Jsou-li Kantovy tři Kritiky pokusem o odpověď především na první dvě z těchto otázek, je jeho spis o náboženství jeho odpovědí na otázku třetí.Výchozím bodem jeho úvah se zde stává otázka původu zla a vztah dobrého a zlého principu v člověku. Kantovo dílo mělo velký význam pro vývoj novověké filosofie náboženství. Lze je považovat jednak za vyvrcholení první fáze vývoje osvícenské filosofie náboženství, jednak ale i za jakousi „výhybku“, jež vlivem Kantova kriticismu (jeho tzv. „kopernikánského obratu“) dala dalšímu vývoji filosofie náboženství od 19. století až do naší doby zcela nový směr.Překlad Karla Šprunka je doplněn komentářem a úvodní studií Stanislava Sousedíka.

Text Paula Archambaulta (1883–1950) sleduje stručným a výstižným způsobem rozvoj filosofie Maurice Blondela (1861–1949) od jeho rané formy „filosofie akce“ k jeho pozdní zralé podobě „filosofie konkrétna“. Tím, že uvádí Blondelovo myšlení v souvislost s francouzskými klasiky a význačnými mysliteli i s Blondelovými učiteli, otevírá nám nepřímo přístup ke kultuře francouzského filosofování vůbec.V našem prostředí navazuje na objev Blondelovy filosofie ve Floriánových Kursech (1939/40) a zve nás k společnému putování vedenému duchovní inspirací, jež je původem i cílem Blondelova díla.

Topológia filozofického mlčania. Je možným stretom pravdy o bytí a jazyku práve bod mlčania? Ak áno, tak potom pozvanie k tematizácii mlčania je oprávneným počinom autora tejto publikácie. Titulný triptych Mlčanie, bytie, jazyk je myšlienkovým svetom, ktorý sa pýta na spojitosť bytia a jazyka. Táto otázka je v prvom rade kladená filozofovi bytia, Heideggerovi a filozofovi jazyka, Wittgensteinovi, ako dvom emblematickým postavám súčasného západného myslenia. Autor hľadá pravdu bodu stretu, ktorým je skúmaný pojem mlčanie. Mlčanie ako hranica bytostno-jazykovej pravdy. Takto napr. Kantom nastavené hranice metafyzickej poznateľnosti sveta, alebo Derridom dekonštruktívne skúmané hranice západnej metafyziky, či aj Quineová problematika ontologickej relativity sú volané, nie nepodobne ako iné jazykovo-bytostné poriadky, pred súd pravdy o ich opodstatniteľnosti. V znení Parmenidovej tézy "Byť a myslieť je to isté" sa miesto tejto pravdy situuje k bodu stretu ontologickosti - bytia a jazykovosti - myslenia. Možno azda mĺkvo prepočuť túto naliehavosť?

Predkladaný deviaty zväzok Zobraných literárnych a mysliteľských diel Pavla Straussa, ktorý vychádza signifikantne na storočnicu autorovho narodenia, má z hľadiska vari prozreteľnostného osobitné postavenie v rámci toho všetkého, čím sa Strauss do slovenskej kultúry zapísal.Naskytuje v podstate akýsi súhrnný pohľad na jeho počiatočné životné hľadanie, pri etablovaní sa ako osobnosť. Preklenuje dúhovým oblúkom obdobie od jeho literárnych začiatkov až po jeho konverziu, a to konverziu hneď dvojitú: jednak v dominantnosti literárneho jazyka jeho tvorcu, jednak - a to najmä - v jeho svetonázorovom a náboženskom smerovaní. To oboje sa dá totiž z nadhľadu sledovať iba na Straussovej nemeckej poetickej tvorbe, ktorá stojí na začiatku jeho literárnych úsilí a umelecko-estetických ambícií.

Tento komplet pripravovaný pri príležitosti blížiacej sa autorovej storočnice (roku 2012) ho predstaví ako všestranného autora európskeho formátu, vzdelaného kritického mysliteľa a prenikavého intelektuála s kresťanským svetonázorom. Jeho diela môžu pomáhať prekonávať šíriaci sa nihilizmus a dehumanizáciu človeka, kultúry, spoločnosti 21. storočia. On nielen postuluje, ale sám prináša - ako spisovateľ a mysliteľ - do modernej slovenskej literatúry nové pozitívne a humanistické perspektívy.

Reflexia o viere, kultúre a výchove. "Pohľad na obsah publikácie ma presviedča, že autor nestráca vášnivú túžbu po pravde, ale ani odvahu objavovať nové cesty. Iste je to nezvyklá trojnožka: viera, kultúra a výchova. Hľadať vzájomnú súvzťažnosť mi spočiatku prichodilo trochu „syzifovské“ namáhanie. Autor vo svojom diele provokačne najprv nastreľuje a vymedzuje základné pojmy depozitu viery, fenoménu kultúry a paradigmy výchovy, ale pokúša sa aj o syntézu i konklúziu ich vzájomných vzťahov. Čítanie týchto riadkov nech nás povzbudí k ochotnejšej službe pre dobro našich bratov a sestier a pre budúcnosť nášho milovaného národa." Mons. Tomáš Galis, žilinský biskupKniha Súvislosti – reflexia o viere, kultúre a výchove poukazuje na podstatu pojmov viera, kultúra a výchova a ich vzájomnú previazanosť. Je ponukou na diskusiu pre kresťanských intelektuálov, ale aj výzvou pre inak nazerajúcich na život človeka a spoločnosti. Som presvedčený, že vzájomné prenikanie medzi vierou, kultúrou a výchovou môže byť pozvaním k rozvoju humanum. Hovoria o tom dejiny, akademické diskusie i skúsenosť matiek, otcov, vychovávateliek, animátorov a animátoriek, kňazov, katechétov a katechétiek, vedúcich rôznych detských a mládežníckych skupín a spoločenstiev a pracovníkov v najrozličnejších kultúrnych ustanovizniach. Mám nádej, že Vás aspoň trochu obohatí. Zdeno Pupík

Autor ve své práci předkládá nejen polemiku s filozofem F. Nietzschem, nýbrž do své diskuse vtahuje postupně další filozofy a myslitele minulosti i přítomnosti a pomocí jejich úhlů pohledu se pokouší hledat odpovědi na otázky, které jsou ukryty hluboko v nás a které se táží po smyslu našeho života.

Kôň a jeho chlapec. Dostupné v rámci sady Kroniky narnie (2016).Z prvých dvoch kníh už vieme, že Narnia je svetom plným čarodejníkov, víl a škriatkov, hovoriacich zvierat, dobra a zla, ale predovšetkým svetom tisícov napínavých a dobrodružných príbehov. Ďalší z nich sa volá Kôň a jeho chlapec. Prečítajte si teda príbeh tretí…V Kalormene, veľkej orientálnej ríši susediacej aj s Narniou, žije mladý najdúch Šasta. Vychováva ho nevlastný otec, rybár Aršíš, a keď sa ho rozhodne predať za otroka jednému z vládnucej vrstvy tarkánov, Šasta sa rozhodne ujsť. Šťastnou náhodou má rovnaké úmysly aj tarkánov kôň s nevysloviteľným erdžaním namiesto mena, ktorého chlapec nazve Brejo. Spolu vyrazia na sever do Narnie a Arkierova. Pri úteku pred skupinou rozzúrených levov sa stretnú s tarkánskou dievčinou Aravis, ktorá mieri do Narnie preto, lebo ju chce otec nasilu vydať za starého odporného vezíra. Oba kone, na ktorých sa deti vezú, sú hovoriace kone z Narnie, ktoré v mladosti uniesli Kalormenčania do otroctva. Ukážka:„Ale veď ja viem rozprávať. " Pozrel mu do očí a od úžasu tak vytreštil svoje vlastné, až boli takmer rovnako veľké ako tie konské. „Ako si sa to mohol naučiť?" „Pst! Nie tak nahlas," varoval ho kôň. „Tam, odkiaľ pochádzam, vedia rozprávať takmer všetky zvieratá. " „A to je kde?" vyzvedal Šasta. „V Narnii," odvetil kôň. „V šťastnej krajine Narnia plnej hôr porastených vresom, riek, šťavnatých údolí, chladivých jaskýň a hlbokých lesov, v ktorých sa ozýva zvonenie trpasličích kladív. Ach, ten sladký vzduch Narnie! Jediná hodina v nej je viac ako tisíc rokov v Kalormene."

Čarodejníkov synovec. Dostupné v rámci sady Kroniky narnie (2016).Kroniky Narnie si získali srdcia miliónov detí v celom „našom" svete. V našom preto, lebo Narnia je iným, ďalším svetom, ktorý sa podarilo objaviť deťom. Je svetom plným čarodejníkov, víl a škriatkov, hovoriacich zvierat, dobra a zla, ale predovšetkým je svetom tisícov napínavých a dobrodružných príbehov. Prečítajte si prvý…Do malého londýnskeho domu sa ku strýkovi a k tete prisťahuje malý Digory. Strýko je čudák, a keď sa Digory jedného dňa spolu s kamarátkou Polly nechtiac dostanú do jeho pracovne, zistia, že je to čarodejník. Strýko nečakanú návštevu využije a úskokom pošle obe deti na prieskum do iného sveta, kam sa on sám neodváži. Digory a Polly v ňom náhodou objavia miesto, odkiaľ sa dá vchádzať do množstva iných svetov. Hneď prvý, ktorý navštívia, však nevyzerá prívetivo. Je mŕtvy a všetko sa v ňom rozpadáva. Neúmyselne v ňom oživia kráľovnú Jádis, ktorá pred vekmi kliatbou zničila vo svojej krajine všetko živé, a chce sa dostať niekam inam. Prinúti deti, aby ju vzali do Londýna. C. S. Lewis od mladosti prejavoval živý záujem o mýty a legendy. Podarilo sa mu stvoriť svet Narnie, počínajúc Levom, šatníkom a čarodejnicou z roku 1950. Nasledovalo ďalších šesť kníh, ktoré si okamžite získali popularitu pod názvom Kroniky Narnie. C. S. Lewis patrí k najobľúbenejším britským spisovateľom. Dodnes sa predalo vyše 85 miliónov kníh Narnie.

Titul vyšiel aj v slovenskom jazyku: Štyri lásky (2014).C. S. Lewis v knize Čtyři lásky popisuje čtyři druhy lidské lásky - náklonnost, přátelství, erós a křesťanskou lásku. Jedná se o mistrovské dílo, o moudrou, jemnou, upřímnou úvahu o ctnostech a nebezpečích lásky."Bůh je láska," říká sv. Jan. Když jsem se poprvé pokusil napsat tuto knihu, domníval jsem se, že mě tento výrok velice snadno provede celým tímto tématem... Nejprve jsem proto začal rozlišovat mezi láskou dávající a láskou přijímající... Těšil jsem se, že napíšu docela snadnou chvalořeč na první druh lásky a znevážím ten druhý. A mnohé z toho, co jsem se chystal říci, mi stále připadá pravdivé. Stále se domnívám, že představujeme-li si pod pojmem láska jen neovladatelnou touhu být milován, zasloužíme politování. Neřekl bych však už, že máme-li na mysli jen tuto neovladatelnou touhu, pleteme si lásku s něčím, co s ní nemá vůbec nic společného. Nyní už nemohu lásce přijímající upřít označení láska. Kdykoliv jsem se o to snažil, uvízl jsem v záhadách a protimluvech. Skutečnost je složitější, než jsem předpokládal. (Autor)

Proměňující moc příběhu a "křest fantazie" v pojetí C. S. Lewise. Hlavním tématem této práce je proměňující působení příběhů (tedy slovesných útvarů narativní povahy) na mysl posluchačů a čtenářů - a to především, ač nikoli výlučně - v souvislosti se specifickým pojetím účinku literárních fikčních světů na mysl vnímatele, které najdeme v díle britského spisovatele C S. Lewise a které lze poměrně výstižně označit jeho vlastním výrazem "křest fantazie". (Autor).

Základné filozofické a náboženské vplyvy od antiky po súčasnosť. Myslenie západnej civilizácie sa venuje predovšetkým vzťahu náboženstva a filozofie v jednotlivých historických obdobiach od čias Platóna po dnešok. Predstavuje autorov a zástancov rôznych filozofických smerov v kontexte doby a porovnáva ich chápanie Boha, zmyslu existencie človeka a iných otázok s kresťanským učením.Vysvetľuje filozofické koncepcie a názory viac ako štyridsiatich najvýznamnejších mysliteľov v dejinách západnej civilizácie, ako aj základné filozofické a teologické pojmy a smery, napr. existencializmus, feminizmus, paranormálne javy ap.Myslenie západnej civilizácie pomáha čitateľovi získať prehľad v jednotlivých oblastiach filozofie či teológie a uprostred toľkých názorov, presvedčení, hodnotových orientácií a zmien v dnešnej spolocnosti rozlišovať, o čo naozaj ide: odkiaľ konkrétne ponímanie pochádza a kam smeruje.Text je tematicky rozdelený do 16 častí a 48 kapitol. Kniha obsahuje aj index, terminologický slovník a námety na premýšľanie, ktoré čitateľovi pomôžu hlbšie preniknúť do problematiky kapitoly, samostatne zaujať stanovisko, formulovať svoj názor a hľadať riešenie problému.

Sklamanie vyvolané moderným materializmom, ako aj veľký vzostup praktickej civilizácie v polovici 19. storočia, neviedli, ako sa očakávalo k zlepšeniu sociálnych pomerov, ale naopak k ich zhoršeniu. Toto podnietilo snahu hľadať pevnejšie životné základy, než aké poskytovali materialistické teórie. Veľmi rýchle sa rozpoznala prázdnota materialistickej metafyziky a etiky. Ale ani pozitivizmus nedokázal dostatočne podoprieť svoju nedôveru voči sústavnej syntéze prudko sa rozmáhajúceho prírodovedného bádania, lebo po úspešnom spracovaní jednotlivých záhad sa objavovali všeobecnejšie problémy, ktoré nútili serióznych bádateľov znovu k filozofickému skúmaniu základov všetkého poznania.

Odkaz Giovanniho Pica della Mirandola. Odkaz Giovanniho Pica della Mirandola Slovenský čitateľ dostal do rúk preklad reči O dôstojnosti človeka (De hominis dignitate) od renesančného mysliteľa poslednej tretiny 15. storočia Giovanniho Pica della Mirandola. Ide o zamýšľaný úvodný prejav na verejnej diskusii v Ríme v roku 1486 pred pápežským senátom k 900 tézam z filozofie, kabaly a teológie. Diskusia, na ktorú G. Pico pozval učencov z celej Európy sa, žiaľ, neuskutočnila. Obdobie renesancie, a v ňom slávne talianske Quattrocento, patrí k významným etapám dejín európskej duchovnej kultúry. Všeobecne sa vysoko hodnotia najmä výkony renesančných umelcov. Ich umelecké a architektonické diela sú predmetom stáleho obdivu. Menej sa už vie o metafyzickom zdôvodnení obrazu človeka so širokou svetonázorovou explikáciou, ktorý usmerňoval umelecké aktivity renesančných umelcov a renesančných ľudí vôbec. Reč O dôstojnosti človeka je koncentrovaným vyjadrením metafyziky renesančného humanizmu, človeka, filozofickej antropológie renesančných humanistov. Kniha je určená všetkým, ktorí majú radi pôvodné filozofické myšlienky, študentom humanitných vied, učiteľom.

Autor poskytuje nový pohľad na pozitivizmus Augusta Comta. Sústredil sa na problém Comtovho náboženského pozitivizmu, úročenie jeho základných stanovísk a dôsledkov. Pracuje s pôvodnými dielami a vhodne vybranou pomocnou literatúrou, ktorou svoju prácu dopĺňa a syntetizuje do nového interpretačného celku. Vhodne využil doxografický prístup. Riešenie zvolenej témy vykazuje vnútornú logickú súdržnosť, spojitosť a metodologickú presnosť. Vedecká rozhľadenosť sa skĺbila s rámcovou konzistentnosťou vlastného výskumu. Autor vhodne naznačil historický a myšlienkový kontext, v ktorom Comte rozpracoval náboženský aspekt svojej filozofie. Autor v knihe preukazuje solídne znalosti z francúzskej histórie. Umožňujú mu jasne poukázať na dobové vplyvy, ďalej na vplyvy významných osobností ako de Maistre, Bonald, Saint-Simon a zároveň zvýrazniť špecifickosť a originalitu Comtovej filozofie.Kniha Tomáša Pružinca je prínosom pre slovenskú vedeckú literatúru v oblasti dejín filozofie a dejín sociológie. Interdisciplinárny prístup prispieva k originálnemu riešeniu danej témy. Kniha je určená študentom spoločenských vied a širokej čitateľskej verejnosti, odborníkom z oblasti filozofie a sociológie.

Dejiny morálnej filozofie predstavujú permanentné hľadačstvo správneho života, naplneného a sprevádzaného života, naplneného a sprevádzaného správnymi morálnymi hodnotami. Aktuálna sa javí otázka: či to, čo dnes považujeme a označujeme za morálne, takým aj skutočne je? Plejáda rôznych, relatívne nekonzistentných teoretických názorov svedčí o ťažkostiach pri hľadaní zhody v otázke identifikovania a postulovania jedného rešpektovateľného teoretického východiska cností. Aristotela možno považovať za zakladateľa dlhodobej teoretickej tradície, no premýšľať o jeho špecifickom výklade cností je komplikované.

Ďalší zväzok Antológie z diel filozofov – Humanizmus a renesancia – zahrnuje obrodu antickej epochy, t. j. 14. a 15. storočie, obdobie, pre ktoré je typické nielen množstvo neprekonateľných umeleckých výtvorov, ale s ktorým sa spája aj ideový prerod človeka a spoločnosti. Z obsahu: Pietro Pomponazzi, Mikuláš Kuzánsky, Bernardino Telesio, Giordano Bruno, Francis Bacon, Niccolo Machiavelli, Desiderius Erasmus, Thomas More, Leonardo da Vinci, Mikuláš Kopernik, Galileo Galilei.

S předmluvou prof. Georga Scherera. Filozofovat znamená podle Josefa Piepera zapomenout na účelnost a upotřebitelnost věcí a ptát se, co jsou „ve svém posledním základu“. Filozofuje ten, kdo je schopen vzdálit se od běžných výkladů a obvyklých hodnocení věcí, když před ním náhle vyvstala jejich nová tvář. Filozofování vychází z údivu nad věcmi, které nás každodenně obklopují, nad tím, že vůbec něco existuje, a může být oživováno konfrontací s tradovaným výkladem světa: s mýty, teologií nebo i s texty, které jsou pokládány za racionalistické či ateistické. Filozofické tázání (a v tom je vznešenost i bída filozofie) však nemůže dospět ke konečným odpovědím – ústí v poznání, že svět má charakter tajemství.

Kniha Onto - teológia : Plotinos verzus Heideger je pokusom o autentickú kritickú konfrontáciu s Heideggerovou tézou o onto-teologickej povahe metafyziky. Autentickosť konfrontácie sa zakladá na preskúmaní kontextu konštituovania významu centrálného termínu "onto-teológia"; na premyslení jazyka ako platformy rozličných foriem onto-teológie na doteraz nerealizovanej konfrontácii Heideggerovej tézy s historickou koncepciou Plotina, ktorej sa v rámci slovenských akademických kruhov dejín filozofie venovala len neveľká a nesystematická pozornosť.

Čo môžu dnešnému človeku dať myšlienky dvoch ľudí, od ktorých nás v prípade jedného delí viac ako jeden a pol tisícročia a druhého ešte o zhruba osem storočí viac? Organizácia spoločnosti, oprávnenie moci, duchovné princípy, na ktorých stojí komunita, štát, to sú kategórie, ktoré museli ľudia riešiť od vzniku prvých mestských štátov a ku ktorým sa museli znovu a znovu vracať. To nie sú ezoterické otázky, naopak, týkajú sa praktickej organizácie nielen života spoločnosti, ale sú úzko spojené s individuálnou mravnosťou, svedomím a svetonázorom. Zamýšľanie sa nad týmito otázkami dnes, v dobe ťažkej krízy západnej civilizácie, je potrebnejšie ako kedykoľvek v našich dejinách a malo by byť súčasťou odkazu Západu.

Témata týkající se života každého člověka. Autor z filozofické perspektivy pojednává o tématech týkajících se každého lidského života, například o úzkosti, náladách, nudě, strachu, bolesti, zármutku, naději, stáří, smrti, kráse, kultuře. Kniha vznikla na základě mezioborových přednášek, jež autor pronesl na univerzitě v Essenu. Publikace představuje kompaktní úvod do filozofického myšlení a je určena čtenářům, kteří jsou už seznámeni se základy filozofie. Je vhodná pro studenty, kteří chtějí filozofickým otázkám věnovat adekvátní pozornost, velmi zdařile totiž zohledňuje potřeby studentů jak humanitních, tak přírodovědných oborů.

Publikácia je súborom ôsmich vedeckých textov z oblasti filozofie, teológie, žurnalistiky a teórie vedy, ktoré odzneli vo forme prednášok na Letnej škole organizovanej Filozofickou fakultou KU v Ružomberku a grantovanou skupinou Local Society Initiative (LSI FF KU) v r.2005 na Spišskej Kapitule.

Třetí čítanka. Výber z kľúčových diel analytickej filozofie: Wittgenstein, Kripke, Ayer a další

Jedna z nejpopulárnějších knih svého druhu a českém knižním trhu za posledních deset let. Dočkala se již šesti vydání, celkový náklad prodaných výtisků se blíží 100 tisícům kusů. Stala se nepostradatelnou příručkou pro studenty středních a vysokých škol. Kniha podává velice přehledný a na svůj rozsah podrobný popis dějin filosofie od počátků filosofického myšlení v Indii přes antiku, středověkou filosofii až k dnešní době.K českému vydání knihy je zpracována původní bibliografie českých překladů filosofické literatury. Zahrnuta je zde i literatura sekundární. Odborná veřejnost uvítá i aktuální e-mailový adresář nejdůležitějších adres s filosofickou tématikou.

alebo o pozadí nášho poznávania. Dejiny vedeckého poznania nám umožnili byť vo vesmíre, rozštiepiť atóm i molekulu DNA, nahliadnuť do chromozomálnej stavby človeka rozanalyzovať svet takmer do jeho najjemnejších detailov. Zdá sa, že žiadna doba nevedela toľko a tak rozmanitého o človeku ako dnes, ale s podrobným skúmaním všetkých aspektov našej existencie a prílivom nových informácií z rozmanitých vied sa nám akoby nevdojak rozpadol obraz seba samého a prestalo byť celkom zrejmé, kým v skutočnosti sme...

Publikácia zameriava svoju pozornosť na pojmy ako: Názov, Objekt, Otázky, Hypotéza, Ciele... Čo je hodnota, ako môžeme o nej hovoriť? Moderné hodnoty verzus hodnoty v moderne, Hodnoty v zornom poli filozofie...

Filozofia náboženstva sa zaoberá filozofickou reflexiou a výkladom náboženských fenoménov. Vymedzuje zároveň i vzťah filozofie a náboženstva. Autor sa v knihe zaoberá vybranými problémami súčasnej kontinentálnej filozofie náboženstva. Všíma si otázky, prístupy a metódy dnešných "filozofií náboženstva". Spoločným znakom vybraných autorov - J.-L. Mariona, G. Vattima, O. Fundu, T. Halíka, J. Polákovej, S. Žižeka - je interpretácia kresťanského posolstva, ktorá má diferencované podoby. Rámec a horizont autorov tvorí postmetafyzická epocha, v ktorej sa pôvodné filozoficko - náboženské témy riešia novým spôsobom. Náboženstvo je výrazný fenomén, ktorý pre filozofiu vždy bol a stále zostáva významným predmetom reflexie. Kniha je určená študentom vysokých škôl, no otvára priestor i pre širšiu čitateľskú verejnosť.

Kůň a jeho chlapec. Čtyři anglické děti Petr, Zuzana, Edmund a Lucie objeví tajuplnou pohádkovou zemi Narnii. Jednoho dne se jim totiž poštěstí projít starou skříní do neznámé říše, v níž žijí Lev Aslan, trpaslíci a mluvící zvířata a čas tam běží úplně jinak než jsou lidé zvyklí.

Lev, čarodejnice a skříň. Čtyři anglické děti Petr, Zuzana, Edmund a Lucie objeví tajuplnou pohádkovou zemi Narnii. Jednoho dne se jim totiž poštěstí projít starou skříní do neznámé říše, v níž žijí Lev Aslan, trpaslíci a mluvící zvířata a čas tam běží úplně jinak než jsou lidé zvyklí.

Poslední bitva. Čtyři anglické děti Petr, Zuzana, Edmund a Lucie objeví tajuplnou pohádkovou zemi Narnii. Jednoho dne se jim totiž poštěstí projít starou skříní do neznámé říše, v níž žijí Lev Aslan, trpaslíci a mluvící zvířata a čas tam běží úplně jinak než jsou lidé zvyklí.

Dopisy Malcolmovi. Netradiční formou zpracované stále aktuální téma křesťanské spirituality: osobní modlitby.Titul vyšiel v novom vydaní: O modlitbě - Dopisy Malcolmovi (2015).