Filozofia

Titul vyšiel aj v slovenčine: Ohromné maličkosti (2014).Gilbert Keith Chesterton se proslavil mnoha literárními žánry, ale hlavní důvod, proč stále patří k nejcitovanějším autorům světa, naleznete v této knížce. Chesterton byl totiž mistrem paradoxu. Povýšil společenský bonmot na životní filosofii zdravého rozumu, na obranu občanské liberální politiky a tradičních hodnot evropské kultury. A ještě něco navíc: Chesterton čtenáře uvádí do světa tisíce malých překvapení a radostí ze života, proto byl tolik milován i těmi, kteří ne zcela sdíleli jeho životní filosofii. U nás to jsou především Ferdinand Peroutka, Karel Čapek, Jiří Voskovec, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Jiří Suchý.

Prečo by ste mali siahnuť práve po tejto 6. časti z desiatich zbierok Pavla Straussa vydávaných k storočnici jeho narodenia? Možno práve preto, že vás nebude nudiť, ale ani neunaví. Možno preto, že vás naštartuje k činnosti, ale aj načrie do hlbín... že si ju budete môcť odškrtávať deň za dňom ako v diári, dávkovať pomaly a opatrne ako nesmierne účinný a vzácny liek... že vám ušetrí more času a dozviete sa v koncentrovanej podobe najhlbšie pravdy života. Lebo "aforizmus je centrum každého diela. Odlož všetko vedľajšie, čo zvýši - je aforizmus," uisťuje nás Pavol Strauss, podľa ktorého sa v aforizme zrkadlí pravda podobne ako celý svet v kvapke rosy."Kto nestačí na poéziu, napíše občas aforizmus. Kto nestačí na aforizmus, napíše občas román." Načo stačil Strauss? Kto je zvedavý, otvorí knihu. Ale otvoriť, neznamená porozumieť... Preto dovoľte malý test zo straussovčiny: "Keď sa láska premení vo vzťah, je po láske." Alebo: "Zrelá láska je priateľstvo. Ale zrelé priateľstvo nie je láska." Tak dobrú chuť ;-)

Důkazy. Dinesh D’Souza provokativním způsobem mistrovsky kombinuje argumenty filozofické, fyzikální a biologické s pronikavým rozborem jednotlivých pojetí posmrtného života ve světových náboženstvích a ukazuje, proč je reálné, že Shakespearův „neznámý kraj“ bude nakonec zmapován.

15 prednáškových textov a prekladov Kierkegaardovho diela v pestrej palete sa snaží zmapovať jeho hlavné motívy. Na knihe sa podieľali renomovaní prekladatelia jeho diel, historici filozofie, teológovia...

Křesťanství po náboženství. Titul je dostupný v edícii s CD: Chci, abys byl + CD (2012).V naší době zřejmě končí novověká podoba náboženství; nekončí však víra, naděje a láska. Po autorových knihách o víře a naději je hlavním tématem této knížky láska. Jaký význam mohou mít známé biblické výroky o lásce i pro lidi, které samo slovo Bůh spíš uvádí do rozpaků? Autor tvrdí, že teprve v hloubce lidské zkušenosti lásky se může znovu ukázat smysl slova Bůh, které se pro tolik lidí skrylo v temném oblaku. Nabízí nový úhel pohledu na lásku člověka k Bohu, k sobě samému, k bližním včetně nepřátel, na lásku, která je silnější než smrt.

Popredný poľský teológ a filozof 20. storočia a významná postava niekdajšej Solidarity, používa slovo „dráma“ ako metaforu na ozrejmenie existenciálnych filozofických otázok. Podľa neho prameň ľudskej otvorenosti i ľudských konfliktov v konečnom dôsledku korení v napätí medzi sacrum a profanum. Odtiaľto nadobúda význam všetko, čo nazývame drámou. Podľa Tischnera v dráme ľudského bytia sú obsiahnuté tri základné komponenty javiskovej drámy: „scéna“ (t. j. svet), druhý človek a čas.

Americký rabín a autor bestselleru Když se zlé věci stávají dobrým lidem se v knize zabývá tím, co je pro většinu lidí klíčové – jak žít život tak, aby měl smysl, aby na něm záleželo, aby byly jeho plody k něčemu. K tomu je třeba lépe poznat lidskou povahu, pochopit mnohé lidské tužby a dilemata. Na řadě příkladů ze života lidí kolem sebe, ale také na velkých příbězích z Bible a světové literatury Kushner ukazuje lidskou touhu být dobrý, stejně jako jeho vnitřní spory týkající se otázek lidské falešnosti a zloby, uvažuje o tématech pomsty, spravedlnosti a odpuštění. Duchovní moudrost je v knize kořeněna židovským pohledem na svět a smyslem pro humor a paradox, psychologická poučení zároveň dávají řadu jasných termínů a orientačních bodů, které velká životní zkušenost stahuje sympaticky na zem.

Prologus et liber primus. Diskusia o nevyhnutnosti, predmete a vedeckom chápaní teológie bola v dobe Dunsa Scota aktuálna. Scotus proti mienke filozofov zastáva tézu, že nadprirodzená náuka je nevyhnutná a potrebná. Chápaním teológie ako praktickej vedy prispieva k jej novému ponímaniu.

De cognoscibilitate Dei. Predkladaný Scotov text sa explicitne nevenuje metafyzike - zaoberá sa prirodzenou poznateľnosťou Boha, no predsa sa v ňom nachádzajú miesta, ktoré majú filozofickú relevanciu. Centrálnou pre Scotovo chápanie metafyziky je jeho náuka o jednoznačnosti pojmu "súcna ako súcna", ktoré je zároveň predmetom metafyziky a adekvátnym predmetom ľudského rozumu. V rámci teologického kontextu, ktorým je prirodzená poznateľnosť Boha, Scotus najprv "zostupuje" k metafyzike a určeniu jej predmetu, čo je identické s určením adekvátneho predmetu ľudského rozumu, a potom "vystupuje" k teológii. Teológia teda predpokladá poznanie metafyziky, lebo pojmy "súcno" (ens) a "nekonečný" (infinitum) sú poznateľné v rámci metafyziky. Metafyzické poznanie tu slúži ako báza zmysluplnosti teologického diskurzu.

Novinář pátrá po smysluplnosti víry v Boha. Jestliže existuje milující Bůh, proč tento bolestmi sužovaný svět sténá pod tolika utrpeními a zlem? Jestliže jsou zázraky Boží v rozporu s vědou, jak potom může racionálně uvažující člověk věřit, že jsou pravdivé? Jestliže Bůh doopravdy stvořil vesmír, proč přesvědčivé vědecké důkazy nutí tolik lidí dospět k závěru, že život lze objasnit pomocí slepého evolučního procesu? Jestliže je Bůh mravně dokonalý, proč je ve Starém zákoně napsáno, že schvaloval vraždění nevinných dětí? Jestliže je Bůh nejvyšším dohlížitelem nad církví, proč v ní bylo po celá staletí tolik pokrytectví a krutosti? Tyto otázky obsahují jedny z nejčastěji vznášených námitek vůči Bohu. A jsou naprosto legitimními překážkami, které neotřesitelně stojí mezi tazatelem a vírou… Jsou však tyto námitky skutečně neotřesitelné?

Jacques Maritain (1882-1973) patří k nejvýraznějším postavám filosofie 20. století. Do francouzského prostředí znovu uvedl tomismus, očištěný od manuálových nánosů a nově promyšlený tváří v tvář otázkám, které klade moderní filosofie, kultura a společnost. Spolu s manželkou Raissou (1883-1960), která byla jeho rovnocennou intelektuální a duchovní partnerkou, pronikali (často filosofickými prostředky) do duchovní až mystické hloubky křesťanské víry. Pod společným názvem přinášíme tři drobná dílka manželů Maritainových z této oblasti.Kniha obsahuje tři eseje. Příběh Abrahámův řeší zajímavou otázku vývoje mravního svědomí lidstva. Jak je možné, že Abrahám se s nezkaleným svědomím a s Božím požehnáním dopouštěl skutků, které dnes považujeme za těžce hříšné?Jakými cestami vedl Bůh lidstvo k plnému vědomí mravní odpovědnosti? Kníže tohoto světa je krátkou meditací o moci Padlého anděla nad světem a o jejím zlomení: Kristovo vtělení a výkupné utrpení se zde ukazuje z nového, důležitého úhlu pohledu, který nám často uniká. Esej rovněž očišťuje a zjasňuje náš pohled na nadpřirozené skutečnosti, které nás obklopují. Připomíná, že světci a vůbec všichni lidé, kteří opustili tento svět, nejsou "mrtví", ale žijí zde aktivně s námi, mají nadále starost o tento svět a chtějí s námi spolupracovat na jeho spáse.

Autorův pohled na blahoslavenství je velmi neotřelý. Srovnává každé blahoslavenství s jednou ze současných ateistických ideologií a ukazuje, že každá z nich je ve své podstatě karikaturou příslušného blahoslavenství. Chceme-li si svou blaženost zajistit vlastními silami, dojdeme k „anti-blahoslavenstvím“. Jedině Ježíš Kristus nám může a chce dát „pravé štěstí“.Otec Marie-Dominique chápe každé blahoslavenství jednak jako ovoce Ducha svatého, jednak jako účinný lék na typické nemoci dnešní doby, který nám umožní zorientovat se v nabídkách současného světa a obnovit směr, kudy vede cesta k cíli.

Tato dvě opuscula patří mezi Tomášova kázání. Díky nim si můžeme představit Tomáše Akvinského nejen jako scholastického učence, ale především jako světce. Jeho cílem bylo vést posluchače ke svatosti, a tomu odpovídá jazyk a styl těchto kázání - konkrétní, určovaný denní zkušeností a úctou k Božímu slovu. Díky své hloubce a jasnosti k nám jeho homilie promlouvají i dnes.

Tato kniha je výsledkem spolupráce mezi Centrem pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty a Centrem biblických studií. Chce být nejen příspěvkem k jednomu z klíčových témat křesťanské teologie, ale také k ekumenickému rozhovoru jednotlivých duchovních tradic evropského prostoru.

Kniha obsahuje vůbec první kompletní překlad tří spisů sv. Jana Damašského († 749), jež jsou dnes známy jako „Řeči na obranu obrazů“. Tyto texty zásadně ovlivnily chápání náboženského zobrazování jak na křesťanském Východě, tak Západě.V úvodu knihy se překladatel věnuje sv. Janu Damašskému jako významné osobnosti raně středověkého myšlení a zasazuje vznik jeho spisů do dobového kontextu, tj. ikonoklastických sporů 8. století, v závěru se pak zamýšlí nad smyslem ikony a jejím zařazením do liturgie dle učení Otců církve. Z řeckých originálů přeložil, úvodem a doslovem opatřil Tomáš Mikulka.

Jednou z nejpropracovanějších oblastí filosofie a teologie Tomáše Akvinského je bezpochyby etika. Po Aristotelově vzoru Tomáš rozvíjí „vědu o dobrém životě“ na základě ctností. Etika pro něj tedy neznamená pouze probírání zákonů nebo teorií. Je to plně praktická disciplína, která má vést člověka k reálné změně k lepšímu.K nejvýznamnějším Tomášovým spisům o etice patří – kromě komentáře k Aristotelově etice a rozsáhlé střední části Teologické sumy – komplex pěti diskutovaných otázek o ctnostech, Quaestiones disputatae de virtutibus. První otázka se zabývá ctnostmi obecně, tedy tím, co jsou a kam patří v celku lidských potencí a schopností.Tuto otázku předkládá svazek, který právě držíte v rukou. Druhý díl, jehož vydání se připravuje, bude obsahovat pojednání o kardinálních ctnostech (5. otázka QD), třetí pak o teologických ctnostech lásky a naděje (2. a 4. otázka) a o přikázání bratrského napomenutí (3. otázka).

Princ Kaspián. Dostupné v rámci sady Kroniky narnie (2016).Otvorte ďalšiu čarovnú knihu krajiny tisícov neuveriteľných príbehov, a prečítajte si príbeh štvrtý…Štvorica detí zo šatníka sa opäť dostáva do Narnie, tentoraz celkom nečakane a proti svojej vôli. Svoje bývalé kráľovstvo nachádzajú zničené, hrad v troskách, krajinu spustnutú, zmenenú na nepoznanie. V Narnii sa ocitli o stovky, možno aj tisíce rokov neskôr. V krajine vládne zlý kráľ Miraz z rodu Telmarčanov, ktorí porazili narnijských ľudí aj hovoriace zvieratá, takmer celkom ich vyhubili a pobrežie nechali zarásť hustým lesom, lebo sa báli návratu leva Aslana. Miraz nieje právoplatným kráľom ani podľa telmarských zákonov. Vládne namiesto mladučkého princa Kaspiána. Keď sa Mirazovi narodí syn, rozhodne sa Kaspiána zavraždiť, aby trón získal jeho rod. Kaspiánovi príde na pomoc štvorica dávnych kráľov Peter, Edmund, Susan a Lucy. Ukážka:„Len žiadnu paniku!" zvolal Edmund. „Všetci sa chyťme za ruky. Ten pocit poznám. Je to mágia. Rýchlo sa pochytajme!" „Áno," súhlasila s ním Susan. „Chyťme sa za ruky. Bože, kiežby to prestalo… Au!" Sekundu nato sa im priamo pred očami rozplynula batožina, lavička aj celá stanica. Všetky štyri zadychčané deti, držiace sa pevne za ruky, sa namiesto toho ocitli v akomsi lese. Bol taký hustý, že ich zo všetkých strán pichali konce konárov a nemohli sa takmer ani pohnúť. Pošúchali si oči a zhlboka sa nadýchli.

Strieborná stolička. Dostupné v rámci sady Kroniky narnie (2016).V ďalšom, v poradí šiestom príbehu, sa do Narnie dostáva teraz už polepšený Eustace Scrubb s kamarátkou Jill Polovou, ktorá je v Narnii prvý raz a uniká do nej zo školy, v ktorej ju s tichým súhlasom učiteľského zboru šikanujú. Spoločne musia nájsť a zachrániť začarovaného Riliána, syna starého kráľa Kaspiána Desiateho, ktorý by mu rád pred smrťou odovzdal trón, no zlá mágia podsvetia mu v tom bráni. „Hú, hú, kto je to tu?" „Ja sa volám Scrubb a toto je Polová," predstavil ich oboch Eustace. „Mohla by si nám povedať, kde sme?" „No predsa v Narnii, pri kráľovskom hrade Cair Paravel. " „Takže ten človek, čo pred chvíľou nastúpil na loď, bol kráľ?" „Máš pravdu, veru, pravdu," odvetila sova a smutne pokrútila veľkou bielou hlavou. „Ale čo ste vy dvaja zač? Cítim z vás mágiu. Videla som, ako ste sem prišli. Leteli ste. Všetci ostatní mali oči len pre kráľa, takže si vás nevšimli, ale ja áno. Prileteli ste sem ako nejaké vtáky. " „Poslal nás Aslan," prezradil jej Eustace tichým hlasom.

Svoboda je v podstatě základem křesťanské víry a jedním z největších darů, které jsme od Boha dostali. To, že jsme bytosti stvořené k Božímu obrazu, tvoří důstojnost člověka. Skutečná svoboda je docela něco jiného než moje libovůle. Svoboda patří k životu v lásce, k životu pod vládou Kristovou. Naše víra nám dává svobodu postavit se za to, co víme, že je pravdivé a správné.

Do hĺbok sveta i ľudského vnútra sa ponáral Pavol Strauss - jeden z najväčších slovenských literárnych géniov uplynulého storočia. Do ľudských útrob sa vnáral cez deň ako profesionál - chirurg a po večeroch ako hĺbavý človek, ktorému nie je ľahostajné všadeprítomné nivočenie. A hoci videl ako zlo rozožiera telo či ducha, napriek tomu nestrácal odvahu ku každodennému životu. Kde ju naberal, napovedia eseje 5. súbornej časti Straussových nepublikovaných a mysliteľských diel. Alebo snáď pošepneme? Slovami autora: "V Božích rukách sme stále, v satanových - len napoly."

Kniha podáva komplexný prehľad stanovísk sovietskych marxistických autorov týkajúcich sa osoby Ježiša Krista a konfrontuje ich kresťanskou kritikou, so stanoviskami učiteľského úradu Cirkvi a s poznatkami teológie. Práca je výsledkom bádania slovenského kňaza žijúceho v Taliansku, kde knižne vyšla na sklonku existencie komunistických režimov v roku 1985. V tom čase bol jej cieľ – vysporiadať sa s ateistickým „vedeckým svetonázorom“ sovietskeho typu tvrdo presadzovaným v strednej a východnej Európe – bezprostredne aktuálny. Avšak ani súčasné slovenské vydanie nepredstavuje len strohú historicko-faktografickú výpoveď, ale dáva mnohé podnety na porovnanie, ako sa s postavou Krista, či kresťanstvom vôbec, vyrovnáva dnešná doba.

Co nám kromě intelektuálního dobrodružství může poskytnout studium Tomášova traktátu o Trojici (STh I, q. 27–43)? Asi stěží zpochybíme, že Tomášovy úvahy jsou důležitou součástí dějin teologie a filosofie a že hrají důležitou úlohu v intelektuálním souboji, který tak či onak ovlivnil politické dějiny západní civilizace. Vždyť tak jako je náš svět svým způsobem obrazem trojjediného Boha, jsou politické události, alespoň do určité míry, odrazem diskusí o tomto Bohu. Poněkud problematičtější je otázka, zda může Tomášův traktát o Trojici inspirovat, či dokonce spoluurčovat povahu dnešních filosofických či teologických debat. Jako plod vysoce spekulativního myšlení se zdál být navždy odsouzen do starého teologického harampádí. Nyní však tyto „nepraktické“ úvahy znovu ožívají: neboť jak jinak můžeme být „připraveni obhájit se před každým, kdo se nás ptá po důvodech naší naděje“ (1 Petr 3, 15)? Jak jinak se budeme hájit, když nás stoupenec judaismu či islámu obviní z polyteismu? Jak jinak budeme odstraňovat racionální překážky, které druhým a mnohdy i nám samotným překáží v přijetí víry?

Proč víra v Boha dává smysl. Proč toužíme po spravedlnosti? Proč hledáme duchovní rozměr života? Proč nás přitahuje krása? Proč se trápíme ve vztazích? Jak dát svět znovu do pořádku? Podle N. T. Wrighta jsou tyto odvěké otázky ozvěnou hlasu, který tušíme jen mlhavě, ale bytostně toužíme jej zaslechnout. Tyto otázky nás přivádějí k samotné podstatě Boha, jeho charakteru a jeho vůle.Křesťanství na tyto otázky odpovídalo po celá dvě tisíciletí. Přední novozákonní badatel a anglikánský biskup N. T. Wright ukazuje, že na ně může odpovídat i dnes. Podobně jako to učinil v minulé generaci C. S. Lewis ve svém díle K jádru křesťanství, N. T. Wright nyní objasňuje základní obsah křesťanské víry a ukazuje na způsob, jak ji autenticky žít v dnešním světě. Jeho kniha Podstata křesťanství nabízí vysvětlení hledajícím i skeptikům a přináší novou inspiraci i dlouholetým věřícím.

Nejslavnější kniha Martina Bubera, Já a Ty z roku 1923, je jedinečným příspěvkem k filozofii dialogu. Buber zde rozlišuje dvě základní nastavení, jež charakterizuje výrazy „Já–Ty“ a „Já–Ono“. Překládaná Buberova kniha, která je vlastně sbírkou kratších či delších aforismů, je mistrovským vyjádřením skutečností, které jsou jen těžko postižitelné, ač jsou nedílnou součástí světa lidských vztahů.

Chesterton je především básníkem ohromující lidské přirozenosti a veselým, hravým mystikem lidské existence i její podivuhodné každodennosti. Dobro, krása, pravda a také všechny ctnosti včetně humoru jsou pro něho extatickým vytržením a velkým dobrodružstvím každého života. A je jenom na člověku, aby si život hloupě nekazil, jinak ho bude mít opravdu obyčejný v tom nudném a otravném slova smyslu. Teprve když pochopíme život jako dar, svět jako zázrak, ráno jako počátek dobrodružné cesty, druhého člověka jako radostné setkání a příležitost, stávají se obyčejné věci neobyčejnými. Chesterton – toť návod na život!

Čtvrtý svazek ediční řady Platónovy spisy. Šesté, opravené vydání.

„Sv. Tomáš žil ve 13. století. Byl dominikánem a tehdy být františkánem nebo dominikánem znamenalo být něco jako křesťanský hippies.“ Takto začíná prof. Swieżawski, polský filozof a historik, účastník II. vatikánského koncilu a inspirátor nového zkoumání osobnosti mistra Jana Husa, jednu z kapitol knihy. Život svatého Tomáše Akvinského byl stejně uspořádaný jako jeho myšlenky. „Byl to velký světec, vynikající učitel s takovou srozumitelností, že pokud dnes čteme jeho díla a známe latinu, je tato četba nesrovnatelně snadnější než čtení libovolného komentáře jeho děl.Přemýšlet v klasických, vysoce nesubjektivních pojmech dnes znamená myslet proti duchu doby, může to být jeden z rozměrů naší odpovědi na výzvu, abychom pravdu neobětovali zákonům trhu.Jan Pavel II. hovoří o trvalé novosti myšlení svatého Tomáše Akvinského. Píše: „Tomáš ještě pronikavěji poznává, že příroda (přirozenost), vlastní objekt filozofie, může přispět k pochopení Božího zjevení. Víra se tedy nebojí rozumu, ale vyhledává ho a má k němu důvěru.Kniha profesora Swieżawského je dobrým a všem přístupným uvedením do tohoto způsobu myšlení. Vznikla totiž z cyklu přednášek, který autor připravil pro Shromáždění sester františkánek – služebnic Kříže v polských Laskách. Přednášející se musel přizpůsobit složení posluchačstva, neboť spolu se sestrami mu naslouchali jak lidé s dlouhou pedagogickou, kněžskou či jinou praxi, tak i lidé bez jakékoli předběžné filozofické či teologické formace.Autor svému úkolu skvěle dostál, jak co do výběru okruhů z Tomášova díla, tak co do pedagogičnosti jednotlivých kapitol. Tomášova nauka se před námi v jeho podání objevuje v čisté podobě, bez nánosů různých pozdějších „tomismů“, takže vyniká její nepomíjivá hodnota a aktuálnost. Zajímavou a inspirující částí knihy je i rozsáhlý rozhovor s autorem, jenž je vlastním tomášovským kapitolám předřazen.

Anglická badatelka a znalkyně myšlení 16. a 17. století ve své slavné monografii odhaluje jeden z významných proudů duchovních dějin Evropy. V první třetině načrtává obraz hermetické tradice mezi antikou a Ficinovým latinským překladem Corpus Hermeticum v 15. století.V řečišti mohutného myšlenkového proudu, jenž odtud vyvěrá, spatřuje Yatesová také zdroje Brunova magicko-filosofického myšlení, které je jedním z nejklasičtějších a nejznámějších jeho produktů. Poslední třetina bezmála pětisetstránkové knihy je věnována ohlasům Brunova myšlení a tradice hermetismu, která se záhy konfrontuje s novým, karteziánským pojímáním světa.To fascinujícím způsobem předvádí závěrečná polemika mezi Descartovým stoupencem Mersennem a přesvědčeným hermetikem Fluddem.

Nástin biblické antropologie. Studie Zápas o člověka se snaží najít odpověď na otázku, kdo je člověk. Nepojednává toto téma v celé šíři, ale zaměřuje se na pojetí člověka ve světle biblického zjevení. Po úvodu, v němž se autor dotkne dnešních antropologických přístupů, se obracíme k náboženským, filozofickým a kulturním počátkům lidstva.Srovnáním starověkých textů nacházíme následně antropologická východiska starých předbiblických a mimobiblických kultur. Vlastní přínos práce představují kapitoly věnované biblické antropologii. Sledujeme v nich obsah a užití klíčových biblických pojmů, jako je srdce, duše, duch, dech, tělo, smrt, vzkříšení, „nebeský Adam“ nebo věčný život.

Titul vyšiel aj v slovenskom vydaní Hľadanie Boha a otázka zmyslu (2009).Psychiatr a neurolog V. E. Frankl a židovský teolog P. Lapide vedli v roce 1984 ve Vídni mezioborový dialog o spáse a uzdravení člověka. Výsledky jejich diskuze doposud nebyly publikovány. Zvláštností připravovaného svazku je především snaha obou autorů zcela se otevřít perspektivě té druhé disciplíny a její vědění využít ve službách hledání pravdy.Oba diskutující se přitom neustále potkávají ve svých osobních náboženských zkušenostech a rozhodujících životních dějinných událostech, jako je např. otázka holocaustu. Podstatnou roli zde hrají základní, existenciální otázky utrpení a vina, ale i láska a smysl života.

Výběr otázek z Teologické sumy. Další výběr textů z Teologické sumy (ST I, ot. 44-49)

Sborník příspěvků z římského studijního domu Centro Aletti od přednášejících rozmanité akademické specializace hodnotí posun našeho myšlení a chápání světa od "sdělené a přebývající Moudrosti mezi námi" k "postmodernímu myšlení v nás".Autoři příspěvků: M. Altrichter, P. Ambros, L. Berguist, N. Bosco, M. Fuss, M. I. Rupnik, H. J. Ruppert, A. Stašulane, T. Špidlík, M. Tenace, J. J. Wunenburger.

Křesťanství po náboženství. Po autorových knihách o víře a naději je hlavním tématem této knížky láska. Nabízí nový úhel pohledu na lásku člověka k Bohu, k sobě samému, k bližním včetně nepřátel, na lásku, která je silnější než smrt.V naší době zřejmě končí novověká podoba náboženství, nekončí však víra, naděje a láska.Po autorových knihách o víře a naději je hlavním tématem této knížky láska. Jaký význam mohou mít známé biblické výroky o lásce i pro lidi, které samo slovo Bůh spíš uvádí do rozpaků? Autor tvrdí, že teprve v hloubce lidské zkušenosti lásky se může znovu ukázat smysl slova Bůh, které se pro lidi skrylo v temném oblaku.Ke knize je připojeno CD s autorským čtením.

Dobrodružstvá lode Ranný pútnik. Dostupné v rámci sady Kroniky narnie (2016).Peter a Su sú už na návrat do Narnie pristarí, a tak sa cez magický obraz dostávajú iba Edmund a Lucy. Nechtiac so sebou priberú aj veľmi nepríjemného bratanca Eustacea, ktorý sa však pobytom v Narnii zmení na nepoznanie. Podobne ako predtým Edmundovi, aj jemu hrozí smrteľné nebezpečenstvo… Kráľ Kaspián spolu s myšiakom Ričipípom sa vydávajú na dobrodružnú výpravu. Jej cieľom je nájsť sedem šľachticov, ktorých strýko Miraz poslal na smrť v diaľavách. "Na obraze sa totiž všetko pohybovalo. Prova lode skĺzla po vlne nadol a so špľachotom sa vyniesla na ďalšiu. Na moment bolo vidieť aj kormu, aj palubu a potom zasa všetko zaclonila dračia hlava vpredu. Zošit položený na posteli vedľa Edmunda sa znenazdajky zdvihol a preletel k stene v poryve vetra, ktorý Lucy celkom rozstrapatil vlasy. Bolo tam celkom ako za veterného dňa, no vzduch sa pohyboval tak, akoby fúkalo smerom z izby na obraz. Hneď nato sa do svišťania vetra ozval aj špľachot vín narážajúcich o boky lode a vŕzganie jej dreveného trupu. Lucy by si aj potom bola myslela, že sa jej to iba sníva, keby ju nepresvedčila tá vôňa – všade naokolo cítila soľ, ako sa to dá iba na šírom mori."

Posledný boj. Dostupné v rámci sady Kroniky narnie (2016).V poslednej knihe z Kroník Narnie sa rozhoduje o osude bájnej krajiny. V Narnii panuje kráľ Tirián, prapredok Riliána a posledný z Kaspiánovho rodu. Jeho vlasť napadne horda počerných Kalormenčanov z juhu, ktorých podporujú nepriatelia, usídlení priamo v srdci Narnie. Schyľuje sa k poslednej bitke, najväčšej zo všetkých bitiek, medzi dobrom a zlom, civilizáciou a barbarstvom. Všetka nádej vyzerá byť stratená…Prešiel k dverám s ostatnými v pätách, zdvihol hlavu a zreval: „Nadišiel čas!" Potom hlasnejšie zopakoval: „Čas!" Napokon to zareval tak silno, že by sa od toho triasli azda aj hviezdy na nebi: „ČAS!" Nato sa dvere rozleteli.

Titul vyšiel v novom vydaní:Hovory o (ne)obyčajnom kresťanstve(2015).V českom jazyku vyšiel pod názvom K jádru křesťanství (2011).Počas druhej svetovej vojny požiadala rozhlasová stanica BBC C. S. Lewisa, aby pripravil sériu prednášok o základoch kresťanskej viery. Kniha Hovory, ktorá obsahuje texty týchto programov patrí k najpopulárnejším Lewisovým knihám. Krásne a pravdivé myšlienky, jasné vyjadrovanie, osviežujúci humor a príťažlivá ľudskosť. Čo viac by mala mať kniha, ktorá predstavuje základy kresťanstva? Len málokto dokáže tieto vlastnosti namixovať tak geniálne ako práve C. S. Lewis. Skvelý darček pre tých, ktorí sa pýtajú, o čom to kresťanstvo vlastne je.

Dějiny filosofie svědčí o tom, že lidé se ptají nejen na věci, které potřebují a běžně užívají v denním životě a při své práci, ale také na skutečnosti, které míří mnohem dále. Nakonec shledáváme, že to vůbec nejsou otázky bezvýznamné: Co jsme schopni poznat?Jsme svobodní?Má naše existence nějaký smysl?Co je umění?Proč vůbec je něco?Dějiny filosofie také ukazují, že lidé si tyto otázky kladou už od pradávna a že vyvinuli obrovské úsilí, aby na ně odpověděli. Dějiny filosofie nám rovněž plasticky představují, že odpovědi filosofů jsou velmi rozdílné, přesto nám dávají tušit, že za množstvím koncepcí a systémů se nachází skrytá jednota.

Antológia z diel filozofov. Z obsahu: Od Aristotela po Plotina; Aristoteles; Teofrastos; Stoici; Epikuros; Plotinos.

Na monografii Smrť a vedomie smrteľnosti oceňujem ojedinelosť tematickej orientácie v kontexte domácej filozofickej tvorby a ak k tomu prirátam vysokú odbornú úroveň a kultivovaný jazykový prejav, musím konštatovať, že ide o významný filozofický počin. Jeho zásluhou sa v našom prostredí prehĺbi pohľad nielen na problematiku smrti a smrteľnosti z hľadiska filozofie, ale rozšíri sa aj pohľad na samotnú filozofiu, na možné pole a metódy filozofického bádania. Z tohto dôvodu pokladám za veľmi potrebné a užitočné vydať posudzovaný rukopis monografie, ktorá sa iste stretne so živým záujmom odbornej i širšej čitateľskej verejnosti. (Doc. PhDr. Etela Farkašová, CSc.)

K filozofickej reflexii vplyvu médií na utváranie (súčasnej) kultúry. Slavomír Gálik vytvoril monografiu, ktorá pokrýva širokú oblasť teoretického štúdia nových prvkov života v sociálnom prostredí a poznávania kultúry modernej spoločnosti. Monografia predstavuje úspešný pokus o zaplnenie medzery v priestore filozoficko - ontologického výkladu pôsobenia médií. Vychádza z reflexie základných filozofických pojmov a kategórií fungujúcich v mediálnom kontexte.Autor interpretuje filozofiu médií v jej premenách a súčasne problém jej významu v súčasnosti. Postupne analyzuje krízu lineárneho kódu. Dôsledok straty či krízy lineárneho kódu vedie k tomu, že sa rozpadá naša pamäť, pretože nie sme pre náš kodifikovaný svet náležite vybavení informáciami. Strácame schopnosť zachytiť prijímané informácie v rámci nejakej základnej štruktúry, pretvoriť ich a následne poslať ďalej. Možno povedať, že autorova práca je cenným príspevkom k novému výchovnému ideálu súčasného človeka a reflexia otvorená novodobým problémom.