Kresťanstvo

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 1 hodina 8 minút Svätí otcovia nás učia modliť sa, myslieť a žiť kresťanským spôsobom. Prinášajú múdrosť, ktorú nadobudli vlastnou skúsenosťou v duchovných zápasoch. Ponúkajú ju ďalším generáciám podobne, ako otcovia ponúkajú dedičstvo deťom, ktoré je plodom ich veľkých námah. Prijatie ich skúseností nám pomáha kráčať istejšie a rýchlejšie po ceste k spáse.

Jak co nejplněji odpovědět na Boží volání? Jak se otevírat Duchu Svatému, nebránit se jeho působení, učit se rozeznávat jeho hlas a dát se jím vést? Na tyto velice závažné otázky hledá autor svěží a přehlednou formou odpověď. Svá tvrzení opírá o pohledy a zkušenosti velkých duchovních osobností církve, zejména Františka Saleského, Louise Lallemanta, Terezie z Lisieux a Faustyny Kowalské. 4.vydání

Zabudnutý príbeh biblických evanjelií. Radujem sa zo slovenského vydania knihy Ako sa Boh stal kráľom. Teším sa, že po knihe Prekvapení nádejou sa toto dielo dostáva na Slovensko. Táto kniha je o tom, ako sme nepochopili evanjeliá. Buď sme sa nechali zlákať jasnými odkazmi vyznaní viery a zabudli sme na veľký príbeh Izraela a Božieho kráľovstva, alebo sme sa nadchli kráľovstvom, ktoré vyjadruje Božiu vášeň pre nápravu sveta, no nedali sme ho do súladu s vtelením a smrťou Božieho syna. Božie kráľovstvo a Ježišovo ukrižovanie – tieto dve témy sú v evanjeliách úplne prepletené, ale ich spojenie nám akosi nejde. Jadrom posolstva evanjelií je príbeh, Ako sa Boh stal kráľom – teda niečo, čo Boh už urobil a dosiahol skrze Ježiša. Boh preto dokončí svoj zámer, ako zasľúbil, a naplní svet svojou láskou a slávou. Takáto vízia má potenciál dodať odhodlanie pre prácu evanjelia novej generácii. Mojou nádejou a modlitbou je, aby k tomu táto kniha prispela aj na Slovensku.N.T. Wright

Smelo a s dôverou hľaďte do budúcnosti. Nádej je neuhasiteľným plamienkom, ktorý Boh zapálil v našich dušiach, aby sme verili v moc jeho svetla, hoci sme obklopení čiernočiernou tmou. Žijeme v kultúre, ktorá je odhodlaná šíriť neľútostné posolstvo úplnej beznádeje. Toto škodlivé posolstvo vám možno vzalo to najlepšie. Vaša budúcnosť je možno neistá alebo vás ťaží istá vina z minulosti. Stále prichádzajú nejaké problémy, no keď máme nádej, všetky ich dokážeme prekonať. S nádejou prichádza istota, ktorá nám aj uprostred našich najväčších problémov pripomína, že Boh je neustále s nami a je väčší ako akékoľvek výzvy, ktoré sú pred nami. „Na svete máte súženie, ale dúfajte, ja som premohol svet!“ (Evanjelium podľa Jána 16,33)

Naše poslanie, tu a teraz, vo svetle nádeje vzkriesenia. Mnohí ľudia takmer zabudli, čo vzkriesenie naozaj znamená a zamenili túto konečnú a pevnú nádej za vágne a hmlisté predstavy o „posmrtnom“ živote. Tým sa však z nášho života stráca nielen konečná nádej Božieho nového stvorenia a nášho miesta v ňom, ale aj jasný pohľad na realitu, v ktorej práve žijeme, a ktorá umožňuje túto nádej. V skratke, kresťanské evanjelium potvrdzuje starovekú židovskú vieru o Bohu, ktorý stvoril svet ako dobrý a krásny, a chce ho obnoviť a dokončiť s ním svoj pôvodný zámer. Veľa kresťanov podľahlo presvedčeniu, že súčasný svet vôbec nie je „dobrý“ a najlepšie je z neho uniknúť. Vzkriesenie hlása úplne opačný pohľad: keď Ježiš s Nazareta vstal z mŕtvych, živý Boh tým povedal áno všetkému dobru stvorenstva a spustil plán jeho záchrany a transformácie. Kniha Prekvapení nádejou preto nie je len o konečnej nádeji, ktorá je samozrejme kľúčová, ale je aj o tom, čo vzkriesenie Ježiša Krista znamená pre náš život a naše poslanie tu a teraz. So srdečným pozdravom a prianím Nádeje. N. T. Wright (1948) je popredný novozákonný teológ a svetový odborník na dejiny raného kresťanstva. V súčasnosti pôsobí ako profesor Novej Zmluvy a raného kresťanstva na Teologickej fakulte Univerzity St. Andrews v Škótsku. Tom Wright v minulosti slúžil ako biskup diecézy Anglikánskej cirkvi v Durhame a pôsobil na význačných univerzitách v Oxforde, Cambridge, McGill v Toronte a iných. Svojím vplyvom ďaleko prekročil hranice vlastnej anglikánskej tradície a jeho dielo s veľkým záujmom čítajú ľudia z protestantského aj katolíckeho prostredia. Okrem knihy Prekvapení nádejou napísal viac ako 35 odborných a populárnych kníh, napríklad Simply Christian, How God Became King, Simply Good News a iné. Svoj celoživotný výskum teológie apoštola Pavla zhrnul v monumentálnom diele Paul and the Faithfulness of God.

Nebuď iba obyčajný kresťan. Buď odvážny veriaci!Dospievanie je náročné a občas dokonca naháňa strach! Kniha Zarev ako lev pastora Leviho Luska ti posilní vieru, aby si dokázal robiť ťažké veci, ako napríklad:- s odvahou skúšať nové veci, - nevzdať sa nádeje ani zoči-voči ťažkostiam a bolesti, - čeliť obavám súvisiacim so školou a vzťahmi, - objaviť radikálnu odvahu hovoriť o svojej viere v Ježiša, - byť sám sebou, kdekoľvek sa ocitneš, - pochopiť svoju úlohu vo veľkom Božom príbehu.90 zamyslení obsahuje biblické verše, modlitby, fascinujúce fakty a rubriku „Teraz zarev!“, ktorá ťa motivuje robiť odvážne kroky viery. Neskrývaj svoju vieru a nenechaj ju zakrpatieť – ale zarev ako lev!

"Poznáme pekný príklad a svedectvo svätej Bernadety (1844 – 1879), ktorú po zjavení Panny Márie v Lurdoch vyšetrovali a skúmali pravosť toho, čo hovorí. Presviedčali ju, že si to vymyslela a nik z tých, ktorí ju vyšetrovali, jej nechcel veriť. Svätá Bernadeta má k týmto ľuďom krásny Boží postoj, keď hovorí najviac protestujúcemu vyšetrovateľovi: „Ja tu nie som na to, aby som vás presvedčila, mám vám to len oznámiť.“ Aj my sme tu nie preto, aby sme niekoho nasilu presvedčili, nech je veriaci, ale sme tu preto, aby sme vierou, ktorú sme prijali, mohli ľuďom oznámiť, kde je naše bohatstvo, kde je náš poklad, a nehanbili sa vydávať svedectvo o tom, komu sme uverili (pozri 2 Tim 1, 12). Život kresťana je na očiach tohto sveta, preto je potrebné v tomto zdravom zmysle a smere provokovať. Nie negatívne, násilne, nechutne, dotieravo, ale s nákazlivou ponukou krásnych a pozitívnych ľudských hodnôt. Možnosti k tomu máme každý deň, ako sa to spieva v jednej kresťanskej piesni: „...nečakaj na svoj deň, na svoj čin, každá chvíľa sa ti ponúka“. „Kristov učeník si nemá vieru len zachovať a z nej žiť, ale ju má aj vyznávať, s istotou o nej svedčiť a šíriť ju...“ (KKC, 1816), „až po samý kraj zeme“ (Sk 1, 8). Tak povzbudzoval už Pán svätého Pavla: „Neboj sa, len hovor a nemlč, veď som s tebou...“ (Sk 18, 9). „Budúcnosť kresťanstva je v jeho pravdivosti. Bez obalov, bez fráz budeme rozprávať, čo cítime a čo myslíme, musia to byť doslova svedectvá nášho života, a len táto pravda, žitá a úprimná, nás zachráni a vyslobodí“ (A. Srholec: Ako čerstvý chlieb, 7). Lebo „dnešný svet počúva radšej svedkov než učiteľov a učiteľov len vtedy, keď sú aj svedkami“ (pápež Pavol VI., 1974). Nech k tomu poslúži aj táto zbierka myšlienok."

Edice dokumentů z let 1923-1925. Předkládaná výběrová edice dokumentů přináší druhý svazek ediční řady souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy - Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje třicet sedm přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1923-1925.

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 1 hodina 8 minút Svätí otcovia nás učia modliť sa, myslieť a žiť kresťanským spôsobom. Prinášajú múdrosť, ktorú nadobudli vlastnou skúsenosťou v duchovných zápasoch. Ponúkajú ju ďalším generáciám podobne, ako otcovia ponúkajú dedičstvo deťom, ktoré je plodom ich veľkých námah. Prijatie ich skúseností nám pomáha kráčať istejšie a rýchlejšie po ceste k spáse.

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 1 hodina 6 minút Svätí otcovia nás učia modliť sa, myslieť a žiť kresťanským spôsobom. Prinášajú múdrosť, ktorú nadobudli vlastnou skúsenosťou v duchovných zápasoch. Ponúkajú ju ďalším generáciám podobne, ako otcovia ponúkajú dedičstvo deťom, ktoré je plodom ich veľkých námah. Prijatie ich skúseností nám pomáha kráčať istejšie a rýchlejšie po ceste k spáse.

Kapucínské kostely svou prostou a osobitou architekturou dodnes upozorňují na přítomnost tohoto řeholního řádu v mnoha městech České republiky, od Sokolova přes Prahu až po Fulnek. Kapucíni patřili v raném novověku nejen v našich zemích, ale i ve světě vedle jezuitů a františkánů k nejpočetnějším řeholním společenstvím. Těšili se na jedné straně přízni mocných a bohatých, což umožnilo jejich velké rozšíření, v souladu s ideály sv. Františka z Assisi ale oslovovali svou činností zejména nižší vrstvy.Výborně pramenně podložená monografie Marka Brčáka sleduje dějiny kapucínů v Čechách a na Moravě od jejich příchodu na naše území po josefinské církevní reformy. Pozornost je věnována zejména vzájemným interakcím tohoto řádu s okolním světem (sběr almužen, kazatelství, zpovědní a misijní činnost, poutní místa, laická společenství atd.). Kniha je opatřena biografickými medailony známých i méně známých kapucínů a obrazovým doprovodem.

Pochopit fenomén, jenž provází lidstvo po dvě tisíciletí a je jedním ze základních determinantů jeho dějin, není lehký úkol. Tím fenoménem je křesťanství a učencem, který mu zasvětil své celoživotní bádání, je prof. Otakar A. Funda. Na své cestě musel překonat nejednu překážku od otevřeného nepřátelství až po otevřené nepochopení, ale jeho vytrvalé úsilí přineslo své plody nejen v podobě jeho prací, zejména takových jako Křesťanství, jev lidských dějin a kultury (1992), Víra bez náboženství (1994), Mezi vírou a racionalitou (2003) a zvláště Ježíš a mýtus o Kristu (2007), ale také prostřednictvím mnohých studentů, jež ovlivnil a zasvětil do tohoto bádání. V knize, do níž přispěla nikoli malým dílem i jedna z jeho nejmladších studentek, se vrací ke klíčové fázi dějin křesťanství, k jeho vzniku a ranému období. Funda a jeho spoluautorka sumarizují své myšlenky a interpretace tématu a zároveň je aktualizují některými odkazy k současným kontextům. Dokazují tak, že jde o stále otevřené a živé téma.

Edice dokumentů z let 1920-1922. První svazek nové řady přináší edici souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy — Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje čtyři desítky přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1920 až 1922.

Hebrejská mluvnice profesora Weingreena vyšla poprvé roku 1939. Tato učebnice chce pomocí prostých pravidel uvést studenta co nejrychleji do klasické hebrejštiny. Výklad se řídí hlediskem praktického jazyka, vyhýbá se náročné terminologii. Mluvnice je pojata systematicky v navazujících kapitolách. Každý celek končí dvěma překladovými cvičeními – z hebrejštiny do češtiny a z češtiny do hebrejštiny. Knihu doplňují mluvnické tabulky, přehled nepravidelných sloves a slovníček. Učebnice vychází ve 3. českém vydání.

Kniha je pomůckou pro toho, kdo si chce přečíst Bibli a mít z toho užitek. Provádí čtenáře biblickým textem, vždy po jedné kapitole ze Starého a Nového zákona, komentuje to, co čtenář v těchto kapitolách čte a vysvětluje souvislosti. První díl této pětidílné publikace provede čtenáře první starozákonní knihou Genesis a zhruba polovinou knihy Exodus. V novozákonních pasážích tohoto 1. dílu série projde čtenář s doprovodem autora téměř celou první novozákonní knihou – evangeliem podle Matouše.

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 1 hodina 13 minút Svätí otcovia nás učia modliť sa, myslieť a žiť kresťanským spôsobom. Prinášajú múdrosť, ktorú nadobudli vlastnou skúsenosťou v duchovných zápasoch. Ponúkajú ju ďalším generáciám podobne, ako otcovia ponúkajú dedičstvo deťom, ktoré je plodom ich veľkých námah. Prijatie ich skúseností nám pomáha kráčať istejšie a rýchlejšie po ceste k spáse.

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 1 hodina 13 minút Svätí otcovia nás učia modliť sa, myslieť a žiť kresťanským spôsobom. Prinášajú múdrosť, ktorú nadobudli vlastnou skúsenosťou v duchovných zápasoch. Ponúkajú ju ďalším generáciám podobne, ako otcovia ponúkajú dedičstvo deťom, ktoré je plodom ich veľkých námah. Prijatie ich skúseností nám pomáha kráčať istejšie a rýchlejšie po ceste k spáse.

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 1 hodina 26 minút Svätí otcovia nás učia modliť sa, myslieť a žiť kresťanským spôsobom. Prinášajú múdrosť, ktorú nadobudli vlastnou skúsenosťou v duchovných zápasoch. Ponúkajú ju ďalším generáciám podobne, ako otcovia ponúkajú dedičstvo deťom, ktoré je plodom ich veľkých námah. Prijatie ich skúseností nám pomáha kráčať istejšie a rýchlejšie po ceste k spáse.

Kniha se věnuje diplomatickým stykům Československa a Svatého stolce ve 20. století. Jde o mimořádně dramatickou dobu, která ve vztazích Československa a Vatikánu v mnoha ohledech odráží dějiny habsburské monarchie, dvou světových konfliktů, dvou totalitních ideologií 20. století – nacismu a komunismu – a meziválečné i poválečné doby. Již na první pohled je čtenáři zřejmé, že se jednalo o období mnoha těžkostí, nepochopení a řevnivostí, a to jak na české, resp. československé, tak na vatikánské straně.

Člověk nemůže stále přijímat informace, tak jako nemůže stále jíst. Nejen žaludek potřebuje klid na trávení. Potřebujeme ticho, abychom mohli být sami se sebou, abychom se mohli s odstupem vracet k tomu, co jsme prožili či slyšeli, abychom si utříbili myšlenky, vytěžili poučení – abychom to všechno probrali s Bohem, přijali jeho výzvy a nakonec mu všechno odevzdali. Bez rozjímání nám chybí hloubka a duchovní život živoří, protože ten se rozjímáním živí. Zakusíme-li ticho plné Boha, můžeme usnout v pokoji a radosti. Chvíle skládání myšlenek, hledání formulací a hra se slovíčky není ztrátou času, ale momentem vnitřního růstu a budování důvěrného vztahu s Bohem – zabydlením se v domě svého srdce, v němž prožíváme radost ze společenství s tím nejvzácnějším hostem. S ním nebudeme trpět tísnivou samotou či opuštěností, protože on zůstane s námi. A kdyby přece přišla zkouška duchovní prázdnoty a opuštěnosti, obejmeme-li Ježíše, který zakusil opuštěnost největší, nebudeme sami – budeme s ním.

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 8 hodín 24 minút Nad slovami sv. Izáka Sýrskeho - Homília 65 – 77.Asketické homílie svätého Izáka Sýrskeho sa považujú za najlepšiu učebnicu duchovného života. Svätý Izák Sýrsky nielen detailne predstavuje základné kroky pre budovanie intenzívneho vzťahu s Bohom, ale postupne čitateľa dvíha k duchovným výšinám.

Nitriansky biskup Viliam Judák po dvoch úspešných publikáciách Jezuliatko prichádza a Jezuliatko opäť prichádza, ponúka ďalšiu sériu zamyslení a príbehov na potechu srdce i duše v predvianočnom čase. Prvá časť knihy s názvom Kalendárium prináša čitateľovi na každý deň jednu z významných postáv Svätého písma, pri ktorých nám autor ukazuje ich úzku spätosť s týmto obdobím. Druhú časť knihy tvoria krásne a dojemné vianočné príbehy, ktoré v každej rodine navodia pravú vianočnú atmosféru.

Jiří Zajíc není postava, která by se dala snadno přehlédnout nebo zařadit. Má odvahu jít proti proudu, a i proto jeho život není žádná idyla. Kde se objeví, tam přináší svěží vítr, kritičnost i nové výzvy. Přesně tyto rysy má i tato kniha rozhovorů, v níž nejen upřímně a velmi otevřeně bilancuje svůj život, své zdary i prohry, ale především dává spoustu podnětů k přemýšlení – třeba o naší nedávné minulosti, o stavu české společnosti po pádu komunismu, o výchově mládeže, médiích, občanských postojích či křesťanské přítomnosti ve 21. století. Svěží hovory zakončují Zajícovy vybrané eseje, v nichž tato témata promýšlí do hloubky.„Jiří má mnoho darů, ale za nejdůležitější pokládám dar věrohodnosti. Co všechno on na sebe nepoví! Takže i ti, kteří ho neznají, získají při četbě tohoto rozhovoru pocit jistoty, že tak to opravdu bylo, že tak to on skutečně vnímal, cítil, myslel. Zkrátka mu uvěří. To je, když se píše o sobě, obtížně dosažitelná meta. On jí dosáhl. Proto se nebudete moci odtrhnout.“ (Z předmluvy Petra Pitharta)

„Duchovní cvičení? To není nic pro mě. K tomu jsem nedorostl,“ řekne si část čtenářů. Jiní už mají svou zkušenost, ale očekávali od toho víc. Někde se stala chyba. Ale kde? Autor chtěl původně čtenářům předložit čtivou praktickou příručku, jak zdárně absolvovat duchovní cvičení. Jak se na ně připravit, co si s sebou vzít i nevzít, čím se nenechat zaskočit, co se bude během těch dnů odehrávat v jejich nitru, co je může polekat a co rozptylovat, takže celá snaha přinese jen poloviční užitek.Jenže do duchovních cvičení vstupuje každý i se svým osobním životním příběhem, i ten se tu hlásí o slovo! Před účastníkem cvičení, se tu rozbalují vzpomínky na dětství, na neutěšený vztah s rodiči, na vlastní konverzi a cestu ke kněžství, na duchovní zrání. Aspoň to se přihodilo autorovi knížky, salesiánskému knězi a známému publicistovi.Přišlo to z ničeho nic. Poplašné zařízení v karmelitánském kostele ve mně spustilo vlnu vzpomínek, rozjelo vnitřní film, který se nedal zabrzdit strohými racionálními zábranami. Vytrskl ve mně vnitřní pramen a už ho nešlo zastavit. Duchovní cvičení, která jsem zatím prožíval bez zvláštních emocí, s rutinou podobnou všem předchozím, se proměnila v jízdu do skrytých vrstev mé minulosti. Po hlavě jsem se vrhl do víru svých mladých let, kdy se všechno dělo rychleji a překotněji.Proč někteří lidé věří a jiní ne? Co mají věřící oproti těm druhým navíc? Jak se modlí člověk, který věří? A může se nějak modlit i ten, kdo nevěří? A jak se proboří do toho, čemu se říká víra? Stane se to naráz, nebo postupně, krok za krokem - jako třeba když pochopíme, že jsme do někoho zamilovaní? A co se stane pak? Vyprchá to po čase, nebo to vydrží? A stačí jen uvěřit - a už to máme?

Autobiografické spisy. E-kniha je z technických důvodů k dispozici pouze v PDF.Terezie z Lisieux (řeholním jménem Terezie od Dítěte Ježíše a od Svaté Tváře, 1873–1897) se narodila jako poslední z devíti dětí Zélie a Ludvíka Martinových. Maminka jí zemřela v pěti letech. Ve třinácti Terezie zažívá „vánoční milost“, zdroj velké vnitřní síly pro budoucí chvíle. V patnácti se plní její touha a vstupuje na Karmel v Lisieux. Zde brzy pomáhá s formací novicek a vedle autobiografických spisů píše divadelní texty, básně a modlitby. O Velikonocích 1896 se u ní projevují první příznaky tuberkulózy, na niž o rok a půl později umírá. Její duchovní poselství působí blahodárně od její smrti dodnes. „V době, kdy se ohlašoval nový věk – větší a mocnější, ale zároveň nepokojnější a roztříštěnější než předešlé doby – poslal Bůh Terezii od Dítěte Ježíše, aby ukázala na Lásku a učila nás Lásku milovat.“ – bl. Marie-Eugène od Dítěte Ježíše, vlastním jménem Henri Grialou, bosý karmelitán, znalec díla sv. Terezie z Lisieux a popularizátor karmelitánské spirituality „Konečným bodem příběhu jejího života jsou důvěra a láska: dvě slova, která jako majáky osvěcují celou její cestu svatosti, aby mohla vést i ostatní po stejné cestě její malé cesty důvěry a lásky – duchovního dětství. Dětská důvěra se svěřuje do Božích rukou neoddělitelně od mocného a radikální závazku opravdové lásky, která je naprostým sebedarováním navždy, jak říká světice, když rozjímá o Marii: Milovat znamená dát všechno a dát sebe sama.“ – Papež Benedikt XVI., 6. dubna 2011 Autobiografické spisy svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), vydávané v novém českém překladu pod názvem Příběh jedné duše, patří k nejvzácnějším pokladům křesťanské duchovní literatury. Prostinká literární forma v sobě skrývá prorocký rozměr, který autorce vysloužil vzácný titul učitelka církve. Terezie připomíná všem křesťanům, že Bůh evangelií je Bůh milosrdný, proto je víra v něho světlem i uprostřed temnot a dětská důvěra v Boha lékem na existenciální úzkost. Terezička nás učí krásné a odvážné cestě duchovního dětství, která je vlastně jen znovuobjevením původního poselství evangelia. Terezie nás do vztahu k milosrdnému Bohu učí zapojovat také naše slabosti a hříchy. Lásku k Bohu i bližnímu pak projevíme nejlépe nejmenšími a každodenními skutky lásky. Jak sama opakovala: „Láska se nesplácí jinak než láskou.“

Óda na radost z víry v prologu Janova evangelia (Jan 1,1-18). Prolog Janova evangelia (Jan 1,1–18) je jedním z klíčových textů křesťanské Bible. Vybroušené vyznání víry rané církve nám otevírá dveře k uchopení toho, kým skutečně je Ježíš z Nazareta. Kdo je autorem Prologu a jak souvisí s celkem Janova evangelia? Jaký význam má pro náš život a spiritualitu? Proč v Prologu nenajdeme zmínku o Kristově kříži a vzkříšení? Co nám říká o dějinách spásy před Kristem a o tajemství vztahu mezi Bohem Otcem a Slovem Synem? Ctirad V. Pospíšil propojuje přínos moderní biblické exegeze s geniální intuicí církevních otců, mistrů středověké teologie i učitelů křesťanské spirituality. Jde mu vposled o uvádění smyslu Prologu do života dnešních křesťanů, o službu věřícím, církvi a okolnímu světu.

Základní a tradiční katolické modlitby. Pramenem každé modlitby je žízeň našeho srdce po živém Bohu. Modlitba neomezuje naši svobodu ani nemůže být něčím nařízeným. Je to naopak mocná vnitřní vzpruha, která dává našemu jednání správný směr. Dárkové provedení modlitební knížky vázané v umělé kůži. Na frontispisu reprodukován obraz El Geca "Modlící se Kristus" z NG. Dvojbarevné provedení usnadňuje čtenářům orientaci.

Veľkopôstne zamyslenia. Úvodné slovoKniha proroka Jonáša nám rozpráva, ako Boh poslal proroka Jonáša k Asýrčanom, nenávideným utláčateľom vyvoleného národa. Jonáš poznal Božiu dobrotu a predvídal, že ak Asýrčania budú robiť pokánie, uniknú Božiemu trestu. Myšlienka, že nepriatelia židovského národa by sa mohli stať predmetom Božieho milosrdenstva, zviedla ho k jeho nerozvážnemu činu, k úteku na západ. Ninive „bolo veľké mesto pred Bohom“ (2, 3) a Bohu na ňom veľmi záležalo, aby sa obrátilo. Boh urobil s prorokom zázrak, aby pochopil a splnil, čo mu Pán prikázal.„Ešte štyridsať dní a Ninive bude rozvrátené!“ (2, 4). S týmito slovami preto prorok Jonáš vstúpil do mesta Ninive, aby na Boží príkaz vyzval jeho obyvateľov k pokániu, pretože ich zloba vystúpila pred Pána (1, 2). Nato vyšiel z mesta a čakal, že bude svedectvom Božieho hnevu – zničenia obyvateľov tohto mesta.Obyvatelia mesta však uverili Božím slovám, začali sa postiť a robiť pokánie. Boh prijal pokánie a obrátenie Ninivčanov a zmiloval sa nad nimi (3, 10). „Jonášovi sa to veľmi nepáčilo a nahneval sa“ (4, 1). Čakal, že predsa len bude očitým svedkom zničenia mesta, ktoré ohlasoval (4, 5). Vtedy Boh ukazuje svoju trpezlivosť a dobrotu aj tvrdohlavému prorokovi a dáva mu spasiteľné poučenie a praktický príklad svojho milosrdenstva. Dáva vyrásť ricínovému kru, aby robil Jonášovi tieň nad hlavou, ale aby hneď aj vyschol. Jonášovi je ľúto tejto rastliny (4, 6 – 9).Touto rozpravou Boh krásne ukazuje Božiu lásku a milosrdenstvo, ktorými obklopuje bez rozdielu všetky stvorenia: „Ty ľutuješ ricínus, na ktorom si nerobil a nevypestoval si ho; ktorý za noc vznikol a za noc zanikol. A ja sa nemám zľutovať nad veľkým mestom Ninive, v ktorom je viac než stodvadsaťtisíc ľudí, ktorí nevedia rozlišovať medzi pravicou a ľavicou?“ (4, 11).Ježiš Kristus sa v evanjeliu odvoláva na toto obrátenie Ninivčanov ako na príklad hodný nasledovania (porov. Mt 12, 41 a Lk 11, 29 – 32). Nielen slovom a skutkami, ale celým svojím životom ohlasoval a uskutočňoval učenie tohto biblického spisu s jeho špecifickým posolstvom, že Boh je Bohom všetkých ľudí, že je milosrdný a zmilúva sa nad každým svojím stvorením, ktoré vyznáva a ľutuje svoje hriechy. Sv. evanjelista Ján vyjadril túto milosrdnú Božiu lásku slovami: „Boh tak miloval svet, že dal svojho jednorodeného Syna, aby nezahynul nik, kto v neho verí, ale aby ma večný život“ (Jn 3, 16).Príkladom viery druhých Boh dáva uvažovať maloverným a neveriacim nielen v svojej dobe, ale i nám. Svojim poslucháčom za príklad viery dáva správanie ľudí v povestne skazenom asýrskom meste Ninive po pôstnom pokání.Máme pôstny čas. Je to čas, kedy máme vstúpiť do seba. Obyvatelia mesta Ninive mali na to štyridsať dní. Máme ich aj my. Preto odvráťme sa od zlých ciest, robme pokánie, aby Boh sa nad nami zmiloval a nepostihol nás nešťastím. Počujme aj výzvu Cirkvi týchto dní:„…Prebuďme sa teda, aby nás našiel pripravených a mohol nás ozdobiť korunou večnej slávy“ (kondák 5. pôstnej nedele). Ak uveríme týmto slovám, potom sa Boh aj nad nami zmiluje, a „odvráti sa od svojho hnevu a nezahynieme“ (Jon 3, 9).

Norský františkán Ole Martin se rozhodl opustit klášter a strávit padesát dní rozprostřených do tří let jako bezdomovec na ulicích Osla a Kodaně. Jeho zážitky přinášejí pohled na život na okraji společnosti, který si běžný člověk stěží dokáže představit, a podněcují k úvahám nad bezdomovectvím z nezvyklé perspektivy. Ole prochází městskou krajinou a s humorem a soucitem se snaží pozorovat drsný život lidí na samém dně společnosti. Zaměřuje se přitom na detail, epizody se před čtenářem odvíjejí jako film. Přemítá o pokoření, o oživení lásky k samozřejmým věcem, jako je strom, o nečekané lidské dobrotě, ale i o neustálé nutnosti vztahování se ke smrti, o hledání Boha v drogách, o povaze konfliktů s představiteli slušné společnosti, o problematice ztráty identity a závislosti na společnosti.

Kniha je volným souborem sedmi samostatných studií, které propojuje téma pravoslaví a nacionalismu. Úvodní stať je věnována významu křesťanské víry v současném světě z pravoslavného pohledu, následuje rozbor poměru pravoslavné církve k nacionalismu obecně a speciálně v řecké pravoslavné církvi. Další kapitoly se zabývají nacionalismem v prostředí svaté hory Athos, národnostní problematikou v pojetí vybraných zástupců pravoslavné církve, osobností biskupa-mučedníka sv. Gorazda a mezemi náboženské tolerance v pravoslavné perspektivě.

Číta: Miron Keruľ-Kmec Celkový čas: 8 hodín 46 minút Nad slovami sv. Izáka Sýrskeho - Homília 46 – 53. Asketické homílie svätého Izáka Sýrskeho sa považujú za najlepšiu učebnicu duchovného života. Svätý Izák Sýrsky nielen detailne predstavuje základné kroky pre budovanie intenzívneho vzťahu s Bohom, ale postupne čitateľa dvíha k duchovným výšinám.

Číta: Jana Štvrtecká Celkový čas: 7 hodín 6 minút Linda Jaroschová a Anselm Grün přinášejí povzbuzení ženám nejen k radosti z vlastního bytí ženou, ale také aby dokázaly žít naplno to, čím jsou. Ve svých stejnojmenných seminářích se Linda Jaroschová věnuje sedmi obrazům ženství. Její bratr Anselm je spojil s obrazy biblických žen a přidal k nim dalších sedm. Tyto biblické ženy představující vždy silnou stránku určitého archetypu mohou současným ženám pomoci odhalit svou podstatu a učí je, jak čerpat z vnitřního bohatství jejich vlastní ženskosti. Mohou být umělecké, moudré, milující, mateřské, smějící se, bojující, královské nebo divoké. Archetypy jim ukazují, jak být sama sebou, a přesto se nezpronevěřit tomu, v co bytostně věří. Nabízejí lék na rány na duši, které jim uštědřily falešné obrazy žen, a vedou je cestou k plnosti a uzdravení a dodat jim odvahu, aby i v obtížných situacích dokázaly důvěřovat ve své vlastní síly. A proč autoři zvolili zrovna číslo čtrnáct? Není to náhoda. Čtrnáctka totiž je od nepaměti číslem uzdravení. V Babylóně ctili čtrnáct pomáhajících božstev. V křesťanství známe čtrnáct světců, patronů a pomocníků v nouzi. Čtrnáctka je však zároveň i číslem označujícím ženství. Představuje polovinu měsíčního cyklu, což má pro ženu mimořádný význam. Ženy z uvedených čtrnácti obrazů přijaly odpovědnost za sebe. Místo aby si naříkaly nad vlastní bídou, napřely energii ke změně. Ale nebylo to jednoduché. Svou silnou stránku často objevily teprve v okamžiku, kdy se ocitly úplně na dně. Až příliš dlouho totiž čekaly řešení od někoho jiného a jejich bída se zatím neustále prohlubovala. Teprve pak poznaly, že řešení spočívá v nich samých. Uvědomily si, že v sobě mají všechnu potřebnou moc k vybřednutí ze svých problémů. Cílem autorů je povzbudit posluchačky k radosti z vlastního bytí ženou, aby dokázaly žít naplno to, čím jsou.

Číta: Jiří Dvořák Celkový čas: 1 hodina 57 minút Evropská kultura je neoddělitelně spjata s křesťanstvím. V průběhu staletí si je však mnozí panovníci, reformátoři i politici přivlastnili a pokřivili je.Naše audiokniha vznikla proto, aby dnešní děti mohly lépe pochopit původní poselství Ježíšových myšlenek. Společně se proto vypravíme do míst, kde žil a kázal Ježíš Kristus, který k Mojžíšovu desateru zákonů připojil zákon nový: odpuštění a vzájemnou lásku.

Číta: Jaroslav Filka Celkový čas: 2 hodiny 57 minút Soukromá zjevení, kdy Bůh hovoří přímo k srdci člověka, jsou přítomna jak v Písmu, tak v tradici církve. Jaká je závažnost těchto zjevení a jaký je jejich smysl?Na církevně uznaná i dosud neuznaná soukromá zjevení, stejně jako na obecné otázky, které se jich týkají, se zaměřuje ThLic. PhDr. Ing. Jaroslav Filka.

Číta: prof. Ctirad Václav Pospíšil Celkový čas: 2 hodiny 19 minút 6 dílů vzdělávacího cyklu teologa Ctirada Václava Pospíšila, který Radio Proglas odvysílalo v roce 2014.Vzdělávací cyklus Ctirada V. Pospíšila přináší podstatné rozšíření výzkumů v oblasti vztahů katolické teologie k poznatkům přírodních věd v minulém a předminulém století. Autor představuje poměr dobové teologie k astronomii a neshledává zde sebemenší konflikt. Pojednává rovněž o postoji teologie k evoluci v oblasti fauny a flóry. Rýsuje se zde značná otevřenost k faktu evoluce, nikoli však k jejímu materialistickému pojetí.

Číta: Marek Orko Vácha Celkový čas: 3 hodiny 50 minút Dříve si lidé psali deníky, aby pomohli paměti a zachytili pomíjivé okamžiky. Rembrandt si občas kreslil rychlé skicy, pérovky, zachycení momentu pár čarami. Dnes si mladí fotí selfíčka, aby, snad, zachytili důležité momenty života.Marek Orko Vácha se naučil selfíčka nikoli fotografovat, ale psát. Chce spíše ustoupit do pozadí a nechat čtenářovu fantazii pracovat, ukázat jen náčrtky. Autorské podání textu nabízí další rozměr a umožňuje prožít ještě silnější zážitek z knihy. Nechte se vtáhnout do vnitřního světa známého autora.

Číta: Kateřina Rýznarová Celkový čas: 18 hodín 56 minút Historický román s biblickou tematikou, který zachycuje Abraháma jako hlavní postavu. Abrahám je zde popsán jako člověk z masa a kostí se všemi pochybnostmi a starostmi. Román byl napsán pod dojmem válečných zážitků z vězení a koncentračního tábora a měl být pomocí pro ty, kdo jsou pronásledováni. Knižně vyšlo v roce 2017 v nakladatelství Paulínky.

Podnetom na napísanie Listu vojvodovi z Norfolku bola knižka publikovaná v roku 1874, v ktorej Gladstone kritizuje dogmu o pápežskej neomylnosti a vyzýva katolíkov, aby ju odmietli. A Newman odpovedá elegantne, inteligentne a presvedčivo, podobne ako jeho Majster, ktorému takisto položili otázku o vzťahu cisára a Boha.

Rozprava mnicha o jednotě v protivenství. Tento palčivý problém vychází ze současného stavu věcí, jeho řešení se opírá o teologii a Bibli. Je spíše intuitivní než spekulativní, přestože mnoho stránek má velmi solidní základ. Dokládá je svědectví autorova vlastního příběhu a mnišské zkušenosti.

Úvodní část knihy tvoří krátké úvahy o základních pojmech křesťanství, o Desateru, svátostech, Modlitbě Páně. V druhé části autor odpovídá na otázky dětí. Po Pár krocích do křesťanství, které byly určeny pro starší děti, se Pavel Kuneš v nové knize obrací spíš k mladším školním dětem. Laskavě, s humorem a s respektem k dětské životní zkušenosti uvádí děti do světa víry a náboženství.