Životopisy

Kniha dokumentuje dvanásť zaujímavých životných osudov kňazov a rehoľných sestier. Je písaná čiastočne faktografickým a čiastočne reportážnym štýlom, čo jej dodáva pútavosť. Životopisy, ktoré obsahujú aj zaujímavé, dobrodružné a úsmevné príhody, približujú nasledujúce osobnosti s výstižnou charakteristikou: Významný národný buditeľ – Mons. Andrej Hlinka, Biskup na tepne Cirkvi – Mons. Pavol Hnilica, Biskup nenápadnej a láskavej služby – Peter Dubovský, Kňaz nevšednej lásky Anton Lapšanský, Misionár zavraždený v Rusku – Ján Hermanovský, Apoštol chorých Mons. ThDr. František Žák, Kostolníčka s pôsobnosťou v Sovietskom zväze – sestra uršulínka Placida Anna Focková, Rehoľná sestra a poetka Alma Štefánia Gallová – školská sestra svätého Františka, Zmierna obeta Assunta Anna Klimešová – sestra Apoštolátu svätého Františka, Služobníčka Kristovej lásky – sestra Blanka, vincentka, Duchovná matka mladých – sociálna sestra Mária Slodičáková, Služobnica chudobných – sestra Adónia Anna Stieranková.

Příběh jednoho života (1873-1897). Gaucherova kniha je nejlepším uvedením do života svaté Terezie z Lisieux pro širokou čtenářskou obec. Autor se tu důsledně opírá o Tereziiny rukopisy, dopisy, básně, divadelní hry i modlitby. Kdo vlastně byla mladá francouzská karmelitka, která ve čtyřiadvaceti letech umírá na tuberkulózu? Byla ženou, která se toužila stát mučednicí a apoštolkou - a přitom usínala při modlitbě v kapli. Na rozdíl od jiných nevyhledávala přehnanou askezi – viděla v ní živnou pudu pro sebelásku, a tak se raději celým srdcem soustředila na Ježíše. O její vášnivé lásce ke Kristu a malé duchovní cestě čteme v Příběhu jedné duše. Hlavním poselstvím této autobiografie je to, že dělat všechno s láskou k Bohu může úplně každý. Terezie potlačuje v našich vztazích s Bohem jakékoli kalkulace a znovu dává Duchu Svatému v našem vnitřním životě místo, které mu patří. Její život je zázrak. Jen Bůh mohl z tak nenápadného stvoření udělat nejuctívanější světici naší doby.

Úsvit nových dějin. Příběh statečné ženy z dob zániku západořímské říše poukazuje na duchovní skutečnost: povolání k životu a nová doba autentického křesťanství může vyrůst třeba i na zbořenisku starého světa.

Celé dielo Od barbarskej noci pozostáva z troch zväzkov. Prvý zväzok má rovnomenný názov – Od barbarskej noci, druhý zväzok nesie podtitul Listy z väzenia a tretí zväzok má podtitul Na slobode.Predkladaný prvý zväzok je autobiografia J. Ch. Korca, ktorá začína popisom neslávnej noci z 13. na 14. apríla 1950, kedy obsadili milicionári, príslušníci Verejnej bezpečnosti a Štátnej tajnej bezpečnosti, všetky mužské kláštory na Slovensku, Morave a v Čechách. Na pozadí tejto noci sa však jedinečným spôsobom zoznámime s historickou pravdou o prenasledovaní a likvidácii Cirkvi na Slovensku ako inštitúcie, no aj jej jednotlivých členov v období najtvrdších rokov komunistického režimu. Likvidácia kláštorov v Československu roku 1950 bola uda­losť storočia. Žiaľ, však smutná, ba viac – nekultúrna, barbarská. Preto nesmie upadnúť do ­zabudnutia. Kniha pamätí kardinála J. Ch. Korca ­zobrazuje jeho vlastný život, ale zároveň aj celú ­historickú pravdu o likvidácii Cirkvi na Slovensku v rokoch 1950 až 1989.

Panónske legendy. Staroslovenské rukopisy Život Konštantína Cyrila a Život Metoda sú najstaršie a najvýznamnejšie pramene, ktoré svedčia o pôsobení solúnskych bratov a umožňujú nazrieť do náboženských, politických a kultúrnych kulís Veľkomoravskej ríše. Ich vierohodnosť dosvedčujú mnohé iné pramene.Nové vydanie týchto výnimočných písomných pamiatok, pretlmočených do súčasného jazyka a bohato ilustrovaných výnimočným umelcom Stanom Dusíkom, umožňuje dôverne nazrieť do ďalekej minulosti, keď prvý štátny útvar na našom území, založený našimi dávnymi predkami, prijal kresťanskú a tým aj civilizačnú misiu byzantských kňazov, ktorí mu okrem iných vzácnych darov priniesli aj prvé písmo.

Nedávno blahoslavený „Boží ajťák“, jak se mu taky přezdívá, si během pár let získal srdce lidí po celém světě. Skvělý komiks francouzských autorů nám přibližuje jeho příběh.Odporúčame: Môj syn Carlo Acutis (2024)

Spomienky Anny Grigorievny Dostojevskej (1846 - 1918), druhej manželky slávneho ruského spisovateľa Fiodora Michajloviča Dostojevského, majú neprehliadnuteľné miesto v rozsiahlej literatúre o tomto velikánovi svetovej literatúry. Cez záznamy A. G. Dostojevskej vniká čitateľ do duchovného sveta tohto génia: do zápasu so sebou samým, s vlastnou vášňou hazardného hráča, stvárnenou aj v literárnych dielach (najmä v Hráčovi), s vášňou, s ktorou Dostojevskij predovšetkým z lásky k žene skoncoval. Spomienky reprodukujú proces zbližovania manželov, prekonávania bariéry, ktorá bola spôsobená jednak vekovým rozdielom a jednak spomínanou vnútornou rozháranosťou Dostojevského, človeka s „obnaženými nervami“, ako je to u veľkých umelcov časté, človeka navyše chorého na epilepsiu. Čitateľ spoluprežíva aj tragickú smrť prvorodenej dcéry Sone a všetky trpké chvíle, ktoré pripravili Dostojevskému a jeho rodine osud a toľkí nežičlivci - vrátane syna z prvého manželstva, voči ktorému nevie autorka Spomienok ukryť svoju opodstatnenú nepriazeň. A čitateľ prežíva aj vzácne chvíle pokoja, radosti, rodinnej pohody, ktoré boli pre spisovateľa, pracujúceho často na hranici vyčerpania, vzpruhou a zdrojom síl do ďalšieho zápasu so životom.

Protestantský patent z roku 1859 a jeho vplyv na duchovné prebudenie v Evanjelickej cirkvi. Kniha Štúrovci, ako ste ich nepoznali je pohľadom pod pokrievku Evanjelickej cirkvi augsburského vyznania v Uhorsku v šesťdesiatych rokoch 19. storočia. Snaží sa čitateľa oboznámiť so zápasmi v jej vnútri, ktoré vyvolalo vydanie Protestantského patentu Františkom Jozefom I. Sleduje tieto zápasy v historických, ale i ideologických súvislostiach 19. storočia so špeciálnym zameraním na štúrovskú generáciu. Zároveň prináša nový rozmer, o ktorom sa často v súvislosti s našimi národnými dejateľmi nehovorí. Sleduje ich duchovný prerod a ich vplyv na duchovné prebudenie v evanjelickej cirkvi. Pri zápasoch o práva národa sa u J.M. Hurbana, K. Kuzmányho a ich priateľov prebúdza osobný vzťah viery k Pánovi Ježišovi Kristovi. Takto sa viacerí štúrovci, predovšetkým však Hurban, odkláňajú od racionalizmu, ktorý vtedy ovládal teologickú reflexiu. Jeho viera získava stále viac osobne precítenej očarenosti Kristom a stále viac odvahy k verejným zápasom za pravú cirkev a práva národa v spoločnosti.

Drobná knížka provází poutníky z Čech, Moravy a Slezska významnými kostely a místy Věčného města. Autor věnuje zvláštní zřetel českým stopám v Římě. Bezprostředním podnětem k sepsání tohoto malého průvodce centrem západního křesťanství se stala postava sv. Anežky České, její svatořečení v roce 1989 a připomínka této události při Národní pouti do Říma v roce 2019. Čtenář je proto uveden i do života a díla sv. Anežky a seznámí se s jejími stopami v našich dějinách.

Sada kníh s výhodnou cenou:Sedmokráska z Orlických hôr (2015)Dostaňte nás odtiaľto!!! (2013)

Sada obsahuje: Horieť, ale nevyhorieťPočmáraný životPrečo svätý?Svetlo všedného dňa

Sv. Leonard sa narodil koncom 5. storočia vo Francúzsku. Pochádzal zo vznešeného rodu. Rodičia z neho chceli mať udatného vojaka (Leonard = tvrdý lev). Ako mladík slúžil v čestnej stráži Chlodovika (Ludviga) I., prvého kresťanského kráľa Frankov. Napriek tomu, že bol Leonard pohan, vyznačoval sa láskavosťou k svojim blížnym, najmä zajatým a uväzneným. Kráľ Chlodovik mal za manželku zbožnú Klotildu, dcéru kresťanského francúzskeho kráľa. Pod jej vplyvom na Vianoce 496 prijal krst v meste Remeš z rúk biskupa sv. Remígia. Spolu s ním bol pokrstený aj Leonard, ktorému bol kráľ krstným otcom. Leonard sa horlivo vydal na cestu kresťanskej dokonalosti po boku biskupa Remígia, ktorý ho napokon vysvätil za diakona a neskôr za kňaza. Leonard rozdal svoj majetok chudobným a stal sa horlivým kňazom. Zatúžil po samote, neskôr sa uchýlil do kláštora a stal sa mníchom. V roku 500, keď zomrel opát kláštora sv. Maxim, ktorý bol vzorom sv. Leonarda, opustil kláštor, šiel do mesta Limoges a v blízkej hore sa usadil ako pustovník. Pokrmom mu boli lesné plody a byliny. Kráľ Chlodovik vybudoval pri pustovni kaplnku ku cti Božej Matky. Sv. Leonard začal hlásať Božie slovo okolitému ľudu a pod jeho vplyvom sa veľa hriešnikov obrátilo k Bohu. V tom čase kráľ Theodobert, ktorý panoval nad Akvitániou, bol na poľovačke. Sprevádzala ho manželka, ktorá bola v požehnanom stave. Zrazu sa jej priťažilo a ocitla sa v nebezpečenstve života, lebo lekári jej nevedeli pomôcť. Až na príhovor sv. Leonarda, ktorý sa modlil za ľahký a šťastný pôrod, porodila zdravé dieťa a aj sama sa celkom uzdravila. Kráľ mu z vďaky ponúkol štedré dary. Sv. Leonard všetko odmietol a prosil kráľa, aby mu daroval les, kde mal pustovňu. Kráľ mu les daroval a pomohol mu tam postaviť kláštor i chrám. Tak vznikol preslávený kláštor sv. Leonarda v Noblaku. U kráľa si vyprosil milosť, aby mohol kajúcich alebo nevinných väzňov prepúšťať na slobodu. Vyslobodení väzni a zajatci z vďačnosti skladali svoje väzenské reťaze k stenám Leonardovej kaplnky. Sv. Leonard bol celý život pokorným Božím služobníkom. Dožil sa vysokého veku. Zomrel 6. novembra 559. Pochovali ho v chráme v Noblatu, ktorý dal postaviť. Vo Francúzsku je sv. Leonard vzývaný ako patrón väzňov a šťastného pôrodu. V Nemecku ho uctievajú ako patróna proti nákaze zvierat. Na príhovor sv. Leonarda sa stalo veľa zázrakov za jeho života i po smrti.

„Bol to človek nielen nesmierne múdry. Bol to človek láskavý a ľudský. Človek, ktorý sa Bohu vydaril."Milan Rúfus

Kniha Človek pre nikoho je knihou autobiografických spomienok Dr. Pavla Straussa (1912 – 1994), významného slovenského lekára, filozofa, prozaika, esejistu, prekladateľa a účastníka Slovenského národného povstania. V roku 1942 po dvojročnom zápase ako 30 ročný konvertoval zo židovstva na katolícku vieru. Vonkajší i vnútorný nepokoj, veľký hlad po pravde, čistote a istote, sociálne problémy sám považuje za prvú fázu svojej konverzie ku kresťanstvu. Druhá fáza nastala počas vojenčiny, kde na neho veľmi pozitívne vplývala konvertovaná rodina Munkovcov, ktorá mu sprístupnila katolícku literatúru. Zasvätením sa do Nového zákona najmä vďaka kanonikovi Jozefovi Kožárovi napokon prijíma krst a naďalej si upevňuje vieru čítaním náboženskej literatúry a prenikaním do liturgického života Cirkvi. Duchovnou oporou mu bola jeho manželka Mária. Pavol Strauss patrí k originálnym osobnostiam slovenskej literatúry a kresťanskej kultúry. Pretože sa verejne hlásil ku Katolíckej cirkvi, dlhé roky žil ako degradovaný lekár a umlčovaný spisovateľ. Až po novembri 1989 sa dočkal zaslúženej pozornosti a získal viacero ocenení.

Duchovný odkaz Charlesa de Foucaulda. V máji 2003 zomrel René Voillaume. Tento realizátor zámerov Charlesa de Foucaulda mal odvahu predostrieť svetu neslýchane radikálny a náročný spôsob kresťanského života. Náročný až natoľko, že sa ho naplno odvážili realizovať len niekoľko sto ľudí na našej planéte. Slovenský čitateľ má teraz v rukách možnosť sám prežiť takmer nevypovedateľné nadšenie pre nasledovanie Krista, ako ho žil francúzsky šľachtic, muž púšte, Charles de Foucauld. Možnosť poznať úžasné nadšenie pre Ježiša, ktorý väčšinu svojho života strávil len tak stratený medzi ľuďmi, málokoho nechá chladným.

Rozhovor nám umožňuje nahlédnout do obav i nadějí melchitského patriarchy, který miluje svou vlast a zná její historii i současnou problematiku jako málokdo. Řehoř III. Laham otevřeně hovoří o krveprolití v Sýrii a o příčinách válek na Blízkém východě, o soužití křesťanů a muslimů, o uprchlické krizi. Nabourává mnohá klišé, která se tradují v Evropě. Ví ze zkušenosti, jak náročné je soužití křesťanů a muslimů, ale neztrácí naději. Jasný názor má i na uprchlickou krizi. Nelíbí se mu, že tolik mladých Syřanů odchází do Evropy, chápe ty, kteří se přílivu migrantů obávají, neodsuzuje však ty, co odešli. Svou zkušenost neustále poměřuje evangeliem, vytrvale se zasazuje o smíření. S autorem nemusíme ve všem souhlasit, ale rozhodně bychom mu měli s úctou naslouchat.

Werflova Píseň o Bernadettě, je vlastně dokumentární román, který na základě faktů vypravuje o životě Bernadetty Soubirousové, chudobného a neduživého děvčátka z pyrenejského podhůří. Autor jej napsal r. 1941, krátce poté, co se mu podařilo uprchnout před hitlerovským nacismem z okupované Francie. O pohnutkách, které ho k tomu vedly, říká: ,,V červenci roku 1940 jsem ve chvíli velké tísně slíbil před jeskyní v Lurdech, že vyváznu-li z nebezpečí a bude-li mi dopřáno dospět k spásnému pobřeží Ameriky, zazpívám Píseň o Bernadettě, a to dříve než se pustím do nějaké jiné práce...“

Nejúspěšnější román japonského autora Šúsaku Endó. Mlčení japonského spisovatele Šúsakua Endóa (1923–1996) je drsný a zároveň poetický i myšlenkově bohatý příběh o zániku křesťanské misie v Japonsku v 17. století. Téma, které o něco dříve zpracoval i český spisovatel Jaroslav Durych v rozsáhlé epopeji Služebníci neužiteční, Endó pojal z neobvyklé perspektivy japonského katolického křesťana. Kniha sleduje cestu evropského jezuitského kněze, který se se svým spolubratrem vydává na beznadějnou misijní výpravu, je zajat, vězněn, nakonec veřejně odpadne od víry, když tak jako mnozí další šlápne na Kristův obraz. Učiní to ani ne tak z vlastní slabosti, byť tu si stále bolestněji uvědomuje, ale hlavně proto, že kvůli němu jsou mučeni a zabíjeni japonští věřící, ti pevní i ti, kteří již podlehli slabosti a Krista zapřeli. Nakonec se mu zjeví živá tvář Kristova, kterou celý život hledal, v neumělém a sešlapaném obličeji na desce, na kterou šlapaly a budou šlapat dál tisíce prostých věřících nucených křesťanství opustit. Dochází poznání v té největší poníženosti a naprosté bezmoci, která zároveň neúprosně odhalila povrchnost jeho dosavadní víry a představ o životě.

František… miloval Boha a skutečně a doopravdy miloval lidi. Nemiloval lidstvo, nýbrž lidi, a nemiloval křesťanství, nýbrž Krista. Nemůžete číst evangelium, a přitom považovat ukřižování za jakýsi dodatečný nápad či zvrat nebo nehodu v Kristově životě; očividně je smyslem příběhu jako hrot meče, toho meče, který pronikl srdce Matky Boží. A nebudete moci číst příběh muže nazývaného Zrcadlo Kristovo, aniž byste chápali jeho závěrečné období jakožto muže bolesti, aniž byste oceňovali vhodnost toho, že v oblaku tajemství a osamělosti přijal nehojící se věčné rány, které mu nezpůsobila lidská ruka a které uzdravují svět. (ukázka)Prorockou esej o svatém Františkovi napsal Chesterton roku 1923. Zdá se, že promlouvá k dnešnímu čtenáři a k mentalitě doby snad ještě aktuálněji než tenkrát.Kniha je českým vydaním slovenského titulu: Svätý František z Assisi (2014).

Pútavý životopis významnej postavy v dejinách františkánskeho rádu.„Na ceste medzi Benátkami a Veronou pozoroval brat Vincent spoločníka, aby mu mohol v potrebnej chvíli povedať slovko, ktoré by ho vytrhlo z vyčerpávajúcich myšlienok. V tomto prípade však mal dôvod na zádumčivosť. Blížili sa totiž k prahu učencov a štúdií. Aj starý žiak Giovanniho di Buccio vedel, aký ťažký oriešok je kázať učeným ľuďom. Tí sa vo Verone zhormaždili okolo Guarina Guariniho, vodcu humanistov, a i sám Giovanni di Buccio by sa pred nimi cítil ako polobarbar. Brat Vincent pripomenul Bernardínovi, že do Verony ide kázať v mene „toho, od ktorého, pochádza aj veda“. Nezostávalo iné, iba v neho dôverovať."

Jan Bula 1920-1952. Zhasl nedokouřenou cigaretu a pohledem se ještě rozloučil se svými obrázky. Jeden z dozorců si od něj převzal napsané dopisy. Pak byl odveden do dvorku v rohu zadní budovy věznice… Soudce mu přečetl rozsudek státního soudu, rozhodnutí Nejvyššího soudu a přípis prokuratury o zamítnutí milosti. P. Jan Bula ho nevnímal. Byl vyrovnaný a připravený zemřít… V červenci 1951 zazněly ve škole v Babicích výstřely. Zemřeli tři funkcionáři MNV. Třebaže již druhý den byli pachatelé dopadeni, využil komunistický režim událost jako záminku pro likvidaci dalších „nepohodlných“ osob. Rozpoutal tak jednu z největších represivních akcí v dějinách Československa. V kontextu atmosféry padesátých let nám autor představuje životní příběh mladého kněze Jana Buly, jednoho z nevinně popravených v kauze Babice.

Kniha obsahuje pobožnost patnácti čtvrtků svaté Rity, novény, tridua, litanie a modlitby ke svaté Ritě. V závěru knihy pak najdeme barevnou obrazovou přílohu. Vyšlo s církevním schválením.Odporúčame do vašej pozornosti publikácie z edície: Rita medzi nami.

Myšlienky svätého Pavla. Benedikt XVI. 28. júna 2008 otvoril Rok sv. Pavla. Katolícka cirkev si ním pripomína dvetisíc rokov od narodenia apoštola národov. Kniha myšlienok svätého Pavla, ktoré z jeho listov vybral a tematicky usporiadal kňaz Marián Gavenda, nejednému z nás prehĺbi poznanie Pavlových listov, a tak vytvorí osobnejší vzťah k jubilujúcemu velikánovi Cirkvi.

Přednáška profesora Polce (1929–2004) nenabízí záplavu dat a jmen, ale ukazuje důležité souvislosti, širší veřejnosti často zcela neznámé.První část textu ukazuje, jak si jednotlivé generace od 15. až do 20. století vytvářely svůj vlastní pohled na Husa – často dle zásady „přání je otcem myšlenky“. Nejen že popisuje různá klišé v pohledu na osobnost mistra Jana Husa, ale zasazuje jejich vznik do zajímavých historických souvislostí.

Románově zpracovaný životopis sv. Martina z Toursu (asi 315–397) čtenáře zavede do období raného konstantinského křesťanství v Říši římské. Syn vznešeného tribuna se skrze otroky sbližuje s křesťanstvím, od slibně počínající vojenské kariéry ho poznávání a naplňování evangelia do písmene přivádí ke kněžství, k poslání apoštola, k svatosti.Historické postavy v konkrétních událostech, boj proti bludným naukám, budování základů naší dnešní civilizace, stálá konfrontace žitého křesťanství s dobovou morálkou činí knihu čtenářsky přitažlivou

Kreslené vtipy Gerharda Mestera. Po úspěchu své první knihy kreslených vtipů o papeži Františkovi Člověk František se Gerhard Mester pustil do jejího pokračování. Známý karikaturista ukazuje, jak papež vnáší nový elán do života církve, jak pojmenovává typické nešvary jejích dítek, ale hlavně dodává naději a šíří autentickou radost z evangelia.

Jacques Maritain (1882-1973) patří k nejvýraznějším postavám filosofie 20. století. Do francouzského prostředí znovu uvedl tomismus, očištěný od manuálových nánosů a nově promyšlený tváří v tvář otázkám, které klade moderní filosofie, kultura a společnost. Spolu s manželkou Raissou (1883-1960), která byla jeho rovnocennou intelektuální a duchovní partnerkou, pronikali (často filosofickými prostředky) do duchovní až mystické hloubky křesťanské víry. Pod společným názvem přinášíme tři drobná dílka manželů Maritainových z této oblasti.Kniha obsahuje tři eseje. Příběh Abrahámův řeší zajímavou otázku vývoje mravního svědomí lidstva. Jak je možné, že Abrahám se s nezkaleným svědomím a s Božím požehnáním dopouštěl skutků, které dnes považujeme za těžce hříšné?Jakými cestami vedl Bůh lidstvo k plnému vědomí mravní odpovědnosti? Kníže tohoto světa je krátkou meditací o moci Padlého anděla nad světem a o jejím zlomení: Kristovo vtělení a výkupné utrpení se zde ukazuje z nového, důležitého úhlu pohledu, který nám často uniká. Esej rovněž očišťuje a zjasňuje náš pohled na nadpřirozené skutečnosti, které nás obklopují. Připomíná, že světci a vůbec všichni lidé, kteří opustili tento svět, nejsou "mrtví", ale žijí zde aktivně s námi, mají nadále starost o tento svět a chtějí s námi spolupracovat na jeho spáse.

Biskup Hopko je pre nás duchovným darom, ktorého život majú veriaci poznať. Predstaviť im ho chce tento životopis, ktorý vychádza ako príležitostná publikácia k blahorečeniu.

Básnici a svätí. Známy slovenský literárny kritik a spisovateľ Ján Elen Bor (vlastným menom Ernest Žatko, 1907 - 1991) tvoril najprv na Slovensku a potom aj v emigrácii. V texte o Augustínovi, ktorý sa nachádza v prvej autorovej knihe s názvom "Návraty k minulosti", díva sa na Augustína predovšetkým ako na literáta, ktorého "Vyznania" sú aj literárnym dielom.

2000 - 2004. Ján Pavol II. na apoštolských cestách okolo sveta. Kniha obsahuje aj farebné fotografie

Životná cesta Mons. RNDr. Júliusa Gábriša. Životná cesta Mons. RNDr. Júliusa Gábriša.

Predstavujeme Vám cennú osobnosť kresťanského života Martu Robinovú v druhom vydaní jej životopisu. Jej život bol naozaj nezvyčajný: od svojich 26 rokov bola Marta úplne ochrnutá, nehybne ležala na lôžku v prítmí malej izby v odľahlej francúzskej dedine.Vyše 50 rokov neprijímala nijakú potravu, iba raz do týždňa Eucharistiu. Bola poznačená stigmami. Napriek svojej utiahnutosti Marta priťahovala množstvo ľudí, medzi nimi významné osobnosti svetského a cirkevného života. Založila nové misijné spoločenstvá Ohniská Božej lásky, ktoré sa nachádzajú na celom svete.

Sekretárka Božieho Milosrdenstva. Životopis sestry Faustíny, v ktorom sa dozviete aj ako vznikol Denníček, ktorý napísala sestra Faustína počas celého svojho života. O jej pôsobení v kongregácii, o jej svätorečení, o Svätyni Božieho milosrdenstva v Krakove – Lagiewnikoch. Kniha je plnofarebná, tlačená na kriedovom papieri a obsahuje fotografie.

Slovenský mučeník zo Spoločnosti Ježišovej. Život Jána Simonidesa (1639 – 1674), kňaza zo Spoločnosti Ježišovej, sa vyznačoval nielen hrdinskými čnosťami, horlivosťou za spásu duší, obetavou láskou ku všetkým, ktorí potrebovali pomoc, ale v duchu rehoľného zakladateľa sv. Ignáca z Loyoly chcel nasledovať svojho Pána v núdzi, ťažkostiach, prenasledovaniach, aj v kríži, aby mal nakoniec podiel na jeho sláve. Pre vernosť Kristovi a jeho Cirkvi bol napokon ochotný podstúpiť aj mučenícku smrť. Na stránkach tejto knihy máme možnosť spoznať dobu, v ktorej žil, a oboznámiť sa s jeho svedectvom kresťanského života a mučeníckej smrti.

Karol Wojtyła je ve dvanácti letech mladík, kterému se zdánlivě vše daří. Jeho život však není snadný. Velice ho poznamenala předčasná smrt matky, ztrácí také staršího bratra, kterého měl moc rád. A další dramatické události následují.I když ho zřejmě čekala skvělá herecká kariéra, hrůzy války ho brzy přivedou k hlubšímu přemýšlení o životě a posléze ke zcela jinému povolání. Když začíná působit jako kněz v totalitním Polsku, kdo by si pomyslel, že jednoho dne se stane prvním slovanským papežem, a to v době dramatických výzev konce 20. století.

Autorem je francouzský premonstrát, který za knihu získal ocenění Francouzské akademie. Kniha je psána živě, moderním jazykem, s odkazem na všechny dostupné prameny, s komentářem nutným pro některé skutečnosti Norbertovy doby.Osobnost svatého Norberta (1080-1134), českého zemského patrona, zakladatele premonstrátského řádu je i dnes aktuální.

A. Riccardi přináší v historických souvislostech příběhy křesťanů, kteří ve 20. století zemřeli pro svou víru, a analyzuje příčiny jejich utrpení a smrti.Historické kontexty jsou různé: pronásledování za druhé světové války, snaha zničit náboženství v rámci pokusů o nastolení komunistické společnosti v SSSR a východní Evropě či v asijských zemích v čele s Čínou, antiklerikalismus v nově se utvářejících laických státech jako Mexiko nebo Španělsko, společensko-politické proměny na africkém kontinentě, těžkosti a předsudky v misijní práci.Všem těmto příběhům je však společné jedno: jejich protagonisté jsou lidé, kteří zůstali věrni své křesťanské víře i za cenu vlastního života

Čím žiji a co se mě dotýká. Známý autor duchovních knih Anselm Grün není jen benediktinský mnich, ale také manažer, učitel, duchovní průvodce, rádce mnoha lidí.Jeho vlastní biografie zachycuje životní témata, která mu zvláště leží na srdci: které události z dětství a mládí na něj měly vliv, kdo na něj působil během studií, jaký význam pro něj má víra, mnišství, církevní příslušnost, i to, jak se vyrovnává s úspěchem svých knih a působení.Kniha tak není jen autobiografií známé osobnosti, ale další Grünovou duchovní knihou, která může formou zamyšlení nad vlastním životem pomoci mnoha dalších lidem najít svou vlastní cestu.

Kronika pozemského putování svatého Prokopa. Oblíbená sympatická postava sázavského světce sv. Prokopa k sobě stále přitahuje zájem české společnosti, věřící i nevěřící. Svatý Prokop je v chápání českého člověka přímo vzorem svatosti: tak nějak si naši lidé představovali a představují světce: chudého, skromného, laskavě ochotného ku pomoci nejenom ve věcech duchovních, ale i světských, hmotných.A navíc českého, obhájce nejcennějšího pokladu národa, jeho řeči. Sázavský klášter, který založil se stal ostrovem slovanského jazyka, staroslověnštiny uprostřed latinizujícího prostředí střední Evropy. Na Sázavě se používal jak staroslověnský, tak latinský jazyk, stejně jako římský i východní obřad.Proto se také Sázava stala symbolem boje proti pronikající germanizaci, takže její odkaz byl v dějinách často vyzvedáván právě v obdobích pro český (a slovanský vůbec) jazyk nejnebezpečnějších. Avšak není bez zajímavosti, že největšího rozkvětu kultu a uznání se sv. Prokopovi dostalo v době vlády Karla IV., jenž založením kláštera v Praze „Na Slovanech“ jasně naznačil směr vývoje, kterým by si přál vidět rozvoj země v budoucnosti: ve směřování k sjednocené církvi západní i východní.

Súbor pramenných textov súvisiacich s cyrilo-metodskou misiou na našom území a s jej bezprostredným pokračovaním sprístupňuje slovenskému čitateľovi základné, ale aj menej známe texty, ktoré poukazujú na korene našej duchovnej a kultúrnej tradície a sú neoddeliteľnou súčasťou prvej písomne zaznamenanej fázy našich národných dejín.Mnohé z nich boli naposledy publikované pred viacerými desaťročiami a sú bežnému čitateľovi už ťažšie dostupné. Zoznam bulharských arcibiskupov je v slovenskom preklade publikovaný po prvý raz.