Životopisy

Devět portrétů. Autor na příkladu devíti postavMarie MagdalenskéMakaria VelikéhoMarkéty z CotronyGirolama Savanarolyzakladatele řádů trapistů Armanda de RancéDostojevskéhoAlberta z KrakovaCharlese de FoucauldaSimone Weilové ukazuje, že kajícnící nepatří pouze do minulosti.

Vzrušujúci životný príbeh. S hlbokou náklonnosťou rozpráva Vreni Mert príbeh vzrušujúceho života svätého Vincenta Pallottiho (1795 – 1850). Vincent Pallotti objavil potenciál spolupráce v Cirkvi pre všetkých – klerikov aj laikov, čo bolo v jeho dobe celkom nezvyčajné.Spolu s nimi sa zasadzoval za chudobných a siroty Ríma, za vojakov, väznených a chorých. Zároveň udržiaval kontakty v najvyšších politických a cirkevných kruhoch, aby ich získal pre svoje plány, za ktoré bojoval, niekedy aj napriek všetkým prekážkam.

Život a holocaust. Dlouhé mlčení Eriky Bezdíčkové, která jako dívenka přišla v nacistických koncentrácích o většinu rodiny, touto knihou končí. Její autorka se rozhodla promluvit nejen k evropským studentům, kterým dodnes při svých četných přednáškách vypráví o hrůzách totalitních režimů, jimiž sama prošla. Své vzpomínky sepsala do knihy, kterou právě držíte v rukou. Nebylo to pro ni lehké, strašlivé zážitky zůstaly dodnes velmi živé. A spáchané křivdy nelze nijak napravit.Druhé rozšířené vydání.

Výbor z nejstarší latinské a řecké martyrologické literatury. První reprezentativní výbor z latinských a řeckých textů, jež soustřeďují svůj zájem na postavy raně křesťanských mučedníků – žen a mužů, kteří se v prvních třech staletích našeho letopočtu dostali do sporu s oficiální římskou mocí kvůli své křesťanské víře, jíž se i za cenu vlastní smrti odmítli vzdát. Svazek zahrnuje přes dvacet nejvýznamnějších martyrologických spisů (bez ohledu na jejich často jen obtížně doložitelnou historickou autenticitu), vzniklých převážně ve 3. a 4. století.Zde obsažené texty reprezentují všechny typy narativních postupů, s nimiž se lze v nejstarších hagiografických vyprávění setkat: od stručných zpráv napodobujících oficiální zápisy soudního přelíčení, tzv. acta martyrum (Akta mučedníků ze Scilli, Akta Iústína a jeho druhů, Akta Acaciova, Akta Karpa, Papyla a Agathoníké, Akta Apollóniova, Akta Cyprianova a další), přes barvitější a detailnější vyprávění o umučení, tzv. passiones (Umučení Polykarpovo, Dopis obcí v Lyonu a ve Vienne, Umučení Pioniovo, Umučení svaté Perpetuy a Felicity, Umučení Mariana a Jakuba, Umučení Montana, Lucia a jejich druhů a další) až po „první křesťanskou biografii“ a prototyp ve středověku velmi oblíbených „životů“ (vitae) – Život Cyprianův jáhna Pontia sepsaný za použití veškerých prostředků antické rétoriky. Kniha je uvozena literárně historickou studií Jiřího Šubrta a doplněna vysvětlujícími poznámkami, bibliografiemi, rejstříky a barevnou obrazovou přílohou. Svazek připravený pracovníky „Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty“ při UP v Olomouci ocení nejen historikové, teologové či religionisté, ale i širší veřejnost se zájmem o duchovní dějiny naší evropské kultury.

Svědectví z rehabilitačního procesu (1450-1456). Oblíbený a často vydávaný titul francouzského literárního světa představuje historické svědectví přímých svědků rehabilitačního procesu Panny Orleánské, opírající se o dobovou dokumentaristiku.Autorka uspořádala rozsáhlá procesní akta a výpovědi účastníků rehabilitace tak, aby čtenář získal co nejplastičtější představu o charakteru výjimečné světice Jany z Arku.

osobnosť, myšlienky, štýl. V tejto knihe sú zozbierané rozhovory s kardinálom Jorgem Mariom Bergogliom uverejnené v medzinárodnom časopise 30 Giorni od roku 2002 do roku 2009. Uvádza ich reportáž uverejnená v časopise z názvom Priatelia otca Bergoglia. Chudobní, duchovní a svätí z Villas Miseria v Buenos Aires, ktorá rozpráva o kňazskom živote veľmi blízkom súčasnému Petrovmu následníkovi.

Muž blahoslavenstiev. Pier Giorgio sa narodil roku 1901 v bohatej rodine v Taliansku. Mohol bezstarostne žiť, zabávať sa, on sa však rozhodol, že bude radšej banským inžinierom, aby mohol stáť po boku tých, ktorí na tom boli najhoršie. Bol dynamický, plný života. Mal rád prírodu a poéziu. Bol nadšeným turistom a horolezcom.Tento mladík žil len dvadsaťštyri rokov, no stačili mu na to, aby sa stal blahoslaveným. Pier Giorgio može byť pre nás vzorom, ako sa i my, uprostred našich všedných každodenných povinností i radostí, môžeme stávať svätými. V závere nájdete krátke modlitby a deviatnik k bl. G. Frassatimu.

Rozsievač radosti. Píše sa rok 1515. František I. pokračuje vo vojnách s Talianskom, ktoré pred ním viedli Karol VIII. a Ľudovít XII. , a presvedčivým víťazstvom pri Marignane signalizuje nástup na trón. Do Francúzska vstupuje renesancia sprevádzaná veľkolepým sprievodom umení, krásnym jazykom, rafinovaným prepychom, no v Taliansku sa z nej už život vytráca, jej lesk pohasína. Hrdá Florencia vycizelovaná ako šperk, kolíska umelcov a géniov, je kvetom polostrova. Fra Angelico vtisol svojím štetcom pečať nesmrteľnosti Kláštoru sv. Marka a Brunelleschi, Dona-tello, Michelangelo sa priam predbiehali, kto mu daruje čarokrásnejšie veľdielo. Po Lorenzovi Nádhernom z vplyvnej rodiny Medicijovcov nastúpil ako guvernér kardinál Július: pre mesto nastali pokojnejšie dni a zavládol v ňom väčší poriadok ako pod veľkovojvodom, hod slávnosti sa konali i naďalej. A vtedy, 12. júla, v chudobnom mestskom dome uzrelo svetlo sveta novorodeniatko, Filip, budúci pilier Cirkvi a jeden z jej najväčších svätcov. Jeho narodenie nevzbudilo pozornosť. Muža, ktorý raz bude robiť toľko nezvyčajných vecí, nepredpovedal nijaký prorok.

Kto bola Mária Gorettiová? V čo dúfalo toto dievča? Kde bralo odvahu a silu pre svoj ťažký život? Prečo ju pápež Pius XII. vyhlásil za svätú? Čo má jej život spoločné so životom dnešných mladých ľudí? V čom im môže byť vzorom i posilou? Dočítate sa, že Mária Gorettiová bola nenápadné dievča. Obliekalo sa veľmi jednoducho, chodievala bosá, bola skromná, málovravná, nevedela ani čítať ani písať. Keď mala deväť rokov, zomrel jej otec. Matka prevzala práce na poli a Mária sa starala o dom a pre svojich štyroch súrodencov sa stala druhou mamou. V daždi i horúčave chodievala niekoľko kilometrov peši na prípravu na prvé sväté prijímanie. Ako levica sa bránila proti zvodným útokom a nakoniec ako Kristus na kríži odpustila svojmu vrahovi. Vezmite, čítajte a zoznámte sa s jej hrdinským životným príbehom. „Samozrejme, že z lásky k Ježišovi mu odpúšťam, a chcem, aby bol so mnou v nebi. " To sú slová ani nie dvanásťročného dievčatka, ktoré vo vysokej horúčke a v strašných bolestiach leží v nemocnici v Nettune a prežíva posledné chvíle života. Je nedeľné popoludnie 6. júla 1902. Dievča sa volá Mária Gorettiová a je dcérou chudobnej rodiny vysťahovalcov. Otec im zomrel. Je to skoro ešte dieťa a nevie čítať ani písať. Napriek tomu jej meno v krátkom čase obletí celý svet. Lekári sa ju zo všetkých síl snažili vytrhnúť z pazúrov smrti. Mária, ktorú všetci rodinne volajú Marietta, dve hodiny znášala beznádejný chirurgický zákrok, ktorý jej robili bez anestézie. Lekári však dokázali iba zastaviť krvácanie a zašiť štrnásť bodných rán, ktoré zničili jej mladé telo. Vražedný nôž, dlhý dvadsaťštyri centimetrov, spôsobil veľmi hlboké rany a zasiahol životne dôležité orgány: srdce, pľúca, bránicu a ďalšie vnútorné orgány. Sú to mučivé chvíle, v ktorých sa, žiaľ, očakáva predpovedaný koniec. A predsa jej matka Assunta, všetci lekári a nemocničný personál žasnú nad neočakávaným pokojom, ktorý vyžaruje z tváre malej Márie. Nie že by ju nič nebolelo. Veď chvíľami sa zdá, že od bolesti blúzni. No v jasných chvíľach Marietta všetkých dojíma: modlí sa krátke a jednoduché modlitby, dostala aj sväté prijímanie,…

Jedným z najčastejšie používaných mužských mien na svete je meno Michal. Patrónom všetkých nositeľov tohto populárneho mena je svätý archanjel Michal. Spolu s archanjelom Gabrielom a Rafaelom patrí Michal medzi najvýznamnejších anjelov. Knižka pútavým spôsobom predstavuje starším deťom život, skutky a pôsobenie archanjela Michala.

Předkládanou knížečku tvoří krátká zamyšlení nad vlastními slovy svaté Terezie z Lisieux (1873–1897), jíž od dětství fascinovala dynamika vztahu pozemského života a věčnosti, „už ano, a ještě ne“ plnosti křesťanského života.„Terezie ukazuje, jak napínavé a okouzlující je žít v důvěrném vztahu s Bohem. Všechno v ní hoří plamenem: láskou k Bohu, k bližnímu, k církvi, ke světu… Milovat Boha a s Bohem milovat svět se jí jeví jako to nejlepší dobrodružství. My jsme z křesťanství učinili cosi komplikovaného, kyselého, obtížného a nečasového…Bůh je věčně mladý a potřebuje mládí, které vyzařuje jeho temperament a humor. Lisieux je velmi aktuální.“ (Hans Urs von Balthasar)Th.Lic. Veronika Katarína Barátová (*1959)/ pochází ze Slovenska, původně vystudovala VUT v Brně. Od roku 1990 je členkou Komunity Blahoslavenství, nyní žije v Dolanech u Olomouce. Teologii studovala v Olomouci a na Teresianu v Římě. Věnuje se formaci členů komunity, vede duchovní obnovy a semináře na různá témata duchovního života.Titul vyšiel aj v slovenskom vydaní: Veľká malá Terézia (2016).

Kompletní bibliografie 1938 - 2011. Kompletní bibliografie kardinála Tomáše Špidlíka SJ je čtenáři předkládána po důkladném studiu celého jeho díla, databází doma i v zahraničí a archivních dokumentů. Představuje neocenitelný nástroj pro každého, kdo se chce svědomitě zabývat jeho osobou, dílem, a hlavně duchovním dědictvím. Odráží celek tajemství života kardinála Špidlíka, kterému pro soulad teologie a duchovního odkazu přináleží z tradice zaužívaný titul starec.

Tajný plán Vatikánu na záchranu Židů před nacisty. Eugenio Pacelli, dnes známý jako papež Pius XII., byl na základě své údajné pasivity vzhledem k osudu Židů během holokaustu nelichotivě označován jako „Hitlerův papež“. Ve své nové objevné knize však Thomas Gordon představuje Pia XII. ve zcela jiném světle a popisuje tajnou síť zhruba padesáti kněží, řeholnic a římských občanů, kterou s Vatikánem zřídil, aby během okupace pomáhali zachraňovat Židy před nacisty.Thomas Gordon předkládá dramatický popis spiknutí, konspirací, tajných konverzí a zoufalých vyjednávání o lidské životy a ukazuje tak životní příběh a odkaz tohoto po dlouhou dobu kontroverzního papeže ve zcela jiném světle.

Předmluva Tomáše Halíka. Máme před sebou soubor textů, které vyjadřují jednu dimenzi papežova poselství: jeho politickou teologii a teologii dialogu kultur a náboženství, zejména dialogu mezi křesťanskou vírou a sekulární racionalitou. Zdá se, že toto téma se zejména v posledních letech dostává do popředí jeho učení a zároveň je tím, co právem budí zájem o jeho myšlenky i daleko za viditelnými hranicemi katolické církve. Právě těmito myšlenkami se Benedikt XVI. snaží plnit úkol papežské služby světu, jak jej vyjádřil ve svém projevu v Praze: být hlasem etického uvažování lidstva.

Rozhovory s prvou slovenskou veľvyslankyňou vo Vatikáne Dagmar Babčanovou. Dagmar Babčanová, hlboko veriaca žena s charizmou pokory a mnohých životných skúseností, sa teší výsade, že bola prvou ženou, ktorá ako veľvyslankyňa reprezentovala Slovensko vo Vatikáne. Na stránkach knihy rozhovorov, ktoré s ňou viedol vedúci slovenskej redakcie Vatikánskeho rozhlasu páter Leopold Slaninka SJ, sa dočítate o osobitostiach atmosféry za múrmi vatikánskych palácov, o nezabudnuteľných stretnutiach s pápežmi Jánom Pavlom II. a Benediktom XVI., o ďalších veľkých osobnostiach, ktoré pôsobia v centre Cirkvi, o živote diplomata. Osobitné miesto v knihe majú kapitoly, ktoré sú spomienkou na Jána Pavla II. a ktoré sú vyznaním vzťahu pani veľvyslankyne k životným hodnotám.

V roce 1940 přichází do okupované Francie, do vesničky Taizé v Burgundsku, mladý pětadvacetiletý Švýcar. Veden touhou po jednotě křesťanů zde založil řeholní komunitu, která dnes čítá na sto bratří z třiceti zemí – evangelíků, katolíků i pravoslavných. Po celý rok přijímají tisíce mladých z celého světa, kteří do Taizé přijíždějí hledat nebo chválit a velebit Boha.

Mary Wardová (1585-1645), zakladatelka Institutu blahoslavené Panny Marie, s neuvěřitelnou a nadlidskou houževnatostí bojovala za to, aby zasvěcené ženy mohly realizovat apoštolské poslání ve světě stejně jako muži, mimo klauzuru. To však bylo pro církevní hierarchii na přelomu 16. a 17. století nemyslitelné. Navzdory nedůvěře, podezírání a předsudkům (roku 1631 byla dokonce za svého pobytu v Římě zatčena jako „heretička, schizmatička a rebelka“) usilovala o církevní uznání svého Institutu, který měl být ženskou paralelou Tovaryšstva Ježíšova.Posláním sester bylo vyučovat dívky a zakládat školy, aniž by podléhaly pravomoci biskupa. Mary Wardová značně předběhla svou dobu. Prozíravě se při zakládání svých řeholních domů opírala také o podporu světských vládců, protože chápali, jaký význam má vzdělání pro budoucí generace katolických žen.

Modlitba, útěcha, nadšení, pronásledování. Soubor dopisů velkých osobností, které mohou sloužit jako inspirace pro hlubší prožívání duchovního života.

Vyprávění o životě svaté Julie Billiartové. Vyprávění o životě svaté Julie Billiartové, zakladatelky školského řeholního institutu Sester naší Paní.Za Francouzské revoluce ve jménu rovnosti, volnosti a bratrství se odehrávaly hrozné krutosti. Král a královna, šlechtici a kněží umírali na popravišti. Další lidé byli pronásledováni a štváni pro své politické a náboženské přesvědčení. Bůh byl ve jménu rozumu odsunut.K pronásledovaným patřila i žena z lidu: Julie Billiartová. Bydlela v malé vesnici Cuvilly v Pikardii, pocházela z chudé selské rodiny a dlouhá léta byla ochrnutá. Proč ji revolucionáři pronásledovali? Julie Billiartová nejen s neochvějnou věrností věřila v Krista. Žila touto vírou a měla dar zprostředkovat ji druhým. Proto ji chtěli upálit.Napoleonovo převzetí moci znamenalo sice konec revoluce, ale morální i materiální bída přetrvávala. Kdo se měl ujmout chudých, vykořeněných a zklamaných? Julie Billiartová zasvětila svůj život službě chudým. Ani později nezůstala ušetřena protivenství, zápasů a pronásledování. Neochvějně hlásala Boží dobrotu a nesla ji po namáhavých cestách francouzskou a belgickou zemí, dokud ji nedostihlo poslední zavolání našeho Pána.

Aj pápež bol človek úsmevu. Vedel udalosti nadľahčiť, rozptýliť trému ľudí, vylúdiť na perách úsmev. Hovoria o tom aj krátke epizódky z jeho života.

Knihy čerpající z pokladů duchovní tradice. Texty jsou bohatě doprovázeny barevnými reprodukcemi.

Životopis úkladne zavraždeného františkánskeho pátra Emanuela Cubínka. Kniha je spomienkou žiaka na svojho učiteľa.

Terezie z Lisieux, génius Ducha. Předmluva Guy Gauchera.Z obsahu: Promluvy o svaté Terezii od Dítěte JežíšeSvatá Terezie od Dítěte Ježíše, učitelka mystického života"Nikdy jsem nepotkala člověka, jehož duše by se podobala duši mé sestričky tak, jako duše otce Marie-Eugena..." (Matka Anežka od Ježíše)

Bůh sv. Jana od Kříže. Kdo a jaký je Bůh? Věčná otázka zaměstnávající člověka. Tím zajímavější je odpověď těch, kdo se s ním "setkali" - mystiků. Tento sborník představuje pohled sv. Jana od Kříže na téma Bůh.

Autor nás provází dějinami řádu od vzniku a prvních dochovaných zmínek o poustevnících na hoře Karmel. Zmiňuje neustálou přítomnost Panny Marie v karmelitánské spiritualitě, vliv Eliáše, tohoto velkého starozákonního proroka a mystika, který tak horlivě hledal Boha, a vyznává se z obdivu ke dvěma vrcholům středověké mystiky, Terezii z Avily a Janovi od Kříže. Na příkladu těchto dvou světců odhaluje tajemství spirituality Karmelu, v níž lze žít osobitý a jedinečný život před Boží tváří i v současné době.

Po stopách španělské mystiky v českém baroku. Monografie věnovaná významné osobonosti barokní spirituality. Jméno Marie Elekty nám samo o sobě nic neříká. Nepatřila prostě k významným osobnostem, o kterých se mluví dlouhá staletí. A nás od ní děli několik set let, přesněji řečeno tolik jako od doby "temna", urpostřed kterého žila. Celá kniha našeho předního znalce barokní doby je mnohem více než obyčejným životopisem. Velice systematicky začleňuje naše dějiny do celého proudu evropských duchovních i politických dějin a jasně sleduje nit vedoucí od Terezie Veliké k její následovnici, zakladatelce pražského Karmelu a jeho první převorce. Skvělá publikace pro nadšence historie, stejně tak obdivovatele široké rodiny Karmelu.Ponúkame Vám tiež: Novénu ke cti Nejsvětější Trojice na přímluvu matky Marie Elekty od Ježíše, OCD (1605-1663)

V roku 2002 uplynie desať rokov od kanonizácie sv. Klaudia La Colombiera. Tento jezuita sa stal známy predovšetkým ako duchovný vodca veľkej šíriteľky úcty k Ježišovmu Srdcu – sv. Margity Márie Alacoque.

Svatý Damián de Veuster. Kniha líčí život svatého Damiána de Veuster (1840–1889), belgického kněze, který dobrovolně zasvětil svůj život malomocným na ostrově Molokai. Na malomocenství tehdy neexistoval lék, nemocní byli na ostrov vyhošťováni, aby se zamezilo šíření nemoci. Kdo byl na ostrov vyhoštěn, věděl, že tady už zemře. Poměry tu panovaly otřesné: Mnozí nemocní vedli nevázaný život podle hesla: „Jezme, pijme, hodujme, vždyť zítra zemřeme.“ Panovalo tu právo silnějšího. Vláda z Honolulu sice do kolonie posílala jídlo, na lékaře či nemocnici ale jaksi pozapomněla, natož aby řešila duchovní péči o nemocné.Otec Damián žil na ostrově Molokai šestnáct let, než se sám nakazil a nemoci podlehl. Postupně získal spolupracovníky, vybudoval tam kostel, vodovod, dřevěné domky, nemocnici, dva sirotčince. Snažil se obyvatele smysluplně zaměstnat, založil pro ně i pěvecký sbor a kapelu. Mnohé přivedl ke křesťanské víře, protože nekázal jen slovy, ale hlavně svým životem.Roku 1995 byl Janem Pavlem II. prohlášen za blahoslaveného a Benedikt XVI. jej roku 2009 připočetl k zástupu kanonizovaných svatých. Diváci vlámské televize VRT ho nedávno zvolili v anketě největší Belgičan všech dob.Je patronem lidí stižených malomocenstvím a nemocí AIDS. Jeho socha stojí před vládní budovou v Honolulu, hlavním městě Havajských ostrovů, ale i v budově Kongresu USA ve Washingtonu.

Mystik z Mallorky (1531–1617). Svatý Alfons Rodriguez (1531–1617) je mystik, kterého historici křesťanské spirituality staví po boku klasiků duchovního života tehdejšího vrcholu španělské mystiky Karmelu. K jezuitům vstoupil až ve čtyřicítce svého věku. Předtím se věnoval obchodu a žil jako otec dvou dětí v manželství. Na ostrově Malorka jako řeholní bratr bezmála dalších čtyřicet let zastával funkci vrátného. Své mystické zkušenosti zachytil v Pamětech. Podle výroků posledních papežů je uznáván za patrona úzkostlivých povah a také těch, kteří se v životě obtížně rozhodují.„Jednou jsem přisluhoval při mši svaté a nebyl jsem zrovna dosti usebraný a skromný. A tu najednou vidím na evangelní straně stát Pána Ježíše v dlouhém rouchu, splývajícím až na zem. Tahy jeho tváře vyzařovaly neobyčejnou velebnost. V celém jeho zjevu se zračila vlídnost až zarážející. Kouzlo jeho skromnosti mě očarovalo. Ježíš projevil přání být mi v tom vzorem. Skromnost Ježíšova zjevu ve mně vzbudila hluboké poznání a nepopsatelnou duchovní rozkoš. Ihned jsem se zkoumal, zda moje myšlenky, slova a skutky odpovídají Ježíšově skromnosti. Ježíšův vznešený a přitom skromný zjev se mi nesmazatelně vryl do duše a nedal mi pokoj. Opět a opět byl mi popudem k následování jeho skromnosti.“

Životné osudy P. Vendelína Javorku SJ (1882 - 1966). Cieľom tejto knižnej publikácie je vyplniť medzeru, ktorú máme v poznaní významných osobností spomedzi slovenských jezuitov. Páter Vendelín Javorka SJ (1882 – 1966) medzi ne dozaista patrí. Okrem jeho pohnutých životných osudov, ktoré ho zaviedli do mnohých krajín, sa dozvieme o jeho ekumenickom úsilí. Ideál, pre ktorý žil, pracoval a trpel, bolo zjednotenie pravoslávnej a katolíckej Cirkvi. Počas svojho pohnutého života mal páter Javorka mnoho príležitostí presvedčiť sa, že je to náročný a čisto ľudsky neuskutočniteľný ideál. Preto sa stal budovateľom a prvým predstaveným Pápežského ruského kolégia v Ríme (Russicum). Ekumenizmus patrí k jeho prvoradým úlohám.

75 svatých, kteří na cestě ke svatosti hřešili, trpěli a zápasili. Kdo jsou svatí, o kterých se dočtete v této knize? Ženy a muži, kteří se vzepřeli tomu, co od nich očekávalo okolí, kteří to nikdy nevzdali, kteří zažili těžko uvěřitelná dobrodružství, kteří žili nenápadně a obyčejně, kteří pocházeli z velmi komplikovaných rodinných poměrů, kteří ke svatosti dospěli skrze utrpení jejichž zmařené plány otevřely cestu pro ještě lepší věci, kteří zažili neúspěch, kteří brali svůj život s velkou pokorou jejichž velkorysost změnila svět, jejichž minulost byla velmi hříšná kteří byli milosrdní. V příbězích z jejich života se tak může najít každý z nás.

život, osobnost a dílo. František z Pauly (1416–1507) se jako sedmnáctiletý rozhodl odejít do jeskyně u Cosenzy v Kalábrii, kde poté žil dlouhá léta jako poustevník. Svým kajícím životem přitáhl velký počet následovníků a založil poustevnickou kongregaci, změněnou později v přísný řád Nejmenších bratří. Papež Alexandr VI. nazýval Františka z Pauly věrným napodobitelem Krista a druhým Františkem z Assisi.Prostí lidé z Kalábrie ho nazývali otcem. Spolubratři, kteří s ním přicházeli do styku, poznali na vlastní kůži pevnost jeho charakteru, rozhodnost i zdravou tvrdohlavost, s kterou usiloval o život v duchu řehole. Vyžadoval pokoru a odříkání především od sebe, a tak jeho spolubratrům nevadila určitá přísnost, s kterou je řeholním životem provázel. Morosiniho kniha je plodem dlouhodobého historického zkoumání a představuje zatím nejspolehlivější životopis sv. Františka z Pauly. Přístupným a poutavým způsobem jsou zde zachyceny rozhodující události světcova života i doby a jeho význam pro univerzální církev.

„Šesť ľudí, ktorí sa nespovedali už tridsať, ba až štyridsať rokov, vošlo do Kostola Panny Márie so zámerom vyspovedať sa. Otec Newman sa každého z nich opýtal, prečo si vybrali práve túto chvíľu. Vo všetkých prípadoch bola odpoveď rovnaká: smrť Svätého Otca. Otec Newman vtedy vyhlásil: ,Uplynuli len štyri hodiny od pápežovej smrti, a všade sa už rozlieva milosť.'"Keď Ján Pavol II. zomieral, bol som v New Yorku. Pracoval som pre televízne spravodajstvo NBC. Z nášho popoludňajšieho priameho prenosu ma najviac oslovila úcta, s akou sa ľudia, dokonca aj nábožensky vlažné osoby, vyjadrovali o Svätom Otcovi. Henry Kissinger, nositeľ Nobelovej ceny za mier, americký diplomat, mi povedal, že Ján Pavol II. mal oveľa väčší vplyv na osud sveta než akákoľvek iná osobnosť 20. storočia. Táto myšlienka ma sprevádzala počas cesty do Ríma, kde som deň po pápežovej smrti stretol ľudí z celého sveta. Chceli si uctiť Svätého Otca a poďakovať mu za jeho svedectvo viery. Človek, ktorý pozná Rím, si len ťažko dokáže predstaviť toto, zvyčajne chaotické a hlasné mesto ponorené do atmosféry meditácie a ticha. Takto to bolo v priebehu celého týždňa po smrti Svätého Otca. Druhého apríla mi zatelefonoval môj priateľ, kňaz z Južnej Karolíny, práve vo chvíli, keď som cestoval na Kennedyho letisko so zámerom odletieť do Ríma. Vyrozprával mi istú udalosť.Dovoľte mi, aby som ju citoval tak, ako bola uverejnená v knihe Božia voľba. „Jay Scott Newman, kňaz z katolíckeho Kostola Panny Márie v Greenville v Južnej Karolíne, odišiel od televíznych správ o pápežovej smrti a zamieril do svojho kostola na popoludňajšiu spoveď. Neskôr zatelefonoval svojmu priateľovi a povedal mu, že práve ,prežil tri najdôležitejšie hodiny svojho kňazstva'.

Krížová cesta dona Titusa Zemana, mučeníka za záchranu kňazských povolaní. PhDr. Františka Čechová, PhD.(*31.10.1948, Bratislava, 15.1.2016, Pezinok)Vyštudovala študijný odbor história - filozofia na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde jej bol v roku 1985 udelený akademický titul PhDr. Vedeckú hodnosť PhD. v odbore slovenské dejiny získala na Historickom ústave SAV v roku 2007. Do roku 2002 pracovala ako stredoškolský pedagóg na Gymnáziu Pezinok a následne pôsobila ako odborná asistentka na Katedre historických vied a stredoeurópskych štúdií Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave. Vo svojej vedeckej činnosti sa zameriavala na slovenské dejiny 20. storočia, predovšetkým sa venovala problematike cirkevných dejín, religionistike, metodológii dejín a regionálnym dejinám. Bola autorkou niekoľkých monografií, vedeckých štúdií a odborných článkov publikovaných doma aj v zahraničí. V roku 2010 bola menovaná arcibiskupom Stanislavom Zvolenským do diecéznej komisie znalcov vo veciach historických a archivistických.

Autobiografie. Stormie Omartianová je u nás známá především díky své řadě bestsellerů o síle přímluvné modlitby (za manžela, za dospěléděti, za vnoučata aj.).Prožila si mimořádně těžké dětství. Bydleli na odlehlé samotě, kde ji týrala psychicky nemocná matka; hodný, ale slabý otec od ní utíkal k práci na farmě. Stormie záhy odchází z domu a zahajuje úspěšnou kariéru v showbyznysu. Drsné prostředí Hollywoodu však jen prohlubuje její vnitřní úzkost a prázdnotu, denně se probouzí s myšlenkami na sebevraždu. Drogy, alkohol i náhodný sex pomáhají jen chvilkově, ještě víc se zaplétá hledáním uzdravení pomocí ezoterických nauk a okultismu. Nad vodou ji paradoxně drží jen hektické životní tempo a množství práce. Na pokraji zoufalství se Stormie setkává s Ježíšem a začíná její dlouhá a klopotná cesta směrem k uzdravení, odpuštění a osvobození ode všech závislostí. Velkým darem od Boha se pro ni stává její manžel Michael, vynikající hudebník, s nímž v roce 1973 založí rodinu. Vbrzku spolu začnou požehnaně sloužit v církvi a přinášet ovoce, o jakém se jim v mládí ani nesnilo.Tato kniha vychází v češtině již podruhé, tentokrát s novým názvem a v revidovaném překladu, první vydání vyšlo v roce 2014 pod názvem Stormie.

Otec Maxmilián Maria Kolbe je známý tím, že v létě 1941 v koncentračním táboře v Osvětimi nabídl svůj život za otce několika dětí a po dvou týdnech zemřel v bunkru hladu. Už méně se ví, že i jeho předchozí život byl v mnoha ohledech hrdinský a výjimečný. V nelehké době vybudoval s bratřími v Polsku rozsáhlý tiskový apoštolát. Krátce před 2. světovou válkou dokonce odjel na Dálný východ, aby založil misii v Japonsku. Na začátku války s velkým rizikem ukrýval v klášteře mnoho židovských uprchlíků. Velice ctil Pannu Marii; pod jejím vedením založil Rytířstvo Neposkvrněné – její duchovní armádu, která dodnes působí po celém světě.

Duchovnosť sestry Faustíny je veľmi "zdravá", lebo na jednej strane chráni pred svätuškárstvom (čiže sústredením kresťanského života len na modlitbu), tým, že prikazuje konať skutky milosrdenstva, a na druhej strane predchádza praktickému horizontalizmu, ktorý by chcel náboženstvo vtesnať len do charitatívnej pomoci, lebo vyžaduje živý kontakt s Bohom.Kniha (nielen) pre ctiteľov Božieho milosrdenstva, ale pre všetkých, ktorí chcú rásť v duchovnom živote, no nechcú rásť v pýche.

Autorka v podobe "rozprávok" podáva milý obraz vernej, oddanej manželky, starostlivej, milujúcej matky a všestranne rozdávajúcej sa lásky.Svätá Zdislava, spoločensky vysoko postavená osobnosť, sa s pôvabnou samozrejmosťou skláňa k jednoduchým ľuďom, k trpiacim osobám a k ich potrebám. Len pomôcť a pomôcť, kde a ako sa len dá! Cítiť dych nadprirodzena, závan Krisovej lásky: "Čo ste urobili jednému z mojich najmenších, mne ste urobili!" Táto láska svätej Zdislavy, tak dojímavo rozdávajúca sa tu na Zemi, je ešte dojímavejšie umocňovaná a uplatňovaná videním dobrého Boha z tváre do tváre v nebeskej blaženosti.

Pápežské dokumenty o sv. Cyrilovi a Metodovi z rokov 868 - 2012. Publikácia sleduje cestu našich vierozvestcov vo výbere pápežských dokumentov z rokov 868 - 2012 v jednom zväzku. Zostavili Viliam Judák, Peter Liba.