Životopisy

Rozhovory s prvou slovenskou veľvyslankyňou vo Vatikáne Dagmar Babčanovou. Dagmar Babčanová, hlboko veriaca žena s charizmou pokory a mnohých životných skúseností, sa teší výsade, že bola prvou ženou, ktorá ako veľvyslankyňa reprezentovala Slovensko vo Vatikáne. Na stránkach knihy rozhovorov, ktoré s ňou viedol vedúci slovenskej redakcie Vatikánskeho rozhlasu páter Leopold Slaninka SJ, sa dočítate o osobitostiach atmosféry za múrmi vatikánskych palácov, o nezabudnuteľných stretnutiach s pápežmi Jánom Pavlom II. a Benediktom XVI., o ďalších veľkých osobnostiach, ktoré pôsobia v centre Cirkvi, o živote diplomata. Osobitné miesto v knihe majú kapitoly, ktoré sú spomienkou na Jána Pavla II. a ktoré sú vyznaním vzťahu pani veľvyslankyne k životným hodnotám.

V roce 1940 přichází do okupované Francie, do vesničky Taizé v Burgundsku, mladý pětadvacetiletý Švýcar. Veden touhou po jednotě křesťanů zde založil řeholní komunitu, která dnes čítá na sto bratří z třiceti zemí – evangelíků, katolíků i pravoslavných. Po celý rok přijímají tisíce mladých z celého světa, kteří do Taizé přijíždějí hledat nebo chválit a velebit Boha.

Mary Wardová (1585-1645), zakladatelka Institutu blahoslavené Panny Marie, s neuvěřitelnou a nadlidskou houževnatostí bojovala za to, aby zasvěcené ženy mohly realizovat apoštolské poslání ve světě stejně jako muži, mimo klauzuru. To však bylo pro církevní hierarchii na přelomu 16. a 17. století nemyslitelné. Navzdory nedůvěře, podezírání a předsudkům (roku 1631 byla dokonce za svého pobytu v Římě zatčena jako „heretička, schizmatička a rebelka“) usilovala o církevní uznání svého Institutu, který měl být ženskou paralelou Tovaryšstva Ježíšova.Posláním sester bylo vyučovat dívky a zakládat školy, aniž by podléhaly pravomoci biskupa. Mary Wardová značně předběhla svou dobu. Prozíravě se při zakládání svých řeholních domů opírala také o podporu světských vládců, protože chápali, jaký význam má vzdělání pro budoucí generace katolických žen.

Modlitba, útěcha, nadšení, pronásledování. Soubor dopisů velkých osobností, které mohou sloužit jako inspirace pro hlubší prožívání duchovního života.

Vyprávění o životě svaté Julie Billiartové. Vyprávění o životě svaté Julie Billiartové, zakladatelky školského řeholního institutu Sester naší Paní.Za Francouzské revoluce ve jménu rovnosti, volnosti a bratrství se odehrávaly hrozné krutosti. Král a královna, šlechtici a kněží umírali na popravišti. Další lidé byli pronásledováni a štváni pro své politické a náboženské přesvědčení. Bůh byl ve jménu rozumu odsunut.K pronásledovaným patřila i žena z lidu: Julie Billiartová. Bydlela v malé vesnici Cuvilly v Pikardii, pocházela z chudé selské rodiny a dlouhá léta byla ochrnutá. Proč ji revolucionáři pronásledovali? Julie Billiartová nejen s neochvějnou věrností věřila v Krista. Žila touto vírou a měla dar zprostředkovat ji druhým. Proto ji chtěli upálit.Napoleonovo převzetí moci znamenalo sice konec revoluce, ale morální i materiální bída přetrvávala. Kdo se měl ujmout chudých, vykořeněných a zklamaných? Julie Billiartová zasvětila svůj život službě chudým. Ani později nezůstala ušetřena protivenství, zápasů a pronásledování. Neochvějně hlásala Boží dobrotu a nesla ji po namáhavých cestách francouzskou a belgickou zemí, dokud ji nedostihlo poslední zavolání našeho Pána.

Aj pápež bol človek úsmevu. Vedel udalosti nadľahčiť, rozptýliť trému ľudí, vylúdiť na perách úsmev. Hovoria o tom aj krátke epizódky z jeho života.

K nedožitej storočnici Jána Chryzostoma kardinála Korca. Osobnosť kardinála Jána Chryzostoma Korca je fascinujúcim a viacrozmerným fenoménom, ktorý sa odohráva na rozhraní duchovného a kultúrneho priestoru Slovenska i Európy. Je nositeľom svetla, ktoré presvetľuje temnotu nihilizmu a materializmu, pričom neustále vyžaruje hodnoty národnej identity a dedičstva svätých Cyrila a Metoda. Je symbolom neochvejnej pravdy katolíckej viery a kresťanskej lásky, ktorý nás vedie k obhajobe overených etických zásad Kristovho evanjelia. Jeho život, plný múdrosti, viery, utrpenia a neúnavného zápasu za duchovné povznesenie, zanechal nezmazateľný odkaz v oblasti teológie, filozofie a kultúry.Publikácia zhromažďuje vedecké príspevky, ktoré ponúkajú rôzne pohľady na život a odkaz kardinála Korca, obohacujúc čitateľov o inšpirujúce a nadčasové poznatky. Jednotlivé texty v zborníku majú za cieľ priblížiť čitateľom túto nezabudnuteľnú osobnosť, ktorá sa stala duchovnou autoritou Slovákov a pravdivým svedkom prenasledovanej Cirkvi.

Knihy čerpající z pokladů duchovní tradice. Texty jsou bohatě doprovázeny barevnými reprodukcemi.

Životopis úkladne zavraždeného františkánskeho pátra Emanuela Cubínka. Kniha je spomienkou žiaka na svojho učiteľa.

Terezie z Lisieux, génius Ducha. Předmluva Guy Gauchera.Z obsahu: Promluvy o svaté Terezii od Dítěte JežíšeSvatá Terezie od Dítěte Ježíše, učitelka mystického života"Nikdy jsem nepotkala člověka, jehož duše by se podobala duši mé sestričky tak, jako duše otce Marie-Eugena..." (Matka Anežka od Ježíše)

Bůh sv. Jana od Kříže. Kdo a jaký je Bůh? Věčná otázka zaměstnávající člověka. Tím zajímavější je odpověď těch, kdo se s ním "setkali" - mystiků. Tento sborník představuje pohled sv. Jana od Kříže na téma Bůh.

Autor nás provází dějinami řádu od vzniku a prvních dochovaných zmínek o poustevnících na hoře Karmel. Zmiňuje neustálou přítomnost Panny Marie v karmelitánské spiritualitě, vliv Eliáše, tohoto velkého starozákonního proroka a mystika, který tak horlivě hledal Boha, a vyznává se z obdivu ke dvěma vrcholům středověké mystiky, Terezii z Avily a Janovi od Kříže. Na příkladu těchto dvou světců odhaluje tajemství spirituality Karmelu, v níž lze žít osobitý a jedinečný život před Boží tváří i v současné době.

Po stopách španělské mystiky v českém baroku. Monografie věnovaná významné osobonosti barokní spirituality. Jméno Marie Elekty nám samo o sobě nic neříká. Nepatřila prostě k významným osobnostem, o kterých se mluví dlouhá staletí. A nás od ní děli několik set let, přesněji řečeno tolik jako od doby "temna", urpostřed kterého žila. Celá kniha našeho předního znalce barokní doby je mnohem více než obyčejným životopisem. Velice systematicky začleňuje naše dějiny do celého proudu evropských duchovních i politických dějin a jasně sleduje nit vedoucí od Terezie Veliké k její následovnici, zakladatelce pražského Karmelu a jeho první převorce. Skvělá publikace pro nadšence historie, stejně tak obdivovatele široké rodiny Karmelu.Ponúkame Vám tiež: Novénu ke cti Nejsvětější Trojice na přímluvu matky Marie Elekty od Ježíše, OCD (1605-1663)

V roku 2002 uplynie desať rokov od kanonizácie sv. Klaudia La Colombiera. Tento jezuita sa stal známy predovšetkým ako duchovný vodca veľkej šíriteľky úcty k Ježišovmu Srdcu – sv. Margity Márie Alacoque.

Svatý Damián de Veuster. Kniha líčí život svatého Damiána de Veuster (1840–1889), belgického kněze, který dobrovolně zasvětil svůj život malomocným na ostrově Molokai. Na malomocenství tehdy neexistoval lék, nemocní byli na ostrov vyhošťováni, aby se zamezilo šíření nemoci. Kdo byl na ostrov vyhoštěn, věděl, že tady už zemře. Poměry tu panovaly otřesné: Mnozí nemocní vedli nevázaný život podle hesla: „Jezme, pijme, hodujme, vždyť zítra zemřeme.“ Panovalo tu právo silnějšího. Vláda z Honolulu sice do kolonie posílala jídlo, na lékaře či nemocnici ale jaksi pozapomněla, natož aby řešila duchovní péči o nemocné.Otec Damián žil na ostrově Molokai šestnáct let, než se sám nakazil a nemoci podlehl. Postupně získal spolupracovníky, vybudoval tam kostel, vodovod, dřevěné domky, nemocnici, dva sirotčince. Snažil se obyvatele smysluplně zaměstnat, založil pro ně i pěvecký sbor a kapelu. Mnohé přivedl ke křesťanské víře, protože nekázal jen slovy, ale hlavně svým životem.Roku 1995 byl Janem Pavlem II. prohlášen za blahoslaveného a Benedikt XVI. jej roku 2009 připočetl k zástupu kanonizovaných svatých. Diváci vlámské televize VRT ho nedávno zvolili v anketě největší Belgičan všech dob.Je patronem lidí stižených malomocenstvím a nemocí AIDS. Jeho socha stojí před vládní budovou v Honolulu, hlavním městě Havajských ostrovů, ale i v budově Kongresu USA ve Washingtonu.

Mystik z Mallorky (1531–1617). Svatý Alfons Rodriguez (1531–1617) je mystik, kterého historici křesťanské spirituality staví po boku klasiků duchovního života tehdejšího vrcholu španělské mystiky Karmelu. K jezuitům vstoupil až ve čtyřicítce svého věku. Předtím se věnoval obchodu a žil jako otec dvou dětí v manželství. Na ostrově Malorka jako řeholní bratr bezmála dalších čtyřicet let zastával funkci vrátného. Své mystické zkušenosti zachytil v Pamětech. Podle výroků posledních papežů je uznáván za patrona úzkostlivých povah a také těch, kteří se v životě obtížně rozhodují.„Jednou jsem přisluhoval při mši svaté a nebyl jsem zrovna dosti usebraný a skromný. A tu najednou vidím na evangelní straně stát Pána Ježíše v dlouhém rouchu, splývajícím až na zem. Tahy jeho tváře vyzařovaly neobyčejnou velebnost. V celém jeho zjevu se zračila vlídnost až zarážející. Kouzlo jeho skromnosti mě očarovalo. Ježíš projevil přání být mi v tom vzorem. Skromnost Ježíšova zjevu ve mně vzbudila hluboké poznání a nepopsatelnou duchovní rozkoš. Ihned jsem se zkoumal, zda moje myšlenky, slova a skutky odpovídají Ježíšově skromnosti. Ježíšův vznešený a přitom skromný zjev se mi nesmazatelně vryl do duše a nedal mi pokoj. Opět a opět byl mi popudem k následování jeho skromnosti.“

Svatý Tomáš Akvinský, intelektuál mimořádných kvalit, který smířil víru a rozum, a proslavený teolog, jehož díla se studují i dnes, bývá považován za autora, kterého není snadné číst. Velký znalec jeho díla Jean-Pierre Torrell chce v této knížce přístup k jeho dílu usnadnit a přiblížit ho všem zájemcům. Tomášův život a dílo jsou úzce propojeny. V jeho spisech se odrážejí nelehká léta jeho mládí a některá z jeho nejvýznamnějších děl zas úzce souvisejí s jeho dvojím pedagogickým působením na pařížské univerzitě, kde v dobových polemikách vynikl jako obávaný soupeř svých názorových odpůrců. Tomáš se zajímal o všechny myšlenkové proudy své doby a reagoval na ně. Jeho Teologická suma a Suma proti pohanům, díla, která vznikala ve vzácných volných chvílích, když zrovna necestoval a nevyučoval, ovlivňují i dnešní myslitele. S Tomášem Akvinským se v této všem přístupné a čtivé knize setkáváme jako s člověkem, a tím se nám otevírá nový pohled i na jeho dílo.Jean-Pierre Torrell je člen Řádu kazatelů (dominikánů) z provincie Toulouse. Své studium završil doktorátem z teologie a filosofie. Ve své odborné a pedagogické činnosti se zaměřuje především na teologii zjevení a dílo sv. Tomáše Akvinského a Petra Ctihodného. Je autorem více než stovky studií a padesáti knih. V současné době žije v klášteře Saint-Albert ve Fribourgu.

život, osobnost a dílo. František z Pauly (1416–1507) se jako sedmnáctiletý rozhodl odejít do jeskyně u Cosenzy v Kalábrii, kde poté žil dlouhá léta jako poustevník. Svým kajícím životem přitáhl velký počet následovníků a založil poustevnickou kongregaci, změněnou později v přísný řád Nejmenších bratří. Papež Alexandr VI. nazýval Františka z Pauly věrným napodobitelem Krista a druhým Františkem z Assisi.Prostí lidé z Kalábrie ho nazývali otcem. Spolubratři, kteří s ním přicházeli do styku, poznali na vlastní kůži pevnost jeho charakteru, rozhodnost i zdravou tvrdohlavost, s kterou usiloval o život v duchu řehole. Vyžadoval pokoru a odříkání především od sebe, a tak jeho spolubratrům nevadila určitá přísnost, s kterou je řeholním životem provázel. Morosiniho kniha je plodem dlouhodobého historického zkoumání a představuje zatím nejspolehlivější životopis sv. Františka z Pauly. Přístupným a poutavým způsobem jsou zde zachyceny rozhodující události světcova života i doby a jeho význam pro univerzální církev.

„Šesť ľudí, ktorí sa nespovedali už tridsať, ba až štyridsať rokov, vošlo do Kostola Panny Márie so zámerom vyspovedať sa. Otec Newman sa každého z nich opýtal, prečo si vybrali práve túto chvíľu. Vo všetkých prípadoch bola odpoveď rovnaká: smrť Svätého Otca. Otec Newman vtedy vyhlásil: ,Uplynuli len štyri hodiny od pápežovej smrti, a všade sa už rozlieva milosť.'"Keď Ján Pavol II. zomieral, bol som v New Yorku. Pracoval som pre televízne spravodajstvo NBC. Z nášho popoludňajšieho priameho prenosu ma najviac oslovila úcta, s akou sa ľudia, dokonca aj nábožensky vlažné osoby, vyjadrovali o Svätom Otcovi. Henry Kissinger, nositeľ Nobelovej ceny za mier, americký diplomat, mi povedal, že Ján Pavol II. mal oveľa väčší vplyv na osud sveta než akákoľvek iná osobnosť 20. storočia. Táto myšlienka ma sprevádzala počas cesty do Ríma, kde som deň po pápežovej smrti stretol ľudí z celého sveta. Chceli si uctiť Svätého Otca a poďakovať mu za jeho svedectvo viery. Človek, ktorý pozná Rím, si len ťažko dokáže predstaviť toto, zvyčajne chaotické a hlasné mesto ponorené do atmosféry meditácie a ticha. Takto to bolo v priebehu celého týždňa po smrti Svätého Otca. Druhého apríla mi zatelefonoval môj priateľ, kňaz z Južnej Karolíny, práve vo chvíli, keď som cestoval na Kennedyho letisko so zámerom odletieť do Ríma. Vyrozprával mi istú udalosť.Dovoľte mi, aby som ju citoval tak, ako bola uverejnená v knihe Božia voľba. „Jay Scott Newman, kňaz z katolíckeho Kostola Panny Márie v Greenville v Južnej Karolíne, odišiel od televíznych správ o pápežovej smrti a zamieril do svojho kostola na popoludňajšiu spoveď. Neskôr zatelefonoval svojmu priateľovi a povedal mu, že práve ,prežil tri najdôležitejšie hodiny svojho kňazstva'.

Dvacáté výročí jmenování otce Tomáše Špidlíka kardinálem připomíná nakladatelství Refugium jeho životopisnými črtami. Kniha čerpá z osvědčených pramenů, přináší rovněž podrobnosti méně známé či jednotlivosti zcela nové. V knize zazní osobní vzpomínky otce Špidlíka samotného, jeho úvahy a svěží postřehy, které jsou stále aktuálnější. Čtenáři je představen duchovní profil jeho osobnosti a stále živé, podnětné autentické dědictví.

Otec Maxmilián Maria Kolbe je známý tím, že v létě 1941 v koncentračním táboře v Osvětimi nabídl svůj život za otce několika dětí a po dvou týdnech zemřel v bunkru hladu. Už méně se ví, že i jeho předchozí život byl v mnoha ohledech hrdinský a výjimečný. V nelehké době vybudoval s bratřími v Polsku rozsáhlý tiskový apoštolát. Krátce před 2. světovou válkou dokonce odjel na Dálný východ, aby založil misii v Japonsku. Na začátku války s velkým rizikem ukrýval v klášteře mnoho židovských uprchlíků. Velice ctil Pannu Marii; pod jejím vedením založil Rytířstvo Neposkvrněné – její duchovní armádu, která dodnes působí po celém světě.

Duchovnosť sestry Faustíny je veľmi "zdravá", lebo na jednej strane chráni pred svätuškárstvom (čiže sústredením kresťanského života len na modlitbu), tým, že prikazuje konať skutky milosrdenstva, a na druhej strane predchádza praktickému horizontalizmu, ktorý by chcel náboženstvo vtesnať len do charitatívnej pomoci, lebo vyžaduje živý kontakt s Bohom.Kniha (nielen) pre ctiteľov Božieho milosrdenstva, ale pre všetkých, ktorí chcú rásť v duchovnom živote, no nechcú rásť v pýche.

Autorka v podobe "rozprávok" podáva milý obraz vernej, oddanej manželky, starostlivej, milujúcej matky a všestranne rozdávajúcej sa lásky.Svätá Zdislava, spoločensky vysoko postavená osobnosť, sa s pôvabnou samozrejmosťou skláňa k jednoduchým ľuďom, k trpiacim osobám a k ich potrebám. Len pomôcť a pomôcť, kde a ako sa len dá! Cítiť dych nadprirodzena, závan Krisovej lásky: "Čo ste urobili jednému z mojich najmenších, mne ste urobili!" Táto láska svätej Zdislavy, tak dojímavo rozdávajúca sa tu na Zemi, je ešte dojímavejšie umocňovaná a uplatňovaná videním dobrého Boha z tváre do tváre v nebeskej blaženosti.

Pápežské dokumenty o sv. Cyrilovi a Metodovi z rokov 868 - 2012. Publikácia sleduje cestu našich vierozvestcov vo výbere pápežských dokumentov z rokov 868 - 2012 v jednom zväzku. Zostavili Viliam Judák, Peter Liba.

Patricia St. John patrí medzi zriedkavé autorky, ktorých každé dielo má veľký vplyv na čitateľa. Mohli by sme ju nazvať aj poetkou pokánia. Myslím si, že každý kto čítal jej knihy, súhlasí so mnou. Kto ich nečítal, dúfam, že ho jej autobiografia tak osloví a zaujme, že bude chcieť čítať aj jej ďalšie diela. Táto kniha síce iným spôsobom obdarí čitateľa, ako jej poviedky, ale autorka citlivo čerpá z toho istého zdroja, z ktorého pochádzajú aj jej príbehy (napríklad Poklady pod snehom, Víťaz, Tajomstvo divočiny a iné). Patrícia bezprostredne, nemaskovane čerpala vnuknutie z milosti Božej, ktorú nám Boh zjavil v živom Ježišovi Kristovi.

(830? - 846 - 894). Knižné dielo renomovaného slovenského historika, prvé svojho druhu, vytvára z dochovaných čriepkov dobových prameňov, archeologických nálezov a iných indícií doteraz najkomplexnejší obraz jednej z najvýraznejších postáv z počiatkov našich dejín, veľkomoravského kráľa Svätopluka. Zároveň je jedinečným zhrnutím faktov o dejinných základoch, v ktorých môžeme hľadať počiatky našej štátnosti. Kniha je pútavá aj vďaka ilustráciám a fotografiám, celá je tlačená na kvalitnom kriedovom papieri.Kráľ Svätopluk bol v rokoch 846 – 894 panovníkom rozsiahleho stredoeurópskeho štátu, ktorý vošiel do historiografie pod názvom Veľkomoravská ríša. Súčasťou tohto štátu bolo aj dnešné Slovensko, ktoré v dobových prameňoch vystupuje ako „kráľovstvo Svätoplukovo“. Pramene poznajú podľa mena tri centrá tohto kráľovstva: Nitra, Bratislava a Devín. Už r. 828 bol v Nitre vysvätený prvý kresťanský chrám a roku 880 pápež Ján VIII. na žiadosť Svätopluka zriadil aj biskupstvo. Svätopluka možno v európskej tradícii porovnávať s takými veľkými panovníckymi menami ako Karol Veľký, anglický kráľ Alfréd Veľký, bulharský kráľ Simeon a iní.

Kniha Heroické čnosti Jána Čarnogurského popisuje znaky kánonicky definovanej svätosti v živote špirituála Jána Čarnogurského. Ide o mladého kňaza Spišskej diecézy, ktorý žil v rokoch 1904-1938 a zomrel vo veku 34 rokov na úpal pri púti bohoslovcov Spišského kňazského seminára na Mariánsku horu v Levoči dňa 1. júla 1938. Jeho život sa vyznačoval službou Bohu a blížnemu, už počas svojho krátkeho života a aj po jeho náhlej smrti sa o ňom šíril chýr svätosti. Mnohí ho po jeho smrti označili za kňaza svätého života. Kniha sa snaží zrekonštruovať život špirituála Jána Čarnogurského v kontexte jeho rodnej obce, jeho najbližšej rodiny, jeho štúdií, ako aj niekoľkých dôležitých faktov z jeho života v Kežmarku a Spišskej Kapitule. Poodhaľuje jeho čnosti, v ktorej dominuje jeho osobitný vzťah k chudobe a k modlitbe, jeho zanietenie pre obetu a pre nábožný život s Bohom.Kniha je jedinečná na slovenskom knižnom trhu v tom zmysle, že popisuje nielen život kňaza, ale predstavuje tohto kňaza ako možného kandidáta na blahorečenie. Tu nejde len o biografické údaje, kniha tiež analyzuje náuku Katolíckej cirkvi o kánonizovanej svätosti z viacerých možných aspektov, z ktorých jasne vyniká dôvod, prečo Cirkev kanonizuje niektorých svojich verných služobníkov. Je zameraná na kanonizačný proces, podrobne charakterizuje jednotlivé znaky kanonicky definovanej svätosti. Získané poznatky o jednotlivých znakoch kánonicky definovanej svätosti následne aplikuje na život ThDr. Jána Čarnogurského, obsahuje dôkazy a indície prvkov svätosti v živote Jána Čarnogurského.

Skrytý život Franze Jägerstättera. Kniha podává barvitý životní příběh rakouského sedláka, který odmítl obsazení své země nacisty a následně i službu v nacistické armádě. Přečtěte si intimní příběh o síle nutné k odporu a o odvaze, kterou potřebuje člověk pro to, aby si udržel čest tváří v tvář světu, který jeho důvodům nerozumí.Franz Jägerstätter byl beatifikován v roce 2007, ještě za života své ženy a tří dcer. České vydání knihy obsahuje i výbor zásadních Jägerstätterových textů, dopisů a přípisů. Na motivy jeho života natočil v roce 2019 režisér Terence Malick film Skrytý život, který získal cenu ekumenické poroty na festivalu v Cannes.

Memoáre Jána Košiara sú výrazným svedectvom doby, v ktorej žil, a tak ako všetky dobré knihy tohto žánru určite potešia pamätníkov, poučia zvedavých a poslúžia aj ako študijná literatúra o slovenských historických reáliách. Ním (doteraz) prežitý ľudský príbeh oplýva dynamizmom a pestrosťou, čo nachádza patričný odraz v pútavo zaznamenanom, často dramatickom rozprávaní.Autor ako 23-ročný vysokoškolák odchádza v roku 1983 za svojím snom, ktorý doma realizovať nemohol, aby na Pápežskej Lateránskej univerzite v Ríme vyštudoval teológiu a v roku 1987 bol vysvätený za kňaza. Patril k blízkym spolupracovníkom biskupa Pavla Hnilicu SJ, zúčastňoval sa na živote slovenského exilu a bol pri mnohých významných katolíckych aktivitách, spolupracoval so slovenským vysielaním Vatikánskeho rozhlasu a BBC. V roku 1990 sa vrátil na Slovensko a venoval sa najmä apoštolátu médií. Bol zástupcom šéfredaktora Katolíckych novín, pracoval v Slovenskej televízii a bol redaktorom slovenskej redakcie Vatikánskeho rozhlasu. Pôsobil v diplomatických službách Zvrchovaného rádu maltézskych rytierov v Bielorusku (2008 – 2012). V súčasnosti je duchovným organizácie Politickí väzni – Zväz protikomunistického odboja a pôsobí aj v Trnavskej arcidiecéze.

Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku? Nejen o těchto věcech hovoří v knize rozhovorů Neboj se vrátit domů zakladatelka hospicového hnutí v ČR Marie Svatošová. Rozhovor s ní vede spisovatel a novinář Aleš Palán. Právě Svatošová před lety přišla s myšlenkami hospicové paliativní péče. Byla to ona, kdo v Červeném Kostelci iniciovala první český hospic. A je to stále ona, kdo neúnavně jezdí po republice s hospicovými přednáškami a je rádkyní hospicům nově vznikajícím. Marie Svatošová v knize mluví také o své rodině, studiu medicíny, vlivu, jaký na ni měl P. Ladislav Kubíček či o svém trapistickém fan clubu. V mnoha hospicích najdeme citát: „Našim cílem je naplnit dny životem, nikoliv život dny.“ Autorka tohoto výroku Marie Svatošová dokázala životem naplnit celý svůj život. A nejen životem, také smyslem a neokázalou službou. „Nikdy bych nečekal, že by se o smrti dalo mluvit pozitivně. Paní doktorka Svatošová to dokáže. Nechci říct, že se po rozhovoru s ní budete na smrt těšit, ale nebudete se jí tolik bát,“ říká k obsahu knihy herec a moderátor Marek Eben. „Nicméně přeji všem pevné zdraví,“ dodává.

Kniha V Tvém náručí předkládá fascinující životní svědectví nenápadné řeholnice zpod Vysokých Tater, která učinila velké rozhodnutí: ve svých 93 letech vydala čtenářům všanc své nitro.Nemohu odmítnout podělit se o velké skutky Pánovy...Jsme konfrontováni všemi odstíny lidského života: radostmi, starostmi, šibalstvím i hrdinstvím, odvahou i obavami, strachem i nejistotou, anebo jedinou jistotou, na které závisí každé Boží dítě. V životním příběhu sestry Jany je přítomna oáza pokoje, smysl pro upřímnou a čistou lásku, smysl pro čest a spravedlnost a všeprostupující láska k Bohu.

Josef Suchár v rozhovoru s Tomášem Kutilem (2. vydání). Z monumentálního kostela zbylo jen torzo a v Neratově žilo pár posledních obyvatel. Dnes na toto místo smíření a naděje přijíždějí tisíce lidí a Sdružení Neratov dává práci stovkám lidí s hendikepem. Neuvěřitelnou proměnu, kterou lze bez nadsázky označit za zázrak, způsobil Josef Suchár. Kněz, který až do roku 1989 nemohl veřejně působit, dokázal pro své smělé plány nadchnout i ostatní. V rozhovoru vypráví o tom, jak se mu Neratov podařilo vzkřísit. Otevřeně a bez frází mluví i o dalších věcech, které se týkají jeho i celé společnosti.Tomáš Kutil (1986) vystudoval žurnalistiku a politologii. Už během studií pracoval pro TV Prima, Hospodářské noviny, Klatovský deník a Radio Student. Několik let spolupracoval i s komunitním webem Signály.cz. Do Katolického týdeníku přišel v roce 2009 na pozici vedoucího zpravodajství. Vydal několik knižních rozhovorů.Josef Suchár je český římskokatolický kněz, dlouholetý prezident Diecézní charity Hradec Králové. Pracuje také jako biskupský vikář pro diakonii a sídelní kanovník Kolegiátní kapituly v Litomyšli. Je také farářem v pohraniční osadě Neratov, která po odsunu Němců téměř zanikla.

Osobnosť a odkaz svätého Pavla sa stali dôvodom toho, aby Svätý Otec pri príležitosti dvojtisíceho výročia jeho narodenia vyhlásil Rok svätého Pavla. Kniha čitateľovi pomôže hlbšie spoznať osobu apoštola národov a preniknúť do súvislostí medzináboženských vzťahov.

Arcibiskup Oscar Romero (1917 – 1980) stál tri roky na čele sansalvadorskej arcidiecézy. Jeho pôsobenie je príkladom solidárnej a angažovanej autority. Aj po jeho zavraždení jeho osobnosť i slová zostávajú v pamäti i v srdci tisícov Salvadorčanov. Kniha približuje osobnosť, myslenie, angažovanosť i pastoračný prístup tohto arcibiskupa.

Autorem a hlavním hrdinou knihy je Polák šlechtického původu Rufin Piotrowski. Jako politický aktivista a účastník polského povstání z roku 1831 proti Ruské říši, byl nucen emigrovat do Francie, ale tu nakonec po více jak 10 letech opouští a vydává se pěšky do Ruska. Na Vánoce roku 1843 je na ruských hranicích zatčen a odsouzen na doživotí na nucené práce na Sibiři. Po třech letech nelidské práce, v začátcích i v okovech se rozhodl pro pečlivě připravený útěk a na podzim roku 1846 vstoupil do Paříže...

O Boží velkorysosti mezi námi. Kniha je volným pokračováním autorovy úspěšné a moudré knihy Exotem na této zemi. Příběhy z bohatého Heryánova života plného setkání s nejrůznějšími lidmi všech společenských vrstev se prolínají s jeho kněžskou službou a spojují se s výkladem biblických pasáží. Spojujícím leitmotivem je téma Boží velkorysosti, jejíž uvědomění vede člověka k radosti, svobodě a chuti podílet se na ní svou vlastní aktivitou pro druhé. Ladislav Heryán je salesián, biblista, autor úspěšné knihy Exotem na této zemi.

kňaz, pedagóg, publicista, sociálny dejateľ, martýr. Kniha je napísaná pre širokú verejnosť: pre mládež i dospelých; pre menej i viac vzdelaných; pre veriacich i neveriacich; pre tých, čo sú tolerantní i otvorení spoločnému dobru; pre všetkých, ktorí prijímajú silu slova i silu príkladu.Viktor Trstenský svojimi všestrannými náležitými aktivitami môže pomôcť všetkým – rozmanito: pracovníkom v pastoračnej službe – inšpiratívnymi činmi i postojmi; učiteľom a rodičom – príkladnými vzdelávacími a výchovnými metódami; záujemcom o našu minulosť – vzácnymi archívnymi dokumentmi; iným verejným činiteľom – príkladmi v obhajobe pravdy i spravodlivosti; pre súkromný osobný život – je vzorom nepoddajnosti akémukoľvek útlaku i trpezlivosti v znášaní rôzneho utrpenia.

Reformácia z prvej polovice tzv. „dlhého“ 16. storočia sa stala zlomovým obdobím, ktoré privodilo koniec stredoveku a otvorilo dvere pre proces formovania kresťanských konfesií a epochu novoveku. Heinz Schilling, profesor novovekej histórie, píše s rozhľadom, ktorý osloví široké spektrum čitateľov. Vďaka svojej erudícii spája do hutného celku interpretáciu historických udalostí, politický a ekonomický kontext doby, teologické myšlienky a náboženské motivácie, sociálne otázky a charakteristické umelecké diela. Vďaka tomuto všestrannému rozhľadu vytvoril text, ktorý je poučný pre každého čitateľa bez ohľadu na jeho akademické pozadie, lebo umožňuje hlbšie pochopenie zásadných historických udalostí na rôznych úrovniach súvislostí. Dejiny reformácie sú nerozlučne späté s osobou Martina Luthera. To vyjadruje tiež nadpis Schillingovej knihy Martin Luther: Rebel v prevratných časoch. Podľa Schillinga osobnosť tohto reformátora by sme nemali definovať zo záujmov, ktoré vyplývajú zo súčasného kontextu, a preto sa nebojí vykresliť obraz Luthera, ktorý je príliš „neskladný“ na to, aby sa dal ľahko uložiť do „zásuviek“ ideových predpokladov súčasného človeka. Schilling nevychádza z nám známeho, blízkeho, obľúbeného obrazu Luthera, ale z toho, čo je dnešnému človeku cudzie. Ide mu o obraz človeka Luthera, ktorý nezapadá do očakávaní dneška a ktorý vyrušuje svojou veľkosťou, zásadovosťou, svojím eschatologickým očakávaním, no aj hrubosťou či osobným charakterom. Je to obraz, ktorý sa vzpiera politickej manipulácii, hierarchickej moci a odporuje vtesnaniu do zaužívaných predstáv.

Prišli najhoršie dni v jeho živote - bez otca. Myslel naň, snívalo sa mu s ním. Nepomohlo, že sa mu blízki prihovárali, utešovali ho. Musel rýchlo dospievať, lebo nebolo inej cesty. Mávol rukou, aj teraz chcel odohnať ťaživé myšlienky.„Ďakujem ti, Bože, velebím Ťa", preriekol bledý v tvári, no s upokojujúcou dušou a mysľou. Nedalo mu, aby neprejavil vďaku, že žije. Vedel si predstaviť, ako ho vlečú v reťaziach kdesi do neznáma, odkiaľ niet návratu.- Ešte nie je koniec všetkému, - zastrájal sa v duchu a pozeral do nebies. Akoby to odkazoval otcovi, ktorý sa odtiaľ naň pozerá a posudzuje jeho činy. - Musíš sa vždy vedieť postaviť na rovné nohy, keby ťa stihol aj neúspech. - Tieto slová mu prichádzali zďaleka, zo záhrobia.A možno sa Pánu Bohu prihováral. Jemu sľuboval, že pomstí smrť svojich vojakov. Bojovali na rodnej zemi, tam aj položili životy, aby vyhnali krvilačného votrelca.