Biografie

První československý premiér. První předseda československé vlády, jeden z vůdčích představitelů českého politického života v době Rakouska, za 1. světové války i v prvorepublikovém období patří k osobnostem, jež v našich dějinách zanechaly hlubokou, avšak nejednoznačnou stopu. Zpočátku spojenec a spolupracovník T. G. Masaryka, postupně se s masarykovskou linií rozešel a ke konci života se dostal již na skutečný okraj politického života, coby předseda krajně pravicové národně demokratické strany a tvrdý kritik „hradní“, masarykovské politiky. Martina Lustigová sleduje ve své práci životní i politickou dráhu Karla Kramáře jako mladočeského poslance a aktivního politika na říšské úrovni, jeho zatčení a proces v letech 1915–1916, kdy byl odsouzen pro velezradu a vyzvědačství, a především účast v politickém životě první republiky, s krátkodobým vrcholem v pozici předsedy čs. vlády. Autorka rozebírá politické postoje a směřování Karla Kramáře, jeho výraznou orientaci na Rusko a tzv. politický neoslavismus i jeho prosazování (proti představám republikánské většiny) království jako budoucího uspořádání Československa. Můžeme tak sledovat životní příběh muže, který se nakonec nestal vůdcem národa, byť pro takové postavení měl nesporně předpoklady.

​Autentický príbeh z nedávnych slovenských dejín. Autentický príbeh z nedávnych slovenských dejín. Miriam Grossmanová nemala ľahký život. Počas Slovenského štátu prišla o svojich najbližších, ktorým sa už nepodarilo odísť do Palestíny. Jej spomienky sa spájajú s rodným domom a so susedmi, ktorí jej zachránili život. Spomienky si nechávala pre seba, nechcela nimi priťažiť synovi. Až na sklonku života sa rozhodla svoj príbeh nahovoriť do diktafónu a zanechať ich synovi, ktorého pre emigráciu vyše dvadsať rokov nevidela.

Arcibiskup, zakladatel a rádce. Arnošt z Pardubic, první pražský arcibiskup a blízký spolupracovník a rádce císaře Karla IV., patří bezesporu k nejznámějším postavám českých středověkých dějin. Kniha přední české medievalistky, znalkyně především církevních dějin, profesorky Zdeňky Hledíkové, představuje Arnošta z Pardubic nejen v jeho roli „pravé ruky“ Karlovy, ale také a v první řadě jako neúnavného a kreativního organizátora a reformátora života církve i společnosti, který svým zápalem jako by předznamenal reformní horlivost předhusitské a husitské doby. Z. Hledíková na základě množství dobových pramenů přibližuje vzdělání a duchovní svět Arnoštův, jeho evropský rozhled i respekt, kterému se těšil v celoevropském kontextu, ale i intimní stránky jeho osobnosti – a mentalitu jeho zbožnosti. Bohatě je sledován odraz Arnoštovy osobnosti a působení v soudobém umění, jeho podíl na stavbě pražské katedrály, stejně jako doklady úcty, jíž se této mimořádné postavě dostávalo po její smrti.

Neuveriteľný príbeh muža zo Severnej Kórey o strastiplnom putovaní za slobodou. Politické väzenské tábory v Severnej Kórei fungujú dvakrát dlhšie ako Stalinove gulagy a dvanásťkrát dlhšie ako Hitlerove koncentračné tábory. Doposiaľ sa nepodarilo ujsť žiadnemu z tisícov väzňov, ktorí sa v severokórejských táboroch narodili a vyrástli. Žiadnemu, s výnimkou Šina Tong-hjoka. Blaine Harden v knihe Útek z tábora 14 vynáša na svetlo temné tajomstvá Severnej Kórey, ktorej despotický totalitný režim podkopávajúci ľudského ducha jej obyvateľov nemá na svete obdobu. Vďaka Šinovmu svedectvu o jeho uväznení a neuveriteľnom úteku majú čitatelia konečne možnosť nazrieť za nepreniknuteľné múry a ostnatý drôt – Šinovými očami hľadíme na matku, s ktorou súperí o jedlo, na dozorcov, ktorí sa z chlapca snažia vychovať donášača, a stávame sa priamymi svedkami popravy Šinovej matky a brata.Hoci meno neslávne známeho „Milovaného vodcu“ Kim Čong-ila zarezonovalo vo všetkých krajinách, Severná Kórea zostáva odrezaná od zvyšku sveta aj po tom, ako sa vlády ujíma jeho tretí syn Kim Čong-un. Čoraz menej cudzincov smie vstúpiť na severokórejskú pôdu a len zopár šťastlivcov sa smie tešiť z privilégia opustiť hranice svojho rodiska. Severná Kórea trpí hladom, krivká o žobráckej palici a naháňa strach celému svetu arzenálom atómových zbraní. Je tiež miestom, kde láska a ľudské práva sú dva rovnako neznáme pojmy. Približne dvestotisíc väzňov si odpykáva celoživotné tresty v politických väzenských táboroch. no vláda Severnej Kórey existenciu týchto táborov aj napriek jasným záberom z vesmírnych družíc tvrdošijne popiera. Hardenovo hrôzostrašné rozprávanie odhaľuje nepoznanú dystopiu a sústreďuje sa na výnimočného mladého väzňa, ktorý prežil prvú štvrtinu života v najtvrdšom väzení najprísnejšie stráženého štátu. Útek z tábora14 ponúka čitateľom dosiaľ nevídaný pohľad do najhlbšieho vnútra vari najzúfalejšieho národa na Zemi. Odvíja sa pred vami príbeh o vytrvalosti a odvahe, o neutíchajúcej nádeji a túžbe žiť slobodný život.

Eseje. Eseje známého novináře a beletristy shrnují jeho přemýšlení o stavu české společnosti, českého jazyka a „české duše“ poslední doby. Hvížďalovou výsadou je síla diagnózy, jeho odstup, s nímž sledoval české prostředí z německého exilu (1978–1990) mu dosud napomáhá vidět to, co očím mnoha jiných publicistů a spisovatelů zůstává skryté. Hvížďala je často nesmlouvavý k malosti českých poměrů a k plebejství české politiky a veřejného života, nebere si servítky, když mluví o konání nejvyšších státníků, ale i prostých lidí na ulici. Červená nit jeho psaní je vedena jasným pojmenováním reality, za jeho texty je znát zápas o odpovědnost vůči slovům malým i velkým. K. Hvížďala pracoval od 60. let minulého století v médiích (Mladý svět, Albatros), po návratu z německého exilu byl šéfreportérem MF Dnes, spoluzakládal časopis Týden. Publikoval přes dvacet knih rozhovorů, pět próz, přes dvacet rozhlasových her. Vydal knihy esejů o novinařině Moc a nemoc médií a Jak myslet média.

Tomáš Halík. Osobní svědectví o hledání vlastní cesty v duchovním životě, ve filozofii i ve společnosti. Kromě osobních témat (vzpomínky na dětství, studentská léta, konverze, kněžské svěcení, působení v roli psychoterapeuta, polistopadové období aj.) reflektuje vývoj v české společnosti a církvi. Čtenář v knize nalezne i vzpomínky na významné osobnosti – J. Reinsberga, J. Zvěřinu, V. Bendu nebo zamyšlení nad tématy, jako je hlubinná psychologie, krize víry, sekularizace.

Príbeh väzňa. Nevídaná medzinárodná publikácia: prvý a jediný denník, ktorý napísal doteraz zadržiavaný väzeň v Guantáname.Od roku 2002 väznia Muhammada Walad Saláhího v internačnom tábore v Guantánamo Bay na Kube. Spojené štáty americké ho doteraz neobvinili zo žiadneho zločinu. V marci 2010 prikázal federálny sudca, aby ho prepustili, avšak americká vláda sa rozhodnutiu postavila proti a stále neexistuje žiadny náznak, že by ho Spojené štáty chceli prepustiť.Tri roky po uväznení v Guantáname začal Saláhí písať denník. Spomína si v ňom na život, ktorý viedol predtým, než 28. novembra 2001 opustil domov a dostal sa do rúk agentov CIA. Opisuje v ňom „nekonečnú cestu okolo sveta“ plnú väznenia a výsluchov, ako aj každodenný život väzňa v Guantáname.Jeho denník nie je len dokonalou obžalobou väzniteľov, ale aj veľmi súkromným životopisom, strašidelným, plným čierneho humoru a prekvapivo milosrdným. Denník z Guantánama je dôležitým historickým medzníkom a zároveň strhujúcou snímkou bez zábran.

Skutočný príbeh z druhej svetovej vojny o prežití, odhodlaní a odpustení. Jedno májové popoludnie roku 1943 sa americký bombardér zrútil do Pacifiku a zmizol. Zostali po ňom len roztrúsené trosky a mastné fľaky oleja, benzínu a krvi. A potom sa to stalo – na hladine sa objavila niečia tvár. Bola to tvár mladého nadporučíka, bombometníka, ktorý sa úpenlivo snažil dostať sa k záchrannému člnu a vliezť doň. Bol to začiatok jednej z najneobyčajnejších odyseí druhej svetovej vojny. Nadporučík sa volal Louis Zamperini. V detstve bol prešibaným a nenapraviteľným delikventom, vykrádačom domov, gaunerom, čo utekal z domu a vyvážal sa vlakmi načierno. Ako tínedžer sa vo svojej vzdorovitosti preorientoval na beh a objavil v sebe zázračný talent, ktorý ho dostal až na olympiádu v Berlíne a vďaka ktorému mal jednu míľu za štyri minúty na dosah ruky. Keď však vypukla vojna, z atléta sa stal letec. Vydal sa na dráhu, ktorá ho doviedla k leteckej pohrome, na malý nafukovací čln a nekonečne šíre otvorené more. Zamperiniho unášal prúd v člne, ktorý sa ledva udržal nad vodou, a on musel o hlade a smäde odolávať žralokom, nepriateľskému letúnu a neskôr ešte oveľa ťažšej skúške. Zamperini na pokraji síl čelil zúfalstvu duchaplnosťou, utrpeniu nádejou, odhodlaním a humorom, brutalite vzdorom. Či už osud Louisovi prial, či hádzal polená pod nohy, vždy závisel od jeho pevnej vôle napnutej do krajnosti. Laura Hillenbrandová je vo svojej novej a dlho očakávanej knihe rozprávačkou s rovnako hutným a prenikavým štýlom, akým sa preukázala v knihe Seabiscuit: Americká legenda. Nezlomený, nezabudnuteľný príbeh o púti človeka až do krajností, je svedectvom o nezlomnosti ľudskej duše, tela i ducha.

Rozhovor s Martinem Bedřichem. Kniha rozhovorů se známým historikem umění je putováním po krajině, jež promlouvá uměleckými díly, které na ní během staletí vznikly. Zabývá se mnohovrstevnatými vztahy, které působí mezi uměleckým dílem a člověkem, místem, spiritualitou i politikou. Rozhovor představuje výraznou osobnost prof. Royta, jeho cesty k umění a za uměním, která se pak stává průvodcem rozumění tomu, jak bohaté perspektivy se člověku otevírají, když k sobě nechá promlouvat bohatství a krásu uměleckého působení minulých věků i současnosti. Kniha zaujme všechny zájemce o umění a památky, neboť jim poskytne inspirativní svědectví o životě s uměním a podněty k vlastnímu prožívání. Prof. Jan Royt patří mezi přední české historiky umění. Zabývá se především středověkou malbou a ikonografií, ale také barokní zbožností či raně křesťanským uměním. Je autorem řady odborných knih, věnuje se popularizaci tématu v médiích a na veřejných debatách a přednáškách, dlouhá léta píše do Perspektiv Katolického týdeníku sloupky o křesťanské ikonografii. Vyučuje na několika vysokých školách, v současnosti je prorektorem Univerzity Karlovy. Martin Bedřich je literární historik, šéfredaktor nakladatelství Portál a výkonný redaktor teologicko-kulturní revue Salve. V Portále vyšla jeho kniha rozhovorů s Martinem C. Putnou Vždycky v menšině.

Skutočný príbeh o zdrvujúcej strate a láske, ktorá všetko prekoná. Skutočný príbeh o zdrvujúcej strate a láske, ktorá všetko prekoná. Bolesť nemusíte prežívať sami. Mala vážne poškodený mozog a nevedela sa pohnúť, celé dva roky strávila v rehabilitačných zariadeniach. Po celý ten čas jej manželstvo čelilo najväčšej výzve – prekonať zdanlivo neprekonateľné. Hoci všetko nasvedčovalo tomu, že Katherine sa z mozgovej príhody nespamätá, dostala druhú šancu. Šťastný a bezstarostný život manželov pred príhodou sa zvrtol spôsobom, aký bol pre úspešnú modelku a študenta práva takmer nepredstaviteľný. Po ôsmich rokoch, keď sa ich bolestné jazvy čiastočne zahojili, sa rozhodli napísať svoj príbeh, aby povzbudili aj ostatné ťažko skúšané rodiny. Trpíte a prežívate sklamenie. Život vám uniká pomedzi prsty, nespĺňa vaše očakávania a nenapĺňa vaše sny. Inšpirujte sa príbehom Jaya a Katherine, ktorý im aj počasdlhej a mučivej cesty prinášal radostné chvíľky nádeje a pomohol im dúfať, tešiť sa a nájsť dar, ktorý im pomohol prežiť. Vo chvíli, keď všetko stratíte, nájdete nádej. V ten deň spal šesťmesačný syn Katherine Wolfovej vo vedľajšej izbe, keď z ničoho nič zakričala na svojho manžela Jaya a zrútila sa na zem. Práve rozbiehala skvelú kariéru modelky v Malibu v Kalifornii a Jay mal o pár hodín skladať záverečnú skúšku na právnickej fakulte. Ich plány sa zmenili v jedinom okamihu. 21. apríla 2008 utrpela Katherine masívnu cievnu mozgovú príhodu. Okamžite podstúpila mikroskopickú operáciu mozgu. Neurochirug povedal Jayovi: „Musíte byť pripravený na to, že jej šance na prežitie sú minimálne.“ Keď ráno vyšlo slnko, Katherine prežila odstránenie časti mozgu. Vtedy sa začalo ťažké obdobie.

Krátké duchovní úvahy prokládané příběhy ze života newyorského kněze a rozhlasového moderátora Paula Keenana jsou svědectvím o radosti ze života, v jehož centru stojí lidská duše. Žádné trápení, nepřízeň osudu, bolest a zklamání nemohou otřást člověkem, který umí ze všech maličkostí života sbírat světlo, jež září v jeho duši a vede k pokoji.Keenanovy příběhy jsou plné konkrétních lidí s jejich obyčejnými životy a starostmi, které se ale mění v hluboké příklady o smyslu „oduševnělého“ života, okořeněné Keenanovým laskavým humorem a shovívavým nadhledem.Otec Paul Keenan byl ředitelem radiového vysílání pro newyorskou arcidiecézi. Deset let uváděl pořad „As You Think“, kde vedl neformální rozhovory o spiritualitě a inspiraci s řadou osobností.