Hľadaný výraz: audiokniha

Číta: David Gruber Celkový čas: 52 minút Audiokniha Žensko-mužské vztahy - audiokniha obsahuje krátké úvahy Davida Grubera, autora bestselleru „Proč ženy muže (ne)chápou“ a „Proč ženy muže už více chápou“. Čte autor.

Číta: Luděk Munzar, Miroslav Doležal, Otakar Brousek st., Viola Zinková, Vladimír Šmeral Celkový čas: 49 minút Jiří Wolker se stal čelným průkopníkem a zakladatelem této nové, socialistické poezie u nás. Když po zmužilém zápasu s úpornou, zákeřnou chorobou v tatranském sanatoriu dodýchal dne 3. ledna 1924 ve svém prostějovském domově, ani ne čtyřiadvacetiletý, zanechal po sobě napodiv bohaté dílo. Zahrnovalo verše, prózu vypravěčskou i teoretickou, dramatické pokusy, nicméně jeho jádrem byla Wolkrova básnická tvorba, obdivuhodně vyzrálá. Přesto předčasná smrt odsoudila nejeden tvůrčí záměr mladého básníka k údělu torza, mj. i plán na baladický cyklus, z něhož tři ukázky přinesla "Těžká hodina" (1922), druhá Wolkrova sbírka veršů po jeho knižní prvotině "Host do domu" (1921). Ostatní balady, jež stačil napsat, schránil si pro zamýšlenou "Knihu balad", kterou však již nedotvořil.Kolektivisticky cítící básník se posléze odkláněl od lyrické struny, protože mu připadala příliš spjata s "určitým člověkem, který mluví stále jen o sobě"; zato usiloval o obnovu epiky veršem, protože byla v souladu s jeho dychtěním po poezii, předmětně znázorňující "poznání lidí a věcí mimo nás" a spolu se samou dobou revolučních hnutí a akcí: "Lyrika je stav, epika je čin", prohlásil. Jestliže přitom sáhl po útvaru balady, tedy pravděpodobně z dvojího důvodu: jednak že mu její temnosvitné ladění umožnilo dramaticky znázornit peklo kapitalistického světa spolu s revolučním úsvitem společenského příští, jednak že si uvědomil lidovou tradici baladického útvaru, v němž sám nově a osobitě navázal na klasický odkaz národního umění, na baladu Nerudovu a zejména Erbenovu.V prvních dvou z pěti balad, jejichž přednes uslyšíte z toto desky, v baladách "o nenarozeném dítěti" a "o ženě, bohu a muži" je Wolker básníkem milostné lásky, která se nemůže uskutečnit ve světě plném bídy, křivdy, nenávisti - proto je a musí být "láskou bojující", proto chce a musí chtít "celý svět bez mezí". Obojí příběh chudých, vyděděných milenců zaujme už samým pojetím, příznačným pro socialistického básníka, jemuž ani štěstí intimního citu a vztahu nebylo nezávislé na společenských podmínkách a jemuž osobní úděl nedílně splýval se společenským. V další "Baladě o snu" se proti té poezii buržoazní epochy, která buď se rozdírala steskem neuskutečnitelných iluzí, nebo rozčarovaně hořkla nad snem leda výsměšně uskutečněným, naopak radostně, hymnicky radostně zná básník k činorodě pospolitému uskutečnění reálného snu společenského, které konečně uzdraví svět rozvrácený zlem společenské nespravedlnosti. V této horoucí jistotě se obrážel optimismus samé dělnické třídy, prodchnuté vědomím svého dějinného poslání a jeho konečného vítězství.

Číta: Vilma Cibulková Celkový čas: 15 hodín 50 minút Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několika-měsíční dcerky, je jen s osobními věcmi „odsunuta" společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století. Kromě bolestných otázek viny, odplaty a odpuštění mezi Čechy a Němci, jež tento neobyčejně plastický a působivý román klade, se stáváme svědky netradičního vztahu matky a dcery, který je deformován nejen omezeným prostředím, v němž se jako české Němky vystrnaděné na okraj společnosti směly pohybovat, ale také vzájemným nepochopením dvou generací, obtížnou komunikací a nemožností zprostředkovat osobní zkušenost.Kniha Vyhnání Gerty Schnirch získala cenu Magnesia Litera 2010 - Knižní klub cena čtenářů.Byla nominována na Cenu Josefa Škvoreckého, Magnesii Literu za prózu a Cenu Jiřího Ortena (vše za rok 2010)

Číta: Petr Haničinec, Růžena Merunková, Jaroslav Moučka, Antonie Hegerlíková, Luděk Munzar Celkový čas: 1 hodina 15 minút V roce 1982 vyšla v Supraphonu LP deska (kat. č. 1218 0475) s pěti pohádkami, které byly vybrány z knihy pohádek Václava Říhy.Některé pohádky jsou novým zpracováním známých pohádek ze světa, některé pochází z naší země, ale některé si Říha vymyslel sám.V roli vypravěčů se vystřídali Pavel Haničinec, Růžena Merunková, Antonie Hegerlíková, Jaroslav Moučka a Luděk Munzar

Číta: David Gruber Celkový čas: 1 hodina 59 minút Audiokniha Jak dosáhnout úspěchu - autorské čtení Davida Grubera ze stejnojmenné knihy, která obsahuje zajímavé způsoby jak úspěch dosáhnout. Co je to úspěch – a jak jej dosáhnout? Jednoho prosincového dne se během šestnácti hodin prodalo na půl milionu kusů průkopnické knížky Davida Grubera o úspěchu. A kdyby nebyla limitovaná nabídka, pro úspechdalo by se jich přes milion. Byla to spíše brožurka než kniha – šlo o přílohu časopisu Mladý svět, coby samostatná brožurka by v závislosti na grafické úpravě mohla mít tak 20 - 50 stránek. Týdeník Mladý svět byl tehdy nejoblíbenějším časopisem, jeho číslo s přílohou – silvestrovské číslo č. 52 – bývalo mezi čísly jdoucími na dračku nejžádanějším. A příloha autora Davida Grubera (reportážní část psal redaktor Petr Trojan), již dříve avizovaná, byla největším hitem tohoto superčísla. Tak žádaným hitem, že mnohdy byla vykradená ze zbytku časopisu už na novinových stáncích. Název přílohy by možná mohl někoho zmást: Cukání aneb Rychlé čtení. Pod tento název knih i kurzů však David Gruber dlouhá léta úspěšně schovával komplexní vzdělávání v široké škále soft skills. Nemylte se – zdaleka nešlo jen o čtení a studium. V brožurce se psalo, že „…za hlavní příčinu úspěšnosti v životě a zejména v kariéře lze označit techniky duševní práce… jak racionálně číst, jak správně vyhledávat informace v knihovnách, jak správně zapisovat viděné a slyšené, jak správně vést diář, jak racionálně studovat… jak dobře mluvit (v úzkém kruhu, na veřejnosti, ve chvílích plných pohody a chvály i při prudkých názorových střetech), jak dobře psát (od stručného vzkazu po disertační práci), jak správně jednat s lidmi, stát se oblíbeným apod.“ To se psal se rok 1985 a David Gruber se přes noc proslavil. Se svou profesí, kterou si sám vymyslel - nezávislý lektor, kouč, poradce – měl prvenství v rámci Československa. Se svým uceleným oborem, směřujícím k úspěchu člověka – techniky duševní práce, beneopedie - měl prvenství světové. Stejně tak je světově prvním lektorem a koučem, který pomáhá lidem k úspěchu nikoliv metodami, ale modernějšími multimetodami. Poptávka po „grubrovských“ tématech dnes představuje jen v naší zemi desítky miliard korun ročně. Od té doby David Gruber uzrál jako víno, pomohl k úspěchu tisícům lidí. Někteří jeho žáci už dokonce sami píší knihy a přednášejí o úspěchu. Jeho metody jsou stále aktualizovány a na nejvyšší stupni modernosti.To je dost důvodů pro to, přečíst si jeho řádky vytvořené zralou myslí koncem roku 2012.

Číta: David Gruber Celkový čas: 1 hodina 36 minút Audiokniha Tajemství zázračné paměti - učí stočlenné paměťové asociační listině (neboli PAL), kterou David Gruber poprvé v této podobě zpracoval do českých poměrů. Čte autor. S malou třicetičlennou asociační listinou jste se již někdy u nás mohli setkat. Avšak tato velká PAL, přizpůsobená českým poměrům a tvořivě opatřená mnoha variantami vychází u nás bezkonkurenčně poprvé! Paměťová asociační listina už dlouhá staletí patřila a patří ke klenotům duševní výbavy úspěšných lidí - od starořímského Cicera po moderní americké prezidenty. Ke zbraním, které pomáhaly dělat mistry slovních soubojů, argumentace, prezentace a další komunikace. Ke zbraním, s nimiž se jejich majitelé většinou nechlubili, ba které mnohdy žárlivě střežili coby rodinná tajemství. V dnešní době informací se však utají máloco. V dnešní době má znalost PAL dvě klíčová využití: a) Znásobení tvořivého myšlenkového potenciálu každého, kdo ji zná a využívá. Využije-li člověk několikanásobně více svých nápadů než dříve, získává snadněji náskok před konkurencí. Žijeme v době, kdy je alfou a omegou úspěchu získání myšlenkového náskoku, jeho rychlé využití (ostatní svět jej stále rychleji dohání) a opětovné získání náskoku v oblasti nějakého jiného tvůrčího nápadu. PAL je zbraní pro udržování permanentního náskoku. b) Umění obhájit vlastní názor, vyhrávání slovních soubojů, dostatek argumentů pro všemožné rozepře včetně jejich správného pořadí. Vyšší komunikační vzdělání v éře permanentní výměny informací. Znalost PAL je tedy pro každého současného člověka natolik nezbytná, jako je pro s oučasnou firmu napojení na internet. Názory na internet prošly zhruba tímto vývojem: včera: " Co je to zase za divnou novotu, dejte mi s tím pokoj, na co mi to bude, teď mám důležitější starosti, nerozumím tomu, nechce se mi to učit..." dnes: " Mít internet je pohodlné, znásobuje to obrat, přináší to obrovský náskok před těmi, kdo ho ještě nemají. Ti, kteří chytře začali přes internet něco nabízet jako první, vydělali největší peníze a mají klid." zítra:" Má a umí to každý - tak jako má vodovod, elektrické světlo, televizor, ledničku a umí je hravě obsluhovat. Život si bez toho nelze představit." Názory na PAL mají před sebou zcela obdobný vývoj. Názory dnes (tj. v době vydání tohoto kompletu) odpovídají názorům na internet včera.

Číta: Vladislav Beneš Celkový čas: 1 hodina Historik a oblíbený spisovatel Vlastimil Vondruška píše mimo jiné čtivé, dramatické a tajuplné detektivní příběhy, které se odehrávají ve středověku. U čtenářů si získaly obrovský ohlas pro svou věrohodnost, atmosféru, rychlý spád děje a napětí. Mnoho z nich spojuje postava vzdělaného a čestného rytíře Oldřicha z Chlumu, královského prokurátora a správce hradu Bezděz. V detektivním příběhu Případ masopustních maškar se dozvíme, jak se Oldřich z Chlumu vlastně královským prokurátorem stal, jaké události tomuto jmenování předcházely, a proč si Oldřich z Chlumu zvolil za svého panoše právě Otu ze Zástřizlí. Děj se tentokrát odehrává na Pražském Hradě, v sychravém březnu, v době masopustního veselí. Mladý král Přemysl II. Otakar si začíná budovat pozici vůči svému otci Václavovi, ale dostane se do závažných problémů. Ztratí zlatý královský řetěz, důležitý panovnický symbol…

1. diel. Číta: Igor Bareš Celkový čas: 9 hodín 20 minút První případ detektiva Carla Mørcka a jeho asistenta Asada od dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena vychází v interpretaci Igora Bareše. Z pultů knihkupectví se dostal také do našich kin a teď i do uší posluchačů.„Na rozdíl od jiných kolegů ‘severské vlny‘ nechybí u Olsena potřebná dávka nadhledu a humoru. Výborně funguje v audioknize, kde si sarkasmy Igor Bareš patřičně ‘vychutnal‘, ale hlavně odlehčuje jinak hodně temný příběh.“Oddělení Q dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena by se mohlo stát kultovní záležitostí. Ústy Igora Bareše se představí v kolektivu neoblíbený a neustále zamračený komisař Carl Mørck, který je po neúspěšném zásahu „povýšen“ do čela na nově vzniklém oddělení pro řešení odložených případů.Jeho pozornost se vrací k pět let staré složce týkající se zmizení političky Merete Lynggaardové. Díky stylistickému členění knihy – a nyní i audioknihy – v níž se střídá pohled Carla s perspektivou Merete má posluchač před policisty náskok, neboť ví, že oběť byla unesena a je dosud vězněna na neznámém místě. Jenže kým a proč?

Číta: Tereza Boučková Celkový čas: 4 hodiny 16 minút Když se vám chce brečet… můžete se utěšit poslechem třinácti citlivě vypointovaných povídek spisovatelky Terezy Boučkové, které ukážou, že v tom nejste sami a že i na chvíle, které vypadají tragicky, lze později nahlížet s pobaveným odstupem. Odpozorované a odposlouchané příhody ze života, které jsou i dospělého člověka schopné dohnat k pláči či k šílenství, si teď můžete poslechnout přímo v podání autorky.„Autorské čtení“ doma v obýváku Spisovatelčino vlastní podání melancholických příběhů o samotě, ztrátách, rozchodech partnerských i přátelských, komunikačních lapsech i rozklížených ideálech oplývá stejně jako její prózy přímočarostí, úsečností a jemnou ironií. Hromady trablů, nabalujících se všednodenních banalit či řady nespokojených myšlenek líčí netrpělivě, jako by se probírala nákupním seznamem, čímž jen zvyšuje neustálý pocit lehké absurdity. Nenechává tak posluchače (ani čtenáře) na pochybách, že v každé bolístce se skrývá i zrnko humoru, díky které se jí snad později bude možné zasmát. Důsledně artikulované věty umožňují dokonale vyznít každé maličkosti, která získává tíhu olověného závaží. V případě životních křivd a velkých smutků se jí však do hlasu vkrádá naléhavost, která vám bude znít v uších ještě několik dní. Jednotlivé povídky uvozují krátké klavírní předehry podmalované štěbetáním ptáků, kteří jako by připomínali, že tohle všechno se může stát i pod „vašima okny“, ale život jde dál.Šíleně smutné a důvěrně známé Smutek v jejích prózách ovšem není bezbřehý, jeho „šílenost“ totiž spočívá právě v nesmyslnosti, s jakou se aktéři jejích vyprávění dostávají do patových situací vlastní vinou (Do nebe) či náturou (Krásné je žít, Hranice, Olok, Anna, Proč by vstával), nebo jakou je naopak obdaří „nespravedlivý“ krutý osud (Láska, Svatá Hana, Přes most). Ať už jde o rozpad unaveného manželství, alkoholismus, zdánlivě bezdůvodný rozklad letitého přátelství, všudypřítomný hluk ničící prostředí k relaxaci i práci, nezdárné, nenarozené či dokonce zesnulé dítě, malicherné hádky, nesdílené bizarní koníčky, nedostatek smyslu pro humor, osamělost, nenaplněnou lásku - všechno jsou to „modelové“ příběhy, s nimiž jste se setkali, někdy o nich slyšeli, nebo je dokonce zažili. Téměř ve všech také hraje roli zkušenost s minulým režimem, který svým zadušením svobody paradoxně utužoval ryzí mezilidské vztahy, jež se v kapitalistické demokracii rozdrobily v touze jednotlivců urvat si něco pro sebe. Ale nechybí ani naděje, radost z maličkostí, nebo citová opravdovost. „Po Roku kohouta jsem se bála cokoli napsat, protože kniha měla u čtenářů a nakonec i kritiky velký úspěch. A když už to trvalo moc dlouho, napadly mě povídky, které pro mě byly novým žánrem - tak jsem si říkala, že to zkusím a třeba se v nich znovu najdu. Tentokrát jsem se snažila od svého života vzdálit a velmi jsem fabulovala, ale do některých povídek samozřejmě můj osobní pocit pronikl,“ uvedla Tereza Boučková svůj vstup do povídkového formátu. Příznivci jejích knih ale určitě najdou i známá témata týkající se např. nezvedených dětí a vztahů v chatové osadě či na malé vesnici (Rok kohouta), nebo snahy manžela přizpůsobit se své drahé polovičce opanované cyklistikou (Boží a jiná muka).

Číta: Jiří Krampol, Miloslav Šimek, Luděk Sobota, Uršula Kluková, Helena Maršálková, Josef Fousek Celkový čas: 52 minút Audiokniha Kursy první pomoci - obsahuje zábavné zobrazenia scénok v podaní Miroslava Šimka, Luďka Soboty, Heleny Marsalkovej, Ursuly Klukovej, Josefa Fouska, Jiriho Krampola.

Číta: David Gruber, Jana Kellermann, Ladislava Vojtková Celkový čas: 1 hodina 10 minút Staňte se mistry komunikace, doma i v širém světě. Může s užitkem poslouchat i naprostý začátečník v angličtině i český velvyslanec v Londýně nebo ve Washingtonu. Naučte se odhalovat různé manipulující, nedovolené, zakázané, úskočné, trikové, podraznické či jakkoliv jinak nazvané hnusné řečnění nedobrých lidí. Vaše reakce ať je pohotová, trefná, účinná, vítězná… ať je to z vaší strany řečnické džudo, řečnické karate, řečnická krav maga, jakákoliv jiná komunikační sebeobrana – avšak vždy účinná!! Buďte přesvědčivými řečníky v různých situacích; zde se to můžete naučit za co nejkratší čas s vystižením toho nejvíce podstatného. Vyjednejte si pro sebe vždy maximum toho, co se reálně dá. Poznejte, jak to uměl starý dobrý antický Aristoteles a jak je to s úctou k němu zmodernizováno pro dnešní současnost. To všechno a ještě leccos navíc můžete poslouchat v ucelených blocích nejen česky, ale i anglicky – podle své volby, už teď nebo časem, až se v angličtině zdokonalíte. Zároveň se tedy procvičíte v komunikačních soft skills i v angličtině – obohacení slovní zásoby o pár set slovíček a frází se jistě hodí.V úvodu audioknihy je poctivě zevrubně popsáno, jak optimálně poslouchat jakoukoliv dvojjazyčnou audionahrávku, tedy nejen tuto o tricích. Dále je vysvětleno, čím se vyznačuje dobrý překlad, jak má k audiozáznamu přistupovat člověk v angličtině od naprostého začátečníka po velmi pokročilého – a vytěžit z ní maximum pro svůj úspěch.

Číta: Eduard Cupák Celkový čas: 1 hodina 6 minút Vyprávění o přátelství malé holčičky Denisky, řečené Tenisky a zahradníka Cyrila. Ve velké staré zahradě rostly jabloně, hrušně, třešně, meruňky, broskvoně i ořešák. Ta zahrada patřila Cyrilovi. Dávala hodně ovoce, ale i práce a radosti. Jednou ryl Cyril u plotu, když se za ním ozvalo: „Pane, pojďte si povídat.“ Za plotem stála holka jako špunt a určitě neuměla počítat ani do pěti… Tak začalo přátelství zvídavé holčičky a zahradníka Cyrila a s ním i neobyčejně poutavé příběhy -- o březové panence, o hvězdách, ledových mužích, houbách, o plavbě lodí Sardinas a další.

Číta: Josef Somr Celkový čas: 1 hodina 6 minút Líbí se vám mašinky? Krásné, kovové, oddechující na nádraží nebo namáhavě supící po kolejích do kopce, až se jim kouří z komínů? Chcete vědět, kdo je to vechtr, co znamená pešunk, pucvole nebo jiná tajuplná slova? Prozradí vám to tato pohádková audiokniha, která svou poetikou a humorem potěší každého milovníka železnic. Autor, sám zaměstnanec Českých drah a zkušený železničář, své vyprávění obohacuje o autentické reálie. Role Vypravěče se ujal výpravčí na slovo vzatý – pan Josef Somr.

Číta: Vladimír Čech, Zuzana Maléřová Celkový čas: 41 minút Vladimír Čech se do našich myslí nesmazatelně zapsal svým charismatickým projevem podtrženým uhrančivým pohledem a hlasem. Jeho vysoká postava byla nepřehlédnutelná a dodávala mu přirozený, úctu budící lidský i herecký projev. Zaposloucháte-li se do místy velmi intimního rozhovoru, seznámíte se z dosud nepoznanými stránkami Vladimíra Čecha – herce, který měl zcela určitě své největší role ještě před sebou.

a ani jedna smutná. Číta: Jitka Molavcová, Jiří Suchý Celkový čas: 52 minút Audiokniha Šest vánočních povídek (a ani jedná smutná) - obsahuje šest povídek, které napsal a předčítá Jiří Suchý. Vánoční písničky připomíná Jitka Molavcová za doprovodu Jiřího Svobody. "Jednou, takhle v prosinci, jsme si s Janem Werichem povídali o Vánocích. Vyprávěl mi o tom, že když v létech válečných pobývali v Americe, setkali se se zcela jiným druhem Vánoc. Vánoce tam slavili vesele, rozverně. Od té doby mu neseděly české Vánoce, pojednané spíš se sentimentem. Namítl jsem, že slovanská duše už je taková, a my Slovani jsme, ať chceme nebo nechceme. Tehdy jsme se na podobě Vánoc neshodli, ale je třeba říct, že částečně za pravdu jsem mu dal. Trochu humoru velebnosti Vánoc neuškodí, řekl jsem si, a čas od času jsem napsal nějakou tu vánoční povídku. Šest z nich vám tu předkládám s nadějí, že vám do vánoční nálady vnesou krůpěj humoru. Jitka Molavcová doplňuje mé povídání fragmenty několika semaforských koled. Příjemné naslouchání." - Jiří Suchý

Číta: Zdeněk Svěrák, Jiří Šebánek, Karel Velebný Celkový čas: 1 hodina 13 minút Nealkoholická vinárna U Pavouka - podivné slovní spojení, pod kterým se skrývá jeden z nejpopulárnějších rozhlasových pořadů šedesátých let. O přesných okolnostech jeho vzniku se můžeme pouze dohadovat, jisté je, že byl počat během působení pánů Zdeňka Svěráka a Jiřího Šebánka v armádní redakci Československého rozhlasu, kde reportováním skladby branců ze spartakiády oba muži nahrazovali ležení ve vlastnoručně vykopaných zákopech. A snad právě během některého jejich společného přemítání u kávy v redakci vznikla myšlenka na pořad, který by parodoval dobové reportáže a přímé přenosy z nejrůznějších oficiálních akcí. "Nás totiž okouzlovala blbost opravdových rozhovorů, které se někdy v rozhlase dělaly, a vzrušovalo nás vytvořit takový pseudorozhovor, který by dodržoval zákonitosti těch regulérních, a jenom maličkým posunem z toho udělal nesmysl," říká Zdeněk Svěrák ve Výboru scénářů a textů z Vinárny U Pavouka.

Číta: Věra Galatíková, Pavel Pavlovský, Pavel Soukup, Eva Novotná Celkový čas: 1 hodina 16 minút Pořad nazvaný Pod nebem Francie měl ve Viole premiéru 13. 11. 1984. Narozdíl od gramofonové desky následovalo po Baudelairově Cestě sedm lyrických básní Paula Verlaina v přednesu Pavla Pavlovského a Pavla Soukupa. Čtyři z nich přináší tato nahrávka jako písně (1. str. desky, hudbu složil Milan Svoboda). Na 2. str. desky jsou dvě písně na verše Paula Forta - tento autor v pořadu Violy zastoupen nebyl. Hudební intermezza v něm byla vytvořena osmi v originále zpívanými šansony na slova francouzských básníků v podání Evy Novotné.- Pokud jde o překlady, bylo snahou jednak připomenout překlady starší (Karel Čapek - Paul Fort, Francouzská poezie nové doby 1920; Jaroslav Seifert - Paul Verlaine, časopisecky 1929-1932), jednak uvést překlady nové. V pořadu Violy měl svou premiéru Pelánův překlad Baudelairovy Cesty (rukopis 1981, byl otištěn ve výboru Ch. Baudelaire: Čas je hráč, 1986) a Valéryho Mladá Parka v přebásnění Jana Kameníka (= Ludmila Macešková), které vzniklo v letech 1952-1954. Mallarméovo Faunovo odpoledne vyšlo v překladu Oty Nechutové roku 1977 (Souhlas noci; překlad je z dřívější doby, Nechutová zemřela r. 1969), Apollinairovo Pásmo v překladu Karla Sýse bylo zařazeno do souboru Velké trojhvězdí (Apollinaire, Éluard, Prévert) roku 1986; vzniklo dva roky předtím. Z početných českých verzí Rimbaudova Opilého korábu (S. K. Neumann, K. Čapek, V. Nezval, S. Kadlec, O. F. Babler) byla dána přednost pozoruhodnému přebásnění Františka Hrubína (poprvé vyšlo r. 1958).Vladimír Just

Číta: Jiří Lábus Celkový čas: 1 hodina 6 minút Pábitel a předchůdce Járy Cimrmana Jakub Hron Metánovský v mistrovském podání legendy českého divadla, doplněno i audio záznamem divadelní inscenace.

Číta: Josef Hlinomaz, Michal Herzán Celkový čas: 57 minút Archívní záznam legendárního zábavného pořadu z roku 1977! Herec a komik Josef Hlinomaz byl diváky milovaným představitelem komediálních rolí v desítkách českých filmů (např. "Limonádový Joe","Čtyři vraždy stačí, drahoušku..."). Velkou oblibu u publika si získal také jako skvělý vypravěč v legendárním zájezdovém programu, ve kterém vystupoval společně s konferenciérem Michalem Herzánem. Nikdy nevydaný archívní záznam tohoto představení z roku 1977 obsahuje historky z natáčení mnoha filmů, vzpomínky na Vlastu Buriana, Jaroslava Štercla, Sašu Rašilova a další herecké kolegy v neopakovatelném podání Josefa Hlinomaze.

Číta: Rudolf Křesťan Celkový čas: 2 hodiny 26 minút Spisovatel a novinář Rudolf Křesťan bývá označován jako "král fejetonů". Jeho vtipná a úsměvná zamyšlení publikuje již půl století. Dlouhá léta byly jeho krátké literární texty neodmyslitelně spjaty s časopisem Mladý svět, o čtenářském zájmu svědčí i patnáct knižních sbírek a čtvrt milionu prodaných výtisků. V posledních letech Rudolf Křesťan své fejetony sám čte za rozhlasovým mikrofonem. Pro své autorské čtení v nahrávacím studiu si vybral 33 nejúspěšnějších fejetonů ze své dosavadní tvorby. Posluchači na 2CD naleznou výběr ze všech jeho knižních titulů (od prvních knížek "voMyš v 11. patře" a "Slepičí krok" až po novinku "Jsem z toho jelen"). Kresby pro obal 2CD vytvořila jeho žena - akademická malířka Magda Křesťanová.

Číta: Pepa Nos Celkový čas: 25 minút Cestopisné fejetony, plné živelné zvědavosti na svět, vypovídající o zemi kanálů, květin, psů a zajímavých lidí. Osobitá interpretace v podání písničkáře Pepy Nose.

Číta: Ladislav Lakomý Celkový čas: 53 minút Poetické prózy o jižní Moravě, Dyji, Pálavě a lidech kolem v mistrném podání Ladislava Lakomého. Původně vyšlo jako zvukový doplněk knižního titulu Krajina révového listu.

Číta: Martin Dejdar, Boris Rösner, Miroslav Vladyka, Jan Potměšil, Jaroslava Kretschmerová, Ondřej Vetchý, Petr Vacek, Vlastimil Bedrna, Bronislav Poloczek, Pavel Nový, Martin Janouš, Ewan Mc Laren, Roman Mrázik Celkový čas: 1 hodina 1 minúta Dramatizace humorného románu autorů Jana Jiráně a Mariana Pally vypráví dobrodružné příběhy dvou přátel z Divokého západu - westmenů Jacka a Davida.Jde o ztřeštěnou parodii na kovbojské příběhy. Dva trapeři Jack a David prožijí dobrodružství s indiány a velkým vodním hadem, vrcholící setkáním s ufony – vesmírnými láčkovci, kteří unesou Jackovu milou Betty a spolčí se s indiány. Když mimozemšťané prohlédnou krvelačné motivace indiánů, uvedou vše do pořádku a vrátí se na svou planetu.

Číta: Ivan Kraus, Jan Kraus Celkový čas: 1 hodina 9 minút Bratři Krausové se již potřetí sešli na jevišti pražského divadla Viola k četbě humoristických povídek. Texty z pera Ivana Krause pocházejí z knížky "Udělej mi tichoučko!" a pojednávají s vtipem a nadhledem o příhodách rodiny Krausovy. Herec a moderátor Jan Kraus a spisovatel Ivan Kraus interpretují příběhy, jejichž aktéry byli oni sami. Během představení tedy není nouze ani o glosování některých událostí. Výsledkem je velmi zábavná a vtipná nahrávka.

Číta: Ivan Kraus, Jan Kraus Celkový čas: 1 hodina 17 minút Záznam představení z pražské Violy, kde známý herec a televizní moderátor Jan Kraus vystoupil se svým bratrem Ivanem Krausem, autorem úspěšných humoristických knih. Bratři Krausovi zde čtou úsměvné povídky z Ivanovy knihy Číslo do nebe, které vyprávějí veselé příběhy ze života rodiny Krausovy. Knihy Ivana Krause patří již více než deset let k nejprodávanějším na českém trhu a originální interpretace obou bratrů dodává textům ještě větší porci zábavnosti a humoru.Obsah: 1. Děda v kině 2. Třídní boj 3. Poučné příběhy 4. Poklad 5. Matka a úřady 6. Jak jsme slavili první máj7. Číslo do nebe

Číta: Miroslav Táborský Celkový čas: 2 hodiny 5 minút Známý příběh pražské katovské rodiny Mydlářů je historickým románem a strašidelným vyprávěním zároveň. Sugestivní hlas herce Miroslava Táborského provází posluchače středověkou Prahou, jejími temnými zákoutími i popravišti. Seznámí nás však nejen se světem mučících nástrojů, ale i s odvrácenou stranou mnohých událostí českých dějin, jejichž byl kat Mydlář pozorovatelem. Na pozadí významných historických dějů, kriminálních případů a soudních procesů 16. a 17. století se odvíjí příběh plný strachu a krutosti. Děsuplnou až hororovou atmosféru nahrávky dokresluje množství zvukových efektů a ruchů.

Číta: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Miloň Čepelka, Petr Brukner, Jaroslav Vozáb, Oldřich Unger Celkový čas: 51 minút Audiokniha Hospoda na mýtince - obsahuje záznam divadelního představení dnes už legendárního Divadla Járy Cimrmana, jehož hlavními postavami jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak.Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman.

Číta: Jiří Lábus, Svatopluk Beneš Celkový čas: 52 minút Brouci v hlavě, ohryzávači nohou a jiná milá zvířátkaTo, co zakrátko uslyšíte, je zvukový medailon Jiřího Lábuse. Jiří Lábus je známý český herec. Je tedy na místě, abych ho trochu přiblížil. Stačí na to jediná věta: Nic lidského a nelidského mu není cizí. Jeho hlas uslyšíte. K němu si ještě přimyslete vytřeštěné oči v inteligentně zarudlém obličeji - a vizuální vizitka je hotova. To, co mluví, si mohl klidně složit sám, ale není tomu tak. Autory textu jsou Jan Jiráň a Marian Palla. Mariana Pallu osobně neznám. Ale vím, že se narodil ve znamení lva, pije červené víno, živí se jako hudebník a učitel performance, publikuje v časopisech a maluje obrazy hlínou. Zato Jana Jiráně znám zblízka. Je to typ bezmála rokokový, tedy pravý opak Jiřího Lábuse, hraje stále na flétnu a občas též Mozarta. Tomu odpovídá i jeho strach z venkova, ze zvířátek ochočených a neochočených, zejména těch nejmenších. Jeho hlavní zálibou je (vedle hudby a čaje) pěstování rozličných alergií a fobií.Jiří Lábus byl vždycky mým hereckým vzorem. Především tím, jak při hře (na jevišti) nezadržitelně tíhne k rampě a ohrožuje svými slinami i vlastním tělem diváky (v hledišti). Kolegové ho proto obviňují z exhibicionismu, ale já míním, že to má pádnější důvod. Jiří Lábus touží překročit těsný rámec umění a vstoupit přímo do širého života. V duchu známé poučky památného patrona českých divadelníků Josef Kajetána Tyla: "Divadlo je život a jde zas do života". Zdálo by se, že zvukový Lábus připravený o rampu nemá co překračovat. Omyl! Když pozorně posloucháte, nemůže vám nic uniknout, jak herec stále míří ke kraji desky nebo pásky, a co chvíli zaslechnete, jak tuto hranici přesáhne a přestanete ho slyšet. Ale to nevadí - štafetu přebírá hudba, jež svým jazykem beze slov stejně výmluvně vyťukává nepravidelný a neúprosný chod života.Text hraný Jiřím Lábusem má jednu neocenitelnou přednost: zachycuje celý lidský život a při tom je daleko kratší. Hemží se to tam různými malými i milými zvířátky jako jsou ohryzávači nohou, brouk v hlavě, krokodýl, zakopaný pes... Odehrává se to v kanceláři, doma, ve vlaku, na venkově, ale hlavně v představách, vizích, snech. Všude člověka něco trápí, hněte, mrzí, svrbí, pronásleduje. Problémem se stává stejně vlastní tělo (jeho možnosti i jeho nedostatečnost), jako kancelář, práce, kolegové, jádro pudla nebo kulový blesk. Slovem: život je stálý neklid, stálé zmatky, pachtění a toužení, létání i padání. Ale budiž autorům i jejich mluvčímu připsáno k dobru, že v tom nepřetržitém víru nehodlají utonout. Na samém konci náš hrdina Hanuš Hanuš nahmatá na zádech škrábající se (na zádech) Judity dva malé hrbolky těsně pod kůží. Co to je? Křídla?Každý dobrý příběh by měl končit andělem a je-li tento text (Jiráňův, Pallův i můj) poněkud nesouvislý a roztržitý, je to zcela v pořádku. Cesta za andělem není nikdy jednoduchá.Zdeněk HořínekŽe je to právě Zdeněk Zdeněk, kdo mezi našimi jazzmeny věkové kategorie pod pětatřicet představuje tvůrčí osobnost zdaleka nejvšestranějšího rozpětí, bych si troufal tvrdit, i kdyby jeho čtyřvětá symfonie nezdobila tento "hanušovský" projekt. Až zarážející šíři, která Zdeňkův stylový rozpřah charakterizovala dávno před vojnou, zůstal ale invenční klavesista věrný i po pětaosmdesátem, kdy vdechl život nejdřív čtyř-, pak pěti- a nakonec vlastně jen tříčlennému obsazení své skupiny Naima.Jeho profesionální životopis tak vedle existenčně nutných angažmá v Zahradníkově televizním bigbandu a v Bacilech, záhy zpestřilo i leccos z úplně jiných položek: nahrávky s Pražským komorním orchestrem bez dirigenta ve Friedově "Concertu di Freiberg", šansony na elpíčka Hany Hegerové, čistě akustický svět swingových standardů s Vlastou Průchovou. Není tedy důvod, abychom se cítili nějak zaskočeni, předkládá-li nám svoji symfonickou prvotinu.Ze skladatelova pohledu je výpadem na zcela nový terén, který se však Zdeňkovi s bravurou a invencí podařilo zvládnout nejenom v rovině kompoziční sevřenosti a bohatství melodických nápadů, ale i co do vynálezavé práce s barvami v instrumentacích.Čtyři stěžejní části jeho symfonie, jsou na kompaktu samostatně indexovány lichými číslicemi, takže je lze poslouchat i jako program veskrze hudební. Stojí to za pokus, třebaže partitura, která jinak vznikla v úzké vazbě na příběh, ho reflektuje. Proto onen symbol odtikávajícího času v úvodní, motivicky takříkajíc "americko-ruské" větě, proto kombinace violoncella s flétnou ve zpěvně láskyplném tématu larga, věnováno ve druhé části Juditě, proto latinsky perkusivní scherzo, předznamenávající ve třetí větě odjezd na venkov, a proto závěr, jenž od bachovských varhan vyrůstá v jakousi brahmovsky romantickou gradaci mohutného finále. Někdy, až vám už dialog dvou Hanušových "já" bude důvěrně znám, si dopřejte luxus onoho experimentu.Třeba vás osloví v trošičku jiné rovině. A možná, že po něm taky přijmete názor, který jako by tahle deska mimoděk rovněž ztělesňovala: že totiž všechna ta aprioristická škatulkaření působí jako holá nejapnost. V muzice, v kumštu a snad i v životě vůbec...Vojtěch Hueber

Číta: Miroslav Horníček, Jan Werich Celkový čas: 1 hodina 11 minút Ze svého působení v redakci časopisu Svět zvířat vytěžil Jaroslav Hašek několik povídek, v nichž hlavními hrdiny jsou ježek, slepice, nebo jezevčík. Na osudu svých zvířecích hrdinů v absurdní komické nadsázce ukazuje Hašek vtipně a s lehkostí směšnost lidských vlastností, jako je žárlivost, nadutost, nebo naivita. Na počátku 50. let načetl Haškovy povídky Jan Werich. Z archivu Supraphonuvycházejí nyní tyto bajky jako objevený zvukový poklad. Jsou doplněny řadou Werichových dosud neznámých anekdot, které také čekaly na své zveřejnění přes půl století. Výběr pak završuje série Werichových anekdot židovských, již naopak proslulých a posluchači oblíbených. Ojedinělé interpretační mistrovství a humor vypravěče bude lahůdkou nejen pro sběratele a milovníky díla Jaroslava Haška a Jana Wericha! Obsah:Manželská nevěra O neslušném ježkovi O slepičce idealistce (Slepice idealistka) Příhoda vojáka Svobody a jezevčíka Čora Tři hádanky Máta peprná Anekdota Reklama na výherní knižní poukázky Anekdoty a vůbec... Některý den (Some Of These Days)

Číta: Helena Štáchová, Miroslav Černý, Miloš Kirschner Celkový čas: 1 hodina 38 minút Titul, který v dvanácti dílech "mapuje" měsíc po měsíci Hurvínkův rok, patří k tomu nejzdařilejšímu, co Miloš Kirschner se svými spolupracovníky za své dlouholeté éry natočil. Vtipně napsané scénky (Jiří Středa) dobře charakterizují jednotlivá údobí roku a dávají interpretům skvělou možnost se realizovat. K celkovému vyznění přispívá hudba Milana Baginského včetně partů pro dětský sbor.Titul byl natočen v r. 1976 a vydán v r. 1977. Od té doby se v různých Hurvínkovských kompilacích objevovaly pouze "jednotlivé měsíce", které mohou fungovat samostatně. Celý "kalendářuvo tak vychází po dvaatřiceti letech v první reedici!

5. diel série. Číta: František Filipovský, Jan Werich, Jiří Voskovec, František Černý, Jožka Srbová, M. Schlesingerová Celkový čas: 1 hodina 18 minút Audiokniha Osvobozené divadlo V. obsahuje tyto části:Panorama osvobozeného divadla 1927 - 1937Holduj tanci, pohybuNobody's SweetheartKonšelskáVy nevíte, co je středověkTragédie vodníkovaDavid a GoliášCo na světě mám rádA týden uplynulDinahLodnickáSpring on BroadwayKolumbovo vejceHappy Go LuckyTrojský kůňJarní vítrZáleží na násFoxtrot o mravencíchPeníze nebo životRej vážekŽivot je jen náhodaFull HandHej rup! Chceme žítŠaty dělaj člověka

4. diel série. Číta: Jan Werich, Jiří Voskovec, Ljuba Hermanová, Jindřich Plachta, Vladimír Šmeral Celkový čas: 1 hodina 17 minút Audiokniha Osvobozené divadlo IV. obsahuje tyto části:Zakázané ovoceZe dne na denBabička MaryTys bratr nášHot FingersProti větruHej, pane králiSvět na rubyPotopaRed Hot PokerSvět na rubyNebe na zemiVousatý světEchoes of the Music HallNebe na zemiPolitické nebe na zemiBlack Dream (Černý sen)Buďte blahořečenýRub a lícRubbish Heap BluesPra- pra- prabába mé prabábySvět patří námSwing CoctailStrejček HladCity LightsLáska zhrzená (Píseň takřka lidová)

Číta: Vlastimil Brodský Celkový čas: 1 hodina 6 minút Komentář k původnímu LP 1218 0446 z roku 1980:Já jsem Otík, řekl prostě, když jsme se poprvé potkali na půdě sportovní redakce rozhlasu někdy v padesátých létech, a podíval se na mne zvědavýma očima, pohledem, který prozrazoval člověka bezelstného, pevného. Jaký vlastně je, jaký doopravdy bude, ptal jsem se sám sebe, protože jsem vždycky spokojenější, když lidi ze svého blízkého okolí dobře znám.Měli jsme tehdy v rozhlase fotbalovou jedenáctku a Otík toužil stát se jejím hráčem. Po prvním utkání, ve kterém nastoupil, mu někdo v kabině řekl, že by nebylo na škodu, kdyby také občas do míče trkl hlavou. V příštím zápase dal Otík sedm gólů, z toho pět hlavou. Když jsme se vraceli z utkání, postěžoval si, jak ho hlava bolí, ale zářil štěstím, že to dokázal.Jednoho krásného dne mi povídá: ožením se. Bylo to poněkud překvapující. Nikde žádný náznak a najednou svatba. Vezmu si Věru. Další překvapení. Všechno jsem promyslel. Lidé kolem to nebrali vážně. Ale Otík nemluvil nikdy do větru. Později se přiznával častokrát k tomu, že nikdy nedokáže dost docenit význam toho rodinného zázemí. Bylo to šťastné manželství.Na soustředění před spartakiádou na Roztěži jsme hráli po večerech turnaj ve stolním tenisu. Narazili jsme na sebe s Otíkem už ve druhém kole. Hrál, i když zrovna často pálku v ruce nemíval. Zdálo se mi, že ho snadno porazím, protože v prvním setu udělal sotva deset míčků. Druhý jsem "pustil", ale ve třetím jsem se už nechytil a Otík svou houževnatostí vydřel vítězství. Neumím to jako ty, řekl mi po zápase, ale nemám rád, když mě někdo podceňuje.Být členem rozhlasové sportovní redakce znamená mluvit na mikrofon. Chtěli to i po Otíkovi. Pilně jezdil s magnetofonem na starou Štvanici a zkoušel při hokejových utkáních reportérské řemeslo. Jak byl vytrvalý a cílevědomý, tak byl i kritický a sebekritický. Jednou povídá: tohle není pro mne, já budu raději psát. Třeba jednou něco dokážu.Při přípravě na spartakiádu na dobříšském zámku psal Otík ve volných chvílích bajku o našich a sovětských hokejistech. Psal ji den ze dne, vždy se s námi večer dělil o to, co vymyslel, dal si říct, upravoval a opravoval, škrtal a přepisoval. Bajku psal celý týden, na konci měla pouhých dvacet řádek, ale co slovo, to perlička, co věta, to hluboká myšlenka.Potom odešelz rozhlasu a začal psát. Jako prostý, zásadový, přímý a bezelstný kluk, jehož myšlenky přežily příliš krátký životní běh, který naplnil pilnou a houževnatou prací.A protože to dokázal, je stále mezi námi.Ota Pavel byl uhranut atletikou, hokejem a fotbalem, a také rybami a tatínkem. První knížka o tatínkovi a rybách vyšla roku 1971, takřka na sklonku autorova života -a znamenala literární objev let sedmdesátých. Mimo, vlastně na okraji hlavního proudu české literatury vzniklo dílko srovnatelné a leckdy převyšující jeho vrcholy. Čím Smrt krásných srnců a následující Jak jsem potkal ryby (1947) tolik zaujaly? Svým poláčkovskos-hrabalovským, lidově inspirovaným humorem, který má u nás tradici, ale nemnohé představitele? Svou bizarností, určitou výlučností námětů? Jistě tím i oním; čteme-li však tyto křehké příběhy pozorně, zjistíme, že Pavel nepíše ani tak o kaprech, štikách a úhořích či výjimečném, sympatickém jedinci, jakým jeho tatínek beze sporu byl, ale o nás všech, nebo lépe - téměř všech. O našich nadějích a zklamáních, malých radostech a velkých smutcích a naopak, o našich vítězstvích i našich prohrách. A poznáme, že tak činí s lehkostí, s jakou talentovaný a všestranně připravený skokan zdolává tu nejvyšší laťku či útočník střílí rozhodující gól. Tyhle věty by asi Otu Pavla zaskočily, protože by mu připadaly moc vznešené a on tvořil souvětí obyčejná, neefektní a také proto vždycky autenticky klidná. A všimněme si - Pavlova vyprávění nikdy nejsou mimo kontexty společenské. Tak třeba druhá povídka na této desce, příběh o největším zápase kladenského "fotbalového bombardéra" Kloce, totiž zápase o vlastní život, se odvíjí v atmosféře zbývajících válečných a prvních mírových dnů. Nebo povídka úvodní - velikost osudu Aloise Hudce roste na pozadí pohnutých událostí našich novodobých dějin. A koneckonců i z povídání "jen" o nočním lovu úhořů vycítíte v jakém čase se ta báječná rybářská nocs tatínkem odehrála...Vlastimil Brodský (uhranut divadlem i filmem) umí navodit důvěrnou atmosféru; máte pocit, jako by vám vyprávěl u vás doma, ve vašem pokoji. Jeho projev je přirozený, cudnýa pokorný. Je to první setkání Brodského-interpreta s jeho milým autorem na tak velké ploše. Myslím, že je to setkání šťastné. A nejen proto, že spisovatelův svět je herci tolik blízký; že Brodský dobře zná jeho reálie, že provozoval (a dosud má rád) sport, že prožil válku, zkrátka, že tento svět je příbuzný jeho uměleckému vidění a cítění. Je tu však cosi důležitějšího, co spojuje herce se spisovatelem. Totiž: podobně jako Pavlovy povídky i Brodského herectví vyzařuje hluboké člověčenství. Takové herectví pak má tu moc vtisknout velikost i věcem na první pohled běžným avšedním a věcí veliké sdělit tou cestou pravdy. Vždyť si poslechněme, jak Brodský vypráví příběh Aloise Hudce. Jak i jeho tragické pasáže dovece "přečíst" obyčejně. Zcela mu věříte, anijediné slovo, ani to nejcitovější, které by jiného interpreta možná svedlo k sentimentu, nezní falešně. Neobyčejná obyčejnost, nesentimentální citovost. Ostatně, co jiného prosvětluje příběhy Oty Pavla?Jan KolářNejvroucnější touhy a sny otců obvykle přecházejí z generace na generaci. Náš otec, Ota Pavel, se nestal světovým hráčem jak si přál - a jak si to přál hlavně jeho tatínek. Asiměl smůlu. A tak i já a moji dva starší bratří jsme byli předurčeni k dosažení nejvyšších sportovních vavřínů. Co se nepodařilo otci, určitě se podaří nám. Už proto, že jsme na to byli tři. Jan, Petr, Jirka.V tátovi jsme měli obětavého trenéra. Naučil nás plavat, hrát hokej, fotbal. Cyklistiku miloval a obdivoval. Chtěl nám jít příkladem a tak se vydal na kole z Vinohrad doRadotína. Oblékl si bílé pumpky, žluté tričko, přes záda přehodil taštičku s nápisem "Puma". Nasadil si velké tmavé brýle proti oslnění - sluncem a vlastním sportovním výkonem. Před startem ho máma fotografovala ze všech stran - na kole, vedle kola - jako se fotografují velké hvězdy před velkým zápasem. Pak táta vyrazil na trasu Vinohrady - Radotím u Prahy - Vinohrady. Tamto šlo z kopce, to bylo fajn. Ale zpátky už na kole nedojel. Kopec od Jiráskova mostu na Vinohrady byl v opačném sklonu a tak to došel raději pěšky. A bez krásných tmavých brýlí, protože pršelo. I tak to byl nádherný sportovní výkon.Pro cyklistické vavříny b yl určen nejstarší z nás - Jan. Že z něj nebude světový hráč ledního hokeje, to bylo našemu tátovi jasné. Nebyl to ten správný typ. Spíš atlet. Začal tedy s atletikou. A trénoval v Riegrových sadech. A tvrdě - domníval se táta. Kolikrát byl Jan na tréninku, to dnes už nikdo neví. Pokud tam vůbec byl, schovával se přikrčený za křovím, lemujícím škvárový ovál, aby ho nikdo neviděl. Aby nemusel běhat a aby nemusel prohrávat. A pak se stal cyklistou. Táta koupil kolo a Jana přihlásil do toho nejslavnějšího pražského klubu, který zářil úspěchy a slavnými jmény. Mezi ně se mělo zařadit i jméno Janovo. Ale nedošlo k tomu, protože kolo nebylo patrně to nejlepší a trenér taky ne. Táta tedy koupil kolo nové, to nejlepší, jaké byl schopen sehnat. Trenér (když teď měl Jan tak krásné kolo) byl najednou úplně zbytečný. A tak bratr Jan trénoval sám, bez rádců. Dost pravidelně rozbíjel sebe i své závodní kolo na svých tréninkových trasách a neustálé montáže, demontáže, centrování a mazání mu zabraly mnohem více času než sportovní výkon. Když mu kolo jezdilo, soupeřils ním na silnicích s projíždějícími motorovými vozidly a dost často vyhrával. Pak mu to kolo někdo ukradl a to byla velká škoda pro naši cyklistiku a velká rána pro našeho tátu. Jan pakvyměnil řidítka závodního kola za volant sanitky.Mezitím začal se sportem Petr. To byl správný hokejový typ. Hokej měl rád, ale ještě raději spal. A protože se trénovalo od šesti ráno, zvítězila nad ledovou plochou teplá peřina. Pak začal se závodním plaváním. Pravidelně odcházel z domova na trénink. Po návratu, vyčerpaný, rozvěšoval plavky a ručník na šňůru v koupelně. Za čas se táta šel přeptat, kdy už konečně ten náš Petr pojede reprezentovat na olympiádu. Prasklo to všechno najednou - na trénink nechodil a vlasy i plavky si namáčel v požární nádrži... V době stříbrného úspěchu našich fotbalistů v Chile se stal fotbalovým brankářem. To mu šlo. Dodnes se chlubí, že jednou hrál spolu s Panenkou ve stejném mužstvu. Že by se Panenka chlubil, že hrál s mýmbratrem Petrem, to jsem zatím neslyšel. Jednou hrál Petr na Vyšehradě. Pršelo. Těsně před koncem chytil brácha desítku a útočník, co ji kopal, ho ze vzteku kopnul do břicha. Brácha si namočil ruku do bláta, ve kterém ležel a pěkně mu ji plácl. Po zápase pak celé jeho mužstvo prchalo před soupeřem od Vyšehradu k Neumětelům. Můj bratr byl nejpomalejší. Když ho dostihli a zbili,přestal s fotbalem. To mu bylo patnáct. A aby se příště uměl rvát, začal boxovat. Když ho znovu zbili, přestal i s boxem. Za pětatřicet korun si koupil šavli a začal šermovat. Když si málem propíchl krk, začal studovat medicinu. Tam bylo toho sportu méně, snad proto dostudoval. Byl jsem teď poslední tátovou nadějí, světovým hráčem hokeje tedy budu já. Táta mi pořidil na míruručně šité boty s bruslemi a já začal. Měl jsem nejlepší hokejku "Vítěz speciál". A postavu, za kterou by se žádný bek nemusel stydět. Po půl roce jsem z ručně šitých bot vyrostla taky se s hokejem rozloučil. Krásné botičky dostal kamarád s menšíma nohama a většími vlohami. Rychlostí dostihového koně jsem pak proběhl tělocvičnami a hřišti, kde se hrála házená, košíková,volejbal... Házená se mi zdála přiliš tvrdá. Na košikovou jsem nebyl dost velký - měl jsem přeci postavu hokejovího beka. U volejbalu mi zase vadilo. že hřiště je příliš malé. Judo! Konečně ten pravý sport! Ale když jsem vyměnil kimono za desku Boba Dylana, přestal jsem i s judem. A tak se ani jeden z nás tím světovým hráčem nestal. Právě proto, že jsme měli všechny předpoklady a možnosti, jaké neměl náš táta.Nejvíce jsem se tatínkovu snu o světově slávě naší rodiny přiblížil přece jen já, nejmladší.- Působím totiž v tom světově slavném hokejovém klubu, v Dukle Jihlava - jako kuchař.Jiří Pavel

Číta: František Nepil Celkový čas: 48 minút Soubor krátkých humorných fejetonů pojednávajících nevšedním způsobem o funkci různých orgánů lidského těla.Dozvíte se například, že ruce máme místo křídel, ale s křídly bychom se nemohli objímat...Náhrávka o to působivější, že interpretem je sám autor knižní předlohy František Nepil, jehož podání je nenapodobitelnéObsah: 1. Složení lidského těla 2. Kostra 3. Ruce 4. Nohy 5. Svaly 6. Vlasy 7. Nos 8. Nervy 9. Zuby 10. Kůže 11. Žlučník 12. Srdce 13. Mozek

Číta: František Nepil Celkový čas: 1 hodina 18 minút V úvodu knihy, podle které vznikla tato nahrávka, jsou slova: „ My to máme jednoduché. My víme odkud jsme vzešli, i kdyby Přemysl ty střevíce z lýčí schovati nedal, mezi námi není ani jediného, jehož předek, nebo prapředek by nepocházel z venkova. Jenž by nebyl buď chalupníkem, rolníkem či domkářem, anebo alespoň podruhem, děvečkou či čeledínem. Všem nám, kdo máme to štěstí i trápení, že žijeme u nás a že sem patříme, vykukuje sláma z bot.“ Tou pomyslnou, nazlátlou slámou jednoduchosti, porozumění a vzácnosti každého okamžiku jsou svázány zdánlivě obyčejné věci a obyčejné situace. Téměř všechny příběhy nesou název lidové písničky, nenechme se však mýlit. Ti pašíci, kravky, slepice i zlodějský tchoř, jsou především katalyzátorem lidských vztahů. Někdy vyostřených do drobných konfliktů, převážně vtipných, ale pokaždé ve svém vyústění laskavých.František Nepil byl nedostižným vypravěčem a právě jeho autorské podání v naší nahrávce je tím nejkouzelnějším dovršením příběhu.

Číta: Dagmar Patrasová, Natálie Kocábová, Jessica Kocábová Celkový čas: 58 minút Výborný nápad Dády Patrasové, jak písničkami děti učit základy české gramatiky. Zábavně se děti naučí abecedu, vyjmenovaná slova, měkké a tvrdé slabiky a navíc se dozvědí ještě řadu důležitých poznatků, které se jim budou hodit nejen ve škole. Písničky jsou jako obvykle skvěle zpívané i aranžované, vyšly z dílen vtipných textařů a kvalitních hudebníků.Mají spád a jsou, nehledě na žertovnou formu, skutečně účinnou a trefnou pomůckou při výuce pověstných gramatických chytáků. S pomocí tohoto CD už děti nebudou tolik chybovat v díktátech. Komenského Školu hrou uvedla svou Školičkou Dáda do praxe.Původní vydání je rozšířeno o bonusové písně z pozdější doby, které tématicky na Školičku navazují.Dáda přišla na to, jak zabránit hrubkám. Učí děti gramatiku písničkami.

Číta: Táňa Vilhelmová Celkový čas: 3 hodiny 5 minút Mladá, krásná dívka se seznámí s nejslavnějším českým zpěvákem Karlem Gottem při jednom z jeho koncertů v Brně. Odjede za ním do Prahy a prožije řadu let po jeho boku. Současně, kromě niterného poznání zákulisí českého showbyznysu a světa modelingu, studuje na FAMU scenáristiku. Martina, inteligentní a půvabná bytost, citlivě reaguje na všechny vnější podněty tak zářivého a vzrušujícího světa, který se jí postupně hroutí před očima a z jejích představ o krásném životě s panem Božským zůstávají trosky. Aby se znovu postavila na vlastní nohy, odjede za sestrou do USA, kde seživí jako uklízečka a zároveň dopisuje svou diplomovou práci. Při jejím dokončování se setká s režisérem Milošem Formanem, dalším osudovým mužem svého života. Na opačném konci světa začíná žít druhou etapu výjimečného života, dovršeného šťastným narozením vytoužených dětí.Svůj mimořádný osud vypráví Martina Formanová nesmírně upřímně k sobě a se sympatickým nadhledem a humorem, jakoby lehce apřirozeně, zároveň ohleduplně ke všem aktérům tak atraktivního světa. Cítíme, že Martina Formanová nic nepřizpůsobuje svým spisovatelským ambicím, přičemž pravdivost její zpovědi je fascinující. TatianaVilhelmová má v mnohém s Martinou Formanovou společné. Obě jsou nevšední ženy, jež dosáhly společenských vrcholů kombinací vlastního přičinění i šťastným řízením osudu. Zajímavě zastřený hlas TatianyVilhelmové a její silný prožitek vyprávěného příběhu vytvořily dokonalou harmonii mezi autorkou a interpretkou. Knižní besteller nyní v audiopodobě!

Číta: Helena Štáchová, Martin Klásek, Miroslav Polák Celkový čas: 1 hodina 15 minút Sedm dialogů napsala Helena Štáchová pro dřevěné hrdiny Divadla S+H a spolu s Martinem Kláskem (Spejbl, Hurvínek) a Miroslavem Polákem (Žeryk) je také natočila. Tímto titulem se vrátila k tradici, kterou zavedl Miloš Kirschner v návaznosti na Josefa Skupu, totiž k dialogům, které byly pro loutky a jejich interprety v počátcích divadla typické. Titul vypovídá o tom, že Helena Štáchová má dobře naposlouchané hovory současných návštěvníků divadla. A tak Hurvínek s Máničkou drží s dnešní mladou generací krok a nikterak nestárnou.

Číta: Nelly Gaierová, Helena Štáchová, Miroslav Černý, Miloš Kirschner Celkový čas: 1 hodina 8 minút Audiokniha Spejbl versus Dracula - obsahuje příhody neposedného zlobivce Hurvínka, jeho kamarádky Máničky, psa Žeryka a taťuldy Spejbla v klasickém podání Miloše Kirschnera, Heleny Štáchové a Miroslava Černého a dalších.V polovině sedmdesátých let, kdy muzikál byl v našich krajích ještě v plenkách, natočili protagonisté Divadla S+H muzikálovou parodii s hudbou Ivana Štědrého. Snímek byl určen větším dětem a dospělým. V současnosti poznamenané muzikálovou módou je Spejbl versus Dracula doslova horce aktuálním titulem, jehož kvalitu nijak nepoznamenal čas. Celá kompilace je určena starším dětem, ale poslechnou si ji rádi i jejich rodiče.

Číta: Luděk Munzar Celkový čas: 47 minút Jde o poemu, o příběh, který básník František Hrubín vyprávěl na prázdninové cestě do Florencie dvěma svým přátelům, který prožíval jako chlapec v lešanském ráji svého dětství. Příběh, v němž láska a smrt hrály jednu z nekonečné řady svých partií o lidské osudy. V sázce byly životy studenta Vojty a mladého děvčete od kolotoče Teriny, k němuž chlapec zahořel láskou. Náhlá smrt dědečka, o kterého se Vojta stará, zamíchá karty zcela jinak právě ten večer, kdy jsou s Terinou smluveni na společném útěku "někam". O pointu zdánlivě prostého příběhu se však postará setkání někdejších soků v lásce. Studenta je básnická povídka. Křídlovka je trumpeta, ta zde symbolizuje život (hraje na svatbách, křtinách) i smrt (hraje na pohřbech).