Hľadaný výraz: audiokniha

Číta: Miroslav Horníček, Jan Werich Celkový čas: 1 hodina 11 minút Ze svého působení v redakci časopisu Svět zvířat vytěžil Jaroslav Hašek několik povídek, v nichž hlavními hrdiny jsou ježek, slepice, nebo jezevčík. Na osudu svých zvířecích hrdinů v absurdní komické nadsázce ukazuje Hašek vtipně a s lehkostí směšnost lidských vlastností, jako je žárlivost, nadutost, nebo naivita. Na počátku 50. let načetl Haškovy povídky Jan Werich. Z archivu Supraphonuvycházejí nyní tyto bajky jako objevený zvukový poklad. Jsou doplněny řadou Werichových dosud neznámých anekdot, které také čekaly na své zveřejnění přes půl století. Výběr pak završuje série Werichových anekdot židovských, již naopak proslulých a posluchači oblíbených. Ojedinělé interpretační mistrovství a humor vypravěče bude lahůdkou nejen pro sběratele a milovníky díla Jaroslava Haška a Jana Wericha! Obsah:Manželská nevěra O neslušném ježkovi O slepičce idealistce (Slepice idealistka) Příhoda vojáka Svobody a jezevčíka Čora Tři hádanky Máta peprná Anekdota Reklama na výherní knižní poukázky Anekdoty a vůbec... Některý den (Some Of These Days)

Číta: Helena Štáchová, Miroslav Černý, Miloš Kirschner Celkový čas: 1 hodina 38 minút Titul, který v dvanácti dílech "mapuje" měsíc po měsíci Hurvínkův rok, patří k tomu nejzdařilejšímu, co Miloš Kirschner se svými spolupracovníky za své dlouholeté éry natočil. Vtipně napsané scénky (Jiří Středa) dobře charakterizují jednotlivá údobí roku a dávají interpretům skvělou možnost se realizovat. K celkovému vyznění přispívá hudba Milana Baginského včetně partů pro dětský sbor.Titul byl natočen v r. 1976 a vydán v r. 1977. Od té doby se v různých Hurvínkovských kompilacích objevovaly pouze "jednotlivé měsíce", které mohou fungovat samostatně. Celý "kalendářuvo tak vychází po dvaatřiceti letech v první reedici!

5. diel série. Číta: František Filipovský, Jan Werich, Jiří Voskovec, František Černý, Jožka Srbová, M. Schlesingerová Celkový čas: 1 hodina 18 minút Audiokniha Osvobozené divadlo V. obsahuje tyto části:Panorama osvobozeného divadla 1927 - 1937Holduj tanci, pohybuNobody's SweetheartKonšelskáVy nevíte, co je středověkTragédie vodníkovaDavid a GoliášCo na světě mám rádA týden uplynulDinahLodnickáSpring on BroadwayKolumbovo vejceHappy Go LuckyTrojský kůňJarní vítrZáleží na násFoxtrot o mravencíchPeníze nebo životRej vážekŽivot je jen náhodaFull HandHej rup! Chceme žítŠaty dělaj člověka

4. diel série. Číta: Jan Werich, Jiří Voskovec, Ljuba Hermanová, Jindřich Plachta, Vladimír Šmeral Celkový čas: 1 hodina 17 minút Audiokniha Osvobozené divadlo IV. obsahuje tyto části:Zakázané ovoceZe dne na denBabička MaryTys bratr nášHot FingersProti větruHej, pane králiSvět na rubyPotopaRed Hot PokerSvět na rubyNebe na zemiVousatý světEchoes of the Music HallNebe na zemiPolitické nebe na zemiBlack Dream (Černý sen)Buďte blahořečenýRub a lícRubbish Heap BluesPra- pra- prabába mé prabábySvět patří námSwing CoctailStrejček HladCity LightsLáska zhrzená (Píseň takřka lidová)

Číta: Vlastimil Brodský Celkový čas: 1 hodina 6 minút Komentář k původnímu LP 1218 0446 z roku 1980:Já jsem Otík, řekl prostě, když jsme se poprvé potkali na půdě sportovní redakce rozhlasu někdy v padesátých létech, a podíval se na mne zvědavýma očima, pohledem, který prozrazoval člověka bezelstného, pevného. Jaký vlastně je, jaký doopravdy bude, ptal jsem se sám sebe, protože jsem vždycky spokojenější, když lidi ze svého blízkého okolí dobře znám.Měli jsme tehdy v rozhlase fotbalovou jedenáctku a Otík toužil stát se jejím hráčem. Po prvním utkání, ve kterém nastoupil, mu někdo v kabině řekl, že by nebylo na škodu, kdyby také občas do míče trkl hlavou. V příštím zápase dal Otík sedm gólů, z toho pět hlavou. Když jsme se vraceli z utkání, postěžoval si, jak ho hlava bolí, ale zářil štěstím, že to dokázal.Jednoho krásného dne mi povídá: ožením se. Bylo to poněkud překvapující. Nikde žádný náznak a najednou svatba. Vezmu si Věru. Další překvapení. Všechno jsem promyslel. Lidé kolem to nebrali vážně. Ale Otík nemluvil nikdy do větru. Později se přiznával častokrát k tomu, že nikdy nedokáže dost docenit význam toho rodinného zázemí. Bylo to šťastné manželství.Na soustředění před spartakiádou na Roztěži jsme hráli po večerech turnaj ve stolním tenisu. Narazili jsme na sebe s Otíkem už ve druhém kole. Hrál, i když zrovna často pálku v ruce nemíval. Zdálo se mi, že ho snadno porazím, protože v prvním setu udělal sotva deset míčků. Druhý jsem "pustil", ale ve třetím jsem se už nechytil a Otík svou houževnatostí vydřel vítězství. Neumím to jako ty, řekl mi po zápase, ale nemám rád, když mě někdo podceňuje.Být členem rozhlasové sportovní redakce znamená mluvit na mikrofon. Chtěli to i po Otíkovi. Pilně jezdil s magnetofonem na starou Štvanici a zkoušel při hokejových utkáních reportérské řemeslo. Jak byl vytrvalý a cílevědomý, tak byl i kritický a sebekritický. Jednou povídá: tohle není pro mne, já budu raději psát. Třeba jednou něco dokážu.Při přípravě na spartakiádu na dobříšském zámku psal Otík ve volných chvílích bajku o našich a sovětských hokejistech. Psal ji den ze dne, vždy se s námi večer dělil o to, co vymyslel, dal si říct, upravoval a opravoval, škrtal a přepisoval. Bajku psal celý týden, na konci měla pouhých dvacet řádek, ale co slovo, to perlička, co věta, to hluboká myšlenka.Potom odešelz rozhlasu a začal psát. Jako prostý, zásadový, přímý a bezelstný kluk, jehož myšlenky přežily příliš krátký životní běh, který naplnil pilnou a houževnatou prací.A protože to dokázal, je stále mezi námi.Ota Pavel byl uhranut atletikou, hokejem a fotbalem, a také rybami a tatínkem. První knížka o tatínkovi a rybách vyšla roku 1971, takřka na sklonku autorova života -a znamenala literární objev let sedmdesátých. Mimo, vlastně na okraji hlavního proudu české literatury vzniklo dílko srovnatelné a leckdy převyšující jeho vrcholy. Čím Smrt krásných srnců a následující Jak jsem potkal ryby (1947) tolik zaujaly? Svým poláčkovskos-hrabalovským, lidově inspirovaným humorem, který má u nás tradici, ale nemnohé představitele? Svou bizarností, určitou výlučností námětů? Jistě tím i oním; čteme-li však tyto křehké příběhy pozorně, zjistíme, že Pavel nepíše ani tak o kaprech, štikách a úhořích či výjimečném, sympatickém jedinci, jakým jeho tatínek beze sporu byl, ale o nás všech, nebo lépe - téměř všech. O našich nadějích a zklamáních, malých radostech a velkých smutcích a naopak, o našich vítězstvích i našich prohrách. A poznáme, že tak činí s lehkostí, s jakou talentovaný a všestranně připravený skokan zdolává tu nejvyšší laťku či útočník střílí rozhodující gól. Tyhle věty by asi Otu Pavla zaskočily, protože by mu připadaly moc vznešené a on tvořil souvětí obyčejná, neefektní a také proto vždycky autenticky klidná. A všimněme si - Pavlova vyprávění nikdy nejsou mimo kontexty společenské. Tak třeba druhá povídka na této desce, příběh o největším zápase kladenského "fotbalového bombardéra" Kloce, totiž zápase o vlastní život, se odvíjí v atmosféře zbývajících válečných a prvních mírových dnů. Nebo povídka úvodní - velikost osudu Aloise Hudce roste na pozadí pohnutých událostí našich novodobých dějin. A koneckonců i z povídání "jen" o nočním lovu úhořů vycítíte v jakém čase se ta báječná rybářská nocs tatínkem odehrála...Vlastimil Brodský (uhranut divadlem i filmem) umí navodit důvěrnou atmosféru; máte pocit, jako by vám vyprávěl u vás doma, ve vašem pokoji. Jeho projev je přirozený, cudnýa pokorný. Je to první setkání Brodského-interpreta s jeho milým autorem na tak velké ploše. Myslím, že je to setkání šťastné. A nejen proto, že spisovatelův svět je herci tolik blízký; že Brodský dobře zná jeho reálie, že provozoval (a dosud má rád) sport, že prožil válku, zkrátka, že tento svět je příbuzný jeho uměleckému vidění a cítění. Je tu však cosi důležitějšího, co spojuje herce se spisovatelem. Totiž: podobně jako Pavlovy povídky i Brodského herectví vyzařuje hluboké člověčenství. Takové herectví pak má tu moc vtisknout velikost i věcem na první pohled běžným avšedním a věcí veliké sdělit tou cestou pravdy. Vždyť si poslechněme, jak Brodský vypráví příběh Aloise Hudce. Jak i jeho tragické pasáže dovece "přečíst" obyčejně. Zcela mu věříte, anijediné slovo, ani to nejcitovější, které by jiného interpreta možná svedlo k sentimentu, nezní falešně. Neobyčejná obyčejnost, nesentimentální citovost. Ostatně, co jiného prosvětluje příběhy Oty Pavla?Jan KolářNejvroucnější touhy a sny otců obvykle přecházejí z generace na generaci. Náš otec, Ota Pavel, se nestal světovým hráčem jak si přál - a jak si to přál hlavně jeho tatínek. Asiměl smůlu. A tak i já a moji dva starší bratří jsme byli předurčeni k dosažení nejvyšších sportovních vavřínů. Co se nepodařilo otci, určitě se podaří nám. Už proto, že jsme na to byli tři. Jan, Petr, Jirka.V tátovi jsme měli obětavého trenéra. Naučil nás plavat, hrát hokej, fotbal. Cyklistiku miloval a obdivoval. Chtěl nám jít příkladem a tak se vydal na kole z Vinohrad doRadotína. Oblékl si bílé pumpky, žluté tričko, přes záda přehodil taštičku s nápisem "Puma". Nasadil si velké tmavé brýle proti oslnění - sluncem a vlastním sportovním výkonem. Před startem ho máma fotografovala ze všech stran - na kole, vedle kola - jako se fotografují velké hvězdy před velkým zápasem. Pak táta vyrazil na trasu Vinohrady - Radotím u Prahy - Vinohrady. Tamto šlo z kopce, to bylo fajn. Ale zpátky už na kole nedojel. Kopec od Jiráskova mostu na Vinohrady byl v opačném sklonu a tak to došel raději pěšky. A bez krásných tmavých brýlí, protože pršelo. I tak to byl nádherný sportovní výkon.Pro cyklistické vavříny b yl určen nejstarší z nás - Jan. Že z něj nebude světový hráč ledního hokeje, to bylo našemu tátovi jasné. Nebyl to ten správný typ. Spíš atlet. Začal tedy s atletikou. A trénoval v Riegrových sadech. A tvrdě - domníval se táta. Kolikrát byl Jan na tréninku, to dnes už nikdo neví. Pokud tam vůbec byl, schovával se přikrčený za křovím, lemujícím škvárový ovál, aby ho nikdo neviděl. Aby nemusel běhat a aby nemusel prohrávat. A pak se stal cyklistou. Táta koupil kolo a Jana přihlásil do toho nejslavnějšího pražského klubu, který zářil úspěchy a slavnými jmény. Mezi ně se mělo zařadit i jméno Janovo. Ale nedošlo k tomu, protože kolo nebylo patrně to nejlepší a trenér taky ne. Táta tedy koupil kolo nové, to nejlepší, jaké byl schopen sehnat. Trenér (když teď měl Jan tak krásné kolo) byl najednou úplně zbytečný. A tak bratr Jan trénoval sám, bez rádců. Dost pravidelně rozbíjel sebe i své závodní kolo na svých tréninkových trasách a neustálé montáže, demontáže, centrování a mazání mu zabraly mnohem více času než sportovní výkon. Když mu kolo jezdilo, soupeřils ním na silnicích s projíždějícími motorovými vozidly a dost často vyhrával. Pak mu to kolo někdo ukradl a to byla velká škoda pro naši cyklistiku a velká rána pro našeho tátu. Jan pakvyměnil řidítka závodního kola za volant sanitky.Mezitím začal se sportem Petr. To byl správný hokejový typ. Hokej měl rád, ale ještě raději spal. A protože se trénovalo od šesti ráno, zvítězila nad ledovou plochou teplá peřina. Pak začal se závodním plaváním. Pravidelně odcházel z domova na trénink. Po návratu, vyčerpaný, rozvěšoval plavky a ručník na šňůru v koupelně. Za čas se táta šel přeptat, kdy už konečně ten náš Petr pojede reprezentovat na olympiádu. Prasklo to všechno najednou - na trénink nechodil a vlasy i plavky si namáčel v požární nádrži... V době stříbrného úspěchu našich fotbalistů v Chile se stal fotbalovým brankářem. To mu šlo. Dodnes se chlubí, že jednou hrál spolu s Panenkou ve stejném mužstvu. Že by se Panenka chlubil, že hrál s mýmbratrem Petrem, to jsem zatím neslyšel. Jednou hrál Petr na Vyšehradě. Pršelo. Těsně před koncem chytil brácha desítku a útočník, co ji kopal, ho ze vzteku kopnul do břicha. Brácha si namočil ruku do bláta, ve kterém ležel a pěkně mu ji plácl. Po zápase pak celé jeho mužstvo prchalo před soupeřem od Vyšehradu k Neumětelům. Můj bratr byl nejpomalejší. Když ho dostihli a zbili,přestal s fotbalem. To mu bylo patnáct. A aby se příště uměl rvát, začal boxovat. Když ho znovu zbili, přestal i s boxem. Za pětatřicet korun si koupil šavli a začal šermovat. Když si málem propíchl krk, začal studovat medicinu. Tam bylo toho sportu méně, snad proto dostudoval. Byl jsem teď poslední tátovou nadějí, světovým hráčem hokeje tedy budu já. Táta mi pořidil na míruručně šité boty s bruslemi a já začal. Měl jsem nejlepší hokejku "Vítěz speciál". A postavu, za kterou by se žádný bek nemusel stydět. Po půl roce jsem z ručně šitých bot vyrostla taky se s hokejem rozloučil. Krásné botičky dostal kamarád s menšíma nohama a většími vlohami. Rychlostí dostihového koně jsem pak proběhl tělocvičnami a hřišti, kde se hrála házená, košíková,volejbal... Házená se mi zdála přiliš tvrdá. Na košikovou jsem nebyl dost velký - měl jsem přeci postavu hokejovího beka. U volejbalu mi zase vadilo. že hřiště je příliš malé. Judo! Konečně ten pravý sport! Ale když jsem vyměnil kimono za desku Boba Dylana, přestal jsem i s judem. A tak se ani jeden z nás tím světovým hráčem nestal. Právě proto, že jsme měli všechny předpoklady a možnosti, jaké neměl náš táta.Nejvíce jsem se tatínkovu snu o světově slávě naší rodiny přiblížil přece jen já, nejmladší.- Působím totiž v tom světově slavném hokejovém klubu, v Dukle Jihlava - jako kuchař.Jiří Pavel

Číta: František Nepil Celkový čas: 48 minút Soubor krátkých humorných fejetonů pojednávajících nevšedním způsobem o funkci různých orgánů lidského těla.Dozvíte se například, že ruce máme místo křídel, ale s křídly bychom se nemohli objímat...Náhrávka o to působivější, že interpretem je sám autor knižní předlohy František Nepil, jehož podání je nenapodobitelnéObsah: 1. Složení lidského těla 2. Kostra 3. Ruce 4. Nohy 5. Svaly 6. Vlasy 7. Nos 8. Nervy 9. Zuby 10. Kůže 11. Žlučník 12. Srdce 13. Mozek

Číta: František Nepil Celkový čas: 1 hodina 18 minút V úvodu knihy, podle které vznikla tato nahrávka, jsou slova: „ My to máme jednoduché. My víme odkud jsme vzešli, i kdyby Přemysl ty střevíce z lýčí schovati nedal, mezi námi není ani jediného, jehož předek, nebo prapředek by nepocházel z venkova. Jenž by nebyl buď chalupníkem, rolníkem či domkářem, anebo alespoň podruhem, děvečkou či čeledínem. Všem nám, kdo máme to štěstí i trápení, že žijeme u nás a že sem patříme, vykukuje sláma z bot.“ Tou pomyslnou, nazlátlou slámou jednoduchosti, porozumění a vzácnosti každého okamžiku jsou svázány zdánlivě obyčejné věci a obyčejné situace. Téměř všechny příběhy nesou název lidové písničky, nenechme se však mýlit. Ti pašíci, kravky, slepice i zlodějský tchoř, jsou především katalyzátorem lidských vztahů. Někdy vyostřených do drobných konfliktů, převážně vtipných, ale pokaždé ve svém vyústění laskavých.František Nepil byl nedostižným vypravěčem a právě jeho autorské podání v naší nahrávce je tím nejkouzelnějším dovršením příběhu.

Číta: Dagmar Patrasová, Natálie Kocábová, Jessica Kocábová Celkový čas: 58 minút Výborný nápad Dády Patrasové, jak písničkami děti učit základy české gramatiky. Zábavně se děti naučí abecedu, vyjmenovaná slova, měkké a tvrdé slabiky a navíc se dozvědí ještě řadu důležitých poznatků, které se jim budou hodit nejen ve škole. Písničky jsou jako obvykle skvěle zpívané i aranžované, vyšly z dílen vtipných textařů a kvalitních hudebníků.Mají spád a jsou, nehledě na žertovnou formu, skutečně účinnou a trefnou pomůckou při výuce pověstných gramatických chytáků. S pomocí tohoto CD už děti nebudou tolik chybovat v díktátech. Komenského Školu hrou uvedla svou Školičkou Dáda do praxe.Původní vydání je rozšířeno o bonusové písně z pozdější doby, které tématicky na Školičku navazují.Dáda přišla na to, jak zabránit hrubkám. Učí děti gramatiku písničkami.

Číta: Táňa Vilhelmová Celkový čas: 3 hodiny 5 minút Mladá, krásná dívka se seznámí s nejslavnějším českým zpěvákem Karlem Gottem při jednom z jeho koncertů v Brně. Odjede za ním do Prahy a prožije řadu let po jeho boku. Současně, kromě niterného poznání zákulisí českého showbyznysu a světa modelingu, studuje na FAMU scenáristiku. Martina, inteligentní a půvabná bytost, citlivě reaguje na všechny vnější podněty tak zářivého a vzrušujícího světa, který se jí postupně hroutí před očima a z jejích představ o krásném životě s panem Božským zůstávají trosky. Aby se znovu postavila na vlastní nohy, odjede za sestrou do USA, kde seživí jako uklízečka a zároveň dopisuje svou diplomovou práci. Při jejím dokončování se setká s režisérem Milošem Formanem, dalším osudovým mužem svého života. Na opačném konci světa začíná žít druhou etapu výjimečného života, dovršeného šťastným narozením vytoužených dětí.Svůj mimořádný osud vypráví Martina Formanová nesmírně upřímně k sobě a se sympatickým nadhledem a humorem, jakoby lehce apřirozeně, zároveň ohleduplně ke všem aktérům tak atraktivního světa. Cítíme, že Martina Formanová nic nepřizpůsobuje svým spisovatelským ambicím, přičemž pravdivost její zpovědi je fascinující. TatianaVilhelmová má v mnohém s Martinou Formanovou společné. Obě jsou nevšední ženy, jež dosáhly společenských vrcholů kombinací vlastního přičinění i šťastným řízením osudu. Zajímavě zastřený hlas TatianyVilhelmové a její silný prožitek vyprávěného příběhu vytvořily dokonalou harmonii mezi autorkou a interpretkou. Knižní besteller nyní v audiopodobě!

Číta: Helena Štáchová, Martin Klásek, Miroslav Polák Celkový čas: 1 hodina 15 minút Sedm dialogů napsala Helena Štáchová pro dřevěné hrdiny Divadla S+H a spolu s Martinem Kláskem (Spejbl, Hurvínek) a Miroslavem Polákem (Žeryk) je také natočila. Tímto titulem se vrátila k tradici, kterou zavedl Miloš Kirschner v návaznosti na Josefa Skupu, totiž k dialogům, které byly pro loutky a jejich interprety v počátcích divadla typické. Titul vypovídá o tom, že Helena Štáchová má dobře naposlouchané hovory současných návštěvníků divadla. A tak Hurvínek s Máničkou drží s dnešní mladou generací krok a nikterak nestárnou.

Číta: Nelly Gaierová, Helena Štáchová, Miroslav Černý, Miloš Kirschner Celkový čas: 1 hodina 8 minút Audiokniha Spejbl versus Dracula - obsahuje příhody neposedného zlobivce Hurvínka, jeho kamarádky Máničky, psa Žeryka a taťuldy Spejbla v klasickém podání Miloše Kirschnera, Heleny Štáchové a Miroslava Černého a dalších.V polovině sedmdesátých let, kdy muzikál byl v našich krajích ještě v plenkách, natočili protagonisté Divadla S+H muzikálovou parodii s hudbou Ivana Štědrého. Snímek byl určen větším dětem a dospělým. V současnosti poznamenané muzikálovou módou je Spejbl versus Dracula doslova horce aktuálním titulem, jehož kvalitu nijak nepoznamenal čas. Celá kompilace je určena starším dětem, ale poslechnou si ji rádi i jejich rodiče.

Číta: Luděk Munzar Celkový čas: 47 minút Jde o poemu, o příběh, který básník František Hrubín vyprávěl na prázdninové cestě do Florencie dvěma svým přátelům, který prožíval jako chlapec v lešanském ráji svého dětství. Příběh, v němž láska a smrt hrály jednu z nekonečné řady svých partií o lidské osudy. V sázce byly životy studenta Vojty a mladého děvčete od kolotoče Teriny, k němuž chlapec zahořel láskou. Náhlá smrt dědečka, o kterého se Vojta stará, zamíchá karty zcela jinak právě ten večer, kdy jsou s Terinou smluveni na společném útěku "někam". O pointu zdánlivě prostého příběhu se však postará setkání někdejších soků v lásce. Studenta je básnická povídka. Křídlovka je trumpeta, ta zde symbolizuje život (hraje na svatbách, křtinách) i smrt (hraje na pohřbech).

Číta: Helena Štáchová, Miroslav Černý, Miloš Kirschner, Jana Hermachová Celkový čas: 1 hodina 6 minút Mánička, kamarádka od Hurvínka, doplňuje legrační dvojici Spejblovského klanu. Jaké příhody zažívá si můžete poslechnout na těchto nahrávkách.

Zvuková pohlednice s hudbou. Číta: Zdeněk Štěpánek, Alexandr Singer Celkový čas: 44 minút Audiokniha Praho, na shledanou - Zvuková pohlednice s hudbou obsahuje tyto části:VyšehradVyšehrad (dohra)Václavské náměstí (hluk ulice)Prodaná nevěsta - předehraNárodní divadlo Karlův mostPraga Stavovské divadlo Don Giovanni - předehra Židovské město - židovský rituální zpěvy Staroměstské náměstí - Staroměstský orlojV nový život - pochodStrahov - PetřínVyšehrad - Slovanský ostrovPraga V podvečerPražské jaroSlovanský tanec č. 9 Pražské zahradyMalá taneční hudba Staré město - pražské zvonyToccata a fuga C dur pro varhany Pražské hospůdky Zpívající fontána - Loreta - loretánská zvonkohra Pověst o Loretě v podkresu Sonáta C dur pro cembalo - loretánská zvonkohra Svatovítský chrám - zvon ZikmundPražský hradSvatovítské zvonyGlagolská mše - historie vládců, Vladislavský sál - Svatovítské zvony vyznání Praze - Praho, na shledanouPraga

Magor dětem. Číta: Aňa Geislerová Celkový čas: 52 minút Duchovní vůdce undergroundu, rocker, kunsthistorik, esejista, kulturní organizátor, výstředník a především básník Martin Jirous, zvaný Magor, psal pohádky a básničky svým dvěma malým dcerkám, Františce aMartičce během těžkého žaláře ve Valdicích, kam byl odsouzen z politických důvodů počátkem osmdesátých let. Obě holčičky jej neznaly jinak, než z jeho nádherných veršů a příběhů, jim přímo adresovaných, neboť návštěvy ve Valdicích byly jen jednou za rok na půl hodiny. Protože je nemohl otcovsky hladit a objímat, psal něžné a vroucí pohádky plné citu, říkačky, v nichž nonsens nahrazuje nesmírný stesk po vlastních dětech. Tak vznikla sbírka Magor dětem, jedinečná, mimořádná a vynikající nejen v Jirousově básnické tvorbě, ale v celé současné české poezii. Křehké Jirousovy pohádky a básničky vypráví Aňa Geislerová neobyčejně půvabně, rošťácky něžně, s citem pro slovní hříčky i okamžiky absurdit a nesmyslů.Aňa Geislerová v unikátní nahrávce něžných textů sbírky Magor dětem!

Číta: Lubomír Lipský, Nelly Gaierová, Helena Štáchová, Miroslav Černý, Miloš Kirschner, Jiří Bruder Celkový čas: 1 hodina 2 minúty Kompilace ze čtyř archivních snímků natočených ještě Milošem Kirschnerem, dlouholetým interpretem Spejbla i Hurvínka a ředitelem Divadla S+H, potvrzuje jeho mimořádnou tvůrčí invenci, s níž oslovuje dnešní malé posluchače stejně jako dokázal zaujmout generaci jejich rodičů.

3. diel série. Číta: Jan Werich, Jiří Voskovec, Míla Ledererová, Stanislav Kukačka Celkový čas: 1 hodina 11 minút Audiokniha Osvobozené divadlo III. obsahuje tyto části:Tanec loutkyDevět řemesel - desátá bídaOpium - čínské intermezzoLáska má právo se smátČernošská rapsodieRhythm FeetCivilizaceKlobouk ve křovíUsměrněná píseňBůh suďKam asi svět míří - 1900 a 34Vyznání láskyFull HandSvítáCarioca sol y umbraŘeditel, učitel a KukačkaPohádka o katu a bláznuBílé sestryPeklo i ráj

1. diel série. Číta: Jan Werich, Jiří Voskovec, Ferenc Futurista, Jaroslav Gradwohl, František Vnouček Celkový čas: 1 hodina 15 minút Audiokniha Osvobozené divadlo I. obsahuje tyto části:Budete se smát, že nemůžu spátDobrodružství bílého slonaZeměkouleTo záleží na vásJackova píseňNěkterý denTři strážníciZasuSkafandr foxBloody Moon RhapsodyNic neníTmavomodrý světMercedes (parodie)VirginiaJá nedělámPochod neutrálůBugatti stepDon Parola a Don PanderoPrázdná náručDon Juan waltzChodidlaProdám srdceProdám srdce (parodie)Isabel valseNení dobrodruh jako dobrodruh

2. diel série. Číta: Jan Werich, Jiří Voskovec, Jára Pospíšil, Hana Vítová Celkový čas: 1 hodina 3 minúty Audiokniha Osvobozené divadlo II. obsahuje tyto části:Píseň strašlivá o GolemoviPochod stoprocentních mužůStala se chybaNikdy nic nikdo nemáPolonaisaNaše řečPražská javaEvropa voláKleopatraPochod plebejcůŘímské lázněDialog o lidech a zvířatechEzop a brabenecObětování bohůmV domě straší duchEvropa voláBeguine HydroplaneChybami se člověk učí (When Yuba Plays The Rumba On The Tuba)Polka specielně aktuelníProč nemohu spátNashledanou v lepších časech

7. diel série. Číta: Jan Werich, Jiří Voskovec, Jaroslav Gleich, Jára Pospíšil Celkový čas: 44 minút Audiokniha Osvobozené divadlo VII. obsahuje tyto části:Tři strážníciNashledanou v lepších časechKam asi svět míříLáska zhrzená (Píseň takřka lidová)David a GoliášZáleží na násZasuMercedesKaždému z nás (Tisíc a jeden sen)O Španělsku si zpívámTiger RagFull Moon's MusicNoisy SerenadeVieni, vieni

6. diel série. Číta: Jan Werich, Jiří Voskovec, Jaroslav Gradwohl, Emil František Burian Celkový čas: 45 minút Audiokniha Osvobozené divadlo VI. obsahuje tyto části: Early Morning Mist StonožkaWorld is OurHistorie ve světle pravdyZlatá střední cestaSilvestr 1934 (To za našich mladých časů nebývalo)Pravda o sovětském Rusku (pozdrav S.M. Treťjakovovi)Všudybylova dobrodružstvíSlovník láskyTeď ještě neSlovník láskyKdybych se byl nenarodilMá panna je v Panama samaPochod karnevalu Umělecké besedy

Číta: Jan Werich, Jana Werichová Celkový čas: 8 hodín 47 minút V létě roku 1969 nabídl rozhlasový režisér Jiří Melíšek, pracující ve dvojici s Vladimírem Rohlenou, že nahraje pro Československý rozhlas životní vzpomínky Jana Wericha. Bylo to v době již počínající normalizace, která však ještě neudeřila plnou silou, takže bylo možné v září téhož roku, postupně, každou sobotu Werichovo svobodné vyprávění, vzpomínky a úvahy vysílat. Půlhodiny, ve kterých si spolu vyprávějí Jan Werich s dcerou Janou, byly nazvány Táto, povídej! Staly se nesouměřitelným fenoménem, celý národ tehdy naslouchal po dobu několika měsíců dosud neznámému sumarizování tohoto umělce. Vzpomínky Jana Wericha mají dvě roviny: chronologické řazení událostí, příběhů a konstatování. V rovině druhé pak nespoutané odbočky nečekaných asociací, jiskření nápadů a humorných vložek. Úkolem dcery Jany bylo nejen glosovat otcovo vyprávění, ale držet tok jeho vzpomínek v předem dohodnutém celku. Z devíti hodin celkového záznamu vyšel počátkem sedmdesátých let malý, osmdesátiminutový sestřih na 2 LP Pantonu, který byl po celá desetiletí jedinou zprávou o legendárním pořadu.Nesestříhaný záznam téměř 9 hodin v kompletu. Čerpá z archivu ČRo, Supraphonu a Jiřího Melíška, obsahuje také hodinu vyprávění, vydaného v roce 2000 nakladatelstvím Lotos. Navíc se podařilo vyhledat i rozhovory dosud nikdy neslyšené.Uslyšíme tedy konkrétní, velmi podrobné vzpomínky na počátky, aktéry a jednotlivé hry Osvobozeného divadla. Důležité a nesmírně zábavné je dále vyprávění o tzv. hovadismu, směru, vyznávaném nejenom protagonisty divadla, ale i řadou jejich přátel a známých. Z něj pak plynou gejzíry humorných příběhů, nazvaných v našem kompletu pracovně Koktavý telegram, Kapesník, Kanon, Vítej nám, otče vlasti, Hovadnej Tonda, atd. Werichovy vzpomínky vrcholí emigrací a životem v USA ve čtyřicátých letech, kdy se ke slovu dostává výrazněji i Jana.Táto, povídej! je zdrojem informací o celé první polovině minulého století v české, ale i francouzské a americké kultuře, doplněné nesmírně cennými postřehy mimořádného člověka Jana Wericha. Kompletní záznam legendárního rozhovoru s dosud nikdy nezveřejněnými pasážemi. Režie a dramaturgie Vladimír Rohlena a Jiří Melíšek

Na venkovském dvoře, domácí zviřata, pro loutková divadla.. (1. diel série). Číta: Neznámí interpreti Celkový čas: 47 minút Audiokniha Zvukove efekty 1. - obsahuje 31 efektů z prostředí vesnického dvora, domácích zvířat, pro loutková divadla.

Číta: Ondřej Vetchý, Ivan Hlas Celkový čas: 2 hodiny 24 minút Před dvěma lety vydal Ivan Hlas, legendární "drsný představitel romantických písní", literární prvotinu Za barevným sklem. Podtitul knihy, který zní Putování stříbrné lžičky, malé myšky a uzlu na kapesníku evokuje křehký závan mysli, rozpomínající se na sled dějů v plynoucím čase. Většina se odehrává na hanspaulském Kopci, v dejvické Rokli, šáreckém údolí a ve starých Dejvicích. Jsouto vzpomínky na dětské lásky, přátelství v partě, na přelomové rozhodující zážitky i na lidi, kteří významně ovlivnili další autorovy osudy. V hospodách Na Staré faře a u Tyšerů, známé pod jménem Houtyš, budeme svědky počátků amatérských kapel, jež se vyvinuly ve známá muzikantská seskupení. Autorovy prožitky srpna 1968 i následné normalizační události jsou autentickým záznamem malých dramat na pozadí velkých převratů. V četbě se střídají Ivan Hlas s Ondřejem Vetchým. Oba pojí dlouholeté přátelství. Kytarové předěly tvoří mezníky jednotlivých rovin vyprávění a písně pak dotvoří silnýemotivní zážitek z poslechu této jedinečné audioknihy.Příběh dospívání výrazného umělce, zasazený do kouzelné atmosféry starých Dejvic a Hanspaulky!

Číta: Dagmar Patrasová, Natálie Kocábová, Jessica Kocábová, Jůlinka, Felix jr. Slováček Celkový čas: 1 hodina 13 minút Album těchto vánočních písní Dagmar Patrasové vzniklo již před čtrnácti lety, v atmosféře skutečné lásky a pohody. Z písní zní nefalšovaně prožitá oslava velkého svátku, velkolepý triumf radosti zeživota. Seznam skladeb také oslňuje jmény autorů hudby, mimo jiné Michaela Kocába, Jaroslava Uhlíře, Johna Lennona, Jiřího Šlitra a Josefa Vejvody. Z textařů pak září osobnosti typu Zdeňka Svěráka, Ondřeje Suchého, Jiřího Suchého a Eduarda Krečmara. Kromě nich využila Dáda také lidové vánoční koledy, jimiž celý komplet 22 písní končí v radostném vyvrcholení.Písně jsou sice určeny předevšímdětem, ale nádherou vánoční nálady bezpochyby okouzlí i řadu dospělých, kteří ocení čistý a lahodně jímavý hlas zpěvačky i dětských interpretů. Z vánoční klasiky zvolila Dáda na úvod Rolničkya řadu písňových variací na veselé i velebné koledy, pokračuje ohromujícím Lennonovým kánónem Happy Christmas-War is Over, dojme melancholií Šlitrovy a Suchého Purpury až dochází ke slavnostnímu závěru koledou Narodil se Kristus Pán. Tuto desku si samozřejmě můžete pustit kdykoliv, ale oceníte ji zvláště o Vánocích. Koledy a písně k nejkrásnějšímu svátku roku!

Číta: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Pavel Vondruška, Jan Hraběta, Jaroslav Weigel, Jan Kašpar, Jaroslav Vozáb Celkový čas: 54 minút Tým pražských cimrmanologů se vydal do Liptákova, aby prozkoumal drsný kraj Cimrmanova stáří. Již sama cesta byla dobrodružstvím, ale výsledek stál za to. Do Prahy odváželo každé auto po jedné z Mistrových dosud neznámých her.

Číta: Jan Werich Celkový čas: 1 hodina 15 minút Supraphon pravidelně vydává archivní nahrávky s Janem Werichem, má jich již pěknou sbírku. Nyní se tvůrci kolekce opět ponořili do hlubin archivních fondů a předložili veřejnosti záznamy, které stojí za to připomenout. Řada z nich je z anonymních, nedatovaných zdrojů, některé jsou naopak velmi přesně označeny, jako celek však opět upozorňují na tak podivuhodnou a nadprůměrnou osobnost, jakou Jan Werichy byl. Mezi nahrávkami vévodí Werichova řeč k výstavě Milenium Judaicum Bohemicum z roku 1968 z archivu Jindřicha Kučery, několik málo známých záznamů z archivu Ondřeje Suchého, z rozhlasového Gramotingltanglu pochází přemítání o kontrašpionáži a supraphonské fondy se přidaly úvahou o básníku Villonovi a následnou písní Hej, pane králi. Bonus připomíná alter ego Jana Wericha anglickým projevem Jiřího Voskovce, jímž odpovídal na Werichův proslov k tisíciletí judaismu v Čechách. Tenká hranice mezi tragickým a komickým, elegance ducha a stále aktuální obsah je oběma intelektuálnímdruhům vlastní a trvale fascinující.Překvapivé objevy z fonotéky velkého komika, satirika a písničkáře Jana Wericha!

Číta: Helena Štáchová, Miroslav Černý, Miloš Kirschner Celkový čas: 1 hodina 18 minút Audiokniha Vánoce u Spejblů - obsahuje příhody neposedného zlobivce Hurvínka, jeho kamarádky Máničky, psa Žeryka a taťuldy Spejbla v klasickém podání Miloše Kirschnera, Heleny Štáchové a Miroslava Černého. Tentokrát uslyšíte, jak se slaví Vánoce u Spejblů a co všechno se při nich může přihodit.

Číta: Zdeněk Galuška, Marie Mitáčková, Josef Pilát, Marie Dvorská Celkový čas: 3 hodiny 44 minút Titul nabízí dnes už klasické folklorní vyprávěnky slováckého "kronikáře" Zdeňka Galušky, které patří k dobrému moravskému vínu či slivovičce. Autor je původně vydal ve dvou knihách (Slováckosa súdí, Sovácko sa nesúdí) a pro jejich velký úspěch vybrané pasáže z nich namluvil krásným nářečím, a tak jim dodal neodolatelnou barvu a vůni. Slovo střídá cimbálová muzika, s níž víno chutná lépe, a pro ty, kteří si žádají "jinú notečku" (ke slivovičce) i říznější dechovka Moravanka.Příběhy proslavil komediální televizní seriál s Jozefem Krónerem a Oldřichem Velenem.Humorné povídky v jedinečné interpretaci autora textu Zdeňka Galušky!

Číta: Dagmar Patrasová, Ondřej Volkmer, Darinka Kubová Celkový čas: 50 minút Nejoblíbenější deska ze všech, které kdy Dáda Patrasová nahrála, vznikla v roce 1989 jako LP. Založila nesmírnou popularitu mladé zpěvačky, prodalo se jí hned v počátcích několik stovek tisíc a od té doby v reedicích stále neomylně kraluje mezi písničkovými komplety pro děti. Není divu. Tvůrci písní jsou mistři Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák, Ivan Mládek, Jiří Šlitr, Jiří Suchý, František Ringo Čech, Vladimír Popelka a Felix Slováček. Tyto písničky vystřelily Dádu mezi trvalé hvězdy na českém nebi a i po dvaceti letech své zářivé existence okouzlují.Komplet doplňuje bonusněkolika nejznámějších skladeb z mnoha dalších písničkových alb této první královny dětského popu.Stále zářivá a nejúspěšnější deska Dády Patrasové!

Zvony, umiráček, gong (3.diel série). Číta: Neznámí interpreti Celkový čas: 32 minút Audiokniha Zvukove efekty 3. obsahuje 18 efektů z prostředí, zvonů, gongů a umíráčku.

Parní lokomotívy, el. vlaky, letadla a motory (2.diel série). Číta: Neznámí interpreti Celkový čas: 1 hodina 11 minút Audiokniha Zvukove efekty 2. - obsahuje 34 efektů z prostředí parních lokomotiv, el. vlaků, letadel a motorů.

Číta: Jiří Lábus, Michal Viewegh Celkový čas: 1 hodina 7 minút Mladý Michal Viewegh vydal po svém zdařilém debutu Názory na vraždu a úspěšném románu Báječná léta pod psa v roce 1993 svou třetí knihu Nápady laskavého čtenáře - "soubor rozverně nactiutrhačných literárních parodií". Zkusil si, jak píší autoři Bohumil Hrabal, Milan Kundera, Josef Škvorecký, Zdeněk Svěrák, Ernest Hemingway, Nikos Kazantzakis, Erich Segal a Raymond Moody. Vieweghovi se v úsporných komických povídkách podařilo satirickou zkratkou upozornit na podstatu stylu jednotlivých parodovaných literátů. Navíc je schopný sebeironie, paroduje také sebe samého v poslední povídce, kterou proto sám načetl. Ostatní originálně absurdní minipříběhy interpretuje sečtělý Jiří Lábus. Pavel Tigrid nazval Viewegha "rozeným humoristou". V naší nahrávce se setkali humoristé dva, interpret s autorem.Slavný spisovatel paroduje slavné spisovatele!

Číta: Václav Postránecký, Miroslav Vladyka, Ota Jirák, Helena Štáchová, Martin Klásek, Miroslav Polák, Ljuba Skořepová, René Hájek Celkový čas: 1 hodina 11 minút Už jste se někdy pořádně praštili do hlavy? Tak právě to se stalo Hurvínkovi a věřte, že to byl skutečně "velký třesk". A co z toho vzešlo? Podivuhodné dobrodružství, v němž Hurvínek vystupuje jako příkladný, ba vzorově kladný hrdina. Víc neprozradíme. Zaposlouchejte se do vyprávění, v němž má nemalou roli právě vypravěč (Václav Postránecký). A ještě něco: tento titul připravilo Divadlo S+H k Hurvínkovu jubileu!

Číta: Miroslav Horníček Celkový čas: 1 hodina 22 minút Komentář z původního supralongu (2 18 0409): Jsou věci rozumem pochopitelné a naopak věci, před kterými, jak se říká, rozum zůstává stát. Pochopit lze například splachovadlo. Nepochopitelná je láska nějakého člověka k zemi, kterou nikdy neviděl. Ostatně i tady hraje rozum různou roli, protože i rozumy jsou různé — některé chápavější a jiné skoro zbytečné. Nechtějte například ode mne, abych vám vysvětlil splachovadlo. Natožpak, abych vám zdůvodnil svou léta již trvající lásku k jedné zemi a navíc pak k jednomu kraji této země. Sám sobě jsem se tu snažil leccos zdůvodnit a osvětlit, hledal jsem příčiny a zárodky příčin, chtěl jsem znát alespoň jediný z důvodů, kterých jsem tušil několik, ale marně. Začalo to, myslím, kolem mých sedmnácti let. Začalo to tím, že jsem si opisoval všechno, co kde bylo psáno o Provenci, včetně strohých zeměpisných popisů. Opisoval jsem si s pocity někoho, kdo se dozvídá o svém rodišti, které nikdy nepoznal a který s dychtivostí rodáka chce vědět co nejvíc, ne-li vše. A když jsem dostal do ruky Mistralovy verše, když jsem je poprvé četl, byl to zážitek jednou již poznaného, jednou již prožitého. Zážitek, který mívám například nad Karlem Jaromírem Erbenem. Nevím, jak se tančila farandola; a právě tak nevím, jak se přede len. Ale kdykoli čtu Erbenovy verše o mraze, který v okna duje, a o dívkách, které předou len, jsem náhle obklopen věcmi jakoby důvěrně známými a blízkými. Jsem doma v té světnici, v tom teple u kamen, jsem doma v té básni. A právě tento pocit „být doma“, pocit nezaměnitelný pocitem jiným se mi vrací při všem, co čtu, co poznávám o kraji zvaném Provence. Začalo to kolem mého sedmnáctého roku. A když jsem jel poprvé do Provence, bylo mi čtyřicet. Od té doby jsem tam byl ještě dvakrát. Je mi tam dobře, jsem tam doma jako v básni, jako v dětství, jako tam, kde doma vskutku jsem, jako na lukách a u rybníků mého rodiště. Chtěl jsem poděkovat několika osobám, které mne na těchto cestách (a dávno před nimi) provázely. Tak vznikly tyto listy. Měl jsem štěstí, že jsem je mohl psát na jedné stráni toho kouzelného kraje, pod modrým nebem bez mráčku a doprovázen cikádami. Můj domov je ovšem tady. Ale tam bych se chtěl občas vracet. A sem vždycky. Miroslav Horníček

Číta: Luděk Munzar, Dagmar Sedláčková, Petr Oliva, Jiří Bednář, Vladimír Šmeral Celkový čas: 36 minút Baladicky laděná poéma o lásce a zradě.Hlavní hrdinkou je odvážná dívka, která touží být volná, nechce se vázat a tak se přidá ke skupině loupežníků. Chce je milovat všechny stejně, každýz nich má nárok na její lásku.V průběhu děje se ale začíná její pohled na život a činy loupežníků měnit....V nahrávce z roku 1976 recitují Dagmar Sedláčková, Vladimír Šmeral, Jiří Bednář,Petr Oliva a Luděk MunzarKomentář k původnímu LP 1 18 2157 z roku 1977:Rok 1877 byl pro českou literaturu zvlášť šťastný. V lednu se narodil básník mládí Fráňa Šrámek, v únoru Karel Toman, jeden z našich nejkrystaličtějších lyriků, a poslední den roku (v Pšovce u Mělníka) Viktor Dyk. Gymnázium absolvoval v Praze, kde byl jedním z jeho profesorů Alois Jirásek. Po studiích naprávnické fakultě se od roku 1900 věnoval žurnalistice, literatuře a politice. Jako student byl činný v pokrokovém hnutí, od roku 1895 publikoval časopisecky, od roku 1906 především v Lumíru, jehož byl spoluredaktorem. Politicky nejprve pracoval ve straně radikálně pokrokové, za kterou neúspěšně kandidoval do říšské rady, po válce, v níž dva roky strávil ve vězení, ve straně národně demoktratické, za kterou byl zvolen poslancem a později senátorem. Tato činnost přinesla jemu i jeho čtenářům nejedno zklamání: Dykovo militantní vlastenectví, které mělo před válkou a za války pozitivní význam, stalo se pod praporem krajně pravicové strany zpátečnictvím, jež citelně znevažovalo básníkovu pozici v literárním životě. Neboť přes to vše zůstal Viktor Dyk především básníkem.Na počátku své literární dráhy patřil Dyk k dekadentnímu a později anarchistickému křídlu plodné generace let devadesátých. Jeho protiměšťácké revoltující gesto, vyhrocené autorovou ironií a pregnantním aforistickým stylem, přineslo do literatury nový moment: důsledné novoromantické vidění světa jako rozporu mezi skutečností a snem. Dyk zůstal ve svém díle vášnivým bojovníkem za ideály. proto neustále narážel naantagonismus dané reality. Ačkoliv jeho tvorba má silný akcent morální, básnická imaginace autorova, vycházející zprvu ze symbolistní poetiky, se oprošťuje, je přesná v pojmenování a neklesá nikdy dolacině moralistní polohy. To se projevilo především v tvorbě satirické a epigramatické, v níž se Viktor Dyk prosadil jako kritický glosátor národního života (hlavně ve sbírkách Satiry a sarkasmy,Pohádky z naší vesnice, Prohrané kampaně). Jeho lyrický verš má v sobě dramatický náboj a zároveň i výraznou tendenci k epice; patrné to je v prvé řadě v jeho větších básnických skladbách, v Milé sedmi loupežníků, v Giuseppe Morovi a v Zápasu Jiřího Macků. Nepřekvapí proto, že básník Dyk napsal i nejedno pozoruhodné dílo beletristické, především dnes už klasickou novelu Krysař a mnoho povídek (např. v souboru Píseň o vrbě), ale i románů (Konec Hackenschmidův, Prosinec aj) a dramat: Posel, Zmoudření Dona Quijota, Veliký mág, Ondřej a drak, Revoluční trilogie aj. Především však stále tvoří Dyk lyrik, autor významných a dodnes cenných básnických sbírek: A porta inferi, Marnosti, Noci chiméry, Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok (tyto čtyři poslední knihyveršů jsou známy pod společným titulem Válečná tetralogie), Domy, Devátá vlna a další. Nejznámější jeho básní, která plnila velkou politickou funkci za světové války stejně jako v letech německé okupace, se stal vlastenecký zpěv Země mluví.Z předválečného období patří k nejvýznamnějším Dykovým pracím baladická lyrickoepická skladba Milá sedmi loupežníků (1906). Její počátek leží v posledních letech století, závěrečné verše byly otištěny už ve sbírce Síla života (1898). Tato báseň je chápána jako osudové schillerovské drama lásky a nenávisti, zrady a msty. Dějově skladba odkazuje ke starým loupežnickým historkám (Dyk nejednou přebírá "klasická" dějová schémata, aby na jejich pozadí vytvořil novou uměleckou skutečnost - je to případ Krysaře stejně jako Giuseppa Mora či Zmoudření Dona Quijota), v pojetí jde o výraz rozpornosti člověka, vyrůstajícího ze společenské reality zlomu století. Písňová forma a celá struktura verše je v Milé sedmi loupežníků rovnež "klasickáuvo, nový obsah, idea a patos díla jí však dávají i nový smysl, který v rouše poklidného veršového toku přijímá rysy temné osudovosti. Ironický podtext intelektuálního charakteru, v němž je jasný autorův nadhled nad příběhem, dodává skladbě další rozměr, tvoří její vnitřní drama. A tak je tu dramatičnost zastoupena nejen v příběhu samém, nýbrž i ve zvolené formě, tedy ve zpěvech milé a sedmi loupežníků, a především v polaritě lásky a zrady vyjádřené lapidárně v posledním čtyřverší skladby:A já vás všechny milovalav hlubokých lesích při měsíci.A já vás všechny zrazovala,mí smutní, krásní loupežníci!Dramatická forma šerosvitně baladického příběhu lásky a zrady pochopitelně volá po zvukové podobě - zvláště v době, kdy mluvené slovo se stále víc stává vyhledávanou aúčinnou formou realizace básníkova poselství. Plně to platí v případě, kdy i zvukové kvality básně, její přesný rytmus a výrazný rým, vyzývají, aby slovo se stalo hlasem. Je proto logické, žeprávě tato skladba Viktora Dyka zaznívá často z pódií scén uměleckého přednesu a že se nyní dostává i na gramofonovou desku, jejíž zvukové možnosti a estetické kvality jsou stále větší. Tentokrát se tak děje v roce, kdy si připomínáme sté výročí básníkova narození, jehož plodný život skončil roku 1931 nešťastnou náhodou ve vodách u jugoslávského ostrova Lopudu. Devátá vlna stala se osudná umělci, který ve svém díle zůstal vždy bojovníkem za neuskutečnitelný sen. Tedy romantikem, jenž dobře věděl, že sen a skutečnost jsou od dávna protihráči. Je Dykovou ctí, že všemu navzdorydokázal být rytířem snu, který usiluje o změnu reality ve jménu plodného a bohatého života a jeho hlubšího smyslu.Vladimír Justl

Číta: Milan Friedl, Dagmar Sedláčková, Miloš Nesvadba, Magdalena Rychlíková Celkový čas: 49 minút Miloš Nesvadba (*17.4.1925) český herec a ilustrátor věnoval velkou část svého profesního života dětem - ilustroval dětské knihy a komixy, dětem byly věnovány pořady, které uváděl a přímo v nichpro děti kreslil.Jeho jméno je také úzce spjato s dvěma dětskými časopisy Mateřídouška a Sluníčko, ve kterých hojně publikoval svoje kresby i literární díla.Titul Miloš Nesvadba Dětem, který poprvé vyšel na LP v roce 1989, posíláme na digitální prodej u příležitosti výročí jeho narozenin.

Číta: Oldřich Švarný, Sung Fu-čchüan, Čang Ťing-jü Celkový čas: 29 minút Audiokniha Kurs čínské výslovnosti obsahuje tyto části:Izolované slabiky ve čtyřech tónechSouhlásky na začátku slabikyJednoduché samohlásky, dvojhlásky a trojhláskySamohlásky zakončené nosovými elementyRůzné typy dvojslabičných spojeníTrojslabičné a čtyřslabičné spojeníCvičení se výslovnosti slov rozlišených pouze tónemSlovní přízvuk a důrazRelativní větné intonaceUkázky souvislých textů

Číta: Petr Nárožný Celkový čas: 53 minút Rudolf Křesťan je nazýván "ikonou české fejetonistiky". Ve svých fejetonech se vždy zabývá všedními, každodenními událostmi, jeho postřehy jsou ale velmi netradiční a leckdy přichází s netypickými závěry. Křesťanovy fejetony jsou chytré, nadčasové, plné nadsázky a laskavého humoru.K jeho významnému životnímu výročí (* 14. března 1943) jsme nachystali digitální podobu jeho fejetonů "Ktabuli půjde...", které u Supraphonu natočil v roce 1988 Petr Nárožný

Číta: Helena Štáchová, Miloš Kirschner Celkový čas: 49 minút Audiokniha Hurvínek's Gute Kinderstube - obsahuje 3 rozprávky a dobrodružstvá malého Hurvínka v nemeckom jazyku. Účinkujú autori - Helena Štáchová a Miloš Kirschner.