Spoločenské vedy

(A čo na to cirkev?). Ako znížiť riziko znásilneniaŠesť dôvodov proti trestu smrtiReprodukčné a terapeutické klonovanieReakcie mladýchVražda je neprípustnáTrestný zákonNejde o sci-fiSvedectvá zo životaStanovisko Katolíckej cirkvi

(A čo na to Cirkev?). Čo je eutanázia?Kedy je človek vlastne mŕtvy?Svedectvá zo životaZ histórie eutanázieStanovisko Katolíckej cirkviRozdelenie DôvodyOsem krokov legalizácie eutanázieHospicePaliatívna terapiaDistanáziaReakcie mladých

Exkluzívne dokumenty a svedectvá o afére Vigano a o požiadavke na odstúpenie pápeža Františka.„Mediálna bomba“ vybuchla v Dubline ráno 26. augusta 2018. Išlo o pokus o „prevrat“ proti pápežovi Františkovi. Počas jeho celého pontifikátu sa totiž vedie zápas mocenských skupín, má svojich zástancov aj vo Vatikánskej kúrii a v niektorých biskupských konferenciách po svete. Nie je správne, aby sa klerikalizmus, loby gej a schizmatické túžby vysvetľovali podľa kľúča: Františkovi priatelia – Františkovi nepriatelia. Treba ísť do hĺbky, rozlíšiť, čo je pravdivé a čo nie, čo sa v médiách často účelovo vytiahlo a čo, naopak, účelovo zamlčalo, prečo Františka označujú za heretika, o čo ide medzinárodnej politicko-ekonomickej sieti podporujúcej útoky voči nemu. Treba preskúmať dokumenty, odhaliť pozadie a počúvať znepokojujúce vysvetlenie udalostí, ktoré podávajú svedkovia tohto prípadu.

Zdravá rodina je najlepšou prevenciou pred patologickými javmi, pretože je pre všetkých svojich členov miestom bezpečia. V súčasnej dobe je rodina ohrozená zvonku aj zvnútra a počet dysfunkčných a patologických rodín rastie. Z toho dôvodu je potrebné venovať rodine veľkú pozornosť a ponúknuť jej oporu, formáciu aj sprevádzanie v časoch životných kríz.Prvá kapitola poskytuje náhľad do skúmanej problematiky. Opisuje nadnárodné a národné dokumenty, ktorých cieľom je ochrana rodiny. Venuje sa taktiež normatívnej základni právnych vzťahov rodiny. Kapitola Sociálna patológia rodiny upriamuje pozornosť na domáce násilie, chudobu a rozpad rodín. Zároveň ponúka pohľad na sanáciu rodín a prevenciu sociálno-patologických javov v rodinách. Tretia kapitola poukazuje na niektoré aktivity a prorodinné programy, ktoré sprostredkúva rodinám Cirkev v rámci jednotlivých združení a hnutí. Nevyhýba sa ani pomenovaniu silných a slabých stránok Cirkvi v starostlivosti o rodiny. Posledná kapitola je venovaná empirickej časti.Kniha je určená najmä sociálnym pracovníkom, sociálnym pedagógom, pedagógom z náuky o rodine, študentom príslušných odborov VŠ, pracovníkom pomáhajúcich profesií v oblasti práce s rodinou, ako aj kňazom v pastorácii s rodinou.Mgr. Soňa Vancáková, PhD. je zakladateľkou a riaditeľkou občianskeho združenia Maják nádeje v Košiciach, ktoré sa venuje rodinám v hmotnej a sociálnej núdzi.

Radikálna prestavba na základoch evanjelia uprostred komunity. „Cirkev nie je stretnutie, na ktoré chodíte, ani miesto, kam vstupujete. Je to naša identita v Kristovi. Je to identita, ktorá formuje celý život, takže život a misia môžu byť ‚celé o cirkvi‘.“ píšu autori Tim Chester a Steve Timmis. S takýmto východiskovým bodom zdôrazňujú dva spoločné princípy, ktorými by sa mala riadiť cirkev a misia: mať v centre evanjelium a mať v centre komunitu. Cirkev sa nestáva len ďalším záväzkom v našom zaneprázdnenom živote, stáva sa spoločným miestom, kde zdieľame svoje životy, oslovujeme ľudí a spolu sa učíme o Bohu. V knihe autori najprv vysvetľujú, prečo je podľa Biblie dôležité prepojenie evanjelia a komunity, a potom aplikujú tento pohľad na evanjelizáciu, sociálnu prácu, zakladanie zborov, svetovú misiu, učeníctvo, pastorálnu starostlivosť, spiritualitu, teológiu, apologetiku, prácu s mladými ľuďmi a deťmi. Pozývajú cirkev k tomu, aby premyslela svoju perspektívu a prax. Tim Chester je pastorom Grace Church v Boroughbridge vo Veľkej Británii, učiteľom a tútorom v Acts 29 Oak Hill Academy, ktorá poskytuje integrovaný teologický a misijný tréning pre cirkevných vodcov. Má doktorát z teológie a prednáša misiológiu a reformovanú spiritualitu. Je autorom viac ako 30 kníh. S manželkou Helen majú dve dcéry. Steve Timmis je výkonným riaditeľom Acts 29 a vedúcim pastorom zboru Crowded House v Sheffielde vo Veľkej Británii. Založil misijnú agentúru Radstock Ministries, ktorá podporuje zapájanie miestnych zborov do svetovej misie. Je spoluzakladateľom The Crowded House – iniciatívy zakladania zborov v Sheffielde. Je spoluriaditeľom The Porterbrook Network, ktorá cvičí a mentoruje zakladateľov zborov. Je tiež autorom a spoluautorom niekoľkých kníh. S manželkou Janet majú štyri dospelé deti a niekoľko vnúčat.

Výbor z nejstarší latinské a řecké martyrologické literatury. První reprezentativní výbor z latinských a řeckých textů, jež soustřeďují svůj zájem na postavy raně křesťanských mučedníků – žen a mužů, kteří se v prvních třech staletích našeho letopočtu dostali do sporu s oficiální římskou mocí kvůli své křesťanské víře, jíž se i za cenu vlastní smrti odmítli vzdát. Svazek zahrnuje přes dvacet nejvýznamnějších martyrologických spisů (bez ohledu na jejich často jen obtížně doložitelnou historickou autenticitu), vzniklých převážně ve 3. a 4. století.Zde obsažené texty reprezentují všechny typy narativních postupů, s nimiž se lze v nejstarších hagiografických vyprávění setkat: od stručných zpráv napodobujících oficiální zápisy soudního přelíčení, tzv. acta martyrum (Akta mučedníků ze Scilli, Akta Iústína a jeho druhů, Akta Acaciova, Akta Karpa, Papyla a Agathoníké, Akta Apollóniova, Akta Cyprianova a další), přes barvitější a detailnější vyprávění o umučení, tzv. passiones (Umučení Polykarpovo, Dopis obcí v Lyonu a ve Vienne, Umučení Pioniovo, Umučení svaté Perpetuy a Felicity, Umučení Mariana a Jakuba, Umučení Montana, Lucia a jejich druhů a další) až po „první křesťanskou biografii“ a prototyp ve středověku velmi oblíbených „životů“ (vitae) – Život Cyprianův jáhna Pontia sepsaný za použití veškerých prostředků antické rétoriky. Kniha je uvozena literárně historickou studií Jiřího Šubrta a doplněna vysvětlujícími poznámkami, bibliografiemi, rejstříky a barevnou obrazovou přílohou. Svazek připravený pracovníky „Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty“ při UP v Olomouci ocení nejen historikové, teologové či religionisté, ale i širší veřejnost se zájmem o duchovní dějiny naší evropské kultury.

Jednou z význačných charakteristik dnešní středoevropské společnosti je její mnohostranná pluralita v názorech, postojích, vyznáních i preferencích. V této společnosti žije křesťanství a děje se v ní pastorace. Tato kniha se pokouší nacházet a popisovat takové cesty pastorace, na nichž by se s pluralitou počítalo a vlastní substance křesťanství se při tom neztrácela.Jako základ se autorovi jeví víra, její posilování a růst. Současně ukazuje na to, že se v realitě víra vyskytuje v různém stupni úplnosti a že její podporování staví pastoračního pracovníka před různé úkoly, které se liší i podle věkových skupin křesťanů. Společné pro růst a život víry je její sociální charakter: víra se žije ve společenství. Ale i rozličná společenství víry představují diferencovanou skutečnost s různými vlastními nároky a podmínkami života. Ty se také promítají do různých specifických otázek pastorace.

Texty k obnově církve a společnosti z let 1988 - 1998. Texty Tomáše Halíka z let 1989–99 od dob jeho působení v „podzemní církvi“ v kruhu poradců kardinála Tomáška, přes první veřejná vystoupení v dramatickém roce 1989 po celé první desetiletí mladé demokracie – spojuje téma odpovědnosti za duchovní a morální stav společnosti a věrohodnosti církve.Jde o souhrn proslovů a úvah člověka, který byl bezprostředním svědkem a do určité míry spoluaktérem událostí, které předcházely, spoluutvářely a následovaly pád komunismu a zrození svobody – a to zejména v jednom sektoru společenského dění, totiž v oblasti, v níž se prolínala kultura, politika a náboženství; člověka, který v sobě spojoval vášeň aktivního účastníka se snahou zároveň reflektovat ono dění očima sociologa a teologa a pokoušel se nabízet vize a podněty pro budoucnost, která se slibně a dramaticky otevírala. Výběr textů doprovází autorova reflexe jeho tehdejších myšlenek s odstupem čtvrtstoletí a zároveň jeho komentář k tehdejším událostem a osobní vzpomínky, které zejména mladší generaci mají přiblížit dobový kontext.

XVI. - XVIII. století. Výbor arménských kronik nabízí pohled na každodenní život arménské komunity žijící v 16.-18. století ve východní Anatolii. Autory těchto historických pramenů byli jak učení mniši (vardapeti) z klášterů v okolí Vanského jezera, tak lidoví písmáci. Ve svém celku představuje tento překlad vůbec první převod daných textů ze středověké arménštiny do evropského jazyka.Arménské kroniky od jezera Van nabízejí jedinečnou možnost nahlédnout do reality života křesťanů na periferii Osmanské říše, kde spolu přebývali nejen Arméni, Řekové a Asyřané, ale také Kurdové, Turci a Židé, a jsou tak jedinečným zdrojem poznání arménské i osmanské historie a mentality.Kromě deseti kronik a bilingvního textu slavné balady o Hovhannesovi a Ajše, jež rovněž vznikla v okolí Vanu, je kniha dále doplněna o literárněhistorickou úvodní studii, rozsáhlé výkladové slovníky pojmů, toponym a osobností a unikátní obrazový materiál.

Stručný průvodce po II. vatikánském koncilu se zaměřuje na jeho hlavní dokumenty – konstituce Sacrosanctum concilium (o posvátné liturgii), Lumen gentium (o církvi), Dei verbum (o Božím zjevení) a Gaudium et spes (o církvi v dnešním světě). Koncilu se zúčastnilo přes 2500 osob – nejvíc v dějinách církve, mezi nimi i nekatoličtí křesťané a řada žen. Sněm se neobrací jen k věřícím, ale ke všem lidem. Má pastorační charakter, respektuje poznatky moderní vědy a hovoří srozumitelnou řečí.Petr Soukal (* 1991) - kněz Královéhradecké diecéze. Od roku 2017 působil jako farní vikář v Havlíčkově Brodě. Vystudoval teologii na Papežské lateránské univerzitě a na Papežské gregoriánské univerzitě. Spolupracuje na projektech Liturgie.cz, především na tvorbě vzdělávacích videí, Jarních miniškolách liturgiky a Letních školách liturgiky. S Radkem Tichým napsal publikaci Křest. Biřmování. Eucharistie: Rozpravy o liturgii (2020).

Diagnóza doby. Autor – učitel dogmatiky na teologické vysoké škole „Sankt Georgen“ ve Frankfurtu nad Mohanem a autor velice oblíbených, výrazně ekumenických publikací o církvi v moderním světě – si klade v této knížce otázky nad církevními společenstvími v západo a středoevropském prostoru. Jeho eklesiologické a pastorální úvahy vycházejí z přesné analýzy současného kulturního stavu a jeho charakteristických rysů (ekologické vědomí, nové podněty přírodovědeckých systémových teorií a transpersonální psychologie, feminismus atd.). Pro tento stav je podle Kehla typická určitá bezradnost církví, již zvyšují vnitřní konflikty a nedorozumění. Autor se snaží – na základě koncilní teologie communia a své představy o „komunikativní“ církvi – v této složité situaci hledat inspirativní koncepty a obrazy.

Publikace určená širší veřejnosti. Autor popularizačně zachycuje stěžejní body dějin Církve od Ježíše Krista až po II. vatikánský koncil a současnost, nevyhýbá se ani ožehavým tématům. Lektoroval ThLic. PhDr. František Jindřich Holeček OM.

Povzbuzení pronásledovaným. Život Jana Chrysostoma, nejplodnějšího autora řecky hovořící starověké církve, se odvíjel ve dvou protilehlých amplitudách: nejprve ho vynesl na konstantinopolský biskupský stolec a do nejvýznamnějších kruhů východořímské církevní politiky, aby ho pár let nato uvrhl do ponižujícího vyhnanství, kde také po třech letech zemřel. V exilu začal rozvíjet bohaté korespondenční styky se svými přáteli a vlivnými osobami tehdejších světských i církevních kruhů. Na samý závěr života sepsal pro své pronásledované přátele také dva rozsáhlejší spisy, které se zamýšlejí nad utrpením. Oba tyto spisy jsou v knize představeny v českém překladu s podrobným literárním a teologickým úvodem Jiřího Pavlíka

Svazek 4.. Autor, lektor filosofie u dominikánů, předkládá systematické zpracování filosofie, vycházející z klasického realismu, rozvíjené v konfrontaci s novověkým myšlením. Vychází přitom z důkladného prověření základů poznání. Celý cyklus směřuje k antropologii.

Kniha ruského historika Borise Nikolajeviče Florji se zabývá náboženskými vztahy ve slovanském světě bezprostředně po církevním rozkolu roku 1054. Věnuje se církevní unii Bulharska a Srbska s Římem v první třetině 13. století a jejich následné cestě ke konfrontaci s latinským světem a příklonu k Byzanci, česko-ruským vztahům v raném středověku či roli Uherského království v papežské politice.Analýze rovněž podrobuje postavení Rusi ve středověké Evropě, a to v širším kontextu vztahů se západními sousedy a Vatikánem, ale také s přicházející tatarskou hrozbou. Kniha dále obsahuje podrobný výkladový rejstřík a unikátní obrazovou přílohu.

Prínos Romana Guardiniho v otázkach kresťanskej formácie a liturgie. Romano Guardini je jedným z najvýznamnejších kresťanských mysliteľov dvadsiateho storočia. Jeho osoba a dielo výrazne ovplyvnili život Katolíckej cirkvi nielen v Nemecku, ale vplyv tohto intelektuála, pedagóga, filozofa, vychovávateľa a v neposlednom rade i starostlivého dušpastiera, bol citeľný aj v iných krajinách.Guardiniho výroky ako "Cirkev sa prebúdza v dušiach", či "Človek sa stáva človeku cestou k Bohu" sa dnes považujú za klasické citáty charakterizujúce jeho primárne úsilie: obnova náboženského života a pozornosť zameraná na vzťah Boh - človek.Jeden z týchto citátov sme si z tohto dôvodu dovolili použiť aj v názve našej publikácie, aby sme pripomenuli tieto veľké a nanajvýš aktuálne témy. Guardini im zasvätil celý svoj život. Nebol však len teoretikom, ale svoje poznatky nadobudnuté hĺbavým štúdiom a meditáciou nad Božím slovom pretavoval do každodenného života Cirkvi a spoločnosti.

Kniha vychází z německého originálu, který vyšel v nakladatelství Herder v roce 2005 už jako 24. vydání. Toto vydání bylo po smrti profesora Franzena aktualizováno o dvě závěrečné kapitoly, jejichž autorem je Roland Fröhlich. Základní fakta z církevních dějin slovanských a českých doplnil překladatel a historik Bedřich Smékal. Malé dějiny církve se čtou jako napínavý historický román.

Vybrané kapitoly z eklesiologie. Česká teologická literatura není bohatá na díla, která by poskytovala čtenáři spolehlivou a důkladnou informaci o eklesiologickém proudu teologického bádání. Proto je potěšitelné, že tato kniha rozhojňuje jejich skromný počet. Nejde o eklesiologický traktát, ale spíše o esej, který se soustřeďuje na některé otázky, jež jsou v současné době na Západě živě diskutovány.Autorovi nešlo o hlubší teologické promýšlení podstaty církve, jako spíše o nástin problémů týkajících se konkrétního působení církve ve světě. Jeho pozornost se soustřeďuje na otázky sakramentální a liturgické.

Starostlivosť o duchovné povolania patrí medzi základné poslania pastorálnej teológie, ba je dokonca vnútorne spojená so všeobecnou pastoráciou každej miestnej cirkvi. Mnohé dokumenty Cirkvi zdôrazňujú, že je to starosť, ktorá musí byť integrovaná a úplne stotožnená so všeobecnou starostlivosťou o duše.Tento podstatný rozmer je taký dôležitý, že prispieva k plnšiemu životu a bytiu Cirkvi. Pravosť povolaní vplýva blahodarne na jej rozvoj i činnosť. Hlbšie teologické chápanie kňazského povolania dáva silu a impulz aj k správnym pastoračným zámerom.

Dějiny prvních pěti století církve. I když nás od životů prvních křesťanů dělí téměř dvě tisíciletí a reálie jejich světa jsou nám dosti vzdálené, přesto nám obyvatelé antického světa nejsou nepodobní: jejich snažení, těžkosti, výhry i prohry mají mnoho společného s těmi našemi. I křižovatky, na nichž se jejich společnost stejně jako církev ocitly v průběhu prvních pěti století rozvoje, osvětlují i komentují ty dnešní.

Katolícka Cirkev na Slovensku 1938 – 1945 v hodnotení nemeckých diplomatov a tajných agentov. Zozbieral a pripravil Milan S. Ďurica.

Počátky a vývoj církve do roku 600. Reprezentativní dílo, napsané mezinárodním týmem předních odborníků v oblasti antických dějin a patristiky, představuje základní četbu pro každého, kdo chce držet krok s moderním bádáním o počátcích a vývoji křesťanství v prvních šesti stoletích.Každý z přispěvatelů píše o své vlastní výzkumné oblasti a snaží se představit studentům i široké veřejnosti základní obraz dané problematiky, opřený o nové vědecké poznatky. Čtenář má možnost zamyslet se nad smyslem studia raně církevních dějin a prozkoumat historické a náboženské pozadí vzniku křesťanství.V samostatných kapitolách může sledovat utváření křesťanské věrouky, zhodnotit roli církevních otců, seznámit se s novými pohledy na hereze a rozmanitost raně církevní spirituality nebo promyslet vztah mezi ranou církví a tehdejší společností. Kniha také nabízí porozumění dějinám historického zobrazování počáteční éry církve a seznamuje se současnými historiografickými standardy.

Hommage á F. M. Davídek. Zborník z Diskusného fóra Európa hodnôt Trenčianske Teplice 2011 - 2013.

„V tomto liste by som sa rád podelil o niekoľko myšlienok o dôležitosti štúdia cirkevných dejín, najmä s cieľom pomôcť lepšie interpretovať svet, v ktorom žijeme. Chcel by som zdôrazniť dôležitosť rozvíjania skutočného zmyslu pre históriu u mladých študentov teológie. Mám tým na mysli nielen solídne a detailné poznanie hlavných udalostí uplynulých dvadsiatich storočí kresťanstva, ale predovšetkým pestovanie jasného zmyslu pre historický rozmer, ktorý nám ako ľudstvu patrí. Nikto nemôže skutočne poznať svoju najhlbšiu identitu alebo to, čím chce byť v budúcnosti, bez toho, aby sa nezaoberal väzbami, ktoré ho spájajú s predchádzajúcimi generáciami. Cirkevné dejiny nám pomáhajú vidieť skutočnú Cirkev a milovať Cirkev takú, aká skutočne existuje, a milovať to, čo sa naučila a naďalej sa učí zo svojich chýb a zlyhaní. Cirkevné dejiny vyučované na celom svete ako celok trpia redukcionizmom a stále zohrávajú podradnú úlohu vo vzťahu k teológii, ktorá sa potom často ukáže ako neschopná skutočne vstúpiť do dialógu so živou a existenciálnou realitou mužov a žien našej doby. Cirkevné dejiny, ktoré sa vyučujú ako súčasť teológie, nemožno oddeliť od dejín spoločnosti. Historický výskum je nevyhnutným príspevkom k rozvoju ekleziológie, ktorá je skutočne historická.“Z Listu pápeža Františka o obnove štúdia cirkevných dejín z 21. novembra 2024

Úkolem hierarchie je hledat a vyjevovat v konkrétní historické situaci pravou cestu víry. Hierarchie ale tento úkol nemůže vykonávat svévolně, nýbrž výlučně jako službu víře celého společenství a v jistém ohledu také ve spolupráci s ostatními věřícími. Ve hře je tedy identita křesťanství, katolicity. Mezinárodní teologická komise v dané věci připomíná, že laici mají aktivní roli v uchovávání, prožívání, prohlubování, formulování a předávání pravé víry. Podotýká se, že od prvních staletí až do novověku to byli právě laici, kteří udržovali víru v některé pravdy mnohem jasněji a pevněji než biskupové a teologové...