Filozofia

Kniha uvádí do systému Leibnizovy filosofie.

Cílem studie je systematicky představit Ricoeurovo pojetí symbolu a ukázat význam symbolu pro filosofii, který autor vyjadřuje větou „symbol dává myslet“. Ricoeur nepřipouští možnost „filosofie bez předpokladů“ a východisko své filosofie nachází v symbolu, který dále má schopnost prostředkovat sebeporozumění subjektu.

Studie o dobrotě Boha, svobodě člověka a o původu zla. Klasické dílo německého filosofa Leibniza je obhajobou myšlenky, že náš svět je nejlepší ze všech možných světů, proti mínění P. Bayla a jiných, že existence zla na světě je neslučitelná s pojmem Boží dobroty.

Němečtí filosofové v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do součastnosti a osvětlují odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě. Ukazují, že antiteologické pozice ve vědě jsou vnitřně rozporné a vycházejí z předpokladů, které nelze v samotných přírodních vědách diskutovat. Autoři docházejí k závěru, že člověk vposled stojípřed alternativou: buď interpretovat přírodu teleologicky, nebo chápat samotného člověka antropomorfisticky.

Stati k filosofické problematice umění.

Sborník k sedmdesátinám Karla Skalického. Z obsahu:

Svazek obsahuje Patočkovu nevydanou monografii o Komenském a náčrty nepublikovaných komeniologických studií.

Komentář k Husserlovu Původu geometrie. Podrobný rozbor uvedené Husserlovy pozdní úvahy je věnován především problémům smyslu, různých stupňů ideality a teleologie historického rozumu. Derrida překvapivě vystupuje jako obhájce některých Husserlových základních tezí proti kritice vznesené W. Biemelem či M. Merleau-Pontym. Přeložil a poznámkami opatřil Martin Pokorný.

Sonda do české duchovní tradice od předhusitské éry do konce 18. století. Autor analýzou textů a duchovních proudů sleduje první impulsy a podněty k problematice lidských práv.

Tato kniha spolu s se spisem O lidské svobodě představuje významný dokument k tzv. střední fázi Schellingova myšlenkového vývoje. Svou programovou koncepcí filosofického mýtu formuje tento spis nový typ idealistické filosofie.

Pojem "živého" ve filosofickém myšlení, a to především u Kanta a jeho antických předchůdců.

Stěžejní dílo strukturalistického pojetí indoevropské mytologie. Tento svazke má podtitul "Trojfunkční ideologie v eposech indoevropských národů".

Poslední velká Whiteheadova filosofická práce je věnována úvahám o formování západní civilizace, jimiž autor dovršuje výstavbu své filosofické koncepce.

Žák a blízký spolupracovník J. P. Vernanta stopuje vývoj pojmu alétheia (pravda) a jeho významové proměny napříč mytickým a básnickým myšlením, až na samý práh myšlení filosofického.

Tractatus de sex dierum operibus. Sv. IV: Jeden z nejdůležitějších textů filosofické školy v Chartres je pozoruhodným pokusem o skloubení biblické zprávy o stvoření světa podle knihy Genesis s Platónovým Timaiem. Překlad, úvod a poznámky připravila L. Karfíková. Latinsko-české vydání.

Autorka v knize s podtitulem "Osud a etika v řecké tragédii a filosofii" podává výklad některých Aischylových a Sofokleových tragédií, Platónových dialogů a Aristotelových spisů z hlediska problematiky dobra.

Spolu s Platónovou Ústavou nejdůležitější kniha evropské tradice politické filosofie. Nový český překlad M. Mráze v zrcadlovém řecko-českém vydání, opatřený úvodní studií a poznámkami.

Dialog Faidón, tradicí interpretovaný jako důkaz Platónova pojetí anamnése a nesmrtelnosti duše, se v Ebertově interpretaci stává Platónovou kritikou teorie anamnése a nesmrtelnosti duše.

X. svazek. Desátý svazek Patočkových sebraných spisů.

Monografie o stoické filosofii z pera slavného znalce antické filosofie.

Bochumský filosof vycházející z fenomenologie E. Husserla a M. Merleau-Pontyho zkoumá vztah vlastního a cizího. Problematiku tohoto vztahu sleduje mimo jiné na fenoménech jako dialog, taktické jednání, násilí a utrpení, technika, práce, nouze a přebytek, všední den, moderní malířství a řád velkoměsta.

Texty o Janu Patočkovi a jeho filosofii.

Autor zaujímá svérázné místo v evropském existenciálním myšlení. Zaměřuje se především na kritiku racionalismu jak ve filosofii, tak v theologii.

Sborník k sedmdesátinám L. Hejdánka a J. S. Trojana.

Pokus o průhledy do nečekaných problémů myšlení, jež se neomezuje na skutečnosti, které jen „jsou“.

Jádro knihy tvoří spektakulární polemika F. H. Jacobiho s M. Mendelssohnem o Spinozově filosofii. Tato polemika, na níž se podíleli i Lessing, Goethe a Herder, definitivně vrátila Spinozu do filosofie.

Problém Heideggerovy biografie. Fariasovo „skandální odhalení“ Heideggerova nacismu vyvolalo polemiky, o nichž kniha pojednává a dospívá k závěru, že teprve korektní a korigující biografie Rüdigera Safranskiho uvádí na pravou míru souvislosti životní a myšlenkové cesty M. Heideggera.

Platónská tradice v antické filosofii a její recepce ve filosofii německého idealismu

Kniha českého autora, která vyšla nejprve německy, podává výklad a analýzu myšlenkových a sociálních základů moderní společnosti a civilizace. .

Reedice samizdatového vydání dopisů našeho předního filosofa zachycujících duchovní atmosféru prvních měsíců Charty 77.

Člověk - prostor - transcendence. Tato kniha nabízí zamyšlení nad vztahem mezi člověkem, prostorem a transcendencí. Z různých perspektiv a na odlišných příkladech ukazuje, jak člověk vnímá posvátné v rámci své zkušenosti specifického prostoru.Autoři jednotlivých příspěvků reprezentují rozličné obory – přírodovědu, teologii, religionistiku, historii, teorii umění, filmu a architektury –, mnozí však překračují obvyklý diskurs své disciplíny a podávají také osobní pohled, založený na introspekci a reflektované existenciální zkušenosti.Čtenář je jakoby doprovázen na cestě po mnoha podivuhodných prostorech, od syrově krásné polární krajiny přes imaginativní svět pravoslavných ikon až třeba po moderní sakrální architekturu. V každém z těchto navštívených prostorů pak má příležitost uvažovat nad tím, jakým způsobem u člověka funguje ono sensorium, které mu umožňuje setkávat se s tím, co je zcela jiné, co jej přesahuje, co je pro něj to „poslední nepodmíněné“.

Svazek 6. Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495). Oproti výkladu A. de Libery, který v řadě Dějiny filosofie již vyšel a který věnuje rovnoměrný prostor byzantské, židovské, islámské i latinské tradici, se Kobuschova prezentace soustředí na klíčové autory křesťanského Západu.

Svazek XV. Latinsko-české vydání Augustinova raného spisu, který se pokouší ukázat, že má-li individuální duše racionální strukturu a zahrnuje-li neproměnné obsahy, pak je nesmrtelná. Překlad, úvod a poznámky L. Karfíková.

Svazek XIV. Řecko-české vydání spisu, který představuje Řehořovu antropologii čerpající z antických, biblických i starokřesťanských zdrojů.

Patří k významným a také kontroverzním právním a politickým myslitelům 20. století. Jedněmi je považován za „korunního právníka třetí říše“, pro druhé je klasikem politického myšlení srovnatelným s Machiavellim či Hobbesem. V době výmarské republiky patřil k zásadním kritikům parlamentní demokracie a také zastáncům decisionismu a k teoretikům novověkého suverénního státu. Ve svém myšlení, jež má kořeny v katolické víře, se zaměřil na otázku moci, násilí či nastolení práva. Jasně a rétoricky brilantně formuloval pojmy jako výjimečný stav, diktatura, suverenita, ale také politická theologie, legalita a legitimita či přítel a nepřítel.

27 filosofických disputací. Rámec "totalitní hospody" autorovi posloužil nejen jako připomínka života doby minulé, ale i jako východisko k vyjádření řady originálních a hlubokých myšlenek určených pro naši současnost. Neobyčejně podnětné, živě psané a myšlenkově dramatické dialogy tak potěší každého, kdo dokáže prožít radost z poznávání.Prorežimní vědec-technokrat, samorostlý myslitel topič, farář bez státního souhlasu a starý zahradník zde diskutují o povaze reality, smyslu vědy, buddhistické nirváně, středověké vizi vesmíru, duchovním životě rostlin a o řadě dalších pozoruhodných věcí.I sem, do světa hospody, však stále naléhavěji vstupuje vnější svět: cenzura, zákaz pobytu, Charta 77. Příběh hledání pravdy vrcholí a oba světy se nakonec prolnou. Co bude dál?

Výbor z textů velkého německého mystika 13. století s obsáhlou úvodní studií Jana Sokola. Reedice úspěšné knihy věnované středověké mystice, zejména dílu významného německého náboženského myslitele Mistra Eckharta. Úvodní studie Jana Sokola spolu s vysvětlujícími poznámkami otevírá přístup k předkládaným spisům širokému okruhu čtenářů. Mezi vybranými spisy nechybějí entuziastická Eckhartova kázání odhalující bezprostředně samotné jádro Eckhartova myšlení v jeho místy doslova ,,syrové„ podobě. Do výboru jsou zařazeny rovněž překlady několika dalších dobových textů, které doplňují celkový rámec myšlenkového dědictví Mistra Eckharta.

Jsi zvěstovatel sebe sama a věže, kterés’ vystavěl, nejsou než základy tvého většího Já. A toto Já bude též toliko základem. I já jen zvěstuji sám sebe, neboť stíny, jež se přede mnou dlouží za úsvitu, shromáždí se u mých nohou v hodině polední. A jiný úsvit vrhne přede mne nový stín, a také on bude o polednách posbírán. Vždy jsme byli sami sobě zvěstovateli, a vždy i budeme. Vše, co jsme shromáždili a co ještě shromáždíme, to vše bude jen símě polí dosud nezoraných. My sami jsme pole i oráč, sběrač i sklizeň.“

Vznik matematické logiky je první revolucí v logice od dob Aristotelových. Úvodní část tvoří český překlad, druhou a třetí část doprovází faksimile prvního německého vydání (1879) – druhá část je dvojím překladem:do češtiny a do dnešní symboliky, třetí pak výkladem–přepisem do současného značení i jazyka. Překlad J. Fialy je doprovázen obsáhlým komentářem.

Předložený výbor obsahuje šest Kantových studií k tématu osvícenství, politiky a filosofie dějin, jež jsou dokladem jeho intenzivního zájmu o společenské dění. Největším přínosem Kantových společensko-teoretických prací je však konkretizace jeho morální teorie. Ve svém stěžejním příspěvku k dějinám politické filosofie, ve spise K věčnému míru, předkládá Kant model mírového soužití mezi národy, které je dodnes aktuální.Ve spise O obecném rčení: Je-li něco správné v teorii, nemusí se to ještě hodit pro praxi, vysvětluje Kant smysl a uskutečnitelnost své praktické filosofie založené na kategorickém imperativu. Soubor dále obsahuje statě Idea všeobecných dějin, recenzi Herderových Idejí k filosofii dějin lidstva, Domnělý počátek dějin lidstva, O domnělém právu z lásky k lidem lhát, Co je osvícenství? a uzavírá jej Konec všech věcí, v němž Kant převádí apokalyptický motiv na situaci, kdy by se křesťanství stalo pouhým souborem příkazů a přestalo být prodchnuto duchem laskavosti a lidského porozumění.