Kresťanský život

Tajemství duše na pomezí poezie a kontemplace za tichého svítaní. Tento příběh vzdáleně připomíná výroky Džibrána, Hesseho či Thákura. Dotýká se nejhlubšího smyslu života a vrhá světlo na skutečnosti, které každý den ve svém nitru prožíváme. Jeho básnicko-prorocký jazyk pozvedá člověka ke kontemplativnímu pohledu na věci, protože “veškeré světlo mysli prochází srdcem”.Co je to Vítr, Samota, Láska, Život, Bolest, Smrt, Zapomnění, Poznání, Pravda, Svoboda, Dokonalost? Kdo je to Bůh? Dvanáctkrát nalezne Prorok ve svém srdci “vnitřní souzvuk” s hudbou Větru, kterému naslouchá za tichých Svítání. Prorok, který žije v tvém srdci.

Príbehy ľudí trpiacich anorexiou, bulímiou a prejedaním. Potrava a hmotnosť, uvedomovanie si vlastnej hodnoty a depresia – to sú dnes dôležité témy pre mnohých ľudí. Sme obklopení ľuďmi, ktorí chcú schudnúť, ľuďmi, ktorí riešia svoje problémy jedlom, ako aj tými, ktorí prestanú jesť v úsilí vyrovnať sa so svojimi problémami. V mnohých prípadoch takéto správanie vedie k poruchám príjmu potravy.Autorka knihy hovorí o osobných skúsenostiach. Ako tínedžerka takmer zomrela na anorexiu. Po svojom vyliečení z choroby sa začala venovať výskumu porúch príjmu potravy a v súčasnosti pracuje na Psychiatrickom oddelení Oxfordskej univerzity, kde sa zameriava na terapiu pre obéznych ľudí.

Výběr z korespondence, který nabízí zajímavý pohled na poslední měsíce života velké karmelitánské světice.

Studie věnovaná misijím jako jednomu z aktuálních témat křesťanské spirituality a teologie.

Augustin z Hippo (354-430) je všeobecně známý jako neklidný hledač pravdy, konvertita, biskup a učený teolog, málokdo ho zná jako mnicha. Jeho osobnost však můžeme zcela pochopit jen tehdy, máme-li na zřeteli, že po svém obrácení chtěl být výhradně ‚služebníkem Božím‘, tj. právě mnichem.Sepsáním první klášterní řehole v západní oblasti ovlivnil rozhodujícím způsobem konkrétní utváření křesťanského řádového ideálu, a tím i základ dalšího vývoje řádového života v západní Evropě,“ píše v úvodu k řeholi sv. Augustina Tarsicius Jan van Bavel OSA. Emeritní profesor teologické fakulty Katolické univerzity v belgické Lovani se Augustinovou řeholí zabývá přes čtyřicet let. Komentář k ní je zralým plodem jeho celoživotní práce.

Kniha pro všechny čtenáře, kteří hledají odpověď na otázky spojené se vztahem vědy a víry.

Tato kniha je věnována penězům a našemu vztahu k nim. Bible je zde brána jako inspirace a poučení k úvahám jaké místo v našich životech mají peníze hrát. Při pozorném čtení Písma můžeme totiž zjistit, že nám na ,mnoha místech poskytuje zajímavé inspirace k řešení tohoto problému. Zdaleka se nejedná jen o Ježíše a jeho evangelijní podobenství, velkou moudrost můžeme čerpat také z knih Starého zákona.

Střední věk jako duchovní úkol. Při krizi středního věku jde zpravidla o hlubší existenciální krizi, v níž si jedinec klade otázku po smyslu celého života. Otázka po smyslu čehosi je již sama o sobě záležitostí náboženskou.Střední věk znamená krizi smyslu života, a proto i krizi náboženskou, ta však v sobě zároveň skrývá šanci nalézt nový smysl svého bytí.Tato krizová fáze je rozhodujícím úsekem na cestě naší víry, bodem, v němž se rozhoduje, zda Boha potřebujeme, abychom svůj život obohatili a byli schopni seberealizace, nebo jsme-li připraveni ve víře odevzdat Bohu sebe i svůj život.Tato kniha chce povzbudit ke znovuobjevení náboženské cesty jako cesty uzdravení, jako léčebného prostředku na rány, které nám uštědřil život a které se právě při krizi středního věku tak bolestně otvírají.

Úvahy na hymnus Veni Creator. Tato kniha pojednává o hymnu, který pochází z 9. století. Od doby svého vzniku bez ustání zaznívá v liturgii Velikonoc a v křesťanských shromážděných jako nikdy nekončící a slavnostní modlitba k Utěšiteli. Zdroje, z kterých autor čerpá jsou: Písmo, církevní otcové a jejich díla, liturgie, katolická, pravoslavná a protestantská teologie. Autor podává ucelený výklad – opravdovou teologickou a duchovní Summu o Duchu svatém.

Vianočné meditácie, prednesené v decembri 1974 v Katolíckej akadémii vo Freiburgu. Autor uvažuje o zmysle Vianoc ako začiatku Ježišovho života, avšak ponúka svoje úvahy o Vianociach aj z pohľadu Ježišovej smrti a vzkriesenia, pretože vlastne iba „koniec zjavuje „začiatok". Avšak tieto meditácie nechcú ani zamlčať alebo zatemniť právo tradičnej a cirkevno–učiteľskej teológie Vianoc ako príchodu večného Božieho Logosu do našich dejín."

Ve čtyřiceti krátkých úvahách se autor zamýšlí nad duchovními prameny Ruska. Poslání od Boha dostává nejen každý člověk, ale i každý národ. Proto je třeba, aby také národ našel svou identitu, svou ideu. Vladimír Solovjev v úvodu ke knize Ruská idea k tomu poznamenává: "Není pravou ideou národa to, co si národ sám o sobě myslí, ale jaké mínění má o něm od věčnosti Bůh." Jak však poznáme, jaké poslání Stvořitel určil jednotlivým národům? Do plánů Boží prozřetelnosti mívají vhled lidé duchovní, kteří jej pak vyslovují v náznacích, v aforismech. Identita lidu se také zjevuje v dějinách.

Kniha nastiňuje několik klíčových témat pro porozumění současné pozici, postojům a konfliktům katolické církve v globálním a českém kontextu. Církev si v druhé polovině 19. století konstruovala novou institucionální podobu a identitu a tento proces ji vrhá do stále nových konfliktů se společností a kulturou moderní éry. Těžištěm knihy je otázka hodnot, na kterou se církev v (post)moderní době velmi upnula. Podrobněji analyzuje tři zásadní výzvy: otázku těla a tělesnosti, kněžství a synodalitu, které souvisejí s otázkou moci. Detailní vhled nabízí i do vývoje papežství v 21. století a do proměn české církve po roce 1989. Nakonec jsou pojednány hlavní výzvy pro budoucí vývoj církve a její působení v kontextu rozdělené společnosti, včetně varianty postinstitucionálního křesťanství.

Třetí a závěrečný příběh s poustevníkem Petrem Calvayem se tentokrát neodehrává na opuštěném ostrově. Otec Robertson bude mít příležitost seznámit se i s osudy Petrových rodičů.

"Neboj se toho, kdo pochybuje, ale pochybuj o tom, kdo říká, že se nebojí."

alebo o tom, čomu sa kresťania vyhýbajú. Pod pojmom tabu rozumieme zakázanú oblasť – to čo sa nesmie robiť, o čom sa nemá hovoriť, na čo sa nesmie pýtať. To, ktoré oblasti sú predmetom tabu, nemá racionálne vysvetlenie. Členovia spoločenstva, ktoré uznáva určité tabu, berú tieto tabu ako dané a samozrejmé.

Kde byli dva, nyní je jen Jeden. Prožitkem nedvojnosti se tradičně zabývají všechna vyspělá světová náboženství. Jeho podstata tkví v tom, že umírá nepravé já a pocit oddělenosti od Nejvyšší skutečnosti se rozplyne a na jeho místo nastupuje trvalé vědomí jednoty. V křesťanském pojetí se jednota s Nejvyšší skutečností vysvětluje milostí Ježíšova nanebevstoupení. Za takový stav se považuje spojení s Bohem, který přesahuje dokonce i zkušenost s "proměňujícím sjednocením", jež je součástí křesťanské kontemplativní tradice. K tomu, aby se takový stav stal trvalým, bychom potřebovali přinejmenším fyziologicky rozvinutější mozek a nervovou soustavu. Intenzivní a důvěrnou komunikaci s Bohem musí zkrátka vydržet i naše tělo. Ale i ten, kdo by trvalého stavu nedvojnosti dosáhl, by se v tomto životě musel volně pohybovat mezi duálním a neduálním vědomím. Chceme-li ve svém duchov-ním úsilí dosáhnout neduálního vědomí, musíme počítat s tím, že i na této úrovni vědomí musíme žít reálným každodenním životem se všemi jeho vzestupy a pády.

Cesta křesťanské kontemplace. Tato kniha je výsledkem úsilí o nové pojetí křesťanské duchovní cesty, které by bylo blízké soudobým následovníkům Krista. Během prvních šestnácti století církevní historie byla kontemplativní modlitba uznávaným cílem křesťanské spirituality kněží i laiků. Po reformaci došlo prakticky ke ztrátě tohoto odkazu, přinejmenším jako živé tradice. Křesťanská kontemplativní tradice se začala obnovovat ve dvacátém století, a tento proces stále pokračuje. Třebaže se kniha snaží o dialog mezi poznatky současné psychologie a mistry tradičního křesťanského duchovního myšlení, její hlavní cíl je ryze praktický: poskytnout pevné koncepční zázemí pro moderní praxi kontemplativní modlitby a duchovní cesty. K této cestě nás nevyzývá jen potřeba osobního růstu, ale i zájem celého lidského společenství.„Pravidelná kontemplativní modlitba spouští ozdravný proces, který můžeme nazvat „boží terapií“. Hluboké spočinutí, jehož dosahujeme při modlitbě, rozrušuje udusanou půdu kolem emočního plevele v našem nevědomí; naše tělo je jím doslova promořeno. Duše se začíná pozvolna zbavovat nezpracované emoční zátěže nahromaděné v průběhu života, a tím se otevírá nový prostor pro sebepoznání, svobodnou volbu a odhalování Boží přítomnosti v nás. Zvyšuje se naše důvěra v Boha, naše spojení s božským léčitelem, které nám dává sílu vytrvat.“

Kontemplativní rozměr evangelia. Základním účelem modlitby souhlasu či usebrání, kterou se zabývá tato kniha, je přinést poznání a zkušenost Boží lásky do společného vědomí lidské rodiny. Kontemplativní modlitba je proces vnitřní transformace, proměny započaté Bohem a vedoucí, pokud souhlasíme, k božskému sjednocení. V tomto procesu se mění způsob vnímání reality. Dochází k restrukturaci vědomí, která dá věřícímu schopnost vnímat souvislosti, vztahovat se ke každodennímu životu a reagovat na něj se zvýšenou citlivostí k Boží přítomnosti ve všem, skrze všechno a za vším, co se děje. Během prvních šestnácti století církevní historie byla kontemplativní modlitba uznávaným cílem křesťanské spirituality kněží i laiků. Po reformaci došlo prakticky ke ztrátě tohoto odkazu, přinejmenším jako živé tradice. Křesťanská kontemplativní tradice se začala obnovovat ve dvacátém století a tento proces stále pokračuje.

Rozšírenie východných kultov a náboženských siekt v „kresťanskej Európe kladie tradičným kresťanom otázku, či nie je aj niečo lepšie než kresťanstvo. Autor sa zameriava na potvrdenie plnosti Božieho zjavenia v kresťanstve."

Autor obhajuje nedeľu ako sviatočný deň. Pre kresťanov je toto dielo podnetom a povzbudením nanovo objaviť a pestovať „kultúru nedele."

Esej o duchovní teologii podle svatého Pavla a svatého Tomáše Akvinského. Jak žít duchovní život a vydávat svědectví evangeliu ve světě ovládaném vědou a technikou? Jak znovu sjednotit teologii, jež ustrnula ve svých rozumových konstrukcích, s mystikou či duchovní naukou opírající se o zkušenost víry a lásky? Jak se od zkostnatělé morálky spočívající na přesně daných závazcích a zákazech znovu vrátit k morálce vycházející z blahoslavenství a uspořádané okolo ctností?Servais Pinckaers ve svém teologickém úvodu do duchovního života načrtává hlavní cesty vedoucí k znovuobjevení a posílení duchovní spontaneity a působení Ducha svatého v srdci věřících. Přivádí čtenáře k pramenům, které duchovní život napájejí, ať už jde o Boží slovo, učení Otců či liturgii církve, a inspirován učením Tomáše Akvinského poukazuje na stěžejní roli ctností a darů Ducha svatého.Život podle Ducha, jak nám Pinckaers ukazuje, není ustrašeným a úzkoprsým dodržováním zákonů. Je to Boží dar, živý zákon vepsaný do našich srdcí, jenž nás uschopňuje k pravé svobodě a přátelství s Trojjediným.Servais Pinckaers O.P. (1925 - 2008) byl belgický dominikánský kněz. Po studiích vyučoval morální teologii a věnoval se pastorační službě. V roce 1975 byl jmenován profesorem morální teologie na Université de Fribourg ve Švýcarsku, kde působil až do své smrti.

Homilie, rozhovory, přednášky. V knize, jejíž vydání doprovodil předmluvou český primas kardinál Miloslav Vlk, se představuje bývalý papežský nuncius v České republice. Kniha přináší jednak výběr jeho kázání, která pronesl v letech 1990-1997 na mnoha místech Čech a Moravy ať už k příležitostem liturgického roku nebo svátku světce či význačné události, dále některé z rozhovorů, které poskytl médiím za dobu svého působení v ČSFR a ČR. No především některé jeho přednášky na odborná teologická témata, zejména jeho oblíbenou patrologii se zaměřením na svatého Ambrože. Autor se nám v knize představuje nejen jako teolog, ale především jako zástupce Svatého otce, kněz s velkou náklonností k obyvatelům a církvi v naší vlasti.

Plnebarevná slovenská verze reprezentativní monografie, která je věnována kříži jako jednomu z hlavních uměleckých motivů křesťanského umění.

Knihy čerpající z pokladů duchovní tradice. Texty jsou bohatě doprovázeny barevnými reprodukcemi.

Knihy čerpající z pokladů duchovní tradice. Texty jsou bohatě doprovázeny barevnými reprodukcemi.

Autor této knihy je mužem modlitby, naslouchání a kontemplace. V šestadvaceti úvahách dává čtenáři impuls, aby se dal na cestu k témuž. Jde o duchovní četbu v pravém smyslu slova a vzhledem k tomu, že autor je karmelitán, lze vytušit jeho vlastní duchovní směřování.

Dopisy podle textů svaté Terezie z Avily. Krátké texty které nás mohou inspirovat k modlitbě a rozjímání.

Cyklus A. Zamyšlení nad biblickými text nedělí a svátků.

Praktický průvodce pro zájemce o soukromá zjavení. Kniha je stručným průvodcem pro všechny, kteří se zajímají o soukromá zjevení, vidění a jiné mimořádné náboženské jevy, jež jsou v dnešní době tak rozšířené. Vzhledem k obrovskému zájmu o mimořádné náboženské zážitky je kniha velmi potřebným pramenem praktických rad.Autor vychází z děl klasiků duchovní literatury a církevních dokumentů, které nejsou běžně dostupné, a shrnuje také v průběhu staletí nahromaděnou moudrost církve, která se váže k tomuto tématu. Zároveň nabízí další možnost poznání Boha a všem přístupný náboženský zážitek. Rozumí se tím dílo Boží milosti, které běžně působí v každodenním životě, ale které se může stát pramenem ctnosti a svatosti.

Proč hovořit o Božích znameních?Týkají se totiž nás všech. Vzhledem k tomuto tématu na nás číhá dvojí nebezpečí. Prvním z nich by bylo spatřovat znamená všude, tzn. přehnaným a mylným způsobem interpretovat každou událost a každé slovo. Druhému bychom propadli, kdybychom již nedokázali vedle sebe rozeznat Boží přítomnost, jež se projevuje i ve velmi konkrétních věcech našeho života.

Tato kniha je určena všem, kdo se zajímají o proměny náboženských představ v současném sekularizovaném světě. Autorka podává přehlednou informaci o nových duchovních proudech, přičemž se neomezuje pouze na teologické srovnání s křesťanstvím.Sledované náboženské skupiny jsou zasazeny do sociálně – psychologického kontextu. Můžeme tedy hledat odpověď na otázku, komu jsou nové náboženské formy určeny a proč mají takový úspěch.

Když se ptáme v našich modlitbách, co je to pokora, Bůh nám ukazuje na Marii. Jak ale získat pokoru? Nestačí si říci: já jsem pokorný, já chci být pokorný. Cítíme, že to tak nejde. Budeme ji tedy hledat u Marie, zamyslíme se v této knížečce nad několika řádky z Písma. Maria tam vystupuje tak pokorně, že ji téměř nevidíme ani v Písmu, ani ve vykupitelském díle. Kéž nám Duch svatý pomáhá poodhalit tuto Mariinu skrytost.

Polský vysokoškolský profesor použil několik úryvků z Čapkova díla k cyklu úvah a meditací, které nám dávají poznat hloubku genia české literatury, jeho hledání Boha, pravdy, ryzosti a krásy.

Tato kniha má posloužit k celoroční práci. Neděli co neděli se kněz i laik setkává s Božím slovem. Stručná vysvětlení a podněty k zamyšlení nad Slovy Písma mohou být inspirací pro duchovní život.

V životě každého z nás je mnoho situací, kdy můžeme dát blízkým najevo, že je máme rádi a stojíme při nich. Právě pro tyto příležitosti jsou vhodná Malá přání.

Každý z nás jistě už zažil situaci, kdy by se mu hodil drobný dárek pro své přátele, blízké nebo třeba spolupracovníky. Miniperly jsou právě takovouto drobností, která může potěšit …

Chvalozpěvy k Panně Marii, vytrysklé pod dojmem návštěvy známých poutních míst v La Salettě, Fatimě, Lurdech, Turzovce…

2. díl: Moudrost shora. Kniha Setba a žeň 2. díl: Moudrost shora je pastorační komentář ke všem liturgickým čtením nědelí a větších svátku.

O Marii se v Novém zákoně příliš často nemluví, ale ani jedna ze tří zásadních událostí, z nichž vyrůstá křesťanské tajemství - totiž vtělení, velikonoční tajemství a seslání Ducha svatého - se bez ní neobešla. Na základě úvah o Mariině přítomnosti v Betlémě, pod křížem a ve večeřadle se tato kniha pokouší načrtnout cestu nového života v Kristu, jejímž vzorem je cesta Boží Matky. Maria je zde představena ve světle Božího slova jako "list Kristův, napsaný ne inkoustem, nýbrž na živých deskách lidských srdcí" (2 Kor 3,3). Z tohoto úhlu pohledu se nám Maria jeví též jako vyvolený nástroj, s jehož pomocí vede Duch svatý duše ke spojení s Kristem. Každá kapitola obsahuje teologickou úvahu o Marii založenou na Písmu svatém a zamyšlení o konkrétních důsledcích Mariina postoje pro církev a každého věřícího. Toto spojení je možné proto, že Maria je odedávna považována za předobraz a zrcadlo církve, v němž se má církev zhlížet, aby se i ona stala "svatou a neposkvrněnou". Tato kniha je určena všem, kdo chtějí prohloubit svůj vztah k Marii, ale může sloužit i jako četba při duchovních cvičeních, jako podklad pro nový pohled na Marii při přípravě kázání a též jako příspěvek k ekumenickému dialogu. Je věnována bratřím protestantům, neboť byla psána se skrytou nadějí, že Maria nás už nebude rozdělovat, ale stane se znamením jednoty a usmíření všech křesťanů, neboť nám staví před oči prvotní církev, která se kolem ní shromáždila, aby se "svorně a vytrvale modlila" očekávajíc seslání Ducha svatého.

úvod Josefa Ratzingera. V rozhovorech se svatým Pavlem od Kříže nám Martin Bialas umožňuje navštívit tak říkajíc "základní kurz" ve škole lidství. (z úvodu Josefa Ratzingera)