Klasická literatúra

Monology a scény. Číta: Eduard Kohout, Vlasta Fabianová, Jiří Steimar Celkový čas: 37 minút Eduard Kohout (*6. 3. 1889 –25. 10. 1976) byl český herec, po desítky let byl jedním z protagonistů činoherního souboru Národního divadla v Praze, kde byl v angažmá v letech 1916 až 1960, kdy odešel do důchodu, ale pohostinsky zde hrál takřka do své smrti.Vystupoval i ve filmu, v rozhlase a televizi.Patřil k důležitým osobnostem českého herectví 20. století. Jeho projev se vyvíjel z psychologického realismu přes impresionismus, expresionismus a civilismus až k věcnosti a tlumenosti s využíváním všech výrazových prostředků. Výborně ovládal svůj podmanivý zvláštní hlas. Od 20. let pod vedením K. H. Hilara vytříbil svůj herecký rejstřík a vyrostl ve vynikajícího umělce.Byl obsazován do rolí romantických či lyrických, heroických i komických, zahrál prosťáčka stejně jako rozbolavělého, rozervaného, konfliktního dramatického hrdinu. Pod Hilarovým vedením hrál v Bratrech Karamazových, Lucerně, Králi Oidipovi, Svaté Johance, ve Višňovém sadu, Zkrocení zlé ženy či Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Cyrano z Bergeracu aj. Role pro dramatické herce snové, ale také nejtěžší - Hamleta - se zhostil doslova famózně; získal ocenění nejen kritiky, ale také velkou popularitu. Po Hilarově smrti spolupracoval neméně úspěšně s režiséry Jiřím Frejkou a Karlem Dostalem.Ve filmu nebýval obsazován do hlavních rolí - za jeho nejvýraznější a nejlepší filmovou roli je pokládána role podivínského Artuše Fabiána ve filmu Turbína.

Číta: Martin Růžek, Jan Šťastný, Eduard Cupák, Vladimír Brabec, Antonie Hegerlíková, Antonín Molčík, Jiří Plachý, Radoslav Brzobohatý, Simona Stašová, Oldřich Vlach, Svatopluk Skopal, Josef Patočka, Ivan Řezáč, Petr Hotmar, Vladimír Krška, Karel Urbánek, Miroslav Středa, Oldřich Janovský, Sylva Sequensová, Miloš Rozhoň, Vladimír Pospíšil, Karel Hlušička, Miriam Kantorková, Miluše Šplechtová, Oldřich Vlček Celkový čas: 4 hodiny 4 minúty Jak spravedlivý je svět, v němž o celém tvém životě rozhodne krádež jednoho bochníku chleba? Radoslav Brzobohatý jako Jean Valjean v rozhlasové dramatizaci úspěšného románu Victora Huga.Román Les Misérables napsal a v roce 1862 nechal vydat Victor Hugo. V českém překladu se zcela zažil název Bídníci, byť k tématu knihy by se spíše hodil pozdější překlad Marie Majerové, která hlavní hrdiny nazvala Ubožáky. Zaslouží si totiž spíše naši lítost než opovržení: navzdory veškeré své snaze a lidským kvalitám totiž v jejich světě není možné odčinit jediný hřích mládí.Hlavní postavou ve spleti figur a figurek Hugova dodnes známého románu je trestanec Jean Valjean, původně klestič stromu. Ten se z nouze vloupá do domu, aby ukradl bochník chleba. Je chycen a zavřen na pět let na galeje. Tím je na celý život ocejchován, svůj trest si navíc prodlouží neustálými pokusy o útěk. Když je konečně propuštěn, má již své nejlepší roky dávno za sebou a výsledkem justiční „převýchovy“ je zhrublý a drsný muž, kterého změní až setkání s biskupem Myrielem, který mu bez podmínek a vřele nabídne pohostinství a neudá jej ani v okamžiku, kdy mu Valjean ukradne stříbrné příbory. Bývalý trestanec se pod vlivem této příhody rozhodne žít lepší život – rameno spravedlnosti je však nelítostné a na nic se neohlíží. Ať žije Valjean sebectnostněji, stále má v patách komisaře Javerta…Rozhlasová dramatizace jednoho z nejslavnějších románu 19. století vznikla v Českém rozhlase v roce 1993. Režisér Jiří Horčička, dramatizátor Jan Strejček a dramaturg Hynek Pekárek vykládají Hugův román především jako velkou společenskou fresku, děj otevírají až okamžikem setkání Valjeana s biskupem a ve více než čtyřech hodinách nahrávky zprostředkují hluboký zážitek.Z hereckého obsazení zaujme nejvíce Radoslav Brzobohatý coby Jean Valjean. Jeho osobitý chlapský hlas tu zažívá několik typových přerodů od hrubozrnného a primitivního hlasu trestancova až do gentlemanského tónu starosty Madelaina, kterým se stane. Jeho hlavního protivníka Javerta představuje další z nezaměnitelných hlasů Eduard Cupák, z jehož nekompromisnosti až mrazí.Nahrávka z archivu Českého rozhlasu tak může připomenout nejen významný historický román, ale také plejádu herců a tvůrců rozhlasové historie.- Přemysl Hnilička

Číta: Miroslav Částek Celkový čas: 37 minút Z komentáře k původnímu LP 1 18 1479 vydaného Supraphonem v roce 1974:Čechov znamená Čechův. Jeden Čechův dědeček byl Čech. Ač tyto věty zní jako citáty z čítanky pro druhou třídu základní školy nebo jako diktát z těsnopisu, jsou pravdivé. Nemají samozřejmě nejmenší zásluhu na tom, že Anton Pavlovič Čechov je u nás už pětaosmdesát let tištěn a čten a přes sedmdesát let hrán předními i méně předními divadly. Pro obě strany se všechno začalo šťastně: první Čechovova povídka, uveřejněná u nás v příloze Národních listů 9. prosince 1888, nese titul Štěstí. Ač v ní autor nesliboval lidem nic příliš příjemného ani jistého v oboru lidského štěstí, ba jeho poselství bylo takřka zdrcující - zemřeš, člověče, a nikdy se vlastně ani nedovíš, co je štěstí - ač se tedy mladý autor představil jako bořitel iluzí a kazisvět, zabydlel se v čtenářské a divadelní obci natrvalo. Nemluvě už o tom, jak se jeho tvůrčí metody chopili i v dalekém světě velcí moderní autoři."Tak mi připadá, jako by byl autor psal Strýčka Váňu krví vlastního srdce," napsal kritik v roce 1901 v Divadelních listech. Snad i proto je Čechov tak blízký čtenáři tehdejšímu i dnešnímu: krev vlastního srdce zůstane krví, ať se uvnitř člověka nebo kolem něho změní cokoliv. Pravda, zmýlil se o dvě století v odhadu, kdy dojde k zásadní změně ruského života. Ani s tou mýlkou není pronikavost jeho pohledu o nic menší ani nepravdivější a krev jeho srdce o nic méně krvavá. Čechov byl lékař a umělec. Snad to bylo to nejšťastnější spojení profesí právě pro zasvěcené vnikání do lidského nitra. Až na dno lidského nitra. Čechov sám spojení svých profesí charakterizoval typicky po čechovsku - medicína je prý jeho zákonná manželka, literatura jeho milenka.Byla to milenka poněkud nepokojná a náročná. Úkolem umění totiž je - podle Čechovových slov - hájit člověka. Kdo chce být hájen, nesmí ovšem být jen povrchním čtenářem. Povrchnímu čtenáři uklouzne otázka, jak že to pan spisovatel hájí člověka, když obnažuje jeho rozervané nitro, když ukazuje jeho bídu tělesnou i duševní, jeho ubohost, směšnost, trapnost, jeho nicotnost a jeho prohry. Čechov však trpělivě odpovídá. Odpovídá přímo v díle, a to i v těch nejmenších povídkách. Tak v Aňutě musí student Stěpan Kločkov prohlédnout, v jaké špíně a ubohosti žije, naopak v Talentu tři malíři nikdy nepochopí, že se jim nedostává to nejdůležitější, aby se stali skutečnými umělci. Pochopí to však čtenář. Čechovovo umění hájí člověka právě tím, že mu ukazuje přesně na napadená místa v jeho nitru. Ukazuje mu je tak sugestivně, že se zdá takřka nemožné, aby si jich postižený nevšiml a nezačal se sám proti nim bránit. Bránit se sám proti sobě, proti všemu zlému a ubohému uvnitř i vně........Čechov byl, je a zůstane zamyšleným hlasatelem pravdy, zejména pravdy umělecké.Sám o tom kdysi napsal:"Umění je tím zvláštní a dobré, že v něm nelze lhát. Je možné lhát v lásce, v politice, v medicíně, je možné oklamat lidi i samého pánaboha - byly i takové případy - avšak v umění klamat nelze."Lubomír Vaculík

Číta: Stanislav Zindulka, Jaroslav Plesl Celkový čas: 10 hodín 20 minút Příběh lásky a zrady na pozadí dobytí nejslavnějšího města přelomu středověku a novověku.Historický román pojatý jako fiktivní deník uvádí do života, myšlení, zvyků a mravů lidí v někdejší metropoli východní civilizace v době končícího byzantského středověku a zachycuje její marnou obranu Cařihradu před tureckými sbory. Srdcem vyprávění je tragický milostný vztah poutníka Jana Angela, jenž utekl ze služby u tureckého sultána, a Anny Notaras, dcery předního byzantského úředníka a císařovy příbuzné.Na pozadí dobytí jednoho z nejslavnějších měst přelomu středověku a novověku centra Římské vzdělanosti i náboženství se odehrává příběh lásky, války, zrady a bolesti v podání Jaroslava Plesla, četby doslovu se zhostil Stanislav Zindulka.

Číta: Rudolf Pellar, Vladimír Ráž, Jarmila Skopalová Celkový čas: 1 hodina 32 minút V autorově pojetí jde o básnický obraz cesty člověka životem a dějinami, po níž dospívá lidský duch v zápase se silami světa k sobě samému, ke své božské podstatě.Vypravěč posluchače provází celým dílem, které je průběžně rozsáhle citováno v dramatických ukázkách. Nahrávka umožňuje široké veřejnosti detailně se seznámit s fenoménem Faust a zároveň poskytuje umělecký prožitek.

Číta: Josef Somr, Bořivoj Navrátil, Alois Švehlík, Soběslav Sejk, Martin Růžek, Josef Vinklář, Marie Drahokoupilová, Petr Štěpánek, Jaroslav Kepka, Bohumil Švarc, Jaroslav Pešice, Miroslav Saic, Václav Knop, Otakar Brousek ml. Celkový čas: 1 hodina Před 22 lety, v roce 1991 jsme si pro svoje potěšení natočili v Jevanech ve studiu pana Štaidla dramatizaci Verneovky. Podařilo se mi získat ke spolupráci herce zvučných jmen. Po prvním, poněkud nevydařeném vydání jsme vzali tento archivní záznam opět do rukou a oprášili ho. Stojí za to si poslechnout pány Vinkláře, Růžka, Navrátila, Kepku, Somra, Švehlíka, Brouska, Štěpánka, Sejka, Saice a samozřejmě madam Drahokoupilovou a další. Příjemný poslech přeje Václav Knop.

Číta: Taťjana Medvecká Celkový čas: 1 hodina 30 minút Příběh prosté, ale moudré babičky převyprávěl autor tak, aby mu snadno porozuměly i malé děti. Audiokniha je ideální na cesty autem, jako pohádka před spaním i pro přípravu do školy. Prostou, avšak moudrou babičku Boženy Němcové zná téměř každý. Po jejím příjezdu k dceři na venkov si ji okamžitě oblíbí vnoučata, stává se rádkyní sousedům i samotné paní kněžně. Očima mladé Barunky zobrazuje příběh světlou i temnou stranu lidských osudů na malebném českém venkově se všemi zvyky a tradicemi, inspirované vzpomínkami na dětství autorky. Jedná se o jedno z nejznámějších děl české klasické literatury, které je převyprávěné tak, aby si ji mohli přečíst i malí čtenáři.

Číta: Jaromír Spal, Václav Voska, Jiřina Švorcová, Karel Höger Celkový čas: 50 minút Komentář k původnímu LPDV 15162 z roku 1963:Druhý výběr umělecké prózy ve školní řadě GK obsahuje jednak kratší literární útvary (povídky a pověst), jednak výňatky z delších děl. Zvukové snímky jsou určeny pro literární výchovu šestého až devátého ročníku základní devítileté školy. Rozšiřuje se jimi dosavadní soubor umělecké prózy na gramofonových deskách, vydávaných Gramofonovým klubem pro literární vyučování.Plocha dvou gramofonových desek určovala rozsah a počet textů. Při jejich volbě se přihlíželo k četbě žáků, která je stanovena učebními osnovami z roku 1960. V souboru je především zastoupena mimočítanková četba, aby se v každém ročníku mohl uplatnit poslech některé ukázky při práci s díly mimočítankové četby. Vzhledem k praxi byly voleny z těchto děl jiné ukázky, než které byly pojaty do čítanek; lze jich využít v besedách, ve kterých se kombinuje rozhovor o domácí četbě žáků s poslechem, čtením a výkladem vybraných ukázek.Poslech ostatních próz, které žáci mají v čítankách příslušných ročníků, obohatí a zpestří možnosti práce s textem.Poslech uměleckého přednesu je nejenom osvědčeným prostředkem přímého citového účinu literatury: rozvíjí také pozornost žáků ke zvukovým kvalitám jazyka a tím přispívá i ke tříbení výrazného, pěkného čtení a přednesu, i když žáci nebudou vedeni k napodobování profesionálních umělců.

Číta: Růžena Merunková, Bořivoj Navrátil, Jaroslava Adamová, Vladimír Brabec, Jaromír Spal, Otakar Brousek st., Jaromír Hanzlík, Vladimír Krška, Svatopluk Skládal, Josef Patička, Vladimír Hlavatý, Marta Kučírková Celkový čas: 1 hodina 40 minút Utopické RUR (Rossum’s Universal Robots, Rossumovi univerzální Roboti) je v pořadí třetí drama Karla Čapka, časově mu předcházely komedie Lásky hra osudná a Loupežník. Souběžně s ním však s bratrem pracoval také na komedii Ze života hmyzu. Podle vlastních slov dostal Karel Čapek právě při psaní Mravenců nápad na utopické drama a koncipuje Roboty.RUR bylo dopsáno v roce 1920, kdy také vyšlo poprvé tiskem. Premiéru v Národním divadle mělo 25. ledna 1921. Ještě předtím (2. a 3. ledna 1921) jej sehráli ochotníci Jednoty divadelních ochotníků Klicpera v Hradci Králové. Úspěch této Čapkovy hry byl okamžitý a mimořádný, ve velmi krátké době bylo drama přeloženo a uváděno na zahraničních scénách (1921 – Cáchy, 1922 – Varšava, Bělehrad, New York, 1923 – Londýn, Vídeň, Curych, 1924 – Budapešť, Krakov, Paříž, Tokio a další). Třicetiletý autor se tak rázem stal celosvětově známým dramatikem.Varovná Čapkova výzva k lidstvu, pronesená krátce po skončení první světové války, našla silnou odezvu všude, kde bylo RUR uvedeno. Myšlenka výroby umělého člověka – pracovní síly se ve světové vědeckofantastické literatuře objevila již daleko dříve (v našem kulturním prostředí je známa pověst o pražském Golemovi). Karel Čapek však na radu svého bratra jako první užívá pro umělou bytost pojmenování „Robot“, odvozené z výrazu slovanského původu „robota“ – těžká, nedobrovolná práce. Tento termín se stal brzy součástí světových jazyků. Přestože tato Čapkova hra je v současnosti na divadelních prknech uváděna jen výjimečně, její poselství je v postmoderní době až mrazivě aktuální, a proto si zaslouží čtenářovu i posluchačovu pozornost.- Kristina Váňová, ředitelka Památníku Karla Čapka ve Strži

Číta: Igor Bareš, Dana Černá Celkový čas: 11 hodín Jeden z bestselerových románů prominentního amerického psychoterapeuta nás přivádí do Vídně 19. století, do kolébky psychoanalýzy. Hlavními protagonisty fiktivního příběhu jsou filozof Friedrich Nietzsche a psycholog, jeden z předchůdců psychoanalýzy, psycholog Josef Breuer. Nietzsche přichází kvůli svým sebevražedným tendencím k Breuerovi, aby se u něho léčil. Na pozadí jejich vztahu, tedy vztahu mezi jedním z největších evropských filozofů a nadaným terapeutem, dochází k setkání světů filozofie a psychologie. V příběhu se objeví také mladý, začínající lékař Sigmund Freud… Když Nietzsche plakal je příběhem o romantické posedlosti, o zachraňující moci přátelství, o úkolu odborníka pohlédnout do tváře vlastnímu démonu, a tak nalézt schopnost pomoci svému klientovi. Kniha je mistrovskou směsicí fakt a fikce. Ve skutečnosti se Friedrich Nietzsche a Josef Breuer nikdy nesetkali. A psychoterapie samozřejmě nevznikla jako výsledek jejich setkání. Nicméně životní situace hlavních postav je založena na reálných faktech a základní prvky románu – Breuerovo duševní trápení, Nietzscheho zoufalství, Anna O., Lou Salomé, Freudovo přátelství s Breuerem, tepající zárodek psychoanalýzy – měly své historické místo ve Vídni roku 1882. Kniha Když Nietzsche plakal získala cenu Commonwealth Gold Medal za nejlepší román roku 1993, v roce 2009 byla vyznamenána vídeňským knižním veletrhem a sto tisíc výtisků bylo zdarma distribuováno obyvatelům Vídně. Kniha byla přeložena do téměř dvaceti jazyků a znají ji čtenáři po celém světě. Přes čtyři roky byla např. nejprodávanější knihou v Izraeli a na žebříčku bestsellerů se ocitla ve dvanácti zemích.

Číta: Růžena Merunková, Martin Růžek, Viktor Preiss, Alena Vránová, Jana Andresíková, Jana Drbohlavová, Miloš Nedbal, Nelly Gaierová, Drahomíra Fialková, Miloš Hlavica, Oldřich Janovský, Ladislav Kazda, Marie Vášová, Jaroslava Pokorná, Ladislav Boháč, Pavla Maršálková, Eduard Dubský Celkový čas: 1 hodina 57 minút Román Otec Goriot je jedním z dílů rozsáhlé Lidské komedie Honoré de Balzaca. V jeho ději můžeme sledovat dva hlavní příběhy; postupný společenský vzestup studenta práv Evžena de Rastignaca (Viktor Preiss) a úpadek kdysi významného obchodníka s nudlemi, otce Goriota (Martin Růžek). Otec Goriot se celým svým životem upnul na štěstí svých dvou dcer - Anastazie (Alena Vránová) a Delfíny (Růžena Merunková); jim obětuje celé své jmění, v jejich zájmu prodá i poslední svůj majetek, není nic, co by pro ně neudělal. Přesto si nezíská jejich oddanost a lásku. Student Rastignac naopak postupně šplhá na vyšší a vyšší společenské příčky, většinou za pomoci krásných a společensky vysoce postavených dam. Oba bydlí v penzionátu vdovy Vauquerové (Marie Vášová), veselém hnízdě různých postaviček, které buď nemají přebytek peněz nebo nechtějí být příliš na očích okolního světa bohaté a pokrytecké Paříže. Mezi nimi hraje prim zvláštní patron jménem Vautrin (Miloš Nedbal). Rozhlasovou realizaci sestavila z příběhu otce Goriota a dalších motivů Balzakovy Lidské komedie Zuzana Kočová, manželka Emila Františka Buriana a od roku 1974 také dramaturgyně Československého rozhlasu. Otec Goriot byl jednou z jejích prvních dramatizací v této funkci. Režijně text zpracoval Jiří Horčička, který v době normalizace uvítal historickou látku a inscenačně ji držel v lehce expresivním tónu, který jí vtiskly především herecké výkony. Skladatel Josef Pech založil hudební podkres na kontrastu vysokého a nízkého - v úvodu, závěru i mezi jednotlivými scénami se tak prolínají hudební motivy ze zámeckého plesu a líbivé tóny pouličního kolovrátku. Balzakův příběh je dodnes jímavým obrazem světa, v němž odumírá lidskost a vítězí falešná morálka. V závěru hry student Rastignac vyhlašuje Paříži osobní válku - naději však v tuto osobní vzpouru nevkládá snad ani on...

Číta: Šimon Krupa Celkový čas: 2 hodiny 42 minút Právě letos uplynulo sto let od konce první světové války, na jejímž konci se odehrává děj novely Petr a Lucie, která vábí čtenáře již od svého vydání. Milostný příběh dvou mladých lidí – naivního kluka pocházejícího z lepších poměrů a zkušenější dívky, která ví, co život obnáší, ale zároveň umí z celého srdce milovat – i po stu letech působí tak živě, že by se mohl stát i dnes.

Číta: Alois Švehlík, Martin Růžek, Jiří Adamíra, Rudolf Hrušínský, František Němec, Petr Haničinec, Luděk Munzar, Miloš Nedbal, Václav Voska, Jiří Sovák, Josef Kemr, Jan Hrušínský Celkový čas: 1 hodina 8 minút Album monologů z her W. Shakespeara (Hamlet, Othello, Julius Cézar, Romeo a Julie), Moliéra (Zdravý nemocný, Lakomec), Dostojevskij (Zločin a trest), Goethe (Faust) a dalších vydal Supraphon v roce 1981.Podařilo se tak zachovat mimo jiné herecké umění dnes již nežijících hereckých legend Jiřího Adamíry, Martina Růžka, Rudolfa Hrušínského, Josefa Kemra, Jiřího Sováka, Václava Vosky, Petra Haničince a Miloše Nedbala

Číta: Jana Hlaváčová, Miloš Nedbal, Bohumil Bezouška, Klára Jerneková, Stanislav Fišer, Čestmír Řanda, Josef Kemr, Ladislav Pešek, František Vicena, Jaroslava Tvrzníková, Sylva Turbová Celkový čas: 49 minút Ač Řecko nevynalezlo divadlo, je považováno za její kolébku. Jeho počátky se datují do 5.-4. století př. n. l., kdy se v Řecku začala rozvíjet próza, filozofie a tím řečnictví a dramatu.Drama se pak rozdělilo na tragedii (hlavní autoři byli Aischylos, Sofokles a Euripides) a na komedii, jejímž nejvýznamnějším reprezentantem byl Aristofanes. O jeho životě nevíme skoro nic, ale z jeho díla (napsal 44 her) se dochovalo 11: Acharňané, Jezdci, Oblaka, Vosy, Mír, Ptáci, Lysistrata, Ženy o Thesmoforiích, Žáby, Ženský sněm a Bohatství.LP Supraphonu 1 18 1655 vydané v roce 1976 přineslo svým posluchačům záznam výňatků ze třech z nich ( Žáby, Jezdci a Lýsistraté).Na jejich nahrávkách v režii Ivana Weisse a Jaromíra Pleskota se podíleli Josef Kemr, Stanislav Fišer, Čestmír Řanda, Ladislav Peček, Miloš Nedbal, Jana Hlaváčová, klára Jerneková, Sylva Turbová, Jaroslava Tvrzníková a další.Dnes jsou již tyto záznamy i dokumentárními, neboť mnoho herců z plejády účinkujících již nežije...

Číta: Jiří Adamíra, Olga Čuříková, Václav Renč Celkový čas: 43 minút Francesco Petrarca (*1304 - 1374) – italský básník a prozaik, po celý svůj život psal milostné sonety, ballady, kanzóny a madrigaly věnované jedné konkrétní, idealizované ženě, šlechtičně Lauře.Význam Petrarcovy lyriky je v hloubce a pestrosti vyjádření myšlenek, nálad a citů milujícího člověka, náhled do rozporuplného vnitřního světa básníka, který se zmítá mezi pozemskými city a oddaností Bohu.Původní LP 1 18 1215 z roku 1972 pro Supraphon ze svých vlastních překladů Petrarcova díla vybral, sestavil a průvodním slovem opatřil Václav Renč.Hudbu renesančních autorů vybral Pavel JurkovičRecituje Jiří Adamíra. Mota čte Olga Čuříková.

Číta: Arnošt Goldflam Celkový čas: 5 hodín 13 minút Jeden z nejzábavnějších románů české literatury z pera Svatopluka Čecha vychází jako audiokniha na 4 CD! Příběh spořádaného pražského měšťana pana Broučka, který se při cestě časem octne v husitské Praze je stále oblíbený nejen díky originálnímu námětu, ale i díky humornému pohledu na nejrůznější neduhy české národní povahy. "Epochální výlet pana Broučka do XV. století" načetl Arnošt Goldflam pod režijním vedením Dimitrije Dudíka. Herec vytvořil postavu pana Broučka jak v úspěšné divadelní hře v Divadle v Dlouhé, tak v rozhlasové dramatizaci. Není lepšího interpreta pro panaBroučka, než je Arnošt Goldflam!

Číta: Vlastimil Brodský, Rudolf Hrušínský, Miroslav Masopust, Jana Preissová, Josef Kemr, Míla Myslíková Celkový čas: 53 minút Zvuková nahrávka knihy Rozmarné léto vznikla v roce 1972 v režii Jiřího Menzela s protagonisty (až na dvě výjimky) stejnojmenného filmu. Humorné vyprávění o pánské společnosti, scházející se v lázních na řece Olši, o dobrodružství, které do městečka Krokovy Vary vnese příjezd kouzelníka a jeho krásné společnice, napsal Vladislav Vančura v polovině dvacátých let. Kniha zaujala zvláštním, netypickým jazykem a výtvarným viděním děje. Příběh vybízí k filmovému zpracování, které se Jiřímu Menzelovi velmi povedlo. Tým herců, v čele s Rudolfem Hrušínským a Vlastimilem Brodským, Janou Preissovou a Mílou Myslíkovou přešel plynule ze svých filmových postav do pozice vypravěčů a nepřekonatelnými výkony ještě umocnil účinek obrazového zážitku autorovým komentářem. Původní hudba z filmu dotváří atmosféru opojení, jímž zvuková nahrávka působí a podmaňuje si posluchačovy smysly. Rozkošná zvuková podoba okouzlující novely a známého filmu!

Číta: Josef Červinka, Otakar Brousek st., Oldřich Musil, Viola Zinková, Artuš Kalous, Artur Šviha, Antonín Zíb, Jaroslava Drmlová, Milan Mach, Luděk Kopřiva, Mirko Musil, Jiří Pick, člen DRDS, Rudolf Široký, Karel Fořt, Miloš Liška, Miroslav Šipovič, Zdeňka Procházková Celkový čas: 2 hodiny 16 minút Sherlock Holmes, detektiv s úžasným logickým myšlením, řeší jeden ze svých nejproslulejších případů! Tajemství, skrytá za smrtí sira Charlese Baskervilla, jsou opředena strašidelnými záhadami. Kletba rodu Baskervillů, spojená s příběhem o přízraku, vraždícím na mlhou zahalených blatech, uprostřed nichž se tyčí tajuplné panství, vzrušuje i dnes. Ve zvukové verzi zdramatizované slavné anglické detektivky zvláště vynikne napětí, smíšené s ironií, se kterou autor románu, sir A.C. Doyle, koncipoval genialitu svého detektiva. Otakar Brousek v roli Sherlocka Holmese a Josef Červinka jako vypravěč dotvářejí magickou atmosféru postupně odhalovaných stop zločinu, který se odehrál v bažinách prokletého hrabství. Detektiv Sherlock Holmes odhaluje původce nevysvětlitelného zločinu ve strhujícím dobrodružství!

hlava 3. Číta: Radovan Lukavský Celkový čas: 49 minút Digitální podoba nahrávky Supraphonu z března 1962 v interpretaci Radovana Lukavského († 10. března 2008) a vydané na LP v roce 1971.

Číta: Karel Höger Celkový čas: 52 minút Nahrávka vycházející z knih Pavla Eisnera o češtině a jejích krásách Chrám i tvrz a Čeština poklepem a poslechem v citlivém přednesu Karla Högera je jednou z perel supraphonského archivu.Kratší eseje, fejetony i několikařádkové glosy jsou výběrem toho nejzajímavějšího z Eisnerova díla, jsou ve své podstatě radami Čechům, jak se přiučit češtině a jak v ní objevovat krásu našeho jazyka.

Číta: Vlastimil Brodský Celkový čas: 3 hodiny 50 minút Humoristický román Karla Poláčka patří k těm nejzábavnějším a zároveň nejpřívětivějším dílům české literatury. Potěchu v něm naleznou všichni, nejen příznivci fotbalu, protože v centru dění je úsměvný milostný příběh hlavního hrdiny Emana Habáska a také osudy jeho šéfa pana Načeradce, nadaného rozvětveným příbuzenstvem. Vlídná ironie autorova svědčí o jeho zálibě v židovských anekdotách, v nichž prý byl nepřekonatelným vypravěčem. V této knize dokázal zachytit živý hovorový jazyk postav tak, jako bychom byli přímými svědky rozhovorů, půtek a hašteření mezi manžely, rodiči, příbuznými, ale i fanoušky a návštěvníky fotbalových utkání. Vlastimil Brodský při četbě tohoto románu jakoby převzal od Karla Poláčka štafetu a navázal tam, kde autor skončil, aby svým projevem znásobil účinekcelého díla. I on Poláčkovy hrdiny předvádí ve všech jejich komických situacích láskyplně, bez výsměchu a odsuzující ironie, s pochopením pro lidské slabosti a směšnosti. Vychází v edici audiokniha. Nahrávka slavného románu z edice audiokniha pobaví milovníky fotbalu, dobré pohody i židovských anekdot!

Číta: Libuše Šafránková, Vladislav Beneš, Viktor Preiss, Eduard Cupák, Rudolf Hrušínský, Jiří Schwarz Celkový čas: 54 minút Inspirován románem Abbé Prévosta stvořil básník Vítězslav Nezval romantický klenot, divadelní hru o nekonečné lásce šestnáctileté Manon a rytíře maltézského řádu des Grieux. Básnické hodnoty textu a skotačivá dějovost navázaly na etapu Nezvalovy avantgardní poezie. Hra se stala v době svého vzniku (1940) revoluční událostí tehdejší kultury. Herecké obsazení zvukové verze slavné dramatické předlohy dává tušit, že půjde o mimořádný posluchačský zážitek. Libuše Šafránková jako Manon je zde zosobněním něhy, téměř dětské lehkomyslnosti, mámení a sladké koketnosti, Viktor Preiss v roli zamilovaného rytíře předvádí závratě milostné vášně, jíž všechno obětuje. Hudba Eduarda Douši, interpretovaná kvartetem Bohuslava Martinů, v souznění s textem umocňuje naši půvabnou nahrávku, která má šanci oslovit mladé posluchače a seznámit je tím nejpříjemnějším způsobem s vrcholy české poezie a literatury.

Tvorba Jaroslava Klusa (1971) je rôznorodá. Okrem divadelných hier, básnických zbierok a poviedok sa prezentoval aj románmi Hodina vlka (2015) a Pseudologia phantastica (2017), za ktorý získal prémiu Literárneho fondu a cenu PEN klubu. Jeho ostatné dielo Sólista je predovšetkým románom o slobode a nezávislosti umelca, v tomto prípade i o slobode a nezávislosti jednotlivca, žijúceho v konkrétnej Čadci, v konkrétnej malomeštiackej spoločnosti v podmienkach socializmu a prechodu ku kapitalizmu. Jeho hlavným hrdinom je básnik Samuel Trewinský, ktorý sa podujal prerozprávať svoj štyridsaťročný životný príbeh. Retrospektíva sa premieta do presne vymodelovaných segmentov životného príbehu v konkrétnom čase a s konkrétnymi aktérmi, no tu a tam sú prestrihnuté rozprávačovými fiktívnymi dialógmi s osobami, ktoré priamo či nepriamo formovali jeho život (otec, Rudolf Sloboda, Dominik Tatarka) a ktoré sa podieľajú na budovaní pluralistického smerovania celej prózy. Láska k literatúre je naozaj silnejšia ako všetky ideológie, morálky a moralizmy. Cítiť ju z každej jednoduchej vety, z láskavého humoru i zo vzťahov k postavám a ich konaniu. Konkrétnosť a Klusova suverénna orientácia v realitách však chránia autora pred vytváraním akýchkoľvek idyliek. Opäť máme pred sebou prózu s ostrým kritickým nábojom.

Číta: Václav Knop Celkový čas: 5 hodín 19 minút Nejstarší román Sherlocka Holmese - Studie v Šarlatové - je prvním společným bádáním Sherlocka a Watsona s povedenou zápletkou.Doktor Watson se vrací se zraněním z Afghánistánu do Londýna. Náhodou potkává svého přítele Stamforda, který mu zprostředkuje setkání se Sherlockem Holmesem. Protože se jim ten druhý zamlouvá, najmou si byt č. 221B na Baker Street. Watson se zajímá, jakou má Holmes práci, a zjistí, že je soukromý detektiv.Na které části se můžete těšit: část - Sherlock Holmes; Metoda dedukčníčást - Záhada v Lauriston Garden; Co nám řekl John Race; Po inzerátu návštěvačást - Tobias Gregson ukazuje, co dovede; Světlo v temnotěčást - Na Velké solné pláni; Květ Utahu; John Ferrier hovoří s prorokemčást - Útěk; Andělé pomstyčást - Pokračování vzpomínek dr. Johna Watsona; Závěr

Číta: Václav Knop Celkový čas: 48 minút V šesté části se vracíme k ději v současnosti a navazujeme na rychlý a nenadálý zákrok Sherlocka Holmese na konci části třetí. Kapitola „Pokračování vzpomínek dr. Johna Watsona“ nám mnohé vysvětlí. Přemožený a zadržený, doposud neznámý muž, dobrovolně a smířlivě vypráví svůj příběh, vše se vysvětlí a kruh se uzavírá. A nám už zbývá pouze poslední kapitola „Závěr“, ve které spolu s dr. Watsonem užasle vyslechneme geniální dedukce Sherlocka Holmese, které definitivně přivedly příběh ke zdárnému rozluštění celé záhady.

Číta: Václav Knop Celkový čas: 50 minút V páté části Johnu Ferrierovi a jeho schovance Lucii nezbývá nic jiného než „Útěk.“ To je další kapitola našeho příběhu. Dostanou se spolu s jejich pomocníkem Jeffersonem do velmi složité situace. Dokážou ji vyřešit? Dostanou se ze spárů „Andělů pomsty?“ Tento gang pomstychtivých Mormonů je však neúnavný a sleduje jejich stopy s krvelačnými choutkami.

Číta: Václav Knop Celkový čas: 1 hodina 1 minúta Čtvrtá část obsahuje tři kapitoly: „Na Velké solné pláni“ se vracíme v čase do minulosti, abychom pochopili, jaké události stojí za celým příběhem a proč vůbec k takové tragédii došlo. Zdánlivě nesouvisející události nás seznamují s „Květem Utahu“, jejíž nešťastná láska k Jeffersonovi je příčinou zběsilých vražd. Její poručník „John Ferrier hovoří s prorokem“ a zjistí, jakému nebezpečí jsou se svou schovankou vystaveni. Komunita, ve které žijí je nekompromisně krutá.Znalci díla A. C. Doyla zajisté ocení, že tyto kapitoly bývají v interpretacích vypouštěny.

Číta: Václav Knop Celkový čas: 46 minút „Tobias Gregson ukazuje, co dovede“ je další kapitola třetí části. Sebevědomý detektiv Scotland Yardu přichází s neotřesitelnou teorií a pevným přesvědčením, že je celá záhada objasněna. Ovšem za několik okamžiků přináší „Světlo v temnotě“ druhý detektiv Lestrade. Přináší zvěst o další vraždě, která vše komplikuje. Sherlocku Holmesovi je ale už všechno jasné a rychlým zákrokem řeší situaci.

Číta: Václav Knop Celkový čas: 1 hodina 6 minút Druhá část obsahuje tři kapitoly tentokrát ucelené, nepovídkové knihy. Je nezbytné vyslechnout ji celou, kapitoly na sebe navazují a tvoří uzavřený příběh. Nejprve nás „Záhada v Lauriston Garden“ uvádí do děje. Sherlock Holmes je jako vždy požádán o pomoc, aby usnadnil práci detektivům Scotland Yardu Lestradovi a Gregsonovi. Dozvíme se, „Co nám řekl John Race,“ policista, který je klíčovým svědkem záhadné vraždy. A „Po inzerátu návštěva“ si přijde do Baker Street pro důležitý předmět, aby s ním neodvratně zmizela.

Číta: Václav Knop Celkový čas: 49 minút Do první části jsme zařadili první dvě kapitoly: „Sherlock Holmes“ a „Metoda dedukční.“ Seznamujeme se s dr. Watsonem, který je „autorem“ těchto zápisků. Sledujeme jeho válečnou anabázi a první setkání se Sherlockem Holmesem. Dr. Watson nevychází z úžasu a s neutuchajícím zájmem poznává člověka, se kterým v budoucnosti stráví tolik času. Sherlock Holmes se představuje.

Číta: Jiří Lábus, Oldřich Kaiser, Jiří Samek, Petr Pospíchal, Tomáš Töpfer, Jana Synková Celkový čas: 1 hodina Nejstarší holmesovský detektivní román Studie v šarlatové. Poslechněte si první společný případ Sherlocka Holmese a dr. Watsona v podání Oldřicha Kaisera a Jiřího Lábuse.Traduje se, že Sir Arthur Conan Doyle (1859 –1930) začal literárně tvořit ve volných chvílích, kdy čekal na pacienty ve své ordinaci. Jestli pak při vyšetření používal i deduktivní metodu, kterou proslavil ve svých detektivních příbězích, to se již neví. Ví se však, že právě tuto metodu odpozoroval za medicínských studií od svého profesora, který si s potěšením pohrával s úsudky o svých pacientech při jejich první návštěvě. Stejně jako Sherlock Holmes vynikal Doyle v ledasčem, vedle medicíny a literatury se věnoval historii, zabýval se sportem, byl reformátorem právního systému, a dokonce se několikrát osvědčil jako detektiv.První detektivní román vydal Doyle v roce 1887, jmenoval se Studie v šarlatové a poprvé v něm představil slavnou dvojici – geniálního detektiva Sherlocka Holmese a jeho věrného přítele a zároveň vypravěče Holmesových případů doktora Watsona. U čtenářů však více zabrala až druhá kniha Znamení čtyř. Po ní následovala výhodná objednávka Strand Magazinu na sérii povídek s Holmesem. Doyle nakonec těchto povídek napsal celkem šestapadesát a na jejich zápletkách se učili řemeslu další detektivní autoři, zatímco některé Holmesovy detektivní postupy prý přebírali policisté ze slavného Scotland Yardu.Příběhy byly tak úspěšné, že se na Strand Magazine stály fronty. Je paradoxem, že povídky, které mu vynesly největší úspěch, psal Doyle kvůli obživě. A protože ho odváděly od psaní vážné literatury, pokusil se – věren svému žánru – Sherlocka Holmese zabít. Rozhořčené protesty čtenářů, a dokonce samotné královny Victorie ho však přiměly – i když odolával dlouhých deset let – Holmese vrátit mezi živé.- Hynek Pekárek

Číta: Kryštof Hádek Celkový čas: 2 hodiny 25 minút Bohumil Hrabal patří k vrcholným zjevům české literatury druhé poloviny 20. století, jeho dílo je překládáno do všech světových jazyků. Pro edici audiokniha se jeví tedy jako autor nejvhodnější. Kniha Ostře sledované vlaky vyšla poprvé v roce 1965 a v následujícím roce byla geniálně zfilmována Jiřím Menzlem. Film získal Oskara a jako jediný český snímek se umístil v anketě 100 nejlepších filmů světa.Hrabalův básnivě obrazný jazyk má moc uchvátit čtenáře i posluchače, takže strhující děj knihy sledujeme téměř bez dechu.Příběh je monologem mládence, nadšeného eléva Miloše Hrmy, který sleduje a komentuje katastrofy konce války na malém českém nádraží a současně prožívá milostné trápení svými panickými skrupulemi. Vnitřní problémy Milošovy se prolínají s realitou války v tragikomické směsici. On sám i další lidsky uchopené figurky jeho spolupracovníků - přednosty stanice, konduktérky Mášenky, telegrafistky Zdeničky a výpravčího Hubičky, řeší umanutě směšné každodenní problémy a vzápětí jsou jakoby mimochodem schopni nevšedních hrdinských činů.Interpret Kryštof Hádek zosobňuje čistotu mládí, je však také již zkušeným hercem, neboť od svých šesti let pracuje v rozhlase a dabingových studiích. Má tedy šanci stát se modelem hlavního hrdiny tohoto románu a utkat se s mýtem dosavadního filmového vzoru.Oskarový román v edici audiokniha!

Vydanie básnickej skladby Marína je oslavou tvorby Andreja Sládkoviča pri príležitosti 200. výročia jeho narodenia a 200. výročia narodenia Maríny Pišlovej. Čitateľom sa predstavuje elektronická kniha bohato ilustrovaná fotografiami Fabrizia Brugnoni a Tomáša Hulíka Doslov k dielu spracovala Dr. Irena Bilińska. "Básnická skladba Marína, ktorú Andrej Sládkovič (1820 – 1872) napísal v rokoch 1844 – 1845 a ktorá prvý raz vyšla v roku 1846, predstavuje nielen vrcholné dielo slovenskej romantickej poézie, ale zároveň prvú a jedinú básnickú knihu vydanú v štyridsiatych rokoch 19. storočia v štúrovskej slovenčine. Básnik v nej – v kontexte reflexií o láske k žene, životu, okolitému svetu, rodnému kraju a k dobovo aktuálnym otázkam vlastenectva a národnosti – ponúkol nový pohľad na lásku, keď ukázal, aké kultúrne, estetické, mravné, národnostné a filozofické bohatstvo môže láska obsiahnuť."Dr. Irena Bilińska

Vydanie básnickej skladby Detvan je oslavou tvorby Andreja Sládkoviča pri príležitosti 200. výročia jeho narodenia. Čitateľom sa predstavuje bohato ilustrovaná elektronická kniha autora Mgr. art. Ľubomíra Korenka. Doslov k dielu spracovala Dr. Irena Bilińska. Vydanie básnickej skladby Detvan, popri Maríne druhého najznámejšieho diela Andreja Sládkoviča (1820 – 1872), je nielen poctou jej tvorcovi, velikánovi slovenskej romantickej literatúry, pri príležitosti 200. výročia jeho narodenia, ale aj príležitosťou na poukázanie, ako Sládkovičovo dielo rezonovalo v jeho generácii, ako sa s ním vyrovnávali literárni historici počas celého 20. storočia a ako ho reflektuje súčasná literárna veda. Sládkovičov Detvan napĺňa biedermeierovské estetické požiadavky na viacerých úrovniach. Môžeme ich sledovať prostredníctvom osobnostných vlastností hrdinu, prírodného prostredia, detailných opisov, zlaďovania protivenstiev a zmierňovania protikladov, zdôrazňovania mravnosti i viery ako základov usporiadania sveta. Sviatočnú atmosféru skladby dotvárajú veršová výstavba verša a jeho melodickosť.Dr. Irena Bilińska

Číta: František Filipovský Celkový čas: 4 hodiny 41 minút Historická nahrávka z roku 1955 a 1966. Hrdina příběhu, malý Péťa Bajza, vypráví jakoby deníkově své zážitky z klukovských her a dobrodružství se spoustou detailů ze života malého města. Do hovorového jazyka vkládá spisovné výrazy i obraty z brakové literatury v nesmírně vtipné a mistrné slovní symbióze. Audiokniha patří k vrcholům české humoristické literatury také díky geniálně odpozorovaným komickým detailům. Interpretace Františka Filipovského je již přes půl století legendou a znovu oslovuje další generace. Herec ve své stylizaci do dítěte zůstává současně dospělým, nekarikuje, ale obě polohy povyšuje v cosi jedinečného. Známá a populární televizní verze románu svou vizualizací nekonkuruje nepřekonatelné kvalitě Filipovského četby. Snad všichni, děti i dospělí, proto znají Péťovy kamarády Tondu Bejvala, Čeňka Jirsáka, Édu Kemlinka a Pepka Zilvara z chudobince a řadu dalších humorných postaviček z Rychnova nad Kněžnou, rodiště Karla Poláčka. V tomto rozšířeném kompletu uslyšíme tedy nezkráceně vše o hoších, kteří spolu mluví, o cirkusu, cestě do Indie, návštěvě u maharádži i svatbě s princeznou… Slavný humoristický román v neméně slavné, zvukové podobě!

„V Dohnalovciach bolo veselo; celá dedina bola na nohách, lebo u Hodroškov odbývali veselie najstaršiemu synovi...“ A ten si vybral poriadnu jazyčnicu... Klasika zo Zlatého fondu SME.

„Vybral si pútnik cestu tvrdú, ťažkú, hore strmým vrchom. Na jej okrajoch rastie trnie, ktoré pútnika pichá, z bosých nôh cícerkom tečie mu krv. Po oboch stranách cesty sú priepasti, z ktorých hľadí čierna smrť a cerí na neho ostré zuby. Len jeden chybný krok, a pútnik by bol naveky ztratený...“ Výber krátkych próz, článkov a úvah. Klasika zo Zlatého fondu SME.

Číta: David Novotný Celkový čas: 3 hodiny 55 minút Šest textů o dobrém vojáku Švejkovi z pera Jaroslava Haška, které vznikly ještě před slavným románem. Tyto jiné a překvapivé osudy dobrého vojáka Švejka s gustem načetl herec David Novotný. Jednotlivé povídky vypráví o trampotách našeho hrdiny během jeho vojenské služby před válkou a závěrečná novela líčí vypuknutí války a Švejkův pobyt ve vojenském vězení, v blázinci, u pěšího pluku i odjezd na frontu a zběhnutí do zajetí. Málo se ví, že Jaroslav Hašek svojí literární postavě vdechl život již v roce 1912.Švejkovy další a méně známé historky mají rozhodně stejný humor a vtip jako pozdější kniha a jistě nadchnou všechny milovníky autorova díla.

Goetheho posledné prozaické dielo z roku 1828 v prvom slovenskom preklade Patrície Elexovej. Útla novela, o ktorej Friedrich Nietzsche poznamenal: „Pokiaľ ide o Goetheho, úplne rozhodujúci bol pre mňa môj raný dojem... Levia novela, podivuhodným spôsobom to prvé, s čím som sa od neho zoznámil, raz a navždy sformovala moje chápanie toho, ako chutí „Goethe“. Pôžitok z priezračne čistej jesene, dozrievanie a čakanie prežiarené októbrovým slnkom v tej najduchovnejšej podobe, čosi zlatisté, sladnúce a mierne – to, a nie mramor, pre mňa znamená Goethe...“

Číta: Josef Somr Celkový čas: 3 hodiny 4 minúty V době první republiky, v náladě poetismu napsal autor tuto navýsost zajímavou a zvláštní knížku, o které Ivan Olbracht prohlásil, že je to vedle Haškova Švejka jedna z nejpůvabnějších knih, které byly v Čechách napsány. Byla rovněž téměř doslovně zfilmována, a to i se zachováním stylizované řeči. Některé její věty se staly obecně rozšířenými úslovími…Příběh tří dnů a tří nocí, v nichž zálety a milostná dobrodružství s nenadálými hosty nakrátko rozbouří poklidný život v malém městečku na řece Orši, Krokových Varech. Život kanovníka, bývalého majora, lázeňského a jeho žárlivé ženy Kateřiny zcela naruby obrátí kouzelník a krásná Anna.