Teológia

Reflexia o viere, kultúre a výchove. "Pohľad na obsah publikácie ma presviedča, že autor nestráca vášnivú túžbu po pravde, ale ani odvahu objavovať nové cesty. Iste je to nezvyklá trojnožka: viera, kultúra a výchova. Hľadať vzájomnú súvzťažnosť mi spočiatku prichodilo trochu „syzifovské“ namáhanie. Autor vo svojom diele provokačne najprv nastreľuje a vymedzuje základné pojmy depozitu viery, fenoménu kultúry a paradigmy výchovy, ale pokúša sa aj o syntézu i konklúziu ich vzájomných vzťahov. Čítanie týchto riadkov nech nás povzbudí k ochotnejšej službe pre dobro našich bratov a sestier a pre budúcnosť nášho milovaného národa." Mons. Tomáš Galis, žilinský biskupKniha Súvislosti – reflexia o viere, kultúre a výchove poukazuje na podstatu pojmov viera, kultúra a výchova a ich vzájomnú previazanosť. Je ponukou na diskusiu pre kresťanských intelektuálov, ale aj výzvou pre inak nazerajúcich na život človeka a spoločnosti. Som presvedčený, že vzájomné prenikanie medzi vierou, kultúrou a výchovou môže byť pozvaním k rozvoju humanum. Hovoria o tom dejiny, akademické diskusie i skúsenosť matiek, otcov, vychovávateliek, animátorov a animátoriek, kňazov, katechétov a katechétiek, vedúcich rôznych detských a mládežníckych skupín a spoločenstiev a pracovníkov v najrozličnejších kultúrnych ustanovizniach. Mám nádej, že Vás aspoň trochu obohatí. Zdeno Pupík

Na příkladě translace východní Chrysostomovy liturgie do češtiny. Cieľom tejto publikácie je preskúmať preklad nábožných textov v kontexte známej a široko afirmovanej teórie skoposu.Predkladaná publikácia je prvé odborné a systematicky spracované dielo v českom a slovenskom akademickom prostredí. Autorka ponúka detailne a výstižne podanú interpretáciu konkrétneho vybraného fenoménu a zastavuje sa nad hlavný liturgickým (bohoslužobným) textom východnej cirkvi, tzv. liturgiou sv. Jána Zlatoústeho (Chryzostomova liturgia). resp. nad jej prekladmi do češtiny.

List Mezinárodní papežské mariánské akademie adresovaný těm, kdo se zabývají mariologií. Kniha obsahuje list Mezinárodní papežské mariánské akademie, adresovaný těm, kdo se zabývají mariologií. Je kolektivním dílem a stojí za ním špičkoví specialisté, kteří celý život zasvětili studiu a výuce mariologie. První část listu se zabývá zdravým přístupem k tajemství Matky Páně, druhá aktuálními mariologickými tématy i problémy, a třetí mariánskou úctou.

Úvodní studie Ctirad Václav Pospíšil. Je povinností připomenut, že mezi dokumenty Mezinárodní teologické komise (MTK), které mají výraznou spojitost se soteriologií, je třeba zařadit ještě pozdější texty, které vznikly po roce 1995: Křesťanství a ostatní náboženství, Společenství a služba, Naděje na spásu pro děti, které umírají nepokřtěné. Tyto dokumenty již byly přeloženy a uveřejněny v českém jazyce. Ti, kdo se zajímají o christologii, by určitě měli sáhnout také po dokumentu Papežské biblické komise (PBK), Bible a christologie.

Úvodní studie Ctirad Václav Pospíšil. Tato edice tří dokumentů Mezinárodní teologické komise (MTK) vznikla jako součást širšího záměru publikovat české překlady všech prozatím v češtině nepublikovaných dokumentů tohoto grémia.

Trojiční a christocentrická teologie dějin. Křesťanský život se odehrává v dějinách. Biblické myšlení je orientováno výrazně historicky, zatímco řecká filosofie klade mnohem větší důraz na to, co je neproměnné.

Zborník z vedeckej konferencie, konanej 9.11.2006, do ktorého autorsky prispeli: Peter Volek, Ivan Kútny, Jana Moricová, Ivana Kostúrová, Jozef Trstenský.

V prvom diele Úvodu do základnej katolíckej morálnej teológie sme sa k predslovu nedostali. Išlo to veľmi rýchle, až tak, že sa ospravedlňujeme za drobné aj gramatické nedostatky. Publikácia mala za účel zmapovať situáciu v morálnej teológii dneška. Teda išlo o analýzu, rozbor názorov a teórii, z ktorých sa dá pomaly vyberať obraz. Už na začiatku zhromažďovania literatúry bolo jasné, že to bude poriadne náročná práca. Veď už len porovnanie jednotlivých, dostupných kníh ukazuje, že ich nespája veľmi veľa. Nehovoriac už o nedokončených, poloprebratých a na mnohé nám neznáme diskusie nadväzujúcich štúdii. Všetko nakoniec závisí od filozofie, ktorú ten ktorý autor uprednostňuje. Takže v tejto súvislosti zase raz všetko ukazuje na krízu (aj) filozofie, dokonca ujasnenia pojmov. Z tohto dôvodu uvádzame na mnohých miestach názvy aj v nemeckom jazyku. Okrem tejto jazykovej oblasti sme sa pokúsili predložiť aj niektoré inojazyčné publikácie. Medzitým zhromažďujeme mnoho aj dnešným Svätým otcom Benediktom XVI. odporúčanej literatúry (medzi iným aj nové vydanie jeho Princípov kresťanskej morálky), alebo aspoň literatúry, ktorá ho ovplyvnila (napr šesťzväzkové dielo morálnej teológie od Fritza Tillmana a jeho kolegov), Joachima Piegsu MSF, literatúru čerstvého sekretára kongregácie pre výchovu kléru Jeana-Louisa Bruguesa OP a mnohých klasikov, ako u nás vychádzajúceho Ladislava Hanusa a v rakúskom prostredí Johannesa Messnera a Waltera Schauppa z Grazu, s ktorým intenzívne spolupracujeme. Nakoniec aj dielo Ebertharda Schockenhoffa, ktorý zvlášť moderným spôsobom prináša tomistický pojem morálky čaká na preštudovanie. V týchto dvoch dieloch základnej morálnej teológie sa teda pridržiavame hlavne Alberta Beneša OP, Františka Tondru, Jiřiho Skoblíka, Petra Schallenberga (a jeho dnešnému pápežovi blízkych názorov), Andreasa Launa SBD, Anselma Guenthoera OSB (vzhľadom na jeho rozšírený slovenský preklad), Alexandra Spesza (pre jeho dôležitosť v slovenských podmienkach), Dominika Pecku, Reginalda Dacíka OP, Meta Thompsona, Servaisa Pinckaersa OP (ako dôležitý článok medzi neotomizmom a dneškom) a nakoniec Helmuta Webera, ktorý dominuje nemeckej katolíckej morálnej teológii a Karl-Heinz Peschkeho SVD (zvlášť pre jeho zmapovanie americkej morálnej teológie a vyučovanie v južnej amerike), ktorých diela sú už dostupné (aspoň sčasti) v českom jazyku. Nesmieme však zabudnúť ani na línie Katechizmu katolíckej Cirkvi a nakoniec aj viacerých encyklik Jána-Pavla II. (hlavne Veritatis Splendor) a oboch encyklík Benedikta XVI.-ho. Po zverejnení týchto dvoch dielov, ktoré slúžia ako učebné pomôcky pre študentov teologickej fakulty Katolíckej univerzity Ružomberok v Košiciach a pedagogickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave pre predmet Všeobecná morálna teológia I., II. sa teda naša výskumná práca zďaleka nekončí. Ak to bude v Božom pláne, ako zvykne pripomínať prof. Peschke, mala by z týchto dvoch učebníc do 3 rokov vzniknúť monografia, kde už sa budeme sami pokúšať hľadať syntézu v danom predmete. Nuž držte nám k tomu palce.

Morálna teológia je veda o skutkoch. človeka skúmaných vo svetle nadprirodzeného Božieho zjavenia a ich. orientácie na nadprirodzený posledný cieľ.

Spirituální teologie je vědní teologickou disciplínou, která na základě biblického zjevení a křesťanské zkušenosti studuje sjednocení člověka s Bohem v Kristu. K tomu dochází společným působením (synergií) Ducha svatého a lidské spolupráce. Spirituální teologie rovněž popisuje organický rozvoj duchovního života, a to od počátku až po dosažení svatosti.Publikace Vojtěcha Kohuta seznamuje s oborem spirituálním teologie studenty teologických fakult a příbuzných humanitních oborů, zejména antropologie, historie, psychologie, pedagogiky, sociologie a religionistiky. Po vymezení předmětu, pramenů, metod práce a tematické náplně pojednává autor o vztahu spirituální teologie k ostatním teologickým a humanitním oborům.

Sborník k devadesátinám Oto Mádra. Sborník vydaný k životnímu výročí Oto Mádra. Tematicky rozrůzněné práce zde publikované poskytují, a to nejen odborníkům, panoramatický pohled na současné interdisciplinární pole českého teologického myšlení. Jsou určitým reprezentativním vzorkem jeho podoby a úrovně, do jaké se rozvinulo během sedmnácti let nové svobody.

Publikácia je súborom ôsmich vedeckých textov z oblasti filozofie, teológie, žurnalistiky a teórie vedy, ktoré odzneli vo forme prednášok na Letnej škole organizovanej Filozofickou fakultou KU v Ružomberku a grantovanou skupinou Local Society Initiative (LSI FF KU) v r.2005 na Spišskej Kapitule.

Katedra teológie Filozofickej fakulty chce týmto komentárom pomôcť v biblickom štúdiu všetkým študentom teológie a ďalším záujemcom, ktorí sú nadšení pre poznávanie Božieho slova vo Svätom písme.

Kresťanstvo sa pokladá za zjavené náboženstvo, ktoré je však dejinne podmienené. Preto sa realizuje v napätí medzi pravdou zjaveného Boha a spoločenskými potrebami. Novoveký spoločenský vývoj, charakteristický predovšetkým túžbou človeka po slobode a sebareilalizácii, bol v minulosti často vnímaný v protiklade s tradičnou kresťanskou pravdou. Autor sa snaží o prekonanie polarizácie novovekého myslenia a kresťanstva a kresťanstva bez toho, aby ich vzájomné napätie zavil potrebnej plodnosti...

Dějiny spásy jsou především dějinami "velkých Božích skutků" - jejich obsah závisí na Božích zásazích, a proto lze jejich smysl a význam osvětlit pouze ve světle spásných Božích úmyslů. Kniha významného českého teologa se pokouší o teologické osvětlení dějin spásy. Jde původně o příručku pro studenty, která byla po autorově smrti dlouho pokládána za ztracenou. Kniha je ale nejen uvedením do dějin spásy - autor zde projednává i různé otázky, jež se vynořily po zveřejnění koncilní konstituce Lumen gentium.

základy pneumatologie. V této práci věnujeme pozornost třetí osobě božské Trojice – Duchu svatému, který stále působí v církvi a obnovuje ji. Duch svatý je dar lásky Otce a Syna. Velcí teologové jako např. Augustin, Tomáš Akvinský a Richard od sv. Viktora označovali třetí božskou osobu jako zosobněnou lásku Otce a Syna. „Duch svatý nám otvírá náš původ v Bohu a jeho milosti a skýtá nám naději na Boha a jeho království. Avšak působí také už v našem současném životě, uzdravuje a posvěcuje nás, smiřuje a utěšuje.“ Syntetickou metodou poukážeme na podstatné věroučné aspekty pneumatologie a na poznatky z odborné literatury v českém a německém jazyku. Celý předložený text odkazuje také na spirituální dimenzi života křesťana.

Základné rysy ekléziológie. Na slovenský teologický svet sa dostáva kniha talianskeho autora Pietra Fiettu „Cirkev, diakonia spásy“ s podtitulom „Základné rysy ekléziológie“. Autor ju ponúka ako pomôcku pre teologické vzdelávanie, ktoré sa uskutočňuje nielen na základnej , strednej i vysokej škole, ale aj v škole života. Dokumenty Druhého vatikánskeho koncilu v sebe obsahujú mnohé materiály a podnety, týkajúce sa Cirkvi, ale nie sú usporiadané ako ekleziologická učebnica, aby formulovali problémy a navrhovali správne riešenia v súlade s požiadavkami didaktického typu. V tomto smere je táto kniha veľkou pomôckou.

Úvod do liturgie svátostí. Mezi důležité typy křesťanské bohoslužby patří svátosti. Tato studie z pera českého teologa nechce pojednávat o svátostech jednotlivě, ale nabízí široce pojatý společný pohled - tedy obecnou teorii liturgie svátostí. Je o nich pojednáno z hlediska teologického, antropologického, kosmologického atd. Kniha nabízí rovněž pohled na vývoj pojmu "svátost" v dějinách a snaží se šťastně zohlednit i ekumenický rozměr problematiky svátostí.

Pojednanie o živote a diele starokresťanských Cirkevných otcov a spisovateľov.

Pojednanie o svete biblického národa vo svetle archeologického výzkumu.

Volné pokračování autorova předchozího titulu Pastorační situace u nás. "Většina prvků popsaných v této publikaci se vyskytuje dodnes. Jsme ale o několik let dál a tomu, kdo chce, může být už zcela zřejmé, že se dnes i zítra budeme spíše vyrovnávat s nároky, otázkami a problémy, které přináší postmoderní společnost."Jednotlivé oddíly jsou věnovány jednak samotné pastoraci, včetně stručné historie pastorální teologie v posledním století u nás, dále jednotlivým skupinám účastníků pastoračního dění i některým aktuálním otázkám.

Náš teologický pohled na člověka je inspirován antropologií konstituce "Gaudium et spes", která objasňuje tajemství člověka ve světle Kristově: "Kristus, nový Adam, právě zjevením Otce a jeho lásky plně odhaluje člověka jemu samému a dává mu poznat vznešenost jeho povolání" (č. 22). Kristus pro nás není jen zjevitelem Otce. Odhaluje také tajemství člověka a dokonale uskutečňuje jeho budoucnost. Kristova historie je postupným zjevováním tajemství člověka, a proto nás "tajemství Kristova těla" vedou do záhadných propastí smrti a utrpení a osvěcují netušené obzory života a lásky. (z úvodu)

Stěžejní dílo z odkazu kněze, profesora a významného českého teologa Vladimíra Boublíka. „Různá náboženství dnes představují pozvání a stálou výzvu jak pro církev, tak pro humanismus. Náboženství nedovolují křesťanům, aby zapomněli, že mimo žárlivě střežené hranice křesťanstva uzavřeného do sebe žijí lidé spasení Kristem, kteří očekávají Boha budoucnosti...“ (z předmluvy knihy)

Stručný úvod. Liturgické tradice jednotlivých středisek církevního života se od počátku křesťanství navzájem ovlivňovaly a postupně docházelo k jejich sbližování. V raném středověku převládl na Západě římský ritus a z původních liturgických tradic přetrvaly do 21. století pouze dvě: vedle hispánské liturgie také tradice milánská neboli ambrosiánská, kterou představuje tato kniha. Ambrosiánská bohoslužba se po celé dějiny rozvíjela v nedalekém sousedství Říma, některé prvky z římské tradice přebírala, jinými prvky naopak římskou liturgii obohatila. Čtenář v této knížce zjistí, jakým způsobem slaví Kristova tajemství ambrosiánští věřící v severní Itálii a jižním Švýcarsku, co mají tradice Západu společné a co je pro každou z nich specifické.„Životnost ambrosiánského ritu byla v minulosti velmi prospěšná a bude i v budoucnu nejen pro milánskou diecézi, ale i pro všeobecnou církev.“ (Pavel VI.)Norberto Valli (* 1968) je italský kněz a liturgista. Vyučuje liturgiku na Papežském liturgickém institutu sv. Anselma v Římě a v Arcibiskupském semináři v Miláně. Je členem Kongregace pro ambrosiánský ritus.

v Teologické sumě. V tomto pojednání (STh I-II, q. 55–67) Tomáš rozebírá základní charakteristiky ctností. V návaznosti na Aristotela a Augustina nejprve uvádí definici ctností, poté se zaměřuje na jejich subjekt, tj. na jednotlivé schopnosti lidské duše, které jsou ctnostmi zdokonalovány. Dále rozebírá různé druhy ctností: rozumové, morální (kardinální) a teologické (víra, naděje a láska). Následně se věnuje tématům, která jsou pro všechny typy ctností zásadní: pojednává o příčině ctností, o středové pozici ctností, o jejich jednotě a propojení. Na závěr se zabývá problematikou trvání ctností po skončení pozemského života. Tomášův traktát o ctnosti je jedním ze zásadních textů dějin filosofie zaměřených na etiku ctností. Pomáhá nejen pochopit, co je ctnost, ale také představuje cesty formace k ctnostnému jednání.Tomáš Akvinský (1225-1274) byl katolický filozof a teolog scholastické tradice. Jeho práce znamenala vrchol scholastiky. V římskokatolické církvi patří mezi 36 učitelů církve a platí za jednu z největších teologických autorit. Za svatého byl prohlášen roku 1323. Byl vychováván v montecassinském klášteře a později dán na vysokou školu do Neapole. Vstoupil do dominikánského kláštera, a proto byl rodnými bratry vězněn, aby nečinil vznešenému rodu hanbu a aby se vzdal úmyslu žít řeholním životem. Po 18 měsících se mu podařilo uprchnout zpět do kláštera, kde ihned složil řeholní sliby. Vzdělával se dále v Kolíně nad Rýnem. V Paříži se stal profesorem a doktorem bohosloví. Jako učitel a spisovatel dosáhl světové pověsti. Největším a nejznámějším jeho dílem je "Summa teologie." Odpovědi na všechny otázky hledal v modlitbě, která naplňovala jeho život. Přes svou vznešenost zůstal vždy poslušným a pokorným řeholníkem, který nechtěl nic pro sebe a vše konal z lásky k Bohu.

v Teologické sumě. Traktát o hříchu (STh I-II, q. 71–89) se nachází v Prima secundae, mezi pojednáními o ctnostech a o zákoně. Tomáš v něm podrobně a detailně rozpracovává téma hříchu, předkládá odpovědi na otázky, co je hřích, jak se rozděluje, jaké jsou jeho příčiny a k jakým vede důsledkům. Nezabývá se zde konkrétními typy hříchů, ale popisuje hřích na obecné rovině. Zdůrazňuje jeho neuspořádanost a nerozumnou povahu, odchýlení se od rozumového řádu. Hřích je zde vykreslen nikoli primárně jako neposlušnost vůči zákonu, ale jako nerespektování vlastního rozumu, který je zodpovědný za pochopení a reflexi přirozeného, božského a lidského řádu.Tomáš Akvinský (1225-1274) byl katolický filozof a teolog scholastické tradice. Jeho práce znamenala vrchol scholastiky. V římskokatolické církvi patří mezi 36 učitelů církve a platí za jednu z největších teologických autorit. Za svatého byl prohlášen roku 1323. Byl vychováván v montecassinském klášteře a později dán na vysokou školu do Neapole. Vstoupil do dominikánského kláštera, a proto byl rodnými bratry vězněn, aby nečinil vznešenému rodu hanbu a aby se vzdal úmyslu žít řeholním životem. Po 18 měsících se mu podařilo uprchnout zpět do kláštera, kde ihned složil řeholní sliby. Vzdělával se dále v Kolíně nad Rýnem. V Paříži se stal profesorem a doktorem bohosloví. Jako učitel a spisovatel dosáhl světové pověsti. Největším a nejznámějším jeho dílem je "Summa teologie". Odpovědi na všechny otázky hledal v modlitbě, která naplňovala jeho život. Přes svou vznešenost zůstal vždy poslušným a pokorným řeholníkem, který nechtěl nic pro sebe a vše konal z lásky k Bohu.

Svědectví přímého účastníka jedné z nejdůležitější události uplynulého století. Autor se věnuje nejen proměnám vztahů katolické církve k pravoslaví a protestantským církvím, ale také teologickému vývoji židovsko - křesťanského dialogu.

Matka Boží v liturgii. Tato kniha odpovídá na potřebu příručky, která by obsahovala historii a význam různých mariánských oslav. Podnětem k napsání knihy tedy byla pastorační snaha poskytnout kněžím podklady pro mariánské svátky a nabídnout jim i ostatním pomoc k osobnímu zamyšlení nad smyslem svátků Panny Marie v průběhu liturgického roku.

Krátký text známého německého teologa.

Pastorálna alebo praktická teológia hľadá v súčasnom období, pod vplyvom personalizmu, stále viac spoluprácu aj s humánnymi vedami, predovšetkým so psychológiou. Autor teda uvádza čitateľa nielen do pastorálnej teológie, ale aj do pastorálnej psychológie.

Príručka obsahuje najzákladnejšie vieroučné výroky Cirkvi. Je určená pre každého, kto chce vedieť, v čo verí a prečo.

Úvod a 1. časť prvého prikázania: BOŽSKÉ ČNOSTI.

Tak často podléháme tíživému dojmu, že v našem životě je příliš zla; že zlo je ze světa neodstranitelné a svět rychle zapomíná na to, co je ověřeně dobré. Odvaha ruského myslitele poukázat na (přesto) vítězící dobro se v obsáhlém traktátu odkrývá jako svěží filosofická inspirace. Předmluvu napsal Tomáš Špidlík.

"Žiť kresťansky v modernej spoločnosti", to by mohol byť názov tohto kompendia sociálnej morálnej teológie. Počas mnohých storočí sa katolícka teológia zamýšľala nad sociálnymi problémami vo svetle Zjavenia. S plynúcim časom sa sociálna otázka stala komplikovanejšou v dôsledku väčšej závislosti, ktorá sa vytvorila medzi inštitúciami a subjektmi. Akým spôsobom možno zabezpečiť zachovanie pôvodného evanjeliového posolstva, nesúceho v sebe nesmiernu dôležitosť a závažnosť, keď je také vzdialené súčasným sociálnym štruktúram?Ako môže reálne vplývať na riešenie problémov modernej spoločnosti? Toto sú otázky, na ktoré sa autor snaží dať odpoveď. Kniha jednoduchým spôsobom vovádza do súčasnej problematiky sociálnej morálky, týkajúcej sa spoločného dobra, ľudského práva, ľudského spolunažívania, ľudskej práce, zmyslu hospodárstva a podniku. Je vhodnou literatúrou pre študentov teológie, ale i pre všetkých, ktorí sa zaujímajú o problematiku sociálnej morálnej teológie.

Aktuálne otázky pastorácie. Zborník prednášok katedry pastorálnej teológie z 10. - 12. septembra 1998, zostavil Ľubomír Stanček, imprimatur udelil František Tondra.