Teológia

Teologie osvobození je jedním z významných směrů v teologii 20. Století, který inspiroval a stále ovlivňuje teologické myšlení jako celek. Záměrem pořadatelů mezinárodního sympozia o teologii osvobození, které se konalo 12. Listopadu 2006 na Teologické fakultě Jihočeské univerzity, bylo pokusit se kontextualizovat některé myšlenky teologie osvobození v českém prostředí a zhodnotit přínos tohoto specifického způsobu teologického myšlení pro současnost. Předkládaný sborník příspěvků sympozia je výsledkem tohoto úsilí.

Monografie věnovaná vztahu lidské svobody a Boží milosti v Augustinově myšlení od raných filosofických dialogů přes vrcholná díla až po spor s pelagiány sleduje postupnou krystalizaci jedné z nejkontroverznějších, zároveň však i nejvlivnějších nauk v dějinách západního křesťanství. Kniha může ze zvolené perspektivy posloužit i jako úvod do Augustinova myšlení v celé jeho znepokojivé ambivalenci.

Kanonická řízení ke zrušení manželství in favorem fidei. Studie se ve třech částech věnuje rozboru pavlovského privilegia a jeho působnosti v manželském právu, oblasti Kodexu kanonického práva.

Ekumenický příspěvek. Studie znalkyně a překladatelky spisů dánského myslitele pojednává především o jeho místě v dějinách křesťanské spirituality. Existuje řada komparativních prací, které sledují analogie a rozdíly mezi kodaňským myslitelem a jinými filosofy, popřípadě dogmatickými teology. Tato kniha je průkopnickým pokusem o takové srovnání na půdě křesťanské zbožnosti. Všímá si protostyčných bodů mezi Kierkegaardovými náboženskými myšlenkami a spiritualitami významných epoch křesťanství, zejména prvotní církve, katolické mystiky a protestantského pietismu. Marie Mikulová Thulstrupová studovala v letech 1945–1946 protestantskou teologii ve Štrasburku a studia dokončila na evangelické teologické fakultě v Praze roku 1947. Téhož roku odjela na stipendijní pobyt do Dánska, aby se věnovala dílu S?rena Kierkegaarda. Spisy kodaňského myslitele od té doby stále studuje a překládá. V Dánsku se provdala za Nielse Thulstrupa, pozdějšího profesora etiky na teologické fakultě v Kodani. Spolu s ním působila nejen na této fakultě, ale i v Kierkegaardovské společnosti a v Academia Kierkegaardiana. Publikovala řadu prací jak o Kierkegaardovi, tak o křesťanské meditaci a mystice. V dánské státní církvi sloužila jako farářka. Její celoživotní sen překládat Kierkegaardovo dílo do češtiny se mohl z politických důvodů uskutečnit až po roce 1989.

Teologická studie francouzského pravoslavného teologa, působícího na pařížském institutu Saint Serge, nazvaná rovněž teo-poetikou, spojuje bohatou teologickou reflexi církevních Otců s povzbudivými hymny o kráse vykoupeného těla.

Vybrané statě z pastorální teologie. Systematické shrnutí dosavadního teologického myšlení pedagoga Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci k otázkám, které si všichni často klademe. Nemusí být samozřejmé, že teolog s církví souzní.

Sborník přednášek. Sborník přednášek z teologické konference o Eucharistii, která se konala v Hradci Králové v únoru 2002 v rámci přípravy na Diecézní eucharistický kongres, přibližuje nauku církve o Eucharistii v perspektivě teologického myšlení po II. vatikánském koncilu.

Autorka charakterizuje gnosticismus v jeho theologickém kontextu a gnostické pojetí neznámého boha Stvořitele-Demiurga a Spasitele konfrontuje s tradiční křesťanskou dogmatikou.

Boží a lidská nekonečnost. Monografie o jednom z nejzajímavějších autorů řecké patristiky sledující motiv Boží nekonečnosti a lidského života jako cesty bez konce.

O mystické sounáležitosti mezi lidmi. Autor ve své knize tvrdí, že Trojice je vrcholem pravdy, která proniká všechny zóny bytí a svědomí, a zároveň nás spojuje se všemi lidmi.

Práce je věnována výkladu díla v současném teologickém diskurzu méně známého a méně vlivného německého protestantského teologa první poloviny tohoto století.

Putování, reinkarnace, zbožštění. Vídeňský arcibiskup a znalec patristických textů rozebírá nauku o „zbožštění člověka“ v křesťanské tradici a do moderního kontextu ji začleňuje fundovanou polemikou s reinkarnačními názory. Schönborn se v této knize pokouší o rehabilitaci některých pozapomenutých pojmů, které se týkají především nauky o církvi, a uvažuje o smrti jako o přechodu do jiné dimenze života.

Perspektivy současné ekleziologie. Od zasedání II. vatikánského koncilu nás dělí již padesát let, během nichž se o identitě církve napsalo hodně. Publikace navazující na konferenci, již uspořádala Katolická teologická fakulta UK v Praze, by chtěla ukázat, jak dnes církev o sobě přemýšlí. S ohledem na širším způsobem vedenou diskusi o církvi je třeba upozornit nejen na ty stránky života církve, v nichž se její život spojuje s každodenním pragmatickým průběhem života společnosti, nýbrž je třeba odhalit také témata, která skutečně vedou k hlubšímu pojetí identity církve.

Věnováno Svatému Otci Janu Pavlovi II. a biskupům všeobecné Církve. Teologická studie o Panně Marii Spoluvykupitelce, Prostřednici a Přímluvkyni.

Základy ekumenické dogmatiky. Ekumenická dogmatika nazvaná Krédo byla napsána německy a přeložena do řady evropských i asijských jazyků. Dostalo se jí značné pozornosti v široké ekumeně. V autorově mateřštině vychází podruhé (19961) a také tentokrát završuje české vydání jeho „malé dogmatické trilogie“, výkladů klasických biblických a křesťanských textů – Desatera a Otčenáše (2012).

Tvářnosti české katolické trojiční teologie a pneumatologie 1800-1989. Komentovaná bibliografie 1800-2010. Souhrný přehled české trinitární teologie a pneumatologie.

Tato kniha představuje jeden z proudů současné angloamerické teologie - postkritický směr. Postkritičtí autoři sdílejí s postmodernisty kritiku moderny, nikoli však nihilistické a relativistické důsledky z této kritiky nezřídka vyvozované. Absolutní jistotu nemáme, můžeme však mít dostatečnou jitotu a zdůvodněnou a rozumnou víru, a na základě této víry můžeme mnohému porozumět. V první části knihy autor probírá hlavní inspirace postkritické teologie a způsoby, jak byly v teologii přijaty - filosofii poznání Michaela Polányiho, Austinovu filosofii jazyka a nové pojetí vztahu racionality a tradice u MacIntyrea. V druhé části knihy jsou představeni teologové a teoložky, navazující na G. A. Lindbecka, nejprve ti, kdo bezprostředně rozvíjejí jeho přístupy a následně ti, kdo jsou jím sice inspirováni, ale vidí jej značně kriticky. Jako jistý solitér je představen Th. Oden.

Tradiční nauka hovořila o limbu, tedy stavu, v němž duše dětí, které umírají nepokřtěné, netrpí žádnými tresty, neboť se nedopustily osobních hříchů, nezasluhují však z důvodu prvotního hříchu odměnu blaženého patření. Tato teorie, vypracovaná teology ve středověku, se nikdy nestala součástí dogmatických definic učitelského úřadu, i když ji magisterium ve svých výrocích zmiňovalo až do II. vatikánského koncilu. Tato studie Mezinárodní teologické komise dospívá k závěru, že existují teologické a liturgické důvody pro naději, že děti, které zemřely nepokřtěné, mohou být spaseny a uvedeny do věčné blaženosti, i když zjevení o tom nepodává výslovné učení.

Vtělení slova. Syntéza dogmatické teologie vznikla zredigováním kursů dogmatické teologie, které dával P. Jean-Hervé Nicolas na teologické fakultě ve Fribourgu. Jeho znalost současných teologů spojená s dokonalým ovládnutím teologické metody sv. Tomáše Akvinského ho uschopnila ke ztvárnění výkladu, který se vyznačuje jak pevností, tak ortodoxií, a přitom je obohacen o výsledky plodného období teologického zkoumání následujícího po II. vatikánském koncilu.

Monografie z oblasti katolického církevního práva.

Filosofie a teologie v interakci u současných českých myslitelů. Sborník příspěvků ze symposia, které pořádala Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích s úmyslem zmapovat krajinu současného českého myšlení v jeho metafyzické, náboženské a teologické dimenzi. Jednotliví autoři se věnují dílčím aspektům vztahu filosofie a teologie, a při tom prezentují východiska a metody svého myšlení. Zvučná jména přispěvatelů jistě přitáhnou pozornost nejen odborníků a studentů teologie a filosofie, ale též každého zvídavějšího čtenáře se zájmem o filosofii a křesťanství.

Příspěvek spirituální teologie k 800letému výročí. „Téma Velehrad“ nezní nikdy indiferentně. Sborník chce vynést na povrch jednak zapomenuté texty některých osobností (Pešina z Čechorodu, Balbín, Středovský, Monse, Pilař, Moravec), jednak se podívat na důvody mimovědeckého ideologizování; ukazuje na plodný střet práce se slovem (filologoi), a spočinutí v osobní Moudrosti (filosofoi).

První česká monografie o životě a dílu Bolzanova žáka, kněze a pedagoga A. Krombholze (1790-1869).

Tématické pokračování vědeckých sympozií v oboru pastorální teologie na aktuální témata.

Textová čítanka a cvičebnice slovní zásoby je určena k výuce německého jazyka studentů teologie Katolické teologické Fakulty UK. Obsahuje tématické texty z křesťanského života a odborný česko-německý a německo-český slovník.

Profesorka teologické antropologie na římské papežské univerzitě Gregoriana představuje své zásadní spirituální teze v duchu východních Otců.

Zajímavý pohled na oblátskou spiritualitu.

Základní pojem evangelia - klíč křesťanského života. Walter Kasper chápe milosrdenství jako základní pojem evangelia, jako základní metaforu, jako šifru a klíč ke křesťanskému životu. Oproti tradičnímu pojetí školské teologie, v níž bylo milosrdenství podřízeno vlastnostem vyplývajícím z me­tafyzické podstaty Boha, a hrálo tu­díž jen okrajovou roli, pokládá Kasper milosrdenství za základní Boží vlastnost.Teologická reflexe milosrdenství nutně vede k zásadním otázkám nauky o Bohu. Kniha ovšem propojuje teologickou rovinu s úvahami spirituál­ními, pastorálními a společenskými. Autorovi zjevně nejde pouze o to, aby precizně a podloženě představil Boží milosrdenství jako sumu biblického Zjevení, ale vede čtenáře k otázkám po křesťanské, církevní a sociální praxi.Titul vyšiel aj v slovenskom jazyku: Milosrdenstvo (2015)

Meditace o podobách mravního života. Guardiniho pozdní dílo Ctnosti (orig. Tugenden, 1963) je zralým plodem myšlení a životních zkušeností hlubokého myslitele. Téma je pojato v šíři a hloubce, která se nedotýká pouze speciálních problémů teologické disciplíny. Problém je tu položen jako něco, co hluboce souvisí se životem a lidskou kulturou obecně. Romano Guardini (1885 – 1968), byl německo-italský kulturní historik a teolog. Byl jednou z nejvýznamnějších osobností katolického intelektuálního života 20. století, jež v době okolo obou světových válek výrazně spoluutvářely duchovní klima a orientaci v Evropě a soudobou evropskou vzdělanost.Roku 1910 byl vysvěcen na kněze a po získání doktorátu (1915) se roku 1922 habilitoval prací o sv. Bonaventurovi. V roce 1923 obdržel katedru filosofie náboženství a křesťanského světového názoru v Berlíně a působil tu až do roku 1939, kdy byl nacisty donucen odejít. Po válce v Berlíně obnovil svou přednáškovou činnost a vyučoval i v Mnichově;

výkladu 118. žalmu svatého Ambrože. Církevní otcové nepřestávají svými spisy inspirovat ani dnešní teology, pastýře církve a ostatní, kteří se snaží pochopit, jak Kristův příběh předávat dnešnímu člověku. Předkládaná kniha si klade otázku, proč svatý Ambrož svůj monumentální Výklad 118. žalmu sepsal.Studiem nábožensko-kulturního kontextu a samotného spisu dospívá k závěru, že se jedná o mystagogický text, který má za pomoci duchovní exegeze Písma již pokřtěné křesťany dovést v životě ještě dále, aby se mohli Krista zahlédnout a poznat v různých skutečnostech vlastního života. Tyto způsoby Kristovy přítomnosti v současném světě jsou pak tematizovány. V českém prostředí se jedná o dosud nejobsáhlejší uvedení do Ambrožovy teologie a biblické exegeze.

Q. S. F. Tertulián (160 - pravděpodobně 220) je jedním z nejzajímavějších autorů křesťanského starověku. Jeho dílo ovlivnilo křesťanské myšlení, učení i latinskou církevní terminologii zásadním způsobem. Přesto byl považován za schizmatika, nebyl mu přiznán titul apoštolského otce a jeho přijetí bylo v průběhu celých dějin křesťanství značně ambivalentní.Důvodem pro tento postoj je Tertuliánův příklon k montanistickému hnutí a také jeho radikální názory v oblasti morálky. Zejména značně rezervovaný až odmítavý postoj k manželství, zvláště pak k opakovanému manželství, stojí za jeho vnímáním jakožto schizmatika a heretika už od samého starověku.

Poznatky zo sociologického výskumu. Vychádza v spolupráci s Teologickou fakultou TU.V tejto knihe podávame charakteristiku religiozity mladých katolíkov na Slovensku v jej hlavných parametroch, ktorá bola spracovaná na základe údajov z celoslovenského reprezentatívneho sociologického výskumu. Okrem toho tu čitateľ nájde poznatky, ktoré sa týkajú ďalších dôležitých aspektov života mladých ľudí, ich rodinného prostredia, vzťahu k štúdiu, spôsobov využívania voľného času, používania internetu a ďalších médií, a niektoré ďalšie informácie.Získané dáta o týchto javoch sme analyzovali v súvislosti s religiozitou aj samostatne. Náš výskum je doposiaľ prvým celoslovenským reprezentatívnym výskumom religiozity mládeže.Kultúrny a sociálny kontext religiozity mládeže i dôsledky religiozity pre život mladých ľudí predstavujú zložitý komplex javov. Našou snahou bolo skúmať religiozitu mládeže na Slovensku v jej hlavných súvislostiach. V budúcnosti bude potrebné ďalšími výskumami overiť poznatky, ktoré sme získali, a ešte hlbšie preniknúť k poznaniu týchto javov. Podrobnejšie by sa mal preskúmať napríklad vplyv rovesníckych skupín na religiozitu mladých ľudí.

Traktát O habituální milosti (De gratia habituali) je překladem úryvku díla významného českého teologa a orientalisty Vojtěcha Šandy (1873–1953) Synopsis theologiae dogmaticae specialis.Šandův historicky významný text, který se zabývá tématy ospravedlnění a nadpřirozené povahy milosti, ani dnes neztrácí na své aktuálnosti. Pojednávaná témata doplňuje překlad Společného prohlášení k učení o ospravedlnění vyhlášeného Světovým luterským svazem a Papežskou radou pro jednotu křesťanů z r. 1999.

česko - řecké vydání. V pozůstalosti Klementa Alexandrijského se dochovala sbírka exegetických zlomků známých pod názvem Eclogae propheticae („Vybrané pasáže z prorockých knih“, tj. z Písma). Jedná se snad o náčrty připravovaného díla nebo o výpisky z Klementova spisu Hypotyposes („Náčrty“), který je rovněž dochován jen zlomkovitě.Oba texty, Eclogae i Hypotyposes, představují méně známou, ale velmi zajímavou stránku Klementova myšlení, totiž jeho zájem o biblickou exegezi. Kromě výkladů některých biblických pasáží (žalmy, epištoly) obsahují tato díla též vzácná svědectví o ústní tradici „presbyterů“, angelologické spekulace i citace ze ztracených památek starokřesťanské literatury (Petrova apokalypsa).Předkládaná publikace zahrnuje český překlad a podrobný komentář Eclog i všech dochovaných zlomků Hypotyposes (včetně zlomků dosud nevydaných), jakož i dalších tematicky příbuzných fragmentů Klementova díla. Edice zlomků, úvod, překlad a poznámky připravila Jana Plátová.

česko - latinské vydanie. Sv. VI: Dvanáct dopisů sv. Jeronýma, církevního autora žijícího ve 4. století, tvůrce latinského překladu bible. Výbor přináší listy věnované křesťanské asketice inspirované Origenovou theologií. Kniha vychází v dvojjazyčném latinsko-českém vydání. Překlad a úvodní studii pořídil J. Šubrt.

a jeho pokus o mnohodimenzionální pochopení skutečnosti. Pokus seznámit českého čtenáře s životem a dílem pozoruhodného pietistického myslitele se opírá zejména o jeho původní knihy.

Existence a život církve ve světle II. vatikánského koncilu. II. vatikánský koncil zůstává nejdůležitější událostí života církve 20. století a v posledním půlstoletí zásadním způsobem nadále utváří život křesťanů žijících v církvi, i těch, kteří se s církví a jejím působením setkávají.Lidské dějiny jsou v pohledu víry dějinami spásy, a historické události se tak v teologické reflexi stávají okamžiky kontaktu s Božím tajemstvím v Kristu a jeho evangeliem.Tato společná kniha, která vzešla z plodného setkání při teologické konferenci na půdě Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, přináší čtverý pohled na význam II. Vaticana, jak jej vnímají současní světoví i domácí teologové. Nejprve je koncil zasazen do evropského kontextu, dále je představena jeho dobová recepce v československém prostředí.Třetí část přesouvá pozornost k podnětům II. vatikánského koncilu pro církev dnes a nabízí perspektivy pro pokračování koncilní reformy. Poslední oddíl se pak věnuje vztahu pokoncilní církve ke světu.