Spoločenské vedy

20 let od jejího obnovení. Po dvaceti letech svobody a usilovného budování teologické fakulty v Olomouci jsme však svědky ještě dalších problémů; pouze z lidského pohledu daleko závažnějších. Je to ubývající zájem o kněžská a řeholní povolání a vůbec menší zájem o studium teologie. Tento jev jistě není problémem pouze Olomouce, ale pocťují jej také ostatní teologické fakulty u nás i v zahraničí.Rádi posloucháme, že je tím vším vinna sekularizace. Měli bychom si však uvědomit, že sekularizace není odkřesťanštění nebo návrat k „pohanství“, není ateismem. Sekularizace je jev bytostně křesťanský, který usiluje o otevření se světu, o sounáležitost s problémy doby, o přiblížení se těm, kdož se ztrácejí v labyrintu svého života a v labyrintu světa. Tak jako v situaci společenské, i zde je to hledání cesty z krize; snaha najít osobní řešení. A nemenší úkol je promlouvat současným jazykem, vést dialog, kterému budou všichni rozumět. Ani teologie – a to je třeba zdůraznit – nemá hotová řešení. Je to nosná a smysluplná idea, staletími našich předků ověřená, která má mnoho podob, ale v aktuálních dejinných souvislostech musí stále znovu hledat nové formy a nové cesty. Život byl, je a zůstane těžký a složitý.

Vývoj jejich vzájemných vztahů na příkladu šesti moravských měst 1870-1914. Vznik dělnictva jako společenské třídy patří mezi nejdůležitější události moderních dějin jak z hlediska sociální historie, tak z hlediska studia politických dějin. Bádání nad otázkami souvisejícími s tímto procesem se stalo v minulosti předmětem politických tlaků a po listopadovém převratu bylo starší generací badatelů prakticky opuštěno. Takto vzniklou mezeru v naší znalosti zmíněných procesů se snaží zaplnit předložená publikace, opírající se o metodologické podněty německé, rakouské a britské historické vědy a důkladný pramenný výzkum, který má za cíl nově formulovat zásadní poznatky o společenské situaci v městech raně moderní éry, především s ohledem na vývoj vzájemných vztahů měšťanstva a dělnictva. Míra a intenzita jejich zájmového střetu na jedné straně a pochopitelně také oboustranně výhodné spolupráce na straně druhé je nahlížena pomocí mikrohistorických sond a příkladů z šesti moravských měst a směřuje k obecnějším otázkám míry plurality a demokracie společnosti českých zemí v pozdní éře c.k. mocnářství, k její schopnosti integrovat menšiny a vytvořit jim dostatečný prostor k artikulaci jejich specifických zájmů, k míře revolučnosti socialistického dělnického hnutí a k řadě dalších.

Jarní a letní zvyky a obyčeje připomenou tradiční svátky a zvyklosti, které udržovali naši předkové. Ilustrace a koláže ze starých obrázků a pohlednic připomenou svěží náladu nejkrásnějších svátků jara. Celou knížku sestavila a upravila Klára Trnková.

Nic nemá vyrůst tak, aby svojí domnělou důstojností přehradilo odvěkou cestu spojující posvátnou prázdnotu mezi dvěma domy a mezi dvěma bližními. Je to mravní povinnost, kterou bychom měli mít na zřeteli při budování našich domovů, a tím spíš by měla být údělem sakrálních staveb, vládních budov, univerzit a škol.

Z dějin církevního podzemí ve 2. polovině 20. století. Vzpomínky Jana Konzala, teologa a biskupa skryté církve a po roce 1989 přední autority pražské obce, uvádějí čtenáře do osobního dobrodružství života zasvěceného liturgickému životu i konkrétním aktivitám, do myšlení člověka, který se nebojí vydat na nové cesty víry. A nejen to: reprezentují jedno z vynikajících svědectví o době komunistického režimu v Československu i o době následného postkomunistického hledání křesťanské identity. Mezi mnoha dalšími publikovanými pamětmi vyniká Konzalovo vzpomínání důrazem na osobní prožitek vztahu k živému Bohu, na svérázné a přitom v tradici pevně ukotvené odpovědnosti za svěřené úkoly, na pastoraci lidí v nejrůznějších životních nesnázích a krizích, na koncilní interpretaci církevního společenství.Jeho chápání křesťanského poslání v dnešní době může působit provokativně, vypovídá však mnohé o tom, jak nevšední, perspektivní i překvapující může být cesta muže, který dnes patří k čelným osobnostem katolické církve přesto, že nenosí kolárek ani biskupskou berlu.

Kněz a teolog Vladimír Boublík (1928-1974), dlouholetý profesor fundamentální teologie na římském Lateránu, se nám představuje také v kontextu estetických a kulturních otázek současnosti. Přínos jeho bytostně zúčastněné teologie nás nadčasově oslovuje.

Jak se vyhnout vyčerpání. Občasný pocit naprostého vyčerpání, vyprahlosti a vnitřní prázdnoty se může stát pod tíhou všedního dne trvalým stavem. Vyčerpaný člověk je nespokojený, ztrácí svou tvořivost, přestává vnímat sám sebe. Prameny vnitřní síly jsou ale přítomny v životě každého člověka. Anselm Grün nám ukazuje ve své knize cestu, jak můžeme tyto vnitřní prameny nalézt a nechat je vytrysknout ve svém nitru.

Studie k historické sociologii vědění. Publikace profesora Miloše Havelky představuje zásadní a originální příspěvek v oboru historické sociologie, respektive historické sociologie vědění. Otevírá téma vývojových souvislostí a proměn myšlenek, zájmů a ideových orientací, ale analyzuje i jejich působení v konkrétních historických situacích a sociálních jevech.V první části autor uvažuje nad původem, stavem a možnostmi oboru, ve druhé řeší některé obecnější problémy (role teorie, otázka smyslu, paměti a identity), ve třetí se pak pouští do konkrétnějších případů dějin idejí, jako jsou problémy sekularizace, výkladu českých dějin, totalitarismu a tzv. nepolitické politiky. Jedná se o knihu vysoce odbornou, která reaguje na nejaktuálnější výzvy evropské vědy a společnosti.

Od tradice k reflexi. Jednotícím prvkem kolekce příspěvků (miscellanea) ze tří oblastí – historie, spiritualita a filosofie – je provázanost s jezuitskou tematikou.Ve třetí sérii Miscellanea jesuitica předkládáme příspěvky s tématy: W. Ockham (V. Richter – český jezuita a dlouholetý profesor na innsbrucké univerzitě); L. Wittgenstein a víra (W. Baum), Filosof přemosťování mezi Kantem a idealismem – K. L. Reinhold (E. Coreth); Postmoderní věda a křesťanství (J. Andres); K 300letému výročí vydání Leibnizovy Teodiceji (G. Sans); Hegel a hledání Boha (W. Kern); dále příspěvky o heslu personalismus, přehled českých osobností spirituální teologie před rokem 1990 a jiné. Texty jsou buď překlady zahraničních periodik nebo pocházejí od českých autorů.

Eseje o literatuře, hudbě, filosofii. Druhý svazek esejů I. Bachmannové představuje jádro jejího kritického díla. Tvoří ho úvahy zaměřené na literaturu, na filosofii a na hudbu, tedy obory, jimž věnovala specifický zájem a v nichž mohla rozvinout své mimořádné schopnosti snoubící pronikavý intelekt s krajní citlivostí. Literatura byla jejím celoživotním údělem a měla rovněž potřebu ji pro sebe poetologicky reflektovat, filosofii vystudovala (studia zakončila rigorózní prací, jež je kritickým rozborem existenciální filosofie Martina Heideggera) a hudbou, jíž se původně chtěla věnovat, se zabývala již od mládí (a také mj. napsala několik libret, kdy spolupracovala se skladatelem Hansem Wernerem Heinzem). Literatuře je věnováno nejvíce prostoru – zprvu se v rozhlasových esejích obracela k představitelům evropské moderny Robertu Musilovi, Marcelu Proustovi a Franzi Kafkovi, později se v recenzích či vzpomínkách přenesl její zájem na současníky (Sylvia Plathová, Thomas Bernhard, Witold Gombrowicz, Giuseppe Ungaretti). Vyvrcholením literárněkritické reflexe jsou Frankfurtské přednášky – pět přednášek o literatuře, které pronesla v semestru 1959/1960 na univerzitě ve Frankfurtu. Z filosofické oblasti jsou velice podnětné její eseje o Ludwigu Wittgensteinovi a Simone Weilové, oblast hudby zastupují mj. úvahy Hudba a básnictví, poznámky o vzniku libret, oslava hudby (poetický text Podivuhodná hudba) i lidského hlasu (Pocta Marii Callas).

Krize kultury v současné polské esejistice. Kniha zprostředkovává českému čtenáři nejvýraznější esejistické texty poslední dekády věnované kulturním a filozofickým dilematům současné postmoderní společnosti. Jednotlivé texty předních polských filozofů, teologů a spisovatelů se zaměřují na témata jako krize hodnotového systému západní společnosti, role náboženství či hlavní myšlenkové proudy postmoderního světa.Texty na jedné straně umožňují vhled do v Česku nepříliš známého prostředí polské kulturně-filozofické debaty, na straně druhé se vyjadřují k problémům, které stejnou měrou postihují českou i polskou společnost.

Kniha seznamuje s fenoménem keltského křesťanství jako s jednou z velkých kapitol prvních staletí po Kristu.

Kniha je jednopřípadovou studií, která je zaměřena na výzkum dvou provázaných fenoménů - politických témat, která se objevila ve veřejném diskurzu České republiky před volbami do PS PČR v roce 2006, a politického prostoru, tedy rámce, do kterého jsou témata zasazována.

Úvod do současné fenomenologie ve Francii. Kniha je líčením příběhu fenomenologických diferencí týkajících se povahy jevů. A to, jak již název naznačuje, především v rámci nové francouzské fenomenologie. Autor detailně analyzuje fenomenologické koncepce Maurice Merleau-Pontyho, Michela Henryho, Emmanuela Lévinase, Marca Richira a Jean-Luca Mariona. Doplňkem knihy je, již dříve vydaná, antologie textů současné francouzské fenomenologie "Co je fenomén?" (Pavel Mervart, 2010).

Latinsko-česky. První český překlad významného díla politické filosofie v zrcadlovém česko-latinském vydání. Cicero se v tomto dialogu inspirovaném Platónovou Politeiou zabývá vztahem politické teorie a praxe. V prvních dvou knihách podává výklad smíšeného zřízení, ve druhých dvou se zabývá významem spravedlnosti pro stát v poslední, šesté knize nás seznamuje se Scipionovým snem. Přeložil J. Janoušek, poznámkami opatřili A. Havlíček a H. Dohnálková.

Život renesančního kavalíra. Poslední představitel mocného a legendami opředeného rodu Rožmberků Petr Vok bezesporu patří mezi významné postavy českých dějin přelomu 16. a 17. století. Stejně tak mu ale náleží výjimečné místo mezi populárními postavami naší minulosti coby prototypu renesančního kavalíra, který dokázal užívat radostí života plnými doušky.Kniha významného znalce našich dějin v období raného novověku prof. Jaroslava Pánka přibližuje obě roviny života pana Petra Voka. Věnuje se prostředí slavného rodu, v němž mu bylo dáno vyrůstat, dospívání ve stínu slavnějšího a úspěšného bratra Viléma, politickému a hospodářskému působení v roli – poslední – hlavy rožmberského rodu. Jak ale ukazuje Pánkova kniha, Petr Vok z Rožmberka byl také neobyčejně aktivním podporovatelem literatury a vzdělanosti, mecenášem a sběratelem uměleckých děl.Životopis neopomíjí ani jeho příklon k evangelictví a podíl na vydání Rudolfova majestátu, jehož 400. výročí si v tomto roce připomínáme. Mýtus o „renesančním kavalírovi“ není v Pánkově podání likvidován, ale živým a čtivým způsobem přiblížen.

Pravidla českého pravopisu, jedna z nejdůležitějších jazykových příruček pro širokou veřejnost, přinášejí úpravy zásad týkajících se především psaní velkých písmen, psaní s a z, označování délky (kvantity) samohlásek, psaní složených přídavných jmen a částečně též interpunkce.

Antologie současného polského politického myšlení. Po roce 1989 „jsme chtěli vstoupit do postmoderního ráje, jehož brány byly před námi tak dlouho uzavřeny. Chtěli jsme se přitulit k matce Evropě..., být bezstarostnými, šťastnými obyvateli Venuše, planety, kde budeme osvobozeni od tíhy zodpovědnosti za vlastní budoucnost." Antologie Pravým okem je záznamem procesu dekonstrukce této iluze a zpochybnění dogmat prvních let éry transformace v Polsku, ale i v celé střední Evropě.

Země střední Evropy v čase komunismu. Publikace přináší v českém i středoevropském prostředí unikátní perspektivu - zkoumá životy a roli primasů katolické církve v Československu, Polsku, Maďarsku, NDR, Rakousku a na Ukrajině v druhé polovině dvacátého století v čase komunismu v komparativním pohledu.Kniha si všímá až zarážejících rozdílů mezi první a druhou generací primasů. Jednotlivé příspěvky jsou věnovány kardinálům Josefu Beranovi, Jozefu Mindszentymu, Štefanu Wyszynskému, Josyfu Slipyjovi, Františku Tomáškovi, Józefu Glempovi, László Lékaiovi, Franzi Königovi a arci­biskupům Alfredu Bengschovi či Pavolu Peteru Gojdičovi.

Cílem této knihy je postihnout vznik, formování a vývojové proměny teorií rozumění a hermeneutických koncepcí v rámci dějin novodobé filosofie. První část publikace je dějinným úvodem do problematiky, který sleduje vývoj hermeneutiky ve smyslu teorie (respektive umění) interpretace a výkladu textů a přivádí čtenáře až ke vznikání a formování moderní hermeneutiky v 18. století.V tomto momentě navazuje druhá část, která je pojata jako seznámení se základními tématy, která moderní filosofickou hermeneutiku charakterizují. Zaměřuje se tedy především na rozumění a vývoj jeho pojetí v různých hermeneutických koncepcích.Samostatná pozornost je dále věnována specifickým pojmům, se kterými se v hermeneutickém rozumění setkáváme: hermeneutický kruh, horizont, předporozumění, časový odstup, interpretace textu, autor, jazyk a řeč. Třetí část pokračuje ve zkoumání problémů filosofické hermeneutiky ve vztahu k umění, moderní teologii a právu.Čtvrtá část pak představuje jednotlivé myslitele a jejich koncepce, a to od osvícenství, kdy se začal formovat projekt tzv. univerzální hermeneutiky, až do konce 20. století. Z pojednávaných osobností je věnována největší pozornost nejvýznamnějšímu představiteli filosofické hermeneutiky H.-G. Gadamerovi.Kniha je určena nejen studentům filosofie, ale také všem, kdo se ve svém oboru dotýkají otázek porozumění, interpretace a výkladu: historikům, teoretikům umění, literárním a filmovým vědcům, teologům, religionistům, filologům, právníkům a dalším.

Kniha, kterou právě držíte v rukou, vznikla jako hold významnému českému filosofovi a komeniologovi, prof. PhDr. Pavlu Flossovi, který v roce 2010 slaví své sedmdesáté narozeniny. Autory jednotlivých kapitol jsou jubilantovi přátelé, spolupracovníci a bývalí žáci.Záměrem publikace je připomenout témata, kterým se Pavel Floss ve své tvorbě věnoval a která jsou mu blízká. Čtenář se zájmem o dějiny filosofie tak má možnost na vybraných problémech sledovat proměny vědění a myšlení od patristické doby, přes středověk a renesanci až po 20. století.

kniha + CD. Publikace Marie Lhotové se věnuje arteterapii - oboru, který spadá do oblasti psychoterapie a jehož příznačným léčebným nástrojem je výtvarný projev.

Česká ne/religiozita v evropském kontextu. Běžně se hovoří o tom, že Češi jsou „nejateističtějším národem“, což se zdají potvrzovat i mezinárodní sociologické výzkumy. Problém nastává ve chvíli, kdy se na jejich výsledky podíváme hlouběji: velká většina českých nevěřících není úplnými ateisty, příliš pevná však na druhou stranu není ani víra věřící menšiny. A to přesto, že si obě strany o sobě myslí pravý opak a jsou ochotni se za něj dokonce bít. Většina naší společnosti je možná víc „proticírkevní ze zvyku“ než ateistická z přesvědčení, zatímco podstatná část členů církví se svého přesvědčení drží také především silou tradice a zvyku. Tato kniha se snaží prostřednictvím historických a sociologických analýz ukázat, proč tomu tak je a jaké to má společenské a kulturní důsledky.

S dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Slovník spisovné češtiny podává komplexní lexikografický popis téměř 50 000 slov současné češtiny, přihlíží k současnému vývoji jazyka i společnosti. Uživatel zde najde poučení o pravopise a výslovnosti slov, o jejich skloňování a časování, u přejatých slov i o jejich původu. Přílohy obsahují přehled o tvoření slov češtině, soupis rodných jmen a příjmení, zeměpisných jmen i běžných zkratek a značek. Pravopis a výslovnost slov, skloňování a časování, výklady slovních významů, synonyma, antonyma, homonyma, přehled tvoření slov v češtině, soupis rodných jmen a příjmení, nejužívanější zeměpisná jména, běžné zkratky a značky.

S dodatkem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Slovník spisovné češtiny podává komplexní lexikografický popis téměř 50 000 slov současné češtiny, přihlíží k současnému vývoji jazyka i společnosti. Uživatel zde najde poučení o pravopise a výslovnosti slov, o jejich skloňování a časování, u přejatých slov i o jejich původu. Přílohy obsahují přehled o tvoření slov češtině, soupis rodných jmen a příjmení, zeměpisných jmen i běžných zkratek a značek. Pravopis a výslovnost slov, skloňování a časování, výklady slovních významů, synonyma, antonyma, homonyma, přehled tvoření slov v češtině, soupis rodných jmen a příjmení, nejužívanější zeměpisná jména, běžné zkratky a značky.

Přehled učiva SŠ s ilustracemi.

První český výbor z díla jedné z nejoriginálnějších osobností jazykovědy a literární vědy 20. století.

Hradisko svatého Klimenta u Osvětiman patřilo mezi nejrozlehlejší a nejlépe opevněná hradiska v centru Velkomoravské říše.

Kolektiv klinických logopedů shrnuje nejnovější poznatky z oblasti terapie koktavosti (balbuties). V jednotlivých kapitolách je věnována pozornost rodičům koktajících dětí i samotným dětem, dospívajícím i dospělým, kteří trpí koktavostí. Vedle popisu a námětu aplikací základních strategií užívaných v logopedickém poradenství autoři představují například v kapitole směrované k práci s rodiči balbutických dětí nedirektivní logopedickou intervenci s ukázkami konkrétně vedených rozhovorů. Kapitola věnovaná problematice skupinové terapie dětí školního věku nabízí v českém prostředí nové metody, které lze adekvátně aplikovat např. v logopedických skupinkách. Mimořádně důležitý faktor emocionálního zvládání projevů koktavosti (v nejmodernějším pojetí u nás zatím téměř se nevyskytující desenzibilizace koktavosti) reflektuje kapitola zaměřená na dospívající.

Okolnosti exemplárního "kulackého" procesu. Kniha je doplněna předmluvou historika Karla Jecha, autora práce Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy. Okolnosti „příkladného“ politického procesu v okrese Nová Paka. Autor zpracovává téma násilné kolektivizace zemědělství v obci Svatojanský Újezd. Předkládá obraz přeměny základních vztahů na vesnici a přerodu v myšlení od hospodářů k družstevníkům.Činí tak pomocí lidských příběhů, charakterizujících rysy donucovacího a násilného rázu kolektivizačního úsilí. Pozoruje sílící tlak na pozice zemědělců, kteří se zdráhali přistoupit na myšlenku socialistického hospodaření a vstoupit do JZD a popisuje, jakými metodami byli zemědělci „motivováni“ k podvolení se kolektivizačnímu projektu.

Mariánské poutní místo, paulánský klášter, hrobka Lichtenštejnů. Vydáno u příležitosti 770. výročí zjevení Panny Marie na Vranově.

Procesuální práce s tělem. Procesuální práce s tělem. Publikace představuje druhý díl autorovy práce, která vyšla v nakladatelství Portál v roce 2005 pod názvem Anatomie emocí. Kelemanova teorie umožňuje rozpoznat jednotlivé vzorce somatického distresu a pracovat s nimi. V textu je podrobně popsáno pět dílčích kroků formativního procesu. Teoretické části doplňují cvičení a kazuistiky. Bližší uchopení teorie zprostředkovávají názorné kresby od výtvarníka, kterého čtenáři znají z předchozí publikace. Kniha je určena pro pracovníky pomáhajících profesí, čtenáře se zájmem o sebepoznání a psychologii.

Modlitba nešpor s kněžimi, řeholníky, bohoslovci a zástupci církevních hnutí v katedrale sv. Vita, Václava a Vojtěcha ve Praze.

Liturgie, rétorika, antropologie. Příspěvky shromážděné v tomto sborníku zazněly jako referáty na patristické konferenci, která se konala v Olomouci ve dnech 7.-8. listopadu 2008 pod patronací Centra pro práci s patristickými, středověkými a renesančními texty a Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.Organizátoři se pokusili pozvat širší obec zájemců z řad akademických a výzkumných pracovníků, doktorandů a studentů a nabídli jim, aby formou krátkého příspěvku představili oblast svého zájmu, vlastní přístup a metodu, ať již z hlediska filosofického, teologického, historického nebo literárního.

19. století - mezi starým režimem a revolucí. Historička Mona Ozoufová se ve většině svých prací zabývá interpretací Velké francouzské revoluce a obecněji myšlenkami revoluce a demokracie v moderní době. V této knize autorka spolu s paní de Staël tvrdí, že literární fikce vypovídá o své době pravdivěji než historická věda.Proto se z několika známých románů snaží vyčíst, co moderní republikánská Francie převzala z dědictví starého režimu, a pokouší se vystopovat složité cesty revoluční tradice dějinami. Výsledkem soupeření mezi oběma zřízeními, monarchickým a republikánským, je kompromis.

Kniha černobílých fotografií z cyklu ,,Děti". Od 26.4.2010 přikádáme kalendář Dagmar Hochové zdarma.

Aktuálně vydávané dílo nemá v našich podmínkách obdoby. Autor se pokusil zmapovat moderní české, moravské a česko-slezské evangelické církve (a starokatolické církve) v zemském smyslu. Encyklopedie obsahuje popis jednotlivých sborů a církevních staveb Českobratrské církve evangelické (která vznikla spojením českojazyčných reformovaných a luteránů), někdejší Německé evangelické církve, Slezské církve evangelické a Starokatolické církve.Zahrnuty jsou také evangelické sbory v Těšínsku, které po jeho rozdělení připadly Polsku. Součástí knihy je obšírná kapitola o vývoji českého, moravského a slezského evangelictví (a starokatolicismu) od 18. století do současnosti a uměleckohistorický rozbor evangelického církevního stavitelství v tomto období z pera historičky umění Blanky Altové.Připojeny jsou i mapy geografického vývoje evangelických církví (a starokatolické církve) a více než 500 fotografií a dobových kreseb. Zdeněk R. Nešpor je historik a sociolog náboženství. Působí jako vědecký pracovník Sociologického ústavu Akademie věd ČR a docent Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Vydal mj. knihy Náboženství na prahu nové doby (Ústí nad Labem 2006), Sociologie náboženství (Praha 2007; s Dušanem Lužným) a Ne/náboženské naděje intelektuálů (Praha 2008).

Moravané v obnovené Jednotě bratrské v 18. století. Dostává se nám do rukou kniha, která je výpovědí o síle víra lidí, kteří podle Ježíšových slov hledali především Boží království a jeho spravedlnost (Mt 6,33). S úctou proto pohlížíme na jejich život, na budování společenství Kristova lidu.Moravští exulanti založili Herrnhut – Ochranov (1722), kde obnovili Jednotu bratrskou. Odtud vyšli s misií za domorodými obyvateli několika kontinentů, aby se jim ve víře v Ježíše Krista stali bratry a sestrami. Jejich živý ekumenismus byl v církevní oblasti velkým přínosem. Do zaostalých míst přinášeli rozvoj řemesel a zemědělství, zakládali školy, budovali nemocnice a rozvíjeli zdravotní péči, na nejednom místě vytvářeli národní kulturu domorodců. Na stránkách této knížky tak můžeme sledovat jejich dobrodružství víry v následování Beránka, který zvítězil. Jsme vděčni autorce, že nám odkrývá pozoruhodné křesťanství Moravských bratrů – obnovené Jednoty bratrské.

Religiózní, historické, kulturní, sociální a psychologické aspekty příklonu k náboženství. Sborník z mezioborového semináře nabízí rozličné úhly pohledu na problematiku konverzí a konvertitů. Část příspěvků je věnována historicko-teologickým reflexím o významných křesťanských osobnostech a jejich vlastní konverzi, popřípadě jejich náhledu na obrácení k víře (apoštol Pavel, Augustin, Caesarius z Heisterbachu, C. S. Lewis a Paul Tillich).Další studie se věnují otázce konverzí z hlediska psychologie, náboženské pedagogiky, sociologie a pastorální teologie. Součástí sborníku jsou i referáty, které zazněly na workshopech, a obsáhlá diskuse k filmu K. Zanussiho Život jako smrtelná choroba přenášená pohlavní cestou. Publikace je určena studentům humanitních a sociálněvědních oborů, dále pak těm, kdo se aktivně věnují pastorační činnosti, a konečně také všem čtenářům se zájmem o rozumové uchopení náboženské zkušenosti.

Všední i sváteční život dnešní izraelské rodiny. Směs dojmů, příběhů a myšlenek v neopakovatelné perspektivě české ženy, která svůj život již před léty spojila s Izraelem. Poutavé líčení nejrůznějších situací v životě židovské rodiny a židovského národa, ale také věrné zachycení všedních dnů v jeruzalémských ulicích, to vše umožňuje čtenáři dotýkat se izraelského národa v osudové dějinné chvíli, a to z mnoha různých úhlů.