Spoločenské vedy

Chybějící střed politické ontologie. Slavoj Žižek je snad nejobjevnější a nejprovokativnější filosof současnosti. Jeho knihy vyvolávají pozornost po celém světě – nejen filosofů, nýbrž široké veřejnosti. Má pověst akademické ,pop-star.‘ Tato kniha představuje jeho stěžejní filosofickou práci, ve které vášnivě obhajuje karteziánský subjekt proti všem, kteří ho již odsoudili – heideggeriáni, dekonstruktivisté, habermasovci, ,culture studies‘, ,New age.‘ Při své obhajobě aktualizuje sv. Pavla, Hegela, Marxe, Lenina a Lacana a s bravurní lehkostí využívá pop-kulturu i obscénní vtipy. Jeho psaní je nabité energií a explozivní. Odhaluje, že po konci ,karteziánského paradigmatu‘ nepřichází slibované osvobození, ale nové formy spoutání vznikající v postmoderní, liberální společnosti. Žižek se snaží ukázat, jak se dostat z mrtvého bodu, na němž se ocitla dnešní filosofie i politika.

Jedním z pramenů dokládajících události spojené se založením řádu a vyprávějících o životě a skutcích prvních bratří je dílo ze 13. století. Čeští čtenáři se s jeho vybranými částmi mohli poprvé seznámit v časopise Růže dominikánská v letech 1936-38. Nové vydání je rozšířenou a upravenou verzí tohoto prvorepublikového výběru.

Základní otázky ruského myšlení 19. a počátku 20. století. Tato práce byla napsána po 2. sv. válce, kdy se Berďajev znovu vrací k dějinně filosoficky laděným úvahám o ruské ideji, inspirující Rusko během posledních pěti století.

Na tuto otázku hledá autor odpověď u Ježíše evangelií. Ukazuje, že vědecký přístup k výkladu Písma nijak neohrožuje tradiční učení církve o Ježíšově božství.Francois Dreyfus, profesor biblické teologie Jeruzalemské biblické školy, ukazuje, že vo výkladu a interpretaci evangelií je možno zachovat věrnost nejen vědecké historicko-kritické metodě, ale i tradici a magisteru církve.

Noblesní belgický filosof (1878 - 1944) se pokoušel o syntézu tomistické filosofie a některých rysů filosofie Immanuela Kanta. Třebaže byla filosofická škola marechalismu v českém jezuitském prostředí výrazně zastoupená, tento výbor představuje první českou prezentaci. Za podklad posloužily přednášky Maréchalova žáka E. Wingendorfa.

Témata pro společenství mladých lidí. Soubor 11 témat pojednává o křesťanské antropologii. Každé téma obsahuje vypracovaný text, metodiku, souhrnný leták a návrh modlitby. Metodicky zpracovaný materiál pro společenství mládeže připravila Sekce pro mládež ČBK.

Hlavním tématem této disertační práce je filozofická a teologická reflexe imaginace v myšlení Owena Barfielda a Clive Staplese Lewise – dvou britských myslitelů a spisovatelů působících ve 20. století. Nejprve je zaměřena pozornost na pojetí C. S. Lewise, které později slouží jako pojmový a výkladový rámec pro detailní průzkum pojetí imaginace u Barfielda. Lewisův přístup je sledován v širších souvislostech jeho teologie náboženství a jeho epistemologických závěrů. Lewisovo pojetí imaginace je od počátku výkladu zasazeno do základního rámce jeho života i intelektuální tvorby, kterým je napětí mezi „racionální“ a „imaginativní“ složkou osobnosti, resp. mezi subjektem a objektem.

Proměny náboženství v postmoderní době. Knížka vypráví „příběh“ postupného slábnutí náboženství v několika uplynulých staletích a posléze jeho mnohostranného zesílení a návratu v nedávné minulosti a současnosti. Po ohlédnutí na tradiční společnost následují kapitoly:o zesvětštění západní kultury od nástupu novověku,o návratu náboženství a jeho bohů do veřejného prostoru v podobě politických hnutí, fundamentalismu a nábožensky motivovaného násilí,o formách religiozity charakteristických pro postmoderní kulturu,o specifické situaci náboženství v české společnosti,o možnostech navázání na trendy postmoderní doby v církevní práci.

Biblické základy kreativity a umění. Kniha myšlenek holandského autora (m.j. vedoucího Continental Ministries Europe, rytíře a politického poradce) o umění, smyslu pro krásu a tvořivosti jako Božích darech. "Bůh tvoří a dává nám talenty abychom mohli tvořit též."

Zkušenost psychoanalýzy z obou stran pohovky. Zkušenost psychoanalýzy z obou stran pohovky. Autor začal pracovat s „Nadějí“ poté, co ona zakončila svou tréninkovou analýzu, ale přesto bylo zřejmé, že se dosud nedostala k jádru svých osobních obtíží. Analytik i klientka spolu začali pracovat s vědomím, že pro „Naději“ je důležité, aby se v psychoanalytickém procesu setkala jejich „pravá já“.

Ježíš, Pavel, tradice a víra. Vše podstatné bylo řečeno v Ježíšovi z Nazaretu – avšak svědectví o tomto počátku se musí neustále prohledávat a nově formulovat. Reformátoři našli v XVI. století odpovědi na mnohé otázky v teologii apoštola Pavla (ospravedlnění z víry, teologie kříže). Jejich nástupci později hledali spíš historického Ježíše. Pátrání občas skončilo ve slepé uličce – jak je na tom biblické bádání dnes? Čím se Ježíš lišil od náboženských postav své doby? Jak jde jeho dílo dohromady se zvěstí apoštola Pavla? Autor přednáší Nový zákon na univerzitě v Curychu.

Křesťané ve světě podle dopisu Efezským. Vyjádření křesťanské víry se pod tlakem různých okolností už v průběhu prvních generací trochu vyvíjelo a měnilo. Lze to ukázat např. na novozákonním listu Efezským. Stručný výklad tohoto biblického dopisu napsal francouzský profesor Nového zákona (působící na univerzitě v německém Bielefeldu) formou vyprávění: za příběhem jsou nastudovaná fakta, a přitom je tento „komentář“ velmi čtivý.

Výzva Nového zákona. Smrt jsme se pokusili vytlačit ze života, a přece nás vždycky znovu budou provázet otázky, na něž se těžko odpovídá. Jak se se smrtí vyrovnává křesťanská víra? A co si počít s tradičními křesťanskými odpověďmi, které se staly tak nepřesvědčivými a neuspokojivými? Jak se naučit „žít se smrtí“? Co nabízí bible?

... na první pohled. Normální? Kdo je normální? Vy rozhodně ne! Ani nikdo z lidí, s nimiž jste se doposud setkali. Nikdo z nás není normální podle Božích měřítek. A čím více se poznáváme, tím je tato skutečnost zřejmější. V některých obchodech najdte oddělení s výrazně zlevněným zbožím. Poznáte ho podle toho, že na všech výrobcích je zvláštní štítek, na kterém stojí:„Partiové zboží. V prodeji tak, jak je vystaveno.“ Je to kulantní způsob, jak vyjádřit, že se jedná o „kazové zboží“. Někdy je takové zboží označeno za „mírně neobvyklé“.Obchod vás tak chce poctivě varovat: „Toto je oddělení se zbožím, u nějž se něco pokazilo. Určitě najdete nějakou vadu či závadu – skvrnu, která nepůjde vyprat, zip, který nepůjde zapnout, tlačítko, které nepůjde stlačit – prostě vždy tam bude nějaký problém. Toto zboží není normální.“ Když jednáte s lidskými bytostmi, znamená to, že jste narazili na obdobné oddělení vesmíru.Zkuste si na okamžik představit někoho blízkého. Tento člověk je „mírně neobvyklý“. Má na sobě cedulku: Pozor, vada. Sklon k podvádění, krutým slovům, pasivitě, výbuchům vzteku. Neprozradíme vám, o jakou vadu jde. Takže až ji objevíte (a vy ji objevíte!), nebuďte překvapeni. Jestli s ním chcete navázat vztah, můžete to udělat jen jediným způsobem. „Vzít ho takového, jaký je.“

Studie o sakrální architektuře. Při povrchním pohledu na výtvarnou kulturu 20. století se sakrální architektura jeví jako okrajová oblast, která až na několik málo výjimek nepřinesla výraznější umělecké počiny. Zdá se, že to způsobilo lpění na osvědčených vzorech a nechuť k inovacím ze strany objednavatelů. Pokud však opustíme zjednodušující „vývojové" schéma, objeví se před námi pestrá mozaika uměleckých výkonů, směrů a tendencí, kterým je společná snaha o vyjádření spirituality výtvarnou formou 20. století - s různou mírou akcentů na stupnici mezi tradicionalismem a modernitou. Právě tuto bohatost zprostředkuje čtenáři předkládaný svazek.

Ze španělského originálu Lo que Europa debe al Islam de Espaňa přeložil Jiří Kasl. Autor, překladatel Koránu do španělštiny, se zaměřuje na obohacování evropské vzdělanosti arabským světem a dokládá, že arabská odborná literatura byla nejen prostředníkem zejména řeckého dědictví, ale sama je také obohacovala a rozvíjela.

Nejznamenitější cestovatel všech dob, Marco Polo popisuje krajiny a města, která nejsou na žádné mapě, jejichž znaky a tvary, věže, mosty, domy, ulice, sociální a společenské struktury jsou nám však přesto povědomé, jako by sumarizovaly naše zkušenosti, poznatky a sny, neboť nejsou ničím jiným než „cestami do paměti“. Tato kultovní kniha nyní vychází s novými fantaskními ilustracemi Vasilije Ťuťunnika.

Kniha příběhů s prvky pohádky a bajky, které mají terapeutické poslání. Každý z nich je fantazijním obrazem situací a problémů podobných těm, které může prožívat dítě. Hlavní hrdinové i vedlejší postavy (zvířátka nebo fantazijní postavy) pomáhají dítěti, které se s nimi identifikuje, problém zracionalizovat, vyjádřit slovy a hledat možnosti řešení.Příběh postupně nabízí nový pohled na složitou situaci, v níž se dítě nachází (nové prostředí ve škole, pobyt v nemocnici, nemoc, dočasná izolace od rodičů, výsměch kamarádů a ponížení, konflikt s vrstevníky, alkoholismus rodičů), i východisko z ní.

Mýty, pověsti a legendy. Mytologie je komplexní průvodce pohádkovým světem mýtů a legend. Podrobně se zabývá bytostmi, které si naši předkové vymysleli a zalidnili jimi prostor okolo nás. Zjistíme, že legendy vznikaly v každé civilizaci a že mají mnoho společných témat i bytostí bez ohledu na zeměpisnou šířku či století, ve kterém žijeme.

Soubor esejů. Egon Bondy využívá důkladnou znalost geopolitické historie při analýzách nejaktuálnějších témat spojených s takzvanou ekonomickou a politickou globalizací. Kromě filosoficko-politických analýz se Bondy vydává i na spekulativní výlety do různých alternativ společenských proměn.

Kniha představuje sociální třídy a sociální mobilitu jako základní prvky sociálně stratifikačního výzkumu. Zabývá se vymezením sociálních tříd v pracích sociologických klasiků (Marx, Weber), ukazuje proměnu tohoto vymezení v průběhu dvacátého století a mapuje pojetí a výsledky třídní analýzy v rámci národních států v poslední čtvrtině dvacátého století (Wright, Goldthorpe).Neopomíjí problémy, s nimiž je identifikace sociálních tříd spojena, a představuje kritiku sociálních tříd, jako explanačního nástroje sociálních věd, která sílí v posledním desetiletí dvacátého století.

Nález papyrusového fragmentu s Matoušovým evangeliem v oxfordské knihovně v roce 1994 se stal klíčovým pro datování Nového zákona. Jako reakce na četné dotazy vznikla kniha, která předkládá vzájemně se proplétající příběhy, týkající se papyru s Matoušovým evangeliem a lidí kolem něho. Ptá se, zda Matouš skutečně napsal evangelium, které nese jeho jméno. Uvažuje, kteří lidé je mohli číst jako první a jak se k nim asi dostalo. Kniha popisuje, jak se s papyrem ve 20. století zacházelo, referuje o jeho prvním zveřejnění roku 1953 a o jeho novém datování o čtyři desetiletí později. Reaguje také na kritiku, vysvětluje podrobně vědecký spor kolem nového datování papyru a pokouší se stanovit jeho význam pro současnou dobu a pro čtenáře věřící i nevěřící. Předmluvu k českému vydání napsal královéhradecký biskup Hons. Dominik Muka OP.

Vybrané otázky z antropologie. V tomto prvním díle "antropologie" - s předmluvou francouzského teologa O. Clémenta - z týmové edice (druhý díl vyšel v Refugiu jako Vybrané kapitoly z antropologie od prof. Michelliny Tenace) přednášejících římského Centra Aletti, autor citlivým slovníkem umělce spojuje tématické okruhy patristické tradice s novými přístupy teologie.

Esej Tomáše Machuly neřeší primárně problém věčnosti světa, ale na tomto příkladě ukazuje způsob myšlení a argumentace sv. Tomáše, zařazuje ho do kontextu předcházejících i následných myšlenkových směrů a ukazuje na moderní perspektivy řešení této otázky. Esej je doplněna překladem Tomášova dílka De aeternitate mundi.

Kniha amerického dominikána ukazuje na životě a myšlení výrazných osobností křesťanských dějin různorodost cest Boha k člověku a člověka k Bohu. V deseti kapitolách autor pojednává o Bibli, spiritualitě církve prvních staletí, východním i západním mnišství, benediktinském přínosu, středověkých hnutích duchovní obnovy, dionýské mystice, postavách Ignáce z Loyoly, Terezie z Avily, Jana od Kříže, i o novověké mozaice rozličných křesťanských duchovních proudů.

Tato v podstatě vysokoškolská učebnice klasické psychologie se opírá o výsledky výzkumu odborníků, objektivně jsou prezentovány jednotlivé směry v oboru i ve specializacích (převážně 20. stol.). Pochopení a orientaci usnadňuje i řada vyobrazení, schémat a věcný rejstřík. Aby byla kniha dostupná široké veřejnosti, byla pro toto vydání dotována. Druhé, doplněné vydání, v MCM první vydání.

Moderní kultura a křesťanství jsou od sebe vzdáleny a síla sekularizavané kultury směřuje ke své hluboké krizi. Autor hledá odpověď na otázky: Jaké je východisko z této krize? Je možné znovuzrození kultury?

Kapitoly ze života prvních křesťanů. Kniha švýcarského evangelického faráře shrnující stručnou formou historii prvotní církve.

Poutě na svatá místa jsou formou zbožnosti, kterou najdeme u všech národů a ve všech dobách. Pro křesťany se staly poutě všeobecným zvykem po roce 326, kdy se císařovna Helena vydala na cestu do Jeruzaléma. Brzy začaly poutě i na jiná místa než jen do Svaté země – ke hrobům apoštolů, mučedníků, předev ším pak do Říma.

Kniha představuje aktuální teoretické poznatky o problematice mentálního postižení doplněné výsledky realizovaných výzkumů a zkušeností z praxe. Má pomoci především rodičům dětí s mentálním postižením zorientovat se v problematice. Do knihy byla zařazena témata, s nimiž by se rodiče dětí s postižením měli seznámit, například postavení rodiny ve společnosti, sourozenci dětí s mentálním postižením a inkluzivní vzdělávání. Věnuje se i konkrétním praktickým problémům, například hra dítěte s mentálním postižením, rozvoj sebeobsluhy nebo komunikačních schopností. Kniha obsahuje řadu kazuistik a příkladů z praxe.Autorka konstatuje, že správná a včasná intervence v raném období života dítěte rozhoduje o jeho dalším vývoji, a tím o životě celé rodiny, a že podpora těch, kteří ranou intervenci nabízejí, může být rozhodující pro přijetí dítěte rodinou a přizpůsobení se jeho potřebám. Zdůrazňuje také, že možnosti mozku v raném období umožňují rozvoj kompenzačních mechanismů u dětí, které mají v některé oblasti potíže. Pokud je působení na dítě v tomto období naopak zanedbáno, potenciál k dalšímu rozvoji může být snížen, někdy dokonce znemožněn.Kniha je určena rodičům dětí s mentálním, ale i jiným postižením, pedagogům, odborníkům, studentům a dalším zájemcům.

Po několika nárazech dveře konečně povolily. Uvnitř ve světle olejových lamp pobíhalo deset nebo jedenáct lidí. Vletěli jsme mezi ně a sráželi je s kletbami k zemi. V koutě místnosti jsem spatřil asi pětašedesátiletého muže. V rukou držel Bibli a s vystrašenýma očima hledal místo, kam by ji mohl ukrýt. Přiskočil jsem k němu a surově po ní hmátl. Držel ji ale pevně. Nakonec jsem mu ji vytrhl z ruky. Začal jsem škubat listy a házet je na zem. Muž úpěnlivě prosil: „Ne, prosím vás, ne!“Otočil jsem se a vší silou ho udeřil do tváře. Pěst zasáhla nos a ústa. Okamžitě začal krvácet. S námahou se postavil na nohy a ještě jednou se pokoušel zmocnit se Bible. Co je to za šílence? pomyslel jsem si. Cení si této knihy víc než vlastní tváře? Opět jsem mu ji vyrval a udeřil ho. (úryvek)Sergej Dakov otevřeně a bez příkras vypráví vlastní životní příběh. V bezcitném prostředí dětských domovů byl formován v uvědomělého občana Sovětského svazu. Vlivem této výchovy neváhal krutě pronásledovat křesťany. Avšak paradoxně kontakt s nimi ho nakonec přivedl k obrácení.Mrazivě skutečný a přesvědčivý příběh psaný poutavým stylem odkrývá čtenáři fungování komunistického režimu v Rusku v polovině 20. století a jeho hrůzné praktiky.

V tejto knihe sa môže dočítať o tých, ktorí sa venovali stavbe zvonov a zvonolejárov na Slovensku. Táto aktivita vychádza z nemalých zvonolejárskych tradícií v Trnave. Zvonolejári sú tu doložení od 17. storočia. Posledný zvon odliali v roku 1951. Sme radi, že sa nám pred asanovaním podarilo zachrániť Fischerovskú zvonolejáreň v Trnave, ktorá je už zapísaná v Ústrednom zozname kultúrnych pamiatok Slovenskej republiky. Robíme tak v snahe lepšie poznať našu minulosť a nezabúdať ani na technické a výtvarné skvosty, akými zvony nepochybne sú.

Najväčšie a najsilnejšie svedectvo o politickom režime, aké sa v modernej dobe objavilo. Nové slovenské vydanie Súostrovia Gulag vychádza v revidovanom preklade doplnenom novými poznámkami a doslovom, ktorý sa zameriava na slovenské obete Gulagu a dobové politické súvislosti.Solženicynovo prelomové dielo odhaľuje pomery v sovietskych komunistických koncentračných táboroch. Stalo sa symbolom politickej a ľudskej obžaloby stalinizmu, pričom však neobchádza fakt, že základy totalitného štátu siahajú až k Leninovi – už počas jeho vlády začali masové popravy, položil základy plánovanej ekonomiky, vytvoril Čeku a vznikli prvé tábory, neskôr známe ako gulag.Autor čerpal z vlastných skúseností politického väzňa, ktorý prešiel hrôzami gulagu, ako aj z dobových dokumentov a mnohých autentických svedectiev. Sleduje osud jedného väzňa od zatknutia, cez vyšetrovanie, súd, transport do tábora a život v ňom, ako aj ďalšie príbehy jednotlivých väzňov a na pozadí týchto udalostí uvažuje o nezmyselnej krutosti a absurdite sovietskeho zákonodarstva a pomerov v Stalinovej ére.Podľa Solženicynových prepočtov prešlo Gulagom počas jeho existencie okolo šesťdesiat miliónov ľudí. Keď roku 1970 získal Nobelovu cenu za literatúru, vedelo iba pár zasvätených, že už dvanásť rokov pracuje na svojom najdôležitejšom diele. Súostrovie Gulag patrí medzi najvýznamnejšie knihy 20. storočia. Ako napísal americký diplomat a historik George F. Kennan, je to „najväčšie a najsilnejšie jednotlivé svedectvo o politickom režime, aké sa v modernej dobe objavilo.“

štúdie, spomienky a svedectvá. „Program verejného zhromaždenia bude tichá manifestácia občanov za menovanie katolíckych biskupov pre uprázdnené diecézy na Slovensku podlá rozhodnutia Svätého Otca, za úplnú náboženskú slobodu v Československu a za úplné dodržiavanie občianskych práv v Československu. “ (František Mikloško, 10. marca 1988)„My v Rakúsku nikdy nezabudneme, že vy na Slovensku ste to začali!“ (Barbara Coudenhove-Kalergi, rakúska novinárka, zatknutá počas manifestácie)„Sviečková manifestácia svojim nenásilným, charakterom ovplyvnila aj nasledujúce udalosti v Československu a výrazne prispela k tomu, akú podobu a priebeh mal November 1989 u nás: že bol pokojný a nenásilný.“ (Július Brocka, účastník manifestácie)

Konec rudého člověka. Doba z druhé ruky je zcela výjimečná kniha mimořádné autorky, laureátky nejprestižnějších ruských, evropských i amerických literárních cen. Konec komunistického režimu a následující rozpad sovětského impéria přinesl jeho občanům po počátečních nadějích zklamání, frustraci a dezorientaci. Text je mozaikou desítek skutečných hlasů, které Alexijevičová zaznamenala na magnetofon při rozhovorech s nejrůznějšími lidmi. Vyprávějí o tom, jak věřili sovětskému systému, jak zabíjeli a umírali pro jeho ideu, mluví o tajemstvích a hrůzách komunismu, o stalinském gulagu, válkách, Černobylu… Před čtenářem defilují rozmanité osudy a názory, z nichž postupně vyvstávají společná traumata a obsese. Hrdinové knihy považují za vrchol svobodného vzepětí ruské společnosti srpen 1991, kdy do ulic Moskvy vyšly statisíce Rusů, aby se postavily tankům pučistů, pokoušejících se zrušit demokratické reformy předchozích dvou let. Byla to chvíle velkých, byť nepříliš konkrétních nadějí, po níž přišlo vystřízlivění. Kapitalismus si Rusové představovali jako jakýsi velký supermarket a najednou se ze dne na den probudili v zemi, která patřila do třetího světa a jíž přestali rozumět. Anarchie a příchod tržního hospodářství přinesly inflaci, bezostyšné loupení a zločinnost, ztrátu orientace, hospodářský pokles a korupci. Doba z druhé ruky je kniha, jež nabízí hlubokou sondu do ruské společnosti a pomáhá porozumět jejímu současnému vývoji. Čtenáře nutí zamyslit se, co je to Rusko a proč je neschopné rychlejší modernizace. Proč se obliba autokrata Putina pohybuje kolem 85 % a proč 70 % Rusů považuje Stalina za velkého muže. Je to kniha o tom, proč je velkoruský šovinismus nejen stále živý, ale, žel bohu, i stále militantnější.

Kniha predstavuje obraz Bratislavy tak, ako ho zachytili viacerí fotografi a vydavatelia pohľadníc v prvej polovici 20. storočia. Súbor takmer 220 starých pohľadníc dokumentuje najvýznamnejšie dominanty mesta a venuje sa „pohľadnicovej“ prechádzke po Starom Meste a mestských častiach.Druhé vydanie knihy Bratislava na starých pohľadniciach má v porovnaní s prvým vydaním z roku 2008 nielen zmenený dizajn a grafickú úpravu, ale aj takmer 50 iných historických pohľadníc najmä bratislavských predmestí, exteriérov a interiérov bratislavských synagóg či hradných komplexov.

Rozprávanie grófa Mórica Augusta Beňovského, rodáka z Vrbového, nie je slovenskému čitateľovi neznáme. Toto vydanie je však vzácne tým, že je to prvý slovenský preklad francúzskej pôvodiny, obohatený značným poznámkovým aparátom slovenských historikov. Pamäti sú farbistým rozprávaním o osudoch neobyčajného človeka – vrbovského šľachtica, účastníka poľského protiruského odboja, poslaného na základe dekrétu cárovnej Kataríny II. do vyhnanstva na polostrov Kamčatka. Ani jeden slovenský autor pred Beňovským nezožal taký literárny úspech ako práve on, a po ňom sa to tiež podarilo málokomu. Azda najvýstižnejšie o ňom píše poľský historik Leon Orłowski, ktorý tvrdí, že Beňovský mal rovnako veľa predností, ako i negatívnych vlastností:„…bol súčasne človek, vojak, sprisahanec, politik, bezočivý dobrodruh, korzár, Don Juan i milovaný manžel, inteligentný organizátor i chvastúň, štedrý veľký pán a často bezmála žobrák, nadovšetko však človek nezlomnej vôle, obdarovaný veľkou odvahou i fantáziou, stvorený rozkazovať, vzbudzujúci bezhraničnú nenávisť a takisto oddanosť."

Svazek 6.. Autor, lektor filosofie u dominikánů, předkládá systematické zpracování filosofie, vycházející z klasického realismu, rozvíjené v konfrontaci s novověkým myšlením. Vychází přitom z důkladného prověření základů poznání. Celý cyklus směřuje k antropologii.

Svazek 5.. Autor, lektor filosofie u dominikánů, předkládá systematické zpracování filosofie, vycházející z klasického realismu, rozvíjené v konfrontaci s novověkým myšlením. Vychází přitom z důkladného prověření základů poznání. Celý cyklus směřuje k antropologii.

Svazek 3.. Autor, lektor filosofie u dominikánů, předkládá systematické zpracování filosofie, vycházející z klasického realismu, rozvíjené v konfrontaci s novověkým myšlením. Vychází přitom z důkladného prověření základů poznání. Celý cyklus směřuje k antropologii.