Spoločenské vedy

Kniha Svatí staré Rusi G. P. Fedotova představuje první souhrnnou monografii, jež se věnuje vzniku, vývoji a specifikům ruské svatosti, a to v rozmezí 10.-17. století. Životy světců (mj. Feodosije Pečerského, Avraamije Smolenského, Stěfana Permského, Sergije Radoněžského, Josifa Volockého a Nila Sorského) jsou rekonstruovány s pomocí rozsáhlého hagiografického materiálu.Autor se také vyjadřuje k celé řadě dalších otázek - boriso-glebskému kultu, vlivu jihoslovanského písemnictví na písemnictví ruské, hesychastickému hnutí, mnišské kolonizaci ruského Severu, konfliktu mezi stoupenci a odpůrci klášterního majetku, christianizaci národů Uralu a Sibiře, řecké kultuře na Rusi a knižním reformám, jurodivosti, vztahu světské a církevní moci, roli žen a laiků v církvi, folklorním a etnografickým rysům ruské zbožnosti aj.Ruský historik a žurnalista Georgij Petrovič Fedotov (1886-1951) patří k předním medievistům 20. století. Proslulost, a to především v západní Evropě a Spojených státech, kam odešel do exilu v roce 1925, si vydobyl zejména knihami o ruském středověku (Svatý Filipp, metropolita moskevský; Svatí staré Rusi; Duchovní verše. Ruská lidová víra podle duchovních veršů; Ruské náboženské myšlení), ve své aktuální publicistice se nicméně věnoval také politickým a společenským problémům (Je a bude. Přemýšlení o Rusku a revoluci; Sociální význam křesťanství).Jako filosof či teolog kultury měl blízko k myšlení Pavla Florenského, Nikolaje Berďajeva, Sergije Bulgakova a Vladimira Solovjova, ale také Christophera Dawsona či Paula Tillicha.

česko - ruské vydání. Ruská pravoslavná církev je nejpočetnější ze společenství pravoslavných církví. Její působnost sahá mimo hranice Ruské federace také na území Ukrajiny, Běloruska, Lotyšska, Litvy, Estonska, Moldávie, Ázerbajdžánu, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu; mnoho farností se rovněž nachází v západní Evropě a Spojených státech amerických.Základy sociální koncepce patří k nejdůležitějším dokumentům v moderní historii Ruské pravoslavné církve. Srozumitelným a čtivým jazykem reagují na aktuální problémy dnešní společnosti, jako je vztah ke státu, světskému právu, politice, soukromému vlastnictví, násilí a válce, masmédiím, sekularizaci a globalizaci; zvláštní důraz je kladen rovněž na otázky ekologie, bioetiky, vzdělání, mravnosti a důstojnosti lidského života.

Své poslední dílo Odpověď na Jóba sepsal C. G. Jung roku 1952, devět let před svou smrtí. Tento významný text je psychologickým výkladem biblického příběhu o Bohem zkoušeném muži, který Jung považoval za „milník v dlouhém historickém vývoji božského dramatu“.Jung nemíní zkoumat text jako racionální teolog, ale pojímá jej jako dílo osobní, v němž ke slovu přichází vlastní emocionalita, subjektivní pocity čtenáře. Na podkladě Knihy Jób se tehdy již slavný analytický psycholog snaží vypořádat se základními náboženskými otázkami, hledá odpověď na problém lidského utrpení, zkoumá vývoj samotného Boha, přesněji naší představy o něm: Jahve je mu symbolem nevědomí, je dobrem i zlem, Bohem milováníhodným i strašlivým, neomezeným božstvím bez sebereflexe.Celý další proces stvoření, na němž se Jahve podílí se svou družkou Sofií – božskou Moudrostí, již potom vymění za Izrael, a následného Vtělení je procesem transformace božství, resp. lidského vědomí. I když podle Junga jsou Bůh a nevědomí hraniční, dále nedefinovatelné pojmy, jejichž vztah nelze s úplností vyčerpat, zřejmé je přinejmenším to, že obraz Boha nelze oddělit od jednoho z obsahu nevědomí, totiž od archetypu bytostného Já (Selbst).

Alois Musil (1868–1944) byl jedním z nejvýznamnějších českých orientalistů, který právem získal světový ohlas. Jako katolický kněz a „exponent rakousko–uherského dvora i buržoazního Československa“ byl komunistickým režimem systematicky vytěsňován z čítanek i z paměti národa. Částečné nápravy tohoto stavu se daří dosáhnout až od devadesátých let dvacátého století.Musilovy práce zůstávají dodnes pro badatele nenahraditelným zdrojem informací. Jeho vědecký záběr byl obrovský a stejně rozsáhlé je i zanechané dílo. Stal se spolunáčelníkem dvou beduínských kmenů a přátelství domorodců mu umožnilo shromáždit poznatky využívané biblisty, etnografy, religionisty, kartografy či archeology.Dosud nepublikovanou monografii o historii, věrouce a různorodých proudech nejmladšího monoteistického náboženství s názvem Ze světa islámu autor dokončil v roce 1941, v protektorátní době ale nemohla být vydána. Musilův pohled na vývoj islámu vychází z důvěrné znalosti životní praxe i postojů muslimů a v mozaice poznání má stále svou hodnotu. Z pera katolického kněze je navíc důležitým příspěvkem k mezináboženskému dialogu.Úvodní studie Luboš Kropáček, Jaroslav Franc a Pavel Žďárský. K vydání připravil a poznámkami opatřil Pavel Žďárský.

Podporujeme vývoj dítěte. Zkušená dětská psycholožka poskytuje rodičům rady, jak podporovat a podněcovat vývoj dětí, a upozorňuje rodiče, čeho je třeba se vyvarovat. Ve čtivě napsaném, humorně laděném textu se věnuje všem složkám vývoje dítěte (motorickému a kognitivnímu, vývoji komunikace a paměti, sociálních dovedností, samostatnosti).Rady se týkají výchovy dětí v jednotlivých věkových obdobích od kojeneckého věku přibližně do šesti let. Autorka vysvětluje problematiku s použitím četných konkrétních příkladů i na základě otázek rodičů, s nimiž se setkává ve své poradenské a přednáškové praxi.Kniha je psána pro rodiče dětí do 6 let věku.

Karel Weirich, český novinář a zachránce Židů v Itálii. Život Karla Weiricha (1906–1981) zůstal donedávna neznámý jak české, tak italské veřejnosti. pracoval jako novinář, stenograf a účetní. Od roku 1935 působil jako vatikánský korespondent ČTK. Během druhé světové války se mu z Říma podařilo jedinečným způsobem organizovat pomoc pro pronásledované Židy pocházející z Ćeskoslovenska.Ohniskem jeho aktivit byl koncentrační tábor Ferramonti di Tarsia v Kalábrii, kde bylo zadržováno několik set československých Židů, pasažérů ztroskotané lodi Pentcho, jež mířila do Palestiny. Sám Karel Weirich kvůli tomu skončil v koncentračním táboře, ale před smrtí ho zachránilo osvobození tábora Američany a konec války.Kniha Alberta Tronchina popisuje, jak konkrétně Weirich své aktivity ve prospěch Židů rozvíjel, a dává do kontextu lokální události s dějinami holocaustu a protifašistického odboje. V knížce najdeme i cenné archivní materiály (fotografie, tajné zprávy o situaci v Protektorátu Čechy a Morava, seznamy zachráněných aj.) a podrobnosti o tom, jakými kanály pomoc proudila a kdo se na ní podílel.

Přes 100 jednoduchých cvičení k aktivizaci skupin. Motivace a pozornost žáků a studentů během výuky nutně kolísá. Všimne-li si učitel, že jeho výklad nikdo neposlouchá, děti si vyťukávají textové zprávy, štěbetají, zasněně hledí z okna, usínají nebo dokonce spí, je čas na motivační tříminutovku, neboli životabudič. Tyto jednoduché a osvědčené aktivity a hry nevyžadují zvláštní přípravu a jsou časově nenáročné.Dávají příležitost učiteli i žákům či studentům udělat si malou přestávku, ale také rozproudit energii ve třídě nebo ji naopak zklidnit, zaujmout žáky a zvýšit jejich připravenost k učení. Hravost a jednoduchost motivačních tříminutovek velmi ocení i vedoucí nejrůznějších skupin dětí a dospívajících, stejně jako rodiče, kteří hledají nápady na narozeninový večírek.Kathy Paterson je učitelka se specializací na dramatickou výchovu. Je autorkou několika publikací pro učitele.

Traktát O habituální milosti (De gratia habituali) je překladem úryvku díla významného českého teologa a orientalisty Vojtěcha Šandy (1873–1953) Synopsis theologiae dogmaticae specialis.Šandův historicky významný text, který se zabývá tématy ospravedlnění a nadpřirozené povahy milosti, ani dnes neztrácí na své aktuálnosti. Pojednávaná témata doplňuje překlad Společného prohlášení k učení o ospravedlnění vyhlášeného Světovým luterským svazem a Papežskou radou pro jednotu křesťanů z r. 1999.

Devět věků člověka. Koncept vývojových stadií Erika Eriksona je dnes nedílnou součástí vývojové psychologie. Erikson vychází z Freudova pojetí, ale obohacuje jeho myšlenky o sociální rozměr a prodlužuje popis stadií na celý život. Každý věk se vyznačuje určitým vývojovým úkolem, který je třeba splnit, aby člověk získal potřebnou zkušenost a postoupil dále. Eriksonových „osm věků člověka“ rozšířila jeho žena Joan o deváté, závěrečné stadium. Kniha vychází v novém, přepracovaném vydání.Erik H. Erikson (1902–1994) byl německým a později americkým psychoanalytikem, zástupcem ego psychologie. Stal se slavným svou teorií lidského vývoje, tzv. epigenetickým principem a rozpracováním tématu identity.

Ekologické úvahy. Ondrej Hronec si veľa pamätá a tvrdí, že mnoho si pamätá i naša zem – pôda, voda, vzduch. Tieto „živly“ skúmal celý život ako vedec environmentalista. Kniha obsahuje súbor 23 esejistických zamyslení, ktorými celkom presne pomenúva, čím je spoločnosť zanešvárená.Prečo sa strácajú amazonské pralesy, čo je potravinový biznis, čím znečisťujeme pôdu, vodu, vzduch, aké sú naše autority a pod. Zo sveta faktov, chemických rozborov a rôznych ukazovateľov vyťažil celostný pohľad, pohľad v súvislostiach. Rozumie týmto dejom, pomenúva príčiny a hľadá perspektívy. Jeho rozhorčenia nie sú samoúčelné, nie sú to bedákania nemohúceho človeka, ale apeluje nimi a ponúka inšpiratívne, realistické riešenia pre jednotlivca i širokú spoločnosť.Keďže Ondrej Hronec nezabúda na korene, je v jeho zamysleniach vždy imanentný sedliacky rozum.

Monografia si kladie dva ciele: Prvým je analyzovať a priblížiť pohľad vybraných stredovekých autorov na pluralitu náboženstiev, ich spôsob obhajoby kresťanstva ako pravého náboženstva a konfrontáciu s inými náboženstvami.Druhým cieľom je prihliadnuť k niektorým súčasným interpretáciám a komentárom ich myslenia.

Dejiny, teórie a metódy. Hlavnou témou monografie sú dejiny sociálnej práce, jej teórie a metódy. Autor sa zaoberá sociálnou prácou v dejinných súvislostiach. Podarilo sa mu na priestore ohraničenom rozsahom jednej monografie zachytiť počiatky a rozvoj jednej z pomáhajúcich disciplín – sociálnej práce. Predkladá nám obraz pomoci a pomáhania, ktoré sa prirodzene zrodilo na počiatku vývoja ľudskej spoločnosti ako jej sprievodný jav a jeho metamorfózy od pomoci subjektívnej a náhodnej až po profesionálnu pomoc. Spolu s tým nám predostiera aj meniaci sa obraz „odberateľa pomoci“, teda klienta sociálnej práce.Oba tieto trendy sú sledované v kontexte meniaceho sa poznania v jeho historických súvislostiach. Som presvedčená, že táto práca sa stane nielen vítaným rozšírením našich súkromných knižníc, ale predovšetkým sa stane zdrojom vyhľadávaným študentmi všetkých stupňov štúdia, pre ktorých sa stane zdrojom poznatkov a inšpirácie.

Autor je popredný súčasný kresťansky orientovaný francúzsky filozof (1913–2005) ovplyvnený fenomenológiou, štrukturalizmom a hermeneutikou. V tomto diele analyzuje stvárnenie času fikčným rozprávaním a v ňom čas z hľadiska teoretickonaračného i filozoficko­hermeneutické­ho. Analýza sa začína premenami tvorby zápletky, pokračuje štrukturalistickými „logickými“ modelmi, hrami s časom na základe dialektiky vypovedania a výpovede a napokon otvorením fikcie pre imaginárne svety.Dielo, ktoré je druhým knižným prekladom autora z francúzštiny do slovenčiny (písal a uverejňoval aj po anglicky), je určené literárnym vedcom, historikom a kritikom, ďalej filozofom, študentom literatúry a filozofie, ale bude poučným a inšpiratívnym čítaním aj pre mnohých ďalších.

Cílem této knihy je zmapovat nejdůležitější pojmové a problémové souvislosti mezi tradiční realistickou aristotelsko-scholastickou teorií poznání a současnou analytickou epistemologií, pokusit se alespoň v některých bodech tradiční koncepci obhájit proti typickým námitkám a poskytnout hlubší výklad některých konkrétních a podle autorů klíčových problémů teorie poznání, který by k této koncepci otevíral cestu.Autoři se nepokoušejí vyčerpávajícím zůsobem vyrovnat s každou relevantní námitkou, ale spíše načrtnout jistý fi losofi cky relevantní obraz, hodný dalšího rozpracování a obhajoby. Výklad je koncipován jako mozaika: většina kapitol je pojata jako analýza některého epistemologického pojmu či pojmové dvojice, která často ústí v obhajobu konkrétní dílčí pozice.Volba zpracovaných témat a jejich uspořádání přitom byly vedeny záměrem vytvořit sice nikoliv vyčerpávající, ale přesto koherentní celek, který bude něčím více než sumou jednotlivých částí. Základní osou výkladu je vztah mezi aristotelsko-scholastickým a analytickým přístupem, přičemž jakýmsi doplňkovým úběžníkem je Immanuel Kant.Každá kapitola je navíc doplněna několika úryvky klasických i moderních fi losofi ckých textů, které probíraná témata ilustrují, doplňují, rozvíjejí či problematizují. Kniha není určena pouze studentům epistemologie, ale i širší odborné veřejnosti zajímající se o současnou, zejména analytickou epistemologii, badatelům v oblasti středověké a raně novověké scholastiky a vůbec příznivcům tradičnějšího přístupu k fi losofování.

česko-německé soužití a životní příběhy šesti sudetských Němců. Autorovi této knihy jde: o kritickou sebereflexi české strany tam, kde vůči Němcům přetrvává zaujatost, mýty, legendy a polopravdy;o co možná nejobjektivnější pohled na soužití obou národů v minulosti;o střízlivé a věcné posouzení faktorů, které vedly k vzájemnému odcizení;o vzbuzení hlubší empatie vůči všem nevinným Sudetoněmcům, které postihlo vyhnání z Čech i Moravy;o bližší poznání spoluobčanů německé národností, kteří ve své domovině směli zůstat;o trvalé zlepšování česko-německých vztahů a prohlubující se přátelství mezi našimi dvěma národy.Je to kniha, která čtenáře přiměje k hlubšímu zamyšlení, kdo jsme my, kdo jsou oni, kde se staly chyby a jak je dnes lze nejlépe překonávat.

Teologicko-filozofické myslenie v dejinách kresťanstva bolo a je z viacerých príčin poznačené dvoma protichodnými tendenciami – k jednote a pluralite. Členovia riešiteľského kolektívu sa zaoberajú vybranými postavami a/alebo prúdmi teologicko-filozofického myslenia v staroveku a stredoveku, pre ktoré bolo príznačné buď zdôrazňovanie plurality alebo jednoty.Cieľom výskumného vedeckého projektu je okrem iného poopraviť etablovaný pohľad či predstavy o kresťanskom staroveku a stredoveku a ukázať v nich na prítomnosť dynamického a pluriformného diskurzu. Výsledky štúdia a výskumu sa nachádzajú v predloženej kolektívnej monografii, ktorá sa skladá z vedeckých štúdií a prekladov primárnych textov.Obe súčasti monografie tak posilňujú a prehlbujú teoretickú reflexiu zvolenej problematiky nielen na Slovensku, ale i v zahraničí.

Tento dialog je zvlášť důležitý pro nauku o idejích a pro Platónovu nauku o "třech částech duše".

česko - řecké vydání. V pozůstalosti Klementa Alexandrijského se dochovala sbírka exegetických zlomků známých pod názvem Eclogae propheticae („Vybrané pasáže z prorockých knih“, tj. z Písma). Jedná se snad o náčrty připravovaného díla nebo o výpisky z Klementova spisu Hypotyposes („Náčrty“), který je rovněž dochován jen zlomkovitě.Oba texty, Eclogae i Hypotyposes, představují méně známou, ale velmi zajímavou stránku Klementova myšlení, totiž jeho zájem o biblickou exegezi. Kromě výkladů některých biblických pasáží (žalmy, epištoly) obsahují tato díla též vzácná svědectví o ústní tradici „presbyterů“, angelologické spekulace i citace ze ztracených památek starokřesťanské literatury (Petrova apokalypsa).Předkládaná publikace zahrnuje český překlad a podrobný komentář Eclog i všech dochovaných zlomků Hypotyposes (včetně zlomků dosud nevydaných), jakož i dalších tematicky příbuzných fragmentů Klementova díla. Edice zlomků, úvod, překlad a poznámky připravila Jana Plátová.

Lévinas studoval v Heidelbergu u E. Husserla a M. Heideggera a v Paříži. Jako francouzský důstojník přežil válku v zajateckém táboře; všichni jeho příbuzní zahynuli v koncentračních táborech. Po válce byl pověřen obnovou židovského školství ve Francii a zároveň začal rozvíjet svéráznou linii myšlení, v níž hlavní roli hraje setkání s druhým člověkem.Celá západní tradice je dle Lévinase zaujata otázkou bytí, které se chápe jako bytí věcí, kdežto daleko základnější otázka, jak jsme s druhými lidmi, zůstala v pozadí. Zatímco věci mohu ovládat a mít v rukou, druhý se mi ukazuje jako „tvář“, jež není věcí mezi věcmi, nýbrž poselstvím, výzvou.Jakmile člověk zaslechl výzvu tváře druhého, stává se jeho „rukojmím“ v bezmezné odpovědnosti, neboť zároveň také ví, že může být šťasten a svobodný jen spolu s ním. Tak se jádrem Lévinasovy filosofie stává etika, která nevychází z apriorních axiomů jako u Kanta, nýbrž ze zkušenosti setkání s tváří.

Adornova stať „Schéma masové kultury“ byla nalezena v autorově pozůstalosti a přestavuje volné pokračování kapitoly o kulturním průmyslu z Dialektiky osvícenství. Lze ji považovat za shrnutí Adornovy kritiky masové kultury. Čtenář v ní nalezne Adornovu diagnózu základních prvků masové kultury: reklamy, filmu, rozhlasu, hudby. Přeložil Milan Váňa a Michael Hauser.

Rozvíjení základních dovedností od raného po školní věk. Dítě se zrakovým postižením se může ocitnout v sociální izolaci. Proto je hodně důležité pracovat s ním odmalička. Ve výchově nevidomých dětí a dětí se zbytky zraku se osvědčuje důslednost a systematičnost. A mnohdy se podaří dítě se zrakovým handicapem i integrovat mezi zdravé vrstevníky.To, jak dítě vidí, se zjišťuje na začátku rané péče funkčním vyšetřením zraku. Když se narodí dítě s těžkou zrakovou vadou, „jede se“ po lékařské linii, stanovuje se diagnóza, rodiče dostávají informace od lékařů… Rodina ale potřebuje dítě nějak vychovávat, přijmout ho jako dítě.

Čtyři mužské archetypy. Tato kniha se snaží znovuobjevit, posílit a podpořit mužnost v mužích. Podle autorů je mužství utvořeno čtyřmi mužskými archytypy, které jsou všem mužům vrozené a slouží různým účelům.Aby se muž stal opravdovým, musí projít iniciací chlapce v muže a rozvinout všechny tyto síly: Krále,Válečníka,Kouzelníka,Milovníka.Zralá mužnost není mocichtivá ani násilnická, ale mocná a tvořivá. Společně s Blyovým Železným Janem měla kniha obrovský vliv na rozvoj mužského hnutí.

Jako formalizovaná činnost existuje koučování nějakých 30 nebo 40 let. K jeho vzniku však zajisté vedly různé psychologické teorie a terapie či sociální a duchovní hnutí. Právě na ně se zaměřila autorka této unikátní knihy. Každá kapitola začíná krátkým zamyšlením přizvaného kouče a končí výčtem toho, čím konkrétně může daný směr koučinku přispět.Autorka se zaměřuje zejména na život a dílo různých inspirativních novátorů a výrazných osobností. Prostor je tak věnován např. Napoleonu Hillovi, Daleovi Carnegiemu, Werneru Erhardovi, Timothy Gallweyovi, Johnu Whitmorovi, modelu GROW, NLP, Sigmundu Freudovi, C. G. Jungovi, Wilhelmu Reichovi, Fritzi Perlsovi, Carlu Rogersovi, Abrahamu Maslowovi, Robertu Assagiolimu, kognitivně-behaviorální terapii, Ericu Berneovi, Gregory Batesonovi či psychometrice.Často je tomu tak, že o souvislosti těchto směrů s koučováním se přímo nemluví. Znalost historie, a to i té „skryté“, však koučům poskytuje oporu pro jejich akce a usnadňuje jim rozhodování, kdy mají užít jakou techniku. A zejména jim umožňuje vidět jejich koučovací styl v určitém kontextu a v důsledku toho přistupovat k vlastním klientům s větší jistotou a zkušeností.

Hlavní myslitelé, pojmy a témata. V zahraničí velmi ceněná publikace přináší ukázky klíčových pasáží nejdůležitějších děl předních sociologických autorů. Je rozdělena do dvou částí: první část představuje základní sociologické pojmy a témata, druhá představuje zásadní myšlenky a přínosy klíčových autorů. Kniha je určena především těm, kdo nemají možnost prostudovat celý obor sociologie a množství objemných a stále početnějších spisů klasiků i moderních myslitelů, ale přece chtějí mít alespoň základní sociologický přehled.

česko - latinské vydanie. Sv. VI: Dvanáct dopisů sv. Jeronýma, církevního autora žijícího ve 4. století, tvůrce latinského překladu bible. Výbor přináší listy věnované křesťanské asketice inspirované Origenovou theologií. Kniha vychází v dvojjazyčném latinsko-českém vydání. Překlad a úvodní studii pořídil J. Šubrt.

Banskobystrický rozhlas - august 1968 v tradíciách Slobodného slovenského vysielača - august 1944. V publikácii Ostrov slobodného slova, ktorej súčasťou sú aj unikátne, autentické, historicky cenné, doteraz nepublikované fotografie Karola Demutha, sa autori zaoberajú predovšetkým dlhou, pohnutou, niekedy pochmúrnou, inokedy zasa úspešnou históriou Československého rozhlasu na Slovensku, ale najmä banskobystrického pracoviska niekdajšieho Československého rozhlasu, v súčastnosti Slovenského rozhlasu.

Stres, rizikové emoce a bažení lze zvládat!. Rozumné sebeovládání je klíčem ke svobodě, lepšímu zdraví, dobrým vztahům a úspěchu. Tato kniha je čtivá, srozumitelná a praktická.Vhodná je téměř pro každého, kdo potřebuje zlepšit sebeovládání v některé oblasti života – tedy naučit se zvládat např. stres, silné emoce, jídelní chování, nakupování či různé rizikové návyky.Právě stres, silné emoce a bažení (craving) podstatně znesnadňují sebeovládání. Ke zvládání těchto stavů lze většinou používat stejné nebo podobné postupy.

Studie k soudobým formám de-abstrakce a mediality. Kolektivní monografie Mediální moderna (Studie k soudobým formám de-abstrakce a mediality) nabízí čtenáři analýzu teorií a diskusí spjatých s vnímáním a interpretací světa v kontextu moderních a postmoderních médií a kultury.Podává obraz ztvárnění reality a změn vidění světa prostřednictvím nových médií, mezi kterými čím dál víc získává centrální postavení tzv. elektronická kultura. V této souvislosti se autoři snaží nastínit vztah mezi uměním, vědou a médií, a to z hlediska filosofického, sociologického, teologického a uměnovědního. Implicitně je přitom spojuje snaha postihnout podíl médií na utváření obrazu světa a na sociálním „konstruování“ reality.Při svých zkoumáních navazují na myšlenky, podněty a koncepce T. W. Adorna. G. Agambena, V. Flussera, N. Luhmana, P. Sloterdijka či P. Virilia.

Od Kyjevské Rusi k Pussy Riot. Kniha vysvětluje hlavní body ruských ­kulturních a duchovních dějin, jež by měl znát každý Čech, který chce rozumět tomu, co se děje v Rusku dnes. ­Výklad, dokumentovaný na ­vybraných literárních a uměleckých dílech, je veden od „předdějin“ na ­řeckém Krymu po současnost: od svatého ­Vladimíra k Vladimiru ­Putinovi a od jurodivých k Pussy Riot.Na rozdíl od většiny rusistických prací tato kniha vykládá Rusko „postkoloniálně“. Ne jako jednotné dějiny ruské ­říše a ruské spirituality, ale jako ­komplex národních a náboženských tradic, které spoluutvářely prostor ­východní Evropy, včetně ruských „kontrakultur“ a vlivů německých, mongolských, židovských, katolických či polskolitevských.Zvláštní ­pozornost je věnována Ukrajině, ­dědici „toho druhého Ruska“. Kniha se hlásí k tradici, kterou vy­značují Havlíčkovy Obrazy z Rus, Masarykovo Rusko a Evropa a Čer­ného Vývoj a zločiny panslavismu.rozměru zednářství, transcendentalismu či tvorby beatnické generace. Publikace je doplněna bohatým fotografickým materiálem, který autor získal během ročního pobytu v USA.

Tato kniha je čtivá a praktická. Její četba nevyžaduje zvláštní vzdělání. Lze ji číst hezky od začátku do konce nebo si podle potřeby a nálady vybírat, co se vám právě hodí. Najdete zde rady, jak rozvíjet duševní pružnost a čemu se raději vyhnout. V poslední části budeme uvažovat o tom, jak uplatnit duševní pružnost v běžném životě. Kdo potřebuje duševní pružnost?My všichni, ale zvláště ti: kdo něco tvoří, ať se jedná o přípravu svátečního jídla, nebo skládání hudby; kdo v životě zabloudili - možná se dopouštějí stejných nebo podobných omylů a hledají lepší cestu; kdo jsou vcelku spokojení, jen by si přáli mít život zajímavější.

Celostný pohled na zdraví těla i duše. O psychosomatice se s nadsázkou hovořilo jako o medicíně budoucnosti, protože odkrývá souvislosti mezi tělem a psychikou člověka a poukazuje na psychické pozadí řady somatických onemocnění. Dnes již byl psychosomatický pohled integrován v řadě medicínských oblastí.Autor nejprve uvádí do oblasti psychosomatiky, nastiňuje její historické kořeny i vývoj a charakterizuje jednotlivé školy a směry. V druhé části pak spolu se svými spoluautory rozebírá patnáct klasických psychosomatických onemocnění.Předností knihy je již to, že je napsána na způsob řady konkrétních sond do spletité oblasti lidského zdraví, četné kazuistiky dokreslují i příklady z literatury, historie apod. Autoři jsou navíc kromě psychologie či medicíny vzděláni i v oborech jako je filozofie, literární vědy a kulturologie.

Celosvětové dějiny křesťanství. Americký historik náboženství Martin Marty podává v této knize stručný přehled o celosvětových dějinách křesťanství od jeho vzniku až po 20. století. Syntetickým a velice čtivým způsobem se věnuje šíření, rozkvětu, problémům a zvláštnostem křesťanství na jednotlivých kontinentech a v různých dějinných epochách.Kniha představuje další z bilančních titulů, které se objevily v souvislosti s výročím 2000 let od narození Ježíše Krista, a je vynikající studijní příručkou, jež pomáhá pochopit i současnou situaci křesťanských církví.

a jeho pokus o mnohodimenzionální pochopení skutečnosti. Pokus seznámit českého čtenáře s životem a dílem pozoruhodného pietistického myslitele se opírá zejména o jeho původní knihy.

Tato kniha je dalším pokračováním knihy "Problematika a prevence nových náboženských hnutí", která se více zaměřuje na problematiku sociální práce.

Existence a život církve ve světle II. vatikánského koncilu. II. vatikánský koncil zůstává nejdůležitější událostí života církve 20. století a v posledním půlstoletí zásadním způsobem nadále utváří život křesťanů žijících v církvi, i těch, kteří se s církví a jejím působením setkávají.Lidské dějiny jsou v pohledu víry dějinami spásy, a historické události se tak v teologické reflexi stávají okamžiky kontaktu s Božím tajemstvím v Kristu a jeho evangeliem.Tato společná kniha, která vzešla z plodného setkání při teologické konferenci na půdě Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, přináší čtverý pohled na význam II. Vaticana, jak jej vnímají současní světoví i domácí teologové. Nejprve je koncil zasazen do evropského kontextu, dále je představena jeho dobová recepce v československém prostředí.Třetí část přesouvá pozornost k podnětům II. vatikánského koncilu pro církev dnes a nabízí perspektivy pro pokračování koncilní reformy. Poslední oddíl se pak věnuje vztahu pokoncilní církve ke světu.

V současné pastoraci se vyskytují čím dál častěji problémy lidí, které souvisejí s vírou, ale nejsou řešitelné jen cestou zbožnosti, svátostné praxe a sdílení v křesťanském společenství.Nemůže před nimi unikat ten, kdo chce naplňovat zásadní výpověď konstituce O církvi v dnešním světě 2. vatikánského koncilu: Radost a naděje, smutek a úzkost lidí naší doby, zvláště chudých a všech, kteří nějak trpí, je i radostí a nadějí, smutkem a úzkostí Kristových učedníků, a není nic opravdu lidského, co by nenašlo v jejich srdci odezvu.

Zástupnost v teologii Dietrecha Bonhoffera. Předložená publikace pojednávající o teologii zastoupení významného německého teologa Dietricha Bonhoffera byla obhájena v září 2009 jako disertační práce na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.Text, který má čtenář v rukou, zohlednil připomínky oponentů a shrnuje několikaleté vědecko-odborné zkoumání problematiky v rámci studia na fakultě, překládá výsledky z řešení grantu GAUK i ze zahraničních pobytů na univerzitách v německých městech Heidelberg a v Tübingen.Jak již název napovídá, jedná se o systematicko-teologické zkoumání, které chce poukázat na provázanost této teoretické disciplíny s praktickým životem člověka. Téma jednání místo druhého (die Stellvertretung) se ukazuje jako velmi aktuální problém ve společenství církve, v rodině i celkově ve společnosti.

česky, anglicky, německy, latinsky. Sedmnáct vědeckých pracovníků se při příležitosti jubilea posledního vydání kralické Bible (1613–2013) pokusilo napříč náboženským spektrem i historickými obory přehlédnout dějiny biblického překladu v českých zemích. Formou kolektivního díla pak představit širší veřejnosti nejen sám jazyk staročeských biblí a jejich výkladové pomůcky, ale částečně i výklad biblického textu v pozdním středověku a raném novověku, jenž byl současně oporou jak kazatelské literatury a liturgické tvorby, tak také polemik, vlastních právě tomu období, které tradičně spojujeme s českou reformací 14. až 17. století.

Jak spolu souvisejí časo-prostorový a řečový charakter naší zkušenosti? Jakou roli hraje rozdílný „smysl“ času a prostoru při rozumění významu? Předkládané studie tematizují zkušenost smyslu z hlediska přítomnosti, jíž není míněna jen jedna časová dimenze, nýbrž přítomnost ve světě, tj. vazba mezi přítomným a spolu-přítomným (ne přítomným).Takto pojatá přítomnost je zkoumána se zřetelem k autorům, kteří směrodatně určili pojem přítomnosti ve významu časovém (Platón, Bergson, Heidegger, Merleau-Ponty), ale i se záměrem systematickým, který význam tohoto pojmu rozšiřuje a mění. Vyjasňování poměru mezi rozuměním jako takovým a vědeckým poznáním míří k pojetí bytí jako individuální přítomnosti ve světě, na níž se podílejí i věci a bytosti, jež nevládnou řečí a nevztahují se k všeobsáhlým dimenzím prostoru a času.

Náboženské texty literární a kultické. Tento svazek komentované antologie přináší čtenářům výběr z textů pocházejících z oblasti Syropalestiny a okolních zemí, které se bezprostředně vztahují k jeho náboženskému prostředí. Text je rozdělen do dvou částí. První, kterou označujeme jako literární, obsahuje velkou skupinu mýtů, eposů, modliteb, hymnů a příkladů mudroslovné literatury. Druhá část pak přináší výběr z kultických skladeb, tedy textů, které používali kněží a další specialisté v kultickém rozměru náboženského života společnosti.Obdobně jako v ostatních svazcích této řady, tak i zde je zastoupen nejen obsahově, ale i chronologicky bohatý materiál, pokrývající období téměř tří tisíc let. Zatímco nejstarší zde zastoupený materiál představují texty ze starověké Ebly (dnešní Tell Mardích), tak nejmladší skladbou jsou Achíkarova slova, aramejsky psaný text objevený německou archeologickou expedicí na egyptské Elefantině v závěru roku 1906 a na počátku roku 1907. Většina textů, jež jsou obsaženy v tomto svazku, však pocházejí ze 2. tisíciletí př. Kr., přičemž nejvíce jsou zastoupeny texty z archívů starověkého Ugaritu (dnešní Rás Šamrá) a Emaru (dnešní Tell Meskene), datované převážně do 13.–12. století př. Kr.