Spoločenské vedy

Dvě perspektivy. Předložená studie vychází epistemologicky ze sémiotiky a konceptu interního realismu. Teologie je v tomto pojetí vědou, která kriticky reflektuje, promýšlí a domýšlí křesťanskou komunikaci evangelia. Jejím předmětem je stejně jako v případě křesťanské víry evangelium, tedy Boží sebekomunikace člověku.Stejně jako pro víru je i pro teologii tento předmět přímo nedisponovatelný, lze ho uchopit pouze skrze křesťanskou komunikaci, v křesťanském dosvědčování evangelia. Teologie je orientující a normující vědou. Její závěry a vypracované teze se však musí prosadit na základě argumentů, tedy v rozhovoru s jinými přístupy. V tomto smyslu musí každá dobrá teologie – stejně jako každá jiná dobrá věda, která si je vědoma plurality perspektiv a své vlastní perspektivity – zůstat sporná.

Skupinová a individuální psychoterapie jsou rovnocennými metodami, mají stejnou účinnost, každý z přístupů k terapeutické práci má však své zásady a je vhodný pro jiný typ pacientů, resp. klientů. Každý z přístupů může mít také vliv na jiné proměnné a většinou má odlišné výsledky.Irvin D. Yalom je dynamicky orientovaný psychoterapeut a psychiatr s dlouholetou praxí, jeden z nejuznávanějších psychoterapeutů na světě. Je také známým spisovatelem.V knize Teorie a praxe skupinové psychoterapie se projevuje obojí. Autor zde velmi podrobně popisuje způsoby práce se skupinou i úskalí, která taková práce má, její omezení i účinné faktory. Vychází nejen ze svých dlouholetých zkušeností a zkušeností svých kolegů, ale také z výzkumů.Teoretická pojednání často prokládá kazuistikami, které činí text čtivějším, a problém vysvětluje na konkrétním případu z praxe. Text je rozdělen do sedmnácti kapitol, které autor člení do několika podkapitol - v obsahu tak lze velmi dobře vyhledat problematiku, která čtenáře zajímá. Teorie a praxe skupinové psychoterapie je základní učebnicí a příručkou pro všechny terapeuty a poradce pracující se skupinou, bez ohledu na to, jaký terapeutický směr zastávají.

11. svazek. Jedenáctý svazek ediční řady Platónovy spisy.

Sémantické učení o analogii jmen představuje klíč k pochopení a formulaci mnohem závažnějších filozofických a teologických nauk jak Tomáše samotného, tak v tomistické tradici jeho následovníků, v níž sehrál rozhodující úlohu kardinál Kajetán, přední renesanční komentátor Tomášových děl.Kniha kromě úvodní studie obsahuje soubor nejdůležitějších Tomášových textů k danému tématu a překlad Kajetánova spisu O analogii jmen, jenž se stal mezi Tomášovými žáky na dlouhou dobu určujícím v otázce možnosti a způsobu analogické výpovědi.

Proměny identit, hranic a vědění o nich. Csaba Szaló, přední brněnský sociolog, v této knize nabízí kritickou analýzu soudobého sociologického a antropologického zkoumání kulturní dynamiky transnacionální migrace. Toky lidí, jež jsou součástí globální soustavy toků zboží, kapitálu, obrazů a idejí, výrazně přispívají k proměně symbolických hranic vymezujících odlišné kulturní identity. Autor ukazuje, jakou roli sehrávají symbolické hranice v procesu formování identit a jaký vliv mají soudobé migrační proudy na deteritorializaci, transnacionalizaci a kosmopolitanizaci kulturních identit.

Dialogy mezi Hyladem a Filonoem podávají přístupnější formou Berkeleyho imaterialismus, poprvé vyložený o tři roky dříve v Pojednání o principech lidského poznání. Důraz je kladen na vztah imaterialismu a tzv. common sense, tj. názoru obyčejných lidí, protože právě tato oblast byla kritiky nejvíce nepochopena.Latinsky psané dílko O pohybu zpracovává toto povýtce fyzikální téma z hlediska imaterialistické metafyziky a předjímá některé názory Macha a Einsteina na prostor. Obsahuje též náčrt Berkeleyho filosofie vědy.

Rádlův poměr k pojetím člověka v minulosti a současnosti. Patočkův text z pozůstalosti zkoumající roli, jakou hrála v moderních filosofických pojetích člověka dějinnost. Věčnost a dějinnost završuje řadu článků, jimiž se Patočka filosoficky vyrovával s Rádlovou Útěchou z filosofie. Jeden z nich, k tomuto vydání připojený článek Český humanismus a jeho poslední slovo v Rádlovi“, tematicky odpovídá kapitolám, které v rukopisu Věčnosti a dějinnosti chybějí.

Autor ve svých raných spisech Základ všeho vědosloví (1794) a Nárys vědosloví zvláštního (1795) pojednává o obrazotvornosti jako základu lidského myšlení a myslitelnosti věcí. Vědosloví představuje vědu o vědění vůbec a má zdůvodnit principy všech věd.V těchto spisech se Fichte pokouší o hlubší založení Kantovy kritické filosofie. Fundament pro jednotné vyložení zkušenostní čili jevové skutečnosti jako podléhající zákonům přírody, již Kant tematizuje ve své teoretické filosofii, i lidské svobody, již tematizuje ve své praktické filosofii, nachází Fichte v původní činnosti subjektu čili Já – v sebekladení.V jeho výkladu jednoty ustavování jevového světa i seberozvíjení lidské svobody získává přitom centrální úlohu tzv. transcendentální obrazotvornost, schopnost, jejíž funkci Kant pouze opatrně naznačuje v prvním vydání Kritiky čistého rozumu (1781).Díky aktivitě této obrazotvornosti je podle Fichta konstituována jevová skutečnost ve své časové, prostorové a kategoriální povaze a právě skrze tuto konstituci předmětnosti dospívá lidský subjekt k rozvinutí sebe sama ve své rozumové svobodě a odpovědnosti.

Po stručném historickém úvodu je hlavní část práce věnována novým teoretickým přístupům (emocionální expresi, kognitivním přístupům a některým neuropsychologickým nálezům) i praktickým aplikačním otázkám. Těžištěm knihy je problematika soudobého chápání funkcí emocí v našem životě, otázky regulace - kontroly a zvládání a emocionální ovlivňování našich poznávacích procesů.Důležitou část práce představuje přiblížení dynamiky vybraných základních emocí jako jsou radost, náklonnost, strach, hněv, smutek, překvapení apod.

Odpovědi na anketu k 450-letému výročí příchodu jezuitů do českých zemí.. Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova si letos připomíná 450 let od příchodu prvních jezuitů do Čech (21. dubna 1556). Zároveň je toto jubileum součástí celosvětového Ignaciánského roku, kdy si připomínáme pětisté výročí Františka Xaverského, misionáře Dálného Východu.Je to důvod k plnějšímu pozastavení se rovněž nad postojem jezuitů k české společnosti a společnosti vůči jezuitům. Odpovědi ankety obsahují výpovědi více než sedmdesáti oslovených osobností: různých vyznání, rozmanitých životních zkušeností a myšlenkových orientací. Právě jako celek nabízejí hodnotné svědectví.

Soubor textů k českým dějinám a české filosofii. Vedle knihy O smysl dneška, která šla krátce po svém vydání v roce 1971 do stoupy, přináší tento svazek Sebraných spisů významné studie o Masarykovi, jakož i celou řadu kratších článků, úvah a glos k českým osobnostem minulosti i nedávné současnosti, včetně textů o ”Chartě 77”.

Annales Teschinenses. Přehled událostí z dějin působení jezuitů v Těšíně, opírající se o archivní pramenné materiály, představuje cenný příspěvek k regionálním dějinám v době katolické reformace.

Evangelická teologie není nijak uniformní obor, naopak v rozmanitosti svých disciplín, jejich specifických předmětů a zároveň jejich vzájemného velmi úzkého propojení představuje teologická fakulta téměř něco jako univerzitu v malém.Jak vypadá tento podnik z pohledu zevnitř, z pohledu svých jednotlivých disciplín, jejich předmětu, jejich metody, jejich způsobu výuky? Editoři oslovili zástupce všech kateder na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy s prosbou o jejich pohled na vlastní disciplínu v rámci celku studia evangelické teologie i v rámci celé univerzity. Sborník obsahuje devět původních příspěvků a překlad statě Filosofie a teologie z pera Karla Bartha jako přívažek. Současně s touto publikací vychází také sborník Teologická věda a vědecká teologie, který nabízí několik domácích i zahraničních příspěvků k dějinám a povaze teologie. Obě publikace jsou určeny nejen adeptům a studentům teologie, ale všem čtenářům se zájmem o moderní a seriózní přemýšlení o křesťanství.

Svazek 12. Tento svazek se zabývá počátky současného filosofického myšlení a jeho hlavními představiteli na přelomu 19. a počátku 20. století, obsahuje také výklad hlavních myšlenkových proudů té doby soustředěných kolem novokantismu, idealismu, realismu a fenomenologie.Zahrnuje celou škálu myslitelů od H. Cohena a E. Cassirera, přes E. Husserla, M. Schellera a J.-J. Merleau-Pontyho na jedné straně a H. Plessenra, A. Gehlena a B. Croceho na straně druhé, až k M. Weberovi či G. Lukácsovi.

Sborník příspěvků k filosofickému rozboru jednání se člení do pododdílu “motivace a emoce”, “pravidla a kontext”, “racionalita jednaní”, “mluvit a jednat”. Jejich autoři v nich shrnují výsledky své práce k danému problému (F. Karfík, J. Sokol, J. Čapek, O. Švec, F. Wolff, P. Canivez, B. Znepolski, S. Virvidakis, P. Kontos).

Ideologie na sklonku dvacátého století. Kniha je zamyšlením nad hlavními ideologiemi sklonku dvacátého století či přesněji – jak uvádí sám autor – „výkladem konzervatismu, rozborem liberalismu, obžalobou socialismu a nekrologem komunismu“. Stankiewiczův přístup je zakotven v tradici politické filosofie, takže jednotlivé směry a předpoklady, které stojí v jejich pozadí, jsou „brány za slovo“ důsledněji, než dnes bývá zvykem, a bez ohledu na to, že některé formulace dnešnímu uchu znějí až provokativně a politicky nekorektně.V závěrečné části autor dospívá k novému pojetí politické ideologie, jež má umožnit „repatriaci“ tohoto konceptu a jeho nové uplatnění v současné i budoucí politické teorii.

Profesor antické filosofie a estetiky na Moskevské univerzitě dbá o propojení hudby a matematické logiky. Analyzuje postoje starověkých a novověkých teoretiků hudby. I při své „slabosti“ pro fenomenologickou metodu si uchovává neutajený příklon k metodě protikladů.

Vybrané aspekty formální a aplikované logiky. Kniha Jan Caramuel z Lobkovic, Vybrané aspekty formální a aplikované logiky, pojednává o filosofické logice barokního učence Jana Caramuela z Lobkovic (1606–1682). Theolog, matematik a logik Caramuel ve své formální logice předjímal některé charakteristické prvky moderní matematické logiky, které došly rozvoje až v polovině 19. století. Caramuelovo dílo také vykazuje zajímavé aplikace logického přístupu v celé řadě filosofických a theologických námětů. Kniha poskytuje systematický vhled do myšlenkového světa vysoce originálního raně novověkého scholastického autora a poukazuje na trvalou aktuálnost mnoha jeho závěrů.

Politické prostředí sudetoněmeckého katolicismu v meziválečném Československu. Kniha Mezi křížem a národem je první českou monografií, která shrnuje dějiny sudetoněmeckého politického katolicismu v meziválečném Československu. Historik a publicista Jaroslav Šebek se v ní věnuje jednak strukturálnímu, ideovému a politickému vývoji křesťansko-sociální strany, jednak aktivitám katolických spolků, jež se sice deklarovaly jako nepolitické, ale zvláště ve 30. letech významně vstupovaly do veřejného prostoru.Zabývá se také otázkami politizace snah o duchovní obnovu, které vedly k postupné nacionalizaci konfesního prostředí. Stranou autorovy pozornosti nezůstala problematika přijímání antidemokratických trendů v katolických kruzích ani téma katolické reflexe nástupu nacistického totalitního systému v Evropě.

Původní monografie promýšlí základní problémy Heideggerovy pozdní filosofie. Cílem studie je analýza ekstatické temporality (náhlosti), tzn. nemetafyzicky chápaného času, a to v protikladu k metafyzickému pochopení, v němž je ekstatická temporalita přístupná pouze jako bytí a čas.První oddíl studie sleduje, jak se z celkové struktury ekstatické temporality ustavuje bytí, čas, neskrytost (alétheia) a zdůvodňující základ, v druhém oddílu se věnuje problematice významových vrstev přítomnosti.

Sociologie přetrvávajících zásadních omylů. Christian Morel se věnuje sociologickým úvahám na téma rozhodování. V této knize se zabývá nesmyslnými, radikálními a vytrvale činěnými rozhodnutími. Charakterizuje představy o racionálním jednání určité doby a určitého prostředí, ve kterých lze nějaké rozhodnutí považovat za nesmyslné či absurdní a jiné nikoliv.Morel analyzuje nesmyslná rozhodnutí na velmi různorodých příkladech. Jeho rozsáhlá analýza nesmyslných rozhodnutí a pocitů, jež jsou s nimi spojeny, vyúsťuje ve vlastní klasifikaci nesmyslných rozhodnutí z hlediska jejich průběhu a účinku.

Studie a úvahy o české literatuře. Soubor literárně historických studií a kritik shrnuje autorovy práce od konce 60. let do současnosti. Největší pozornost je věnována autorům křesťanské orientace (Rynek, Durych, Čep, Zahradníček ad.), jejichž postavení ve vývoji české literatury 20. století bylo v minulosti velmi zkreslováno.

Analýza vztahu milostného, poetického a náboženského života z pera dánského filosofa 19. století. Opakování čili Pokus v oblasti experimentální psychologie patří k menším dílům věhlasného dánského myslitele, považovaného za zvěstovatele existenciálního myšlení 20. století. Nese ovšem nezaměnitelnou pečeť jeho autorství. Kierkegaard zde na fiktivní postavě mladíka stravovaného žárem lásky k milované dívce ukazuje vztah „estetického stadia“ života k ostatním dvěma stadiím: „etickému“ a „náboženskému“. Žánrově těžko zařaditelný text osciluje mezi líčením životních zkušeností v oblasti lásky a umění a jejich osobitou filosofickou reflexí.

Metoda reflexní terapie pro oblast úst a obličeje. Orofaciální regulační terapie argentinského lékaře Castilla Moralese je specializovanou reflexní metodikou pro oblast úst a obličeje, zaměřuje se na činnost obličejových svalů, polykání a řečový projev. Publikace podává ucelený pohled na orofaciální komplex, jeho fungování za fyziologických okolností i při výskytu patologií u jednotlivých onemocnění (např. Downův syndrom, dětská mozková obrna).Podrobně se zabývá fyziologií sání, polykání a žvýkání. Srozumitelně s pomocí ilustrací a fotografií provází diagnostickým procesem a především terapií, včetně používání ortodontických pomůcek. Cílem orofaciální terapie je rozvíjení svalové hybnosti a aktivování svalových skupin, které jsou nutné pro správné fungování oblasti úst a obličeje. Terapie je velice užitečná především u pacientů, kteří nedovedou vědomě efektivně spolupracovat s terapeutem.Pomáhá například stimulovat sání u kojenců s orofaciálním postižením, zlepšuje polykání u klientů s těžkým mentálním postižením, rozvíjí řeč u dětí s Downovým syndromem.

Kapitoly o homiletické hermeneutice a exegesi. "Pozoruhodná publikace, jež výrazně překračuje vše, co bylo v tomto oboru dosud česky vydáno" (Jan Heller). S užitkem budou tuto knihu číst nejen kazatelé, ale právě ti, kteří sedávají pod kazatelnou či lidé, kteří se zajímají o to, o co vlastně v kázání jde a co od něj mohou očekávat.

Řecký filosof, historik a esejista, jenž ve svých dílech často řešil náboženské otázky. Pojednání Proč už Pythie nevěští ve verších je součástí řady dialogů, jejichž děj je zasazen do delfské věštírny a dotýká se otázek s spojených s jejím fungováním. Plútarchos, který na sklonku života působil jako Apollónův kněz v Delfách, zde reflektuje skutečnost, že zatímco za starých časů byly nejslavnější věštby vydávány v hexametrech, v jeho době jsou takřka výhradně prozaické. V rámci různorodé debaty se snaží vymezit vztah mezi lidským a božským faktorem při inspirovaném věštění a hájí názor, že zmizení veršovaných věšteb je důsledkem proměny ducha doby, nikoli známkou ochabnutí věštebné síly Delf.

Kratší text věnovaný problematice filosofického theismu z dílny amerického filosofa, který je spolu s A. N. Whiteheadem nejdůležitějším představitelem procesuální filosofie. Hartshorne na rozdíl od Whiteheada nepostuluje pojem Boha jako implikát kosmologie, ale jako důsledek konceptualizace základní náboženské ideje.

Metody analytické filosofie v teologii. Josef Petr Ondok (1926–2003) se narodil v jihočeských Mydlovarech. Maturoval na Jirsíkově klasickém gymnáziu v Českých Budějovicích (1946) a poté studoval teologii v brněnském semináři a filosofii na Masarykově univerzitě. Po zrušení seminářů v roce 1950 dokončil teologii soukromě a v červnu 1951 tajně přijal kněžské svěcení. Studium filosofie však dokončit nestihl, jelikož byl v září 1951 zatčen a z politických důvodů vězněn až do května 1963.Po amnestii pracoval jako stavební dělník v JZD a od roku 1966 jako technik v Botanickém ústavu ČSAV v Třeboni. V době politického uvolnění na konci 60. let dokončil v Brně své vysokoškolské vzdělání a získal doktorát z logiky u Pavla Materny prací o interogativní logice (1969). Jako odborný a později vědecký pracovník, který se specializoval na aplikaci matematického modelování a systémové analýzy pro ekologické procesy, působil v třeboňském Botanickém ústavu do roku 1991.Téhož roku vyhověl žádosti zakladatelů Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ujal se přednášek z filosofie a etiky. Současně působil i na Biologické fakultě téže univerzity, kde se habilitoval pro obor ekologie.

Systemické myšlení dnes již přesahuje rodinnou terapii a zahrnuje také další oblasti práce, od individuální a párové terapie přes supervizi až k organizačnímu rozvoji v lékařství a sociální práci, stejně jako v managementu a poradenství pro politiky.Tato prakticky zaměřená kniha rozvíjí teoretické koncepty, z nichž vychází systemické myšlení, podrobně nás seznamuje s technikami a možnostmi jejich využití a přibližuje nám je na četných případech z praxe. Zachycuje aktuální kontroverze a v kritice systemické terapie naznačuje také budoucí vývojové tendence a nové oblasti aplikace.

Vydání této nedokončené práce, ze sklonku autorova života, navazuje na předchozí solovjovskou řadu. Theoria má představit svobodu z nazírání věčných idejí.

Obsáhlá monografie předního českého psychoterapeuta předkládá v pátém, přepracovaném vydání podrobný výklad základních myšlenek vlivných směrů současné psychoterapie, podává instruktivní přehled důležitých psychoterapeutických metod a poukazuje na možnosti, problémy a výsledky vědeckého výzkumu v psychoterapii. Integrativně a eklekticky orientovaná práce postihuje přínos jednotlivých směrů pro porozumění psychogenním poruchám a nabízí návod k diferencovanému využití osvědčených metod v praxi. V pátém vydání je mimo jiné doplněna kapitola o kvantitativním a kvalitativním výzkumu a výrazně aktualizován seznam literatury.

Sborník příspěvků z konference /Proceedings of the conference 9.2. - 12.2. 2003. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané u příležitosti 60. výročí úmrtí a 130. výročí narození E. Rádla. V interdisciplinární výměně, která prostupuje jednotlivé tematické bloky ”Biolog”, ”Filosof” a ”Politický a náboženský myslitel”, jde o aktuální otázky současné vědy a filosofie.

Brilantní studie ruského emigranta na aktuální témata: zákon a milost, "nevědomí" mezi psychoanalýzou Junga a křesťanskou tradicí. Potenciální a aktuální nekonečno v matematice. Fenomenologická redukce a filosofové hodnot.

Sborník textů. Soubor textů které mapují dějiny české františkánské provincie z pohledu historie, teologie a umění.

Hermeneutická interpretace. Výklad dánského filosofa Sorena Kierkegaarda se považuje za obtížný nejen z filosofických, ale i z literárních důvodů. Václav Umlauf analyzuje interpretační přístupy několika současných kierkegaardovských badatelů a poukazuje na slabá místa jimi zvolených metod výkladu.Poté navrhuje vlastní interpretační strategii, která bere v úvahu nejen text, nýbrž i rétorické mody a pragmatický aspekt jednotlivých děl, a v neposlední řadě i životopisné údaje. Svoji metodu – kterou autor označuje jako sympatickou četbu a která nachází oporu nejen v současné hermeneuticky orientované filosofii, ale i v lingvistice a literární vědě – pak autor používá k výkladu Kierkegaardova díla, který člení do tří oddílů, věnovaných kategoriím existence, času a víry.

Indoevropské epické vzory: hrdina, kouzelník, král. Ve druhém dílu své trilogie odhaluje Dumézil na základě analýzy a srovnání literárního dědictví indoevropských národů pozoruhodné a velmi přesné shody v jejich mytologii.V první části jsou hlavním tématem tři provinění hrdinů (skandinávského Starkada, indického Šišupály a řeckého Héraklea), ve druhé části jde o společný prototyp, z kterého vychází indický kouzelník Kávja Ušanas a íránský král Kavi Usan, a ve třetí jsou to shody v životní dráze dvou králů (indického Jájatiho a irského Eochaida Fedlecha) a jejich potomků.

Dvě Schillerovy stati o tragickém umění (O příčině potěšení z tragických předmětů, O tragickém umění) nejpůsobivěji vyslovují jeho myšlenku o výchovné roli umění.

Totožnost, jinakost a smíření v teologické reflexi. Autor si na základě svých zkušeností z války na Balkáně, ale i zkušeností obecnější povahy, klade otázku smyslu víry v ukřižovaného Mesiáše, který přikazuje milovat bližního a blahoslaví pokorné, otázku, na niž máme hledat odpověď uprostřed zabíjení, rabování, znásilňování, spálených vesnic a měst, koncentračních táborů atd. Uvědomuje si a vede k tomu i své čtenáře, že všechno toto násilí je součástí širšího problému „identity“ a „jinakosti“, ptá se, co to znamená, když se z této problematiky učiní předmět teologické reflexe.

Soubor studií. Paleta studií nejen starších autorů (C. Cuénot, P. Chauchard, F. A. Viallet), ale i nových (J. Kulisz, T. Špidlík, T. King, J. F. Haught, G. Martelet, I. H. Schaferová), kteří nahlížejí Teilharda třeba v souvislosti spirituality, metodologie věd či ekologie.

Sborník textů z 4. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 9.–11. 10. 2003.