Spoločenské vedy

Studie a úvahy o české literatuře. Soubor literárně historických studií a kritik shrnuje autorovy práce od konce 60. let do současnosti. Největší pozornost je věnována autorům křesťanské orientace (Rynek, Durych, Čep, Zahradníček ad.), jejichž postavení ve vývoji české literatury 20. století bylo v minulosti velmi zkreslováno.

Analýza vztahu milostného, poetického a náboženského života z pera dánského filosofa 19. století. Opakování čili Pokus v oblasti experimentální psychologie patří k menším dílům věhlasného dánského myslitele, považovaného za zvěstovatele existenciálního myšlení 20. století. Nese ovšem nezaměnitelnou pečeť jeho autorství. Kierkegaard zde na fiktivní postavě mladíka stravovaného žárem lásky k milované dívce ukazuje vztah „estetického stadia“ života k ostatním dvěma stadiím: „etickému“ a „náboženskému“. Žánrově těžko zařaditelný text osciluje mezi líčením životních zkušeností v oblasti lásky a umění a jejich osobitou filosofickou reflexí.

Metoda reflexní terapie pro oblast úst a obličeje. Orofaciální regulační terapie argentinského lékaře Castilla Moralese je specializovanou reflexní metodikou pro oblast úst a obličeje, zaměřuje se na činnost obličejových svalů, polykání a řečový projev. Publikace podává ucelený pohled na orofaciální komplex, jeho fungování za fyziologických okolností i při výskytu patologií u jednotlivých onemocnění (např. Downův syndrom, dětská mozková obrna).Podrobně se zabývá fyziologií sání, polykání a žvýkání. Srozumitelně s pomocí ilustrací a fotografií provází diagnostickým procesem a především terapií, včetně používání ortodontických pomůcek. Cílem orofaciální terapie je rozvíjení svalové hybnosti a aktivování svalových skupin, které jsou nutné pro správné fungování oblasti úst a obličeje. Terapie je velice užitečná především u pacientů, kteří nedovedou vědomě efektivně spolupracovat s terapeutem.Pomáhá například stimulovat sání u kojenců s orofaciálním postižením, zlepšuje polykání u klientů s těžkým mentálním postižením, rozvíjí řeč u dětí s Downovým syndromem.

Kapitoly o homiletické hermeneutice a exegesi. "Pozoruhodná publikace, jež výrazně překračuje vše, co bylo v tomto oboru dosud česky vydáno" (Jan Heller). S užitkem budou tuto knihu číst nejen kazatelé, ale právě ti, kteří sedávají pod kazatelnou či lidé, kteří se zajímají o to, o co vlastně v kázání jde a co od něj mohou očekávat.

Řecký filosof, historik a esejista, jenž ve svých dílech často řešil náboženské otázky. Pojednání Proč už Pythie nevěští ve verších je součástí řady dialogů, jejichž děj je zasazen do delfské věštírny a dotýká se otázek s spojených s jejím fungováním. Plútarchos, který na sklonku života působil jako Apollónův kněz v Delfách, zde reflektuje skutečnost, že zatímco za starých časů byly nejslavnější věštby vydávány v hexametrech, v jeho době jsou takřka výhradně prozaické. V rámci různorodé debaty se snaží vymezit vztah mezi lidským a božským faktorem při inspirovaném věštění a hájí názor, že zmizení veršovaných věšteb je důsledkem proměny ducha doby, nikoli známkou ochabnutí věštebné síly Delf.

Kratší text věnovaný problematice filosofického theismu z dílny amerického filosofa, který je spolu s A. N. Whiteheadem nejdůležitějším představitelem procesuální filosofie. Hartshorne na rozdíl od Whiteheada nepostuluje pojem Boha jako implikát kosmologie, ale jako důsledek konceptualizace základní náboženské ideje.

Metody analytické filosofie v teologii. Josef Petr Ondok (1926–2003) se narodil v jihočeských Mydlovarech. Maturoval na Jirsíkově klasickém gymnáziu v Českých Budějovicích (1946) a poté studoval teologii v brněnském semináři a filosofii na Masarykově univerzitě. Po zrušení seminářů v roce 1950 dokončil teologii soukromě a v červnu 1951 tajně přijal kněžské svěcení. Studium filosofie však dokončit nestihl, jelikož byl v září 1951 zatčen a z politických důvodů vězněn až do května 1963.Po amnestii pracoval jako stavební dělník v JZD a od roku 1966 jako technik v Botanickém ústavu ČSAV v Třeboni. V době politického uvolnění na konci 60. let dokončil v Brně své vysokoškolské vzdělání a získal doktorát z logiky u Pavla Materny prací o interogativní logice (1969). Jako odborný a později vědecký pracovník, který se specializoval na aplikaci matematického modelování a systémové analýzy pro ekologické procesy, působil v třeboňském Botanickém ústavu do roku 1991.Téhož roku vyhověl žádosti zakladatelů Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ujal se přednášek z filosofie a etiky. Současně působil i na Biologické fakultě téže univerzity, kde se habilitoval pro obor ekologie.

Systemické myšlení dnes již přesahuje rodinnou terapii a zahrnuje také další oblasti práce, od individuální a párové terapie přes supervizi až k organizačnímu rozvoji v lékařství a sociální práci, stejně jako v managementu a poradenství pro politiky.Tato prakticky zaměřená kniha rozvíjí teoretické koncepty, z nichž vychází systemické myšlení, podrobně nás seznamuje s technikami a možnostmi jejich využití a přibližuje nám je na četných případech z praxe. Zachycuje aktuální kontroverze a v kritice systemické terapie naznačuje také budoucí vývojové tendence a nové oblasti aplikace.

Vydání této nedokončené práce, ze sklonku autorova života, navazuje na předchozí solovjovskou řadu. Theoria má představit svobodu z nazírání věčných idejí.

Obsáhlá monografie předního českého psychoterapeuta předkládá v pátém, přepracovaném vydání podrobný výklad základních myšlenek vlivných směrů současné psychoterapie, podává instruktivní přehled důležitých psychoterapeutických metod a poukazuje na možnosti, problémy a výsledky vědeckého výzkumu v psychoterapii. Integrativně a eklekticky orientovaná práce postihuje přínos jednotlivých směrů pro porozumění psychogenním poruchám a nabízí návod k diferencovanému využití osvědčených metod v praxi. V pátém vydání je mimo jiné doplněna kapitola o kvantitativním a kvalitativním výzkumu a výrazně aktualizován seznam literatury.

Sborník příspěvků z konference /Proceedings of the conference 9.2. - 12.2. 2003. Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané u příležitosti 60. výročí úmrtí a 130. výročí narození E. Rádla. V interdisciplinární výměně, která prostupuje jednotlivé tematické bloky ”Biolog”, ”Filosof” a ”Politický a náboženský myslitel”, jde o aktuální otázky současné vědy a filosofie.

Brilantní studie ruského emigranta na aktuální témata: zákon a milost, "nevědomí" mezi psychoanalýzou Junga a křesťanskou tradicí. Potenciální a aktuální nekonečno v matematice. Fenomenologická redukce a filosofové hodnot.

Sborník textů. Soubor textů které mapují dějiny české františkánské provincie z pohledu historie, teologie a umění.

Hermeneutická interpretace. Výklad dánského filosofa Sorena Kierkegaarda se považuje za obtížný nejen z filosofických, ale i z literárních důvodů. Václav Umlauf analyzuje interpretační přístupy několika současných kierkegaardovských badatelů a poukazuje na slabá místa jimi zvolených metod výkladu.Poté navrhuje vlastní interpretační strategii, která bere v úvahu nejen text, nýbrž i rétorické mody a pragmatický aspekt jednotlivých děl, a v neposlední řadě i životopisné údaje. Svoji metodu – kterou autor označuje jako sympatickou četbu a která nachází oporu nejen v současné hermeneuticky orientované filosofii, ale i v lingvistice a literární vědě – pak autor používá k výkladu Kierkegaardova díla, který člení do tří oddílů, věnovaných kategoriím existence, času a víry.

Indoevropské epické vzory: hrdina, kouzelník, král. Ve druhém dílu své trilogie odhaluje Dumézil na základě analýzy a srovnání literárního dědictví indoevropských národů pozoruhodné a velmi přesné shody v jejich mytologii.V první části jsou hlavním tématem tři provinění hrdinů (skandinávského Starkada, indického Šišupály a řeckého Héraklea), ve druhé části jde o společný prototyp, z kterého vychází indický kouzelník Kávja Ušanas a íránský král Kavi Usan, a ve třetí jsou to shody v životní dráze dvou králů (indického Jájatiho a irského Eochaida Fedlecha) a jejich potomků.

Dvě Schillerovy stati o tragickém umění (O příčině potěšení z tragických předmětů, O tragickém umění) nejpůsobivěji vyslovují jeho myšlenku o výchovné roli umění.

Totožnost, jinakost a smíření v teologické reflexi. Autor si na základě svých zkušeností z války na Balkáně, ale i zkušeností obecnější povahy, klade otázku smyslu víry v ukřižovaného Mesiáše, který přikazuje milovat bližního a blahoslaví pokorné, otázku, na niž máme hledat odpověď uprostřed zabíjení, rabování, znásilňování, spálených vesnic a měst, koncentračních táborů atd. Uvědomuje si a vede k tomu i své čtenáře, že všechno toto násilí je součástí širšího problému „identity“ a „jinakosti“, ptá se, co to znamená, když se z této problematiky učiní předmět teologické reflexe.

Soubor studií. Paleta studií nejen starších autorů (C. Cuénot, P. Chauchard, F. A. Viallet), ale i nových (J. Kulisz, T. Špidlík, T. King, J. F. Haught, G. Martelet, I. H. Schaferová), kteří nahlížejí Teilharda třeba v souvislosti spirituality, metodologie věd či ekologie.

Sborník textů z 4. mezinárodního pražského platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 9.–11. 10. 2003.

Pokus o novou interpretaci velkých Platónových dialogů ve světle nepsaných nauk. Přední italský historik starověké filosofie předkládá v tomto filosofickém bestselleru (jen v Itálii 20 vydání) "nové paradigma" výkladu Platóna, jež má své kořeny v práci tübigenských badatelů K. Gaisera a H. Krämera. Ústní tradice se chápe jako pomoc psanému, tzn. že "nepsané nauky" jsou pojaty jako klíč ke správnému pochopení rozhodujících míst Platónových dialogů.

svazek 13. Třináctý svazek ediční řady Platónovy spisy.

Poutavě zpracované literární dílo předního anglického historika líčí osudy první generace jezuitů. Kromě věcně klidného pohledu na takzvané vládnoucí dvory doby jsou cenné autorovy pasáže o zámořských misionářích (např. o jejich půtkách s lidojedy).

Úvod do fenomenologie vnímání. Jeden z nejvýznamnějších současných francouzských fenomenologů, se v tomto díle pokouší vypracovat svébytnou teorii vnímání, která se sice co do svého východiska inspiruje husserlovskou fenomenologií, ale zároveň implikuje i důslednou kritiku některých jejich základních tezí. Vnímající subjekt, jak se ho Barbaras snaží ustavit, takto přestává být nezainteresovanou instancí či transcendentalním egem a jeho vztah ke světu se odehrává na bázi touhy. Při budování této koncepce se Barbaras kromě Husserla inspiruje zejména K. Goldsteinem, E. Strausem a H. Bergsonem.

Kniha Jiřího Hanuše s názvem Tradice českého katolicismu ve 20. století analyzuje politický a kulturní fenomén v jeho různých dimenzích a proměnách. Pokouší se vystihnout pozici české náboženské situace v rámci evropského sekularizačního procesu, popisuje klíčové tradice a charakteristické rysy katolicismu v Čechách a na Moravě včetně jejich paradoxů, připomíná komunistické experimenty se založením „kontratradic“, zmiňuje paradigmatickou změnu v katolickém intelektuálním prostředí v souvislosti s koncilními událostmi 60. let, popisuje svatováclavskou tradici a v neposlední řadě uvádí diskuse o tradicích a jejich významu v domácím i exilovém prostoru.Před čtenářem se otevírá pozoruhodný svět plný snah o nalezení kulturní identity a svět zápasů o uplatnění evangelia ve společenské sféře. Vzhledem k tomu, že český katolicismus ve 20. století zformovala celá řada pozoruhodných osobností, za jisté doplnění této práce může být považován Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů, který vychází paralelně s touto publikací péčí CDK.

Systematický a historický výklad základních témat Husserlovy filosofie v jejím vývoji od problémů matematiky, logiky a teorie vědy k problémům vnímání, konstituce smyslu, jazyka a světa našeho života. Kniha zohledňuje dosud nevydané Husserlovy rukopisy a odráží stav nejnovějšího Husserlovského bádání. Její autoři patří mezi přední světové znalce Husserlova díla.

Provokativní interpretace ignaciánského odkazu duchovních dějin a exercicií. Autor se dále podnětně pokouší o analýzu psychologického pozadí osobností Descarta, Hegela a existenciální filosofie.

Kniha přináší poutavé statě o roli mýtu v pohanské i křesťanské antice (R. Dostálová, M. Pardyová, L. Chvátal, M. Šedina, M. Havrda, J. Šubrt, V. Němec), o literárním a filosofickém zpracování antické mytologické látky ve středověku (K. Smolak, L. Karfíková, A. Vidmanová, W. Engelbrecht), o podivuhodné návaznosti renesančního myšlení na křesťanský starověk ve způsobu interpretace mýtů (T. Nejeschleba, Filip Karfík), o raně novověkém pohledu na antické bohy (J. Engelbrechtová, J. Bouzek), o mýtu jako nástroji manýristického ztvárnění politické reality (J. Bažant, M. Štědroň) a dalších aspektech druhého života antického mýtu v novější době (D. Kšicová, M. Franková, I. Pospíšil, J. Kudrnáč).

Dvanáctá kniha shrnuje základní poznatky starověkých a raně středověkých přírodovědců o čtvernožcích, plazech, rybách, ptácích a hmyzu.Přeložila a poznámkami opatřila J. Fuksová, úvodní studii napsala J. Nechutová.

Českému čtenáři se konečně dostává do rukou překlad jedné z nejcitovanějších a nejvýznamnějších prací společenských věd dvacátého století – Winchova Idea sociální vědy. Tato rozsahem nevelká, přesto však nesmírně cenná kniha vyšla poprvé v roce 1958 pod názvem The Idea of a Social Science.Její autor, výrazný anglický poválečný filosof Peter Winch, v ní na základě rozboru Wittgensteinových postřehů a idejí sociálních myslitelů, jako byli J. S. Mill, Vilfredo Pareto, Max Weber či Emile Durkheim, nejen ilustruje zásadní rozdíly mezi přírodními a sociálními vědami, ale odkrývá v čem tato rozdílnost spočívá a jaký má dopad.

Christophe Charle (1951), profesor soudobé historie na pařížské univerzitě a na Ústavu pro moderní a soudobou historii, patří k předním představitelům francouzské historiografie od druhé poloviny 80. let 20. století. V tradicích školy Annales se zabývá sociálními jevy, ale nikoli v duchu ekonomického determinismu, nýbrž v souvislosti se světem kultury.Ve svých pracích, které jsou inspirovány i sociologickými výzkumy, se zabývá především hledáním společenského pozadí kulturního dění, podmínkami, v nichž žijí umělci a intelektuálové, možnostmi uplatnění kulturních fenoménů ve společnosti i politickými tlaky, které podporují či omezují kulturní dění.Význam studií tohoto historika, který je oceňován v celé Evropě, spočívá též v zájmu o novodobé dějiny, na rozdíl od historiků prvních tří generací Annales, kteří se věnovali spíše dějinám středověkým. V novějším, nemarxistickém stylu Charle rozebírá společnost pomocí menších celků, sociálních skupin. Vedle obsáhlejších syntéz k novodobým dějinám Francie (např. publikace Sociální dějiny Francie devatenáctého století) mu největší věhlas přinesly jeho práce o evropských intelektuálech, o jejich existenčním zajištění, cestování, politické orientaci či podílu na společenských změnách.V knize Intelektuálové v Evropě 19. století napsané formou srovnávací monografie, která se dočkala již dvou vydání, rekonstruoval dějiny intelektuálního života, přičemž se neomezil na západoevropské reálie, ale pokusil se proniknout i do světa střední Evropy.Čtenáře v ní může zaujmout originální typologie intelektuálů, periodizace evropského intelektuálního života a charakteristika jednotlivých významných postav – od konzervativců po revolucionáře. Publikace představuje hluboký a pronikavý vhled do světa, který formuje i naši současnost. Vysvětluje příčiny i důsledky výjimečného postavení intelektuálů, které v evropské kultuře zaujímají již od dob osvícenství.

Podrobná studie německého historika filosofie o jezuitských filosofech, kteří komunikují s Galileo Galileim, Dedscartem či Leibnizem.Vědecky klidné pojednání odhaluje nasazení evropský jezuitských univerzit pro převratné změny v přírodních vědách.

Interdisciplinární analýzy sociálních encyklik Jana Pavla II.. Katolická církev, zvláště v dokumentech druhého vatikánského koncilu, zdůraznila autonomii vědy a důležitost vědeckého poznání. Ozývají se však výtky, že tuto tezi vztáhla v praxi především na přírodní vědy, zatímco její akceptace poznatků společenských věd přichází jen velmi pomalu a s mnoha obtížemi. Právě toto tvrzení může být považováno za výchozí výzkumnou otázku této publikace.Jejím hlavním cílem je zkoumat, do jaké míry odpovídají stanoviska současné katolické sociální nauky, zde reprezentovaná sociálními encyklikami papeže Jana Pavla II., aktuálnímu poznání příslušných vědních disciplín. V první části publikace zaměřené na rozbor sociálních encyklik z hlediska teologických a filosofických disciplín se na filosoficko-antropologické aspekty sociální nauky zaměřil filosof Pavel Floss.Z perspektivy moderní teologie analyzují dokumenty teologové Jiří Hoblík a Tim Noble: zatímco první z nich se zabývá sociální naukou z pohledu současné biblistiky, je Nobleho studie v rámci katolické systematické teologie zaměřena na komparaci teologických metod sociální nauky a teologie osvobození. Ekumenický rozměr přináší příspěvek Jindřicha Halamy, který rozebírá katolickou sociální nauku z hlediska protestantské teologie. Druhou část knihy, která je věnována interpretaci katolické sociální nauky z hlediska ekonomie a sociálních věd, otevírá studie ekonoma Lubomíra Mlčocha, který ukazuje vazby mezi sociální naukou a současnou ekonomickou vědou.Další z autorů, Albert-Peter Rethmann, je sice především teolog, ale jeho text je pokusem o analýzu církevních sociálních dokumentů ze sociologického hlediska, resp. oboru sociální práce. V rámci perspektivy politických věd analyzuje encykliky Pavel Pšeja z pohledu politologie, zatímco Petr Suchý konfrontuje texty Jana Pavla II. s poznatky oboru mezinárodní vztahy. Soubor sociálně-vědných analýz uzavírá studie Radima Kindla, který se z hlediska sociálně a humanitně orientované environmentalistiky zabývá ekologickými aspekty současné katolické sociální nauky.

Evropské myšlení 1848-1914. Elegantně napsaná kniha, která zkoumá dějiny evropského myšlení od revolucí roku 1848 do počátku první světové války. Autor nejprve ozřejmuje kulturní kontext poloviny 19. století, období, jež bylo svědkem zrození demokracií v mnoha evropských zemích a vzniku velkých moderních měst – Berlína, Paříže a Londýna.Poté se věnuje vlivu vědy a sociálního myšlení na evropský intelektuální život, počínaje novými fyzikálními teoriemi, přes myšlenky sociální evoluce a sociálního darwinismu, až k obavám ohledně modernity o osobní identity.Burrow si všímá nejen proměn v přírodních a sociálních vědách a ve filosofii, značná část výkladu se zaměřuje také na osobnosti umělecké sféry – spisovatele, básníky, malíře, dramatiky nebo skladatele. Tato syntetická práce je určena jak odborníků a studentům, tak širší veřejnosti. Publikace je skutečnou čtenářskou lahůdkou, což umocňuje autorův styl, v němž nechybí pověstný anglický smysl pro humor.

Teologický přístup. Studie s názvem Křesťanská víra a racionalita byla realizována autory, kteří se zabývají teologií a filosofií.Josef Dolista vyučuje na Zdravotně sociální fakultě a Tomáš Machula na teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Josef Dolista předkládá studii více teologicky orientovanou, Tomáš Machula klade větší důraz na filosofickou reflexi.

Studie seznamující veřejnost se současnou filosoficko-teologickou problematikou lidské osobnosti. Cílem je vyhmátnout pokud možno v precizních pojmech podstatu lidského duševna a současně se pokusit o systematickou rekonstrukci jeho vzniku a dalších osudů, včetně perspektivy jeho vrcholného napětí v definitivním stavu lidské existence.

Práce Roberta Turcana, profesora na pařížské Sorbonně, zaplňuje bílé místo na mapě odborných publikací zabývajících se náboženstvími antiky. Mithraismus, mysterijní náboženství původem z Východu, měl v časech římské říše řadu příznivců, zejména mezi příslušníky armády. Kniha se soustředí zejména na vývoj ústřední postavy mithraismu od védského Mitry po římského Mithru a vyčerpávajícím způsobem informuje o jeho kultu. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány šíření mithraismu v antickém světě, ikonografii tohoto náboženského směru, hierarchii stupňů zasvěcení, učení, ale i zániku mithraismu. Na základě autorových srovnávacích studií můžeme sledovat vývoj mithraismu na pozadí dalších antických mystérií a náboženských kultů. Monografii jistě uvítají jak odborníci, tak zájemci z řad širší veřejnosti, pro které může být rozšířením kapitoly věnované Mithrovi v úspěšné publikaci Antická mystéria R. Hoška a R. Dostálové vydané rovněž nakladatelstvím Vyšehrad.

Aktuální téma, o kterém filosof Schopenhauer říká, že zajímá polovinu lidstva všech kultur. Populárním, bystrým a vtipným způsobem - ve veliké paletě informací - shrnuje ruský myslitel Losskij vážné, zároveň však i nejbizarnější důvody "pro" a "proti".

Studijní texty ze spirituální teologie II.. Soubor příspěvků na téma "personalismus" v současné teologické reflexi. K interpretaci těchto tří blízkých, a zároveň odlišných pojmů, jsou připojeny komentáře klasických autorů (Boethius, Tertulián aj.).

Sborník příspěvků z platónského symposia /20.10. - 21.10.2000/. Sborník textů z 2. českého platónského symposia, konaného v Praze ve dnech 20.–21. 10. 2000.

Francouzský filozof a sociolog Émile Durkheim vydal své stěžejní dílo De la division du travail social v roce 1893. Českému čtenáři se tato kniha dostává do rukou až nyní – po více než 110 letech – a přece má stále co nabídnout a je vyhledávaným a neopomenutelným pramenem pro všechny, kteří se touží seznámit s funkcí a strukturou moderní společnosti.Durkheimova Společenská dělba práce je beze vší pochybnosti nejen klasickým sociologickým dílem, ale zároveň i jedním z dosud diskutovaných a stále živých pramenů moderních společenských věd.